Česká národní rada 1969 – 1971

Místopředseda dr. Jičínský: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Přítomno je 120 poslanců, takže jsme schopni usnášení.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu pořadu schůze, kterým je

Zpravodajem je posl. ing. Zíka, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. ing. Zíka: Vážená Česká národní rado, základní předpoklad efektivní intenzifikace výroby potravin v přírodních a ekonomických podmínkách našeho státu je racionální využívání a soustavné zúrodňování půdního fondu. Vždyť víme, že světové trhy potravin jsou čím dál napjatější, že poptávka soustavně převyšuje nabídku.

Nemám v úmyslu široce zdůrazňovat potřebu zvyšování produkce potravin z vlastních zdrojů. Připomínám však, že potraviny na světových trzích postupně ztrácejí charakter volně směnitelného zboží a stávají se čím dál více strategickou surovinou využívanou exportními státy k politickým cílům.

Současný stav hospodaření s půdou je v našem státě značně neuspokojivý. I přes některá, řekl bych dobrá omezující opatření, celková výměra zemědělské půdy se rok od roku snižuje. Řadíme se tak mezi státy s největšími procentickými úbytky půdy v celé Evropě. Jen v českých zemích se zmenšila výměra zemědělského půdního fondu v posledních šesti letech téměř o 100 000 ha V minulém roce například nám ubylo dalších 13 551 ha zemědělské půdy, takže dnes připadá v ČSR na 1 obyvatele již jen 45,3 arů zemědělské půdy.

Dobrý stav není ani ve vlastním využívání půdního fondu, jako bychom si neuvědomovali, že půda je nenahraditelný a nezastupitelný základní výrobní prostředek nezbytný pro zachování společnosti. Současný stav je takový, že ne vinou zemědělců je půda bičována, neboť export živin z půdy je větší než jsme sami schopni do půdy vracet, a to vzhledem ke stálým potížím v materiálním zásobování, zejména k nízkým dávkám, ve špatné kvalitě a mnohdy nesprávné struktuře průmyslových hnojiv.

Půda je živý organismus, její zhodnocování je dlouhodobýma obtížným procesem a každé zanedbání znamená rychlou devastaci a degradaci, kterou pak mnohdy musí napravovat celá generace. Mimořádně vážný stav je zejména v udržování náležité hladiny vzdušného a vodního režimu v půdě.

Podle dosud provedených rozborů a komplexního průzkumu půdy je 664 000 ha znehodnoceno zamokřením. Přitom zanedbané vodní toky zaplavují dalších cca 150 000 ha zemědělské půdy. Na druhé straně trpí na 332 000 ha půdy nedostatkem vláhy. Zhruba 500 000 ha luk a pastvin vyžaduje radikální zúrodnění. Převážná část všech půd je kyselá a potřebuje vápnění. U 250 000 ha je potřeba vápnění velmi akutní, řekl bych, přímo životně nezbytná.

Poslední léta nás přesvědčila, že vklady do půdy jsou vysoce efektivní a rychle návratné. Vklady jsou vysoce zajímavé jak pro zemědělské podniky, tak z hlediska celé společnosti. Přesto, že v minulých třech letech jsme aplikovali průmyslová hnojiva a mnohé herbicidy i pesticidy, ne vždy ve výhodné struktuře a dobré kvalitě, ale ve větších kvantech, dosáhlo zemědělství úctyhodných výsledků. Nastal nebývalý vzestup hlavně rostlinné produkce, která bývala popelkou.

Chtěl bych to dokumentovat na několika číslech. Od roku 1966 do roku 1968 zvýšil se v ČSR výnos pšenice, naší základní obiloviny, z 26 na 32 q z každého osetého ha, tj. o 23 %. U ječmene jarního dokonce z 25 q na 32,2 q z ha, tj. o 7,2 q z každého ha více.

Zvýšení produkce pouze u těchto dvou základních obilovin představuje v objemu 870 000 tun obilovin.

Brambor jsme dokázali produkovat na každém hektaru v ČSR v roce 1968 190,2 a při podstatně nižších plochách jsme vyprodukovali v tomto roce o 359 000 tun více brambor než v roce 1966. U cukrovky při výnosu 426,5 q jsme v roce 1968 produkovali o 697 000 tun více bulev na menší ploše, než před 3 lety. A tak bych mohl pokračovat u pícnin i u ostatních krmných plodin. Tyto výsledky kladně ovlivňovaly nejen náš vnitřní trh, ale měly i blahodárný vliv na vývoj zahraničního obchodu, neboť docházelo k úspoře deviz určených na nákup krmiv, ale i deviz určených na nákup potravin.

Vzhledem k těmto výsledkům, ale i k možnostem, které se nabízejí, je dosavadní průběh a tempo zúrodňovacích prací pomalé a je nutno v zájmu zamezení rychle postupující degradace půdy posílit a urychlit vklady do půdy.

Zúrodňování půdy bylo již předmětem jednání řady orgánů. Zabývaly se tím sjezdy JZD i mnohá zasedání parlamentních výborů a vědeckých sympózií, takže to není problém nový. Jde pouze o to beze zbytku realizovat mnohá dobrá opatření a předsevzetí.

Myslím, že za současného stavu péče o půdu, o zvyšování její úrodnosti není jen věcí zemědělství a sociální skupiny zemědělců. Podle mého názoru se musí stát záležitostí celé naší společnosti.

Z důvodů, které jsem uvedl, ale ještě z řady dalších uvítali poslanci - členové výboru pro zemědělství a výživu vládní návrh zákona o Státním fondu pro zúrodnění půdy. Dovolte mi, abych stručně uvedl hlavní důvody, které nás vedou k závěru, že zřízení tohoto fondu je jak pro zemědělství, tak z hlediska celospolečenského důležité i závažné.

Především je to skutečnost, že dosavadní zdroje i poskytování prostředků na zúrodnění půdy je značně roztříštěné, což má nutně za následek nepřehlednost o těchto zdrojích a o jejich účelovém využívání.

Každý z těchto zdrojů má dosud jiný režim používání a se zdroji disponuje několik orgánů. Tak např. jiná pravidla a jiné cesty uvolňování platí pro financování melioračních koster, které jsou plně financovány ze státních prostředků, jiné pro meliorační detaily a jiné pro údržbu a provoz těchto zařízení. Opět jiné platí pro rekultivaci a podobně. Přitom dosud nebyla stanovena přesná pravidla o způsobu využití prostředků, které podle zákona č. 53/66 Sb., zejména podle jeho paragrafů 16, 17 a 18, odvádějí socialistické organizace do státního rozpočtu za trvalé nebo dočasné odnětí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě, ačkoliv již při tvorbě zákona číslo 53/66 Sb. bylo zákonodárcem zdůrazňováno použití těchto prostředků zásadně pro zlepšení stávajícího půdního fondu. Tím se stává navrhovaný zákon pokračováním a možno říci realizátorem dřívějších opatření.

Dalším závažným důvodem je skutečnost, že převážná část prostředků pro zúrodnění půdy podléhá nyní režimu hospodaření s prostředky ze státního rozpočtu. To nemá dobrý vliv na její efektivní a racionální využívání. Potvrzuje to vždycky koncem roku snaha o maximální čerpání prostředků, mnohdy bez ohledu na nutnost a efekt některých akcí, čímž dochází k neúčelnému využívání a možno říci přímo plýtvání i tohoto mála účelově určených prostředků.

Zřízení fondu bude lépe odpovídat využívání daných prostředků, zejména v současné etapě, kdy dochází k nerovnovážnému stavu v nabídce a poptávce výrobních prostředků do zemědělství. A právě ve sféře zúrodňování půdy je nerovnovážný stav jeden z nejvážnějších. Příkladem mohou být drenážní trubky a vápno.

Kladem navrhovaného zákona je rovněž to, že nevyčerpané prostředky z tohoto účelového fondu nepropadají koncem roku, takže nebude důvodu k uspěchaným akcím a zabrání se tak jejich neefektivnímu využívání. Kromě toho také dojde k jejich časově i místně lepšímu využívání. Vytvoří se tím i předpoklad, že prostředky určené na zúrodňování půdního fondu nebude možno přesunout a využívat jich k podpoře a subvencování jiných účelů, než ke kterým byly určeny, jak jsme toho byli v minulosti často svědky.

Nezanedbatelná je i skutečnost, že soustředění prostředků usnadní kontrolu jejich účelového využívání.

Často se diskutuje otázka, zda by nebylo účelnější přesunout tyto prostředky do jiných nástrojů úhrady, především do cen nebo jiných nástrojů cenového mechanismu. To však není možné z několika důvodů.

Nelze s plným úspěchem plošně rozdělovat tyto prostředky a to nejen vzhledem k rozdílné důchodové situaci a k rozdílnému stupni vybavenosti zemědělských podniků, ale zde právě je nutno přihlížet k citlivé otázce působení diferenciální renty v různých oblastech s přihlédnutím i k tomu, že stav zúrodňování je na různém stupni u různých podniků. Myslím, že v tomto směru je správné, že si stát takto ponechává v rukou důležitý nástroj své účasti na rozvoji zemědělské výroby a že může tak do něho promítat všechny zásady své zemědělské investiční politiky.

Je možno setkat se i s námitkou, proč se zřizuje fond, jehož zdrojem budou převážně prostředky státního rozpočtu.

Jsem si vědom určité oprávněnosti této námitky. Bylo by snad lépe, kdyby naplňování tohoto fondu bylo vázáno na jiný, byť rozpočtový zdroj, např. zemědělskou daň. To však podle mého názoru nejde dost dobře uskutečnit rychle a v současné době. Přes tuto námitku jsem však přesvědčen, že zřízení Státního fondu pro zúrodnění půdy je značným pokrokem proti současnému stavu a že přinese výhody jak zemědělství, tak celé společnosti.

Zákon nepřináší žádné nové požadavky na státní rozpočet a jeho přerozdělení. Bude pouze soustřeďovat již rozpočtované prostředky k účelům zúrodnění půdy. Abych ilustroval rozsah používaných prostředků soustřeďovaných do tohoto fondu, dovolte mi, abych uvedl některá základní čísla.

Počítá se s tím, že fond soustředí v roce 1970 zdroje v celkové výši zhruba 956 mil. Kčs. Z toho se předpokládá náhrada za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v částce cca 185 mil. Kčs. Dotace ze státního rozpočtu, které byly až dosud poskytovány na účely uvedené v zákoně se předpokládají v částce 671 mil. Kčs a konečně prostředky, které byly až dosud poskytovány formou stabilizačních dotací cca v částce 100 mil. Kčs.

Jelikož plánovaný rozsah akcí na zúrodnění půdy v ČSR činí 1,186 mil. Kčs, je uvažováno, že samotné zemědělské podniky se budou podílet na zúrodnění půdy částkou zhruba 230 mil. Kčs, což je necelých 20 %.

Vážení poslanci, výbor pro zemědělství a výživu, ústavně právní výbor a výbor pro plán a rozpočet projednaly vládní návrh zákona o státním fondu pro zúrodnění půdy na svém společném zasedání dne 23. 6. t. r. a pověřily mne jako společného zpravodaje všech tří výborů, abych doporučil plenárnímu zasedání ČNR tento zákon ke schválení se směrnicemi a doplňky obsaženými ve společné zprávě těchto tří výborů, kterou jste všichni obdrželi.

Dovolte mi, abych stručně zdůvodnil tyto doplňky. V § 4: Podle § 3 zákona 61/64 Sb. o rozvoji rostlinné výroby jsou průmyslové podniky povinny poskytnout zemědělským organizacím odpad, který nemohou dále využít ve svém závodě. Zemědělské organizace jsou povinny tento odpad si na svůj náklad samy odvézt. Průmyslové podniky na odvoz tohoto odpadu mají plánované vlastní prostředky v rozpočtu, a proto jim zákon v § 3 odst. 3 ukládá poskytnout zemědělským organizacím částku, kterou by jinak vynaložily na jejich odvoz. Podle zjištění NKÚ se toto však neděje a nejde o zanedbatelné částky, neboť se řádově jedná o několik desítek miliónů korun. Tím si průmyslové podniky neoprávněně zvyšují čistý důchod a pro zemědělství jsou tyto částky zkráceny. Proto jsme došli k závěru, že by bylo správné začlenit do Státního fondu pro zúrodnění půdy i částky, které měly průmyslové podniky proplatit za odvoz odpadů zemědělským podnikům a které neproplatily. Navrhujeme proto doplnit § 4 o odst. g ve znění vám předložené písemné zprávy.

Tímto doplňkem umožňujeme orgánům NKÚ nebo finanční správy ukládat průmyslovým podnikům odvod finančních prostředků do Fondu v případech, shledají-li při dohlídce, že nedošlo k jejich proplacení zemědělským podnikům vůbec, nebo k němu došlo, avšak v nesprávné výši.

V § 8 odst. 3: Přírodní a půdní podmínky našeho státu jsou značně rozdílné, podstatně rozdílná je i efektivnost a návratnost prostředků investovaných do půdy. Zákon proto musí umožňovat správci Fondu, kde to podmínky vyžadují, aby mohl poskytnout i bezúročnou půjčku z Fondu. Proto doporučujeme vynechat v tomto odstavci slůvko zúročitelné. K odst. 4: zákon musí vést k maximální objektivizaci při rozdělování zde soustředěných finančních prostředků a tedy omezovat možnosti vstupu dalších subjektů do rozhodování.

Úpravu doporučujeme proto, aby se maximálně omezil subjektivní vliv při tvorbě směrnic pro poskytování prostředků z fondů, které podle § 9 t. z. vydá ministr zemědělství po dohodě s ministrem financí ČSR. Podle našeho názoru rozdílná finanční i ekonomická situace by měla být řešena jinými mimocenovými nástroji, a to především stabilizačními dotacemi anebo účelovým úvěrem. Hovoříme-li o podmínkách hospodaření, máme na mysli hlavně přírodní podmínky, ale i podmínky místní a společenské, např. v pohraničních oblastech našeho státu. Ostatní navrhované změny jsou rázu formulačního a jazykového, popř. jinak upřesněný navrhovaný text zákona a nepokládáme za potřebné je zvlášť zdůvodňovat.

Vážení poslanci, žádám vás, abyste po tomto vysvětlení a zdůvodnění vyslovili s předloženým vládním návrhem zákona souhlas. /Potlesk./

Místopředseda dr. Jičínský: Děkuji poslanci ing. Zíkovi za jeho zprávu. O slovo se přihlásil náměstek ministra zemědělství soudruh ing. Kord, který promluví za ministra zemědělství a výživy.

Náměstek ministra zemědělství a výživy ČSR ing. Kord: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych ve svém krátkém vystoupení na dnešním plenárním zasedání ČNR zaujal stanovisko k projednávanému návrhu zákona o Státním fondu pro zúrodnění půdy. V prvé řadě chci předeslat, že se připojuji ke zprávě zpravodaje poslance ing. Zíky, včetně jeho závěrů a souhlasím s úpravami, které k návrhu přednesl. K vlastnímu návrhu zákona bych chtěl uvést, že vytvoření Státního fondu pro zúrodnění půdy není myšlenka zcela nová, neboť existuje v našem národním hospodářství již několik takových účelových fondů. Mám na mysli Fond vodního hospodářství, který se velmi osvědčil, dále Fond pro čistotu ovzduší, v odvětví zemědělství i Fond nepojistitelných škod.

Fondové hospodářství s částí prostředků státního rozpočtu je jednou z cest jejich efektivnějšího využívání a zřízením Státního fondu pro zúrodnění půdy chceme - mimo to co uvedl již zpravodaj ing. Zíka - dosáhnout především právě toho, aby se průběh a tempo zúrodňovacích opatření urychlilo, aby se veškeré tyto práce prováděly a aby byly uskutečňovány v celém komplexu. Jen tak je totiž možno dosáhnout v krátké době podstatného zlepšení těch půd, které zúrodňovací a meliorační opatření nejvíce potřebují. Požadavkům efektivního a účelového využívání prostředků poskytovaných státem na meliorační a zúrodňovací práce však dosud existující způsob poskytování prostředků pro různý režim jejich využívání nevyhovuje. Podle návrhu zákona o Státním fondu se předpokládá, že dojde k zásadnímu obratu proto, že prostředky budou podle zásad fondového hospodářství přísně a důsledně účelově vynakládány. Fondové hospodaření s prostředky umožní dále přímé zásahy společenského centra k účinnému ovlivňování a prosazování účelné koncepce melioračních a zúrodňovacích programů. Nebudou rozptylovány podle subjektivních představ různých orgánů a bude možno provádět účinnou kontrolu jejich používání.

Podle mého názoru bude lépe hospodařeno i s těmi prostředky, které jsou dosud za odňatou zemědělskou půdu zemědělské výrobě pro investiční a jinou výstavbu odváděny do státního rozpočtu. Podle návrhu zákona o Státním fondu budou nyní tyto prostředky tvořit jeden ze zdrojů Státního fondu a budou přímo využívány k provádění zúrodňovacích a rekultivačních opatření. Jejich využívání se bude řídit podle režimu, který je stanoven ve směrnicích o hospodaření s prostředky Státního fondu a který vychází ze zásad uvedených v předloženém materiálu.

Z těchto všech důvodů jsem přesvědčen, že je třeba návrh podpořit a realizovat. Státní fond pro zúrodnění půdy je podle výhledové koncepce ministerstva zemědělství a výživy nedílnou součástí ekonomických nástrojů soustavy řízení a jeho uvedení v život bude dalším krokem k realizaci cílů hospodářské politiky v zemědělství. Domnívám se proto, že schválení zákona o Státním fondu pro zúrodnění je podporou ekonomické politiky, kterou ministerstvo zemědělství a výživy v současné době zajišťuje a v budoucnu bude dále realizovat.

Vážení soudruzi poslanci, doporučuji proto návrh zákona o zřízení Státního fondu pro zúrodnění předložený plénu ČNR ke schválení. /Potlesk./