Česká národní rada 1969 – 1971

Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

seznámil jsem vás s hlavními úkoly české vlády pro I. pololetí a s dosavadními výsledky její práce v prvních měsících t. r. Mám za to, že z toho všeho je patrné, že soustřeďujeme své úsilí na hlavní a nejnaléhavější problémy, které trápí naši ekonomiku i další oblasti společenského života. Něco se nám již podařilo vyřešit, v jiných oblastech máme dobrý nástup. Neslibujeme však zázračné zvraty. Počítáme nadále především s poctivou, svědomitou, vytrvalou tvůrčí prací našeho lidu. Pro takovou práci chceme zajistit potřebné podmínky. V etapě budování socialismu se učinilo mnoho a na tyto úspěchy jednoznačně navazujeme. Poučili jsme se i na chybách. Cena, kterou jsme zaplatili za tuto školu, není malá. Poučeni minulým obdobím budeme dbát, abychom mohli se ctí, až k tomu přijde čas, složit odpočet ze své práce.

Bohatství, které máme v přírodních podmínkách, v nashromážděné minulé práci a především ve schopnostech našich lidí, nás opravňuje k optimismu. Nejsou to horší podmínky, než mají podobné země.

Jsme v období, kdy vrcholí 100. výročí narození V. I. Lenina a 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Obě jsou občanům pobídkou pro rozvoj pracovní iniciativy, která již v podnicích, závodech i našich městech a obcích přináší kladné výsledky.

Budeme všichni společně, trpělivě, krok za krokem hledat řešení a cestu, která nás dovede bez krizí a otřesů k vytyčeným reálným programovým cílům socialistické společnosti.

Vkládáme přitom velkou důvěru v konkrétní politicko-organizátorskou práci poslanců České národní rady. Je toho mnoho, co můžete právě vy pro věc socialismu udělat ve svých obvodech, při práci v České národní radě. Máme mnoho co napravovat v socialistické pracovní morálce, v odkrývání rezerv, v hledání racionálních řešení, z nichž ne všechna mohou být populární a příjemná. Náročná a zasvěcená kritika a váš osobní aktivní přístup nejen při formování, ale dodržování pravidel a zákonných norem socialistické společnosti má v tomto úsilí svoje nezastupitelné místo.

Soudružky a soudruzi poslanci, prosím vás jménem vlády ČSR o pomoc a podporu v naší práci pro dosažení a naplnění cílů našeho programového prohlášení. /Potlesk./

Předseda E. Erban: Děkuji soudruhu předsedovi vlády za jeho projev. Tento projev navázal na program vlády České socialistické republiky, přednesený předsedou vlády soudruhem prof. Kempným v páté schůzi České národní rady dne 26. listopadu 1969, o kterém tehdy Česká národní rada jednala a schválila. Dnešní projev soudruha předsedy vlády dostanou všichni poslanci České národní rady v doslovném znění k dispozici, protože nepochybně bude sloužit všem nám, orgánům ČNR při jejich činnosti, v níž sledujeme práci vlády České socialistické republiky i jednotlivých členů vlády.

Přistoupíme nyní k projednávání prvního bodu pořadu schůze, kterým je

Společným zpravodajem je posl. V. Koutný. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koutný: Vážené soudružky a soudruzi, vláda České socialistické republiky předložila 16. ledna t. r. České národní radě návrh zákona o finančních správách. Předsednictvo ČNR přikázalo předložený návrh k projednání výboru pro národní výbory a národnosti, výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právnímu.

Podle návrhu zákona o finančních správách mají být odbory státních financí vyčleněny z organismu národních výborů a konstituovány jako samostatné, přímo ministerstvu financí podřízené orgány státní správy pod názvem finanční správy.

Nově ustavené orgány mají převzít činnost odborů státních financí, tj. výkon správy a finančních a daňových revizí na úseku daní, dávek, poplatků, odvodů a finančních nástrojů v zahraničním obchodě, jakož i na úseku dotací, subvencí a intervencí, pokud jsou příjmem resp. výdajem rozpočtu České socialistické republiky, Československé socialistické republiky nebo státních fondů spravovaných ústředními orgány a nadaných právní subjektivitou. S výjimkou daně z obratu se působnost finančních správ nebude vztahovat na daňové a jim podobné příjmy rozpočtů národních výborů ani na dotace z těchto rozpočtů, jejichž správa a revize zůstává nadále v působnosti finančních odborů národních výborů. Výjimka u daně z obratu je odůvodněna složitostí této daně, takže by nebylo účelné, aby - pokud je příjmem rozpočtů národních výborů - spravovaly a revidovaly ji finanční odbory národních výborů. Ve prospěch této výjimky svědčí ostatně také skutečnost, že se výlučná správa a revize daně z obratu dosavadními odbory státních financí plně osvědčila.

Účelem zákona je umožnit v oblasti státních financí důsledné prosazování jednotné finanční politiky státu, prohloubit finanční správu, zajistit předpoklady pro její nestrannost a maximální specializaci a pro soustavnou a cílevědomou výchovu finančních pracovníků po odborné i politické stránce, posílit finanční kázeň v podnicích a přispět tak k dalšímu rozvoji našeho národního hospodářství. Navíc má nová organizace státní finanční správy oprostit národní výbory od agendy, která nesouvisí s jejich vlastní činností a národní výbory zatěžuje.

Nedostatky, k jejichž odstranění má přispět navrhovaná nová organizace státní finanční správy, byly pociťovány již v r. 1967. Snižovala se finanční kázeň v podnicích, ústředně řízené podniky neplnily řádně povinnosti vůči státnímu rozpočtu a nehospodařily podle platných předpisů nebo stanovených podmínek s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu. Dospělo se proto k přesvědčení, že je třeba obnovit instituci finančních a daňových revizí a přísné kontrole podrobit dotace, subvence, intervence a jim podobné příspěvky ze státního rozpočtu. Správou a revizí základních příjmů státního rozpočtu a kontrolou zmíněných výdajů měly být pověřeny zvláštní útvary řízené po odborné a metodické stránce přímo ministerstvem financí. Z nutnosti co nejúčinnějších a pokud možno okamžitých nápravných opatření vyplynulo tehdy jediné řešení: zvláštní útvary zřídit v rámci národních výborů, poněvadž vybudování nového aparátu mimo organismus národních výborů nebylo prakticky vůbec možné. Vládním nařízením č. 107/1967 Sb. o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu byly ustaveny odbory státních financí, byly pověřeny správou a revizí finančních vztahů ústředně řízených podniků ke státnímu rozpočtu a prováděním finančních a daňových revizí na těchto úsecích. Do odborů státních financí přešla část pracovníků finančních odborů, zbytek pracovníků musel být teprve získán a pro své závažné úkoly vyškolen. Národní výbory mají o rychlé vybudování odborů státních financí nemalou zásluhu. Za daných podmínek vykonaly vše co bylo v jejich silách.

Pověření národních výborů výkonem finanční správy - včetně vztahů k ústřednímu státnímu rozpočtu - přineslo s sebou vedle nesporných kladů též nemalé problémy.

Odbory státních financí dosáhly za krátkou dobu svého působení - prakticky zahájily činnost až počátkem roku 1968 - pozoruhodných výsledků. Přesto však dnešní organizace finanční správy již nevyhovuje zvýšeným požadavkům zejména proto, že nezaručuje dostatečnou měrou prosazování jednotné finanční politiky státu, že při zavádění nových forem řízení národního hospodářství, při posilování sociálního řízení a zavádění nového daňového systému nestačí plnit zvýšené požadavky kladené na státní finanční správu, ani nezaručuje jednotnou aplikaci právních předpisů. Nelze konečně přehlédnout ani skutečnost, že se národní výbory mohou při výkonu státní finanční správy dostat i do rozporu se svými vlastními zájmy, vyplývajícími z řízení vlastních podniků, z budování veřejně prospěšných akcí apod., respektive, že národní výbory plní úkoly v oblasti státní finanční správy na úkor svého vlastního poslání.

Národní výbory proto v převážné většině vyčlenění odborů státních financí samy doporučují. Toto své stanovisko potvrdily také v průběhu připomínkového řízení.

Vyčleněním odborů státních financí z organismu národních výborů nebude ovšem porušena spolupráce mezi národními výbory a nově ustanovenými finančními správami. Nutnost těsné spolupráce plyne již z toho, že finanční správy i příslušné útvary národních výborů - finanční odbory - jsou pověřeny správou a revizí daní a dotací, respektive, že při výkonu této činnosti je třeba prosazovat jednotnou finanční politiku státu bez ohledu na to, zda jde o daně a dotace se vztahem ke státnímu rozpočtu nebo k rozpočtům národních výborů. Oba finanční útvary se řídí týmiž právními předpisy, musí být proto zajištěn jejich jednotný výklad. To ovšem předpokládá vzájemnou výměnu získaných zkušeností i vzájemné informování o závažných skutečnostech zjištěných v průběhu správního nebo revizního řízení.

Těsná spolupráce bude především nutná u daně z obratu odváděné z rozpočtů národních výborů, a to jak při sestavování těchto rozpočtů a kontrol jejich plnění, tak při výkonu běžné kontroly i revizní činnosti u této daně. Spolupráce mezi finančními správami a národními výbory je proto zakotvena přímo v návrhu zákona o finančních správách - konkrétně v § 1, odst. 6. Z politického hlediska jde o velmi závažné ustanovení, i když je pouze proklamativní povahy a s jeho nesplněním nejsou spojeny sankce. Nutnost spolupráce vyplývá ostatně také z ustanovení § 6 zák. č. 69/1967 Sb. o národních výborech, které ukládá národním výborům spolupráci se všemi orgány státní správy v jejich územním obvodu. Není také bez významu, že finanční správy budou i nadále umístěny v budovách NV, že z ekonomického hlediska bude účelné, aby NV i nadále zajišťovaly pro finanční správy veřejné služby, jejichž společné obstarávání bude úspornější, popř. nezbytné, např. otop, osvětlení, úklid, archivování spisů, telekomunikační služby, údržba, účtování na společných účtovacích strojích apod.

Návrh zákona o finančních správách je typickou normou organizační. Jedinou výjimku tvoří ustanovení § 11. Se zřetelem k tomu, že na základě finančních a daňových revizí dochází často u jednotlivých organizací k vyměření dodatků ve výši několika desítek miliónů korun a že sama pokuta dosahuje někdy miliónových částek, dostávají se podniky do situace, že nejsou s to bez ohrožení své finanční stability předepsané dodatky okamžitě uhradit, i když jejich oprávněnost uznávají. Poněvadž materiálně právní normy, upravující odvody a finanční nástroje v zahraničním obchodě, postrádají ustanovení o možnosti povolit odklad nebo splácení povinných částek, ukázala se nutnost řešit tuto naléhavou otázku zákonem. Do návrhu projednávaného zákona, který má jinak povahu ryze organizační normy, bylo proto pojato zmocnění pro ministra financí upravit na zmíněných úsecích podmínky pro povolení odkladu placení nebo splátek. Praxe ukazuje, že jde o opatření nezbytné a u ostatních daní obvyklé.

Návrh projednávaného zákona byl již projednán ve všech výborech České národní rady, kterým byl přikázán. Před projednáváním ve výborech prošel pracovní skupinou pro plán a rozpočet, jejíhož zasedání se zúčastnila řada expertů. Pracovní skupina i výbory samy uznaly věcnou opodstatněnost návrhu, doporučily pouze určité úpravy, které jsou převážně legislativně technické povahy, resp. mění strukturu zákona, návrhu se věcně nedotýkají, avšak znamenají jeho zpřesnění. Změny, na nichž se ztotožňují všechny výbory, byly v zájmu přehlednosti zapracovány do nového znění návrhu. Navrhované změny jsou zřejmé z porovnání návrhu vlády s novým zněním doporučeným výbory České národní rady.

Pokud jde o změny legislativně technické povahy, upozorňuji především na nové znění § 1, odst. 1, písm. a/ návrhu, které jednoznačně stanoví, že z daní plynoucích do rozpočtu národních výborů bude se působnost finančních správ vztahovat pouze na správu a revizi daně z obratu. V témže ustanovení se přesněji vymezuje pojem státních fondů. Prováděním revizí se v § 3 odst. 2 písm. c/ nového znění návrhu v zásadě pověřují krajské finanční správy; pověření okresních finančních správ touto činností umožňuje zmocnění dané ministerstvu financí ustanovením v § 5 písm. c/ upraveného návrhu. Vzhledem ke stadiu, do něhož projednávání návrhu dospělo, se účinnost zákona posouvá z původního 1. dubna 1970 na 1. červenec téhož roku.

Ve srovnání s vládním návrhem doporučují výbory České národní rady také dvě věcné změny. Navrhují především, aby povaha rozpočtových organizací byla přiznána pouze krajským finančním správám, popř. na základě rozhodnutí ministerstva financí též městským finančním správám. Z toho plyne, že okresní finanční správy nebudou organizacemi ve smyslu § 8 zákoníku práce, ani nebudou nadány právní subjektivitou ve smyslu § 61, odst. 1 hospodářského zákoníku. Obdrží od krajských finančních správ na úhradu neodkladných výdajů zálohy, které budou povinny pravidelně vyúčtovat. Navrhovaná změna z ekonomického hlediska je plně odůvodněna. Soustřeďuje administrativu jak v personální agendě, tak při opatřování věcných potřeb u krajských finančních správ, představuje úsporu pracovních sil a tím umožňuje, aby maximální počet pracovníků převedených do finančních správ byl pověřen výkonem vlastní správní a revizní činnosti. Navrhovanou změnu proto plně doporučuji.

Výbory České národní rady dále doporučují, aby se zmocnění ministerstva financí stanovit podmínky pro povolování úlev u odvodů a finančních nástrojů v zahraničním obchodě, vzhledem k ustanovení článku 12, odst. 2, písm. a/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, nevztahovalo na povolování úlev co do výše zákonné povinnosti včetně pokut. Ministerstvo financí vzalo toto doporučení na vědomí s tím, že původně požadované zmocnění uplatní v připomínkovém řízení o návrhu zákona o rozpočtových pravidlech státních rozpočtů Československé socialistické republiky a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky, aby tak byl zajištěn jednotný postup v obou národních republikách.

Návrh zákona o finančních správách je v duchu usnesení ústředního výboru Komunistické strany Československa z ledna 1970 jedním z opatření, které má prohloubit kontrolu ve finanční oblasti. Není spojeno s dalšími nároky na plán práce, ani na státní rozpočet. Doporučuji jej proto schválit.

Předpokládám, že se ministr financí soudruh ing. Lér bude ve svém přednesu podrobněji zabývat výsledky, dosaženými odbory státních financí i nedostatky dosavadní organizace státní finanční správy. O těchto otázkách jsem se proto zmínil jen stručně.

Vzhledem k tomu, že soudruzi poslanci obdrželi původní vládou předložený návrh zákona i návrh upravený podle výsledku jednání ve výborech České národní rady, doporučuji vzít za podklad jednání upravené znění návrhu.

Prosím soudruhy poslance, aby přednesli své případné připomínky k návrhu jako celku, popřípadě k jeho jednotlivým ustanovením.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji zpravodaji soudruhu Koutnému. O slovo se přihlásil ministr financí soudruh ing. Lér. Dávám mu slovo.

Ministr financí ČSR ing. Lér: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi! Dovolte mi, abych jménem vlády České socialistické republiky doprovodil předložený návrh zákona o finančních správách jeho stručným zdůvodněním a zdůrazněním některých hlavních myšlenek, které doprovázely celé zpracování předloženého návrhu.

Finanční správy mají vzniknout na základě dnes existujících odborů státních financí, které jsou doposud organizovány jako součást národních výborů. Odbory státních financí vznikly na základě důkladné analýzy o nutnosti zabezpečit ze strany státu přesné vztahy při plnění povinnosti hospodářských. organizací ke státnímu rozpočtu. Byly koncipovány jako důležitý nástroj státního řízení správy a kontroly v oblasti státních financí. Odbory státních financí vznikly na základě rozhodnutí vlády dnem 1. 7. 1967.

Můžeme tedy hodnotit jejich práci a krok, který jsme tenkrát učinili, již na základě nemalých zkušeností. Domníváme se, že je třeba v prvé řadě zdůraznit tu skutečnost, že se organizování této práce, na samém počátku v rámci národních výborů, ukázalo jako správné. Národní výbory věnovaly odborům státních financí velkou kádrovou i materiální péči, umožnily také této významné finanční situaci vykročit do života organizovaně a okamžitě přistoupit k velmi důležité vlastní práci. Proto se domníváme, že je na místě zde poděkovat orgánům národních výborů za tuto velkou pomoc, pochopení i vykonanou politickou i organizační práci.

Vytvoření finančních správ má být dalším vývojovým krokem v upevnění centrálního státního řízení našich financí a přitom významným příspěvkem k realizaci myšlenek, které byly zdůrazněny v usnesení lednového pléna ÚV KSČ. Finanční správy mají být pevnou součástí státních orgánů při realizaci cílů plánovitého řízení a provádění finanční politiky v souladu s celospolečenskými záměry a v souladu s nutností upevnit všestranně režim hospodárnosti, efektivnosti a pocit odpovědnosti při vynakládání společenských prostředků svěřených do správy hospodářských organizací.

Nutnost tohoto kroku je také dána tím, že obsah činnosti finančních správ je prakticky výhradně zaměřen na vztahy ústředního rozpočtu k hospodářským organizacím, které plní své finanční povinnosti vůči ústřednímu rozpočtu bez přímého vztahu k rozpočtům národních výborů. Proto vytvoření finančních správ má vytvořit na daném s tupni výstavby finanční správy, kontroly a revize účelnější předpoklady pro celkové řízení a využívání tohoto významného nástroje celostátní finanční politiky, realizace odborné správy a kontroly na finančním úseku. Přitom tento krok činíme na základě rozsáhlého projednání a vlastních zkušeností samotných národních výborů. Současně však nadále zakotvujeme v návrhu zákona důslednou spolupráci s orgány národních výborů. Konec konců hospodářský život se odvíjí v okresech, městech a obcích a také hospodářské organizace řízené ústředně vstupují s národními výbory do řady vztahů. Budeme dbát na to, aby finanční správy byly ve své práci vedeny tendencí živé každodenní spolupráce s příslušnými orgány národních výborů a využívaly poznatky národních výborů i v širších politických a společenských souvislostech.