Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych shrnul dosavadní
zkušenosti a informoval vás, jak pokročily
práce na přípravě páté
pětiletky. Vláda se jí zevrubně zabývala
asi před dvěma týdny. Výchozí
základnou pro pětiletý plán musí
být plán na rok 1970. Ten však nebyl v období
příprav ještě definitivně uzavřen
v okruhu investiční výstavby, v dovozu pro
výrobní spotřebu, v dodávkách
pro vnitřní obchod a v zabezpečení
potřeb pro zemědělství. V důsledku
nesladěnosti potřeb a zdrojů nebyla také
na lednovém plénu ÚV KSČ přijata
v podstatě žádná čísla,
zejména v rozdělení na národní
republiky. Kromě toho jsme museli své původní
metodické a organizační záměry
upravovat s ohledem na usnesení federální
vlády, určující časový
rámec prací, značně odlišný
od našich představ.
Jedním z nejzávažnějších
věcných problémů, s nímž
se musí koncepce páté pětiletky vypořádat,
je populační vývoj. ČSR má
již dnes jeden z nejvyšších stupňů
zaměstnanosti na světě. Značnou část
fondu pracovní doby ztrácíme předpokládaným
prodloužením mateřské dovolené.
Tento krok k ozdravění populačního
vývoje však musíme nevyhnutelně učinit.
Z toho všeho vyplývá, že nejen celý
přírůstek výroby v primární
i sekundární sféře, ale i část
již dosahované produkce bude třeba pokrýt
zvýšením produktivity práce. To už
samo o sobě svědčí o náročnosti
úkolů na tomto úseku.
Dalším omezujícím činitelem rozvoje
české ekonomiky je reprodukce základních
fondů. Brzdí ji nedostatečné dodávky
stavebních prací, způsobené jednak
zaostáváním výroby stavebních
hmot, jednak vnitřními problémy stavebnictví.
V letech 1971 - 1975 se počítá s investiční
činností v objemu 350 mld. Kčs. Je to sice
asi o 30 % více než za předchozích pět
let, avšak ani tento objem neumožní uspokojit
všechny potřeby. Počítáme s tím,
že téměř 100 mld. Kčs bude použito
na komplexní bytovou výstavbu, včetně
s tím souvisejících teplárenských
a vodohospodářských akcí. Dalších
asi 90 mld. Kčs bude použito na úhradu likvidovaných
základních fondů a více než 50
mld. Kčs je určeno na již rozestavěné
akce. Teprve zbývajících 100 až 110
mld. Kčs může být použito k zajištění
růstu technické úrovně výrobních
základních fondů a k uspokojení rozvojových
potřeb zemědělství, průmyslu
a terciární sféry. Z toho ovšem musí
být přednostně pokryty nezbytné potřeby
rozvoje palivoenergetické základny, průmyslu
stavebních hmot a federálně řízených
odvětví dopravy a obrany státu.
Mimořádně velkou pozornost budeme muset věnovat
hmotnému zajištění plánovaných
záměrů. Budeme muset přitom využít
všech kladných prvků, které obsahovalo
dřívější bilanční
plánování národního hospodářství.
Určité ověření míry
rovnováhy mezi zdroji a potřebami vybraných
materiálů a výrobků, dodávek
pro vnitřní spotřebu mezi národními
republikami, dodávek pro vnitřní obchod,
vývoz a určení potřebných dovozů
bylo již uskutečněno při sestavování
plánu na rok 1970. Pro rok 1971 a celou pátou pětiletku
počítáme se zavedením systému
hmotných bilancí. Jejich konečnou podobu,
jejich využití a postup pro jejich zajištění
bude však třeba teprve dohodnout v rámci federace.
Máme-li v příští pětiletce
učinit výrazný krok kupředu, musíme
radikálně zvýšit tlak na hospodaření
se surovinami, materiály, energií i s živou
prací. Mnoho si slibujeme od výsledků racionalizačních
opatření ve výrobě i v samotné
soustavě řízení. Vláda ustavila
komisi, která rozpracuje otázky komplexní
socialistické racionalizace. Jedním z prvých
opatření v oblasti racionalizace bude snížení
řídícího a správního
aparátu o 10 %, pro něž vláda již
přijala příslušné zásady.
Vláda ČSR vidí v socialistické racionalizaci
jeden z hlavních článků své
národohospodářské politiky i do budoucna.
Chápe ji jako trvale platnou metodu pro hledání
cest a zdrojů růstu společenské produktivity
práce a národního důchodu.
Tolik tedy k charakteristice hospodářské
politiky, kterou chce vláda prosazovat, a konkrétních
kroků, které již v tomto ohledu učinila.
Vážené soudružky a soudruzi, polednový
vývoj nás dostatečně poučil,
k jakým důsledkům vede oslabování
politické a hospodářské moci dělnické
třídy, vedené KSČ, která je
základem našeho socialistického státu.
Proto si vláda stanovila ve svém programovém
prohlášení z listopadu minulého roku
- jako jeden z rozhodujících úkolů,
jimiž chce naplňovat realizační směrnici
květnového pléna a závěry zářijového
pléna ÚV KSČ - úkol všestranně
upevňovat socialistický stát. Je to úkol
náročný a rozsáhlý, neboť
zahrnuje posilování státní moci u
všech článků státního
organismu a dotýká se všech oblastí
státního vlivu.
Prvým předpokladem pro upevnění státní
moci je očista státního aparátu od
protisocialistických a pravicových sil. Předsednictvo
vlády ČSR se právě v minulém
týdnu zabývalo průběžnou zprávou
o opatřeních ke kádrovému upevnění
aparátu ministerstev a ústředních
orgánů ČSR.
Konstatovali jsme, že jednotlivé orgány postupovaly
rozdílně při služebně politickém
hodnocení pracovníků. Ovlivnil to jednak
samotný přístup ministrů a vedoucích
ústředních úřadů k této
problematice, jednak stav politické konsolidace na jednotlivých
ministerstvech. Proces tedy není ještě uzavřen.
Bylo přijato opatření, aby služebně
politické hodnocení pracovníků bylo
dokončeno v době co nejkratší a s jednotným
přístupem.
Pro dokreslení dosavadního průběhu
očisty mohu uvést, že až dosud bylo na
českých ministerstvech odvoláno a přeřazeno
celkem 10 náměstků ministrů, 80 vedoucích
odborů a jejich zástupců, 48 vedoucích
oddělení a jejich zástupců a 488 pracovníků.
Z oblasti vysokých škol bylo uvolněno 167 učitelů,
137 pracovníků kateder marxismu-leninismu a 184
učitelů vysokých škol odchází
do důchodu, 9 studentů bylo vyloučeno a 35
kárně potrestáno.
Působení protisocialistických a pravicově
oportunistických sil velmi silně poznamenalo činnost
orgánů státní moci.
V procesu další konsolidace bude třeba klást
důraz také na to, že náročné
úkoly v orgánech státní moci zvládnou
jen pracovníci s plnou politickou a odbornou kvalifikací.
Tento úkol vystupuje do popředí tím
spíše, že v těchto orgánech bude
nutno realizovat opatření, která byla přijata
ke snížení a zhospodárnění
řídícího a správního
aparátu.
Vláda si je rovněž vědoma, že je
možné uskutečňovat vládní
politiku jen za úzké spolupráce s národními
výbory, jako základními články
socialistické státní moci a správy.
Tato jejich úloha byla také zdůrazněna
na celostátní konferenci národních
výborů v listopadu loňského roku.
Proto se v současné době věnuje hlavní
pozornost na plnění ústavního zákona
o prodloužení volebního období zastupitelských
orgánů do konce roku 1971.
Úsilí vlády o konsolidaci celé státní
soustavy našlo v národních výborech
plnou podporu, jak se ukázalo zejména na letošních
okresních konferencích národních výborů,
které se staly nástupem k rozvinutí široké
pracovní iniciativy na počest 25. výročí
osvobození Československa Sovětskou armádou.
Konference umožnily zejména širokou výměnu
zkušeností pracovníků a funkcionářů
místních a městských národních
výborů.
Vláda si je vědoma, že zkvalitnění
práce národních výborů jak
v oblasti státní správy, tak i při
řízení vlastních organizací,
závisí na zásadní úpravě
některých otázek.
Proto zhodnotila stav prací na přípravě
"Zásad o postavení a působnosti národních
výborů a územně správním
členění státu" a vytyčila
směr pro další práci.
Vycházíme přitom z požadavku, aby nedošlo
k neuváženým reorganizacím a aby v zásadních
otázkách bylo posilováno postavení
a působnost národních výborů.
Proto se úsilí vlády zaměřuje
zejména na dořešení funkce národních
výborů v oblastním plánování,
na posílení pravomoci národních výborů
nižších stupňů, úpravu jejich
postavení v kontrolním systému a zpřesnění
jejich úkolů při řízení
rozvoje zemědělství.
Velká pozornost je věnována posílení
finančně ekonomické samostatnosti místních
a městských národních výborů.
V současné situaci našeho národního
hospodářství nevyřešíme
zřejmě tuto otázku jednorázově.
I nadále přikládáme velkou váhu
iniciativě národních výborů
při řešení místních potřeb,
jak se projevila již v rámci soutěžení
národních výborů k 25. výročí
osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.
Počítáme s tím, že svoláme
celostátní konferenci národních výborů,
na které zhodnotíme jejich činnost, oceníme
práci dlouholetých obětavých členů
národních výborů a nejlepší
z nich vyznamenáme právě u příležitosti
25. výročí jejich trvání.
Vláda ČSR považuje za potřebné
vymezit blíže působnost ústředních
orgánů a jejich odpovědnost za rozvoj příslušných
odvětví. Vláda prohloubí také
svou vlastní práci při řízení
a kontrole činnosti národních výborů.
Tyto otázky projednáme ještě v prvním
pololetí. Půjde zejména o úpravy zákona
o národních výborech, o přesun správní
působnosti na národní výbory nižších
stupňů, právní úpravu oblastního
plánování atd. Jako nezbytné se ukazuje
i důkladně připravit opatření
v oblasti racionalizace práce na národních
výborech, zvyšování kvalifikace pracovníků
i funkcionářů národních výborů,
zjednodušení práce národních
výborů apod. Počítá se i s
drobnými územními změnami.
Národní výbory se budou ve značné
míře podílet i na realizaci záměrů
vlády v oblasti národnostní politiky. Vláda
přijala potřebná opatření pro
další práce k naplnění ústavních
práv příslušníků národností
v podmínkách České socialistické
republiky.
Další úkol přibude národním
výborům při uplatňování
principu volitelnosti soudců z lidu. Návrh zákona,
který vláda předložila k projednání
České národní radě vychází
ze zásady, že volby soudců z lidu okresních
a krajských soudů mají provádět
národní výbory stejného stupně.
Jeho přijetí je nezbytné k tomu, aby již
letos podle něj mohly být uskutečňovány
volby soudců z lidu, jejichž volební období
končí 30. června 1970.
V programovém prohlášení z listopadu
minulého roku si vytkla vláda za cíl dořešit
formy a metody uplatňování státního
vlivu na všestranný tělesný i duševní
rozvoj veškeré mládeže.
Praxe však nepřinesla dobré zkušenosti
se zvolenou formou ministerstva pro mládež a tělesnou
výchovu. Proto jsme navrhli, aby bylo ministerstvo pro
mládež a tělesnou výchovu zrušeno.
Tím se však stát a jeho orgány včetně
národních výborů naprosto nezbavují
své povinnosti věnovat všestrannou pozornost
problematice mládeže a tělesné výchovy.
Jsme si vědomi, že jakékoliv polovičaté
řešení otázek souvisejících
s mladou generací, a to jak v ideové výchově,
tak ve vytváření životních podmínek,
by ve svých důsledcích zpomalilo žádoucí
rozvoj naší společnosti.
Budeme podporovat úsilí jednotné organizace
mládeže i dalších společenských
organizací, směřující k podpoře
angažovanosti naší mládeže a zvýšení
jejího aktivního podílu na rozvoji celé
naší společnosti. Vážné
škody byly způsobeny pravicovými silami na
našich školách. Náprava tohoto stavu je
možná cílevědomým, zásadovým
a jednotným postupem školské správy
a odborové učitelské organizace. Proto vláda
podporuje principy školské politiky vyhlášené
a zajišťované ministerstvem školství.
K politickému konsolidačnímu procesu na vysokých
školách přispěla již některá
opatření, např. zákon z prosince 1969,
kterým se mění a doplňuje zákon
o vysokých školách. Na vysokých školách
došlo k volbám nových akademických funkcionářů,
k nové organizaci výuky marxismu-leninismu, ke změnám
zásad v přijímání studentů
ke studiu, k projednávání zásad nového
programu školské politiky atd. Postupně se
buduje nový Svaz vysokoškolských studentů
s pokrokovým zaměřením, který
si zasluhuje plné naší podpory.
Na ostatních školách a výchovných
zařízeních se zcela oprávněně
zaměřuje hlavní pozornost na učitele
a vychovatele.
Jen přesvědčený učitel a vychovatel,
který se angažuje za současnou politiku strany
a státu, může správně působit
na své žáky, jejich rodiče i ostatní
občany.
Výchova vždy byla a je oblastí, v níž
každý stát plně uplatňuje svůj
vliv na přípravu mladé generace. Proto ani
my nedovolíme, aby kdokoli působil v této
oblasti proti principům, na nichž je založen
náš stát.
Vážnými problémy se musí vláda
zabývat v celé oblasti kultury. Rovněž
v ideovém řízení kultury na všech
stupních musíme plně uplatňovat vliv
státu. Východiskem je rezoluce XIII. sjezdu strany
"K naléhavým otázkám dalšího
rozvoje kultury". Pozornost přitom budeme věnovat
zejména tvůrčím svazům, které
se dosud neoprostily od nesprávných politických
postojů a chyb minulého období. Jedním
z prvních opatření, které v tomto
duchu bylo učiněno, je převedení kulturních
fondů pod přímé řízení
ministerstva kultury, které z těchto prostředků
bude především podporovat takovou tvůrčí
činnost, která vytváří angažovaná
socialistická díla.
Ministerstvo kultury se postavilo do čela velkého
diferenciačního procesu, který probíhá
mezi uměleckými a tvůrčími
pracovníky. Výsledky konferencí v okresech
a krajích potvrzují, že stále větší
počet umělců a kulturních pracovníků
plně podporuje státní kulturní politiku.
V oblasti tisku a ostatních sdělovacích prostředků
je současným hlavním úkolem dokončení
jejich očisty od protisocialistických živlů,
jejich konsolidace a jejich plná angažovanost za politiku
strany. V souvislosti s upevňováním ideové
jednoty našeho lidu stojí před našimi
novináři a publicisty náročný
úkol aktivně vystupovat proti všem projevům
antikomunismu a všem vlivům protičeskoslovenské
kampaně, šířené různými
vysílači a publikacemi ze Západu.
V souvislosti s upevňováním zájmů
strany a vlády ve sdělovacích prostředcích
projedná vláda v tomto pololetí formy a prostředky
vládní informační politiky spolu s
novou koncepcí činnosti Českého úřadu
pro tisk a informace. Jde nám o to, aby sdělovacím
prostředkům byly poskytovány zasvěcené
informace o činnosti vlády i z jiných oblastí,
aby byl aktivně ovlivňován jejich obsah.
Soudružky a soudruzi poslanci,
náš socialistický stát stojí
před složitými úkoly, které jsou
spjaty s nutností správně, podle objektivních
potřeb vývoje celé socialistické společnosti,
vyjadřovat a konkrétně uplatňovat
celospolečenské zájmy pracujících.
Další upevňování a rozvíjení
socialistické státnosti je neoddělitelně
spojeno s rozvíjením politického řízení
společnosti, s posilováním vedoucí
úlohy komunistické společnosti, s posilováním
vedoucí úlohy komunistické strany a s rozvojem
všech forem socialistické demokracie.
Z těchto principů také vychází
legislativní činnost vlády ČSR v prvém
pololetí tohoto roku.
Těžiště legislativních prací
spočívá ve federálních předpisech.
Spolu s federálními orgány se podílíme
na tom, aby získané zkušenosti z prvého
roku činnosti federace se prakticky promítly do
zákonných norem a pravidel. Jde nyní o to
dopracovat v národních i federálních
orgánech takové vztahy a metody práce, jež
vycházejí z využívání
předností federativního uspořádání
a z objektivně působících integračních
tendencí v naší ekonomice.
V současné době jsou připraveny -
ve smyslu těchto zásad - úvodní část
kompetenčního zákona a podklady pro jednání
o konkrétních ustanoveních vymezujících
působnost jednotlivých orgánů. V bezprostřední
návaznosti na zpracování této normy
se připravují rovněž zásady zákonů
o národohospodářském plánování,
pravidlech rozpočtového hospodaření,
o Státní bance československé a zásady
zákona devizového.
Na federální normy navazují předpisy,
patřící do působnosti republik, jako
návrh zásad zákona o podnikových daních
na období od 1. 1. 1971, návrh zásad zákona
o základních pravidlech státního rozpočtu
a hospodaření s rozpočtovými prostředky,
návrh zákona o volbách soudců z lidu
okresních a krajských soudů, návrh
zákona o územní organizaci okresních
a krajských soudů apod.
Některé návrhy úprav, které
vláda předloží České národní
radě, mají odstranit zastaralé a vývojem
překonané, avšak dosud platné právní
úpravy. Do této skupiny patří např.
návrh zásad zákonné úpravy
vyřizování stížností pracujících,
návrh zásad zákonné úpravy
správních přestupků a návrh
zákona o územním plánování
a stavebním řádu.
Vláda bude soustavně sledovat vývoj společenských
a ekonomických vztahů, svoji legislativní
činnost bude přizpůsobovat skutečným
potřebám společnosti tak, aby se stala účinným
nástrojem jejího rozvoje.
V tomto směru chce vláda dále prohlubovat
a rozvíjet spolupráci s Českou národní
radou, aby postup obou vrcholných orgánů
státní moci v České socialistické
republice zabezpečoval plnění programových
cílů Komunistické strany Československa
v rozvoji naší společnosti.