Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda dr. Císař: K poznámce se přihlásil posl. Šulc.

Posl. Šulc: Domnívám se, že návrh zpravodaje je správný a promyšlený a navrhuji konec diskuse.

Předseda dr. Císař: O slovo se ještě přihlásil posl. Icha.

Posl. Icha: Myslím, že nemůže být žádného rozporu v tom, jestliže skupina dvaceti poslanců navrhne někoho nového. Neškrtne-li z původně navržených, zůstávají v platnosti původně navržení kandidáti. Přijdou-li ještě tedy kandidáti další a nikdo se neškrtne, pak zůstává to, co bylo původně navrženo. O tom nemůže být rozpor.

Předseda dr. Císař: Dovolte mi malé odbočení. Podílel jsem se na sestavení kandidátky padesáti poslanců ČNR, kteří byli minule zvoleni. Bylo to mnohatýdenní jednání a kdo u těchto jednání byl, potvrdí, že se bral v úvahu bezpočet kritérií, abychom v těchto padesáti lidech vyjádřili jak zastoupení krajové, regionální, politické, věkové, mužů a žen atd. Kritérií byl tedy velký počet. A když je kandidátka takto projednána a sestavena, potom se předpokládá, že projde. A prošla. Myslím, že není ani tak důležité ze zkušeností sestavení kandidátky, které znám nejen z tohoto případu, ale mohl bych uvést řadu jiných, protože odpadne procedura, ale že se stejně nevyhneme ohromně složitým a obtížným jednáním o sestavování kandidátky. Myslím, že zabezpečit skupině právo navrhnout dodatkem k tomu, co takto složitě bylo projednáno, má být zachováno, ale pochybuji, že to bude mít praktický význam. Vždycky to dopadne tak, že např. jestli vypadne jižní Čech, že bude otázka, co s tím budeme dělat. Jakékoliv skupiny si mohou odhlasovat, že tam jižní Čech nebude. Přes regionální návrh, aby tam jižní Čechy měly zastoupení. Tvůrci návrhu chtějí, aby bylo zabezpečeno navrhnout, pozměnit původní kandidátku a v tom smyslu jednal ústavně právní výbor. Zpravodaj by to měl říci. Prosil bych, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Klokočka: Domnívám se, že tato otázka není tak sporná. Stavím se za formulaci, kterou schválil ústavně právní výbor dnes v poledne, která byla přečtena a kterou jste dostali tiskem.

Pokud jde o regionální aspekty, myslím, že při navrhování kandidátů skupinami dvaceti poslanců je možno řešit určité ohledy na regionální zastoupení, ale na druhé straně neexistuje předpis, který by ukládal ČNR, aby měla přesnou regionální strukturu, která obráží počty obyvatel nebo význam a sílu jednotlivých oblastí.

Předseda ČNR dr. Císař: Slyšeli jste sedm doplňovacích návrhů ústavně právního výboru, jak je přednesl zpravodaj. Má k nim někdo protinávrh?

Posl. dr. Adam: Prosím, aby bylo hlasováno o mém návrhu, jako o pozměňovacím návrhu ve smyslu platného jednacího řádu.

Posl. dr. Lacina: Souhlasím s návrhem soudružky dr. Sobotníkové, která přednesla návrh na minimální sedmidenní lhůtu s možností případně odmítnout projednávání návrhu a žádám, aby se o tomto návrhu hlasovalo.

Předseda ČNR dr. Císař: Jsou další protinávrhy? /Nikdo se nehlásí./ Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovat nejprve o protinávrhu poslance dr. Adama. Prosím, aby jej ještě jednou přednesl.

Posl. dr. Adam: Navrhuji doplnit § 48 odstavcem 5 tohoto znění: "Uveřejněné zápisy jednání a těsnopisecké zprávy jsou imunizovány." Děkuji.

Předseda ČNR dr. Císař: O tom už hovořil předseda ústavně právní komise, že podle jeho názoru nemůžeme měnit federální zákony ČNR.

Je zde přednesen protinávrh. Dávám hlasovat: Kdo je pro protinávrh, jak byl přednesen poslancem dr. Adamem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Protinávrh dostal 47 hlasů, byl tedy zamítnut.

Prosím o hlasování o dalším protinávrhu, aby kandidátky byly předány 7 dní před termínem, jak navrhoval posl. dr. Lacina.

Zpravodaj posl. dr. Klokočka: Návrh se týkal toho, aby veškeré materiály dostávali poslanci nejméně 7 dní před jednáním orgánů ČNR.

Předseda ČNR dr. Císař: Prosím, aby dr. Sobotníková upřesnila svůj návrh.

Posl. dr. Sobotníková: Navrhovala jsem, aby veškeré materiály byly předkládány 7 dní předem. Protože víme, že pracujeme v mimořádných podmínkách, v případě, že by nebylo možno dodržet tento termín, zařadit na program jednání i materiály, které poslanci nedostali 7 dní předem, ale na počátku schůze hlasovat o tom, zda souhlasíme, aby materiál byl projednáván. Byly vytvořeny volební obvody, musíme mít možnost se s někým doma poradit, než budeme hlasovat.

Předseda ČNR dr. Císař: Má zpravodaj přesný text ?

Zpravodaj posl. dr. Klokočka: Bylo to formulováno jako námět. Ne jako přesný text.

Předseda ČNR dr. Císař: Konstatuji, že nový text § 13 navržen nebyl. Návrh se objevuje znovu jen jako námět. Ústavně právní výbor o něm nejednal a nemohl text připravit.

Zpravodaj posl. dr. Klokočka: Jednali jsme o námětu a vycházíme z toho, že stačí dosavadní text v tom smyslu, že poslanci dostanou dokumenty v přiměřené lhůtě před jednáním, přičemž znovu podtrhuji, že existuje možnost pléna nebo kteréhokoliv orgánu odmítnout jednat o jakékoliv věci, kterou poslanci nepokládají za věc doručenou včas.

Předseda dr. Císař: Ústavně právní výbor měl odmítavé stanovisko. Navrhuje zůstat při původním textu. Ale je zde protinávrh, i když nezformulovaný.

Kdo souhlasí s návrhem dr. Sobotníkové, že bychom uložili ústavně právnímu výboru dopracovat návrh do jednacího řádu? /Hlasuje se./ Prosím o sčítání hlasů. Protinávrh dostal 114 hlasů a byl přijat.

Prosím zpravodaje, aby během schůze připravil s výborem přesný text § 13.

Tím máme návrhy vyčerpány.

O slovo se hlásí posl. Šulc.

Posl. Šulc: Navrhuji, abychom o všech předlohách hlasovali na konci zasedání a tím dostane zpravodaj čas ke zpracování textu.

Předseda dr. Císař: Bohužel, musíme napřed uzavřít jeden bod. Doporučuji, abychom nyní schválili celý zákon s tím, že text § 13 schválíme po projednání třetího bodu. Zatím zpravodaj připraví znění tohoto paragrafu. Kdo souhlasí s návrhem zákona o jednacím řádu ČNR ve znění zprávy zpravodaje, se schválenými opravami, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Zdržel se někdo hlasování ? /Nikdo./

Je někdo proti ? /Nikdo./

Zákon byl schválen jednomyslně.

Prosím zpravodaje, aby připravil text § 13 ve smyslu přijatého návrhu.

Nyní přistoupíme k projednávání třetího bodu pořadu

Prosím zpravodaje, místopředsedu ČNR dr. Jičínského, aby se ujal slova.

Ještě má připomínku soudruh poslanec Víšek.

Posl. ing. Víšek: Vzhledem ke schválení jednacího řádu ČNR upozorňuji na procedurální nedostatek, který tkví v tom, že na programu dnešní schůze není zařazen bod "Informace o veškeré činnosti předsednictva ČNR", jak to stanoví § 54 a 11 jednacího řádu. Navrhuji, aby tento bod byl zařazen na pořad jednání, abychom se vzápětí po schválení jednacího řádu nedopustili přestupku proti jeho znění.

Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji za tuto poznámku. Na příští schůzi se podle jednacího řádu již budeme řídit. Dovolte mi, abych zde na konci naší schůze nevystupoval bez jakékoliv přípravy a jakýchkoliv podkladů což by bylo neodpovědné. Prosím za prominutí, že jsme tentokrát postupovali ještě podle dosavadního platného jednacího řádu a podle nového budeme postupovat od chvíle, kdy nabude platnosti.

Prosím nyní, aby se ujal slova zpravodaj s. Jičínský.

Místopředseda ČNR dr. Jičínský: Vážené shromáždění! Mým úkolem je přednést zpravodajskou zprávu ústavně právního výboru k návrhu zákona o zřízení ministerstev a ústředních úřadů ČSR. Omlouvám se za to, že zpráva nebude zcela systematická a logická, protože na poslední schůzi výboru, která byla před dvěma dny, se prováděly některé významnější zásahy do návrhu zákona z hlediska systematiky. A dále vzhledem k celkovým časovým možnostem, v nichž pracujeme a proti kterým se ČNR nyní svým předchozím hlasováním ohradila, i když mám osobní pochybnost, zda toto ohrazení bude mít reálný efekt, pokud jde o změny stávajících skutečností, do kterých jsme se objektivně dostali přijetím termínu, pro který ČNR svého času hlasovala, totiž, aby účinnost zákona o federaci byla stanovena k 1. lednu. Pracujeme ve velmi napjatých časových limitech a jsou i omezeny možnosti včasného distribuování materiálů tak, aby zpravodaj mohl dostat upravený text. Tolik úvodem jako omluva a zároveň mi dovolte, abych předem připomněl smysl a zásady zákona, tak, jak se o nich hovořilo na minulé schůzi ČNR 20. prosince m. r., a to proto, aby při posuzování návrhu zákona bylo na něj uplatňováno adekvátní měřítko. Jinak řečeno, abychom od tohoto zákona nechtěli více, než je jeho úkolem, protože přišla ještě v poslední fázi, i po jednání ústavně právního výboru, řada připomínek, které jsou vážné, ovšem je velmi obtížné je všechny učinit předmětem seriózního jednání a po mém soudu je obtížné o všech jednat v plénu, nechceme-li podléhat určité improvizaci v tom směru, že budeme provádět v některých ohledech závažné změny návrhu zákona v plénu rozhodnutím, kdy nelze všechny souvislosti dost posoudit.

Zákon je právním podkladem pro utvoření české vlády. Bez tohoto zákona nemůže předsednictvo jmenovat českou vládu, s důsledky, které vyplývají pro realizaci federace na české straně.

Zákon byl připravován ve velmi napjatých časových lhůtách a tento časový moment determinuje povahu i kvalitu přípravy federace na české straně. Nelze s tímto návrhem zákona spojovat požadavky na hlubší změny v řídící soustavě výkonných orgánů ČSR.

Hlavní smysl zákona - vedle vytvoření právního základu pro konstituování české vlády - je v přemostění rozporu mezi stavem, který existuje po právní stránce dosud, stavem unitárního státu, a stavem, který se vytváří realizací federace, vytvořením ČSR, kdy vzniká řada nových státních orgánů, resp. jinak řečeno, kdy řada dosud existujících celostátních orgánů ve smyslu zákona č. 143/68 o federativním uspořádání ČSSR, přestává být federálními orgány, ale k tomu, aby se staly orgány ČSR, potřebují zákonný podklad, jinak bychom totiž tyto orgány rušili.

Návrh zákona vychází z toho, že právní úprava stanovící podrobnější vymezení kompetence jednotlivých orgánů státní správy, která je obsažena v řadě materiálních, právních předpisů, není tímto zákonem v zásadě dotčena. Dotčena je jedině tam, kde se to výslovně uvádí, a jistě jste si všimli, že dosavadní zrušovací klausule, kterou tento zákon obsahuje, je velmi chudá. Tento zákon nemění existující právní stav, ale činí nezbytná opatření pro to, aby výkonné orgány ČSR mohly fungovat, resp. ty orgány, které byly dosud celostátní, se mohly změnit v orgány ČSR. Připomínám to znovu, protože přišla řada připomínek od ministerstev a členů ČNR, které obsahují návrhy hlubších změn, které v této souvislosti - po mém soudu a podle názoru ústavně právního výboru - nelze dnes odpovědně projednat a zařadit do návrhu zákona.

I při této výhradě uvedu některé připomínky, které přišly a které ústavně právní výbor sice neprojednal, ale které uvádím jako zpravodaj s tím, že bude vhodné některé z nich do návrhu zákona začlenit. Znovu připomínám, že obavy některých ministerstev, zda tímto zákonem není dotčena kompetence daná jim zvláštními právními předpisy, jsou bezdůvodné a kompetence, která je založena platnými materiálními a právními předpisy, trvá. V tomto směru i požadavky na hlubší změny v systému řídícího mechanismu ČSR v metodách práce, budou vyžadovat i další hlubší zásahy do právní úpravy, které ovšem nebylo možné připravit v této krátké době a bez existence české vlády.

I když Česká národní rada je suverénním orgánem, pokud jde o přijímání zákonů a o stanovení státní vůle, je samozřejmé, že nelze od ní žádat - a nechám stranou ten stav, ve kterém ČNR pracovala a nachází se i dnes, pokud jde o stav aparátu, budovu atd. - aby sama vypracovala takovéto předpisy.

Promiňte mi, že jsem podrobněji hovořil o těchto otázkách, ale považuji to za nutné právě proto, že zde vznikly některé pochybnosti a obavy, resp. některé upřílišněné nároky na to, co by tento zákon obsahovat měl a co obsahovat reálně může.

Teď k vlastnímu návrhu zákona. Návrh většiny změn je uváděn ve zpravodajské zprávě, přesto hlavní změny uvedu sám ve své zprávě a upozorním na další změny, které došly od členů ČNR v průběhu jednání dnešního pléna, resp. do dnešního jednání, ale po jednání ústavně právního výboru.

V § 1 se doporučuje změnit pořadí ministerstev. Mluvím o tom, že klasifikace je sporná, že je to především teoretická otázka, nicméně byla akceptována ústavně právním výborem připomínka vznesená v předsednictvu ČNR, že je vhodné, aby po "průřezových ministerstvech" byla zařazena ministerstva sociálně politická a nakonec jednotlivá oborová ministerstva hospodářská.

Ústavně právní výbor i při vědomí relativnosti jakékoliv klasifikace těchto orgánů považoval za vhodné připomínku akceptovat a v tomto směru je § 1 změněn.

Paragraf 2 podle názorů obsažených i v diskusi na minulé schůzi ČNR i podle názoru ústavně právního výboru je změněn v tom směru že je rozdělen do odstavců. Mění se tu názvy úřadů potud, že místo "státní" se uvádí "český", což odpovídá i tomu, že na Slovensku jsou slovenské úřady. Myslím, že je to výhodnější z toho hlediska, že i federální úřady jsou přirozeně státní úřady, ale ty se pak nazývají federální. Myslím, že je vhodné tuto formulační změnu provést.

V tomto směru se mění označování i dalších ústředních orgánů státní správy, uvedených v textu zákona v dalších ustanoveních, nejen v § 2.

Upozorňuji už v této souvislosti na tiskovou chybu, ke které došlo při názvu výboru pro vysoké školy, kde se dosavadní název "Státní výbor" mění na "Český výbor pro vysoké školy" a je tam ještě ponecháno České socialistické republiky, což má vypadnout, poněvadž je to nadbytečné, jestliže tam formulujeme, že jde o český výbor.

Úřad pro tisk a informace se uvádí zvláště, a to proto, že - jak ČNR je přesvědčena - svou povahou se odlišuje od ostatních úřadů, uvedených v odstavci 1, a to zejména i z toho důvodu, že zákonné podklady pro jeho trvání jsou vázány na omezenou dobu a už tím je dána jeho odlišná kvalita ve srovnání s ostatními úřady, které jsou nezbytné pro fungování České socialistické republiky, zatímco o existenci tohoto orgánu se asi takové tvrzení pronést nedá.

Dále je tu v odstavci třetím výslovně uvedeno, že tyto úřady podléhají vládě a že jejich předsedu jmenuje vláda. V minulém návrhu toto ustanovení bylo možno vyvodit z ustanovení § 20, nyní je to tedy výslovně uvedeno zde, aby nevznikaly zbytečné pochybnosti.

Pokud jde o Český úřad statistický, navrhuje se tu obdobný postup jako na federální úrovni vzhledem k jistému zajištění objektivnosti statistiky rozdílným jmenováním předsedy. Na federativní úrovni je předseda jmenován presidentem republiky, čili se doporučuje, aby předseda Českého statistického úřadu byl jmenován předsednictvem ČNR, nikoli vládou.

V této souvislosti ještě poznámku, která přesahuje rámec návrhu zákona, ale kterou je nicméně třeba uvést. To proto, že se týká konstituování české vlády. Víte, že při předchozím jednání, kdy se projednávaly zásady institucionálního uspořádání ČSR ve výkonné sféře, bylo přijato stanovisko, že v čele cenového úřadu nemá být ministr. Návrh zákona nespojuje jako dosud platné právní předpisy, řízení úřadu cenového s funkcí ministra. Jde ovšem o praktický politický problém, o kterém předsednictvo na své poslední schůzi velmi obsáhle jednalo. Jednalo s designovaným předsedou české vlády ing. Rázlem o koncepci hospodářské politiky, která v této souvislosti předpokládá velikou roli cenového úřadu při tvorbě cenové politiky a z tohoto hlediska se tedy navrhuje, aby byl jmenován členem vlády ministr, který by byl pak pověřen řízením úřadu cenového.

Předsednictvo v tomto směru po obsáhlé diskusi souhlasilo s tímto návrhem. Proto o něm v této relaci hovořím. Tento návrh ovšem nepředpokládá právní vazbu v tom smyslu, že by ze zákona vyplývala souvislost obsazení tohoto úřadu s funkcí ministra. Ta tu institucionálně dána být nemusí, jde ovšem o to, dá-li ve smyslu předchozích jednání ČNR předsednictvu mandát k tomuto postupu.