Česká národní rada 1969 – 1971

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR dr. Ambruz./

Česká národní rada je přesvědčena, že hodnoty, které lze získat bez vkladu dalších prostředků odpovědnou správou, efektivním využíváním a omezením škod a ztrát na národním majetku pro naši společnost a jejího každého člena, stojí za to, aby se zvýšená ochrana, lepší hospodaření a využívání národního majetku staly celonárodní záležitostí. Je přesvědčena, že tento názor je ve shodě s míněním všech občanů, kteří mají rádi svou zemi, kterým skutečně záleží na rozvoji našeho socialistického hospodářství, jako základu hmotného a kulturního vzestupu naší společnosti a rostoucí životní úrovně, kteří se cítí skutečnými hospodáři své země, odpovědnými za její další rozkvět a budoucnost. Výbory České národní rady se proto domnívají, že hodnocení stavu a využívání národního majetku by se mělo stát nedílnou součástí každoročního projednávání běžného hospodaření socialistického státu.

Jestliže mám, vážené soudružky a soudruzi poslanci, závěrem shrnout názory vyslovené poslanci České národní rady při projednávání návrhu státního závěrečného účtu za rok 1969, chtěl bych zdůraznit tyto body:

1. Poslanci považují za základní předpoklad činnosti výkonných orgánů závěry lednového pléna ústředního výboru KSČ z letošního roku o nezbytnosti dalšího upevňování centrálního řízení, zejména v oblasti investic, mezd a cen a důsledné plnění závazných plánem stanovených kvantitativních, ale i kvalitativních úkolů.

2. Poslanci požadují, aby státní orgány důsledně v praxi realizovaly směrnici ústředního výboru, která vychází z toho, že ekonomickou konsolidaci je třeba založit na využití rozsáhlých a poměrně dostupných rezerv, které jsou realizovatelné s plným obnovením a upevňováním socialistických principů řízení, plánování a organizace a zdaleka nejsou vyčerpány.

3. Aby soustavně odstraňovaly překážky v našem socialistickém vývoji, zlepšovaly chod našeho státního mechanismu, urychlovaly ekonomický vývoj a vytvářely tak předpoklady pro zvyšování životní úrovně a životních podmínek našich občanů.

4. Aby vytvářely v duchu závěrů letošního lednového pléna ÚV KSČ podmínky pro rozvíjení aktivity a iniciativy řídících orgánů na všech stupních a všech pracujících k zabezpečení úkolů plánu.

5. Aby dále upevňovaly státní a finanční disciplínu, soustavně zajišťovaly, aby prostředky státního rozpočtu i podnikové zdroje byly vynakládány hospodárně a efektivně, aby z porušování pracovní kázně a z neplnění úkolů vyvozovaly přísné důsledky a tvrdě postihovaly každou nehospodárnost.

6. Aby využívaly pozitivních i negativních zkušeností minulého roku i z dosavadního vývoje národního hospodářství k co nejlepšímu zabezpečení úkolů státního plánu a rozpočtu v letošním roce k přípravě plánu a rozpočtu na příští rok a k přípravě pětiletého plánu.

Soudružky a soudruzi poslanci, výbory České národní rady pro plán a rozpočet a pro národní výbory a národnosti došly shodně k názoru, že vládní návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1969 a zpráva k němu, kterou mají všichni poslanci k dispozici, otevřeně a správně charakterizuje situaci i problémy, které se v r. 1969 projevovaly. Navrhuji proto, jménem obou výborů, aby Česká národní rada po rozpravě schválila státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1969, a to ve znění, jak je navrženo ve společné zprávě výborů ČNR pro plán a rozpočet a výboru pro národní výbory a národnosti, kterou jste obdrželi.

Děkuji.

Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Děkuji poslanci Veltruskému za jeho zpravodajskou zprávu. O slovo se přihlásil ministr financí ČSR ing. Leopold Lér. Uděluji mu slovo.

Ministr financí ČSR ing. L. Lér, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky vám předložila k projednání státní závěrečný účet za rok 1969. Jeho zpracování a nyní i projednávání probíhá v době, ve které se již projevují výsledky úsilí nového vedení KSČ o naplnění realizační směrnice květnového pléna ústředního výboru z loňského roku ke stabilizaci politického i hospodářského života, avšak samotná realizace státního rozpočtu na rok 1969 probíhala ve velmi složité situaci. V první polovině roku bylo nutno řešit řadu krizových situací vyvolaných pravicově oportunistickými a revizionistickými silami, teprve ve II. pololetí se ve vývoji hospodářství již odráží soustředěné úsilí Komunistické strany Československa a jejího nového vedení o konsolidaci politické i hospodářské situace. Plénum ústředního výboru KSČ v červnu letošního roku konstatovalo, že se po roce usilovné práce podařilo vytvořit předpoklady pro konsolidaci celého politického systému, národního hospodářství i života společnosti. Řada konkrétních výsledků podává důkaz o tom, jak se situace změnila a že k spokojenému a klidnému životu našich pracujících, k plnému rozvoji společnosti i jednotlivců existuje jediná cesta - budování socialismu důsledně na marxisticko-leninských principech.

Úsilí federální i národních vlád se v průběhu roku 1969 soustředilo na provádění účinných opatření k obnově pořádku a k upevnění centrálního řízení, což jim umožnilo stále pevněji i důsledněji přistupovat k řešení nejnaléhavějších otázek. Výrazem tohoto úsilí byl komplex stabilizačních opatření, přijatý koncem I. pololetí loňského roku. Za nesporný úspěch stabilizačních opatření lze považovat růst objemu průmyslové výroby, zmírnění nadměrného tempa růstu objemu mezd, které pozitivně ovlivnilo postupné uklidňování trhu spotřebního zboží a zvýšení zásob ve vnitřním obchodě. Obnovil se i růst spořivosti obyvatelstva. Z rychlení tvorby zdrojů v národním hospodářství se projevilo v souhrnu růstem národního důchodu o 5,8 %. Celý chod hospodářství a jeho efektivnost byly však v roce 1969, zejména v I. pololetí, výrazně poznamenány trvajícími nedostatky v řízení, nepořádky ve výrobě, nízkou náročností na kvalitu i sortiment výroby, lhostejností k společenskému majetku a k výsledkům hospodaření v řadě podniků a organizací. Tyto nedostatky byly provázeny řadou protispolečenských jevů, uzavíraly se dokonce i smlouvy o prodeji pracovních sil, šířilo se lavinovitě "drobné podnikání" různých podnikavců i jejich skupinek do vlastní kapsy, místo drobného socialistického podnikání se mnohdy rozvíjelo velké nesocialistické podnikání apod. K zastavení inflačního vlivu růstu cen byly, počínaje II. pololetím, provedeny radikální zásahy v oblasti cen, ceny byly zmrazeny na dosažené úrovni, zvýšila se úloha centra v regulaci a kontrole cen. Tyto zásahy byly účinné, růst cenové hladiny byl v podstatě zastaven. Vyhlášení cenového moratoria donutilo podniky k větší pozornosti i k vývoji materiálových nákladů. Hrubá rentabilita, vyjadřující poměr vynaložených nákladů k dosaženému hrubému zisku, se zvýšila z 21,29 % v I. pololetí 1969, na 22,64 % ve II. pololetí.

Podobně bylo nutno postupovat u mezd. Jak známo, živelný vývoj mezd, založený již v roce 1968, v I. pololetí r. 1969 pokračoval. Peněžní příjmy obyvatelstva z mezd se v I. pololetí r. 1969 zvýšily proti stejnému období předchozího roku o 11,3 %, ačkoliv celoročně byl uvažován růst jen o 5,5 %.

Teprve soubor opatření vlády a zejména uzavírání dohod ministerstev s výrobně hospodářskými jednotkami v červenci 1969 o regulaci růstu výdělků v závislosti na růstu výroby přinesly ve II. pololetí zmírnění nepříznivého vývoje mezd, avšak plně zabezpečit záměry hospodářské směrnice na úseku mezd se již nepodařilo. Důsledkem oslabení plánovitosti řízení a živelného vývoje bylo oslabení péče o hospodárnost. Přitom nedostatky v hospodárnosti neexistují jen v podnikovém sektoru. Zkušenosti a poznatky Nejvyššího kontrolního úřadu ČSR i finančních a cenových revizních orgánů potvrzují, že i v oblasti rozpočtových a příspěvkových organizací i v hospodaření národních výborů dochází k porušování finanční disciplíny a že péče o hospodárnost nezaujímá v jejich činnosti to místo, které jí náleží.

Federální vláda i vláda ČSR provádějí opatření, aby rezervy, které v národním hospodářství máme, byly plně využity ve prospěch společnosti, aby byl plně podpořen další rozvoj iniciativy pracujících a aby byly tvrdě postihovány všechny projevy nehospodárnosti, nekázně a poruš ování socialistických principů.

Rozklad řídícího systému v roce 1968 a v prvé polovině roku 1969 měl značně nepříznivý dopad na zásobování obyvatelstva. Proto v oběhu zboží mohly zesílit takové společensky škodlivé jevy, jako jsou korupce a šmelina se zbožím pro spotřebitele, podporování smířlivectví k nedostatkům, nechutí vyvozovat důsledky ze zjištěných případů a v neposlední řadě i nedostatky v systému kontroly. Vláda se těmito problémy zabývala přímo na svých zasedáních i ve zvlášť stanovené komisi centrálních orgánů, prokuratury, sdělovacích prostředků a národních výborů. Můžeme konstatovat, že řada rozhodných opatření byla již s určitými výsledky provedena a v tomto úsilí budeme pokračovat.

Postupně upevňujeme náš kontrolní systém. Finanční revize v roce 1969 představují přínos pro státní rozpočet a státní pokladnu 1052 mil. Kčs. V prvém pololetí letošního roku bylo za porušení cenových předpisů na základě výměrů Českého cenového úřadu organizacemi zaplaceno 107 mil. Kčs.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s odbory pracovních sil provedly v období 1. 7. 1969 až 31. 3. 1970 v oblasti pracovních vztahů v drobném podnikání rozsáhlou prověrku. Zjevné obchodování s pracovní silou bylo zjištěno v 1262 případech z celkového počtu 2296 prověrek. Na základě těchto prověrek bylo ukončeno 1171 smluv o pronájmu 16 774 pracovníků. Ve 134 případech bylo učiněno oznámení prokuratuře nebo Veřejné bezpečnosti a 62 případy byly dány k posouzení státní arbitráži. Ve 121 případě byl proveden trestní postih za hrubé porušování pracovněprávních předpisů.

Kontrolní šetření také ukazují na velké nedostatky ve správě, ochraně, evidenci a zvelebování národního majetku. Jde o stamiliardové hodnoty vytvořené našimi pracujícími, jde o nesmírný společenský majetek a často i nenahraditelné a neopakovatelné hodnoty. O tyto hodnoty bychom měli co nejlépe jako řádní hospodáři pečovat. Někdy to však vypadá tak, jako by nešlo o náš společný majetek, jako kdyby platilo, že "z cizího krev neteče".

Vláda ČSR má ve svém plánu práce na 2. pololetí úkol těmito otázkami se zevrubně zabývat.

A nyní k výsledkům samotného finančního hospodaření za rok 1969. Protože byly předloženy podrobné rozborové materiály, omezím se na základní problémy.

Státní rozpočet České socialistické republiky na rok 1969 vznikl rozdělením bývalého unitárního rozpočtu ČSSR, který byl schválen bývalým Národním shromážděním v prosinci roku 1968. Již při jeho projednávání bylo zdůrazněno, že ho nelze považovat za ucelené řešení finanční nerovnováhy a že sám o sobě nemůže nahradit komplexní konsolidační program.

I když prostor pro protiinflační působení státního rozpočtu byl v roce 1969 v důsledku složité politické i hospodářské situace značně omezen, přece jen v návaznosti na prováděná regulační a stabilizační opatření vlády splnil státní rozpočet významnou úlohu konsolidačního činitele v celkovém politicko-ekonomickém vývoji roku 1969.

Rozpočtové hospodaření v roce 1969 skončilo celostátně přebytkem 3,5 miliardy Kčs, přičemž státní závěrečný účet České socialistické republiky vykazuje přebytek 366 mil. Kčs, Slovenské socialistické republiky přebytek 194 mil. Kč a federální státní závěrečný účet přebytek 2885 mil. Kčs.

Z vývoje ekonomiky v I. pololetí roku 1969 vznikly reálné obavy, že hospodaření státního rozpočtu za celý rok skončí schodkem a také jsme vás loni v srpnu na toto nebezpečí upozornili. Jestliže rozpočtové hospodaření za loňský rok skončilo přebytkem, mělo to několik hlavních příčin. V duchu usnesení dubnového pléna ústředního výboru KSČ, realizační směrnice a přijatých regulačních a stabilizačních opatření vlády zaměřených na utlumení inflačních ohnisek v oblasti ekonomiky byly použity i mimořádné způsoby omezení rozpočtových výdajů. Příjmová stránka rozpočtu byla posílena některými nadplánovanými a mimořádnými zdroji. Přitom řada protikladných rysů vývoje naší ekonomiky se projevila řádovými rozdíly v plnění jednotlivých položek proti schválenému rozpočtu, které se však v souhrnu zhruba vyrovnaly. Nutno podotknout, že část uvedených rozdílů mezi skutečným plněním a schváleným státním rozpočtem vyplývá z nepřesností, které vznikly již v období jeho vypracování. Státní rozpočet na rok 1969 byl sestavován na podzim roku 1968, v období velmi uvolněného centrálního řízení a kdy celá řídící sféra byla v pohybu organizačně i kádrově v souvislosti s její velkou reorganizací, takže návrh státního rozpočtu vycházel v mnohém z propočtů a úvah ministerstva financí, nebylo možno jej konfrontovat s návrhy resortů a nebyl důsledně provázán na jednotlivé stupně řízení. Uvolnění centrálního řízení se projevilo také tím, že hospodářská směrnice vlády na rok 1969 byla pro podniky nezávazná a souhrn podnikových plánů ji také nenaplňoval. Dohody uzavřené zhruba v polovině roku nestačily již záměry centra plně prosadit.

Závažným zhoršujícím vlivem plnění státního rozpočtu České socialistické republiky bylo nedodržení plánovaného vztahu státních hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu. Přínos podnikové sféry do státního rozpočtu byl nižší o 4,3 miliardy Kčs.

V roce 1969 nedosáhla dynamika tvorby zdrojů v podnikové sféře předpokladů uvažovaných ve státním rozpočtu. V důsledku toho nebyl splněn plánovaný hrubý zisk o 1,9 miliardy Kčs, přičemž o 1,1 miliardy nebyly splněny ani předpoklady podnikových plánů, tím méně pak mobilizační úkol dalších 800 miliónů Kčs, zapracovaných do státního rozpočtu.

Na druhé straně bylo nutno uvolnit ze státního rozpočtu 2,2 miliardy Kčs, především vlivem mimořádných požadavků, vzniklých v průběhu roku 1969. Šlo např. o úhradu záběhových nákladů u velkých nových kapacit v průmyslu, zejména chemickém, o řešení finanční problematiky některých odvětví, jako např. bavlnářského, výroby stavebních hmot, o úhradu více nákladů vzniklých v souvislosti se zabezpečením paliv a energie, a některých naléhavých potřeb zemědělství a spojů.

Zhoršující vlivy v hospodářské sféře ve svém souhrnu představují částku 6,8 miliardy Kčs.

Důsledky těchto zhoršujících vlivů na státní rozpočet ČSR byly vyrovnány úspornými opatřeními a mimořádnými příjmy. Nejvýznamnějším úsporným opatřením byla povinná 10% úspora rozpočtových výdajů podle usnesení vlády č. 75 a 156 z roku 1969. Tato úspora měla činit celkem 1,2 miliardy Kčs. Úkol vlády byl splněn a z tohoto titulu dosažené úspory příznivě ovlivnily výsledek rozpočtového hospodaření. Z nařízené povinné 10% úspory bylo v rámci daných zmocnění uvolněno některým resortům celkem 190 mil. Kčs, a to v případech, kdy bylo prokázáno, že důležité úkoly zpravidla vyplývající z usnesení vlády, by nemohly být bez uvolněných prostředků splněny.

Jiným mimořádným příjmem rozpočtového hospodaření v roce 1969 byl odvod rizikových fondů obchodních organizací ve výši 425 mil. Kčs. Významným přínosem k vyrovnanosti rozpočtového hospodaření za rok 1969 bylo zlepšení hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací v saldu o l,7 miliardy Kčs a nevyčerpání vládní rozpočtové rezervy.

Úhrn zlepšujících vlivů na plnění státního rozpočtu v loňském roce lze zhruba vyčíslit částkou 7,2 miliardy Kčs. A z toho také vyplývá celkový mírný přebytek státního závěrečného účtu.

V soustavě státního rozpočtu měly velký význam rozpočty národních výborů. Rozpočtové hospodaření národních výborů v České socialistické republice skončilo v roce 1969 přebytkem 3 miliardy Kčs, při překročení příjmů o 7,2 miliardy Kčs a výdajů o 4,2 miliardy Kčs.

Vysoký podíl na nadplánovaných příjmech národních výborů měly jejich vlastní plánované příjmy. které převýšily v rozpočtu uvažovanou výši o 1,1 miliardy Kčs. Dalšími zdroji, které ovlivnily nadplánované příjmy národních výborů, byly vyšší účelové subvence a mimořádné dotace z ústředního rozpočtu v celkové částce 1,5 miliardy Kčs, které byly poskytnuty na úkoly, které nebyly součástí schváleného rozpočtu. Šlo zejména o úkoly související se zabezpečením výstavby a s rekonstrukcemi v hlavním městě Praze, s péčí o zlepšení životního prostředí v lázních, s postupným odstraňováním havarijních případů školních budov, s realizací mzdových opatření, s částečnou likvidací nepříznivého stavu komunikací a rozvojem pohraničí.

Po finančním vypořádání za rok 1969 činí stav fondu rezerv a rozvoje národních výborů 4,4 miliardy Kčs.

Národní výbory jako významný článek řízení socialistického státu za 25 let své existence plně prokázaly, že rozsáhlá pravomoc v ekonomické sféře jim byla svěřena oprávněně a že často za malé prostředky dokázaly vybudovat díla trvalé hodnoty.

Činnost národních výborů musí být v plném souladu s celkovou protiinflační a konsolidační politikou státu. Proto i požadavky na hospodaření národních výborů budou stále náročnější, bude nutno usilovat o ještě větší mobilizačnost rozpočtů, zvýšení plánovaných zdrojů, daleko větší hospodárnost ve výdajích, zvýšení plánovitosti v samotném rozpočtovém hospodaření při ponechání dostatečného prostoru pro iniciativu národních výborů při tvorbě a používání zdrojů.

Pokud jde o vztah státního rozpočtu České socialistické republiky k federálnímu rozpočtu Československé socialistické republiky, je třeba říci, že část zdrojů české ekonomiky se podle schváleného rozpočtu převedla do federálního rozpočtu, jednak k úhradě společných výdajů federace, jednak k vyrovnávání slovenské ekonomiky v zájmu silné integrované ekonomiky celé Československé socialistické republiky.

Souhrnný plánovaný vztah rozpočtu České socialistické republiky k rozpočtu Československé socialistické republiky na rok 1969 byl uvažován ve výši 17 572 mil. Kčs. Ve skutečnosti byl tento vztah k federálnímu rozpočtu překročen o 1072 mil. Kčs, hlavně zásluhou vyššího výnosu daně ze mzdy, který plynul celý do federálního rozpočtu.