Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. akad. Charvátovi.

Posl. akad. Charvát: Vážená Česká národní rado, nemohu se vyjadřovat ke krásné literatuře, ale řekl bych rád několik slov k literatuře vědecké, medicínské. Zde jsme v hluboké krizi. Máme nejstarší český lékařský časopis Časopis lékařů českých, který je vydáván nepřetržitě 107 roků, který byl založen J. E. Purkyněm a je před zrušením, protože si na sebe nevydělává. Snad se někde ještě prostředky najdou, ale je zde ekonomické hledisko, které se dnes uplatňuje a my musíme platit ročně asi 1,5 miliónu Kčs deficitu, abychom tento časopis udrželi. Máme i jiné časopisy, např. před 16 lety založený morfologický časopis Morfologia, který vychází v angličtině, prodává se na západních trzích za dolary, ale my ho budeme rušit, protože nám jej tiskárny odmítají tisknout. Tiskárny raději tisknou dobrodružný román.

Státní zdravotní nakladatelství mělo například naplánováno asi 37 titulů učebnic pro lékařské školy a vydá 3, takže vysoce vědecké obory se dnes vyučují nebo lépe řečeno studují z hektografovaných skript, např. chirurgie. Kam jsme se to dostali? Situace je taková, že nevíme, jak dál, protože nejsme schopni přinutit tiskárnu, aby nám přijala příslušný titul do výroby. Přece jen bych prosil, kdybyste se zamysleli nad tím, zda určitý systém subvencí, který bude nezbytný, by neměl být nejen zachován, ale v některých případech přímo rozšířen. Děkuji.

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. prof. dr. Bláhovi.

Posl. prof. dr. Bláha: K připomínce akademika Charváta bych měl jeden dodatek. Jsou to dodací lhůty. Dnes se napíše nějaká věc, která je velmi aktuální, která je popřípadě originální a kterou pustíme do světa. Než je k dostání, je už někde jinde dávno před tím a vůbec se nedostane ven.

S učebnicemi je to totéž. Vydáváme učebnice, které se napíší, ale vyjdou za pět let. Víte, co ve vědeckém světě znamená pět let? To už nejméně, nepřeháním, jedna třetina není pravdou, protože vývoj jde velmi rychle. Co se má potom dávat studentům, co se jim má vykládat, když nemají z čeho studovat. Jak to potom může vypadat. Všechno stojí na nemožnosti a neorganizovanosti polygrafického průmyslu.

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. ing. Karáskovi.

Posl. ing. Karásek: Vážená Česká národní rado, chtěl bych při této příležitosti upozornit na daleko havarijnější stav polygrafie v tisku časopisů. Pokud jde o počet titulů přebírá polygrafie stále nové tituly a samozřejmě ty, které jsou pro ni ekonomicky výhodné. Přitom odmítá tisknout tituly, které již léta u nás vycházejí a pro ně buď musíme hledat tiskárničky v okresních městech, nebo zanikají.

Druhý problém se týká včasnosti. Hovořilo se tady o tom, že dodací lhůty v knihách jsou neudržitelné. V časopisech je to cítit daleko více, protože časopis má vycházet jako hodiny. Týdeník, který má vyjít v pátek, má být také v pátek u všech čtenářů v celé republice. Situace je taková, že prakticky dohodnuté dodávky z tiskáren se vůbec neplní a není tady nikoho, kdo by polygrafií pohnul. Tím potom samozřejmě dochází k různým havarijním situacím v dalších sektorech, které zajišťují jak distribuci tiskopisů, tak i přepravu. Dochází k přetěžování přepravy, ke ztrátám zásilek apod.

Třetí oblastí problémů je, že polygrafie v dnešní situaci není schopna vytisknout přesně objednané množství. Stává se, že třeba vytisknou některého čísla podstatně více a některého podstatně méně. Vzhledem k tomu, že velkonákladové časopisy se dodávají týden a někdy i déle, stává se, že do určité oblasti, do které je tento časopis expedován jako poslední, se časopisy vůbec nedostanou. Pochopitelně čtenáři jsou nespokojení, obviňují pošty, ale chyba je někde jinde a nápravu není schopen zjednat ani vydavatel. Polygrafii ale na tom celkem nezáleží.

Prosil bych soudruha ministra Čiháka, aby při řešení celého polygrafického průmyslu řešili také otázku výroby časopisů a přimlouvám se za návrh s. dr. Kříže, který říká, že by polygrafie měla být spojena s nakladatelskými a vydavatelskými podniky. Tím by snad bylo zaručeno, že by byly vydávány časopisy a knihy, které jsou potřebné, a byly by vydávány v takových termínech a množství, jak je žádáno. Děkuji.

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. dr. Vokrouhlickému.

Posl. dr. Vokrouhlický: Soudružky a soudruzi, ačkoliv nejsem z oboru polygrafického průmyslu, zdá se mi, že jsme trochu jednostranní. I když je všechno pravda, co zde řekli posl. akad. Charvát, Wichterle, prof. Bláha a další soudruzi, zapomínáme na druhou stránku věci - na současný technický stav našeho polygrafického průmyslu.

Je to jedno z odvětví - před časem jsem trochu v tomto oboru pracoval které nejen zaostalo technicky, protože pracuje na strojích, kterým se dá říkat babičky, ale i pokud jde o stav učňovského dorostu, byl podceněn přísun učňů do tohoto oboru.

Proto i dnes v ČNR bychom měli být poněkud spravedlivější. Všechno, co říkáme, je pravda, ale je to jen polovina pravdy. Nebude-li zajištěn dostatečný rozvoj polygrafického průmyslu ve své technické základně, žádná jiná ekonomická opatření, jako jsou subvence, nebudou s to zajistit zrychlení výrobních lhůt, protože to souvisí s modernizací tohoto odvětví.

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. prof. dr. Káclovi.

Posl. prof. dr. Kácl: Trochu pro ilustraci. Jsem autorem dvou rukopisů, oba byly přijaty. Jeden rukopis je učebnice pro mediky v I. ročníku, kde se jedná o tisíce lidí, kteří by učebnici používali v celé republice, druhý rukopis je beletrie.

První byla mezi těmi zařazenými a potom vyřazenými ve Státním zdravotnickém nakladatelství. Mezi třemi, o kterých mluvil akad. Charvát, není a medici učebnici mít nebudou.

S beletrií je to trochu lepší. Ta je v jiném nakladatelství. Měl jsem dostat korekturu v únoru, nedostal jsem ji. Nakladatel mě ujišťoval, že ji dostanu v květnu, protože opatřili důchodce sazeče v tiskárně. Když si tam nakladatel dodal svého pracovníka, pak to vysázejí. Aby se to mohlo tisknout, bude zapotřebí, aby nakladatel opatřil tiskárně papír a pracovníka, který bude tiskařský stroj obsluhovat.

Zde je otázka v zaostalém stavu. Musíme však říci, proč to tak je. Kdo to zavinil? Sice konstatujeme, že je zaostalý stav strojů, že se nedá nic dělat, ale proč se to tam tak stalo?

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. Kolaříkové.

Posl. Kolaříková: Vážené soudružky a soudruzi, chtěla bych podpořit návrh posl. Vokrouhlického, který hovořil o tom, že je zapotřebí dostat na jinou úroveň náš polygrafický průmysl.

Před třemi lety jsme se dostali do téže situace, v jaké je již delší dobu polygrafický průmysl v našem státě. Jednalo se o dodávky školních pomůcek a zejména sešitů pro naše žáky, které dáváme školním dětem zdarma. Situace vypadala již tak, že jsme prakticky neměli ani sešit. Byli jsme nuceni z vlastních zdrojů vnitřního obchodu poskytnout dva milióny korun na nákup nových strojů, aby Brněnské papírny mohly nakoupit výkonné stroje z dovozu.

Dnes vypadá situace tak, že školních pomůcek a zejména sešitů je dostatek. Netkví to tedy v žádných subvencích, ale rozhodně v modernizaci strojového zařízení, které - jak znám z vlastní zkušenosti v obchodní činnosti - je v polygrafickém průmyslu jedno z nejhorších.

Na druhé straně doporučuji s. ministru Čihákovi, aby se podíval na to, co se zde říkalo, že se mnohdy tisknou takové věci, které nejsou potřeba a které se dále ve velkých kvantech zahazují. Je třeba přezkoumat, zda by za to nebylo možno dělat věci, které jsou pro nás potřebnější.

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. doc. dr. Václavíkovi.

Posl. doc. dr. Václavík: Vážené shromáždění, budu stručný. Dám k úvaze pouze jeden návrh, který by doplnil to, co již bylo řečeno.

Problém, kterého se zde již mnoho našich členů dotklo, je tak závažný, že jeho potencionální dosah se týká podstatně rozvoje vzdělání, vědy a kultury. Na základě jednání, které bylo v našem kulturním a školském výboru, by stálo za to, kdybychom doporučili vládě, aby po zevrubném rozboru, na kterém by se podílel také náš výbor, uvážila jeden podle mého názoru důležitý a nutný krok.

Souhlasím s tím, že je důležité klást si otázku, proč je náš tiskárenský průmysl v tak zaostalém stavu, ale důležitější je klást si otázku, co dělat, abychom se z toho dostali.

K návrhům, které zde byly předneseny, jít cestou subvencí, cestou, kterou naznačil také posl. Kříž, pomocí integrace, připojuji námět, aby se využilo ještě jiné cesty. Na základě zevrubného rozboru by měla vláda uvážit zřízení zvláštního fondu pro rozvoj našeho tiskárenského průmyslu. Zdá se mi, že vedle věcí dočasných a nouzových, kde můžeme dosáhnout řešení z půl roku na půl roku, jsme povinni hledat řešení komplexnější, perspektivnější - a to je vytvoření lepších finančních podmínek pro to, aby náš tiskárenský průmysl se dostal na takovou úroveň, která odpovídá vyspělému modernímu Československu.

Zřízení takového fondu, kdyby vláda tuto cestu nastoupila, by pomohlo vedle řešení dočasného najít i řešení perspektivní, řešení zcela trvalé, po kterém jsme nuceni volat, protože rozvoj našeho vzdělání, vědy a kultury nás k tomu v pravém slova smyslu zavazuje.

Předseda dr. Císař: Dávám slovo posl. prof. dr. Malířovi.

Posl. prof. dr. Malíř: Vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych řekl několik slov jako autor interpelace.

Jak známo, knihtisk vznikl, aby sloužil kultuře, vědě, tisku apod. V současné době vzniká u nás nebezpečí, že se tlak polygrafického průmyslu změní - a už to zde bylo řečeno - v diktát, že bude nastolena diktatura výroby a techniky nad obsahem, nad skutečnými hodnotami.

Všichni známe stav našeho polygrafického průmyslu a s pohnutím jsme vyslechli zprávu generálního ředitele polygrafie v našem kulturním a školském výboru. Nebudou-li vypracována pravidla hry, jak se potom zabrání i v budoucnosti tomu, aby se zmodernizovaná polygrafie také nestala nekontrolovatelnou velmocí?

Pokud jde o obě odpovědi s. ministra. To, že zajištění 20 titulů učebnic je nemožné, je fakt politováníhodný a nevím, zda v této věci se dá ještě něco dělat. Chtěl bych ocenit návrh ministerstva průmyslu, který je společný s ministerstvem školství, z hlediska budoucího řešení. Kde jsou zde záruky, nebude-li již ukládáno tiskárnám to, čemu se říká závazný úkol, že i po modernizaci, na které se bude podílet stát, bude tisk učebnic a dalších hodnotných, zejména vědeckých prací, časopisů apod. zajištěn?

Konkrétně mám dotaz na s. ministra, zda by Státní pedagogické nakladatelství nemohlo dostat plně ke své dispozici tiskárnu, která je na jeho vlastním území. To je totiž jeden objekt. Tato tiskárna nepatří nakladatelství. Dovoluji si navrhnout, aby celý komplex otázek nazvaný ekonomika kultury byl zařazen na jednání pléna ČNR, a to ještě dříve než bude schválen zákon o podniku. To by asi už bylo pozdě. Chtěl bych jednak poděkovat s. ministrovi za jeho odpovědi, které beru na vědomí a prosím, abych dostal kopii celé odpovědi s. ministra. Děkuji.

Předseda dr. Císař: Kdo z poslanců se ještě hlásí o slovo? Prosím, zda ještě s. ministr Čihák chce slovo?

Ministr průmyslu ČSR ing. Čihák: Nebudu dlouho zdržovat. Interpelace zněla na pedagogickou literaturu, proto jsem se zaměřil tímto směrem. Diskuse se ze zcela pochopitelných důvodů a zcela správně rozšířila na širší pole, na celou oblast naší polygrafie. Neměl jsem do svého vystoupení zahrnutou tuto problematiku. Chtěl bych říci, že celý problém, ať už to nazveme diktátem, prodloužením dodacích lhůt, odmítáním apod., tkví v jediném - polygrafický průmysl svými kapacitami prostě nestačí potřebám. Tento fakt se vyvinul prakticky od konce poslední světové války, ale zařízení v polygrafickém průmyslu je ještě z dob před touto světovou válkou. Bez zásadní modernizace polygrafického průmyslu nelze najít ani organizační ani jakékoliv jiné řešení. Tento moment mi byl prezentován hned v prvních okamžicích, kdy jsem byl pověřen touto funkcí. Podrobněji jsem si prostudoval a projednal dokument, který zajistí během tří až čtyř let základní modernizaci. V řadě případů se jedná o stavby, kde máme určité potíže. Chtěli jsme zahájit výstavbu polygrafického podniku v Malešicích, bohužel nemáme stavební kapacity. Prostředky zajišťujeme. Zejména se jedná o moderní zařízení. Ani v ČSSR, ani v socialistických zemích nejsou k dispozici dodávky moderního, vysoce výkonného a technicky náročného strojního zařízení. Musíme se obrátit na západní země, u nichž je převaha dodavatelů v NSR, řada v Anglii a v dalších zemích.

Jako jeden z prvních kroků jsme projednali s bankou uvolnění určitých prostředků /150 miliónů franco cen v západních devizách/ na tuto strukturu v období 3 - 4 let. Dosáhli jsme určité dohody. Jsou to devizy nenávratné, protože vývozem z polygrafického průmyslu si nejsme schopni opatřit protivaluty, protihodnoty k těmto investicím. Je to normální volná koupě deviz. Provedli jsme detailní inventarizaci všech potřeb do jednotlivých strojů a již nyní docházejí některé stroje, které mají kratší dodací lhůty, od západních dodavatelů. U některých strojů jsou lhůty 3-4leté.

Situace je ještě daleko složitější, protože kromě prostředků je katastrofální nedostatek odborníků. Většina dodávek se zajišťuje dnes důchodci, chybí učňovský dorost, chybí zařízení pro výchovu učňovského dorostu. To vše nás čeká v tomto programu během 3 - 4 let k realizaci.

Chtěl bych, abyste přijali ujištění, že tento program osobně sleduji, že jsem přesvědčen, že pomocí deviz, které jsme dostali, budeme schopni zmodernizovat tento průmysl. Nejdříve potřebujeme získat automatické sázecí stroje pro sazárny, abychom mohli uvolnit odborníky pro tisk takových titulů, které jsou náročné, jako učebnice, odborná literatura apod.

Je ovšem samozřejmé, že tento program je doprovázen určitými snahami o získání zisku samotných podniků polygrafického průmyslu. Tento program není financován dotací a prakticky je na bázi nenávratnosti. Z toho vyplývá, že podniky polygrafie využívají této situace, že mají převahu poptávky a snaží se určitým cenovým pohybem získat tyto prostředky. V řadě titulů to jde, v řadě titulů je to nesprávné.

Chtěl bych, abychom se dohodli na postupu. Pokud se týká celé polygrafie, je možné předložit materiály k jakémukoliv jednání. Od tohoto jednání očekáváme pomoc. Týká se celého průmyslu.

Pokud se týká pedagogické literatury, domnívám se, že cesta, kterou navrhujeme, by nás mohla dovést k cíli, že v tomto případě by se stát měl účastnit. Byla by to forma určité účasti státu na provádění rekonstrukce, modernizace. Souhlasím s posl. s. Wichterlem, že u těchto titulů nedosáhneme rovnováhy v ekonomice. Jsou to vesměs tituly v menších nákladech, polygraficky velmi náročné. Buď bychom museli s cenou vysoko, nebo při určité cenové hladině, na kterou jsme zvyklí, budeme muset počítat s určitou dotací. Jakmile se stát účastní určitou dotací, pak je mimo diskusi, že bude ovlivňovat ediční program. Má možnost navrhnout určité přednostní tituly a odsunout jiné.

Podařilo se získat kapacitu na 3600 t. Jsem přesvědčen, že může být vyrovnána kapacita na poptávku, kterou předpokládáme, že se bude dále vyvíjet.

Druhou otázkou jsou komerční tiskárny. Tam musí platit platné ekonomické podmínky.

Pokud se týká organizačního zabezpečení, určitého sloučení polygrafických podniků s nakladatelstvími, mám z několika stran takové návrhy. Připravíme je a myslím, že v kulturním a školském výboru by mohly být tyto otázky projednány. Budu podporovat takové řešení, které se z hlediska ekonomických a kulturních požadavků bude ukazovat jako nejvýhodnější.

Padla zde poznámka, že bych se měl angažovat v tom, že některé tituly mají býti přednostně zařazeny a některé odsouvány. Prosím, abyste pochopili, že se po mně žádá příliš mnoho. Považuji za svou povinnost zajistit program a zabezpečit polygrafickou kapacitu. Více bych nemohl. Tolik k odpovědi.

Předseda dr. Císař: Děkuji s. ministru Čihákovi a doporučuji, abychom přistoupili k hlasování.

Navrhuji přijmout toto stanovisko:

"ČNR bere odpověď ministra průmyslu s. ing. Františka Čiháka na vědomí s tím, že pověřuje kulturní a průmyslový výbor ČNR, aby problémy rozvoje polygrafie i vydávání literatury zejména učebnic nadále sledovaly a v dohodě s příslušným ministerstvem usilovaly o její řešení."

Má někdo připomínku k tomuto stanovisku?

Nemá.

Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. /Děje se./

Děkuji. Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Stanovisko bylo schváleno.

Dávám nyní slovo ministru vnitra ČSR s. Josefu Grösserovi, aby přednesl svou odpověď na interpelace.