Předseda ČNR E. Erban: Děkuji poslanci
Smrčkovi. Slovo dávám poslankyni dr. Anně
Matějkové.
Posl. dr. Matějková: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte
mi, abych jako členka zdravotního a sociálního
výboru řekla několik slov k současným
problémům našeho zdravotnictví.
Prohlášení vlády ČSR hovoří
o všech úsecích hospodářského
a společenského života. Předkládám
České národní radě a naší
veřejnosti otevřené a reálné
návrhy k řešení nejzávažnějších
problémů. Úkolů je mnoho. V popředí
stojí zcela zákonitě problémy ekonomiky.
Zdravotnictví je odvětví, které zabezpečuje
jeden ze základních cílů socialistické
společnosti, péči o člověka.
Péče o zdraví vedle vytváření
podmínek pro šťastný a spokojený
život má veliký význam pro rozvoj výrobních
sil. Má tedy vedle své funkce humánní
a sociální také značný význam
ekonomický, který je už dnes plně doceněn.
Jsme poněkud znepokojeni skutečností, že
prohlášení vlády se nedotklo vedle úpravy
platů ve zdravotnictví žádného
z problémů, které už po řadu
uplynulých let ve zdravotnictví narůstají.
Nepříznivý stav téměř
ve všech úsecích zdravotnictví nutí
nás přímo, abychom velmi uvážlivě,
avšak co nejrychleji přistoupili k řešení
problémů, které vytvářejí
rozpory mající přímý dopad
na úroveň léčebné péče,
a tím na zdraví obyvatel.
O nutnosti řešení diskutuje se již dlouho.
Zdravotní a sociální výbor od začátku
svého působení zabýval se nemalými
problémy zdravotnictví, které si zasluhují
vzhledem ke svým společenským, politickým
i ekonomickým důsledkům největší
pozornosti.
V několika jednáních zdravotního a
sociálního výboru zabývali jsme se
akutní problematikou zásobování léky
a zdravotnickým materiálem. Situace ve zdravotnické.
výrobě a distribuci je natolik vážná,
že se objevují nedostatky i v lécích
životně důležitých. Jde tu o velmi
složitý problém, který nelze řešit
náhodně tam, kde se projeví akutní
stav, ke kterému je naopak nutné přistoupit
koncepčně, plánovitě, avšak urychleně,
aby byla zajištěna účinná struktura
farmaceutické výroby a distribuce. Tyto obě
trpí v současné době rozporem mezi
vzrůstající celosvětovou spotřebou
léků a po řadu let stagnující,
technicky zaostalou kapacitou výroby, dále nedostatkem
pracovníků plynoucím z mzdových i
pracovních podmínek v oblasti zdravotnické
výroby a distribuce, nedostatkem devizových prostředků
na dovoz potřebných surovin a potřebných
léků.
Na poslední schůzi našeho výboru přijali
poslanci doporučení, aby ministr zdravotnictví
urychleně informoval vládu ČSR o tomto stavu
a příslušným ministrům navrhl
provedení potřebných opatření.
Jsme přesvědčeni, že vláda tento
návrh ministra vzhledem k jeho závažnosti příznivě
posoudí a dá podnět k zásadnímu
řešení.
Neméně vážnou stránkou je stav
investiční výstavby a technického
vybavení zdravotnictví. Československé
zdravotnictví ve své vysoké odborné
úrovni snese porovnání s nejvyspělejšími
zeměmi, avšak po stránce technické silně
zaostává. Budovy zdravotnických zařízení
jsou ve velké části přestárlé,
obzvláště pražské zdravotnictví
sídlí v budovách doslova historických.
Zatímco od roku 1920 do roku 1939 bylo vybudováno
31 % lůžkového fondu nemocnic ČSR -
tedy na jejím území bylo od roku 1945 do
roku 1967 vybudováno pouze 16 % z celkového objemu
lůžek. Zaostávání v technickém
vybavení nemálo brání úspěšnému
rozvoji a širokému uplatnění moderních
vyšetřovacích metod i terapie.
Nedobrý stav je i v českých lázních,
jejich vybavenost neodpovídá jejich účinnosti,
světové proslulosti ani devizovému přínosu,
který produkují.
Dovolte mi, abych se ještě zastavila u otázek
souvisejících s vývojem pracovní neschopnosti
pro nemoc a úraz. Nepříznivý vývoj
pracovní neschopnosti představuje zvýšený
nárok na státní rozpočet. Zdravotní
a sociální výbor se pracovní neschopností
zabýval a ztotožnil se s usneseními, která
vláda ČSR přijala k zpřísnění
dozoru nad dodržováním léčebného
režimu. Při projednávání rozpočtu
kapitoly nemocenského pojištění na rok
1970 dospěl náš výbor k závěru,
že závěry citovaného usnesení
vlády je třeba realizovat v nejkratších
časových termínech. K tomuto doporučení
vedly nás zvyšující se nároky
na státní rozpočet v kapitole nemocenského
pojištění i ztráty k nimž stoupající,
často neodůvodněnou nemocností dochází
v tvorbě společenského produktu a národního
důchodu.
Ocenění zdravotnictví dostává
se ve vládním prohlášení tím,
že přes chystaná opatření v oblasti
mezd považuje vláda za nejnaléhavější
řešení odměňování
lékařů a zdravotnických pracovníků.
Dosavadní úroveň platů neodpovídá
náročnosti, kvalifikačnímu stupni,
odpovědnosti ani společenské důležitosti
zdravotnické práce. Vítáme proto záměr
vlády řešit tento naléhavý problém.
Dotkla jsem se jen několika nejzávažnějších
problémů u vědomí než i toho,
že nelze vše najednou vyřešit v současné
složité době. Chci tím však říci,
že další odkládání zdravotnické
problematiky vážně ohrožuje úroveň
našeho zdravotnictví a péči o zdraví
člověka.
Zdravotní a sociální výbor oceňuje
odpovědný a objektivní přístup
vlády k naléhavým potřebám
současného společenského a hospodářského
vývoje. Věří, že stejně
objektivně přistoupí vláda i k řešení
vážných problémů zdravotnictví
jako důležité součásti státní
politiky.
Zdravotní a sociální výbor v plné
důvěře vládě je připraven
účinně pomáhat ke splnění
všech úkolů, které před námi
stojí. /Potlesk./
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji poslankyni
dr. Matějkové.
Soudružky a soudruzi, konstatuji, že do diskuse je přihlášeno
ještě osm poslanců. Nyní přerušuji
schůzi na 15 minut.
/Schůze přerušena v 10.42 hod. a opět
zahájena v 11.05 hod./
Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi
poslanci, pokračujeme v rozpravě. Prosím,
aby se ujal slova poslanec Ungrád.
Posl. Ungrád: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci
České národní rady!
Ani nové české vládě zřejmě
v dohledné době nehrozí jakákoli nuda
nebo příliš sladký život. Tím
spíše chci po vyslechnutí vládního
programu slíbit vládě za všechny poslance
ve Východočeském kraji plnou podporu a upřímně
jí popřát hodně úspěchů
a nezbytného elánu.
Nové vedení Komunistické strany Československa
dalo na svém dubnovém, květnovém i
zářijovém plénu ústředního
výboru velmi důrazně na pořad dne
konsolidaci státu. A tentokrát se můžeme
spolehnout, že se toto nové vedení strany,
jak jej všichni známe, nespokojí jen s vytyčením
daného úkolu, že bude zcela určitě
vyžadovat od nás všech, kteří jsme
jej společně a rádi přijali, také
jeho důsledné provedení.
Končí tedy období přešlapování,
téměř biblického zmatení jazyků
a přímo klasického nepořádku
ve všem. Období, kdy jsme, jak tu už bylo kdysi
výstižně řečeno, nahradili nepružné
řízení žádným řízením.
Začíná tedy období realizace dobrých
usnesení a předsevzetí.
Reorganizace orgánů je jistě důležitým
dalším krokem na této cestě, nicméně
je to stále ještě jen jeden z prvních
kroků. Všichni v tomto sále jistě věříme,
že se naše nová vláda stane velmi brzy
významným činitelem, chcete-li katalyzátorem
tohoto celostátního konsolidačního
procesu. A k tomu jí dopomáhej především
Česká národní rada. /Oživení
v sále./
Není u nás zvykem, že bychom vítali
své vlády zvučnými fanfárami.
Daleko častěji jim obvykle na uvítanou raději
naložíme hned nějaké další
starosti. Abych nezůstal nic dlužen této "ušlechtilé"
tradici a abych se neomezil jen na proklamaci důvěry
a podpory, přináším nové vládě
také do vínku malou kytičku problémů
ze svého kraje, kterou jsem nevhodně nazval "O
umění stavitelském". Domnívám
se totiž, že naše potíže mají
řadu předpokladů pro zobecnění.
Plánované počty bytů ve Východočeském
kraji patří mezi nejnižší v republice.
Skutečnost, že ani tyto skromné počty
nejsou plněny, nelze vůbec zdůvodnit předvýrobní
nepřipraveností. Dodavatelské organizace
ministerstva stavebnictví se u nás dnes nepodílejí
ani polovinou na počtech odevzdaných bytů
a jsou vlastně vůbec nejhoršími plniči.
Přesto, že měly na počátku roku
příznivou rozestavěnost, zbývá
jim na poslední čtvrtletí k odevzdání
plných 60 % ročního úkolu. Ani finanční
objemy nesvědčí o tom, že by se již
oborovému ředitelství Pozemního stavitelství
podařilo vrátit své podniky jejich původnímu
poslání, tedy komplexní bytové výstavbě.
Jako hlavní důvod potíží je uváděn
nedostatek zdicích materiálů, oken, radiátorů
apod., což všichni známe. Nelze pochybovat, že
jde o nedostatek zásadní. Není to však
důvod, kterým lze vysvětlit všechno.
Podniky totiž neplní už po řadu let ani
technickou vybavenost sídlišť. A to už není
záležitost materiálů, ale otázka
poměru k převzatým úkolům.
Dostatek materiálu je ovšem předpokladem pro
řešení problému ve výrobě
vůbec. Proto vysoce oceňujeme, že vláda
v posledních měsících rozhodla o přednostním
rozvoji materiální základny pro stavebnictví,
a to i za cenu dovozu potřebných zařízení.
Chci ještě upozornit, že v dokumentech o nových
investicích v těchto oborech chybí dopracování
závažného faktoru, to je obsazení nových
výroben dostatečným počtem stabilizovaných
a přiměřeně kvalifikovaných
pracovníků.
Nedostatek lidí v cihelnách a výrobnách
prefabrikátů se totiž stále řeší
pomocí vojáků, různých stavebních
brigádníků, pomocí fluktuantů
atd.
S novými výrobnami, na něž vynaložíme
nemálo devizových prostředků, bude
pochopitelně nutno řešit i přísun
pracovníků a jejich ubytování. Vítám
iniciativu ministerstva stavebnictví, které se snaží
stavebníkům ulehčit práci regulací
přísunu materiálu pro družstevní
svépomoc i pro rodinné domky.
Nedostatek stavebních hmot, bezútěšné
bloudění poutníků za materiálem
po celé zemi, náklady s tím spojené,
to všechno totiž dosti spolehlivě pohřbívá
a už pohřbilo mnohou iniciativu jinak čilých
stavebníků, kteří se rozhodli pro
svépomoc.
Závěrem doporučuji příslušným
centrálním orgánům, aby v nejbližší
době přijali potřebná opatření
ke stabilizaci kapacit stavebních organizací a aby
se znovu zamysleli nad problémem slibovaného omezení
mezikrajových přesunů i v oblasti bytové
i občanské výstavby. Domnívám
se. že je to pro začátek dost - a tak raději
už jen děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi,
je tu podnět některých poslanců vzhledem
ke značnému rozsahu programu upustit od dalších
diskusních příspěvků. Někteří
přihlášení se už vzdali slova,
od dvou dalších je příslib, že
rozsah jejich příspěvků bude jen 5
minut. Doporučuji proto pokračovat v diskusi a pak
by si vzal slovo předseda vlády. Uděluji
slovo poslanci dr. Adamovi.
Posl. dr. Adam: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a vážení
soudruzi poslanci, vážení členové
vlády!
Ve vládním prohlášení se zabýval
předseda vlády prof. ing. Kempný velmi zevrubně
otázkami naší ekonomiky a dotkl se také
problému zásob, dodavatelsko-odběratelských
vztahů vnitřního a zahraničního
obchodu, tedy celého komplexu problémů oběhu
zboží.
Otázka zásob je důležitým ekonomickým
problémem. Ve Výzkumném ústavu skladového
hospodářství, kde pracuji, se zabýváme
řadu let řešením mnoha problémů
oběhu zboží, a tedy i zásob. Mezinárodní
srovnání nám neustále dokazují,
že naše zásoby jsou příliš
vysoké, že se v nich příliš umrtvuje
velký objem prostředků, kterých by
mohlo být lépe využito k urychlení tempa
rozvoje národního hospodářství.
Proto jsme provedli u řady výrobních a obchodních
podniků podrobný rozbor výše a struktury
zásob, vypracovali metody pro zjištění
přiměřené výše zásob.
Tyto průzkumy, maloobchodem objednané a dokonce
zaplacené, byly prováděny s použitím
moderních a exaktních metod teorie zásob.
V řadě případů jsme zjistili,
že výše zásob je určována
také neobvykle vysokým podílem pojistných
zásob, vyplývajících z nízké
jistoty dodávek, čili z tzv. nízké
hladiny úplnosti dodávky. Počet výrobků,
které je nutno zhotovit, je vždy určován
těmi položkami zásob materiálů,
u nichž je úplnost dodávky nejnižší.
Podniky vytvářejí vysoké pojistné
zásoby úměrné nejistotě dodávek.
Vysoký stav zásob je také odrazem nízké
úrovně dodavatelsko-odběratelských
vztahů a značné převahy poptávky
nad nabídkou, čili vysoké investiční
vlny a přebytku kupní síly obyvatelstva.
Působí tu však i řada dalších
faktorů, jako jsou dlouhé čtvrtletní
objednací cykly, nepoužívání
exaktních metod při nákupu, nevyužívání
možností výpočetní techniky,
nízká kvalifikace nákupčích
atd. Zřejmě nebyla uvážena rozhodnutí,
jimiž se zrušením plánování
materiálně technického zásobování
stát zbavil jakéhokoliv řízení
oběhu zboží, a to dokonce v době, kdy
investiční vlna narůstala a přebytek
kupní síly v důsledku rychlého vývoje
mezd narůstal.
Naproti tomu v Maďarsku se při zavádění
ekonomické reformy zrušilo plánování
materiálně technického zásobování
jen u těch položek, kde nebylo rozporu mezi poptávkou
a nabídkou. A pro řízení oběhu
zboží bylo vytvořeno ministerstvo materiálového
hospodářství a cenové politiky. Ale
i v jiných socialistických zemích existují
orgány pro řízení oběhu zboží.
V SSSR je to dokonce státní komise materiálně
technického zásobování, jíž
stojí v čele místopředseda sovětské
vlády, v NDR je ministerstvo materiálového
hospodářství, v Polsku vládní
výbor.
Samozřejmě tím nechci navrhnout zřízení
nového státního ústředního
orgánu, přesto je však možno nalézt
řešení. Výbor České národní
rady pro obchod, dopravu, pošty a telekomunikace i předsednictvo
České národní rady ve spolupráci
se slovenskými orgány schválilo doporučení,
aby ministerstvo obchodu bylo ve své funkci napříště
chápáno jako odborný státní
orgán pro řízení oběhu zboží.
Dovolte, abych současně řekl, v čem
by státní národohospodářská
politika na úseku řízení oběhu
zboží měla záležet. Je to především
koordinace prací spojených s prováděním
hmotných bilancí stanovených klíčových
výrobků a materiálů pro výrobní
spotřebu, zásobování obyvatelstva
a zahraniční obchod.
Na druhém místě stojí celá
legislativa dodavatelsko-odběratelských vztahů,
podmínek pro výkon obchodní činnosti
v tuzemsku i v zahraničním obchodě.
Třetí soubor představuje tvorbu ekonomických
pravidel pro tvorbu obchodního rozpětí, dovozních
a vývozních cel, používání
státních rezerv /hmotných i valutových/
k vyrovnávání výkyvů mezi poptávkou
a nabídkou atd.
Konečně by tento orgán měl ve své
administrativní činnosti rozhodovat o udělování
oprávněných obchodních činností
ve velkoobchodě a zahraničním obchodě,
spoluurčovat pravidla národohospodářské
evidence v obchodní činnosti, vydávat v určitých
případech vývozní a dovozní
povolení a organizovat a metodicky řídit
přípravu kádrů pro obchodní
činnost.
A nyní několik slov k otázkám stabilizace
vnitřního trhu. Nenormální situace
vznikla vytvářením přebytku kupní
síly, nepodloženého zvýšeným
výrobním úsilím. Nešvary, které
se v důsledku toho nyní tu a tam projevují
v obchodě, jsou už tedy jen důsledkem. Řešení
je v postupné likvidaci přebytků kupní
síly. Považuji za správné, aby tento
přebytek kupní síly byl likvidován
především růstem produktivity práce,
nikoliv zvyšováním cen, které by otevřelo
nové problémy v oblasti důchodů a
rodin s dětmi.
Domnívám se, že bychom se však měli
pokusit dále o to, aby obyvatelstvo uložilo současný
přebytek kupní síly do účelových
vkladů v co největší míře,
na byty, rodinné domky atd. Jestliže by byly poskytnuty
záruky, že střadatel bude platit u těchto
velkých rodinných investic ceny platné při
uložení určité částky,
došlo by určitě ke zmenšení poptávkové
psychózy na vnitřním trhu.
Zároveň je však třeba řešit
ekonomickou i technickou základnu vnitřního
obchodu, státního i družstevního, a
to především nově stanovit obchodní
rozpětí tak, aby tato činnost nebyla ani
v extrémních podmínkách ztrátová
a aby při tom mohly být z obchodního rozpětí
v normální výši hrazeny bankovní
úroky, odvody i daně bez jakýchkoliv úlev.
Vyrovnání rozdílného zisku plynoucího
z výhodného umístění velkoobchodu
a maloobchodních prodejen je možné a účelné
odstupňovaným zdaněním obchodní
činnosti. Jinak se totiž těžko podaří
udržet maloobchodní prodejny v malých vesnicích,
zejména v pohraničí, které jsou nerentabilní
a kde družstva ani státní obchod nemají
zájem tyto prodejny dále udržovat.
Dále je třeba zajistit provádění
prosté a rozumné rozšířené
reprodukce celé materiální základny
obchodních, odbytových a zásobovacích
organizací. Tak bude možno řešit i velmi
nepříznivý stav skladů těchto
organizací, jak jej ukazuje celostátní statistické
šetření o skladové síti.
U podniků zahraničního obchodu je třeba
především odstranit přežívající
koncepci extenzívního rozvoje a prosadit výrazněji
hmotné zainteresování jejich pracovníků
na dlouhodobém odbytu při nejvýhodnějších
prodejních a nákupních cenách. Ztráty
při exportu a importu je nutné promítat do
hospodářských výsledků exportujících,
resp. do importujících výrobních podniků.
Import spotřebního zboží - průmyslového
zboží - je účelné přenést
na specializované podniky oborových ředitelství
státního obchodu a na Svaz spotřebních
družstev.
Je rovněž nutné rozhodnout. Zda povinnost vybudovat
u nás i v zahraničí základny servisu
a sklady náhradních dílů ponesou výrobci
nebo vývozci či dovozci.
Ve vývozu i v dovozu je nutné usilovat o dlouhodobou
stabilizaci obchodních vztahů a o vybudování
kvalifikované sítě dobrých obchodních
zástupců, ovládajících dokonale
příslušný trh.
Protože otázky oběhu zboží jsou
důležitým problémem rozvoje národního
hospodářství, je to také svrchovaně
politický problém. Výbor pro obchod, pošty
a telekomunikace České národní rady
se proto otázkám oběhu zboží
a stabilizace vnitřního trhu soustavně věnuje.
Členové výboru považují proto
za správné podpořit úsilí vlády
o komplexní řešení oběhu zboží
a podporovat úsilí ministerstva obchodu o řešení
této problematiky. /Potlesk./