Česká národní rada 1969 – 1971

Soudní postih závažných úmyslných trestných činů proti životu a zdraví je v četných okresech nepřiměřeně mírný, a to i u osob, které byly již před tím odsouzeny pro trestné činy téže povahy.

Nyní k otázkám silniční dopravy. S rozvojem motorismu a silniční dopravy, nedostatečným vybavením silniční sítě, ale i nedostatečnou kázní v dopravě stoupá počet zaviněných silničních nehod.

V silniční dopravě došlo v ČSR v r. 1969 celkem k 56 877 nehodám. Při porovnání s přírůstkem počtu motorových vozidel, který činil v r. 1969 6,75 %, byl přírůstek nehodovosti dvojnásobný.

Hlavní příčinou silničních nehod je nedání přednosti v jízdě a rychlost nepřiměřená konkrétní dopravní situaci. Jednou z vážných příčin je opilství v dopravě. Celkem 4257 osobám byl vysloven zákaz řízení motorových vozidel.

Také v železniční dopravě došlo k výraznějšímu vzestupu nehodovosti u všech kategorií nehod, což se projevilo i ve vzestupu počtu usmrcených a zraněných osob a ve výši způsobených škod.

Pokud jde o hmotné škody, představují částku přes 296 miliónů korun, tj. vzestup o 31,5 %.

Vážnou otázkou je kriminalita mládeže. Podíl mladistvých na kriminalitě od r. 1960 stále stoupá a dosáhl v r. 1969 10,5 % z počtu všech odsouzených. Základní příčinou je skutečnost. že v posledních letech dochází u části mládeže k prohlubování mravního narušení. Převažuje negativní působení rodiny, rozrušené nebo neúplné s nízkou morální nebo kulturní úrovní nebo zatížené alkoholismem rodinných příslušníků.

Nedostatečný dohled zaměstnaných rodičů bývá též někdy jednou z příčin trestné činnosti. Z ostatních příčin je to zejména negativní vliv dospělých osob mimo okruh rodiny, nedostatky ve spojení školy či závodů s rodiči, jakož i negativní vliv part a morálně narušených jedinců. Zvyšuje se podíl alkoholu jako příčiny kriminality mládeže. Počet mladistvých, kteří se dopouštějí trestné činnosti pod vlivem alkoholu, je poměrně vysoký a rok od roku vzrůstá. Vliv alkoholu se nejvíce projevuje u trestného činu výtržnictví, ublížení na zdraví, rvačky, útoku na veřejného činitele a v poslední době též trestného činu loupeže.

Pokud jde o skladbu kriminality mladistvých, převažují trestné činy majetkového charakteru, proti životu a zdraví a proti lidské důstojnosti, přičemž neustálý vzestup kriminality se projevuje u trestných činů majetkového charakteru, zejména proti majetku v socialistickém vlastnictví. Dochází také k výraznému vzestupu loupeží.

Pokud jde o vliv alkoholu, je třeba říci, že v r. 1969 se počet stíhaných osob, které se dopustily trestného činu pod vlivem alkoholu, zvýšil o 14 %, takže již 1/3 pachatelů, v ČSR je to 35,3 %, se dopustila trestného činu pod vlivem alkoholu. Vzrůst takto spáchaných trestných činů se projevil ve všech krajích. Nejčastěji jsou těmito pachateli páchány násilné trestné činy, trestné činy na úseku dopravy, trestné činy mravnostní, výtržnictví, násilí na veřejném činiteli a verbální delikty.

Poznatky prokuratury nasvědčují tomu, že není důsledně dodržován zákon č. 120/62 Sb. o boji proti alkoholismu. Nedůsledný je postup osob, které tento zákon porušují. Nedostatečná je také činnost i protialkoholních poraden.

Dochází k požívání alkoholických nápojů na pracovištích. Hospodářské orgány a společenské organizace se takovýmito případy dostatečně nezabývají.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat recidivě pachatelů. Podstatná část kriminality připadá na recidivisty, zejména na osoby, které byly již před tím odsouzeny za úmyslnou trestnou činnost. Trestná činnost recidivistů je soustředěna zvláště do velkých měst a průmyslových obvodů, zejména tedy do města Prahy a Severočeského kraje, Západočeského a Severomoravského.

Zvláště vysoké podíly recidivistů na trestné činnosti mají trestné činy výtržnictví, příživnictví, zanedbání povinné výživy a celá oblast kriminality majetkové a násilné.

Pokud jde o některé další poznatky k činnosti orgánů v trestním řízení, chtěl bych říci, že okolnosti, které vedly k oslabení postihu kriminality, se projevily již v činnosti orgánů bezpečnosti, a to jak na úseku objasňování, tak i vyšetřování a vyhledávání. Větší počet pachatelů zůstal neodhalen, zvláště na úseku majetkové trestné činnosti. Délka přípravného řízení se prodloužila, a to i ve věcech vazebních. V ČSSR bylo neskončeno k 31. 12. 1967 v přípravném řízení 17 942 věcí, k témuž datu v r. 1968 již 21 856 věcí, k 31. 12. 1969 dokonce 25 713 věcí. Prokurátorský dozor nebyl schopen těmto nepříznivým jevům dostatečně čelit. Teprve postupem r. 1969 dochází i na tomto úseku k určité konsolidaci, kterou je zapotřebí dovést do konce. Stěžejním úkolem pro zlepšení situace je zvýšení účinnosti prokurátorského dozoru, zejména věcí závažných, sledování rychlosti přípravného řízení a obnovení meziresortní součinnosti.

V činnosti soudů v r. 1968 se dále prohloubil jev pozorovaný již po několik předchozích let, totiž pokles podílu nepodmíněných trestů odnětí svobody. K oslabení represe došlo u závažné trestné činnosti majetkové, u trestných činů násilných a u trestných činů proti důstojnosti člověka. Projevilo se to jak snížením podílu nepodmíněných trestů, tak snížením jejich výše, a to v některých okresech i u pachatelů recidivních.

Při ukládání podmíněných trestů chybují soudy velmi často v tom, že jako podmínku osvědčení neukládají odsouzeným, aby ve zkušební době nahradili škodu způsobenou trestným činem, ač podle zákona to má být pravidlem. Z toho, že obviněný tuto podmínku nesplnil, nevyvozovaly soudy potřebné závěry, nenařizovaly výkon trestu odnětí svobody.

Všeobecně přetrvává praxe, že výkon nápravného opatření se redukuje na provádění srážek ze mzdy.

Názory na účinnost trestu nápravného opatření jsou proto u soudů v různých obvodech velmi rozličné a projevuje se to vysokým kolísáním podílu nápravných opatření v jednotlivých krajích. Nedostatkům v ukládání trestů mělo být čeleno především řádnými opravnými prostředky, totiž prokurátorskými odvoláními. Oslabení trestní represe, ke které došlo v roce 1968 a v první polovině r. 1969, se projevilo i poklesem počtu prokurátorských odvolání. V r. 1969 se tento počet podstatně zvýšil, nelze však dosud vyslovit spokojenost s jejich úspěšností.

Paušální kritika rozhodování trestních soudů a postupu orgánů trestního řízení vůbec, ke které došlo v důsledku vývoje veřejných věcí v r. 1968, vedla k velmi silnému růstu podnětů k podání stížností pro porušení zákona. Jak Generální prokuratura, tak předseda Nejvyššího soudu byli v letech 1968-69 podněty obviněných a jejich rodinných příslušníků, směřujícími často proti rozhodnutím soudů vydanými před pěti i deseti lety přímo zavalováni. Zvýšený nápad těchto podnětů v r. 1970 jen velmi pomalu slábne. Jejich zpracování, jakož i zpracování nedodělků z agendy předsedy Nejvyššího soudu /od 1. ledna 1970 v důsledku nové zákonné úpravy nemá předseda Nejvyššího soudu právo stížnosti pro porušení zákona podávat/ je pro Generální prokuraturu i pro krajské prokuratury, jejichž součinnost je přitom nutná, velkým problémem a zatížením. Velká většina podnětů je neodůvodněných. Stížností pro porušení zákona bylo v roce 1969 /mimo úsek zákona o soudní rehabilitaci/ podáno proti rozhodnutím soudů v ČSR 370, podnětů bylo vyřízeno celkem 1551.

Povahu mimořádných opravných prostředků má celá agenda, kterou je prováděn zákon č. 82 /68 Sb. o soudní rehabilitaci. Těžiště této agendy je v druhém oddílu zákona, podle něhož zvláštní senáty krajských soudů přezkoumávají rozsudky podle ustanovení § 2 zákona č. 82/68 Sb. Lhůta k podání návrhu na rehabilitaci skončila dnem 1. 8. 1969. Podáno bylo celkem 17 731 návrhů, z nichž zůstalo k 31. 12. 1969 u zvláštních senátů krajských soudů nevyřízeno 12 314. Dalším úsekem činnosti soudů a prokuratur podle zákona o soudní rehabilitaci bylo vyřízení podnětů ke stížnostem pro porušení zákona podle § 21 zákona č. 82/68 Sb. Došel jich tak velký počet, že bylo technicky vyloučeno je včas zpracovat. K 31. 12. 1969 jich na Generální prokuratuře zůstalo nevyřízeno 3051.

Soudružky a soudruzi, pokud jde o oblast činnosti prokuratury ve všeobecném dozoru: Tento úsek činnosti prokuratury také ovlivnily tendence, které byly v roce 1968 - 1969 vyvolány pravicově oportunistickými silami. Správní orgány samy nemohly podle správního řádu přezkoumávat věci starší tří let, takže se soustředily žádosti o nápravu křivd z dřívějších let, ať skutečných či domnělých, u orgánů prokuratury. Počet podnětů napadlých prokuratuře v roce 1968 se téměř zdvojnásobil a příliv pokračoval i v roce 1969. Protože prokuratura je povinna zabývat se každým podnětem u ní napadlým, mělo toto zvýšení počtu věcí negativní vliv na její ostatní činnost. Již v roce 1968 se projevil podstatný pokles podnětů, získávaný z vlastní prokurátorské agendy, poklesl počet provedených prověrek a snížila se i účast prokurátora na zasedání kolektivních orgánů národních výborů. V roce 1969 se sice podařilo zvýšit aktivitu prokurátorů v provádění prověrek, ovšem počet vlastních podnětů a účast na zasedáních kolektivních orgánů národních výborů vykázaly další pokles. Přitom je třeba říci, že jako hlavní příčiny nezákonnosti byly zjišťovány účelovost a neznalost předpisů. Účelovost jako typická příčina nezákonnosti se projevuje zejména ve vyvlastňovacím řízení a odůvodňuje se vesměs náklady vynaloženými na projekt. Neznalost je průvodním jevem nedostatečné kvalifikace pracovníků správního aparátu. Nejčastěji porušovaným předpisem je správní řád, dále stavební řád, pak zákon o hospodaření s byty a pracovně právní předpisy.

O oblasti občanskosoudního dozoru je třeba alespoň velmi stručně říci, že také tato oblast byla v roce 1968 - 1969 negativně ovlivňována politickým vývojem. Bývalé vedení Generální prokuratury bez jakékoliv analýzy vytyčilo požadavek omezení vstupu do řízení. Výsledek se projevil demobilizačně nejen u vstupů, nýbrž i u ostatních prostředků občanskosoudního dozoru. Nelze zastírat, že ještě v roce 1969 negativně působily názory o neopodstatněnosti občanskosoudního dozoru prokuratury. Všechny tyto skutečnosti spolu s tím, že agenda občanskosoudního dozoru je značně obtížná a složitá a že nebyl náležitě doceňován její význam z hlediska prosazování celospolečenských zájmů, zejména v oblasti ekonomiky a ve vztazích pracovně právních, vedly k poklesu aktivity prokurátorů a podceňování občanskosoudního dozoru vůbec.

Při výkonu občanskosoudního dozoru má prokurátor k dispozici řadu prostředků. Především jsou to vstupy do řízení. Úkolem prokurátora je tu střežit socialistickou zákonnost. V popředí pozornosti byly věci pracovně právní, věci týkající se ochrany majetku v socialistickém i společenském vlastnictví a věci výchovy nezletilých. Výsledky dosažené v takovýchto vstupech vedou oprávněně k závěru, že vstupová činnost má své zdůvodnění.

Nebyly také podávány návrhy na uplatňování odpovědnosti za neoprávněný majetkový prospěch a tak zůstává nepostižena řada nepoctivých zisků. Přitom právo prokurátora navrhovat propadnutí nepoctivě získaného plnění ve prospěch státu je velmi účinným prostředkem k prosazení základní zásady občanského zákoníku, tj. zamezit obohacování se jednotlivců na úkor druhých osob.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v závěru chci říci, že tendence ve vývoji kriminality, které se projevovaly před rokem 1968, se v roce 1968 ještě prohloubily a byly projevem hlubokého poklesu hospodářské a občanské kázně, postupného oslabování organizátorské, řídící a represívní funkce státních orgánů. Teprve v roce 1969, zejména v jeho druhé polovině, začíná postupná konsolidace.

Důsledné prosazování zákonnosti na všech úsecích veřejného života není jen úkolem prokuratury, bezpečnosti a soudů. Je zapotřebí soustavného a soustředěného úsilí všech státních orgánů, socialistických organizací i občanů. Prokuratura tu nemůže nahrazovat činnost jiných orgánů, zejména v jejich funkcích organizátorských a kontrolních.

Má-li Generální prokuratura ČSR plnit odpovědně všechny funkce na úseku trestního řízení, všeobecného a občansko soudního dozoru, musí být v nejbližší době doplněny plánované stavy prokurátorů a ostatních administrativních pracovníků na všech stupních orgánů prokuratury. Pro ilustraci lze uvést, že v resortu prokuratury ČSR v současné době chybí 130 prokurátorů a 59 vyšetřovatelů. Bez plánovitého rozmisťování absolventů právnických fakult nelze vyřešit doplnění stavu prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury. Přitom nelze přehlédnout, že i za této tíživé kádrové situace musí prokuratura plnit řadu nových náročných úkolů vyplývajících pro ni z novelizace trestního a občansko soudního řádu. Generální prokurátor prakticky přebírá veškerou agendu stížností pro porušení zákona podle § 266 tr. řádu, tedy i tu část agendy stížností, kterou v minulosti vyřizoval předseda Nejvyššího soudu. Kromě toho pro prokuraturu vyplynuly nové úkoly v souvislosti s realizací nového zákona č. 150/69 Sb. o přečinech. Proto generální prokurátor České socialistické republiky doporučuje České národní radě k odstranění nedostatků a ke zlepšení stavu socialistické zákonnosti provést tato opatření:

Ve všech resortech provést kontrolu provádění opatření přijatých k zajištění dodržování hospodářské a finanční kázně, řádné evidence a ochrany majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i prosazení důsledné náhrady škody proti těm, kdo ji zavinili a realizovat opatření k nápravě zjištěných nedostatků, ve všech resortech provést kontrolu účinnosti působení orgánů vnitřní a vnější kontroly při upevňování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví, hospodářské a finanční kázně a součinnosti kontrolních orgánů s orgány trestního řízení. Dále je třeba rozpracovat komplexní opatření, zaměřená na účinnější boj proti alkoholismu, zejména obnovení činnosti protialkoholních sborů na všech stupních ke zvýšení účinnosti ochranného protialkoholního léčení a opatření proti sexuálním deviantům. Dále je třeba věnovat soustavnou pozornost důraznému postihu recidivistů i všem opatřením omezujícím recidivismus. Přitom uvážit zkušenosti získané v jiných socialistických státech z právní úpravy postihu recidivistů a rozvíjení péče o dovršení převýchovy osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Věnovat soustavnou pozornost liberalistickým postojům soudů při ukládání trestů a zajišťovat důslednou nápravu řádnými a mimořádnými opravnými prostředky, vyhodnotit příčiny nízké objasněnosti trestných činů proti majetku v osobním vlastnictví a právům občanů a učinit opatření k nápravě dosavadního neuspokojivého stavu.

Soudružky a soudruzi, socialistická zákonnost jako jeden z významných nástrojů dalšího rozvoje společnosti je těsně spojena s růstem socialistického právního vědomí lidu, se zvyšováním disciplíny a odpovědnosti všech státních orgánů a společenských organizací i každého občana ke státu a společnosti. Její další upevňování je nutnou součástí probíhajícího konsolidačního procesu. Je proto nezbytné zaměřit úsilí zejména na včasné odhalování nezákonností a jejich příčin, zdokonalování forem a metod prokurátorského dozoru, prosazování účinných opatření k nápravě a důsledné uplatňování odpovědnosti a rozvíjení úzké součinnosti státních orgánů a organizací v boji proti trestné činnosti.

Prosím, vážené soudružky a soudruzi poslanci, aby Česká národní rada projednala zprávu o stavu socialistické zákonnosti a přijala doporučený návrh usnesení, který byl v minulých dnech projednán v ústavně právním výboru a ve výboru pro právní ochranu občanů. Mohu vás ujistit, že jsme si plně vědomi své odpovědnosti vůči Komunistické straně Československa a státu za plnění svěřených úkolů, a jak vyplynulo z celokrajských aktivů pracovníků prokuratury v České socialistické republice, jsme pevně rozhodnuti vynaložit všechno úsilí, aby prokuratura svou činností účinně napomáhala dalšímu upevňování socialistické zákonnosti a významně se podílela na dovršování procesu konsolidace ve společnosti a národním hospodářství. Děkuji za pozornost.