Česká národní rada 1969 – 1971

Místopředseda ČNR Jedlička: Nyní přerušujeme naše jednání na 15 minut. Jako první po přestávce vystoupí posl. dr. Adam.

/Po přestávce řízení schůze převzal předseda ČNR dr. Císař./

Předseda dr. Císař: Budeme pokračovat v našem jednání. Chci oznámit, že zatím vystoupilo 16 řečníků v diskusi k programu vlády. Zbývá 28 přihlášek do diskuse. Po 15 minutách jednoho vystoupení by to bylo - nemýlím-li se - 420 minut, tzn. asi 7 hodin čistého času diskuse. Proto bych prosil, kdyby řečníci dodržovali diskusní lhůtu a kdyby také byl dodržován čas pro přestávky. Prosil bych, aby v diskusi bylo zaujato stanovisko pouze k bezpodmínečně nutným věcem.

Jako první vystoupí poslanec dr. Adam, připraví se ing. Buchta.

Posl. dr. Adam: Vážený soudruhu předsedo, vážená Česká národní rado, prohlášení hlavních ideových zásad první české vlády děje se v neklidném ovzduší, které je příznačné pro celý dnešní svět. Není vinou českého národa, že neklid světa byl zanesen i sem, do srdce Evropy. My ale přesto musíme vyvinout úsilí, abychom vlny tohoto obecného světového neklidu od naší země co nejvíce odráželi. Tu je první dějinná úloha naší první české národní vlády. Tato vláda si vydobude úctu a nastolí dobrovolnou kázeň v národě, bude-li citlivě reagovat na myšlenky a potřeby lidu, bude-li dnes a denně dokazovat otevřenost, upřímnost a spravedlnost svého počínání, bude-li tak získávat důvěru, která je prvníma nepominutelným předpokladem úspěšné správy veřejných věcí. Nenamlouvejme si, tento národ dovede pochopit, co vláda může a kam až může. Tento národ ale očekává od své vlády činy. Třeba drobné, neokázalé, ale dobré činy.

Naši lidé očekávají, bude-li vláda s to brzy vyhlásit opatření k hospodářskému ozdravění, i když nebudou příjemná. Vláda ovšem musí se svým lidem sdílet dobré i špatné. Nemůže zajišťovat přednost v zásobování ve zvláštních prodejnách pro kohokoli, stojí-li občané ve frontách před obchody a shánějí-li marně zboží, které chtějí koupit. Na každé dlouhé cestě musí být učiněn první krok. Otázka cenzury je palčivá, ale její řešení není zcela v moci tohoto sněmu a jeho vlády. Ale přesto se dá i na tomto úseku něco udělat, co by ukázalo naší veřejnosti upřímné úmysly. Na našem posledním zasedání 8. ledna jsme bohužel neusnesli zásadu imunizace poslaneckého projevu. Po opětném prostudování zákona nejsem stále přesvědčen, že to Česká národní rada nemohla učinit. Česká národní rada se tedy zatím neodhodlala k rozhodnutí, a proto se obracím z tohoto místa na předsedu české vlády se žádostí, aby dal České národní radě on své osobní ujištění, že nepřipustí, aby projevy poslanců a ministrů ČSR, ale i ostatních orgánů ČSSR byly Českým úřadem pro tisk a informace nebo kýmkoli jiným cenzurovány, resp. aby nebyly vydávány pokyny k omezení svobodného zveřejňování projevů. Domnívám se, že by takové prohlášení přesvědčilo českou veřejnost o upřímných úmyslech vlády a pomohlo založit vzájemnou důvěru, která je pro spořádaný a klidný život v této zemi tak potřebná.

Naše veřejnost již od jara 1968 očekává rozhodné činy k nápravě nepříznivého stavu našeho národního hospodářství. Jsme si všichni vědomi, že se to nemůže uskutečnit líbivými činy, ba naopak, že odstraňování příčin tohoto hospodářského stavu se může dít jen chirurgickým zákrokem při plném vědomí a bez narkózy. Zde budeme potřebovat podporu všech politických stran, odborů, zemědělců, žen, mládeže a studentstva. Ano, řešení hospodářských problémů bude bolet. Naši lidé budou muset přinést oběti a utáhnout opasek. Učiní to, budou-li přesvědčeni, že jejich uskrovnění jde k dobru celé národní společnosti. Ale asi by to odepřeli učinit, kdyby cítili, že jejich uskrovnění je promrháváno nadměrným, drahým a málo schopným úřednickým aparátem, že se získané prostředky opět vynakládají na předem prohrané akce, že i nadále proděláváme v zahraničním obchodě.

Vláda prohlašuje, že přebírá závazky svých předchůdců. Myslím, že je to odvážné prohlášení, když ani nebyla pořízena inventura závazků. Proto se přimlouvám za to, aby do konce prvního pololetí tohoto roku se zprávou o stavu českého národního hospodářství byla provedena i inventura přebíraných závazků a aby byl předložen návrh na konsolidační program.

Do konce prvního pololetí t. r. by se s konečnou platností mělo uskutečnit oddělení hospodářské sféry od státního správního řízení. Zatím vypracované návrhy zákona o podniku toto oddělení organizovaně neřeší. Je vážné nebezpečí, že pod novou firmou bude direktivní řízení ve svých negativních stránkách pokračovat dále.

Zatím získané informace o připravované vnitřní organizaci českých ministerstev a o velkolepých bitvách, které úředníci úspěšně svádějí za další nárůst centrálního aparátu, to potvrzují. Ještě jsme nezapomněli, jaký aparát nejen řídil, ale i znárodňoval u nás průmysl po druhé světové válce a mělo by se srozumitelně a před celou veřejností vysvětlit, proč bychom nyní jen pro české země měli mít několikanásobek tehdejších stavů. Lidé to sledují se znepokojením a také tyto věci je zneklidňují, a právem.

První česká vláda si svůj aparát teprve vytváří, ona není nucena cokoliv mechanicky přejímat, ani nemusí ze sociálních důvodů udržovat vysoké počty zaměstnanců, když noviny jsou přeplněny inzeráty hledajícími uchazeče o práci. Zde stojí vláda před velkým úskalím. Veřejnost očekává, že vláda bude s to oznámit, jaké procento dosavadního překrveného aparátu na ni připadá a o kolik se sníží v důsledku racionalizace a v důsledku oddělení hospodářské sféry od direktivního státního řízení.

Nevyřešena stále zůstává otázka zakladatele podniků. Tuto funkci nemohou vykonávat ministerstva jako správní nepodnikatelské orgány, nebo opět nedobře skončíme. Žádáme, aby vláda uvážila možnost zřídit pro jednotlivé úseky národních podniků fondy národního majetku, které by vykonávaly funkci zakladatele podniku, vybavovaly by podnik základním jměním, toto by případně rozšiřovaly, zaručovaly by se za dlouhodobé úvěry podniků, rozhodovaly by o likvidaci podniků a potvrzovaly by ředitele podniků.

Rád bych ještě přednesl několik poznámek k otázkám zásobování národního hospodářství. Z rušili jsme systém materiálně technického plánování, ale nic nového pro řízení oběhu zboží, pro řízení zásobování jsme nenastolili, žádné dokumenty o tzv. ekonomické reformě nebo o nové soustavě řízení o těchto věcech nehovoří. Stav oběhu zboží je špatný. Rád bych proto požádal vládu, aby v ministerstvu obchodu zajistila metodické a legislativní řízení celého oběhu zboží, tedy nejen ve sféře vnitřního a zahraničního obchodu, ale i ve sféře odbytových a zásobovacích organizací průmyslu, stavebnictví a dalších odvětví. Špatný oběh zboží způsobuje poruchy v celém národním hospodářství, působí vážné valutové ztráty v zahraničním obchodě, a znesnadňuje zásobování obyvatelstva. Jenom za rok 1968 nám stouply zásoby v důsledku špatného oběhu zboží o 25 %. Ve sféře oběhu zboží pracuje více než půl miliónu lidí, jejichž práce zatím nebyla na rozdíl od jiných průmyslově vyspělých států především ovlivněna moderní technikou a organizací. Pro ilustraci několik údajů: naše úplnost dodávky je asi o 35 % menší než v průmyslově vyspělých státech, pohotovost dodávky, to jest dodací lhůty asi třikrát delší, v maloobchodě pracuje asi 40 % potřebného počtu zaměstnanců, velkoobchod a maloobchod pracují bez ztráty jen za cenu velkých slev na odvodech a bankovních úrocích. Naše obchodní právo je více než nedokonalé. Výzkum v této oblasti je právě tak jako zavádění moderní techniky zcela nedostatečný, kvalifikace lidí se udržuje na nízké úrovni.

Naše vláda nebude asi moci rychle vyřešit otázky průmyslu. Jsou složité a náročné, mají velké nároky na peníze a čas. Dejme si proto nejdříve do pořádku svůj krevní oběh, to jest oběh zboží a zásobování podniků, což realizuje hodnoty vytvořené naší výrobou. Není to náročné na čas a peníze a bude to působit jako stabilizační faktor i tím, že lidé budou vystaveni i jako výrobci i jako spotřebitelé menšímu zneklidňování při obstarávání nákupů. To se týká i našeho zahraničního obchodu. Tam je třeba již skoncovat s tím, že někdo jiný vyrábí a někdo jiný rozhoduje, jak a za kolik to prodá a rozdíly pak řeší náporem na dotace ze státního rozpočtu. Nikdo, ani nejlepší přítel od nás nemůže chtít, abychom nakupovali draho a prodávali pod cenou. Tu je třeba mít odvahu to jasně vysvětlit. V každém případě je třeba s dotacemi v zahraničním obchodě co nejrychleji skončit.

Přimlouvám se za to, aby vláda v prvním pololetí projednala se ztrátovými podniky objem dotací na příští tři roky s tím, že tyto dotace budou každý rok menší a aby mohly být od roku 1972 úplně zrušeny. Uspořené prostředky je nutno použít k úhradě schodků minulých let a k vytváření finančních rezerv našeho státu, bez nichž se prostě hospodařit nedá.

Obracím se na naši vládu dále se žádostí, aby energicky podpořila význam, vědecké bádání a technický rozvoj a aby rychle vytvářela objektivní podmínky pro využití výsledků výzkumu našimi podniky.

Prosím, opravdu prosím, aby bylo rázně skoncováno s úřednickým řízením vědy a výzkumu, jak to trefně svého času nazval akademik Šorm.

Tento národ má řadu dobrých tradic, ale také bohužel sklon k podceňování výzkumu a technického rozvoje. Hospodářská krize třicátých let toho byla otřesným důkazem. A dnes podniky pokračují. Kolik podniků si z vytvořeného zisku tvoří fondy na vývoj a výzkum a jsou zde pro to vůbec metodikou ministerstva financí vydanou vytvořeny podmínky a předpoklady?

Zanedbaný technický rozvoj celé terciární sféry, ale i spotřebního a potravinářského průmyslu vyžaduje okamžitou nápravu Celý výzkum potřebuje perspektivu a stabilitu, skoncování s neplodnými reorganizacemi a odstraněním přebujelé plánovací administrativy a vytyčení jasných cílů a stanovení konkrétních úkolů. Jenom rychlé uplatňování výsledků moderní vědy a techniky může povznést naše národní hospodářství na úroveň, která zajistí dobrou perspektivu této země.

Proto je nutné urychleně začít pracovat na vytyčení ucelených technicko-ekonomických programů. Je třeba, aby ve státním rozpočtu České socialistické republiky byla zřízena jako samostatná kapitola Český fond vědy a techniky.

Přimlouvám se také za to, aby byla provedena taková úprava platů vědeckých a výzkumných pracovníků, která odpovídá společenskému významu této práce a hladině těchto platů ve vyspělých státech. Těmto pracovníkům je také třeba umožnit studijní cesty a stáže v zahraničí. Současně je nutno upravit i ceny prací výzkumných a projektových prací tak, abychom zde vůči vyspělým zemím nefungovali jako dumpingový partner.

Naše nová vláda prokazuje svým prohlášením své dobré úmysly. Je to dobré prohlášení a naše obyvatelstvo ho dobře přijímá. Jde nyní o to, aby tyto úmysly byly rychle proměněny v činy, třeba zpočátku drobné.

Je třeba, abychom všichni společně dali vládě k tomu možnost vytvořením klidu a ovzduší vzájemné důvěry. Proto je třeba dát vládě důvěru a potřebný čas.

Prohlašuji proto, že budu pro poskytnutí důvěry této první české vládě, vládě české Národní fronty, hlasovat. /Potlesk./

Předseda ČNR dr. Císař: Hovořit bude poslanec ing. Buchta.

Posl. ing. Buchta: Vážené soudružky a soudruzi, v poslední době se s rostoucím zármutkem a s nespokojeností pozoruji důsledky toho, že československé politické vedení nechce nebo nemůže říkat lidem pravdu o své politice. Mnozí lidé pak přestávají věřit, ztrácejí nadšení a od politiky se odvracejí.

Přitom hovoříme o jednotě. Prosím, jak tomu mám rozumět? Považujeme snad za možné jednotu na základě neznalostí?

I přes tuto ne zřejmě dosti promyšlenou politiku chce český lid pokračovat v započatém úsilí o humánní socialismus. Vedení by si mělo uvědomit, že ztrácet komunikaci s lidmi znamená ztrácet přirozený vliv v zemi a mělo by rychle revidovat svou uzavřenou politiku.

Jinak český lid vkládá své naděje do ekonomické reformy. Pracující chtějí dosáhnout souladu mezi svým výrazným úsilím a hospodářským výsledkem a chtějí opustit situaci, skrytou po léta za urážlivým pojmem "spotřebitel".

Občan ví, že někdejší zdokonalená soustava řízení potřebovala ke svému uskutečnění i politický prostor a že tato potřeba byla jedním z činitelů, který přivodil loňský lednový pád režimu osobní moci, který takový prostor nedával. Občan ví, že to neplatí toliko pro tenkrát.

Víme, že se k ekonomické reformě z prosince 1968 přihlásil i ústřední výbor strany a tím jen nepřímo podal důkaz o svém odhodlání pokračovat v polednové reformě politiky. V ekonomické reformě je však třeba mimo odhodlání ji provést i řadu konkrétních opatření. Včerejší vládní prohlášení má již blíže ke konkrétnosti, než prohlášení jiná. Považuji prohlášení Rázlovy vlády za šťastné, neboť její program je podle mých představ v souladu s potřebami lidu a potřebami státu.

Pomáhejme naší české vládě, buďme dobrými prostředníky mezi ní a českým lidem, který vkládá do vzkvétajícího hospodářství své naděje.

21. srpen změnil mnohé, i výchozí podmínky ekonomické reformy. Naše odhodlání provádět ekonomickou reformu zde však zůstalo, u některých i vzrostlo. Soustřeďme se především na to, jak odhodlání akčně využít a ne jen, jak vzbudit dojem poslušných dobráků. Máme velikou šanci. Spatřuji ji ve vůli národa lépe a demokraticky si vládnout a lépe žít. Tuhle vůli, pokud vím, zatím nedokázal Čechům v jejich tisícileté tradici nikdo vzít. Naplňujme ji tedy tam, kde je to nyní možné a snažme se nahoře i dole, aby to bylo brzy možné ve všech oblastech. /Potlesk./

Předseda ČNR dr. Císař: Hovoří poslanec František Touška, připraví se poslanec ing. Vlastimil Kaše.

Posl. Touška: Vážené poslankyně, vážení poslanci. V této historické síni odezněla už včera i dnes řada příspěvků na podporu programového prohlášení první vlády naší České socialistické republiky. Dovolte mi, abych k těmto hlasům připojil též stanovisko poslanců České národní rady - členů Československé strany lidové.

Především bychom rádi ocenili fakt, že tato naše vláda chce uvádět do každodenní praxe politiku střízlivou, věcnou a racionální, že je rozhodnuta vládnout vpravdě demokraticky. Neboť jen takovou politikou a takovým přístupem k problémům může vláda i Česká národní rada získat důvěru nejširší veřejnosti. Jedině takovou politikou můžeme dospět k tolik potřebné konsolidaci vnitropolitických poměrů a pokračovat ve shodě s cítěním a tužbami lidu v postupné, nicméně však důsledné realizaci polednové politiky, uskutečňovat v duchu nejlepších tradic našeho národa hluboce lidský program výstavby společnosti, v níž bychom se všichni cítili opravdu doma.

Proto je určitě dobré, že se naše vláda přihlašuje také k uplatňování politiky otevřené. Tento postoj vlády je třeba vysoce hodnotit. Vždyť jednou z hlavních brzd dynamiky společenského rozvoje v minulém období bylo právě narušené spojení mezi veřejností a vedoucími politickými a státními orgány. Po letech vlády nad lidem přišlo po Lednu údobí vlády s lidem. Je tedy žádoucí, aby česká vláda pokládala systém vlády s lidem za kategoricky mravní a společenský imperativ, od něhož nelze ustoupit. Chceme-li jít vpřed - a to chceme - chceme-li uvést v činnost pozitivní hybné síly společnosti, k tomu je nejen třeba, aby se zdravě střetávaly a tříbily rozdílné názory a aby k tomuto dialogu byl vytvořen žádoucí prostor. Domníváme se, že účelnou základnou pro konfrontaci stanovisek je vedle zastupitelských orgánů především Národní fronta. Vítáme proto, že vláda přikládá velký význam svému vztahu k České národní frontě. Domníváme se však, že potřebný prostor pro vytváření seriózní státní politiky je třeba zajišťovat nejen kontakty s Národní frontou jako celkem, ale i přímo s jednotlivými politickými stranami a významnými společenskými organizacemi.

Československá strana lidová jako členská organizace Národní fronty pokládá otevřenou politiku vlády za výzvu k rozsáhlé společenské iniciativě a chce na ni odpovědět svým vlastním přínosem ke konstruktivnímu řešení všech závažných otázek současného života. V upřímné, poctivé diskusi si chceme vyměňovat názory s našimi partnery, a to z přesvědčení, že právě proces tvořivého jednání je onou očistnou lázní, která otvírá cestu k nejlepším východiskům a závěrům.

V rozpravě byly jistě právem hodnoceny všechny pozitivní rysy předloženého vládního prohlášení i konkrétní přístup k řešení řady věcných problémů, které stojí před naší společností. Budeme proto i my plně podporovat vládu při plnění jejího náročného programu.

Víme, že zvláště za daného stavu věcí lze těžko počítat s nějakými okamžitými výsledky. Není ani možné, aby problémy nahromaděné za dlouhou řadu let byly naráz objasněny a vyřešeny. Přesto však předpokládáme, že reálně rozpracovaný a důsledně prosazovaný program české vlády může v poměrně krátké době uvést do pohybu alespoň řešení těch nejpalčivějších otázek, zvlášť když bude naše vláda říkat občanům, a to vždy včas, pravdu byť třeba trpkou. Občané této země na to mají jednak právo a jsou navíc nejméně tak moudří, jako onen vysoký francouzský důstojník - dosud prý žije - který vždy žádal od svých nejbližších spolupracovníků: "Referujte mi především o věcech nepříjemných."

Jde nám všem o to, aby se naše společnost rozvíjela jako společnost prosperující, sociálně spravedlivá, vysoce humánní a demokratická. To je cíl, pro jehož dosažení chtějí v souladu se závěrečnými slovy prohlášení předsedy vlády rádi věnovat své síly také poslanci z řad Československé strany lidové.