Předseda E. Erban: Děkuji poslanci dr. Veltruskému.
Než budeme, soudružky a soudruzi, pokračovat
v rozpravě, chtěl bych si s vámi ujasnit
náš další postup. Doporučuji, abychom
dnes pokračovali v rozpravě asi do 18.30 hod. Před
závěrem dnešního jednání
by nám předseda vlády představil novou
vládu. Schůzi bychom potom přerušili
a pokračovali zítra v 9.00 hodin rozpravou a projednáním
bodů 3 až 6, které jsou uvedeny v pořádku,
přiloženém k pozvánce.
Není-li námitek, budeme pokračovat v rozpravě.
Přihlášen je místopředseda ČNR
František Toman.
Místopředseda ČNR František Toman:
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté! Vyslechli jsme programové prohlášení
nové české vlády z úst jejího
předsedy prof. Kempného. Toto programové
prohlášení je charakteristické svou
střídmostí a uvážeností
a je oproštěno v pravém slova smyslu od jakýchkoliv
frází a laciných slibů. Toto programové
prohlášení je však zároveň
fundované poznáním celospolečenských
problémů a má jasné záměry
a cíle. Je si však nutno uvědomit - a to zde
soudruh prof. Kempný několikrát podtrhl,
že splnění těchto cílů
a těchto záměrů není jenom
věcí vlády, ale je podmíněno
úsilím a iniciativou celé společnosti,
jejích organizací, institucí i jednotlivců.
Vláda ve svém prohlášení zdůrazňuje,
že považuje za organickou součást své
politiky součinnost s politickými stranami a společenskými
organizacemi Národní fronty. Chtěl bych proto
vládu České socialistické republiky
ujistit jménem poslanců České národní
rady, příslušníků Čs.
strany lidové, že naše strana bude vládu
plně a všestranně podporovat v plnění
předloženého vládního programu.
Jsme pevně přesvědčeni, že jedině
socialistickou cestou můžeme dospět k dalšímu
rozvoji naší společnosti, a proto považujeme
tento vládní program za významný nástroj
politické i hospodářské konsolidace
České socialistické republiky.
Jsme si také vědomi toho, že pod vedením
Komunistické strany Československa bylo již
dosaženo mnoha kladných výsledků na
úseku politické konsolidace naší země
a byly také normalizovány naše vnější
politické i hospodářské vztahy s bratrskými
socialistickými zeměmi, a to především
se Sovětským svazem. Z těchto výsledků
je nutno vycházet, avšak tyto výsledky musíme
dále prohlubovat a rozvíjet.
Ubezpečuji českou vládu, že i naše
strana bude získávat všechny poctivě
smýšlející občany pro správné
chápání politiky našeho socialistického
státu a zajišťovat tak jejich spoluúčast
při řešení problémů našeho
národního hospodářství, a to
za plného uznávání vedoucí
úlohy Komunistické strany Československa.
Plně se ztotožňujeme se stanoviskem vlády,
že pro tuto státotvornou politiku nelze získávat
občanskou veřejnost různými populárními
a romantickými sliby, ale konkrétními a věcnými
opatřeními.
Vycházíme přitom ze zásady, že
naše strana byla a je těsně spjata se životem
a potřebami pracujícího lidu a naší
socialistické společnosti. Nechceme být samoúčelnou
politickou organizací, nechceme, aby naše strana byla
chápána jako cíl, nýbrž aby byla
prostředkem k socialistickému rozvoji naší
republiky.
Vládní prohlášení poskytuje tedy
našim stranickým orgánům, organizacím
a jednotlivým odborným pracovním týmům
konkrétní pracovní náplň ve
všech hlavních oblastech společenské
činnosti. Není možné, a nebylo by ani
účelné, abych všechny tyto oblasti zde
uváděl. Chtěl bych se však zmínit
alespoň o některých.
Vládní prohlášení výrazně
zdůrazňuje, že v socialistické společnosti
má rozhodující význam oblast průmyslu,
neboť na jeho úrovni a rozvoji závisí
životní úroveň celé společnosti.
Nám všem tedy půjde o to, aby průmysl
nesetrvával v tradičních a prostých
reprodukčních metodách.
Na úseku vědy a techniky i řízení,
ale i v řadách pracovníků je nutno
zainteresovat a mobilizovat všechny schopné síly
a talenty. K tomu přistupuje i problematika pracovní
kázně a morálky. Domnívám se,
že jde opravdu o velký politický úkol,
ke kterému se hlásíme i my. Vždyť
přístup k programu racionalizace výroby a
otázka pracovní morálky je záležitost
lidí, je výrazem jejich politického i odborného
uvědomění a vyspělosti. Rozvíjet
a zkvalitňovat výrobu je tedy trvalým úkolem
nejen vedoucích hospodářských činitelů,
ale i celé naší společnosti.
Všechny tyto náležitosti se týkají
i problematiky zemědělství, kde v zemědělských
závodech ve vedoucích funkcích pracuje mnoho
našich členů. Jsme si plně vědomi
naší společenské odpovědnosti
za jejich politický i za jejich odborný růst.
Bez pomoci celé naší společnosti nelze
úspěšně a dokonale řešit
také ostatní problémy, o kterých vládní
prohlášení hovoří. Vezměme
si např. oblast sociální politiky. Je pravdou,
že tento úsek už dnes nechápeme jen jako
humanitní službu potřebným občanům,
ale že je právem pokládán za významný
ekonomický nástroj, který zpětně
ovlivňuje pracovní výkonnost člověka,
jeho vztah ke společnosti a v řadě oblastí,
jako je např. populační vývoj, ovlivňuje
i vlastní reprodukci pracovních sil. Ovšem
je skutečností, že současná ekonomická
situace, známé napětí mezi zdroji
a potřebami neumožňuje plnou realizaci původně
zamýšleného sociálního programu,
jak se zde již hovořilo.
Je si však nutno při této příležitosti
současně uvědomit, že ani dostatek účelových
zdrojů v této oblasti nemůže vždy
vyřešit všechno. Vždyť správné
mezilidské vztahy v rodině a ve společnosti
vůbec mohou mnohdy zmírnit či likvidovat
morální i sociální napětí.
Také z těchto aspektů lidských citů
a vztahů vychází ve své činnosti
naše strana, pokud jde o realizaci konkrétních
úkolů na úseku sociální politiky.
Jsme rovněž přesvědčeni, že
řada vytyčených úkolů vládního
programu může být mnohdy realizována
pouze tou drobnou, nenápadnou, obětavou a mravenčí
prací prostých a skromných pracovníků
v národních výborech a v orgánech
Národní fronty.
Bude však nutno nadále propracovávat formu
spolupráce mezi národními výbory a
orgány Národní fronty a to hlavně
na úseku samosprávné působnosti. Na
plnění těchto úkolů spolupracuje
početná řada našich poslanců
a funkcionářů, které povedeme k tomu,
aby s ještě větším úsilím
napomáhali prosazovat úkoly předloženého
vládního prohlášení mezi občanskou
veřejností.
Při této příležitosti chtěl
bych zdůraznit, že 25. výročí
osvobození naší země Sovětskou
armádou chápeme jako frontální nástup
politické jednoty a budovatelské síly našich
obcí a našich měst.
Soudruzi poslanci, soudružky poslankyně, vážení
hosté! Vláda České socialistické
republiky, která se dnes uchází o důvěru
tohoto nejvyššího zastupitelského sboru
svým programovým prohlášením,
staví si vysoce náročné úkoly
a cíle. Chtěl bych proto znovu ujistit přítomné
členy české vlády, že mohou počítat
s aktivní tvůrčí podporou příslušníků
Čs. strany lidové, jejíž programové
cíle jsou v plném souladu s programem budování
socialismu v naší vlasti.
Proto předložený vládní program
chceme podporovat nejen slovy, ale především
konkrétními činy. /Potlesk./
Předseda E. Erban: Děkuji poslanci Tomanovi
a uděluji slovo poslanci Čeňku Procházkovi.
Posl. Čeněk Procházka: Soudružky
a soudruzi, vážení poslanci! Prohlášení
vlády ČSR projednáváme v údobí,
kdy v celé naší společnosti probíhá
konsolidační proces, kdy se znovu začíná
pod vedením KSČ upevňovat státní
moc a kdy stojíme bezprostředně před
dokončením realizace jednotného řízení
všech činností naší společnosti.
Přejít v této otázce k činům
znamená vytvořit základní podmínky,
mezi které podle mého názoru patří
i získat každého občana naší
země k činorodé práci v naplňování
vládního programu, aby došlo k vzájemné
důvěře, aby každý občan
se stal aktivním spolutvůrcem státní
politiky.
Domnívám se, že dnešní prohlášení
vlády k tomu vytváří potřebné
podmínky. Stojí za povšimnutí, že
nová vláda chce navázat ve své práci
na všechny kladné prvky činnosti vlády
předcházející a v duchu závěrů
květnového a zářijového pléna
ústředního výboru strany, v zájmu
rychlejší konsolidace bude měnit metody uskutečňování
své politiky ve prospěch všech občanů
této země.
Dalším prvkem, který zajisté vytvoří
podmínky vzájemné důvěry, je
skutečnost, že vláda ve svém prohlášení
nedává naší veřejnosti nové
sliby; naproti tomu - a to chci zvlášť zdůraznit
- občané naší republiky očekávají
od ní otevřená a věcná řešení
všech problémů v politickém, veřejném
i hospodářském životě společnosti.
Zvlášť v současné době,
kdy bude nutné vedle politických problémů
řešit i narůstající nedostatky
v ekonomických výsledcích národního
hospodářství.
Z vystoupení předsedy vlády je zřejmé,
že vláda je rozhodnuta uskutečnit vážná
- možno říci nepopulární - opatření
proti všem, kdo narušují nebo rozvracejí
národní hospodářství. Jsem
přesvědčen, že tato opatření
budou všemi, kteří spolu s vládou cítí
odpovědnost před národem, podpořena.
Vždyť víc než kdy jindy je v této
situaci platná zásada, že politika je koncentrovaná
ekonomika, kde jinde než v oblasti hospodářské
lze skutky a činy dokázat věrnost myšlenkám
socialismu. Této zásady jsme si vědomi i
my, poslanci České národní rady, proto
i každý z nás cítí nutnost úzké
spolupráce s vládou při přípravě
a uskutečňování takových opatření,
která nás postupně vyvedou z dnešních
potíží. Kladu si však otázku, jaké
formy a jaký systém práce nutno zvolit při
realizaci vládního programu. Domnívám
se, že dnešním dnem skončí neujasněný
stav, který dosud vládl v přípravách
a způsobu projednávání návrhů
zákonů upravujících ekonomické
vztahy a že vláda nastoupí promyšlený
systém v legislativní práci a přitom
plně využije zkušeností i aktivní
pomoci každého poslance.
My poslanci bychom chtěli naproti tomu vládu požádat,
aby naše doporučení byla vždy chápána
jako výraz opravdové snahy problémům
pomoci a věřit, že naše připomínky,
vzešlé z průzkumů v závodech
a jednání ve výborech, jsou při rozhodování
brány v úvahu, byť i šlo o kritická
stanoviska k práci kohokoliv. Vždyť právě
v době, kdy vláda a zákonodárný
sbor hledá v otázkách řízení
ekonomiky optimální a racionální způsob,
musí docházet k výměně názorů.
Oběma partnerům jde o to, aby byla znovu obnovena
autorita státu, který odpovídá za
úspěšný rozvoj ekonomiky. K tomu bude
třeba vymezit úlohu státního plánu
na jedné straně a odpovědnost za jeho uplatnění
v praxi na straně druhé.
Proto se plně stavím za to, že náročnost
na práci, spojená s kontrolou a hodnocením
jednotlivce zásadně podle jejich výsledků
a pečlivý výběr řídících
pracovníků, kteří budou nositeli zmíněných
zásad, je cestou, jak využít rezerv, které
máme v naší materiálně technické
základně bez velkých investičních
prostředků. Domnívám se, že nám
to v poměrně krátké době pomůže
překonat dnešní hospodářské
potíže.
Výchova a cílevědomá příprava
lidí se dnes vážně dostává
na pořad dne v celé společnosti, neboť
úspěch socialistické výstavby si vyžaduje
nejen plánovitosti a závazného řízení
shora, nýbrž i uvědomělého rozvoje
iniciativy pracujících zdola. V této zásadě
je třeba společně hledat cesty k řešení
některých otázek řízení,
neboť nelze nadále setrvávat na představách,
že podniky budou řídit kolektivy pracujících
bez prosazování a uplatnění ústředního
plánu a zásady jednoho vedoucího, tj. odborného
řízení. Za povšimnutí proto stojí
i slova vládního prohlášení na
adresu středního řídícího
článku, tj. našich generálních
ředitelství, oborových podniků či
integračních seskupení, a to že vláda
bude usilovat o promyšlený racionalizační
systém, který za pomoci státního plánu
a rozpočtu obnoví účinný systém
od vlády až po podniky, s důrazem na střední
článek řízení. Je skutečně
na čase, že i k této problematice se říká
otevřené slovo, neboť vývoj ve způsobu
řízení podniků je celostátně
poznamenán přecházením z jednoho extrému
do druhého. Je přece známo, že tendence
ekonomických teoretiků uplatňované
např. ve strojírenském odvětví,
šly do krajních možností naprosté
samostatnosti podniků i přesto, že jim byla
známa. existující převaha poptávky
nad nabídkou jak ve výrobcích, tak i v materiálech,
nenutily podniky rozvíjet zdravé zásady ekonomické
reformy, ale naopak jim umožňovaly využívat
monopolního postavení, mnohdy na úkor zájmů
společnosti nebo zpochybnění toho, zda vůbec
má existovat řídící článek
nad podniky stejného oboru a jeho funkční
náplně. Prosazení těchto názorů
přivodilo stav anarchie, neboť podnikové plány
- a to i v letošním roce - nebyly navzájem
dostatečně účinně koordinovány
a tak došlo k vážnému narušení
kooperačních vztahů a neplnění
významných dodávek jak uvnitř výrobně
hospodářských jednotek, tak i mezi jednotlivými
VHJ. Podniky měly možnost si zvolit v některých
případech "nejefektivnější
dodávky" bez ohledu na potřeby jiných
podniků, čímž byla oslabována
finalita výroby, rostly nadměrné zásoby
atd. Tím se stal plán pomocným nástrojem
podnikové politiky bez zřetele k záměrům
centra, což nutně vedlo k narušení celostátních
proporcí.
Při těchto vztazích není ani možné
provádět důslednou specializaci výrobních
programů podniků; ve finanční sféře
docházelo k tříštění zdrojů
a k nemožnosti používat prostředků
na investice k rozvoji společensky prospěšných
akcí, úvěry nebyly usměrňovány
podle skutečných potřeb, zdroje na výzkumné
a vývojové práce jsou v mnohých podnicích
stravovány v neúčelných nákladech,
místo aby byl zajištěn rozvoj perspektivních
oborů i nadpodnikového charakteru a k řešení
výrob zaostávajících za světovým
standardem.
Je třeba říci, že bez povšimnutí
nezůstala ani personální politika a že
došlo k zásahům různých extrémních
orgánů s cílem oslabit správné
zásady kádrové práce, dosáhnout
relativní závislosti některých podnikových
ředitelů při řízení
kolektivů a oslabení jejich odpovědnosti
vůči potřebám národního
hospodářství.
Při hledání optimálního řízení
národního hospodářství přes
posílení středního řídícího
článku je nutné důsledně dbát
na to, aby nedošlo k obnově administrativně
byrokratických metod, aby nebyla utlumena iniciativa podniků,
ale naopak, aby byla rozvíjena a usměrňována
se zájmy státního plánu.
Odstranění těchto a dalších negativních
vlivů má vláda na mysli, když prohlašuje
ústy svého předsedy, že použije
veškeré své autority k obnovení úlohy
a postavení státního plánu a rozpočtu
jako hlavních nástrojů řízení.
I v tomto směru je třeba vládu podepřít,
neboť hodlá na úseku ekonomiky uplatňovat
zásady politiky KSČ, i když naše strana
stojí před vážnými rozhodnutími,
jak dál postupovat v jednotlivých oblastech ekonomiky,
které přijme jedno z nejbližších
plenárních zasedání ústředního
výboru KSČ.
Na závěr mi dovolte vyjádřit názor
k realizaci předloženého vládního
prohlášení: jeho účinnosti bude
dosaženo teprve tehdy, když bude uvedeno do konkrétních
podmínek našich centrálních orgánů
národních výborů a podniků,
když jeho myšlenky budou předmětem rozvoje
iniciativy kolektivů i jednotlivých pracujících.
Abych nezůstal i já jen u slov, chci dnešnímu
plénu i vládě ČSR sdělit, že
náš kolektiv vyrobí v letošním
roce /mimo jiné/ pro kompletaci bytové výstavby
navíc radiátorové články pro
500 bytů, k tomu využíváme volné
soboty a práce v noci.
Protože zaměření vládního
prohlášení je věcné a jeho zásady
správné, budu hlasovat pro to, aby Česká
národní rada vyslovila vládě ČSR
plnou důvěru a podporu. /Potlesk./
Předseda E. Erban: Slovo má místopředseda
ČNR Věroslav Jedlička.
Místopředseda: ČNR V. Jedlička:
Vážené shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci!
Dovolte mi přednést stanovisko klubu poslanců
České národní rady, příslušníků
Československé strany socialistické, k prohlášení
vlády ČSR, které přednesl její
předseda prof. Kempný.
Naše strana vítá, že nová česká
vláda navazuje na vše pozitivní z programového
prohlášení první české
vlády z ledna letošního roku, že se mění
toliko některé přístupy k řešení
problémů, jak to ostatně vyžaduje současná
situace.
Z našeho pohledu velmi oceňujeme, že i nová
vláda je si vědoma toho, že je vládou
Národní fronty a že tudíž považuje
za organickou součást své politiky spolupráci
se všemi politickými stranami a s organizacemi sdruženými
v Národní frontě. Neobyčejná
složitost problémů, před nimiž
v současné době vláda stojí,
přímo vyžaduje, aby řešení
všech závažných celospolečenských
otázek se opíralo o dokonalé poznání
dílčích zájmů všech skupin
obyvatelstva.
Vláda by především měla dobře
znát různé, někdy i rozporné
zájmy, potřeby a požadavky lidí všech
společenských vrstev, aby mohla odpovědně
určit, co je v té které otázce opravdu
celospolečensky potřebným rozhodnutím.
Rozdílnost, různorodost se tedy musí projevit
i v procesu hledání řešení, což
prakticky znamená v procesu přípravy různých
rozhodnutí a usnesení.
A právě v této souvislosti výrazně
vystupuje do popředí úloha Národní
fronty, která je onou základnou, kde se dílčí
či skupinové zájmy mohou uplatňovat.
Na tomto základě pak může vznikat opravdu
reálná jednota v dalším postupu při
plnění a provádění přijatých
rozhodnutí a usnesení. Vítáme proto
ty myšlenky ve vládním programu, které
naznačují, že vláda chce na základě
těchto principů Národní frontu plně
respektovat, že chce svými přístupy
k řešení všech složitých problémů
dneška napomáhat k dalšímu prohlubování
socialistické demokracie v naší vlasti.
Plně podporujeme stanovisko vlády, že svou
příští práci nechce stavět
na nejisté základně tak zvané populární
politiky, ale, že chce občany získávat
věcností a otevřeností. Proto podkládáme
za zcela správná otevřená slova o
stavu našeho národního hospodářství,
v jehož ozdravění vláda právem
spatřuje těžiště své činnosti
v nynější etapě.