Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda E. Erban: Děkuji poslanci Koutnému, slovo nyní uděluji poslanci dr. Erichu Springerovi.

Posl. dr. Springer: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Pokládám za nutné dotknout se jako lékař jedné pasáže z programového prohlášení vlády. Je to úsek životního a pracovního prostředí a jejich devastace.

Řešení otázek spojených s ochranou a kontrolou čistoty životního prostředí, čistoty vody, ovzduší a územních celků se dostává do popředí zájmů všech průmyslově vyspělých států. Možno s potěšením konstatovat, že i vláda ČSR přikládá těmto otázkám správný význam, a věřím, že je již u nás překonán názor, jako by náklady spojené s čistotou ovzduší a životního prostředí byly vynakládány do neefektivní oblasti. Dívat se na věc takto bylo by velmi krátkozraké.

Také těmito otázkami se již zabýval zdravotní a sociální výbor ČNR, ale především problematikou čistoty ovzduší a ochrany lesních porostů v oblasti našich západočeských lázní v souvislosti s úvahami o výstavbě další tepelné elektrárny.

Nechci vytrhovat z celého komplexu problematiky čistoty ovzduší pouze otázku našich lázní. Je přece známo, že znečištěné ovzduší je v ČSR, zejména na Ostravsku, v severních Čechách i ve středních Čechách a situace v těchto oblastech bude vyžadovat zvýšenou intenzitu pozornosti a také prostředků. Hovořil konečně o tom už dr. Matyáš. Domnívám se však, že nejen pro tradiční proslulost českých lázní, ale především pro léčebný efekt a v neposlední řadě i pro jejich devizovou výnosnost by k jejich ochrannému režimu mělo být úměrně přihlíženo. V tomto případě mám na mysli trojúhelník západočeských lázní, tj. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Nechceme popírat potřebu k zajištění nutných energetických přírůstků, plně ji uznáváme a svízelná situace v energetických bilancích je nám známa. Přesto však chci v této souvislosti poukázat na případné důsledky, které by se objevily v čistotě ovzduší lázeňských oblastí bezprostředně a později i v komplexním lázeňském klimatu - zničení jehličnatin a ztráta minerálních pramenů - kdyby zásah do území krajiny byl proveden necitlivě. Je nasnadě, že lázně bez čistého vzduchu a minerálních pramenů by přestaly být lázněmi, o nichž možno bez nadsázky prohlásit, že jsou světově proslulými. Prosím, aby mých několik slov bylo chápáno jako upozornění vládě, která jistě ani tuto oblast léčebné péče nechce nechat bez povšimnutí.

Pokud pak jde o zdravotní a sociální výbor, bude se společně s výborem pro zemědělství a výživu otázkami životního prostředí zabývat. /Potlesk./

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Slovo má poslanec ing. Karásek.

Posl. ing. Karásek: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi. Dovolte mi také říci několik stručných poznámek k včerejšímu vládnímu prohlášení.

Myslím, že není mezi námi poslance, který by tento program vlády nepodporoval nejen svým hlasováním o důvěře vládě tady ve sněmovně, ale svou konkrétní prací na svém pracovišti a ve svém obvodě.

V prohlášení mě zaujala pasáž o posílení úlohy plánu pro rozvoj národního hospodářství a pro práci našich podniků. S tím lze jen souhlasit. Přitom však chci zdůraznit, že plán by měl mít určitou stabilitu, a to zvláště na úseku investiční výstavby vždy neměl. Mám za to, že ještě nikdo nespočítal, co bylo mnohdy vynaloženo zbytečné práce vysoce kvalifikovaných lidí a finančních prostředků, než investiční úkol dospěl k počátku realizace, a co hůře, kolik této práce bylo vynaloženo na zpracování investičních úkolů, které nespatřily nikdy světlo světa, a to ne proto, že byly zpracovány špatně, nebo nebyly zapotřebí, ale zejména proto, že plán investiční výstavby podléhal značným změnám a neměl potřebnou perspektivu.

Při této příležitosti mi dovolte, abych vás, poslance a novou vládu upozornil na to, že jedním z nejvíce zaostávajících odvětví v našem státě jsou pošty a telekomunikace. Nechci zde rozebírat důležitost tohoto odvětví pro řízení státu, jeho obranu a pro řízení národního hospodářství. Chtěl bych však jen zdůraznit, že investiční výstavba tohoto odvětví má poněkud odlišný charakter od jiných odvětví národního hospodářství. Je tomu tak proto, že hlavním cílem investiční výstavby pošt a telekomunikací je zmírnit a postupně odstranit v současné době přímo již havarijní stav telekomunikačních a poštovních sítí.

K této situaci došlo proto, že v minulosti byla úloha pošt a telekomunikací podceňována. Tuto skutečnost konstatovala již několikrát jak vláda ČSSR, tak i ÚV KSČ.

Ve vyspělých státech je samozřejmostí, že optimální rozvoj energetiky a telekomunikací musí předcházet rozvoji průmyslu a celého národního hospodářství. Zatímco energetika musí v předstihu zajistit energii pro byty, chod závodů, úřadů, škol, nemocnic, kulturních zařízení atd., musí telekomunikace zajistit v předstihu síť telekomunikačních spojů pro řádný chod těchto složek organismu státu, zejména těch, které slouží obraně a bezpečnosti.

K těmto zásadám však nebylo v minulosti při stanovení trendu rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství vůbec přihlíženo. Tím se stalo, že úroveň telekomunikačních služeb v Československu zaostává za úrovní vyspělých států o 20 až 30 let.

Nechci zde vypočítávat případy, kdy lze telefonovat s velkými obtížemi nebo vůbec ne, za jak dlouho lze zřídit telefon či dálnopis, kdy dopis nebo jinou zásilku obdržíte s velkým zpožděním nebo také neobdržíte. O tom každý z vás se sám denně více nebo méně přesvědčuje.

Plán nápravy těchto nedostatků a tedy rozvoj pošt a telekomunikací je zpracován a spočívá zejména v automatizaci meziměstského telefonního provozu, v modernizaci a zvýšení kapacit místních sítí a ústředen, ve zvýšení a obnově kapacit poštovních zařízení.

Tento stručný program si však prakticky vyžaduje přestavbu a modernizaci celého odvětví. Na úseku telekomunikací je to především výstavba ústřední telekomunikační budovy v Praze a dalších tranzitních ústředen a dalších důležitých center republiky.

Na úseku pošt jde o výstavbu přepravních uzlů, a to zase především v Praze, a mechanizaci celého poštovního provozu.

Výbor pro obchod, dopravu, pošty a telekomunikace se několikrát zabýval touto problematikou, přijal konkrétní závěry a nutno po pravdě konstatovat, že příslušná ministerstva, zejména ministerstvo financí a plánování, je přijala s porozuměním. Nepřekonatelnou brzdou však je výstavba budov pro zařízení pošt a telekomunikací. Přitom požadavky na stavební výrobu se pohybují kolem 2 % její kapacity. Myslím, že rozumným řešením bude, když vláda stanoví určitou kvótu stavební výroby, a to nejen pro pošty a telekomunikace, ale i ostatní odvětví terciární sféry. Soudruzi na Slovensku chápou důležitost pošt a telekomunikací a daleko více, pohotověji a rychleji stavějí potřebná zařízení.

Pohotová, rychlá a kvalitní činnost pošt a telekomunikací vrátí velmi rychle vložené prostředky do tohoto odvětví a umožní podstatně lepší činnost hospodářských a státních organizací.

Poslední otázka, ke které bych chtěl říci několik slov, je otázka poštovních a telekomunikačních tarifů, o jejichž úpravě se již mluví několik let a pošťáci se mě často ptají, co s tím je, protože vidí, jak stále rostou ceny v ostatních odvětvích.

Tyto tarify v poštách a telekomunikacích platí prakticky padesát let a byly jen upravovány přepočtem podle platné měny. Jejich úroveň tedy zdaleka neodpovídá nákladům vynaloženým na realizaci výkonů pošt a telekomunikací a stále zhoršuje hospodářské výsledky tohoto odvětví.

Pro ilustraci jen toto srovnání: v obvodu ředitelství pošt a telekomunikací v Brně vzrostly za poslední dva roky výkony pošt a telekomunikací na 111 %, náklady na 123 %, zisk poklesl na 60 %. Značný podíl na růstu nákladů má růst cen materiálu. Proto každoročně vzniká problém financování tohoto odvětví ze strany ministerstva financí, vznikají potíže pro zlepšování poštovních a telekomunikačních služeb, potíže kádrové atd.

Ekonomicky podložené tarify nemají jen funkci čistě ekonomickou, ale mají také regulovat množství požadovaných služeb, přispět i k posílení společenského postavení odvětví. Pro schválení zvýšení tarifů pošt a telekomunikací mluví i to, že se převážně dotkne socialistického sektoru a jen v malé části obyvatelstva.

Myslím, že urychlené schválení těchto vyšších tarifů prospěje nejen odvětví pošt a telekomunikací, ale i ministerstvu financí a celému našemu národnímu hospodářství.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi popřát ještě na závěr nové vládě hodně dobrých nervů a trpělivosti a samozřejmě i úspěchů při realizaci jejího vládního prohlášení. Děkuji vám. /Potlesk./

Předseda E. Erban: Děkuji poslanci ing. Karáskovi. K poznámce se přihlásil poslanec Vodička. Uděluji mu slovo.

Posl. Vodička: Soudružky a soudruzi poslanci, soudruzi ministři, dovolte mi poznámku k včerejšímu projevu předsedy vlády prof. ing. Kempného, zejména k pasáži, kde hovořil o některých problémech zahraničního obchodu v souvislosti s masem a také o tom, že není nadále možné, aby podniky, které to nemají ve své náplni, jako Strojexport a Melantrich, vyvážely maso a obchodovaly s ním.

Melantrich je vydavatelským zařízením Československé strany socialistické, považuji proto za nutné na tuto výtku reagovat, a to tím spíše, že prameny, o které se informace opírá, postrádají jakýkoli věcný podklad.

Navíc je třeba říci, že tato mylná informace se již v poslední době objevila i na jiných místech, např. v radě Středočeského KNV a v radě NVP, a že jde o velmi nemilé nedopatření právě proto, že se týká podniku politické strany Národní fronty.

Všechny tyto poznámky a svým způsobem výtky vyznívají tak, jako by Melantrich vyvážel do kapitalistických států maso a získával tak devizové prostředky k nákupu papíru pro své vydavatelské záměry. Skutečnost je naprosto jiná. Nemohu zde do podrobností tuto skutečnost rozvádět a citovat všechny podklady, které jsou k dispozici. Nicméně musím na vysvětlení uvést nejzákladnější fakta.

Melantrich nikdy nevyvezl žádné maso, dobytek, drůbež a jiné živočišné produkty a ani nebyl dovozcem jediného kilogramu papíru.

V tomto roce, kdy se Oborové ředitelství průmyslu papíru a celulózy i Oborové ředitelství Polygrafického průmyslu vzdaly funkce dovozce grafických papírů, je dovozcem papíru Svaz českých nakladatelských, vydavatelských a knihkupeckých podniků, na Slovensku Sdružení slovenských nakladatelů a knihkupců, na něž také byly převedeny devizové nároky jak v rámci devizové regulace, tak podle opatření ministerstva národohospodářského plánování ostatní záležitosti.

Na tomto dovozu se podílel náš podnik Melantrich jen ve zcela nepatrné míře. Svaz dovezl pro české kraje letos 4026 tun grafického papíru pro časopisy, kterýmžto dovozem se alespoň zčásti mělo krýt manko v bilanci papíru pro celou časopiseckou oblast. Melantrichu bylo z tohoto dovozu přiděleno jenom 146,5 tuny, to je 3,52 %.

Ostatní vydavatelé časopisů se podíleli takto: Rudé právo a slovenský Svet socializmu 81,2 %, Mladá fronta 4,64 %, Olympia 4,14 %, Mona 3,95 %, Magnet 2,55 %.

Poznámka o vývozu masa má pravděpodobně svůj pramen v jednání Svazu nakladatelů se Státní bankou československou v únoru tohoto roku, které mělo nalézt další východisko v kritické situaci v bilanci papíru. Šlo o nabídku samotné Státní banky, učiněnou Svazu na prodej určitého množství dolarů po Kčs 59,-, které měly být získány vývozem přebytků národního podniku Xaverov. K realizaci této nabídky, která byla projednána na půdě Svazu se všemi zúčastněnými vydavatelskými podniky, však vůbec nikdy nedošlo. Proto také Svaz a tím méně Melantrich nekoupil za těchto podmínek jediný dolar a žádné maso na zahraniční trhy ani nevyvezl, ani se nepodílel na vývozu přebytků národního podniku Xaverov.

Doufám, že toto vysvětlení postačí k tomu, aby nezůstal stín podezření z nehospodárného počínání vydavatelského podniku Československé strany socialistické Melantrich ani na vydavatelstvích ostatních politických stran a společenských organizací.

Soudružky a soudruzi, je si jen přát, aby napříště ti, kteří podávají podobné informace, věrohodnost těchto zpráv pečlivěji ověřovali, zejména tehdy, jestliže se mnohé dotýkají některých podniků nebo i jednotlivců.

Předseda E. Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, listina přihlášených řečníků je vyčerpána. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo./

Konstatuji, že v rozpravě vystoupilo 21 poslanců. Prosím předsedu vlády ČSR prof. ing. Kempného, CSc., aby zaujal stanovisko k podnětům vysloveným v rozpravě.

Předseda vlády prof. ing. Kempný: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, celá naše vláda si velmi váží včerejší i dnešní diskuse k našemu prohlášení. Zejména si vážím toho, že rozprava vyjadřuje pochopení pro zvolený přístup vlády k její práci a podporuje zásady, že nemůže jít o program nepodložených slibů, ale o program zvýšených nároků na práci každého z nás. My si myslíme, že tak lze skutečně nazvat náš program, že v tom je jeho základní obsah.

Vážíme si podpory tohoto pojetí jak ze strany každého jednotlivého poslance, tak zejména od soudruhů, kteří svým vystoupením vyjádřili stanoviska jednotlivých politických stran nebo dalších složek Národní fronty. Vidíme v tom faktické naplňování té zásady, o které jsme hovořili, že jsme vládou Národní fronty, že chceme pod vedením KSČ těsně spolupracovat s celou Národní frontou, s ostatními politickými stranami a dalšími jejími složkami. Věříme - tak jak tomu bylo v diskusi - že nám podporu vyjádří i Česká národní rada jako celek.

Snažili jsme se ve vládním prohlášení otevřeně ukázat na problémy, které čekají na řešení. Vláda zdůraznila, že si je vědoma své velké odpovědnosti i obtížnosti při řešení těchto úkolů. Otevřeně vyjádřila tu skutečnost, že není v našich silách ani možnostech řešit všechny úkoly najednou. Při tomto přístupu bychom možná pořádně nevyřešili žádný z nich.

Snažili jsme se ukázat vztah naší ekonomiky i její vážné rozpory. Tento výčet chápeme jako výraz toho, že vládě jsou známy problémy, kterými naše společnost a naši občané každodenně žijí. Diskuse prohloubila naše poznání a v podstatě potvrdila správnost naší věcné orientace i správnost cesty, kterou chceme problémy řešit.

Za zvlášť pozitivní považujeme shodu stanovisek v tom, že se rok 1970 musí stát jednoznačně rokem konsolidace, zejména konsolidace politického systému a konsolidace hospodářské.

Ve všech oblastech budeme velmi pečlivě zvažovat a ve své práci uplatňovat každý námět z diskuse. Bereme na vědomí ty náměty, které upozorňují na problémy, o kterých vládní prohlášení podrobněji nehovoří, jako je tomu např. u zdravotnictví, ochrany životního prostředí atd. Jestliže tomu tak není přímo ve vládním prohlášení, pak to neznamená, že tyto úkoly nebo problémy neznáme a že s jejich řešením postupně nepočítáme. Nechtěli jsme však zeslabit pozornost, odvést ji od základních problémů, na které musíme všichni soustředit úsilí, jeden vedle druhého.

Pokud se týká konkrétní připomínky poslance soudruha Vodičky, já jsem vycházel z materiálu, který nám předložily kontrolní orgány. I když to nejsou definitivní materiály, tam takovéto konstatování je. Jsem rád, že nás soudruh Vodička upozornil na nesprávnost, my při konečném zpracování závěrů této problematiky věci posoudíme a rádi se v tom případě omluvíme.

Soudružky a soudruzi, připravujeme plán práce vlády pro zbývající část letošního roku i na I. čtvrtletí příštího roku. Budeme vycházet z předloženého vládního prohlášení a důsledně využijeme i všech podnětů ze včerejšího a dnešního jednání. Nechceme však slíbit, že každý námět budeme řešit ihned. I tyto náměty musíme přizpůsobit výběru hlavních úkolů. Chtěl bych znovu opakovat, že za takovéto hlavní články považujeme - a vy jste to v podstatě potvrdili - důsledný a skutečný protiinflační boj, postupné řešení rozporů mezi kupní silou a vnitřním trhem, kde se nejcitlivěji projevuje celková ekonomická rovnováha, a konečně zabránění vzniku bariéry pro další rozvoj ekonomiky v některých rozhodujících oblastech, zejména v palivo-energetické základně a v pracovních silách.

Diskuse potvrdila, že úkoly, před kterými stojíme, nelze při krajním napětí v naší ekonomice řešit bez pevného státního vlivu na celou hospodářskou politiku a bez upevnění celého systému řízení na všech jeho stupních. Že je nelze řešit bez důsledného komplexního upevnění úlohy socialistického státu.

Vítáme, soudružky a soudruzi, i náměty na zvýšení náročnosti při realizaci usnesení vlády. Musí patřit mezi přední zásady naší práce to, že přijetí usnesení není cílem naší činnosti, ale předpokladem pro skutečná řešení, pro změnu věcí k lepšímu. Důsledná realizace vládních rozhodnutí a s ní spojená kontrola vyžaduje i přesné stanovování odpovědnosti. Jsme si vědomi toho, že rozkladné jevy v naší řídící soustavě poznamenaly i tuto oblast.

Vláda je rozhodnuta obnovovat pořádek v řízení především u sebe. Bude od každého vedoucího řídícího pracovníka vyžadovat důsledné plnění úkolů a povinností a bude také muset z neplnění vyvozovat příslušné závěry. To by ovšem samo o sobě nestačilo. Úkoly jsou tak náročné, že je nutné, aby k jejich plnění byly získány postupně všechny stupně národních výborů, od krajských až po místní, všechny společenské organizace, naše závodní, podnikové kolektivy, prostě všichni naši občané. A právě zde vkládáme velkou důvěru v pomoc poslanců České národní rady, v jejich konkrétní politicko-organizátorskou práci jako jedinou metodu pro vytvoření osobní angažovanosti lidí, bez které by naše cíle, i sebepoctivěji myšlené, zůstaly pouze přáním.

Budeme přicházet k orgánům České národní rady s náměty na řešení problémů, na další postup naší práce a budeme také skládat účty z jednotlivých úseků naší činnosti. Záruku úspěšného díla vidíme v soustředěné politicko-organizátorské práci České národní rady, vlády, národních výborů a ostatních složek naší společnosti právě při řešení hlavních úkolů a potom také v rozvoji celonárodní iniciativy ve smyslu výzvy ÚV KSČ jako výrazu účasti všech našich pracujících na řešení těchto základních otázek. Už první výsledky svědčí o pochopení, o podpoře lidí našemu úsilí a i když jsme si vědomi toho, že jsme na samém začátku, věříme, že naše společná práce bude úspěšná. /Potlesk./