Česká národní rada 1969 – 1971

Naproti tomu převedl federální rozpočet do státního rozpočtu České socialistické republiky kromě plánovaných dotací navíc 1064 mil. Kčs na úhradu výdajů za úkoly uložené federálními orgány, jako např. na podporu efektivních vývozů do kapitalistických států, na cenovou intervenci nákupů tuzemské ovčí vlny, na delimitace z působnosti federálních orgánů na orgány národní a jiné.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi na závěr zprávy ke státnímu závěrečnému účtu na r. 1969 uvést stručně některé výsledky vývoje hospodářství v letošním roce. Vcelku se v období od počátku roku do konce května ve srovnání se stejným obdobím 1969 zvýšilo tempo růstu průmyslové výroby o 7,0 % a tempo růstu stavebních prací o 6,4 %. V obou těchto ukazatelích bylo předstiženo celoroční tempo růstu stanovené státním plánem. Tempo růstu produktivity práce předstihlo v průmyslu i ve stavebnictví tempo růstu průměrných mezd. V průmyslu byl celý přírůstek výroby kryt růstem produktivity práce. Postupně se stále více konsoliduje vnitřní trh. Růst dodávek spotřebního zboží z výroby i z dovozu do sítě vnitřního obchodu značně přispěl k žádoucímu zvýšení zásob ve vnitřním obchodě.

Uspokojivě probíhá i nákup zemědělských výrobků. Růst peněžních příjmů obyvatelstva se proti loňskému roku výrazně zpomalil a činil v období od počátku roku do konce května 4,5 %. Peněžní výdaje vzrostly proti stejnému období loňského roku o 1,5 %. Dále se zvýšily stavy vkladů na vkladní knížky u České státní spořitelny; přírůstek za 5 měsíců činil 4636 mil. Kčs, tj. o 1441 mil. Kčs více než za stejné období loni.

Závažné nedostatky stále trvají na úseku investiční výstavby. Zatím se nedaří rozhodujícím způsobem ovlivnit průběh investiční výstavby. Přes řadu zpřísňujících opatření byly zahájeny neoprávněně některé stavby. Na těchto stavbách probíhá v současné době šetření a na jeho základě budou provedeny příslušné postihy investorských i dodavatelských organizací.

Druhým úsekem, který si vyžaduje zvýšenou pozornost řídících orgánů, je vývoj zásob, zejména v průmyslu, kde se všechna dosavadní opatření k zastavení růstu zásob ukázala jako neúčinná a stavy zásob se v tomto odvětví národního hospodářství zvýšily od počátku roku do konce dubna o 4,4 miliardy korun, to je o 5 %.

Velmi mnoho úsilí vláda a její orgány vynakládají na operativní i perspektivní řešení palivo-energetické bilance v celé její šíři, na likvidaci důsledků zimy, na řešení řady problémů spojených s každodenním životem každého občana.

V plnění státního rozpočtu je v prvních pěti měsících letošního roku obdobný vývoj jako v letech minulých: v ústředním rozpočtu i v rozpočtech národních výborů se vytvořil za 5 měsíců přebytek v důsledku předstihu příjmů před výdaji. Na srovnatelné základně lze označit letošní vývoj plnění státního rozpočtu za poněkud příznivější než loni a lze předpokládat, že při přísném dodržení všech úsporných opatření a důsledném tlaku na hospodárnost a efektivnost by mohlo být rozpočtové hospodaření za letošní rok zhruba vyrovnané.

Soudružky a soudruzi, projednávání státního závěrečného účtu za rok 1969 je příležitostí k zamyšlení nad výsledky našeho úsilí, ke zhodnocení dosaženého stupně naší konsolidace. Aktiva bychom měli cílevědomou prací dále rozšiřovat. nedostatky bychom měli analyzovat a odstranit. Odhalení a všestranné využívání rezerv je zvlášť důležité právě nyní, kdy vrcholí práce na přípravě plánu a rozpočtu na rok 1971 a sestavení pětiletky. Tyto práce nejsou bez obtíží. Jsme však přesvědčeni, že upevnění leninských zásad řízení naší ekonomiky, posílení plánovitosti, využití aktivity pracujících a upevnění spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi nám pomohou tyto obtíže překonat, což otevře cestu k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti.

Soudružky a soudruzi, jménem vlády České socialistické republiky navrhuji, abyste schválili předložený státní závěrečný účet za rok 1969.

Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Děkuji soudruhu ministru financí za jeho projev. Můžeme přistoupit k rozpravě. Do rozpravy se přihlásilo 12 poslanců, jako první vystoupí posl. dr. Adam.

Posl. dr. Adam: Vážený soudruhu místopředsedo, vážení hosté, vážená Česká národní rado!

Každé projednávání otázek státního rozpočtu, státního národohospodářského plánu a zpráv o jejich plnění je důležitým mezníkem dotváření a zdokonalování koncepce vývoje našeho národního hospodářství. Rozbory současného stavu našeho národního hospodářství, doplněné srovnáním s ekonomikami ostatních socialistických států umožňují lépe poznat pravý stav věcí. Takové rozbory a taková srovnání ukazují, že dosud nedobře hospodaříme s investicemi, že máme nízký koeficient směnnosti, že zhodnocovací procesy, zejména ve vztahu ke kapitalistickým státům, nedosahují žádoucí a možné úrovně. Nyní, kdy se kladou základy plánu ekonomického řízení na příštích pět let, je nutno říci, že se musíme rychle dostat ze situace, kdy z jedné koruny základních a oběžných prostředků ve výrobní sféře nevytvoříme za rok více než 70 hal. společenského produktu. A tu se dostáváme, k onomu paradoxnímu konstatování, že při všeobecném názoru, že potřebujeme více investic, jsme vlastně přeinvestováni. Ukazuje to i skutečnost, že roku 1969 jsme na jednu korunu přírůstku národního důchodu vynaložili 2,32 Kčs investic a 2 Kčs zásob.

Chceme-li opravdu zvýšit účinnost našeho národního hospodářství, pak musíme začít u každého podniku sledovat poměr mezi vloženými základními a oběžnými prostředky a mezi hodnotou vytvořené výroby i vytvořeného zisku.

Takový boj vyžaduje především vyrovnat se se všemi druhy osobního sobectví, prosazování lokálního či regionálního, podnikového nebo odvětvového patriotismu. Vůbec bude nutno, abychom uměli zdůrazňovat zásady socialistické morálky, abychom uměli hodnotit lidi, především podle jejich dodržování. Ani mocenské nástroje, ani ekonomické páky samy o sobě nestačí, nebudou-li naši lidé prodchnuti co nejdokonalejšími mravními zásadami.

Současně s tím je třeba ovšem dělat také konkrétní opatření. Jako příklad uvedu oblast zásobování a zásob. Všichni víme, že máme v zásobách uloženy skoro 3/4 ročního národního důchodu, že nám zásoby dále stoupají, že úroveň dodavatelsko-odběratelských vztahů je nízká a že zásobovací procesy fungují velmi nedokonale a že jsou stále brzdou růstu produktivity práce.

Jednou z hlavních příčin je však skutečnost, že pro řešení otázek materiálně technického zásobování nemáme ani koncepci státní politiky ani státní orgán, který by se o řešení těchto otázek staral. Přitom stačí navštívit kteroukoliv sousední socialistickou zemi - Svaz sovětských socialistických republik, Polskou lidovou republiku, Německou demokratickou republiku a Maďarskou lidovou republiku - a uvidíme, že tyto země úseku zásobovacích procesů věnují mimořádnou pozornost, že mají jasnou koncepci státní politiky, materiálně technického zásobování a že mají i státní orgány na úrovni ministerstev materiálového zásobování, která provádění této politiky zabezpečují. Asi by nebylo na závadu, kdybychom na tuto agendu jako jediná evropská socialistická země neměli speciální státní orgán, kdybychom však měli koncepci státní politiky a pověřili některý ze stávajících orgánů péčí o její provádění. Snad pro znázornění důležitosti celé této věci postačí uvést, že v SSSR má tuto agendu na starosti místopředseda sovětské vlády a že orgán státu pro otázky zásobování v SSSR je Státní komise pro materiálně technické zásobování.

Právě tak je třeba mít ucelenou koncepci zásobování obyvatelstva. Tři poslanci, členové výboru pro obchod, dopravu,pošty a telekomunikace se zúčastnili studijní cesty do NDR a studovali tam řešení otázek zásobování obyvatelstva. Především je třeba poukázat na to, že potřeby obyvatelstva a jeho zásobování jsou jedním z hlavních hledisek při plánování rozvoje národního hospodářství. Obchod tady není odbytovou organizací výrobce, ale zásobovací základnou a tlumočníkem spotřebitele a potřeb obyvatelstva. V Německé demokratické republice např. nikdo nesmí zastavit výrobu nějakého druhu zboží dodávaného na trh obyvatelstvu bez souhlasu ministerstva pro obchod a zásobování, a toto ministerstvo svůj souhlas nevydá, není-li dodávka zajištěna u jiného dodavatele.

V celém obchodě v NDR se rychle zavádějí všechny vymoženosti vědeckotechnické revoluce, jako koncentrace, automatizace, specializace a další. Úroveň obchodních služeb se rychle zvýšila a my máme co dohánět. Centrum vyřešilo v Německé demokratické republice obchodní rozpětí, které činí 20 %, což je dvojnásobek obchodního rozpětí našeho. Proti našemu podílu obchodu na investicích 2,2 % činí podíl na investicích u obchodu v Německé demokratické republice 5 %. Rychle se tam uskutečňuje zprůmyslnění obchodu zaváděním zásilkového prodeje, který v NDR pracuje již 10 let a který nyní dostane moderní automatickou zásilkovou základnu, která bude uvedena do provozu již v roce 1972, zatímco my budeme vypracovávat studie zásilkové základny teprve v roce 1973, takže moderní zásilkový prodej zahájíme až na rozhraní 6. a 7. pětiletky, tedy asi o 8 let později než Německá demokratická republika.

Domnívám se proto, že je nutno, aby návrh pětiletky a příštího rozpočtu byl ve znamení úsilí o vyšší využití základních a oběžných prostředků tak, abychom v roce 1975 s jednou korunou základních a oběžných prostředků dosahovali výroby zboží alespoň za jednu korunu. Současně však je třeba vypracovat jasné koncepce státní politiky jak na úseku materiálně technického zásobování, tak na úseku obchodu pro obyvatelstvo, a budeme muset tedy pečovat o to, aby toto zaostávání za NDR bylo co nejrychleji odstraněno.

V odvětví obchodu došlo v roce 1969 po všech obtížích nakonec k výrazným projevům konsolidace, podařilo se nakonec zásobit obyvatelstvo vším potřebným zbožím a ani v odvětví vnitřního obchodu nedošlo k žádným vážným poruchám hospodaření se státními prostředky. Proto navrhuji, aby Česká národní rada státní závěrečný účet za r. 1969 schválila.

Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Děkuji posl. dr. Adamovi za jeho diskusní vystoupení. Hovořit bude posl. ing. Vladimír Ptáček, připraví se posl. Jaroslav Hájek.

Posl. ing. Ptáček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vyslechli jsme zprávu ministra financí a stanovisko zpravodaje ke státnímu závěrečnému účtu. Dovolte mi jen několik poznámek k této významné problematice, která z hlediska federace byla včera projednávána ve Federálním shromáždění. Chci jen několika poznámkami upozornit na některá úzká místa této problematiky.

1. Jde o první státní závěrečný účet České socialistické republiky a vedle historického faktu je o to více třeba zdůraznit, že rozpočet na rok 1969 vznikal ve složitých podmínkách, jako je např. dělení unitárního rozpočtu, existence pouze hospodářské směrnice, nikoliv plánu, a v neposlední řadě v podmínkách narušených vazeb a doznívající politické destrukce a nakonec v období vzniku a organizace samotného národního ministerstva financí. - I když uznávám tyto nezanedbatelné vlivy, jsou odchylky hospodaření, tj. výsledky státního závěrečného účtu ve srovnání se schváleným rozpočtem, v některých položkách příliš velké a místy až signalizující. Domnívám se, že to svědčí o nízké úrovni a autoritě plánu, ale stejně tak i o úrovni samotného rozpočtu a o nedostatcích ve vzájemných vazbách.

2. Rozbor provedený ministerstvem financí i stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu dokazují na řadě faktů, že vyšší rozpočtové příjmy nebo snížení rozpočtových výdajů, tedy úspory, není možno vždycky hodnotit kladně, ale že často upozorňují na negativní tendence v národním hospodářství a že je signalizují. V tom směru z hlediska finančního hodnocení vývoje bude třeba důslednějšího přístupu ze strany ministerstva financí. Mám na mysli hlubší měnovou analýzu, která by dala odpověď, do jaké míry se ve druhé polovině roku 1969, která se vyznačuje podstatně příznivějším vývoje, podařilo přibrzdit inflační vlivy a tím prosadit i trvalý obrat směrem k vyrovnanému a protiinflačnímu hospodaření.

3. Za hlavní problém uplynulého vývoje považuji investiční výstavbu, rozsah její nedokončenosti, růst rozpočtových cen, neuvádění kapacit do provozu, nedosahování parametrů nových investic - nemluvě o termínech uvádění do provozu a neplnění bytové výstavby.

V uplynulém roce tyto problémy byly na pořadu dne. V tomto směru je třeba vyzvednout úsilí vlády, avšak je nutno si přiznat, že stále zůstává řada otevřených problémů i přes řadu konsolidačních opatření vlády, zejména v omezení nově zahajovaných staveb atd. Jestliže ovšem tato opatření ještě podle mého názoru nepřinesla rozhodující obrat, zejména pokud jde o omezení zahajovaných staveb, koncentraci kapacit na urychlené dokončování staveb a na jejich uvádění do provozu, je nutno toto období - a myslím, že ještě i vstup do roku 1970 - hodnotit jako období pokračujícího inflačního tlaku.

Proto také úspory státního rozpočtu z titulu neproinvestování je nutno považovat pouze za krátkodobé účetní vyjádření vyrovnaného státního rozpočtu. Ve skutečnosti však jde o jev svědčící o pokračující ekonomické nerovnováze.

Nedostatek bytů zakládá například do budoucna další disproporce mezi příjmy a výdaji obyvatelstva, růst neuspokojené koupě schopné poptávky, nehledě k dalším problémům sociálního charakteru, což možno zase hodnotit z dalších hledisek.

Využívám přítomnosti předsedy vlády a dalších členů vlády, abych k problematice investic řekl, že už nastal konečně čas řešit tuto problematiku a řídit ji především nějak ústředně, svodně - nechci ani použít slova koordinujícím, ale přímo řeknu regulujícím, dokonce přímo řídícím stylem, poněvadž současný stav, kdy máme několik poloh centrálních - každý o něčem rozhoduje - nesvědčí o dobrém stavu na tomto úseku; jak to dnes zakládáme, tak se nám to zítra a pozítří promítne. Jenom poznámku: signalizující z této oblasti je stav legislativní.

Za čtvrté: do budoucna myslím, že středem naší pozornosti při hodnocení by měla být finanční situace podniků, zejména v průmyslu a stavebnictví. Je zřejmé, že jsou v nejsložitější finanční situaci podniky s rozsáhlou investiční výstavbou, v řadě případů založenou často ještě dříve a že jsou v situaci, kdy musejí vytahovat minulost, která ne vždy byla by správně rozhodnuta, a nebo - o to je to důležitější - jde o investice správně založené, které směřují k odstranění nerovnováhy, k zabezpečení růstu životní úrovně a zejména pak k zabezpečení perspektivního rozvoje.

Nedostatky, resp. nesoulad mezi hmotnými a finančním vyjádřením, nedostatky v řešení problémů z hlediska kvality organizace a řízení, ale v té souvislosti i z hlediska finančního, zakládají další disproporce, zejména pokud jde o perspektivu, mimo jiné především neuváděním těchto plánovaných kapacit do provozu v termínu nebo v plánovaných parametrech.

Myslím, že v tomto směru jedním z problémů je nerovnoměrná finanční a důchodová základna podniků a VHJ. Na takovou základnu byl nasazen jednotný odvodový a dotační systém. Tím se ještě více prohloubila finanční nerovnováha podnikové sféry; např. podniky průmyslu nesplnily své odvodové povinnosti a žádají finanční úhradu, což nemůže být dost objektivním měřítkem při hodnocení jejich práce nebo výsledků.

Skutečnost může také ovlivnit a nutno k ní přihlédnout, že navíc schodkové hospodaření podniků bylo často překlenuto používáním bankovního úvěru a dochází tudíž k dalšímu inflačnímu tlaku. Pokud je mi známo, Státní banka překročila podstatně emisní směrnici v oblasti provozních úvěrů.

Ministerstvo financí se zatím s tímto problémem velmi obtížně vypořádává. Hlavní problém vidím v tom, že při řešení těchto otázek se vzhledem k silným tlakům nutně přistupuje k okamžitým opatřením, která nemusí být vždy objektivní a správná.

Domnívám se také, že odbory státních financí, resp. budoucí finanční správy provádějí v krátkém období zřízení velmi dobrou práci v následné kontrole v zjišťování nedostatků v podnicích a VHJ, pokud jde o jejich odvodové povinnosti. Měly by se však nadále více zaměřovat i na posuzování reálnosti finančních vazeb plánu podniku a VHJ a zejména věnovat pozornost již nyní při přípravě finančních plánů na rok 1971 a rozpočtového výhledu do roku 1975.

Soudružky a soudruzi, uvedl jsem několik poznámek, nikoliv proto, abych vyslovil pochybnosti o správnosti státního závěrečného účtu, ale abych poukázal na některé problémy, které považuji za závažné. Nemáme také pochybnosti a v tom směru souhlasím rovněž se zprávou, stanoviskem zpravodaje, souhlasím, že konsolidační proces se projevil v našem národním hospodářství nemalou měrou právě v druhém pololetí minulého roku po jasném a principiálním přístupu nového politického vedení a právě tím přispěl k pozitivnějšímu vývoji druhého pololetí v národním hospodářství.

Budu proto hlasovat pro schválení státního závěrečného účtu v přesvědčení, že pozitivní tendence vývoje roku 1969 se výrazně promítnou v hospodářských výsledcích roku 1970 a tím se vytvoří optimální základna pro tvorbu plánu na rok 1971 a pětiletky.

Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Uděluji slovo posl. Hájkovi.

Posl. Jaroslav Hájek: Soudružky a soudruzi poslanci, chci promluvit k té části státního závěrečného účtu ČSR, která se týká výsledků hospodaření národních výborů a finančního vypořádání vztahů jejich rozpočtu ke státnímu rozpočtu.

Náš výbor pro národní výbory a národnosti tuto část státního závěrečného účtu projednal a doporučil plénu České národní rady ke schválení. Současně mě pověřil, abych tlumočil jeho stanovisko k problémům rozpočtového hospodaření národních výborů v minulém roce.

Jak ukazují souhrnné údaje. činil objem schváleného rozpočtu národních výborů v roce 1969 37 miliard, 780 miliónů Kčs v příjmové i výdajové části. Výsledek hospodaření však činí v příjmové části 44 miliard 985 miliónů Kčs, tj. 119,1 % a ve výdajové části 42 miliard, 11 miliónů Kčs, tj. 110,9 %.

Národní výbory tedy dosáhly rozpočtového přebytku ve výši 2 miliardy 973 miliónů Kčs.