Předseda dr. Císař: Seznam řečníků
k tomuto bodu je vyčerpán. Hlásí se
ještě někdo o slovo? /Nikdo se nehlásil./
Prosím zpravodaje, aby se ujal závěrečného
slova.
Zpravodaj posl. ing. Kempný: Myslím, že
to není třeba, protože vše bylo doplněno.
Předseda dr. Císař: Vzhledem k tomu,
že k zákonu jako celku, ani k jeho jednotlivým
částem nebyly vzneseny připomínky,
můžeme hlasovat o návrhu zákona jako
celku najednou.
Má někdo námitku proti tomuto způsobu
hlasování? /Nikdo se nehlásil./
Kdo souhlasí s celým návrhem zákona
ČNR o městě Ostravě, a to ve znění
předložené společné zprávy
výboru pro národní výbory a národnosti
a výboru ústavně právního,
nechť zvedne ruku! /Děje se./
Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Šest
poslanců se zdrželo hlasování./
Děkuji zpravodaji posl. Kempnému. Tím Česká
národní rada schválila návrh zákona
ČNR o městě Ostravě a projednala tak
třetí bod svého pořadu.
Přistoupíme k projednávání
4. bodu denního pořadu, kterým je
Společným zpravodajem je posl. Sluka, kterého
žádám, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Sluka: Vážená Česká
národní rado, po projednání a schválení
zákona ČNR o městě Ostravě
přistupuji jako zpravodaj s návrhem skupiny poslanců
ČNR na vydání zákona ČNR o
městě Plzni.
Návrh byl projednán 2. dubna ve schůzi výboru
pro národní výbory a národnosti a
11. dubna v ústavně právním výboru.
Všichni poslanci ČNR obdrželi jak navrhovaný
text zákona o městě Plzni s důvodovou
zprávou, tak i společnou zprávu výboru
pro národní výbory a národnosti a
výboru ústavně právního s přepracovaným
zněním, a to na podkladě výsledků
jednání obou výborů.
Ve své zprávě chci navázat na zpravodajskou
zprávu posl. ing. Kempného s tím, že
nebudu uvádět argumenty, které zde mají
všeobecnou platnost. Chtěl bych jen znovu zdůraznit,
že dnešní postavení a funkce národních
výborů již neodpovídá současnému
stupni rozvoje naší společnosti. Stále
naléhavěji se projevuje nutnost řešit
narůstající rozpory mezi postavením,
pravomocí a působností národních
výborů, zejména velkých měst
a jejich odpovědnosti vůči obyvatelstvu.
Dnešní slabé postavení MěstNV
vyniká zvláště v místech se silnou
koncentrací průmyslu. MěstNV má zde
minimální možnosti a tím i prostředky,
jak chránit celoměstské a celospolečenské
zájmy.
Velké rozhodující podniky i organizace na
území města Plzně, které přímo
a bezprostředně ovlivňují rozvoj města
i život obyvatelstva, jsou řízeny centrálními,
krajskými či jinými organizacemi. MěstNV
není schopen řešit problémy např.
ozdravění životního prostředí,
podstatně ovlivňovat rozvoj terciární
sféry apod. Neřešitelnost problému má
vliv na celý rozvoj a projevuje se u nás i např.
v přírůstku obyvatelstva. V posledních
letech patří Plzeň mezi města s nejnižším
tempem růstu.
Velikostí a intenzitou dojížďky pracujících
do zaměstnání zaujímá však
přední místo mezi průmyslovými
centry ČSR. Každé 3. pracovní místo
v Plzni je obsazeno mimoměstským pracovníkem.
Rozvoj města není tedy limitován nedostatkem
pracovních příležitostí, nýbrž
nedostatečným prostorem pro řešení
vlastních specifických problémů.
V roce 1965 vykazovala Plzeň 4. nejvyšší
procento soužití sledovaných domácností.
Bytová krize dosahovala nejostřejšího
stadia. Snad právě tato skutečnost spolu
s klesající porodností související
opět s bytovou krizí způsobila pokles atraktivnosti
Plzně pro mladší část obyvatelstva.
Počet obyvatel nastupujících do pracovního
procesu se prakticky kryje s počtem občanů,
kteří tento proces opouštějí.
Pouze zvýšená přitažlivost města
může uchovat plzeňskému průmyslu
perspektivu dalšího rozvoje.
Je tedy správné usnesení vlády ČSR
z 25. 3. t.r. č. 39, kde ve schválených zásadách
dalšího zaměření a časového
postupu návrhu postavení a působnosti národních
výborů ČSR je v odst. 11 uvedeno: "Zvláště
řešit postavení a působnost národních
výborů velkých měst se zřetelem
na specifické potřeby a podmínky. Uvážit
a přednostně řešit je třeba města
s počtem obyvatel nad 100.000."
Plzeň jako druhé největší město
v Čechách má přes 150.000 obyvatel.
Další desítky tisíc pracujících
přijíždějí denně do Plzně
do zaměstnání. Přes den je tedy Plzeň
dvěstětisícovým městem. Při
mimořádně vysoké koncentraci průmyslu
dosahuje Plzeň téměř 5 mld. ročního
objemu výroby. Průmyslové výrobky
našich závodů proslavily nejen město
Plzeň, ale i ČSSR téměř v celém
světě. Plzeň je významným ekonomickým,
kulturním a společenským střediskem
Čech a dalším rozvojem ovlivňují
i značnou část pohraničních
oblastí.
Dosavadní nerespektování společenskohospodářské
funkce města vedlo k prohloubení již uvedených
rozporů mezi potřebami obyvatel a jejich uspokojování
nejen v otázce bydlení, ale i v další
vybavenosti odpovídající současnému
standardu. Zatímco disproporce v bytovém fondu postihují
asi 12 % obyvatelstva, zůstává nevybaveno
kulturními zařízeními téměř
60 % obyvatelstva, zařízeními pro rekreaci,
tělesnou výchovu a sport 54 % všeho obyvatelstva
města a jeho spádového území.
Kvalita dopravního systému přetíženého
nároky města i paprskovitou tranzitní přepravou
vyhovuje pouze z necelých 30 %.
Přijetím zákona bude dána městu
možnost zajistit komplexní i proporcionální
rozvoj a výstavbu celé oblasti města. Vyžaduje
to i podstatné posílení obvodních
národních výborů, které budou
plnit funkci místních a okresních národních
výborů. Ve správní oblasti budou rozhodovat
v první instanci a MěstNV bude odvolacím
orgánem. NV města Plzně spolu s ONV budou
plnit v obvodu působnosti úkoly NV všech stupňů.
Návrh zákona byl projednán a podporován
všemi politickými orgány a dalšími
organizacemi působícími v Plzni včetně
krajských. Návrh byl rovněž posouzen
skupinou expertů ještě před vlastním
projednáváním ve výborech ČNR.
Připomínky, které byly uplatňovány,
jsou zahrnuty v upraveném znění návrhu
zákona. Tak jako u města Ostravy, nedojde přijetím
návrhu zákona o městě Plzni ke zvýšení
požadavku na státní rozpočet a rovněž
tak bude přenesením působnosti KNV na NV
města Plzně zabezpečena delimitace pracovníků
a mzdových fondů z KNV a nevelké zvýšení
mzdových fondů uhradí NV města Plzně
z vlastních prostředků.
Jako společný zpravodaj výborů pro
národní výbory a národnosti a výboru
ústavně právního doporučuji
jménem skupiny poslanců ČNR souhlasně
se závěry obou jmenovaných výborů
ČNR návrh zákona o městě Plzni
v předloženém znění ke schválení.
Předseda dr. Císař: Slyšeli jste
zpravodajskou zprávu k návrhu zákona ČNR
o městě Plzni. Do rozpravy se přihlásil
posl. Chlad, připraví se posl. dr. Adam. Dávám
slovo posl. Chladovi.
Posl. Chlad: Vážená Česká
národní rado, vzhledem k významnému
a specifickému postavení západočeské
metropole Západočeského kraje a jménem
Klubu poslanců Čs. strany socialistické doporučuji,
aby ČNR přijala návrh zákona ČNR
o městě Plzni.
Předseda dr. Císař: Dávám
slovo posl. dr. Adamovi.
Posl. dr. Adam: Vážený soudruhu předsedo,
vážená Česká národní
rado, využívám této příležitosti,
abych se zmínil o problémech měst u nás
vůbec.
Schválený návrh zákona o městě
Ostravě a navržený zákon o městě
Plzni respektují stávající právní
úpravu a v jistém smyslu je to řešení
prozatímní a dočasné, které
bude nepochybně nahrazeno celkovým řešením
soustavy NV a otázek samosprávy, které se
připravují.
Před námi v ČNR stojí problém,
abychom urychleně projednali návrh zákona
o hlavním městě Praze. Přijetím
zákona o federaci nastávají v Praze velmi
komplikované právní vztahy. Praha je jednak
hlavním městem ČSR a současně
i hlavním městem federace. Tyto otázky je
třeba řešit. Chtěl bych poprosit vládu
ČSR, aby návrh zákona o Praze byl připraven
co nejpečlivěji bez velkého časového
prodlení, ještě před přijetím
celkové úpravy národních výborů
a samosprávy. V této souvislosti se domnívám,
že bychom měli v nové zákonné
úpravě řešit otázku statutárních
měst; jsou to všechna bývalá krajská
města, např. Liberec, Hradec Králové,
Ústí nad Labem a další. Dále
je třeba řešit v zákonné úpravě
problematiku okresních a lázeňských
měst, která mají svou specifiku. Domnívám
se, že by také v této souvislosti měla
být mezi příslušnými orgány
předsednictva české vlády a ministerstva
výstavby a techniky řešena otázka příměstských
území a aglomerací a vlivu příslušných
měst na ně. A to nejen v tom negativním smyslu,
jak se to podává v zákoně o městě
Ostravě a v navrhovaném zákoně o městě
Plzni, ale podstatně komplexněji a systémově.
Dále bude třeba řešit otázku
vzájemného vztahu samosprávy a otázku
finanční samostatnosti.
Děkuji.
Předseda dr. Císař: Kdo se ještě
hlásí o slovo k návrhu zákona? Posl.
ing. Chlup.
Posl. ing. arch. Chlup: Vážené soudružky
a soudruzi, jsem pro to, abychom přijali zákony,
protože je to jeden ze základních kroků,
které by měly napravit dosavadní nedobré
postavení měst; které brání
v tom, abychom města znovu dostali do polohy, kdy se stanou
společenskou, provozní a ekonomickou jednotkou.
To bude velmi důležité z hlediska řízení
společnosti po stránce politické i hospodářské.
Přihlásil jsem se proto, že v obou zdůvodněních
a v diskusi bylo zdůrazněno jedno hledisko, konkrétně
se to projednávalo v otázce mzdových fondů,
že se nic nestane, nebude to nic stát a mírné
zvýšení se uhradí z vlastních
prostředků. Vlastní prostředky měst
jsou prostředky do mzdových fondů. Chtěl
bych polemizovat s tím mírným zvýšením.
Jsem přesvědčen, že zákon je
administrativní úprava, která je nutná
a v řadě věcí pomůže.
Ale je naprosto nedostatečná, pokud nebude podložena
ekonomickým postavením měst, a to se zatím
neděje. Města přestala být ekonomickými
jednotkami, přestala hospodařit, přestala
podnikatelsky uvažovat. To má vliv i na životní
prostředí. Dnešní města v dnešním
postavení nemají zabráněno, aby prohlásily,
že chtějí mít čistý vzduch,
že chtějí sázet stromy. Není
to v tom, že by města nechtěla, nebo funkcionáři
nechtěli, ani v tom, jestli podléhají přímo
vládě nebo prostřednictvím KNV. Ekonomická
podstata měst je záležitost zatím nevyřešená,
dokud ji nevyřešíme, ani životní
prostředí nám samo ze zákona nevyplyne.
Totéž se týká otázek administrativy.
Uvedl bych několik čísel. Jestliže máme
ve městě fondy ve výši 22 miliard Kčs,
potom asi za 8 miliard město spravuje průmysl a
za 9 miliard vlastní město. Vezmeme-li počet
lidí, který běhá kolem těchto
fondů v závodech a průmyslových podnicích,
pak množství lidí na MNV je v porovnání
s tím směšné. Musíme pro města
udělat více než jenom tento zákon. Čeká
nás to.
Uvedu ještě několik příkladů:
v našem městě bylo na stavebním úřadě
oddělení geometrů, kde pracovalo asi 20 lidí.
Dnes nemáme ani jednoho. Důsledek je, že nevíme,
co ve městě je, že věčně
překopáváme kabely a děláme
zmatky. Na stavebním úřadě bylo dále
10 právníků. Dnes je tam jeden a ten dělá
něco jiného. Města měla vztah k věcem,
které se v nich dělaly a měla i nástroje.
Hodnota infrastruktury na jedno pracovní místo v
našem městě je asi 250 tisíc korun.
Znamená to, že s každým novým pracovním
místem ve městě by se mělo jednorázově
investovat 250 000,- Kčs, aby hodnota dále neklesala,
abychom nepřetížili dopravu, nezhoršili
zásobování vodou apod. Jaké má
město nástroje k tomu, aby podnik, který
staví nový závod, poskytl nějaký
příspěvek? Není to dořešeno.
Doufám, že pochopíte, že nemluvím
proti zákonu. Je to první krok, malý a ne
rozhodující. V oblasti hospodářské
samostatnosti měst budeme muset udělat další
kroky, bude to znamenat narůstání aparátu.
Je to nezbytné, jestliže naši občané
mají být v našich městech spokojeni.
Chtěl jsem na to upozornit proto, že se zde optimisticky
hovořilo, že tyto úpravy neznamenají
žádné zvýšení mzdových
fondů, ani jiné změny. Je to první
nezbytný krok k dalším úpravám.
Předseda dr. Císař: Hlásí
se ještě někdo o slovo? /Nikdo se nehlásil./
Protože se nikdo dále nehlásí o slovo,
je rozprava skončena. Žádám zpravodaje
posl. Sluku, aby se ujal závěrečného
slova.
Posl. Sluka: Vážení soudruzi poslanci,
domnívám se, že v žádném
diskusním příspěvku nebylo vysloveno
negativní stanovisko k navrhovanému znění
zákona. Chápeme zamyšlení posl. Chlupa
nad hospodářskými problémy. Je to
otázka, kterou v současné době řešíme
v našem výboru pro národní výbory
v souvislosti s řešením celkového postavení
národních výborů v soustavě
zastupitelských orgánů ČSR. Domnívám
se, že po schválení těchto dvou zákonů
a zákona o městě Brně si můžeme
ověřit v praxi, co chceme později uplatnit
v celém rozsahu a posílení maximální
pravomoci základních článků
- místních a městských národních
výborů na území naší ČSR.
Předseda dr. Císař: Můžeme
přistoupit k hlasování. Doporučuji,
abychom obdobně jako u zákona o Ostravě hlasovali
o celém návrhu zákona najednou vcelku podle
předložené zprávy obou výborů.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? /Nebyly./
Kdo tedy souhlasí s celým návrhem zákona
ČNR o městě Plzni ve znění
předložené společné zprávy
obou výborů, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování? /6 poslanců./
Tím Česká národní rada schválila
zákon o městě Plzni. Skončili jsme
projednávání čtvrtého bodu
dnešního pořadu. Přerušuji do 10,45
hod. schůzi.
/Schůze přerušena v 10,10 hod./
/Schůze opět zahájena v 11,05 hod./
Předseda dr. Císař: Zahajuji přerušenou
schůzi České národní rady.
Přikročíme k projednávání
5. bodu schváleného pořadu, kterým
je
Žádám prvního z navrhovatelů
posl. Šulce, aby návrh blíže odůvodnil.
Zpravodaj posl. Šulc: Vážené soudružky
poslankyně a soudruzi poslanci, na dnešní schůzi
je vám v tisku 23 předložen návrh podepsaný
mnou a dalšími poslanci na doplňovací
volby do výborů ČNR.
Předložený návrh vychází
ze zkušeností, které byly získány
od počátku t. r., kdy výbory začaly
pracovat jako orgány ČNR, která se stala
zákonodárným sborem ČSR.
V návrhu jde pouze o dílčí úpravy,
ve kterých jsou respektována přání
některých poslanců. Někteří
z nich požádali, aby mohli pracovat ve výboru,
jehož specifická působnost je jim bližší
s ohledem na jejich povolání a zájem. Zároveň
tito poslanci požádali o odvolání z
výboru, do něhož byli původně
zvoleni. Naproti tomu někteří poslanci požádali,
aby kromě výboru, do kterého byli zvoleni,
mohli pracovat ještě ve výboru dalším.
Předsednictvo ČNR předložené
návrhy posoudilo a celkový návrh zařadilo
na pořad této schůze. Prosím, abyste
si předložený návrh ještě
doplnili o tyto tři změny:
První úprava se týká výboru
kulturního a školského, kde se navrhuje zvolit
do tohoto výboru posl. Jiřího Rubína,
který současně zůstává
ve výboru zdravotním a sociálním.
Druhá úprava se týká výboru
pro plán a rozpočet, do kterého se navrhuje
zvolit posl. ing. Aloise Buchtu, který zůstává
ve výboru kulturním a školském.
Třetí změna se týká výboru
pro národní výbory a národnosti, do
kterého se navrhuje zvolit posl. ing. arch. Zd. Chlupa,
který odchází z výboru kulturního
a školského.
Takže původní návrh na doplňovací
volbu, resp. odvolání některých poslanců
z výboru ČNR po těchto doplňcích
zní:
Odvolávají se
poslanec Walter Piverka z výboru pro plán a rozpočet,
poslanec Jan Latner z výboru pro právní ochranu
občanů,
poslankyně Heda Kolaříková z ústavně
právního výboru,
poslanec Richard Škrobánek z výboru pro obchod,
dopravu, pošty a telekomunikace,
poslanec ing. arch. Zdeněk Chlup z výboru kulturního
a školského.
Volí se
poslanec Walter Piverka do ústavně právního
výboru,
poslanci Jan Latner, Josef Miler a ing. arch. Zdeněk Chlup
do výboru pro národní výbory a národnosti,
poslanci ing. Jana Bardoňová, MUDr. Erich Springer,
ing. Petr Víšek, JUDr. Vladimír Vybral, PhDr.
Adolf Turek, MUDr. Karel Kácl a Jiří Rubín
do výboru kulturního a školského
poslanci Bohumil Sluka a MUDr. Erich Springer do výboru
zdravotního a sociálního,
poslanci Stanislav Šulc a JUDr. Božena Pátková
do výboru pro právní ochranu občanů.
posl. ing. Zdeňka Polochová a ing. Alois Buchta
do výboru pro plán a rozpočet,
posl. ing. Jiří Zahradník do výboru
průmyslového,
posl. Jaromír Bartášek a ing. František
Exner do výboru pro zemědělství a
výživu,
posl. Jaroslav Brabec, Dobromila Vávrová, Heda Kolaříková
do výboru pro obchod, dopravu, pošty a telekomunikace.