Česká národní rada 1969 – 1971

Přitom je všeobecně známo, že kapacity potravinářského průmyslu jsou nedostatečné a značně zastaralé. V některých oborech dosahuje opotřebení základních prostředků 60 i 70 %. V uplynulých letech se nepodařilo vybudovat potřebné zpracovatelské kapacity, takže se otázky kapacitní stávají mnohde limitujícím faktorem ve vztahu ke spotřebitelskému trhu i ve zpětné vazbě pro zemědělskou výrobu. Potravinářský průmysl prakticky až do roku 1964 dostával minimální prostředky na investiční výstavbu, a to pouze v rozsahu limitujícím prostou reprodukci. Již dnes se projevují značné obtíže při zpracování suroviny v mlékárenském průmyslu, konzervárnách a lihovarech, pivovarech a dalších oborech potravinářského průmyslu.

Z uvedených důvodů, připočteme-li k tomu ještě bariéru pevných maloobchodních cen potravin, byly to právě podniky potravinářského průmyslu, které měly nejtíživější důchodovou situaci a v důsledku toho platila pro ně řada výjimek z dosud platné soustavy odvodů do státního rozpočtu. Nechci zde unavovat jejich výčtem. Jenom tak bylo možné udržet v potravinářských oborech důchodovou situaci na té úrovni, že byly schopny zabezpečit nejenom prostou, ale i tolik nutnou rozšířenou reprodukci v rozsahu, jaký byl dán možnostmi hmotného plánu.

Jak již uvedl zpravodaj soudruh poslanec Souček, je proto dopad nové soustavy podnikových daní, o které dnes jednáme, na podniky potravinářského průmyslu, nejtíživější, nejméně příznivý. Podle propočtů znamená uplatnění nového podnikového zdanění pro ty podniky zvýšení odvodů oproti současnému stavu a tím i nedostatek vlastních zdrojů ve výši více než 1 miliardy 100 miliónů Kčs. Zhoršení důchodové situace by se v plné míře promítlo do oblasti vlastních zdrojů na financování investiční výstavby, což by mělo velmi nepříznivý vliv jak na bezprostřední plnění úkolů tohoto odvětví, tak na podmínky zakládající jeho žádoucí a nezbytný rychlejší rozvoj v dalších letech. Proto jsme při jednání výboru pro zemědělství a výživu uvítali, že tento nepříznivý dopad nové soustavy zdanění na tato životně důležitá odvětví bude řešen cestou opatření státní selektivní finanční politiky, a to v rozsahu zhruba 800 miliónů Kčs. I tak zůstane důchodová situace u některých podniků a oborů potravinářského průmyslu značně napjatá.

Lze tedy konstatovat na základě závěrů učiněných ministerstvem financí, že dopad nového podnikového zdanění u podniků potravinářského průmyslu je z rozhodující části řešen dohodnutým rámcem selektivní politiky státu.

Proto bych se velmi přimlouval za to, aby byla pro podniky potravinářského průmyslu dořešena otázka zvýšených úrokových sazeb z úvěrů Státní banky, a to v tom směru, aby jim byl ze starého bloku úvěrů uzavřených do roku 1969 podle dosavadních úvěrových podmínek ponechán úrok v dosavadní výši a teprve úvěry uzavírané v roce 1970 byly úročeny podle nových úvěrových podmínek.

Děkuji za pozornost.

Předseda E. Erban: Dále bude hovořit poslanec ing. Kaše.

Posl. ing. Kaše: Soudružky a soudruzi, byla tu už zdůrazněna racionálnost daně ze zisku, která na rozdíl od dosavadních odvodů z hrubého důchodu je podílem ze skutečného výsledku. Je tím spravedlivější, protože do určité míry vyrovnává nerovné podmínky podniků, vyplývající z nerovnovážných cen.

Přesto není přijímána budoucími plátci s nadšením, protože

1. daň ze strany postiženého nemá základní předpoklady pro oblibu a

2. daňové zatížení překračuje u mnohých podniků mez únosnosti.

To je zdůrazněno ještě zachováním odvodů z odpisů, takže mnohé organizační jednotky žijí z podstaty, nemají prostředky ani na prostou reprodukci základních fondů.

Dalším nepříznivým vlivem je zvýšení úrokových sazeb provozních a investičních úvěrů. To sice není součástí návrhu zákona o daních, dopad na podniky je - právě tak jako u daní - nepříznivý. Za této situace bude muset vláda a ministr financí často povolovat výjimky a úlevy.

Ačkoliv výjimky jsou administrativně náročné a oslabují každý systém, přimlouvám se za zachování té, která v minulé soustavě nepostihovala výchovu učňů odvodem ze zisku.

V paragrafu 15 byla dodatečně rozšířena základna pro příspěvek na sociální zabezpečení o ostatní osobní výdaje. Ostatní osobní výdaje obsahují i odměny za zlepšovací náměty, vynálezy, odměny za konzultace, za přednášky, expertizy apod., které se nezapočítávají do průměrného výdělku. Nejsou tedy v příčinné souvislosti s dávkami nemocenského pojištění, ani důchodového zabezpečení. Položky nezapočitatelné do průměrného výdělku by měly být ze základny příspěvku odpočitatelné.

I když lze mít proti sazbám a proti znění některých paragrafů výhrady, za dané situace v národním hospodářství lze souhlasit s navrženou rekonstrukcí podnikových daní. Stát má nástroje ke zmírnění tvrdosti.

Úkoly a potřeby státu, požadavky resortů, jsou v podstatě nekonečné. Bohužel nikoliv zdroje. To musíme mít na paměti jak při zavádění daní, tak i při prosazování výdajů.

Předseda E. Erban: Děkuji poslanci Kašemu a uděluji slovo poslanci ing. Tomanovi.

Posl. ing. Toman: Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych uvést některé důvody pro přijetí zákona.

Především se domnívám, že celkově je koncipován tak, že představuje jeden z praktických kroků ke zreálnění vztahů státu a výrobní sféry. Zdůrazňuji praktické kroky, včetně základní konstrukce daně ze zisku. Přijetím končí propagandistická diskuse o hrubém důchodu a zisku na základě zkušeností.

Domnívám se, že argumenty, které byly uvedeny, jsou dostatečně přesvědčivé, zejména ten základní, že při nerovnováze v našem národním hospodářství a při růstu cen, ať již děláme jakákoliv opatření k jejich regulaci, je třeba postihnout ty, kde dochází k neúměrnému růstu rentability.

Dále se domnívám, že se vládě dostává touto osnovou značného zmocnění k tomu, aby zabránila ekonomickým neracionálnostem, zejména na úseku zdanění mezd a umožňuje hledat další progresívní formy vyrovnání a rozdělení nadvýrobku mezi státem a podniky.

Návrh zákona řeší lépe než doposud vztah federace, a to tak, že vyjadřuje vztah mezi výrobními faktory a potřebou státu. Zejména spravedlivěji rozkládá příjem federace zdaněním zisků a odvodem třetiny daně z obratu, čímž je napraven nedostatek spočívající v tom, že nerovnoměrně byla v národních republikách postižena finalizace výroby tehdy, kdy nebyla odváděna pro potřeby federace daň z obratu.

Přes to všechno roste příjem federace podle tohoto nového zdanění podniků z loňských 17 mld. na letošních 22 mld. Kčs. To tedy znamená, že federace dostává přes tuto určitou nápravu více prostředků pro přerozdělení.

Hovořím o tom ne proto, abychom zaváděli do této diskuse národností charakter, charakter řešení národnostních problémů, to bylo řešeno ve Federálním shromáždění, ale proto, abychom viděli, jakým způsobem přispívá Česká socialistická republika k řešení problémů, které patří řešit federaci.

Samozřejmě existuje řada problémů a nebezpečí, které v předloženém návrhu jsou a kterých jsme si vědomi. Chtěl bych upozornit na jeden, je to § 28 písm. f/ dávající zmocnění vládě povolovat kompenzaci uvnitř výrobních hospodářských jednotek. Toto zmocnění, které umožňuje přerozdělovat uvnitř VHJ od rentabilních podniků k nerentabilním, a tím tedy zmenšit saldo ve prospěch státu, je samozřejmě nutné používat velmi obezřetně. Budou-li obě vlády toto zmocnění takto používat, je možno tento paragraf přijmout, ovšem je důležité sledovat, jakým způsobem se ho používá.

Konečně systém je relativním kladem pro to, že získává čas na další zdokonalení systému státních příjmů. Získat čas je ovšem pokrokem, jestliže čas pracuje v náš prospěch, a v náš prospěch pracuje, je-li využit. Domnívám se, že k tomu předpoklady jsou.

Jsem přesvědčen, že je správné návrh schválit v předloženém znění.

Předseda E. Erban: Řada přihlášených řečníků je vyčerpána. Hlásí se ještě někdo o slovo? - poslanec dr. Vybral.

Posl. dr. Vybral: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, hlásím se ke slovo jen proto, že ze všech řečníků se nikdo nezmínil o jedné otázce, která je dost důležitá a kterou se vlastně budeme, pokud jde o tuto daň, zabývat. Všimněte si, že v § 18 je změna, pokud jde o kompetenci, kdo tyto daně bude vyměřovat a kontrolovat. Zde stojí, že místo okresní finanční správy to budou příslušné národní výbory. Podstata tohoto zákona, o jehož pokroku není sporu, závisí ovšem velmi značně na tom, jak bude dostatečně správně daň vyměřena. Kolega se tady zmínil o tom, že při zdanění, při odvodové povinnosti řada podniků taktizovala ve smyslu nechat si určité prostředky pro podnikové účely, nepřiznávala při odvodové povinnosti všechno. Tak kontroly, které byly prováděny namátkově, zjistily značné rozdíly a pak následovaly značné předpisy a dodatky. Ovšem jen tam, kde byla provedena kontrola. Poněvadž nebyla kontrola všude, mnoho věcí uniklo.

Zde nastává podstatná změna, která zatím není patrná z této osnovy. Zatím se předpokládá, že to budou dělat ONV. Je to připraveno, za chvíli to vysvětlím, je připravena osnova, kterou se budeme zabývat, že ministerstvo financí pro objektivní vyměření daně zprostí okresní finanční správy a daně budou objektivně vyměřovat útvary složené z daňových znalců. Tak výsledky získané na podkladě vyměřených a eventuálně po odvolání upravených čísel budou sloužit odborné veřejnosti za podklad pro zhodnocení jednak experimentů a jednak vůbec pro další politiku v tomto oboru.

Podívejte se na to, že to zatím měří ONV, jako na daný faktický stav; zatím osnovu nemáme, ale jakmile to budeme mít, řízení okresních a krajských finančních správ složených z odborníků je podstatnou náležitostí, aby tato daň byla skutečně spravedlivá, co nejlépe fundována hospodářsky a aby nebylo možno z ní taktizováním ztratit určité části. Dosavadní ONV a KNV nemají mnoho odborníků, znám případy mnoha a mnoha okresních finančních odborů, jsou silami nedostatečně fundovány, tak jistě je to pokrok, když ministerstvo financí zřídí takové odborné orgány, které budou rozhodovat naprosto spravedlivě a objektivně, takže i po této administrativní stránce je zde dán předpoklad, že nové zdanění nastoupí skutečně novou cestu. Nebude pracovat jen z důvodů fiskálních, ale bude užívat ustanovení, pokud jde o odpočitatelné a neodpočitatelné položky a vytvoří dostatečnou praxi, která bude objektivní vůči všem podnikům. To jsem považoval za nutné říci.

Předseda E. Erban: K diskusnímu příspěvku dr. Vybrala bych chtěl konstatovat na základě informace soudruha ministra financí, že návrh zákona o finančních správách je už připraven v předsednictvu vlády, bude projednán v jejím plénu a potom postoupen České národní radě.

Hlásí se ještě někdo o slovo? /Nikdo se nehlásí./

Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozprava je skončena. Dávám slovo zpravodaji posl. ing. Součkovi k doslovu.

Zpravodaj posl. ing. Souček: Vážené soudružky a soudruzi, poslanci, kteří vystoupili v rozpravě k tomuto zákonu, prakticky doporučili zákon ke schválení, jak byl předložen s doporučeními, která jsou uvedena ve společné zprávě tří výborů. Myslím, že zde byly vyjádřeny názory, případně obavy z některých tvrdých dopadů daňového zákona, ovšem je třeba konstatovat, že všechny tyto připomínky, až na připomínky poslance dr. Vybrala se týkaly pasáží, které jsou předmětem federálního zákona. A tento federální zákon Česká národní rada podle ústavního zákona č. 143/68 Sb. musí respektovat. Připomínky soudruha dr. Vybrala doplnil a zdůvodnil soudruh předseda České národní rady a tudíž myslím, že můžeme přistoupit ke schválení zákona. Proto znovu doporučuji přijmout zákon o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení tak, jak byl předložen vládou ve znění společné zprávy tří výborů, jimž byl v České národní radě návrh zákona přikázán.

Předseda E. Erban: Děkuji zpravodajovi.

Můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona ČNR o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení najednou, a to podle předložené společné zprávy výborů České národní rady.

Souhlasíte s tímto způsobem hlasování? /Námitky nebyly./

Námitky nejsou. Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona České národní rady o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, a to podle předložené společné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet, ústavně právního výboru a průmyslového výboru, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím Česká národní rada schválila vládní návrh zákona o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení.

Posledním bodem pořadu je

Tato zpráva vám byla rozdána jako sněmovní tisk č. 58. Má někdo připomínky nebo námitky k této zprávě? /Námitky nebyly./

Nemá. Česká národní rada bere tedy předloženou zprávu na vědomí. Tím jsme projednali pořad schůze.

Mám zde ještě sdělení: Členové vedení klubu - poslanci KSČ se sejdou ihned po skončení dnešní schůze v místnosti čís. 77.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych vám před ukončením dnešní schůze přál mnoho úspěchů a zdraví do roku 1970.

Končím schůzi.

/Schůze ukončena ve 21.10 hod./