Odbory státních financí, ze kterých
vznikají finanční správy, mají
za sebou významný kus práce. Ve složitých
podmínkách r. 1968 a 1969, kdy hospodářství
bylo ovládáno různými oportunistickými
a liberalistickými snahami a teoriemi o oddělení
podniků od státu, o nezávislosti podniků
na státu, plnily odbory státních financí
velmi závažné povinnosti a jejich činnost
také může být zhodnocena i číselně.
Při finančních kontrolách a revizích
za léta 1968 až 1969 bylo v českých
zemích předepsáno navíc k odvodu do
státního rozpočtu přes 3 miliardy
Kčs, které již také byly do rozpočtu
odvedeny. Stalo se tak zejména z důvodů nesprávného
přecenění zásob, nesprávného
výpočtu ročního odvodu odpisů,
neplnění podmínek pro přechod na novou
soustavu řízení, nepřecenění
dovozního zboží na cestě, za nákupy
výrobků pro vlastní potřebu bez daně
z obratu ap. Jen za letošní první 3 měsíce
bylo do státního rozpočtu na základě
finančně daňových revizí odvedeno
přes 384 mil. Kčs. Těžko říci,
jestli by státní rozpočet tyto prostředky
získal bez provádění finančních
a daňových revizí. Při správě
příjmů státního rozpočtu
jsou soustavně prováděny běžné
kontroly včasnosti a úplnosti odvodů všech
daní. Tak např. na úseku daně z obratu
bylo provedeno několik desítek tisíc kontrol,
ať už měsíčních nebo čtvrtletních
či ročních a doplatky na odvodech daně
z obratu činily 115 mil. Kčs.
Zvládnutí nových úkolů si vyžádalo
veliké úsilí ze strany ústředních
orgánů. Především bylo nutno
provést rozsáhlé školení. Dá
se říci, že prakticky každý pracovník,
který bude pracovat ve finančních správách,
již byl za poslední dvě léta dvakrát
až třikrát na školení, aby zvládl
všechny odborné otázky a mohl pak vystupovat
v podnicích s plnou autoritou a znalostí věci.
Tato rozsáhlá a náročná činnost
za pochodu však přirozeně nemá jen vnější
efekty, odvod do státního rozpočtu, i když
je třeba zdůraznit, že prakticky zatím
každá revize končí vysokými dodatečnými
odvody. Dosud provedených 707 hloubkových revizí
výchozí základny, 2063 revizí nástrojů
zahraničního obchodu, 428 prověrek dotací
na úseku zemědělském, bytové
výstavby, školství, zdravotnictví a
dopravy a finanční vypořádání
podniků se státním rozpočtem i ostatní
činnost v odboru státních financí,
pomáhá vytvořit psychologii odborné
náročnosti, přesnosti a včasnosti
na všechny úseky vnitropodnikového hospodaření
a je jedním z důležitých prvků
hospodářské konsolidace.
Dovolím si uvést příklad. Ve spolupráci
se statistickými orgány provedli jsme kontrolu účetních
závěrek za r. 1968 u ústředně
řízených hospodářských
organizací. Ve velké části podniků
jsme zjistili určité vážné závady.
Tyto závady byly analyzovány a byly sděleny
podnikům a můžeme říci, že
v řadě případů podniky využily
tuto akci k tomu, aby si zjednaly u sebe pořádek
v účetní evidenci, aby z poznaných
chyb vyvodily závěry a zlepšily tuto nezbytnou
součást socialistického hospodaření.
Vědomí, že hospodářské
organizace jsou a budou v tomto směru soustavně
i nadále revidovány, vede ke kladným změnám
v práci hospodářských organizací
a pozitivně ovlivňuje postoj podniků na úseku
hospodářské a finanční kázně.
Předpokládáme, že vytvoření
finančních správ a jejich jednotné
centrální řízení vytvoří
další předpoklady k tomu, aby byla zvýšena
odbornost, specializace, nestrannost a důslednost finančně
revizní práce, což může být
příspěvkem k řešení našich
současných hospodářských problémů.
Bylo by však nesprávné vidět věci
pouze v pozitivním smyslu. Celá výstavba
tohoto významného úseku měla i své
dětské nemoci. Nebyly vždy voleny správné
postupy a při náboru pracovníků se
staly někdy i chyby, ovšem celkově převažují,
jak to také ukazují finanční výsledky,
pozitiva této práce.
Z těchto pozitiv i z negativních stránek
je třeba si vzít ponaučení pro rozvíjení
této činnosti v dalších letech. Máme
rozpracovánu koncepci, jak budeme dále postupovat
v odborné přípravě pracovníků
pomocí odborných státních zkoušek,
postgraduálního studia apod.
Postupně musíme racionalizovat systém práce
a evidence, vytvořit předpoklady pro rychlé
zobecňování získaných dílčích
poznatků pro konkrétní řízení
finanční oblasti.
Vzhledem k usnesení výboru pro plán a rozpočet
z 3. března t. r., ale nejen pro to, považuji za nezbytné
zdůraznit také, že delimitace odborů
státních financí nepovede zásadně
ke zvýšení dosavadních materiálových
a finančních nákladů ani ke zvýšení
plánovaných stavů pracovníků.
Do stavu, který byl již dříve schválen
vládou, doposud chybí 213 pracovníků,
skutečný stav k 31. 12. 1969 činí
1632 pracovníků. Zásadní hledisko
hospodárnosti, které jsme sledovali, vedlo k tomu,
že ministerstvo financí obhospodařovalo mzdové
výdaje, které představují zhruba 55
mil. Kčs ročně. Ostatní výdaje
jsou součástí rozpočtů národních
výborů /materiálové výdaje,
služby a nevýrobní výdaje, investice,
cestovné apod./ odhadujeme je zhruba ve výši
27 mil. Kčs, které nebudou zásadně
zvyšovány.
Vzhledem k dotazu z předcházejícího
jednání v orgánech České národní
rady zdůrazňuji také, že státní
finance jsou součástí stávajícího
právního řádu, nejde o vytvoření
nové kategorie odvolací instance, ale o aplikaci
obecně platných předpisů o správním
řízení. Dále také chci uvést,
že stejnou organizaci státní finanční
správy připravuje Slovenská socialistická
republika. Příslušný návrh zákona
je předmětem připomínkového
řízení. Z dosavadního průběhu
vzájemných konzultací předpokládáme,
že návrh zákona Slovenské národní
rady se bude lišit pouze z důvodů vyplývajících
ze specifických poměrů, zejména z
důvodů zrušení krajského zřízení.
Se změnami doporučenými výbory České
národní rady, které blíže zdůvodnil
zpravodaj soudruh Koutný, souhlasíme.
Doporučuji, aby vládní návrh zákona,
jímž se s účinností od 1. července
1970 zřizují finanční správy,
byl přijat ve znění doporučeném
výbory České národní rady.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji ministrovi
soudruhu Lérovi za jeho projev. O slovo k tomuto bodu pořadu
se přihlásil poslanec prof. dr. Václav Chytil.
Posl. prof. dr. Chytil: Vážená Česká
národní rado, soudružky a soudruzi! Nemíním
se zabývat vlastním juristickým obsahem předkládaného
zákona o finančních správách
ani zřejmým přímým účelem,
který zákon sleduje: je v předložených
materiálech o to sdostatek postaráno.
Naproti tomu chci se zabývat aspoň stručně
zákonem jako politicko-ekonomickým nástrojem:
Pravda, bezprostředním ratio legis je jistě
zřetel fiskální a procesně fiskální.
Totiž dosíci zkvalitněním řízení
ve věcech daňových a ve věcech dotačních
v širším smyslu toho, aby fiskus, tedy státní
pokladna dosáhla všech příjmů,
na které má podle platných zákonů
nárok, a na druhé straně aby všechny
úděly, jichž se dostane od státní
pokladny jednotlivým místům, byly použity
náležitým a ekonomickým způsobem.
Nicméně zákon bude při své
konkrétní aplikaci působit jako značně
důležitý ekonomicko-politický nástroj,
neboť konstituuje ústředně a odborně
řízenou a odborně vybavovanou orgánní
instituci, která bude především svou
revizní a kontrolní činností objektivním
drobnohledem, zaměřeným do nitra hospodářství
každého národního podniku a jiných
našich hospodářských útvarů.
Co se nejprve během doby vytvoří v jednotlivých
okresech a krajích, bude jakási odborná registrace
všech podniků, v postupu času stále
diagnostikovaných. Vzpomínám tu obdoby někdejší
zvláštní výdělkové daně,
vyměřované a sledované zvlášť
kvalifikovanými odděleními někdejších
berních správ: nebylo podniku, který by nebyl
státu znám všestranně. Tím se
automaticky vytvoří daleko spolehlivější
základna pro budování celostátního
národohospodářského plánu,
který nutně musí vycházet ze stavu
v jednotlivých podnicích.
Neustálé sledování hospodaření
jednotlivých podniků, byť v prvním sledu
z hledisek fiskálních, povede ke zkvalitnění
účetního zachycování hospodaření
podniků a tedy ke zkvalitnění bilancí
podniků. Že právě na tomto poli máme
co dohánět, je obecně známo, a nejde
jen o pravdivost bilanční a účetnické
práce v podnicích z hlediska fiskálního,
nýbrž a především z hlediska politicko-ekonomického.
Po té stránce je velmi alarmující
ta část důvodové zprávy, ve
které se konstatuje, že na základě již
provedených revizí bylo odvedeno navíc do
rozpočtu 3 mld. Kčs, a dále, že při
kontrole správnosti účetních závěrek
u 1832 ústředně řízených
podniků byly zjištěny v bilancích chyby
u 82 % podniků!
Bez pravdivých bilancí a bez pravdivého zachycování
denního hospodářského života
podniků není dobře myslitelný nakonec
ani pravdivý celostátní národohospodářský
plán, o reálném hospodářském
úspěchu každého jednotlivého
podniku ani nemluvě. Neustálý odborný
styk orgánů finanční správy
s podnikovými orgány povede pak jistě také
k tomu, že orgánům finanční správy
se zdůvěrní celý život jednotlivých
podniků se všemi jejich podnikovými hospodářskými
otázkami. Budou takto pracovní výsledky jednotlivých
okresních a krajských finančních správ
kumulací odborných zkušeností o životě
a problémech nakonec všech našich výrobních
hospodářství, a tedy vydatnou studnicí
pro opravdu kritický pohled na stav celého našeho
národního hospodářství.
Samo sebou se záhy objeví nebo posílí
nutnost řešit řadu dílčích
otázek, souvisejících s podnikovou ekonomií,
zejména otázka socialistického vlastnictví,
nikoli v první linii co do jeho juristické konstrukce,
nýbrž co do politicko-ekonomického řešení,
především co do stanovení ekonomicky
působivých cen některých základních
prostředků. Objeví se ve své základní
důležitosti otázka odpisu. Konečně
bude vytvořen spolehlivý základ pro poskytování
daňových úleva výjimek všeho
druhu, jak jsou předvídány zákonem
o podnikových daních. A ovšem spolehlivý
základ pro poskytování dotací všeho
druhu. Ukáže se, jak je důležité
vždy pojmově ostře rozlišovat mezi dotacemi,
subvencemi a intervencemi, protože každý z těchto
3 státních příspěvků
má jiné ekonomické oprávnění
a bez pravdivých účetních dokladů
a dokumentů lze zřídkakdy oprávněnost
objektivně posoudit. Nepůjde tedy nakonec, až
zákon vejde v život, u těchto státních
údělů pouze o sledování způsobu,
jakým byly použity, nýbrž se objeví,
že zákon bude působit též jako
indikační ekonomický nástroj pro rozhodování
o tom, kdy a v jaké míře a v jaké
formě budou úděly poskytovány.
Význam předkládaného zákona
tedy daleko převyšuje to, co máme na mysli
z jeho povahy jako organizačního finančně
správního zákona, kladoucího zdařilý
základ pro vznik a postupné budování
opravdu odborného orgánního soustrojí.
Stane se, jak řečeno, též základem
pro vznik stále působícího a komplexního
odborného pohledu do nitra podniků, jejich kritického
oponenta i korigujícího činitele. Bude nejen
fiskálním, nýbrž i ekonomickým
inspektorem podnikové socialistické sféry.
A tu se stále vrací myšlenka, zda není
přece jen velmi naléhavě nutné v zájmu
našeho socialistického hospodářství,
aby byl tento inspektor doplněn ještě dalším,
a to ve formě prohloubení a diferenciace našeho
socialistického peněžnictví. Toto peněžnictví
totiž, vázáno sice směrnicí a
rámcem národohospodářského
plánu, avšak uvnitř něho působíc
ryze bankovně úvěrovými nástroji,
by se stalo, jakožto podnikově obchodní úvěrnictví
výhodným prováděcím nástrojem
celostátního národohospodářského
plánu. Soudím, že alespoň zamyšlení,
systematičtější zamyšlení
nad tímto, po mém soudu, velmi závažným
problémem by bylo užitečné. Vždyť
v problému je mlčky obsažen základní
problém nejekonomičtějšího rozvrhu
investic, problém vzniku krizových posunů
v ekonomii, zejména inflace, i problém co nejefektivnějších
pracovních výkonů v nejširším
smyslu.
Přijímáme tedy zákon, který
je významný a dobrý. Lze jej nakonec souhrnně
charakterizovat jako jeden z velmi závažných
prostředků k naší ekonomické
konsolidaci. Proto poslanci, příslušníci
Československé strany lidové, budou pro zákon
hlasovat a budou podporovat jeho úspěšné
uskutečnění.
Předseda ČNR E. Erban: Dále je přihlášena
do rozpravy posl. ing. Bardoňová, prosím,
aby se ujala slova.
Posl. ing. Bardoňová: Vážené
soudružky a soudruzi, v přijatém usnesení
výboru České národní rady pro
plán a rozpočet k zabezpečení úkolů
ÚV KSČ k hlavním otázkám hospodářské
politiky strany v činnosti výborů v bodě
5/ se výbor zavázal podporovat přijetí
nezbytných účinných opatření,
která postihují nehospodárnost, neodpovědnost
a podobné protispolečenské jevy a napomáhají
k překonání současných ekonomických
problémů. Proto se náš výbor
vládním návrhem zákona o finančních
správách zabýval velice podrobně,
jednak v pracovní skupině pro otázky daní
a daňového systému, jednak ve výboru
samotném, v obou případech za přítomnosti
náměstka ministra financí ing. Dluhoše.
Připomínky z jednání pracovní
skupiny byly tak bohaté, že bylo nutno svolat poradu
expertů, kteří se s připomínkami
většinou ztotožnili. Připomínky
našeho výboru, tak jak zde uvedl ministr financí,
ve své většině byly dodatečně
do návrhu zákona zapracovány. Společný
zpravodaj posl. Koutný a ministr financí ing. Lér
zde podrobně uváděli důvody pro navrhovanou
změnu, proto o nich hovořit nebudu. Chtěla
bych jen říci, že s uvedenými zde důvody
se výbor ČNR pro plán a rozpočet ztotožnil
a doporučuje vládní návrh zákona
o finančních správách ke schválení,
neboť přijetí tohoto zákona chápe
výbor jako jeden z kroků pozitivního řešení
vážných ekonomických problémů
v naší společnosti.
V souvislosti s projednáváním vládního
návrhu zákona o finančních správách
mi však dovolte ještě dvě připomínky.
V důvodové zprávě k návrhu
zákona se říká, že vytvoření
finančních správ není spojeno s dalšími
požadavky na pracovníky ani na státní
rozpočet. Domnívám se, že ve světle
usnesení vlády ČSR č. 79 z 1. 4. 1970
k návrhu zásad pro docílení úspor
v oblasti správy a řízení, schválených
federální vládou 19. 3. 1970, bude zřizování
finančních správ v krajích, okresech
a statutárních městech velice sledovanou
oblastí. 10% snížení aparátu
orgánů státní správy se promítne
pravděpodobně i do oblasti financí. Znamená
to, že ke zkvalitnění správy daní
a dotací, které návrh zákona předpokládá,
bude muset dojít racionalizací celé oblasti,
ať již pomocí výpočetní
techniky nebo uplatněním nových metod práce,
např. prováděním revizí samotnými
podniky podle vzorových revizních zpráv apod.
Druhá připomínka, snad spíše
požadavek, se týká způsobu projednávání
návrhů zákonů. Zákon o jednacím
řádu ČNR v § 70 uvádí,
že návrhy zákonů se zpravidla projednávají
tak, že v prvním čtení se projednají
zásady navrhované úpravy a v druhém
čtení úplné znění návrhu
zákona. Při projednávání finančních
správ byl předložen pouze vládní
návrh. Velmi by nám do budoucna usnadnilo práci
a předešlo by se jistě mnohým nesrovnalostem,
kdybychom měli možnost ve výboru projednat
navrhované úpravy ve 2 čteních, jak
je uvedeno v jednacím řádu České
národní rady.
Předseda ČNR E. Erban: Hlásí
se někdo do rozpravy? Posl. dr. Kiesewetter.
Posl. dr. Kiesewetter: Soudružky a soudruzi, dovolte
mi, abych podpořil zprávu společného
zpravodaje vládního návrhu zákona
o finančních správách a doporučil
jeho schválení. Na podkladě dosavadních
zkušeností se ukazuje jako správné,
aby finanční správy byly ustaveny jako samostatné
orgány státní moci. V téže souvislosti
je žádoucí podle mého názoru
ocenit nemalou práci a péči národních
výborů při výstavbě odborů
státních financí. Zůstává
totiž skutečností, že nebýt toho,
neměl by dnes přijímaný zákon
základní předpoklady pro jeho realizaci.
Dovolíte-li, rád bych v téže souvislosti
rovněž připomenul, že vývoj ve
výstavbě podobných orgánů byl
již při zřizování odborů
státních financí alespoň v řadě
národních výborů předpokládán,a
proto také v připomínkovém řízení
bylo svého času řadou krajských národních
výborů a Národním výborem hl.
m. Prahy doporučováno, aby místo odborů
státních financí v soustavě národních
výborů již tehdy vznikly samostatné
finanční orgány tohoto druhu. Tehdejší
připomínky byly tak akceptovány s odstupem
několika let, a to poté, kdy praxe prokázala
jejich opodstatněnost. Vím, že se tím
nic nestalo a nebylo by zapotřebí o tom zvlášť
hovořit ani dnes. Tato moje poznámka na okraj projednávaného
zákona však směřuje k tomu, aby v legislativní
činnosti nejenom vlády, ale i v ostatních
ústředních orgánech státní
správy, byly brány připomínky národních
výborů daleko výrazněji na zřetel,
protože i takovouto formou zabezpečujeme jejich prostřednictvím
podíl občanů na správě státu.
Ostatně na zkušenostech přípravy této
zákonné předlohy by bylo možno znovu
dokládat, jak jsou malé nároky právě
na legislativní práci a jak i ústřední
orgány státní správy mají jen
málo na zřeteli nezbytnost zabezpečení
vysoké úrovně zákonodárné
činnosti našeho zastupitelského sboru. Prosím,
aby mi soudruzi z ministerstva financí i soudruh ministr
prominuli, že právě na přípravě
tohoto zákona zobecňuji některé nedostatky
všeobecně platné pro stávající
legislativní činnost. Zůstává
však skutečností, že tomu tak je a že
samotná předloha vládního návrhu
zákona o finančních správách
se podstatně změnila po jednáních
v příslušných výborech České
národní rady, takže dnes máme k dispozici
předlohu přiměřené úrovně.
Tak je tomu ovšem bohužel i v řadě jiných
případů, a proto se domnívám,
že bychom měli všichni být v témže
směru daleko více náročnější.
To ovšem také znamená, aby jednotlivé
zákonné předlohy, tím doplňuji
soudružku přede mnou, byly připravovány
s potřebným předstihem, aby mohly být
odpovědně projednány nejenom v orgánech
České národní rady, ale podle povahy
zákona a jeho závažnosti rovněž
v našich pracovních obvodech a tak na nich zainteresována
v potřebném rozsahu i veřejnost. Omlouvám
se za zobecňování, ale mimo jiné i
práce na této zákonné předloze
mne přivedly k takovýmto úvahám.
Protože projednávaný návrh zákona
je návrhem vyloženě organizační
povahy a neřeší blíže nejenom řízení
před finančními správami, ale i jejich
vztahy k ostatním orgánům státní
moci a správy, jako jsou národní výbory,
orgány lidové kontroly, prokuratury apod., doporučuji,
aby ministerstvo financí na řešení těchto
problémů pamatovalo v prováděcích
směrnicích.
Ukazuje se také jako správné, aby v samotných
národních výborech a vůbec ve veřejnosti
byly otázky související se zřízením
finančních správ v potřebném
rozsahu objasněny. Pokud pak jde o činnost těchto
nově ustavovaných orgánů státní
správy, měly by podle mého názoru
dostat do vínku jako jeden ze základních
úkolů zabezpečit ve své působnosti
důslednou realizaci závěrů posledního
plenárního zasedání ÚV KSČ,
věnovaných ekonomickým problémům
našeho socialistického rozvoje. Finanční
správy by tady měly spolu s ostatními k tomu
povolanými orgány, jako jsou orgány lidové
kontroly a podobně, nastavit nejenom zrcadlo všelijakým
šlendriánům v agendě daní, dávek,
poplatků, odvodů, příspěvků
a jiných finančních nástrojů
našeho rozpočtu, ale také důsledně
postihovat jejich viníky. I tady jsou, soudružky a
soudruzi, předpoklady účinného boje
za konsolidaci poměrů v naší společnosti.
Schválíme-li proto dnes předložený
návrh a já sám pro něj hlasovat budu,
měli bychom mít i tuto skutečnost na zřeteli
a spolu s námi by z ní měli vycházet
pracovníci ministerstva financí i nově vytvářených
finančních správ.
Předseda ČNR E. Erban: Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásí./
Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena.
Dávám slovo zpravodaji poslanci Koutnému
k závěru.
Zpravodaj posl. Koutný: Soudružky a soudruzi
poslanci, přednesené diskusní příspěvky
je třeba ocenit, byly věcné, správné
a opodstatněné. Je třeba také připomínky
v nich využít. Všechny přednesené
diskusní příspěvky podporovaly předložený
návrh zákona a nebyly s ním v rozporu. Doporučuji
dát hlasovat o návrhu zákona s úpravami
podle společné zprávy výborů
/tisk 61/.