Česká národní rada 1969 – 1971

Místopředseda dr. Jičínský: Dávám slovo posl. dr. Matyášovi.

Posl. dr. Matyáš: Soudružky a soudruzi, chtěl bych se přihlásit k těm, kteří podporují, aby byl zřízen Státní fond pro zúrodnění půdy. Domnívám se ovšem, že je zapotřebí, aby název normy byl v souladu s jejím obsahem, a proto bych chtěl upozornit na některé věci, které se mi v předloženém návrhu nelíbí. Především se domnívám, že název fond je v tomto případě značně eufemistický, poněvadž převážná část jeho zdrojů jde ze státního rozpočtu. Měli bychom si zvyknout nazývat věci pravými jmény a v tomto případě název fond nevystihuje to, co je obsahem § 4. Ověřoval jsem si některé věci na ministerstvu plánování a financí a pokud budu mluvit ke konkrétním údajům § 4, jsou to informace z úseku investiční výstavby ministerstva plánování od soudruha Břízy, z úseku financování na ministerstvu plánování z pověření soudruha Cacha od soudruha Sopra a na ministerstvu financí jsem mluvil se soudruhem náměstkem Machačkou, protože byl na dovolené soudruh Nevěděl se soudruhem Jindrou.

Jaký je stav prostředků, které se dávají do zúrodnění půdy. Bylo řečeno, že tempo prací pokulhává. Včera jsme slyšeli od generálního kontrolora, že meliorace jsou využívány asi na 32 %. Je tu tedy v těchto dvou údajích určitý rozpor. Bylo řečeno, že se zdroji disponuje v současné době několik orgánů na ministerstvu zemědělství a že by bylo zapotřebí, aby toto ministerstvo s těmito prostředky hospodařilo účelně, aby vědělo, jak se s nimi hospodaří. A to nezaručí pouhé zřízení fondu. V § 4 odst. b/ se mluví, že prostředky rozpočtované na výstavbu hlavních melioračních zařízení jsou jedním ze zdrojů příjmů tohoto fondu. Podle údajů z ministerstva plánování i z ministerstva financí tyto prostředky takto rozpočtované nebudou, poněvadž je dostává v globálu investičních prostředků ministerstvo zemědělství, které je samo rozděluje.

Máme zde schválit jeden z příjmů tohoto fondu, který však neexistuje. Pokud se týká ostatních bodů, neinvestičních, je dosavadní postup takový, že ministerstvo zemědělství tyto prostředky jako ostatní ministerstva nárokuje, a podle projednávání dostane co chtělo, nebo méně a opět je rozděluje na potřeby, které pro zúrodnění půdy jsou určeny. Zřízením fondu se na tomto způsobu nic nemění. Bylo by zapotřebí kromě bodu g shrnout vše do jednoho bodu, aby bylo vidět, že jde o prostředky ze státního rozpočtu, s nimiž ministerstvo zemědělství disponuje podle své úvahy.

Další věc, na kterou bych chtěl upozornit, je odpovědnost. V § 1 odst. 3 se říká, že za svěřené prostředky odpovídá ministerstvo zemědělství. Domnívám se, že tato odpovědnost ministra zemědělství je značně rozmělněna dalším ustanovením § 3, kde se má schvalovat i rozpočet tohoto fondu, dá se říci jako samostatná část státního rozpočtu. Znamenalo by to tedy a pokud se mýlím, chtěl bych být opraven v tom smyslu, že například bude také schvalováno, kolik se má dát z prostředků, které jsou k dispozici na protierozní opatření, kolik na meliorační vápnění nebo jiné účely, které má na mysli § 7. Domnívám se, že takový rozpočet by v tomto smyslu neměl být již nikým jiným schvalován než ministrem zemědělství, aby jeho odpovědnost v tomto ohledu byla plná a nebyla rozmělňována dalším schvalovacím řízením.

Konečně se domnívám, že nejsou v pořádku údaje důvodové zprávy, pokud se mluví na straně 5 tisku 27, že prostředků tohoto fondu má být používáno přednostně v některých oblastech. Máme-li dojít k intenzifikaci hospodářství, myslím, že se to ve stejné míře týká i zemědělství a že by tento fond, pokud zůstane název fond, měl být využíván především tam, kde to přinese v současné době maximální efekt bez ohledu na to, zda je to půda obhospodařovaná státním statkem nebo JZD, ale že by rozhodujícím měřítkem měl být přínos ve výnosech půdy a teprve později by bylo možno přikračovat podle míry využívání těchto prostředků i k užívání těchto účelově vázaných prostředků pro zúrodňování půdy i pro oblasti, kde vlastně užití tohoto fondu znamená určitá sociální opatření.

Žádám, aby tyto připomínky byly zváženy před tím, než o zákonu bude hlasováno.

Místopředseda dr. Jičínský: Děkuji, hlásí se ještě někdo další do rozpravy k tomuto návrhu zákona? Není tomu tak. Prosím tedy zpravodaje o závěrečné slovo.

Zpravodaj ing. Zíka: Vážení poslanci! Myslím, že se soudruhem Matyášem se nerozcházím ve svém zdůvodňování, až na několik maličkostí, které bych chtěl částečně osvětlit. Jde zejména o tempo prací a využívání prostředků daných účelově na zúrodňování půdy. Myslím, že nelze srovnávat - jak to udělal včera generální kontrolor - výstavbu slévárenských zařízení s vynakládáním prostředků do půdy, tedy se zúrodňováním zemědělského půdního fondu. U slévárny tvoříme nové hodnoty, u půdy, nebudeme-li vkládat prostředky, dojde k jejímu znehodnocení a mnohdy i vyřazení z půdního fondu. Vzhledem k tomu, že půda je nenahraditelný a nezastupitelný výrobní prostředek této etapě rozvoje naší společnosti, ztrácíme nenávratně základní hodnoty. To, že nejsou plně využívány, podle mého názoru dává přímo biologický charakter zemědělské výroby. Jestliže budeme počítat do zúrodňovacích prací jak zavodňování, tak odvodňování v průměrném roce klimatických srážek, tedy část těchto zařízení nebudeme mít využitu. S tím se musíme nutně smířit a děláme proto tato opatření pro extrémní roky, abychom i v těchto podmínkách vyráběli dostatek potravin pro celou společnost.

K dalším připomínkám: K § 4 bod b/ myslím, že prostředky jsou dány vzhledem k cenovým relacím, které společnost v zemědělství zaujímá. Vzhledem k cenám, které jsou dány určitou bariérou a je zárukou ministerstva zemědělství, že bude tyto prostředky účelově využívat, jak bude dáno tímto zákonem.

Ani v § 3 nevidím podstatné omezení pravomoci ministra zemědělství, když se v tomto paragrafu říká, že "rozpočet a závěrečný účet fondu připojí ministerstvo financí k návrhu státního rozpočtu ČSR a státního závěrečného účtu". Předloží ho tedy tak, jak ministr zemědělství, jako garant tohoto fondu, to učiní.

Myslím, že přijetím zákona o Státním fondu pro zúrodnění půdy bychom měli začít tvořit základ pro racionálnější využívání prostředků ve sféře zemědělství. Chtěl bych zdůraznit, že soustředěním prostředků nedáváme zemědělcům žádný milodar ani podporu. Jsou to prostředky, které zemědělství po právu patří. Je přece všeobecně známo, že všechna odvětví mimo zemědělství kalkulují do cen svých výrobků všechny vynaložené náklady. Jestliže existuje v této společnosti bariéra nákupních cen zemědělských výrobků, za kterou nejde jít, je nutno hledat a volit objektivně nejsprávnější cesty poskytování mimocenových nástrojů úhrady. Jednou z nich se může stát a jistě se stane nový zákon o Státním fondu pro zúrodnění půdy. Je to první zákon, který toto vážené shromáždění má schválit ve prospěch zemědělství. Je to krok, podle mého názoru, od slov uznání k činům. Tímto zákonem tedy vytvoříme podmínky pro výkonné orgány, v tomto případě pro vládu a zvlášť konkrétně pro ministra zemědělství, jak tuto část prostředků, které jdou do mimocenové formy úhrady, co nejlépe využít.

Přejeme si a očekáváme, že směrnice, které vydá ministr zemědělství, budou plně odpovídat duchu tohoto zákona. Věříme, že spolu se zákonem budou působit ve směru nejrychlejší intenzifikace zemědělské výroby v zájmu zemědělských výrobků i v zájmu celé společnosti.

Místopředseda dr. Jičínský: Děkuji poslanci ing. Zíkovi za závěrečné slovo a myslím, že můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona najednou ve znění společné zprávy výborů pro zemědělství a výživu, ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet. Jsou nějaké námitky proti tomuto hlasování? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o Státním fondu pro zúrodňování půdy, a to ve znění předloženém společnou zprávou výboru pro zemědělství a výživu, ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet, ať zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Není.

Zdržel se někdo hlasování? 6 poslanců.

Tím ČNR schválila tento návrh zákona a zároveň jsme projednali třetí bod schváleného pořadu a přistoupíme k projednávání 4. bodu, kterým je

Prosím zpravodaje posl. dr. Srba.

Zpravodaj dr. Srb: Vážená Česká národní rado! Státy, které mají společnou hranici, uzavírají mezi sebou dohody, ať již proto, aby nedocházelo mezi nimi ke konfliktům, ať již proto, že je potřeba starat se o obdělávání pozemků přilehlých k hraniční čáře, ale zejména proto, aby upravovaly vodní režim na tocích, které hranici tvoří nebo ji protínají.

Takovou smlouvou je i smlouva, o které dnes máte rozhodnout, kterou dnes máte schválit. Již v roce 1902 byly schváleny zemský zákon moravský a zákon dolnorakouský, které upravovaly vodní poměry na tratích řeky Dyje. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie podle zmocnění daného mírovou smlouvou ze Saint-Germaine, byla vytvořena úprava roku 1928, která v podstatě již měla rysy moderní smlouvy a která vydržela prakticky s určitými změnami až do dnešní doby, i když po osvobození v roce 1945 se k její praktické aplikaci přikračovalo s určitými rozpaky z obou stran, protože to byla smlouva předválečná. Její ustanovení také technicky zastarala, takže musela být doplňována řadou individuálních technických dohod pro jednotlivé konkrétní případy.

Návrh smlouvy, který jste obdrželi, má již ustanovení poměrně moderní, dá se říci, že může být tato smlouva vzorem při zpracovávání smluv podobných s jinými sousedními státy. Mohli jsme si všimnout, že jsme v pátek obdrželi poslední Sbírku, kde je dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o hraničních tocích mezi oběma našimi státy a tam jsou v podstatných rysech převzata ustanovení této smlouvy, pokud jde o merito věci, z roku 1967. Smlouva upravuje nejen toky hraniční nebo toky, které protínají hranice, ale i vodní zdroje, které sousedí s hranicemi, pokud by mohly nějakým podstatným způsobem nepříznivě ovlivnit vodní režim na území druhého státu. Upravuje nejen samotný vodní režim na trati, ale upravuje také otázky bezpečnosti, vzájemného hlášení, používání vodočtů, vodoměrů, signalizace, hlášení velkých vod, takže i v tom jsou moderní rysy smlouvy, která neobsahuje jenom technické údaje. Pamatuje jednak na běžnou údržbu vodních toků a také na projekci. V těchto případech vychází ze zásady, že ten stát, který údržbu nebo projekci provádí, ponese náklady ze svého. Jinak je tomu u rozsáhlých opatření, která si vyžádají značných nákladů. Tam zase platí zásada, že nese náklady stát, v jehož zájmu a na jehož teritoriu jsou náklady vynaloženy. Pokud by byly na obou stranách, rozdělily by se poměrně. Stejně jako jiné smlouvy i tato smlouva obsahuje přitom ustanovení o vzájemné finanční kontrole, ustanovení o zřízení československo-rakouské komise pro hraniční vody, která by řešila všechny případy, které při provádění smlouvy vzniknou.

Pro nás jako pro ČSSR je výhodné ustanovení čl. 9 i v souvislosti se závěrečným protokolem, který tvoří nedílnou součást této smlouvy z toho důvodu, že Rakousko vynaložilo značné náklady na úpravu hraničního toku řeky Moravy do roku 1965. Tyto náklady nebude nutno hradit z naší strany v devizách, ale nahradí se in natura, to znamená, že práce, výkony i materiál budou zúčtovány. Tato zásada je zakotvena i pro budoucí náklady, jak budou práce při hraničních tocích prováděny.

Smlouva podléhá podle čl. 22 ratifikaci presidentem republiky - byla sjednána ještě před účinností ústavního zákona o čs. federaci. Jde o smlouvu, která před ratifikací vyžaduje souhlas Federálního shromáždění podle ústavního zákona č. 143/68 Sb. Projednání této otázky je na programu zítřejšího zasedání Federálního shromáždění. Protože se Smlouva dotýká právního řádu České socialistické republiky-jde o řeku Dyji, i Slovenské socialistické republiky, pokud jde o povodí Moravy, je předem nutný i souhlas České národní rady ve smyslu čl. 107, odst. 1 písm. b/ ústavního zákona o československé federaci.

Obdrželi jste společnou zprávu ústavně právního výboru a výboru pro zemědělství a výživu, jako tisk 28, včetně návrhu na schvalovací usnesení. Doporučuji jménem obou těchto výborů, jako společný zpravodaj, abyste toto usnesení přijali a společnou zprávu včetně usnesení schválili. /Potlesk./

Místopředseda ČNR dr. Jičínský: Děkuji poslanci dr. Srbovi za jeho zpravodajskou zprávu. Hlásí se někdo do rozpravy? /Nikdo./

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme proto přistoupit k hlasování o předloženém návrhu schvalovacího usnesení.

Kdo souhlasí s tím, aby Česká národní rada vyslovila podle čl. 107 odst. 1 písm. b/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, souhlas se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách, podepsanou ve Vídni dne 7. prosince 1967, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Tím Česká národní rada dala k této smlouvě svůj ústavní souhlas.

Tím jsme projednali 4. bod denního pořadu.

Přerušuji nyní schůzi na 20 minut.

/Schůze přerušena v 10.05 hod. a opět zahájena v 10.25 hod./

Místopředseda dr. Jičínský: Pokračujeme ve schůzi. Na pořadu je bod

Zpravodajem je místopředseda ČNR poslanec František Válek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj místopředseda ČNR Válek: Vážená Česká národní rado! Národní shromáždění na svém plenárním zasedání konaném 13. 8. 1968 a 20. 12. 1968 zvolilo podle ustanovení čl. 1 odst. 1 ústavního zákona číslo 81/1968 Sb. celkem 88 soudců zvláštních senátů krajských soudů v českých krajích. V průběhu prováděného přezkumného řízení podle zákona č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci se ukázala potřeba doplnit stav soudců zvláštních senátů u některých krajských soudů, a to zejména z toho důvodu, aby byl v praxi důsledně zajištěn účel citovaného zákona, spočívající v neprodlené plné rehabilitaci občanů, kteří byli odsouzeni jako škůdci socialismu nebo jako občané, kteří se provinili proti rozvoji naší společnosti v socialistickém duchu, ač se sami na zájmech socialistické společnosti trestnou činností neprovinili.

Podle § 2 ústavního zákona č. 57/69 Sb., jímž se mění některá ustanovení ústavy a ústavního zákona č. 81/68 Sb., přechází právo volit soudce oprávněné zasedat ve zvláštních senátech provádějících přezkumné řízení na národní orgány, v ČSR tedy na Českou národní radu. ČNR je tedy oprávněna vykonat tuto doplňovací volbu.

V tisku č. 31 byl předložen poslancům návrh ÚV Národní fronty ČSR a ministra spravedlnosti ČSR podle ústavního zákona č. 57/69 Sb., jímž se mění některá ustanovení ústavy, a ústavního zákona č. 81/68 a zákona č. 82/68 o soudní rehabilitaci a ve smyslu ustanovení čl. 145 ústavního zákona č. 143/68 o čs. federaci, a to návrh na doplňující volbu soudců zvláštních senátů krajských soudů v českých krajích.

Doplnění potřebného počtu soudců zvláštních senátů se týká městského soudu v Praze, krajského soudu v Praze, krajského soudu v Českých Budějovicích a krajského soudu v Hradci Králové.

Městský soud v Praze má celkem 13 soudců oprávněných provádět přezkumné řízení. Z tohoto stavu odešel dr. Milan David, nar. 12. 2. 1925, který byl uvolněn se souhlasem ministra spravedlnosti 31. ledna pro funkci pracovníka Kanceláře presidenta republiky, a to za současného zachování jeho soudcovské funkce. Na takto uvolněné soudcovské místo je navrhován dr. Gabriel Kalenda, dosavadní soudce z povolání, který z rodinných důvodů chce přejít ze Severočeského kraje k městskému soudu v Praze.

Krajský soud v Praze má celkem 11 soudců zvláštních senátů. Vznikla potřeba doplnit tento stav o jednoho soudce, aby všechny senáty byly tříčlenné. Navržen je dr. František Vopálka, dosavadní soudce okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Do zvláštních senátů krajského soudu v Českých Budějovicích byli zvoleni celkem čtyři soudci. Předseda krajského soudu spolu se složkami na pracovišti doporučují posílit zvláštní senáty o další soudce z vlastních pracovníků krajského soudu. Je proto kandidován dr. Jan Bláha, nynější náměstek předsedy krajského soudu v Českých Budějovicích.

Do zvláštních senátů krajského soudu v Hradci Králové bylo zvoleno celkem 8 soudců. Od 1. ledna letošního roku působily tedy u krajského soudu tři zvláštní senáty, z toho jeden dvoučlenný. Jeden ze zvolených soudců, dr. Jaroslav Rybáček, utrpěl vážné zranění, které si vyžádá delšího léčení. V důsledku toho je dr. Rybáček vyřazen z aktivní soudcovské činnosti. Tato skutečnost, jakož i přihlédnutí k velikosti rehabilitační agendy, vyžaduje doplnit zvláštní senáty krajského soudu v Hradci Králové o další čtyři soudce. Jako kandidáti jsou navrhováni dr. Jiří Bíba, dr. Gustav Horák, dr. Jaroslav Maixner a dr. Jiří Píša.

Všichni navrhovaní kandidáti splňují předpoklady pro volbu do funkce soudců zvláštních senátů. Většina z nich je z řad dosavadních soudců z povolání. Mají odborné předpoklady, vysokoškolské právnické vzdělání, splňují požadavek úspěšného složení justiční zkoušky. Po stránce politické byla pro navrhované kandidáty rozhodující oddanost československému socialistickému státu a schopnost zastávat soudcovskou funkci, jakož i náležitá morální úroveň. Žádný z navrhovaných kandidátů se nepodílel na deformacích, k nimž v minulosti došlo na úseku trestního soudního řízení.

Všichni kandidáti s navrhovanou kandidaturou projevili souhlas, považují za čest působit na tomto významném úseku s pocitem odpovědnosti za rychlý a kvalitní průběh přezkumného řízení.

Jejich bližší charakteristiku obsahuje připojené hodnocení, které jste dostali jako součást tisku č. 31. /Potlesk./