Domnívám se, že vzhledem k obšírnému
výkladu poslance České národní
rady a zpravodaje k tomuto zákonu soudruha ing. Součka
se nemusím zmiňovat o jednotlivých detailech.
Chtěl bych se zmínit jen o jedné věci,
která byla předmětem velmi živého
zájmu, a to je otázka zdanění objemu
mezd. To je jedna z daní, ke které bylo nejvíce
připomínek a otázek. Zde bylo nutno vážit
argumenty pro a proti velmi citlivě. Po složitých
jednáních převážily ty argumenty,
že i v daňové soustavě musíme
mít určitý regulativ, který bude působit
na usměrnění růstu průměrných
mezd v závislosti na produktivitě práce,
i když jsme si vědomi, že současně
tento regulativ jako v minulosti vždycky každý
regulativ, který svazoval růst výkonů
s průměrnou mzdou, má velmi mnoho nedostatků.
Nakonec se vzpomínala velká řada nedostatků
a kdybychom vymýšleli jiné vztahy, přijdeme
k otázce sortimentu výroby a kooperačních
vztahů a vždycky zjistíme, že existují
výhody i nevýhody.
Připomínky a vážné hlasy k dani
z objemu mezd nezůstaly bez ohlasu a prakticky tvořily
hlavní náplň projednávání
tohoto zákona, i když samozřejmě z hlediska
fiskálního, z hlediska daňového by
hlavní pozornost měla být upřena k
dani ze zisku, kde základní teoretické diskuse
odezněly v dřívější době.
Chtěl bych říci, že výsledkem
diskuse k této otázce, ale také výsledkem
diskuse projednávání s poslanci České
národní rady je v zákoně obsažena
celá škála možností citlivě
reagovat těmito daněmi na takový způsob
využívání pracovních sil a živé
práce vůbec, aby se úmysl zákona nedostal
do rozporu s úsilím o efektivnost. Např.
se říká, že vláda nebo ministerstvo
financí jsou zmocněny:
1. stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován
přírůstek průměrných
mezd vyplývající ze snížení
zaměstnanosti. Je to opatření, které
má zamezit případnému negativnímu
působení daně v případech,
kdy podnik zajistí výrobu zboží vyšší
produktivitou na pracovníka při snížení
zaměstnanosti;
2. v souladu s potřebou diferencovaného tempa růstu
průměrných mezd snížit sazbu
daně o 1 % a zajistit tak, aby mzdově politické
záměry v jednotlivých odvětvích,
případně organizacích na jedné
straně a daň na druhé straně nepůsobily
protichůdně. K tomu bych chtěl říci,
že podle propočtu se ukazuje, že intenzívnější
působení daně se objevuje při růstu
průměrné mzdy nad 3 %. Na příští
rok je plánován přírůstek průměrných
mezd 2,5 - 2,8 % a tento zákon by se tak neměl dostávat
do extrémních rozporů s masou podniků;
3. je stanoveno, že v místech, odvětvích,
případně jednotlivých organizacích,
kde to bude potřebné ekonomicky stanovit, daň
z objemu mezd nebude postihovat přírůstek
z objemu mezd, vyplývající z růstu
zaměstnanosti /např. při potřebě
rozšířit služby, nebo rozvoj méně
vyvinutých oblastí apod./;
4. dále je vláda nebo ministerstvo financí
zmocněno stanovit výchozí úroveň
mezd v organizacích, místech, popř. odvětvích,
dále pro nově vzniklé organizace a v případech
reorganizací a umožnit tak realizaci politicko-ekonomických
záměrů, aniž by se tyto záměry
a opatření dostávaly do rozporu s ekonomickým
působením daně. Je možnost určité
úpravy daňového základu. Přitom
je třeba, aby se postupovalo při všech zmocněních
v souladu se mzdově politickými záměry.
Při projednávání této otázky
v české vládě byla stanovena zásada,
že to nemají býti subjektivní akty a
v zájmu objektivity má vláda rozhodovat,
jak kterého zmocnění nejlépe využít.
Vzhledem k tomu, že základní zásady
tohoto zákona jsou schváleny zákonem Federálního
shromáždění a vzhledem k tomu, že
paragrafy, které byly přičleněny,
obsahují konkrétní povinnosti a způsob,
jak platit tyto daně a že tyto otázky byly
projednány ve výborech České národní
rady, doporučuji vám, soudružky a soudruzi
poslanci, abyste schválili vládní návrh
zákona o podnikových daních a příspěvku
na sociální zabezpečení.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu
ministrovi za jeho projev. Do rozpravy k projednávanému
bodu pořadu se přihlásilo 5 poslanců.
Prosím poslance ing. Michele, aby se ujal slova. Připraví
se poslanec Chlad.
Posl. ing. Michele: Vážené soudružky,
vážení soudruzi poslanci. Dovolte mi, abych
vás z pověření průmyslového
výboru stručně informoval o projednání
návrhu zákona ČNR o podnikových daních
a příspěvku na sociální zabezpečení
v průmyslovém výboru.
Výbor konstatoval, že zákon představuje
nesporný pokrok ve srovnání s dosavadní
soustavou podnikových odvodů. Velké průmyslové
podniky byly dosud při své každodenní
práci brzděny komplikovaností, nejasností
a v řadě případů nelogičností
dosavadních odvodů a vítají proto
nový zákon o podnikových daních.
Hlavní důraz klade podniková sféra
na to, aby zákon byl jasný, jednoduchý a
srozumitelný a aby měl určité dlouhodobé
působení po získání zkušeností
s jeho aplikací v roce 1970. Má to význam
zvláště pro velké podniky, finalisty
a podniky dodávající investiční
celky, jejichž výrobní cyklus od podání
nabídky do konečného předání
je 3 - 5 i více let a jejichž dodávky zejména
do zahraničí jsou sjednány za pevnou cenu.
Změny daňové soustavy narušují
v takových podnicích ekonomické úvahy
a propočty podložená rozhodnutí v oblasti
finanční a investiční podnikové
politiky. I když zákon bude od roku 1970 uplatněn
jen v některých odvětvích národního
hospodářství, umožní získat
potřebné zkušenosti pro komplexní působení
zákona v celém národním hospodářství
od roku 1971.
Výbor dále konstatoval, že nový daňový
systém bude mít značný dopad na některé
podniky zejména spotřebního a potravinářského
průmyslu, stavebnictví, energetiku a další
výrobní odvětví, pro něž
dosud platil rozsáhlý systém odvodů
s jeho výjimkami a odchylkami. Mimořádný
význam zde proto bude mít provádění
selektivní finanční politiky v souladu s
příslušnými ustanoveními zákona.
Zákon musí napomáhat proporcionálnímu
rozvoji vybraných odvětví národního
hospodářství.
Výbor proto doporučuje vládě České
socialistické republiky, aby v roce 1970 bedlivě
sledovala a vyhodnocovala účinnost a působení
nového daňového zákona jak v jeho
dopadech na vývoj finanční situace podniků,
tak ve směru podílení se podniků a
společnosti na dosažených výsledcích
úměrně k žádoucímu rozvoji
národního hospodářství i uspokojování
socialistické společnosti.
Výbor doporučuje, aby byly zavčas, během
roku 1970 vyhodnoceny zkušenosti a poznatky z působení
nového zákona včetně zavedení
výjimek, zvýhodnění, slev a daňových
experimentů tak, aby byl včas připraven návrh
zákona s komplexním uplatněním systému
podnikového zdanění v celém národním
hospodářství od 1. ledna 1971, aby nedošlo
obdobně jako letos k takovému náhlému
projednávání zákona. Výbor
bude vyžadovat během roku 1970 čtvrtletní
zprávy od Nejvyššího kontrolního
úřadu, ministerstva průmyslu a stavebnictví
o zkušenostech s novým daňovým zákonem
a bude po projednání zpráv informovat předsednictvo
České národní rady o získaných
poznatcích.
Výbor pokládá za nezbytné dále
sledovat, zda bude daňový systém skutečně
účinně působit jako preferenční,
případně stagnační prvek v
rozvoji jednotlivých oborů a odvětví.
Zvýšené daňové povinnosti omezí
vlastní zdroje některých podniků na
investiční činnost, kladem zákona
však je, že podniky budou lépe orientovány
tak, aby věděly s jakými centrálními
prostředky mohou počítat.
Závažné bude působení zákona
v oblasti podnikových mezd, kde je třeba vyzkoušet
další způsoby zdaňování
mezd, zvláště při progresívní
daňové sazbě. Pozornost bude zasluhovat vliv
nového zákona na vyplácení podílů
na hospodářských výsledcích,
zřejmě dojde ke snahám převádět
tyto formy mezd na jiné způsoby odvádění.
Zákon stanovuje jako připočitatelnou položku
tvorbu, kupř. změnu stavu rezerv neodpovídajících
právním předpisům. Bude zapotřebí
otázku rezerv přesněji definovat a dát
podnikům v tomto směru jistotu.
Rovněž efekt zdanění jmění
podniku, a to jak jmění vloženého do
podniku státem, tak jmění vytvořeného
z vlastních prostředků podniku, bude třeba
během roku 1970 vyhodnotit.
Je správné, že zákon uvažuje plné
hrazení fondu technického rozvoje na podnikové
úkoly na vrub nákladů podniků.
Průmyslový výbor závěrem svého
jednání schválil návrh zákona
České národní rady o podnikových
daních a příspěvku na sociální
zabezpečení a doporučuje vám, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, abyste návrh ve znění
tisku č. 53 rovněž schválili. Děkuji
za pozornost.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Dávám
slovo poslanci Chladovi a prosím, aby se připravil
poslanec Kratochvíl.
Posl. Chlad: Vážená Česká
národní rado! Už na přípravných
pracích jsme se přesvědčili o nutnosti
a významu předloženého zákona.
Přijímáme s uspokojením platnost zákona
od 1. 1. 1970 pro rozhodující odvětví
naší ekonomiky, průmysl a stavebnictví.
Uvědomujeme si, že vydání zákona
mění podstatně ekonomické nástroje
v řízení našich podniků.
Dosavadní nepořádky v cenách, které
jsme byli nuceni na určitou míru zmrazit, různá
úroveň řízení a různý
stav nevyužitých rezerv podniků znemožňují
spravedlivě analyzovat skutečný stupeň
zásluhy na produkci zisku, na rentabilitě. Jsou
dosti značné rozdíly mezi jednotlivými
odvětvími i mezi podniky uvnitř jednotlivých
odvětví. Ve složité hospodářské
situaci se prosazují velmi těžko sebelépe
vymyšlené ekonomické nástroje.
Do takového klimatu nerovných podmínek přicházíme
se zákonem o podnikových daních a příspěvku
na sociální zabezpečení, který
postihuje v zásadě všechna odvětví
rovnoměrně. Může se proto objevit i
řada podniků, které daňové
břemeno neunesou.
Zákon v části VI. pamatuje na pružné
zmírňování nespravedlivých
dopadů. Vláda nebo ministerstvo financí při
povolování výjimek a daňových
slev budou muset velmi citlivě posuzovat žádosti
a rozhodovat až po nabytí určité jistoty,
že podnik vyčerpal své příslušné
možnosti a rezervy.
Lze si podle toho představit, že působení
zákona o podnikových daních přisoudí
vládě a ministerstvu financí v prvních
letech velmi těžkou a odpovědnou úlohu
a že si vynutí automaticky další opatření
za účelem vyrovnávání ekonomických
podmínek mezi podniky a odvětvími.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych uvedl při
příležitosti projednávání
návrhu zákona několik praktických
upozornění. Vydáním zákona
se stávají podnikové daně významnými
ekonomickými nástroji, tyto se promítají
až do vnitropodnikové sféry, usměrňují
řídící činnost podniku. Např.
příspěvek na sociální zabezpečení
bude mnohde působit až na úrovni hospodářských
středisek.
Z toho nutno dedukovat, že dopad daní, respektive
příspěvků působí na
většinu pracujících, usměrňuje
jejich pracovní chování a motivaci, ovlivňuje
jejich ekonomické a podnikatelské myšlení.
Tím se samozřejmě význam každého
takového daňového opatření
mnohonásobně zvětšuje. Toto zavazuje
zpětně zákonodárce jednak k pocitu
vysoké odpovědnosti za kvalitu zákona a správný
hospodářský vývoj, jednak k nutnému
poznání nezbytnosti maximální stabilizace
ekonomických nástrojů už z psychologického
hlediska. Lze konstatovat, že nejen kvalita, ale dlouhodobější
stabilita podnikové daňové soustavy, respektive
ekonomických nástrojů zvyšuje účinnost
i autoritu této soustavy.
Dle mého názoru bychom měli při podobných
změnách ekonomických nástrojů
respektovat rovněž stabilitu charakteristiky jednotlivých
položek podnikových daní a odvodů z
hlediska podnikové sféry. Např. odvody ze
zásob a základních prostředků
tvořily dosud nákladovou položku výrobků
a služeb. Účelově podobné zatížení,
daň z majetku - dle nového zákona bude po
1. 1. 1970 v kalkulační položce zisku.
Nerespektování druhové stabiláty se
může stát pochopitelně objektem různých
kritik našich ekonomů, může narušit:
a/ vývojové řady nákladovosti a rentability
b/ vývojové řady statistiky cenové
tvorby, a to i ve vnitropodnikové sféře
c/ možnost srovnávání vývoje
výrobních nákladů i s ostatními
státy.
Jde v podstatě, zjednodušeně řečeno,
o principiální ustálenost systému
podnikových daní, tedy o závazné stanovení
pro budoucnost, které daně a odvody nahrazují
státem vynaložené náklady na podnikové
klima a které se mají dotýkat nákladovosti
produkce a které činí ze státu podílníka
na nadprodukci v přímé návaznosti
na růst národního důchodu.
Další upozornění předkládám
v tom směru, aby veškeré náznaky výrobně
hospodářských jednotek směřujících
k taktizování za účelem daňového
úniku byly včas likvidovány kontrolními
orgány. Na první pohled se může jednat
buď o různým způsobem maskované
vynakládání prostředků z běžných
nákladů pro takové účely, které
lze financovat normálním způsobem jedině
ze zbylého zisku po zdanění, nebo o vynaložené
prostředky, které nebudou připočitatelné
k základu pro výměr daně ze zisku
podle § 4, odst. a/4, protože jsou v rozporu s péčí
řádného hospodáře a třeba
nikoliv rozporu s právními předpisy; nebo
se může jednat o zvýšenou zaměstnanost
nekvalitních pomocných pracovních sil za
účelem rozmělnění průměrného
výdělku VHJ a tím dosažení nejnižší
stupnice daně z objemu mezd.
Lze tedy předpokládat, že působení
nového zákona o podnikových daních
bude vyžadovat nové přehodnocení, event.
rozhodnutí o dokladových revizích.
V závěru několik subjektivních poznámek
k budoucnosti schvalovaného zákona. Pro perspektivní
vývin působnosti zákona o podnikových
daních a příspěvku na sociální
zabezpečení doporučuji při všech
budoucích analýzách jeho účinnosti
a vhodnosti vztažmo k vývoji politicko-hospodářské
konsolidace našeho státu a po postupném vyřešení
mzdové a cenové problematiky zvažovat přednostně
a/ procentní výši zdanění zisku
v případě, že by se toho času
35% podíl z čistého zisku začal projevovat
jako málo atraktivní a zpomaloval by dynamiku rentability
našeho hospodářství,
b/ možnost zvýšení příspěvku
na sociální zabezpečení v případě,
že by tak zvané zdražení pracovní
síly nepřineslo v praxi předpokládaný
výsledek,
c/ možnost úprav kritérií daně
z objemu mezd podle některých konkrétních
připomínek poslanců v průběhu
projednávání návrhu, a to po poznání
konsolidace trhu, zvýšení autority řídícího
aparátu, tedy v období, kdy by daň z objemu
mezd ve stávající formě mohla působit
jako brzdící činitel v rozvoji iniciativy
lidí a v dynamice růstu produktivity práce,
d/ možnost daňového postihu za normativní
zásoby, tedy jmění mimo obratový fond,
aby plynuly státu příjmy za sankce od těch
poplatníků, kteří se nedokázali
účinně vypořádat s plněním
protiinflačních opatření vlády.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
přes určité úvahy nad novým
zákonem pociťuji plnou oprávněnost a
nutnost funkce navrhovaného zákona o podnikových
daních a příspěvku na sociální
zabezpečení v konsolidačním procesu
našeho národního hospodářství
a doporučuji, aby návrh zákona byl schválen
v předloženém znění.
Předseda E. Erban: Slovo má poslanec Kratochvíl.
Posl. Kratochvíl: Vážená Česká
národní rado, soudružky a soudruzi! Projednávaný
vládní návrh zákona o podnikových
daních se velmi bezprostředně dotýká
i velikého komplexu podniků potravinářského
průmyslu. Nemusím snad zdůrazňovat,
o jak významné národohospodářské
odvětví vůbec jde. Vždyť potravinářský
průmysl, zabezpečující společně
se zemědělstvím výživu národa,
se podílí na maloobchodním obratu v naší
republice zhruba 50 %. Je samozřejmé, že naši
pracující právem očekávají,
že jejich stále se zvyšující se
požadavky na kvantitu, ale především na
kvalitu potravin budou plně uspokojovány. To úzce
souvisí s dalším úkolem těchto
podniků, to je včas a beze ztrát zpracovat
všechny výrobky, které mu dodává
neustále rostoucí zemědělská
produkce.