Vláda na svém zasedání 11. prosince
velmi podrobně posoudila výsledky rozpočtového
procesu. Vedle schválení základních
proporcí návrhu státního rozpočtu,
tak jak vám byl předložen, se rozhodla zavázat
všechny ministry, vedoucí ústředních
a jim podřízených orgánů, jakož
i rady národních výborů, aby s vyčleněnými
rozpočtovými prostředky velmi odpovědně
hospodařili a přijali opatření s cílem
dosáhnout 2 - 3 % úspory v průběhu
roku.
Ve státním rozpočtu České socialistické
republiky se navrhují příjmy i výdaje
ve stejné výši 94,5 mld. Kčs. Podíl
objemu výdajů v ústředním rozpočtu
a v rozpočtech národních výborů
na národním důchodu činí 44
%.
Rozpočet ČSR vychází z úkolů
plánu a finančně je zabezpečuje. Spojení
závazných úkolů plánu s úkoly
rozpočtu, jejich vzájemné propojení
přispívá k posílení nástrojů
plánovitého centrálního řízení.
Proto ve státním rozpočtu 1970 byla zvýšena
závaznost jeho úkolů a prohloubeno propojení
centrálního rozpočtu na finanční
plány a rozpočty ministerstev a podniků.
Výdaje státního rozpočtu se zvyšují
proti roku 1969 o 8,1 mld. Kčs. Z rozložení
výdajů vyplývá, že nejvíce
se zvyšují výdaje na nemocenské pojištění
a důchodové zabezpečení, a to o 2,2
mld. Kčs a dotace a subvence národním výborům
o 3,9 mld. Kčs, kde jde v podstatě o zabezpečení
bytové výstavby a společenské spotřeby.
Příděly hospodářským
organizacím se zvyšují o 600 mil. Kčs,
výdaje na ostatní kulturní a sociální
opatření o 560 mil. Kčs.
Tento růst výdajů je v podstatě zabezpečován
z přírůstku příjmů z
podnikové sféry ve výši zhruba 6,5 mld.
Kčs, zvýšeným výnosem daně
z obratu zhruba o 1,7 mld. Kčs. Z výšený
výnos daně ze mzdy přispívá
ke krytí růstu výdajů zhruba 700 milióny
Kčs.
Stanovené úkoly na straně příjmů
a limity výdajů představují vysoce
mobilizační úkoly. Současně
však řada vážných problémů
zůstala nedořešena. Je třeba zcela otevřeně
říci, že získání rozpočtových
prostředků na provádění aktivní
finanční politiky zaměřené
na strukturální změny, na preferenci některých
progresívních výrob i na některé
investiční akce, o jejichž významu jsme
přesvědčeni, je podmíněno jednak
tím, jak se podaří ze státního
rozpočtu vytlačit dotace, které kryjí
nehospodárnost a neefektivnost, jednak vyšší
mobilizací rozpočtových příjmů.
Ukazuje se, že v zájmu zachování rovnováhy
ve státním rozpočtu bude nutno v roce 1970
řadu naléhavých opatření odložit
na pozdější léta a že v průběhu
roku nebude možno přijímat nová opatření,
která by ve svých důsledcích znamenala
další zatížení státního
rozpočtu. Vyžaduje to také posilovat na všech
úsecích hospodářství řídící
úlohu plánu a rozpočtu, upevňovat
finanční a rozpočtovou káze a zvyšovat
efektivnost vynaložených prostředků.
Na celkových rozpočtových příjmech
se podílí odvody hospodářských
organizací 82,3 %, příjmy rozpočtových
a jiných organizací socialistického sektoru
7,9 % a příjmy od obyvatelstva 9,8 %.
Navrhované příjmy státního
rozpočtu z podnikové sféry vycházejí
z hodnocení dosavadního vývoje tvorby finančních
zdrojů, z opatření ke stabilizaci a konsolidaci
ekonomiky a ovšem také z výnosu nových
daní podle schválených zásad pro průmysl,
stavebnictví a zahraniční obchod v roce 1970.
Počítá se se snížením
materiálové náročnosti o 1,25 % a
se snížením podílů mzdových
nákladů o 1,5 % proti očekávané
skutečnosti roku 1969. Kvalitativní i kvantitativní
růst ukazatelů ovlivňujících
tvorbu zdrojů podnikové sféry se projevuje
na srovnatelné základně v celkovém
růstu hrubého zisku o 11,7 %.
Růst zdrojů z podniků pro státní
rozpočet je rozhodující finanční
základnou pro veškerá opatření
státního rozpočtu, znamenající
přímo či nepřímo růst
životní úrovně obyvatelstva. Je jasné,
že zde existují určité objektivní
zákonitosti, protože jde o vztahy, které konec
konců vytvářejí soulad mezi výrobou
a spotřebou. A právě zde je na místě
uvést, že rozsah prostředků ze státního
rozpočtu ve prospěch obyvatelstva je závislý
v zásadě na efektivnosti výroby.
Česká vláda posuzuje otázku vlastních
nákladů výroby jako centrální,
stěžejní problém své hospodářské
politiky. V úrovni vlastních nákladů
se projevuje využívání našich základních
fondů, hospodaření s materiálem a
surovinami, což v našich podmínkách ve
značné míře znamená hospodaření
s devizami, hospodaření s živou prací,
využívání poznatků vědy
a výzkumu, úroveň podnikového i vnitropodnikového
řízení, racionalizace výrobní
i řídící činnosti.
Je to významná otázka politicko-ekonomická.
Vždyť úroveň vlastních nákladů
nám ukazuje, jak pomocí řízení
dovedeme vůči sobě doma i vůči
světu prakticky realizovat dvě základní
konstanty našeho hospodářského rozvoje
- velký potenciál základních fondů
a vysokou pracovní a kulturní úroveň
našeho lidu.
Nižší náklady znamenají větší
čistý důchod, více finančních
prostředků pro celou společnost i pro podniky.
Proto naše řídící práce
se nyní musí plně zaměřit na
oblast tvorbu zdrojů a na zvýšení výkonnosti
našeho hospodářství. Zásadní
význam v tomto směru mají i poslední
jednání na půdě rady RVHP. Je v životním
zájmu naší ekonomiky vstoupit do širších
kooperačních vztahů. mezi podniky jednotlivých
členských států, využít
výhod specializace pro zvýšení odbytu,
kvality, technické úrovně a snížení
nákladů našich výrobků. Právě
pro nejbližší období stojíme před
úkolem podstatně zvýšit náš
vývoz a provádět velmi racionální
dovozní politiku.
Celkové odvody podnikové sféry do státního
rozpočtu ČSR na rok 1970 činí 55,7
mld. Kčs a zvyšují se proti roku 1969 o 6,5
mld. Kčs, tj. o 13,3 %. Naproti tomu ze státního
rozpočtu ČSR dostávají podniky formou
investičních a neinvestičních dotací
16,4 mld. Kčs, tj. o 0,6 mld. Kčs více než
v roce 1969. Celkové saldo prostředků plynoucích
od podniků do státního rozpočtu ČSR
činí 39,3 mld. Kčs.
Čistý výnos nových daní je
v návrhu státního rozpočtu propočten
částkou 2,1 mld. Kčs. Zavedení nových
daní znamená rovnoměrné rozložení
daňového břemene a krok k vytváření
stejných ekonomických podmínek pro všechny
podniky. Přesto však přechod na nové
daně není jednoduchým problémem a
vyžaduje zvlášť promyšlený postup
v odvětví, která dosud měla úlevy
z odvodových povinností, jako např. výroba
stavebních hmot, spotřební a potravinářský
průmysl.
Přitom nutno připomenout, že zavedení
nových daní, jak se o tom zmíním ve
výkladu o návrhu nových daní, je pouze
jedním z opatření k vytvoření
účinného finančního tlaku na
zvyš ování výkonnosti a efektivnosti
hospodaření podniků a odhalování
rezerv. V souvislosti s přechodem na nové daně
bylo nutno řešit otázku odvodu z odpisů
do státního rozpočtu. Připravovaná
úprava sníží celkové odvody odpisů
do rozpočtu ČSR o 750 mil. Kčs. Otázce
odvodů odpisů přisuzuje česká
vláda zásadní význam, protože
úzce souvisí s reprodukcí základních
fondů a jejich modernizací, která je přímo
životní otázkou některých zastaralých
odvětví českého průmyslu. Pro
příští rok se podařilo uskutečnit
dílčí opatření, spočívající
v tom, že odvětvím, která mají
nejvíce opotřebené základní
fondy, odvody z odpisů zůstanou jako finanční
zdroj. Současně chceme především
v oblasti odpisů realizovat selektivní finanční
politiku a úlevy z odvodů poskytovat tak, abychom
podpořili modernizaci a výkonnost nejperspektivnějších
průmyslových odvětví a podniků.
Neméně významným zdrojem státního
rozpočtu je daň z obratu, jejíž výnos
má činit 33 miliard Kčs, což je o 8,5
více než činí očekávaný
výnos za rok 1969. Vycházíme přitom
z tempa dodávek do tržních fondů, které
se podle direktivy na rok 1970 mají zvýšit
proti roku 1969 o cca 8,5 mld. Kčs, tj. o 7,1 %. Podle
schváleného zákona Federálního
shromáždění 33,1 % této daně
je příjmem federálního rozpočtu.
Výnos daně ze mzdy je uvažován ve výši
17,3 mld. Kčs, tj. o 8,4 % více než v roce
1969. Promítá se tu uvažovaný růst
zaměstnanosti o 1,4 % i růst průměrného
daňového zatížení vzhledem k
růstu průměrných výdělků
a progresi daně. Polovina výnosů daně
ze mzdy plyne do federálního rozpočtu.
Vláda si je vědoma nejen významu, ale i problémů,
které existují v hospodaření našich
podniků. Řadu otázek bude nutné hlouběji
prozkoumat v souvislosti s pracemi na dalším postupu
ekonomické reformy, mnoho práce je před námi
v obnovení účinné řídící
struktury nadpodnikové i uvnitř podniků.
Vláda chce ve své práci na tomto úseku
vycházet z předností socialistického
společenského řádu, z leninských
principů řízení ekonomiky, z velkých
rezerv existujících uvnitř našeho hospodářství
i v možnostech hlubší spolupráce se zeměmi
RVHP, z pozitivních činů kolektivů
i jednotlivců a chce pro to také svými rozhodnutími
vytvářet příznivé podmínky.
Jestliže jsem dosud hovořil o příjmech,
dovolte mi nyní zmínit se o výdajové
stránce státního rozpočtu. Výdaje
státního rozpočtu ČSR na rok 1970
uvažované ve výši 94,5 mld. Kčs
se na srovnatelné úrovni proti očekávané
skutečnosti za rok 1969 zvyšují o 8,7 %. Výdaje
státního rozpočtu ČSR navazují
na úkoly státního plánu, přičemž
na některých úsecích, zejména
u nevýrobní sféry, státní rozpočet
plní úlohu plánu. Státní rozpočet
plní důležitou úlohu při financování
výrobní sféry. Výdaje na rozvoj výrobní
sféry činí: investiční dotace
5,1 mld. Kčs, neinvestiční dotace 4,3 mld.
Kčs, dotace do zemědělství 10,5 mld.
Kčs a na zahraniční obchod 2,6 mld. Kčs.
Na celkovém objemu finanční potřeby
na investice hospodářských organizací
ve výši 32,7 mld. Kčs se podílí
dotace ze státního rozpočtu 5,1 mld. Kčs,
tj. 15,6 %, zatímco podíl vlastních zdrojů
činí 60,8 % a podíl úvěru 33,6
%. Dotacemi ze státního rozpočtu na financování
investic hospodářských organizací
se zabezpečují zejména rozestavěné
akce ve výši 3,1 mld. Kčs. Jsou to např.
významné akce na rozvoj palivo-energetické
základny, dále vodohospodářské
akce, např. úprava Labe, Dyje a Moravy, vodní
dílo Želivka a některé akce v zemědělství,
některé akce v našich lázních,
budování obchodní sítě, akce
podmiňující bytovou výstavbu aj. Prostředky
rozpočtu jsou tedy soustředěny zejména
na akce vytvářející zázemí
pro další rozvoj průmyslu i životní
úrovně.
Pokud jde o neinvestiční dotace ústředně
řízeným hospodářským
organizacím /bez zemědělství/, zařazené
v rozpočtu částkou 4,3 mld. Kčs, pomáhají
překlenout nedořešené ekonomické
problémy na různých úsecích
našeho národního hospodářství.
Část neinvestičních dotací
ve výši 10,5 mld. Kčs plyne do zemědělství,
a to především ve formě diferenciálních
příplatků, intervencí k nákupním
a prodejním cenám a přírůstkových
prémií. Z celkové částky 10,5
mld. Kčs připadá na dotace a subvence pro
JZD 2,6 mld. Kčs.
Dosavadní snaha o postupné snižování
objemu neinvestičních dotací ze státního
rozpočtu má dosud velmi malý úspěch
a řešení této otázky je teprve
před námi. Vláda se usnesla provést
prověrku všech poskytovaných neinvestičních
dotací s cílem jejich snížení.
Snížit dotace ovšem nemůže znamenat
automaticky zvýšit cenu výrobků, ale
především na základě rozboru
stanovit cesty ke zvýšení produktivity práce
a snížení nákladů. Přitom
nutno přihlédnout k různému charakteru
dotací, neboť např. dotace v zemědělství
jsou nástrojem k zabezpečení vazby mezi nákupními
a maloobchodními cenami.
Pro oblast vědy a techniky se počítá
ve státním rozpočtu na rok 1970 s částkou
4,1 mld. Kčs. Otázkám vědy a techniky,
zejména důslednému prosazování
vědeckých poznatků do výroby, zvyšování
podílu techniky na růstu produktivity práce,
koncentraci prostředků na základní
úkoly a tudíž i celkové efektivnosti
v této oblasti chce vláda spolu s příslušnými
kolektivy věnovat trvalou pozornost.
Úkoly v nevýrobní sféře se
zajišťují převážně
prostřednictvím rozpočtových a příspěvkových
organizací. Uvažované finanční
prostředky představují ve svém souhrnu
téměř 80 mld. Kčs, z toho 42,2 mld.
Kčs v ústředním rozpočtu a
37,5 mld. Kčs v rozpočtech národních
výborů.
Z celkové částky připadá téměř
12 mld. Kčs na zabezpečení investiční
výstavby, zejména bytové výstavby.
Při projednávání vládního
prohlášení někteří soudruzi
a soudružky poslanci měli kritické připomínky,
jako bychom na některé důležité
úseky zapomněli tím, že jsme je výslovně
nejmenovali. Z jednání ve výborech i z materiálů,
které máte k dispozici, se jistě můžete
přesvědčit, že vláda má
snahu i v rámci omezených možností daných
tvorbou finančních zdrojů postupně
řešit nejpalčivější problémy.
Výdaje na školství v předloženém
návrhu předloženého rozpočtu
na příští rok činí bez
investic 9 mld. Kčs a proti letošnímu roku
se zvyšují o 8,4 %. V ústředním
rozpočtu školství je zabezpečován
provoz, vybavení a údržba vysokých škol,
a to celkovou částkou 1,7 mld. Kčs. Na nové
úkoly vysokých škol zabezpečuje státní
rozpočet 110 mil. Kčs navíc.
Navrhovaný objem neinvestičních výdajů
na školství v rozpočtech národních
výborů umožňuje řešit alespoň
některé naléhavé potřeby, zejména
další kvalitativní rozvoj a modernizaci škol
i učebního procesu.
Vláda si je vědoma, že materiální
základna školství v ČSR je velmi zastaralá
a část škol je dokonce v havarijním
stavu. Je zřejmé, že všechny tyto objekty
nelze opravit či nově vybudovat najednou.
V současné době jsou na území
ČSR 194 školy havarijní, za něž
bude třeba vybudovat 182 nové školské
objekty o kapacitě 2163 učeben a školní
jídelny pro 6420 strávníků. Celkové
rozpočtové náklady těchto staveb by
si vyžádaly asi 2,6 mld. Kčs. Kromě
toho okresní i krajské národní výbory
hlásí 424 školy s takovými hygienicko-epidemiologickými
závadami, že vážně ohrožují
zdraví žáků i učitelů.
K řešení této vážné
situace bylo již přikročeno v letošním
roce, kdy na základě souhlasu vlády ČSR
bylo povoleno zahájení 29 náhradních
školských staveb o celkovém rozpočtovém
nákladu 254 mil. Kčs, přičemž
na financování těchto staveb bylo uvolněno
85 mil. Kčs. V roce 1970 se počítá
v rámci limitu nově zahajovaných akcí
dohodnutého s národními výbory s výstavbou
dalších 29 objektů o celkových rozpočtových
nákladech 336 mil. Kčs. Ve státním
rozpočtu na příští rok je na
opravy havarijních škol rezervováno 120 mil.
Kčs. Současně bude muset ministerstvo školství
věnovat ve spolupráci s národními
výbory velkou pozornost dokončování
školských staveb a snižování jejich
rozestavěnosti.
Také v oblasti kultury se přes omezené finanční
zdroje rozpočtové prostředky pro příští
rok zvyšují.
Neinvestiční výdaje na kulturu se plánují
ve výši 1442 mil. Kčs a jsou proti očekávané
skutečnosti roku 1969 o 4 % vyšší. To
umožňuje zvýšit finanční
prostředky státu pro divadla, muzea a galerie, hudební
tělesa. Na údržbu a rekonstrukci významných
historických památek se věnuje 100 mil. Kčs.
Rozpočet zabezpečuje mimořádně
důležité politické akce v příštím
roce, jako je 100. výročí narození
V. I. Lenina a 25. výročí osvobození
Československa Sovětskou armádou.
Významnou složkou kulturní oblasti jsou její
hospodářské organizace, které pro
příští rok zvyšují jak své
výkony, tak i přínos pro státní
rozpočet.
Na úseku kultury byla přijata v poslední
době řada opatření, která mají
posílit vliv státu v této tak významné
součásti života socialistické společnosti
a zároveň vytvořit podmínky pro její
další rozvoj.
Rozpočet výdajů na zdravotnictví zajišťuje
prostředky na provoz zdravotnických zařízení
ústředně a krajsky řízených
organizací. Celková výše neinvestičních
výdajů na zdravotnictví zařazená
v rozpočtu na rok 1970 činí 7,7 mld. Kčs,
z toho je 7,3 mld. Kčs v rozpočtech národních
výborů. Je to proti letošnímu roku o
9,1 % více.
Neustále rostoucí výdaje na zdravotnictví
se projevují zejména u léků, kde se
zvyšují výdaje proti skutečnosti za
poslední léta u jednotlivých krajů
o 13 - 14 % ročně a v roce 1970 dosáhnou
již částku přes 1 mld. Kčs, tj.
28 % rozpočtu věcných výdajů
na zdravotnictví. Tento růst ovlivňuje zejména
rozvoj zdravotnických služeb, zavádění
nových léčebních metod a aplikace
účinnějších a dražších
léků.
Návrh rozpočtu dále počítá
s nutnými prostředky na údržbu zdravotnických
zařízení ve výši asi 450 mil.
Kčs. Jsme si vědomi toho, že vzhledem k jejich
stáří a opotřebení je to částka
minimální. V ČSR je téměř
45 % lůžkového fondu starší padesáti
let a přes 70 % vyžaduje generální opravu
nebo rekonstrukci. Zatím jsou prováděny jenom
nejnutnější práce a národní
výbory zabezpečují především
provoz zdravotnických zařízení a léky
pro nemocné.
Na platy zdravotnických pracovníků se zajišťuje
v rozpočtech národních výborů
cca 3,3 mld. Kčs, tj. proti roku 1969 více o 273
mil. Kčs. Kromě toho se počítá
s další úpravou platů zdravotnických
pracovníků, která si v příštím
roce vyžádá nákladu 220 mil. Kčs.
Současně však bude nutno zajišťovat,
aby zdravotničtí pracovníci byli odměňováni
diferencovaně, podle kvalifikace, náročnosti,
odpovědnosti, kvality a množství své
práce.
V návrhu rozpočtu nemocenského pojištění
zaměstnanců se uvažují výdaje
ve výši 9,7 mld. Kčs, tj. o 7,2 % vyšší
než se očekává letos.
Z toho na nemocenské dávky připadá
3,6 mld. Kčs. Tato částka i její neustálé
zvyšování - v příštím
roce je to další růst o 9,3 % - nás
nutí k velmi vážnému zamyšlení.
Vždyť 0,1 % nemocnosti představuje úbytek
výroby v průmyslu a stavebnictví ve výši
300 mil. Kčs a ve státním rozpočtu
navíc výdaj téměř 70 mil. Kčs.
A letos se průměrné procento pracovní
neschopnosti dále zhoršilo ze 4,60 v roce 1968 na
4,82, tj. o 0,22. Dáme-li si tyto ztráty do souvislosti
s tím, že s ohledem na omezené finanční
možnosti státního rozpočtu jsme museli
pečlivě zvažovat od kdy zajistit alespoň
minimální zlepšení v rodinných
přídavcích ve formě mateřského
přídavku a nebo že zvýšení
nejnižších důchodů můžeme
provést až od 1. října příštího
roku, můžeme dojít k jedinému závěru:
zakotvení důležitých socialistických
vymožeností musí být velmi přísně
spojeno s důslednou kontrolou, zda nedochází
k jejich zneužívání, což se nakonec
obrací proti zájmům samých pracujících.
Na základě řady poznatků víme,
že v této oblasti jsou nemalé rezervy. Vláda
se bude touto otázkou důkladně zabývat
a prozkoumá všechny náměty, které
budou respektovat zákonná práva pracujících,
ale budou tvrdě postihovat zneužívání
těchto práv.