Místopředseda dr. Jičínský:
Děkuji zpravodajovi. Ke slovu se přihlásil
ministr spravedlnosti ČSR dr. Hrabal. Prosím, aby
se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČSR dr. Hrabal: Vážená
Česká národní rado, vážené
soudružky, vážení soudruzi poslanci. Dne
1. července 1969 nabyl účinnosti ústavní
zákon č. 57/69 Sb. a podle něho přešla
pravomoc k volbám soudců zvláštních
senátů na ČNR. V součinnosti s ÚV
Národní fronty ČSR byl předložen
České národní radě návrh
na doplňující volbu sedmi soudců zvláštních
senátů krajských soudů v českých
krajích. Obě předchozí volby soudců
zvláštních senátů krajských
soudů byly provedeny Národním shromážděním
13. září 1968 a 20. prosince 1968. U krajských
soudů v českých krajích působí
v současné době 88 soudců zvláštních
senátů. Jejich rozhodovací činnost
je velmi odpovědná a vyžaduje značné
úsilí a odpovídající kvalitní
odborné schopnosti a znalosti. Soudci zvláštních
senátů uskutečňují v praxi
zákon č. 82/68 Sb. o soudní rehabilitaci.
Tento zákon je právním předpokladem
pro vypořádání se s porušením
zákonnosti na úseku trestního soudnictví,
k němuž v minulých letech došlo. Jeho
hlavním úkolem je odčinění
křivd u těch občanů, kteří
byli nesprávně a protizákonně odsouzeni,
ačkoliv se žádného trestného
činu nedopustili a svou činností zájmy
socialistické společnosti neporušili a proti
nim se neprovinili. Z hostit se tohoto čestného
a těžkého úkolu je jedním z hlavních
úkolů našeho soudnictví v současné
etapě vývoje naší společnosti.
Přitom máme ve shodě s prohlášením
vlády plně na mysli, že jedním ze zásadních
principů společnosti zůstává
důsledně zaručit základní občanská
práva a svobodu, dodržovat socialistickou zákonnost,
neodstraňovat akty revoluční zákonnosti
a velmi odpovědně vážit každou
podanou žádost o rehabilitaci, abychom neoslabovali
socialistický právní řád.
Zákon a spravedlnost jsou v očích našeho
lidu velkými pojmy. Proto jsme odhodláni učinit
vše pro obnovení důvěry našich
občanů v socialistickou zákonnost a spravedlnost,
nedáme však žádnou možnost k tomu,
aby rehabilitací využívali ti, které
orgány našeho socialistického státu
plným právem postihly. Průběh rehabilitací
naši občané velmi pozorně sledují,
svědčí o tom i zájem věnovaný
poslanci Federálního shromáždění
ČSSR, projednávání zpráv o
dosavadním průběhu a výsledcích
soudní rehabilitace.
Dovolte, abych vás krátce informoval o obsahu těchto
zpráv, z nichž poslední byla projednána
Federálním shromážděním
v dubnu letošního roku. Je zcela zřejmé,
že provádění zákona o soudní
rehabilitaci si vyžádalo značného úsilí.
Bylo třeba učinit řadu opatření
k zajištění organizačního, personálního
a materiálně technického zajištění
zvláštních senátů. Nechci zde
všechny rozebírat, chci jen poukázat na to,
že dosud nám vážné potíže
působí umístění zvláštních
senátů krajských soudů v Praze a v
Brně, neboť budovy krajských soudů mají
nedostatečnou prostorovou kapacitu. Činíme
vše pro to, aby se nám za pomoci dalších
orgánů podařilo tyto potíže odstranit,
nejsem však v tomto směru příliš
velkým optimistou.
K otázkám vlastní činnosti soudců
zvláštních senátů bych rád
zdůraznil, že po své volbě se soudci
nejdříve seznamovali s celou problematikou zákonných
změn příslušných hmotně
právních i procesních norem. Museli se věnovat
pečlivému studiu spisů, které podléhají
přezkumnému řízení. Asi 70
% podaných návrhů na rehabilitaci se týká
věcí skupinových, kde jde o obsáhlý
spisový materiál, obsahující často
několik set, v některých případech
i tisíc stran. Práci zvláštních
senátů ztěžovalo i to, že ve skupinových
věcech nepodali návrh na rehabilitaci ani dříve
odsouzení, že některé osoby, jejichž
výslech je nutný, již nežijí, že
uplynutím dlouhé doby od původního
odsouzení došlo ke změnám pracoviště
a bydliště osob, které musí být
soudem vyslýchány. Zjišťování
potřebných údajů o faktech, které
se odehrály často před dvaceti lety, si vyžádá
delšího času.
Činnost zvláštních senátů
mnohdy ztěžují i samotné návrhy,
které nebývají ve většině
případů buď vůbec, anebo jen
nedostatečně odůvodněny, zejména
kde navrhovatelé si žádost o rehabilitaci podávají
sami, nikoliv prostřednictvím advokátních
poraden nebo poraden SPB. Návrhy na zahájení
soudního rehabilitačního řízení
začaly soudcům docházet ještě
před vydáním zákona o soudní
rehabilitaci. Do 1. 8. 1968 došlo takových návrhů
3185. Po účinnosti zákona 1. srpna minulého
roku docházely a docházejí další
návrhy. Podle evidence jednotlivých krajských
soudů byly v době od 1. 8. 1968 do 30. 6. 1969 podány
návrhy, které se týkaly 14 136 osob. Koncem
června 1969 zůstaly nevyřízeny u zvláštních
senátů podané návrhy týkající
se 10 013 osob. Lhůta k podávání návrhu
na soudní rehabilitaci končí dnem 31. července
1969 a lze očekávat, že některé
návrhy ještě dojdou, jejich počet však
podle našeho předpokladu neovlivní podstatně
dosavadní stav rehabilitační agendy.
Jak je známo, mají zvláštní senáty
také povinnost tam, kde při přezkoumávání
konkrétní věci shledají, že došlo
k hrubé nezákonnosti a kde zjištěné
okolnosti ukazují na to, že tyto nezákonnosti
přivodila nebo aspoň k nim přispěla
určitá osoba, na tyto poznatky upozornit.
Tato upozornění mají umožnit nezbytnou
očistu zvlášť citlivých částí
našeho státního aparátu a veřejného
života v tom smyslu, aby ti pracovníci, kteří
tehdejší účastí na deformacích
ukázali charakterové vady, pro které jim
není možno dát pro příště
důvěru, byli z těchto míst vyřazeni.
Tato očista se dotýká i justičního
aparátu. V této souvislosti bych rád zdůraznil,
že v resortu ministerstva spravedlnosti nedošlo k takové
očistě až po přijetí zákona
o soudní rehabilitaci, ale že k ní docházelo
již v minulých letech. Upozornění zvláštních
senátů se tedy týkají dnes jen malého
počtu pracovníků, vzhledem k celkovému
počtu pracovníků, kteří v resortu
ministerstva spravedlnosti pracují. O všech podaných
upozorněních provádíme pečlivé
šetření tak, aby návrh na zahájení
řízení před zvláštním
kárným senátem zřízeným
podle zákona č. 82/68 Sb. o rehabilitaci u Nejvyššího
soudu byl pečlivě odůvodněn a skutkově
podložen.
Dnešní doplňující volba soudců
zvláštních senátů sleduje účel
posílit počty soudců zvláštních
senátů těch krajských soudů,
které mají značnou rehabilitační
agendu a umožnit jim tak, aby soudci zasedali v úplných
tříčlenných senátech tak, jak
to předpokládá zákon o soudní
rehabilitaci. V tomto směru odkazuji na důvodovou
zprávu k předloženému návrhu
na doplňující volbu.
Závěrem zdůrazňuji, že navrhovaní
kandidáti mají politické i odborné
předpoklady pro výkon soudcovské funkce ve
stejném rozsahu, který byl dodržován
i v předcházejících dvou etapách
voleb soudců zvláštních senátů
krajských soudů. Doplňující
volba je nezbytnou součástí dalších
personálních opatření, nezbytných
pro úspěšnou činnost při provádění
zákona o soudní rehabilitaci.
Prosím, vážené soudružky a vážení
soudruzi poslanci, o váš souhlas k volbě soudruhů
doktorů Kalendy, Vopálky, Bláhy, Bíby,
Horáka, Maixnera a Píši za soudce zvláštních
senátů krajských soudů, případně
městského soudu v Praze ve shodě s předloženým
návrhem a s návrhem soudruha Válka.
Místopředseda dr. Jičínský:
Děkuji ministru spravedlnosti dr. Hrabalovi za projev.
Hlásí se někdo z poslanců o slovo?
Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, můžeme
přistoupit k volbě. Navrhuji, abychom při
vlastní volbě postupovali tak, že budeme hlasovat
o každém kandidátovi jednotlivě, a to
zvednutím ruky, přičemž zpravodaj před
každou volbou sdělí ČNR osobní
data každého kandidáta, která jste již
stručně obdrželi.
Posl. ing. Toman: Doporučuji, aby se charakteristiky
kandidátů nečetly, vzhledem k tomu, že
jsme je dostali písemně a mohli jsme je prostudovat.
Dr. Jičínský: Poslanec Toman dává
návrh, aby bylo upuštěno od čtení
písemných charakteristik jednotlivých kandidátů.
Kdo je pro pozměňovací návrh poslance
Tomana ? /Hlasuje se./ Děkuji.
Kdo je proti ? Čtyři.
Kdo se zdržel hlasování ? Šest.
Pozměňovací návrh byl přijat.
Navržení kandidáti jsou přítomni
až na dr. Františka Vopálku, který je
na dovolené v zahraničí. Myslím, že
můžeme přistoupit k volbě.
Kdo je pro to, aby soudruh dr. Kalenda byl zvolen soudcem ve smyslu
návrhu, který vám byl předložen
? /Hlasuje se./ Děkuji. Je někdo proti ? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování ? Nikdo. Soudruh
dr. Kalenda byl zvolen jednomyslně.
Kdo souhlasí s tím, aby soudruh dr. Vopálka
byl zvolen soudcem ve smyslu předložených návrhů
? /Jednomyslný souhlas./
Kdo je pro to, aby soudruh dr. Bláha byl zvolen soudcem
ve smyslu předložených návrhů
? /Jednomyslný souhlas./
Kdo je pro to, aby soudruh dr. Bíba byl zvolen soudcem
ve smyslu předložených návrhů
? /Jednomyslný souhlas./
Kdo je pro to, aby soudruh dr. Horák byl zvolen soudcem
ve smyslu předložených návrhů
? /Jednomyslný souhlas./
Kdo je pro to, aby soudruh dr. Maixner byl zvolen soudcem ve smyslu
předložených návrhů ? Děkuji.
Kdo je proti ? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování
? Jeden. Soudruh dr. Maixner byl zvolen soudcem krajského
soudu v Hradci Králové.
Kdo je pro to, aby soudruh Dr. Píša byl zvolen soudcem
ve smyslu předložených návrhů
? /Jednomyslný souhlas./
Zjišťuji, že ČNR zvolila všechny navržené
kandidáty na funkci soudců zvláštních
senátů krajských soudů. Žádám,
aby nově zvolení soudci přistoupili vykonat
svůj zákonem předepsaný soudcovský
slib. Slib vykonají tím způsobem, že
sekretář ČNR přečte formuli
slibu, soudcové přistoupí ke mně a
vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".
Sekretář ČNR dr. Vácha: "Slibuji,
že budu věren Československé socialistické
republice a věci socialismu, že se budu řídit
ústavou i ostatními zákony a vykládat
je v souladu se socialistickým právním vědomím".
Dr. Kalenda: Slibuji.
Dr. Bláha: Slibuji.
Dr. Bíba: Slibuji.
Dr. Horák: Slibuji.
Dr. Maixner: Slibuji.
Dr. Píša: Slibuji.
Místopředseda dr. Jičínský:
Dovolte, abych jménem ČNR blahopřál
nově zvoleným soudcům zvláštních
senátů ke zvolení a abych jim přál
úspěch v jejich odpovědné práci,
která myslím je velmi významná právě
proto, že jde o překonání omylů,
vad a deformací revoluce, které je třeba
odčinit. Toto je velmi významné z hlediska
udržování důvěry lidí
ve správnost politiky, kterou socialistický stát
provádí.
Tím jsme projednali pátý bod a posledním
bodem našeho jednání je
Zpráva byla poslancům rozdána písemně.
Prosím nyní poslance a poslankyně ČNR,
aby se vyjádřili, zda mají ke zprávě
nějaké dotazy, připomínky nebo náměty.
Posl. dr. Adam: Vážená Česká
národní rado! Domnívám se, že
můžeme vzít se souhlasem na vědomí
zprávu předsednictva ČNR a dovolte, abych
uvedl několik zcela pracovních připomínek.
Domnívám se, že po období, kdy jsme
pracovali na federativním zákoně, došlo
k určitému delšímu časovému
odstupu mezi zasedáními pléna. Doporučoval
bych, aby předsednictvo ČNR uvážilo
možnost svolávat plénum častěji,
alespoň jednou za dva měsíce. Domnívám
se, že právě rozpravy v plénu jsou velmi
významné, protože umožňují
v tomto celém shromáždění projednat
naléhavé otázky české státní
politiky.
Prosil bych předsednictvo, aby rovněž nepřipouštělo
časovou tíseň, abychom nemuseli uvažovat
o tom, zda se můžeme nebo nemůžeme přihlásit
do rozpravy, aby se dodržel časový plán.
Měla by být určitá rezerva v čase,
aby se jím poslanci necítili stísněni.
Dále bych měl jednu připomínku historicko-symbolickou.
Až do bitvy na Bílé hoře zasedal český
sněm na Pražském hradě. Přenesení
sídla sněmu do této budovy bylo výrazem
porážky a potupení české státnosti.
Vzhledem k tomu, že i Slovenská národní
rada má sídlo svého předsednictva
na Bratislavském hradě, navrhuji předsednictvu,
aby projednalo s presidentem republiky, aby předseda ČNR
měl rovněž své sídlo na Hradě,
který je symbolem české státnosti.
V souvislosti s tím pozvat presidenta republiky armádního
generála Ludvíka Svobodu, aby se zúčastnil
zasedání pléna České národní
rady.
Pokud by docházelo ke změnám ve vládě
- včera jsem již říkal, že se domnívám,
že udržení vlády jako celku je významným
stabilizačním faktorem - navrhuji, aby předsednictvo
ČNR uvážilo možnost doplňovat vládu
především z poslanců České
národní rady.
Pokud jde o období prázdnin v činnosti České
národní rady, prosil bych předsednictvo ČNR,
aby přijímalo zákonná opatření
jen ve zcela výjimečných a naléhavých
případech, aby tím nebyla ČNR nucena
přijímat po prázdninách již hotové
věci, ke kterým se nemůže vyjádřit
jinak, než schválením zákonných
opatření.
Ještě jednu technickou záležitost. Podíváme-li
se na předsednickou tribunu, tak to působí
dojmem provizoria, jaké se dělá, když
se někde pořádá jednodenní
konference. Myslím, že není důstojné
ČNR, aby zde byly plátěné zástěny,
za kterými sedí vláda a předsednictvo
ČNR. Domnívám se, že to není
technicky náročné, aby se to dalo do pořádku.
Předpokládám, že po uvolnění
budovy bude zde možno zřídit knihovnu a čítárnu.
Prosil bych, aby předsednictvo ČNR uvážilo
dobu otevření této čítárny
tak, aby ji poslanci mohli navštěvovat i mimo dobu
svého zaměstnání.
Poslední připomínku mám v tom směru,
aby bylo zajištěno poměrně včasné
vydávání těsnopisných zpráv
o zasedání pléna České národní
rady od jejího vzniku od července 1968.
Místopředseda ČNR dr. Jičínský:
Kdo se dále hlásí do rozpravy ke zprávě
předsednictva ? /Nikdo se nehlásil./
K návrhům poslance dr. Adama bych chtěl jenom
stručně říci, že jsme celkem
dodrželi návrh, aby ČNR byla svolávána
jednou za dva měsíce. Pokud jde o oprávněnou
námitku časové tísně, nebylo
to tentokrát naší vinou, ale souviselo to s
jistou kolisí s jednáním Federálního
shromáždění, kde bohužel časová
synchronizace není tak dokonalá, aby nám
umožnila vyhnout se takovýmto nežádoucím
jevům. Aniž chci hájit předsednictvo
ČNR upozorňuji, že v tomto případě
nebyla vina na jeho straně.
Další návrhy, které poslanec Adam uvedl,
zůstanou předmětem jednání
předsednictva a nechci na ně sám odpovídat.
Protože jinak zpráva neobsahuje žádné
skutečnosti, o nichž by jednací řád
ČNR předepisoval hlasování, doporučuji,
aby ji Česká národní rada vzala na
vědomí.
Schválený pořad jednání České
národní rady byl tím vyčerpán,
schůzi končím a přeji poslancům
v době parlamentních prázdnin příjemnou
a klidnou dovolenou.