Provádění praktické politiky podle
této teorie mělo za následek nadměrný
růst příjmů obyvatelstva a také
cen. Výsledek minulého roku, kdy příjmy
obyvatelstva vzrostly o 21 mld. Kčs, je již všeobecně
znám. Takových přírůstků
se dříve zpravidla dosáhlo za 6 - 7 let.
Bylo tedy zcela logické, že za takové situace
nákupy obyvatelstva v maloobchodě vzrostly o 15,5
mld. Kčs, tj. z roku na rok o 13,3 %. Každý
si udělá představu, jaký dopad má
takový vývoj na zásoby v obchodě i
jaké nároky klade na výrobu. Tyto tendence
i přes řadu opatření se bohužel
přenesly i do letošního roku a ještě
přetrvávají.
Za devět měsíců letošního
roku se nepodařilo zabrzdit nepříznivý
vývoj natolik, abychom vytvořili solidní
základnu pro zásadní obrat k lepšímu.
Při růstu výroby o 4,5 % a produktivitě
práce o 4,3 % rostou i nadále mzdy neúměrným
tempem o 7,1 %. Vlivem řady již přijatých
opatření to sice není "rekordní"
tempo dosažené v roce 1968, ale stále vede
k prohlubování nerovnováhy a nikoliv k jejímu
zmírňování.
Takto bychom ovšem zmíněný problém
nevyřešili. Protiinflační boj vláda
soustředí na hlavní články
tohoto procesu - na důchodovou a cenovou politiku. Proto
již od příštího roku navrhujeme
částečné omezení růstu
kupní síly obyvatelstva. Chceme zdůraznit,
že jde o zpomalení růstu příjmů,
ale nikoliv o jejich pokles. Příjmy z mezd mají
vzrůst asi o 4 mld. Kčs, téměř
o 2 mld. Kčs vzroste objem vyplácených důchodů
a nemocenských dávek, vzrostou i příjmy
zemědělců. Celkové příjmy
porostou zhruba stejně jako v roce 1967. Proti vývoji
v letech 1968 - 1969 jde ovšem o výrazné zpomalení.
Z toho vyplývá, že není možné
uskutečnit žádnou velkou mzdovou přestavbu
mimo řešení některých nejnaléhavějších
problémů, jako u lékařů, zdravotnických
pracovníků a vysokoškolských učitelů.
Nelze také ještě přikročit k
realizaci připraveného a propracovaného rozsáhlého
sociálního programu s výjimkou zlepšení
nejnižších důchodů a pomoci matkám
s dětmi.
V oblasti sociální politiky je si vláda vědoma
obtížné situace značného počtu
důchodců, postavení pracujících
žen a rodin s více dětmi. V souvislosti s tím,
jak se budou zlepšovat ekonomické možnosti našeho
státu, bude vláda postupně řešit
jednotlivé problémy populační a rodinné
politiky a zaměří svou pozornost zejména
na otázky vyplývající z vysokého
podílu zaměstnaných žen.
Vláda podpoří všechna opatření,
která povedou k širšímu pracovnímu
a společenskému uplatnění občanů
se sníženou pracovní schopností a občanů
s těžším zdravotním poškozením
a současně uvítá aktivizaci pracovních
sil i z těchto zdrojů.
Vláda bude i nadále sledovat účinnost
opatření, která byla přijata při
projednávání nepříznivého
vývoje pracovní neschopnosti vyvolanou nemocností
a úrazovostí v loňském i letošním
roce. Pracovní neschopnost z uvedených důvodů
se v loňském roce zvýšila na 4,6 % a
letos se dá dokonce očekávat další
nežádoucí růst. Každé procento
nemocnosti představuje zvýšený nárok
na státní rozpočet při výplatě
nemocenských dávek zhruba o 550 mil. Kčs.
Ztráty ve výrobě a ve službách
způsobené tak vysokou nemocností znamenají
pak částku okolo 2,5 mld. Kčs ročně.
Tato čísla jistě sama zdůvodňují
zpřísnění dozoru nad dodržováním
léčebného režimu osob práce neschopných.
Záměrům, které hodláme v důchodové
politice uskutečňovat, bude odpovídat i cenová
politika. Budeme zásadně sledovat stabilitu cenových
hladin a nehodláme provést - jak již bylo zdůrazněno
v prohlášení federální vlády
- žádnou měnovou reformu, protože v ní
nevidíme cestu k řešení problémů.
Jediné reálné východisko vidíme
v tvorbě zdrojů všude tam, kde vznikají.
Není tedy jiné cesty, než obrátit pozornost
občanů - výrobců směrem k ekonomice
výroby, k maximálním úsporám
všech nákladů i k úsporám ve
vydávání státních peněz
všude a na každém úseku.
Snadněji by se nám předstupovalo před
vás - poslance České národní
rady i před veškeré obyvatelstvo České
socialistické republiky s programem slibů a splňovaných
přání. Ve světle závěrů
květnového a zářijového pléna
ÚV KSČ jsme si však vědomi své
velké odpovědnosti za důsledné a energické
řešení palčivých problémů,
které vyplývají z uvedeného rozporu.
Bez jeho řešení a postupného dořešení
nelze hovořit o konsolidaci. A my ve snaze dát všemu
našemu obyvatelstvu nejzákladnější
jistoty, jsme odhodláni jí urychleně dosáhnout,
i když to znamená větší náročnost
na práci každého z nás.
Značné těžkosti vznikají neustálým
růstem výrobních zásob včetně
tzv. rozpracované výroby. Nemáme na mysli
zásoby v obchodě a zemědělství.
Tam bychom spíše potřebovali opačný
vývoj. Výrobní zásoby dosahují
letos takové výše, že trpět tento
stav je neúnosné nejen pro jednotlivé podniky,
ale i pro celou ekonomiku. Vždyť udržování
zásob ve výši větší jak
160 mld. Kčs nikdo nezdůvodní jako nějaký
racionální přístup. Je to břemeno
- nehledě na umrtvené prostředky, které
by mohly sloužit jinak a lépe - na které doplácíme
všichni.
Je třeba otevřeně říci, že
návrh plánu z našich průmyslových
podniků je charakterizován i tím, že
se sice navrhuje asi o 1 mld. Kčs vyšší
objem výroby zboží proti direktivě,
ale naopak plán finálních dodávek
je proti direktivě o 1 mld. Kčs nižší.
Přitom podíl finálních dodávek
na celkové výrobě zboží tvoří
36,6 %. A podobně o je i v návrhu plánu ministerstva
stavebnictví, kde podíl dodávek je podstatně
nižší než direktiva a činí
jenom 19,1 %. I těchto několik čísel
ukazuje, že není snaha skoncovat s neudržitelným
stavem zásob, ale naopak plánem navrhovaným
podniky se zakládá další prohlubování
inflačních tendencí.
Pokládáme uvedený přístup za
škodlivý a povedeme příslušné
orgány k tomu, aby provedly dostatečně účinná
opatření na základě plánů
likvidace zásob. Nehodláme tomuto stavu nečinně
přihlížet. Bude-li to nutné, použijeme
i tvrdší ekonomická a organizační
opatření. Pak ovšem ti, kterým nestačí
upozornění, se musí s důsledky vypořádat
sami.
Další stejně závažnou skupinou
problémů, na kterou soustřeďujeme úsilí
všech orgánů, jsou nedostatky v naší
investiční politice. Jde o dlouhodobý neduh
našeho hospodářského vývoje,
který se přes všechna dosavadní opatření
nepodařilo odstranit.
Stojí před námi zejména tyto úkoly:
- čelit nadměrné investiční
rozestavěnosti, způsobené neplněním
lhůt stanovených pro výstavbu investičních
celků,
- zajistit prostředky a kapacity pro dosažení
potřebného tempa výstavby na výrobu
stavebních hmot jako nezbytného předpokladu
pro intenzívnější bytovou výstavbu
a krytí potřeb průmyslu paliv a energetiky
a
- přizpůsobit těmto úkolům
strukturu stavebních organizací.
Základní problém vidíme v obrovské
rozestavěnosti, která rok od roku roste a letos
dosáhne enormní výše - bez bytů
- téměř 80 mld. Kčs. Velká
část tohoto objemu představuje umrtvené
prostředky, které bychom za jiných okolností
mohli použít k všeobecnému prospěchu.
Navíc způsobuje obrovské ztráty v
produkci výrobků a ve službách.
Pracující na těchto rozestavěných
akcích ovšem chtějí své mzdy
realizovat na trhu, kde však chybí produkce, která
měla být v těchto nedokončených
stavbách vyrobena. Tím se jen dovršují
nepříznivé důsledky zmíněného
stavu.
Místo žádoucího snižování
rozestavěnosti, jejíž vývoj je závislý
především na dalším zahajování.
nových staveb, snaha investovat stále roste. Jen
pro příští rok činí požadavky
všech investorských organizací o 15 mld. Kčs
více, než jsou kapacitní možnosti stavební
výroby. Je to zhruba asi dvojnásobek oproti politicko-hospodářské
směrnici pro přípravu plánu.
Snížení rozestavěnosti musíme
dosáhnout jak mnohem náročnější
organizací práce, tak i snížením
rozsahu nových staveb v příštích
několika letech Tím umožníme soustředění
stavebních kapacit na rychlejší dokončování
současně rozestavěných staveb a docílíme
postupně kratší a únosné doby
výstavby.
Stav, kdy se stále oddalují termíny dokončování
staveb, kdy rostou rozpočtové ceny a kdy tím,
že se nevyrábí na nových kapacitách
v době, kdy se s nimi již počítalo a
dále rostou nároky na dovoz, je opravdu neúnosný.
Rovněž nemíníme přihlížet
nečinně k tomu, jak již dokončené
investice pomalu nabíhají do plného provozu.
Chceme-li srovnávat naši životní úroveň
s vyspělými zeměmi - a to často děláme
i zneužíváme - musíme srovnávat
i výkony, produktivitu práce a ostatní základní
ukazatele.
Nelze do nekonečna trpět, že rozběh
výroby je u nás dvakrát i třikrát
pomalejší oproti jiným vyspělým
zemím. Přitom často nejsou ani včas
připraveni pracovníci pro nové provozy.
Cestu k řešení problémů v investiční
výstavbě vidíme v prohloubení centrálního
řízení v následujících
směrech:
- především v důsledném soustředění
všech sil i pozornosti zodpovědných orgánů
na urychlené dokončení těch výrobních
investic, jejichž lhůty dokončení a
předání do provozu se již několikrát
oddálily přesto, že výrobky, které
se tam mají vyrábět, musíme nakupovat
s velkými obtížemi na kapitalistických
trzích, a to ne s malými nároky na devizové
prostředky;
- za druhé v rozhodném zásahu do představ
o zahajování nových staveb pomocí
státního plánu, jehož odůvodnění
pro jednotlivé sféry a odvětví spočívá
v řešení úkolů nadměrné
rozestavěnosti;
- dále v usměrnění stavebních
podniků na přednostní zabezpečení
úkolů v komplexní bytové výstavbě
a na rychlou strukturální přeorientaci jejich
výroby ve směrech plánu, pomocí direktivních
ukazatelů a uzavřením protokolů o
převzetí úkolů;
- nakonec ve zpřísnění podmínek
a kontroly režimu a hospodárnosti realizace investiční
výstavby, zejména zkvalitněním expertizy,
projektování, smluvních vztahů, finanční
a úvěrové politiky.
Tato opatření vyvolávají nutnost široké
vysvětlovací kampaně vůči celé
veřejnosti, aby uvedené záměry a cíle
byly pochopeny a podporovány v roce 1970. I zde předpokládáme
iniciativu našich pracujících. Nejde však
o jakékoliv závazky, ale jednoznačně
a výrazně o takové, které budou znamenat
rychlé předání investic do provozu.
Proto přikládáme velký význam
účinnému řízení a zejména
schopnostem, politické a občanské uvědomělosti
našich ředitelů a vedoucích všech
stupňů. Nepotřebujeme takové vedoucí
pracovníky, kteří dovedou jen velmi dobře
vysvětlovat, proč nelze plnit úkoly a kteří
trpí, že podniky či pracoviště,
která řídí, vedou pohodlný
život, avšak na úkor společnosti.
Zvláštní místo v investiční
politice zaujímá bytová výstavba.
Řada opatření směřujících
ke zlepšení současného neuspokojivého
stavu byla již provedena a celá problematika zůstává
nadále předmětem naší zvláštní
pozornosti. Otevřeně říkáme,
že nejde o jednoduchý problém, ale o soubor
složitých, zásadních, vzájemně
propojených řešení, která bez
komplexní vazby nemohou vést k cíli.
Chceme v této oblasti zabezpečit především
pořádek, seriózní přístup
všech, kteří ji ovlivňují a nastoupit
tvrdý režim při zabezpečování
zadaných úkolů.
Při hodnocení úkolů letošního
roku setkáváme se často s nejrůznějšími
čísly o tom, jaký úkol vlastně
byl zadán. Někteří vycházejí
z vládního usnesení č. 426/67, jiní
z politickohospodářské směrnice pro
čtvrtý pětiletý plán. To není
jediný, ale charakteristický příklad
toho, co znamenalo zpochybnit úlohu plánu. Takovéto
"hodnocení" plnění ročních
úkolů najdeme v celé řadě podniků
a odvětví. I to je jeden z mnoha argumentů
pro to, že bez centrálního plánu nelze
národní hospodářství řídit.
Podle vývoje výstavby do dnešního dne
lze očekávat, že letos bude dokončeno
celkem 58 610 bytů. Z toho dodavatelsky 40 716, svépomocnou
družstevní výstavbou 9629 a v rodinných
domcích 8265 bytů.
Nehledíme-li na spory o tom, s jakými čísly
se plnění zadaných úkolů srovnává,
zůstává faktem, že směrnice daná
XIII. sjezdem KSČ letos beze zbytku splněna nebude,
a to s rozdílem asi 4000 bytů.
Hlavní problémy se koncentrují zejména:
- do problémů způsobených mimořádně
nízkou rozestavěností z konce minulého
roku a
- do trvajících nedostatků v zabezpečování
bytové výstavby potřebnými materiály
a výrobky, způsobených nízkou úrovní
výroby i značnými nedostatky v jejich distribuci.
Působí zde i současná všeobecně
neuspokojivá situace v systému řízení,
organizace práce, využívání základních
fondů, pracovní doby, kázně a řada
problémů s územní a projekční
připraveností.
Tento výchozí stav letošního roku ovlivňuje
i přípravu plánu a podmínek jeho realizace
v příštím roce.
Podle dosavadního stavu prací na plánu roku
1970 předpokládáme dokončení
zhruba 74 000 bytů, z toho dodavatelským způsobem
přes 50 000 bytů.
V roce 1970 soustředíme úsilí na plynulé
odevzdávání bytů, protože stupeň
rozestavěnosti z letošního roku i přes
určité zlepšení, nebude uspokojivý.
Řadu problémů bude nutno řešit
i v důsledku opoždění územní
a tím i projektové připravenosti,
Kardinálním problémem zůstává
materiálové zabezpečení, a to i pro
celou pětiletku. Chceme ho řešit rychlou výstavbou
potřebných výroben a pro období, než
zabezpečíme žádoucí zvýšení
výroby, jsme nuceni zásobování bytové
výstavby řešit přednostně. A
to znamená použití i administrativně
organizačních opatření.
Počítáme i v roce 1970 s určováním
závazných úkolů jak pro stavebnictví,
tak i ostatní účastníky bytové
výstavby, a to jak v objemech, tak i v územním
rozmístění s výraznou preferencí
hl. města Prahy a míst průmyslové
koncentrace.
Je ještě jeden problém, který se nám
po léta nedaří řešit. V podstatě
se jedná o komplexní zodpovědnost za bytovou
výstavbu. Vždyť při výstavbě
bytů potřebujeme nejenom materiály vyráběné
podniky stavebnictví. Tam jde ve většině
případů o základní materiály
pro hrubé stavby. Kde máme obvykle největší
potíže, to jsou dokončovací práce
a zajišťování výroby truhlářských
výrobků, podlahovin, zařizovacích
předmětů apod. To všechno zajišťují
jiná odvětví. Jestliže chceme vytvořit
skutečné podmínky pro vyřešení
bytové výstavby, pak to je jeden z úkolů,
na jehož plnění se musí prakticky podílet
téměř všechna naše výrobní
odvětví.
Je třeba ještě upozornit na takovou skutečnost,
že jak vzhledem k nedostatku stavebních kapacit, tak
i materiálu, finančních zdrojů, nedojde
v příštím roce k výraznému
zlepšení při zajišťování
vybavenosti v našich sídlištích. Řešení
komplexní bytové výstavby bohužel zůstane
jako otevřený úkol pro další
pětiletku.
V návaznosti na zvolenou protiinflační politiku
obracíme pozornost v prvé řadě k obnově
rovnováhy na vnitřním trhu.
Považujeme-li proto za prioritní cíl této
vlády stabilizaci vnitřního trhu, bude nutno
věnovat mimořádnou pozornost nejdůležitější
složce tohoto trhu, a to plynulému zásobování
potravinami.
Jsme si vědomi, že odstranění závažných
a neustále se opakujících disproporcí
v této oblasti bezprostředně ovlivňuje
atmosféru společenského a rodinného
života všech našich obyvatel a proto podmiňuje
i rychlost a trvalost úspěchů na poli politické
konsolidace.
Objektivní nutnost řešení je jasná.
Mnoho hodin poctivého úsilí jsme však
věnovali hledání optimálních
metod realizace.
V prvé řadě jsme si kladli otázku
příčin současného stavu. Nechceme
podceňovat hlubší důsledky dlouhodobého
nerovnoměrného strukturálního vývoje
naší ekonomiky. Projevily se v zaostalosti a nedostatku
kapacit našeho zpracovatelského a potravinářského
průmyslu a tím i v často se opakujících
strukturálních výkyvech zásobení
vnitřního trhu, které všichni známe.
Vždyť jedním z cílů příští
pětiletky bude právě cílevědomé
obnovování zdravých proporcí našeho
národního hospodářství.
Fakta však jasně prokazují, že převaha
dnešních potíží vnitřního
trhu je dána nepodloženou explozí růstu
příjmů obyvatelstva v posledních dvou
letech, o níž jsme se již zmínili. Neklidná
politická situace těchto let nepodporovala tendenci
k dlouhodobému ukládání příjmů.
Naopak Vrhala je opakovaným vyvoláváním
nákupních horeček bezprostředně
na trh. To je jedna z hlavních příčin
toho, že řada pozitivních výsledků
v zemědělství i úsilí pracovníků
a zejména pracovnic našeho zpracovatelského
průmyslu jsou znehodnoceny projevy současné
neutěšené situace na trhu.
Zvyklosti našeho obyvatelstva i životní styl,
ve spojení s neuspokojivou poptávkou po bytech a
dalších výrobcích trvalé hodnoty
vedou k tomu, že procento přírůstku
příjmů se prakticky rovná procentu
zvýšení spotřeby masa. Vyvolává
to velmi silné zvýšení celkové
poptávky po potravinách.