Vyrovnanosti rozpočtu bylo dále dosaženo za
cenu nezabezpečení řady naléhavých
potřeb. Jde zejména o podporu některých
progresívních výrob, na kterou se počítalo
s vytvořením finanční rezervy ve výši
2 mld. Kčs, avšak prostředky se zatím
nepodařilo zajistit. To oslabuje aktivní protiinflační
působení rozpočtu.
V této situaci lze rovněž zabezpečit
jen část sociálního programu, a to
zvýšení některých nízkých
důchodů a zavedení mateřského
příspěvku. Také na pomoc rozvoji pohraničí
a zabezpečení specifických potřeb
některých oblastí se v rozpočtu, resp.
ve vládní rozpočtové rezervě
počítá jen s 0,5 mld. Kčs proti původně
uvažované 1 mld. Kčs.
U rozpočtů národních výborů
uvažuje návrh i s použitím částky
fondů rezerv a rozvoje a nerozpočtovaných
příjmů národních výborů
na úhradu jejich plánovaných potřeb.
Národní výbory nebudou tedy moci plně
použít těchto doplňkových zdrojů
na nadplánovaný rozvoj hospodářství.
Tím větší význam má aktivní
pomoc a účast občanů při zlepšování
životních podmínek a přírodního
prostředí v rámci hnutí národních
výborů na počest 25. výročí
osvobození Československa Sovětskou armádou.
Mobilizačnost návrhu státního rozpočtu
ČSR zvyšuje do rozpočtu zapracovaný,
avšak zatím nerozepsaný úkol ve zvýšení
příjmů o 0,5 mld. Kčs a ve snížení
výdajů o 0,4 mld. Kčs, dokumentující
úsilí ministerstva financí a vlády
ČSR přiblížit se maximálně
direktivám obsaženým ve schváleném
projektu státního rozpočtu československé
federace na rok 1970.
Chtěl bych, vážené soudružky a
soudruzi, velmi zdůraznit úsilí vlády
o vytvoření takové situace, v níž
by byly založeny podmínky obratu nebo změny
negativních ekonomických tendencí a snahu
zabezpečit alespoň v dosavadním rozsahu prostředky
na úkoly, jejichž realizace má mimořádný
význam z hlediska budoucího rozvoje ekonomiky i
společnosti. Jde konkrétně o výdaje
na vědu a techniku, které jsou v návrhu rozpočtu
zabezpečovány zhruba na úrovni očekávané
skutečnosti letošního roku, to je téměř
4 mld. Kčs, k nimž přistupuje zvlášť
vyčleněná dotace na úkoly stanovené
federálním orgánem ve výši 160
mil. Kčs.
Hovořím o této položce proto, že
v této oblasti rozvoje vědy a techniky, v uplatňování
a využívání jejich výsledků
v národním hospodářství je
třeba vidět významný a rozhodující
zdroj zvyšování efektivnosti. Ovšem hlavní
problém spatřuji v tom, že konkrétní
přínos rozvoje vědy a techniky, jak ostatně
bylo již několikrát konstatováno i na
jednáních výboru pro plán a rozpočet,
stále neodpovídá tomu, kolik finančních
a hmotných prostředků společnost na
tuto oblast rok od roku vynakládá.
Proto je plně na místě podporovat energickou
orientaci vlády na efektivnost zejména aplikovaného
výzkumu a technického rozvoje, nebo jinak řečeno
na vazbu mezi výzkumem a náklady vynaloženými
na výzkum v oblasti aplikace a přínosem,
který tento výzkum hospodářství
dává. Myslím, že tento pohled je podstatně
správnější než zpracovávání
různých statistických tabulek o tom, kolik
procent obyvatelstva pracuje ve výzkumu tu nebo onde, poněvadž
jistě si může země dovolit zaměstnat
třeba i 50 % obyvatelstva ve výzkumu, jestliže
se jí to v efektivnosti její výroby a v rozsahu
její produkce vrací. Kdybychom se snažili pouze
dosahovat těchto špičkových relací
bez ohledu na jejich hospodářský efekt, byla
by to situace podobná příběhu v Olbrachtově
"Goletu v údolí", formálně
bychom se klaněli určitému ukazateli a utekl
by nám smysl tohoto ukazatele.
V souvislosti s projednáváním návrhu
státního rozpočtu ČSR na rok 1970
se chci vrátit k usnesení České národní
rady, které přijalo ke státnímu rozpočtu
ČSR na rok 1969. V tomto usnesení se kromě
jiného žádalo, aby vláda usilovala o
urychlené vypracování návrhu zákona
o rozpočtových pravidlech a zásadách
rozpočtového hospodaření, který
by vyjádřil změny, k nimž v této
oblasti došlo v souvislosti s přijetím ústavního
zákona o čs. federaci. Jsme si jistě všichni
vědomi toho, že zde byly vážné
objektivní příčiny, které znemožnily
vypracování tohoto zákona, ovšem nelze
nevidět, že také tato skutečnost byla
jednou z příčin řady problémů
a potíží, které se při přípravě
státního rozpočtu na rok 1970 projevily.
Vážená Česká národní
rado, soudružky a soudruzi, dovolte, abych ještě
závěrem upozornil na další doporučení
vládě ČSR, uvedená ve společné
zprávě výboru pro plán a rozpočet
a ústavně právního výboru.
Jde zejména o
- vytváření podmínek pro postupné
řešení nerovnováhy v národním
hospodářství;
- dosažení zásadního pozitivního
obratu v investiční výstavbě;
- zpřísnění podmínek pro poskytování
dotací a subvencí a při provádění
selektivní finanční politiky, jejich soustavné
sledování a vyhodnocování porovnáváním
skutečných výsledků s předpoklady,
zejména soustavnou kontrolu, zda organizace dosahuje cílů,
jež poskytnutí dotace či subvence sledovalo;
- úsilí o snižování nákladů
na správu na základě racionalizace, zvyšování
kvalifikace pracovníků a tím i výkonnosti
celé správy;
- včasnou přípravu pětiletého
plánu a rozpočtového výhledu.
Předložený návrh rozpočtu, který
jste měli příležitost prostudovat, má
obdobné rysy střízlivosti a reálnosti,
jakými se vyznačovalo nedávné prohlášení
vlády ČSR. I když nemůže řešit
všechny po celá léta nahromaděné
problémy, dává solidní základnu
pro řešení hlavních článků
celkové konsolidace národního hospodářství.
Proto jej lze plným právem považovat za konkrétní
naplnění zásad hospodářské
politiky státu, vyjádřených v prohlášení
vlády 26. listopadu 1969 před Českou národní
radou.
Doporučuji České národní radě
jménem výboru pro plán a rozpočet
a ústavně právního výboru,
aby schválila vládní návrh zákona
ČNR o státním rozpočtu a státní
rozpočet České socialistické republiky
na rok 1970 ve znění předloženém
vládou /tisk 54/ a přijala ke státnímu
rozpočtu České socialistické republiky
na rok 1970 usnesení ve znění obsaženém
ve společné zprávě výboru pro
plán a rozpočet a ústavně právního
výboru /tisk 56/.
Předseda E. Erban: Soudružky a soudruzi, děkuji
prof. Veltruskému za jeho zpravodajskou zprávu.
K projevu se přihlásil ministr financí ČSR
ing. Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Lér:Vážená
Česká národní rado, vážené
soudružky, vážení soudruzi poslanci, vláda
České socialistické republiky předstoupila
26. listopadu t. r. před vás se svým vládním
prohlášením, které se u vás setkalo
s jednomyslným souhlasem a podporou. V tomto vládním
prohlášení byly vytyčeny i základní
kroky v oblasti ekonomiky, protože vláda si je plně
vědoma významu konsolidace ekonomiky pro dosažení
politické konsolidace v životě celé
naší společnosti.
Byl vysloven souhlas s tím, aby byla založena důsledná
protiinflační politika v oblasti mezd a příjmů
obyvatelstva, v oblasti cen, v neúnosné rozestavěnosti
investic a nezdravém vývoji zásob. Urychleně
je třeba řešit problematiku vnitřního
obchodu a otázky spjaté s devizovou politikou a
zahraničním obchodem vůbec.
Tím, co bylo řečeno a odsouhlaseno ve vládním
prohlášení, se chce vláda řídit
ve svých konkrétních postupech a opatřeních.
Rozhodující úlohu zde musí sehrát
tak významné nástroje státního
řízení, jakými jsou státní
plán a státní rozpočet.
Proto také chceme, abyste při předložení
vládního návrhu státního rozpočtu
na rok 1970 posoudili, jak tento návrh konkrétně
pomáhá realizovat protiinflační politiku
a jak zakládá první kroky k rozuzlení
a postupnému řešení nahromaděných
problémů.
Hned úvodem je nutno říci, že celá
příprava návrhu státního rozpočtu
probíhala ve velmi složitých podmínkách.
Jedním z nejtěžších úkolů
bylo zvládnout letošní vývoj v takových
dimensích a proporcích, aby státní
rozpočet na rok 1970 mohl navázat na první
výsledky pozitivně působících
faktorů.
Vývoj národního hospodářství
v roce 1969 je velmi rozporný. Promítají
se v něm mnohé konfliktní situace i postupné
kroky k upevnění řízení a zvládnutí
ekonomických problémů.
Výsledky roku 1969 jsou odrazem jak dřívějších,
dlouhodobějších příčin
našich těžkostí, tak i vývoje za
posledního půldruhého roku, kdy došlo
k rozpadu státního řízení na
základě nedomyšlených a destrukčních
představ o oslabení úlohy státu a
centrálního plánu, o vztahu státu
a podnikové sféry, o autonomní funkci ekonomických
nástrojů. Výsledky roku 1969 jsou také
velmi vážně poznamenány krizovými
stavy v naší společnosti na počátku
letošního roku.
Dubnové zasedání ústředního
výboru KSČ vytváří základní
politické předpoklady pro obrat ve vývoji
a je přistoupeno i k ekonomickým zásahům.
Živelný vývoj hospodářství
v první polovině roku si vynucuje důrazná
regulační a konsolidační opatření,
směřující zejména k zamezení
nežádoucího nadměrného růstu
mezd a zastavení dalšího růstu rozestavěnosti
investic, k regulaci zásobování na některých
úsecích apod.
Na základě výzvy ÚV KSČ ze
září t. r. i na základě dopisu
byra ÚV KSČ "Od slov k činům"
rozvíjí se na mnoha podnicích a závodech
vysoká aktivita a iniciativa, která v obětavé
práci celých kolektivů i jednotlivců
přináší nesmírnou konkrétní
pomoc republice. To je cenné tím více, že
se tak děje na nejcitlivějších místech
naší ekonomiky - v těžbě uhlí
pro domácnosti a pro závody, ve výrobě
spotřebního zboží pro vnitřní
trh, v dopravě, v zajišťování vývozu.
Národní výbory zvyšují své
organizátorské úsilí v obvodech své
působnosti, zejména na úseku zásobování
obyvatelstva.
Výsledky hospodaření ve druhém pololetí
ukazují, že úsilí pracujících
a řídících orgánů přináší
zmírnění nežádoucích tendencí
a přibrzdění nepříznivého
vývoje.
To vše má velký význam pro zvládnutí
obtížných úkolů v roce 1970,
který je současně rokem 25. výročí
osvobození Československa Sovětskou armádou.
Další rozvinutí iniciativy pracujících
má být jedním ze základních
faktorů rozvoje hospodářství v příštím
roce.
Regulační a stabilizační opatření
prováděná během roku však nestačila
přinést takový obrat, aby byly bezezbytku
zabezpečeny plánované úkoly letošního
roku. Podle ocenění dosavadního vývoje
se očekává, že společenský
produkt vzroste jen o 4,9 % a národní důchod
o 5,8 %.
V průmyslu se zpomalila dynamika výroby, přičemž
struktura vytvářených materiálních
zdrojů není s to uspokojit rostoucí potřeby
hospodářství. Ještě výraznější
je neplnění plánovaného tempa růstu
objemu stavebních prací. V bytové výstavbě
bude dokončeno asi o 11 tisíc bytů méně
než bylo stanoveno. V zemědělství se
podle odhadu sklizně a živočišné
výroby celková úroveň hrubé
zemědělské produkce pohybuje zhruba na úrovni
roku 1968.
Růst produktivity práce není v souladu s
růstem průměrných mezd. Produktivita
práce v průmyslu se měla zvýšit
proti roku 1968 o 4,8 % a průměrná měsíční
mzda o 3,6 %; očekává se však, že
produktivita práce vzroste jen o 3,2 %, ale průměrná
měsíční mzda o 5,9 %. Dochází
tak k porušení základní relace odměňování
podle vykonané práce, které nepříznivě
ovlivnilo vývoj nákladů na výrobu
a její rentabilitu. Nadplánovaný růst
mezd vyvolal nutnost doplnění systému ekonomické
regulace mezd, avšak ani tato opatření administrativního
rázu nestačila naplnit hospodářskou
směrnici. Odhaduje se, že v roce 1969 se zvýší
nominální mzdy asi o 8 %, životní náklady
asi o 3,8 % a reálná mzda zhruba o 4 %. U peněžních
příjmů obyvatelstva se očekává
za rok 1969 přírůstek o 11 - 12 %, tj. zhruba
16 - 17 mld. Kčs.
Značně zesílil tlak poptávky obyvatelstva
na trhu. Růst dodávek zboží z výroby,
přestože se vyznačoval většími
tempy než v minulosti, zaostával za růstem
poptávky. Za tohoto stavu vláda České
socialistické republiky v úzké spolupráci
s národními výbory přistoupila k operativnímu
zajišťování některých klíčových
výrobků pro tržní fondy, jako např.
maso, uhlí, a k opatření v dopravě,
aby tento rozpor byl maximálně zmírněn.
Nižší dynamika růstu národního
důchodu a průmyslové stavební výroby
ve srovnání s hospodářskou směrnici
vlády, stagnace čisté rentability výroby,
porušení vztahu mezi růstem produktivity práce
a růstem průměrných mezd, neúměrný
růst výrobních zásob i některé
nepřesné odhady možného působení
ekonomických nástrojů podstatně ovlivnily
i plnění státního rozpočtu
v letošním roce. Neplnění rozpočtových
příjmů, zejména v oblasti výrobní
sféry, bylo jen obtížně nahrazováno
úsporami na jiných úsecích rozpočtového
hospodaření, i když zde pomohl tlak na zhospodárnění
výdajů v souladu se stabilizačními
opatřeními vlády a další dílčí
opatření zaměřená na dosažení
rozpočtových úspor. Komplexně tuto
situaci budeme moci analyzovat ve státním závěrečném
účtu republiky, který bude České
národní radě předložen.
Nyní k charakteristice a základním proporcím
státního rozpočtu na rok 1970.
Podle tohoto návrhu jsou příjmy i výdaje
vyrovnané. Přesto však je ve státním
rozpočtu na rok 1970 značné napětí,
ve kterém se odráží celková nerovnováha
mezi zdroji a potřebami, provázející
v posledních letech náš hospodářský
vývoj.
Návrh státního rozpočtu České
socialistické republiky navazuje na výsledky roku
1969, snaží se rozvinout to dobré, čeho
bylo dosaženo po květnovém a zářijovém
plénu ÚV KSČ realizací opatření,
která vláda na jejich podkladě přijala
a odstranit nedostatky, které náš další
rozvoj brzdí.
Vláda ČSR považuje předložený
návrh státního rozpočtu na rok 1970
za součást celkové hospodářské
politiky a zakládá v něm první kroky
k postupnému řešení problémů
nerovnováhy v ekonomice.
Na jakých základních principech spočívá
návrh státního rozpočtu, který
má mít protiinflační charakter?
Návrh vychází především
z toho, že podle posledního stavu prací na
plánu vytvořený národní důchod
se zvyšuje o 5 %, roste rychleji než společenský
produkt a tím je založena v plánu určitá
míra národohospodářských úspor
ve zvěcnělé práci.
Stěžejní význam má však
ta skutečnost, že zatímco vytvořený
národní důchod roste o 5 %, jeho užití
se zvyšuje jen o 3,5 %. Je to kvalitativní zvrat,
který má zajistit, aby spotřeba nepředbíhala
výrobu, aby se postupně dostávaly do rovnováhy
zdroje a potřeby, a aby si společnost vytvořila
i určité materiálové rezervy pro krytí
různých výkyvů.
Současně se přistupuje k moratoriu v pohybu
cen; jednak pro nutnost hlubokého promyšlení
dalšího postupu v cenové politice, jednak pro
nutnost zabránit tomu, aby vzestup cen byl kanálem
pro zahlazení neefektivnosti a nehospodárnosti.
Dále se přistupuje k regulaci mezd pomocí
plánovacích i finančních metod, aby
se zajistil předstih růstu produktivity práce
před růstem mezd a aby mzda byla uvedena do větší
závislosti na výkonu.
Rovněž se předpokládá podstatné
zpřísnění v investiční
výstavbě, jak pokud jde o zahajování
staveb, tak pokud jde o hospodárnost, urychlování
i rozpočtové ceny rozestavěných akcí.
Spolu s tlakem na zrychlení obratu zásob nutno tak
zajistit podstatné zvýšení efektivnosti
v oblasti akumulace.
Tento přístup má obrátit veškerou
naši pozornost na mobilizaci vnitřních rezerv,
na odhalení nových zdrojů pro růst
produktivity práce, na všestranné úspory
ve společenských i vlastních nákladech.
Psychologie pouhého nárokování zdrojů
musí být potlačena. Je nutno všude probojovávat
myšlení, jak vyrábět levněji,
hospodárněji, jak zdroje přinést,
jak národní bohatství rozmnožit.
Při růstu užití národního
důchodu o 3,5 % se zvyšuje osobní spotřeba
o 2,3 %, zatímco společenská spotřeba
se zvyšuje o 5,1 %. Značná část
přírůstku národního důchodu
má být věnována na posílení
zásob v obchodě a vytvářeno tak zázemí
pro uklidnění vnitřního trhu.
To tedy znamená, že v příštím
roce i při velkém napětí ve finančních
bilancích se plánuje další zvýšení
životní úrovně, a to jak ve formě
zvýšeného prodeje zboží a služeb,
tak zejména v oblasti společenské spotřeby
hrazené ze státního rozpočtu.
S uvedeným pojetím protiinflační hospodářské
politiky musí být návrh státního
rozpočtu nejen v souladu, nýbrž musí
tyto vztahy velmi přísně zabezpečovat
a dále hledat cesty, jak je podpořit během
rozpočtového hospodaření.
Rozpočtu tudíž připadá v konsolidační
politice velmi významná úloha hledat společenské
úspory ve složkách národního
důchodu, procházejících rozpočtem,
tedy zejména v růstu veřejné a společenské
spotřeby, která roste rychleji než národní
důchod a v různých dotacích a intervencích
pro hospodářské organizace. Restriktivní
tlak a maximální úspornost a hospodárnost
v těchto oblastech má napomáhat zabezpečovat
základní proporce v tvorbě a užití
národního důchodu. Z tohoto požadavku
vyplynul tento základní závěr: soustava
všech tří státních rozpočtů
jako celek musí být přebytková, výdaje
musí růst pomaleji než příjmy,
aby byla vytvořena protiinflační rezerva.
Na tomto základě probíhaly práce na
sestavení návrhu státního rozpočtu
České socialistické republiky na příští
rok. Vláda stanovila resortům a krajským
národním výborům vysoce mobilizační
úkoly v tvorbě zdrojů a velmi pečlivě
vážila účelnost všech výdajů.
Tento postup byl nezbytný proto, abychom přispěli
k tomu, aby v návrhu rozpočtu federace mohlo být
uvažováno s protiinflačním přebytkem
3,066 mld. Kčs, jak bylo schváleno Federálním
shromážděním minulý týden.
Protiinflační charakter přebytku se má
v rozpočtu federace projevit v tom, že část
úvěrů do národního hospodářství
nebude muset být kryta zvýšenou emisí
peněz, ale jejich zdrojem budou rozpočtové
úspory.