Vláda se bude přitom opírat o ty učitele,
kulturní a vědecké pracovníky, kteří
ani v komplikovaných údobích nezaváhali
a pevně hájili ideologické zásady
marxismu-leninismu.
Tam, kde byla a ještě jsou, zvláště
na některých fakultách a ústavech,
ohniska protikomunistických a protisovětských
kampaní a útoků, vláda učiní
opatření, aby další klidný konsolidační
vývoj nebyl narušován.
Vláda zdůrazňuje, že materiální
podpora našemu školství nejen není omezována,
ale bude se dále rozšiřovat s postupující
ekonomickou konsolidací. Nechceme ztratit dne ani hodiny,
nechceme, aby byly narušovány vyučovací
procesy a zanedbávána péče o znalosti
i morální profil naší mládeže.
Odpovědnost před budoucností je příliš
veliká, než aby bylo možno připustit váhavost,
kolísavost, či plané vyčkávání.
Vláda počítá s tím, že
i studentská mládež po době určitých
myšlenkových dezorientací bude hledat a nacházet
konstruktivní přístup k otázkám
uspořádání naší společnosti,
k postavení naší země v socialistickém
svazku států a že pochopí nesmírnou
odpovědnost za každý svůj čin.
Vláda přistupuje velmi pozorně k mládeži.
Bude přijímat impulsy přicházející
z mládežnických institucí a organizací,
avšak naléhá na osvojení a rozvíjení
socialistických a demokratických forem při
uplatňování zájmů mladé
generace. Bude i nadále podporovat přirozené
tendence organizováním mládeže podle
jejích zájmů. Současně však
bude podporovat úsilí o její sjednocování
v duchu socialistických idejí a proletářského
internacionalismu, což se musí projevit i v dalším
formování organizací mládeže
v rámci Národní fronty.
Přes všechny přechodné potíže
bude nutné mládeži srozumitelně ukázat
velké možnosti, které má vzhledem k
úkolům vědeckotechnické revoluce a
rozvoje socialistického systému. Modernizace naší
společnosti bude na mládež klást velké
politické a odborné nároky. Na ní
bude především záviset, jakým
tempem se bude naše společnost dále rozvíjet.
V této souvislosti musíme dořešit formy
a metody uplatňování státního
vlivu na všestranný tělesný i duševní
rozvoj veškeré naší mládeže.
Řešení tohoto problému se musí
stát jedním ze základních úkolů
celé vlády a nejen jednotlivých resortů.
V tomto směru jsou proto připravovány návrhy
na nové institucionální řešení.
Za významný současný i perspektivní
úkol považuje vláda péči o vědu.
Jejím úkolem je proto vytvořit takový
systém podmínek, který povede k využití
maximálního množství nejkvalitnějších
vědeckých poznatků ve výrobě
v co nejkratším čase.
Základním smyslem našich opatření
bude zvýšení efektivnosti výzkumu a
vývoje. Výjimku nemůže tvořit
ani oblast společenských věd. Autonomii vědy,
kterou vláda respektuje, však nelze ztotožnit
s její odtržeností od potřeb společnosti,
vedoucí až ke zneužívání
vědy. Vláda ČSR ve spolupráci s vládou
ČSSR v tomto smyslu přezkoumá strukturu řízení
vědy a bude podporovat oblasti přednostního
státního zájmu. Bude dbát též
o vytvoření správných proporcí
mezi základním a aplikovaným výzkumem.
Velký význam vláda přikládá
průmyslovému výzkumu, od kterého očekává,
že výrazně přispěje k řešení
současných úkolů. Vítá
iniciativu výzkumných pracovníků,
kteří podporují výzvu vlády
a ministerstva techniky k rozvoji iniciativy k 25. výročí
osvobození, neboť si je vědoma významu
jejich práce pro rozvoj naší ekonomiky.
V minulosti našeho národa stáli vždy v
obtížných dobách nejlepší
představitelé české a slovenské
kultury pevně po boku pokrokových sil a své
tvůrčí úsilí věnovali
významnému poslání kultury v naší
společnosti. Český učitel byl nedílnou
součástí pokrokových společenských
sil a stál v čele pokrokového vývoje
našich zemí. Vláda očekává,
že český učitel, vědec i kulturní
pracovník, pokračujíce v tradici svých
pokrokových předchůdců, splní
své společenské poslání při
tvorbě životního stylu, rozvoji. morálních
a intelektuálních hodnot občana socialistické
společnosti.
Vláda bude postupně vytvářet ucelený
a dynamický systém našeho společenského,
hospodářského a kulturního života,
bude důrazně a důsledně řešit
bezprostřední problémy života občanů.
Uvedené úkoly považujeme za velmi náročné
a jejich řešení za podstatné pro stabilitu
právního řádu a zároveň
za základní podmínku cílevědomé
práce na všech rozhodujících úsecích
našeho společenského života. Není
to však dosud dlouhodobý program vlády, není
to cílové východisko z dané situace
a nezbytná perspektiva. Je to jen vymezení počátečních
kroků, východisko k nastolování spořádaných
poměrů ve všech nejdůležitějších
úsecích našeho společenského
života. I tyto první kroky vlády jsou však
založeny na důsledném plnění
programových cílů Komunistické strany
Československa a uplatnění její vedoucí
úlohy ve státním systému.
Splnění tohoto, byť i skromného programu
vlády, bude vyžadovat značné úsilí,
pochopení a podporu veřejnosti, atmosféru
pracovní iniciativy a příznivých pracovních
podmínek v našich podnicích, závodech,
státních statcích, JZD, výzkumných
a vědeckých ústavech, školách,
uměleckých organizacích, ve zdravotnických
zařízeních, ve státním aparátě
i národních výborech.
Podle dosahovaných výsledků, podle úspěchů,
ale i potíží, budeme plnění nejdůležitějších
úkolů pravidelně hodnotit, upřesňovat
svůj program, klást si další a náročnější
úkoly, vytvářet základní kameny
dlouhodobé perspektivy našeho socialistického
vývoje. Chceme být nekompromisní k liknavosti,
alibismu, lajdáctví a jakékoliv formě
oportunismu. Budeme bojovat proti povšechnému, formálnímu
přístupu k plnění úkolů,
proti improvizaci. Očekáváme a jsme o tom
přesvědčeni, že v tomto úsilí
najdeme i plnou podporu České národní
rady, Národní fronty, odborů, mládežnických
organizací, společenských a dalších
organizací, které každá svým
dílem budou pomáhat vytvářet základy
prosperující České socialistické
republiky. Tím nejlépe splníme svůj
díl odpovědnosti za všestranný rozkvět
naší Československé socialistické
republiky.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté,
realizace vytyčených záměrů,
s nimiž vláda předstupuje ve svém programu
před Českou národní radu, bude vyžadovat
i vaši všestrannou podporu a účast při
realizaci jednotlivých úkolů.
S tímto předpokladem, avšak za plného
vědomí, že na vládě a práci
jejích členů bude záležet úspěch
při uskutečňování jejího
programu, se vláda uchází o důvěru
u nejvyššího zastupitelského sboru naší
České socialistické republiky. /Potlesk./
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu
předsedovi vlády za přednes vládního
programu.
Na doporučení poslance Červenky a některých
dalších bylo učiněno opatření,
abyste zítra v 9 hodin ráno měli k dispozici
znění projevu, který tu přednesl předseda
vlády.
Můžeme přistoupit k rozpravě o předneseném
vládním programu.
Do rozpravy je zatím přihlášeno 15 poslanců.
Prosím poslance prof. dr. Veltruského, aby se ujal
slova.
Posl. prof. dr. Veltruský: Vážené
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, druhá
česká vláda předstupuje v příliš
krátkém časovém období před
Českou národní radu, než aby mohla přicházet
s programem výrazně se odlišujícím
od programu vlády prvé. Proto také navazuje
na činnost odstupující vlády s tím,
že velmi energicky zdůrazňuje naprostou nezbytnost
politické konsolidace a upevnění našeho
socialistického státu.
Jak všichni víme, prvním úkolem, pro
který byla Česká národní rada
konstituována, byla příprava federativního
uspořádání našeho státu.
Od začátku letošního roku, kdy funguje
jako zákonodárný sbor pro oblast České
socialistické republiky, je jejím úkolem
dbát, aby ve všech sférách zákonodárné
i vládní činnosti byla důsledně
plněna linie a směrnice vedoucí politické
síly naší vlasti, Komunistické strany
Československa.
Myslím, že vyjadřuji mínění
celého sboru, jestliže na prvém místě
svého příspěvku uvedu, že přednesené
prohlášení plně odpovídá
realizační směrnici květnového
pléna ÚV KSČ i usnesení zářijového
pléna. Boj za úplné vítězství
poctivých a čestných socialistických
sil v naší zemi, za jednoznačné uplatnění
socialistického internacionalismu ve vnitřní
i vnější politice a v celém životě
země je zároveň bojem o společenskou
stabilizaci.
Dovolte mi, abych se držel své profese, svého
kopyta a soustředil se na problém hospodářské
stabilizace, která dlouhodobě působí
jako stabilizační faktor ve všech oblastech
činnosti státu.
Je myslím jedním z našich paradoxů,
že ačkoliv se naše ekonomika za posledních
20 let velmi rozvinula a její potenciál několikanásobně
oproti předválečným létům
vzrostl, ocitli jsme se v období dlouhotrvajícího
a dokonce narůstajícího napětí
mezi zdroji a potřebami. V takové situaci není
jiné hospodářské politiky, než
je politika silných centrálních zásahů,
neboť nerovnováha má zpravidla tendenci dále
narůstat a rozrušuje všechna kritéria
ekonomické kalkulace. Hovořím o paradoxu
proto, že jsem hluboce přesvědčen, že
naše ekonomika je silná a proto schopná dostat
se na linii vyváženého růstu.
Bohužel často se hovoří příliš
skepticky a s chutí se malují černé
obrazy. Psychologický účinek takových
výstrah bývá obvykle opačný,
než jejich hlasatelé zamýšleli, jestliže
chtěli mobilizovat k překonávání
nepříznivých jevů a tendencí.
Přitom máme nejenom nevyužité výrobní
kapacity, i když často zastaralé, ale i nevyužitá
nejmodernější zařízení,
máme nevyužité pracovníky a máme
i výborné technické hlavy, výborné
nápady, velmi schopnou a kvalifikovanou dělnickou
třídu. Dát tento potenciál do efektivního
pohybu vyžaduje asi, abychom se napřeli do naší
již tradiční slabiny: do oblasti organizace
a řízení.
V této oblasti jde nejen o velké a složité
problémy, ale i o věci tak samozřejmé
v každé průmyslové společnosti,
jako je využití pracovního času, technologická
kázeň či dodavatelská disciplína.
Přitom organizace a řízení je problém
na všech rovinách našeho hospodářského
života.
S velkou nadějí čekáme na zasedání
ÚV KSČ k ekonomickým otázkám.
Odkud odjinud by měl v naší společnosti
přijít základní podnět k zásadnímu
pozitivnímu obratu našeho hospodářského
rozvoje. Jeho realizace však vyžaduje aktivní
a iniciativní účasti každého
z nás. Proto i program vlády není programem
nereálných slibů, ale programem zvýšených
nároků.
Myslím, že náš lid rozumí této
řeči. Vzpomeňte jen, vážené
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, na heslo
"Republice více práce", s nímž
šla naše komunistická strana vítězně
do prvních poválečných voleb. Nebylo
by špatné znovu oživit toto heslo. Jsou pro to
dva důvody, dvě tendence, které se v současné
době křižují a zhoršují
naši situaci. Byrokratické deformace plánování
v předlednovém období vytvořily klima,
kdy se často víc hovořilo a zdůvodňovalo
než dělalo a řešilo. Základní
myšlenkou ekonomické reformy, jak ji strana v původních
dokumentech přijala, bylo zvýšení pružnosti
a výkonnosti naší ekonomiky, efektivnější
vynakládání práce - podobně
jak to ve svých reformách uplatňuje většina
socialistických zemí. To se samozřejmě
nemůže obejít bez zvýšené
náročnosti na plán a řídící
hospodářské orgány, na organizace
i na jednotlivé pracovníky.
Dlouhou dobu se však o ekonomické reformě jen
mluvilo a její základní myšlenka - větší
efektivnost a větší náročnost
- nenalézala odezvu zdola, stále tomu údajně
bránily ty neb ony předpisy. Až najednou, v
minulém a hlavně začátkem tohoto roku
se doslova roztrhl pytel s podnikavostí. S prohlubující
se rovnováhou se vyrojila řada maloměšťáckých
spekulací, byly zjištěny i případy
vysloveného ekonomického vyděračství.
Takto byla znovu deformována původní linie
KSČ a převráceny její záměry.
Zde už máme skutečně co činit
s protisocialistickými postoji. Přitom muselo být
každému jasné, že bez ekonomické
rovnováhy nemůže působit řada
prvků nepřímého ekonomického
řízení.
Proto byla regulační opatření, přijatá
vládou letos v červnu, nutným a správným
tahem hospodářské politiky, jehož pozitivní
působení se již ukazuje.
Ve svém prohlášení česká
vláda mj. zdůrazňuje, že se nebude vracet
k překonaným byrokraticko-administrativním
metodám vládnutí, ale ani k maloměšťácké
anarchii minulého roku. Současně považuje
za rozhodující úkol řešit problémy
v oblasti národního hospodářství
a zdůrazňuje při tom, že není
pochopitelně schopna všechny problémy, které
se v této rozhodující oblasti nakupily, řešit
v plné šíři a v celém množství
najednou. V tomto směru musí česká
vláda najít plné pochopení i u České
národní rady.
Nejen dnes, ale i na předchozích jednáních
České národní rady a na právě
probíhajících jednáních jednotlivých
výborů, které projednávají
příslušné kapitoly státního
rozpočtu na rok 1970, byli jsme všichni poměrně
podrobně seznámeni se situací v našem
národním hospodářství. Mimořádná
situace pochopitelně vyžaduje i mimořádné
přístupy k jejímu řešení.
V návaznosti na činnost federálních
orgánů chce česká vláda soustředit
svou pozornost při řešení ekonomických
otázek na několik nejdůležitějších
skupin problémů, které je třeba řešit
neodkladně. Česká národní rada
a její orgány by měly v každodenní
své práci přísně dbát
na to, aby např. volání po tzv. komplexním
a koncepčním řešení národohospodářských
problémů nevedlo k oddalování řešení
aktuálních, k řešení připravených,
i když třeba jen dílčích ekonomických
problémů, směřujících
k urychlení stabilizace našeho národního
hospodářství, tj. dosažení takového
východiska, které umožní systematickou
realizaci zdravého jádra ekonomické reformy,
zbavené politicky i ekonomicky pokřivených
představ.
Stejně tak jako řešení sice dílčích,
ale naléhavých úkolů v oblasti hospodářství
třeba direktivním způsobem směřuje-li
ke stabilizaci hospodářství, nemusí
být v rozporu s realizací pozitivního jádra
ekonomické reformy, ale naopak její podmínkou,
tak posílení vlivu federálních orgánů
na řízení plánovitého rozvoje
národního hospodářství celé
federace nelze považovat za negování federace,
ale naopak za cestu směřující k využití
všech možností jejího upevnění.
Má-li vytvořit předpoklady pro řešení
nejpalčivějších míst naší
ekonomiky, musí mít naši plnou podporu, když
energicky uzavírá kanály úniku hodnot,
ať k němu dochází kdekoliv. Není
to sice zdroj tvorby nových hodnot, ale je to zábrana
zmaru hodnot a tím rozšíření
prostoru pro nutné efektivní změny ve struktuře
naší ekonomiky.
K tomu také není potřeba jen velkých
investic. V nynější situaci musíme v
prvé řadě využít mimoinvestičních
faktorů. To konečně činí každé
úspěšné a dynamické hospodářství.
Jinak se budou napětí ve známých směrech
obnovovat. Důkazem toho je obnovení problému
palivo-energetické základny, o němž
zevrubně hovořil soudruh předseda vlády,
který musí vždy znovu vznikat, nedokážeme-li
snížit nadměrnou spotřebu energie na
výrobek, budeme-li ve zpracovatelském průmyslu
plýtvat energií, neprojeví-li se nová
zařízení - a nebylo jich např. dovezeno
málo oproti minulým létům - snížením
měrné spotřeby energie na jednotku výroby.
Podobný bludný kruh představuje růst
zásob a rozestavěnosti. Tomu všemu lze čelit
opravdu důsledným uplatněním zásady,
že nevýkonnost se nevyplácí. Přitom
jsem si plně vědom obtížnosti a velikosti
tohoto zdánlivě jednoduchého úkolu
a my všichni máme myslím v tomto směru
nejednu zkušenost.
Je ještě jeden potenciální zdroj zvyšování
použitelného národního důchodu:
zahraniční obchod. Snad se ještě pamatujete
na staré rčení: "vzduch - naše
moře" a druhé: "zahraniční
obchod náš osud". Zdá se, že ostatní
socialistické země tuto druhou zásadu berou
vážněji než my, alespoň výsledky
to dokazují. Musíme již jednou dosáhnout,
aby se rozšířila výroba a vývoz
u těch podniků, které dokáží
pružně reagovat na poptávku a jejichž
výrobky splňují podmínky pro úspěch
na zahraničních trzích, tj. umožňují
zvýšit národní důchod dovozem
toho, co např. dosud neefektivně a draho vyrábíme
doma. Nemůžeme natrvalo počítat s tím,
že naši partneři, nakonec jsou to socialističtí
partneři, budou ochotně natrvalo považovat
některé dovozy z Československa za pomoc,
kterou nám poskytují tím, že je odebírají,
ačkoliv by mohli dostat lepší kvalitu jinde.
To je nejen nedůstojné, ale i neúnosné.
V zahraničním obchodě bude třeba i
v jiném směru silné ruky vlády: důsledně
vyjasnit a upevnit kompetence v této oblasti a tvrdě
potlačit jevy, které jsou variantou maloměšťáckého
spekulantství ve vnitřní ekonomice.
Chtěl bych se ještě závěrem zmínit
o bytové výstavbě, která při
všech preferencích představuje větší
problém, než jsme si zpočátku byli schopni
zřejmě představit. Ukazuje se, že dodržení
plánu investiční výstavby vyžaduje
velkou a hlubokou strukturální změnu, že
se dotkne většiny oborů našeho průmyslu.
Rozvinutí bytové výstavby nebude mít
však jen dopad na celé hospodářství,
neméně významný bude i dopad na změnu
spotřeby obyvatelstva. Dnešní spotřební
zvyklosti, které se pohybují v dosti úzkém
rámci neodpovídajícím průmyslové
vyspělosti naší země, se rozšíří
o možnost velmi žádoucí volby.
Chtěl bych naší vládě doporučit,
aby umožnila občanům více než dosud
se podílet i na tvorbě zdrojů pro bytovou
výstavbu a ovlivnit tak urychlení tohoto nesmírně
náročného úkolu. Myslím, že
by v tom našla u občanů plné pochopení
a plnou ochotu, podílet se na stabilizaci našeho vnitřního
trhu.
Prvků stabilizace je mnoho a většina dnešních
negativních jevů v ekonomice je zároveň
potenciální rezervou tvorby dalších
zdrojů. Zářijové plénum přineslo
rozhodující směrnici k politické stabilizaci.
Neméně závažné impulsy pro tvůrčí
rozvinutí možností existujícího
potenciálu naší ekonomiky očekáváme
od ekonomického pléna.
Jsem přesvědčen, že vyjadřuji
mínění všech poslanců, jestliže
přeji nové české vládě
plný úspěch při realizaci jejího
programu. /Potlesk./