Jenom ve strojích a zařízeních - pro vaši orientaci - dochází k strukturálním změnám, které činí 30 % objemu dovážených a vyvážených strojů a zařízení, což již je řádová změna a má to teda již řádový vliv jak na výrobu, tak i na odběr.

Pokud jde o vztah ke kapitalistickým státům. Myslím, že máme-li správně pochopit možnosti a názory naši perspektivy a budoucího vývoje, tak musíme vycházet skutečně stále z rozboru celkového dění v kapitalistickém světě a neustále ho doplňovat a jemu se také přispůsobovat. Za dané situace se domníváme, že je nejenom možné, ale nutné přejít na rozšíření hospodářských styků s těmito zeměmi, avšak při respektování zásady rovnosti, vzájemné výhodnosti, nevměšování, tak jak to uplatňujeme ve všech jednáních. Tato zásada je stále narušována řadou zemí, není dodržována přesto, že např. Československo je členem řady mezinárodních organizací a má mít rovná práva se všemi těmito zeměmi např. z členství mezinárodní organizace GATTU. Naše hospodářské vztahy nejsou ještě teda plně normalizovány. Je všeobecně známo, že např. Spojené státy jako takové z politických důvodů odmítají Československu doložku nejvyšších výhod, ačkoliv na ni máme plné právo, protože jsme členy stejné organizace.

Jestliže tedy přímá diskriminace - embargo není tak zjevné, trvá stále nepřímá diskriminace a nepřímé ovlivňování našich vztahů, vycházeje z toho, jaká se vytváří hospodářská a politická situace.

Já to zdůrazňuji proto, že přesto se domníváme, že je třeba budovat naši hospodářství na báze otevřené ekonomiky. Co to je? To znamená se širokým zapojením seriozních kapitalistických partnerů do přímé specializace a dělby práce. To má svoje rizika zejména bude-li politický vývoj probíhat pro nás nepříznivě a samozřejmě o to to bude pro nás prospěšnější, nakolik se nám podaří, aby bylo odvráceno nebezpečí války a válek vůbec. Zatím samozřejmě máme jenom několik skromných příkladů, kde již po léta např. s některými skandinávskými firmami máme širokou kooperaci, s některými italskými firmami, začínáme také s některými anglickými, rakouskými, ale ne se západoněmeckými podniky, i když tato snaha zde je. Já to podtrhují proto, že například u Západního Německa si musíme uvědomit nutnost i tady diferencovat, postupovat tak jak to vyžadují nejenom naše hospodářské požadavky, ale také jak to vyžaduje naše politická linie. A my v současné době zejména proto, docela triviálně řečeno, že naše technická inteligence, technici, konstruktéři znají německy, tak dostáváme na stůl požadavky s technickým zdůvodněním, že to a ono nelze nikde na světě jinde koupit než v Západním Německu a vývoj v roce 1967 našich vztahů k Západnímu Německu přerůstá již v politický problém jenom z těchto prostých, ale také složitých příčin.

Nebudu zde rozebírat široce současný stav konjunktury, ale musíme počítat s tím, že v roce 1968 bude v řadě kapitalistických zemí ještě pokračovat deprese, a to nám bude stěžovat naši práci v dalším rozvoji a docílení většího obratu a větší stability než tomu bylo dosud. Bylo by mnohé možno ještě říci i integračních procesech, o integračních seskupeních Evropského hospodářského společenství a jiných těchto seskupeních - snad potom v dotazech, připomínkách se k tomu vrátíme.

Celkově naše politika, kterou uplatňujeme, má dvě cesty. Jednak zajišťovat v dohodách a spůsobu práce mnohostrannost a tím bránit určité přímé a nepřímé diskriminaci a vlivu, který by byl nežádoucí, ale současně dvoustrannými smluvami s těmito zeměmi využívat to, co je pro nás výhodné, nebo kde nelze jinak. Přecházíme tedy na mnohostranné zůčtování s použitím volných měn, které jsou volné pro nás ale jenom teoreticky, kdy pochopitelně i při mnohostranném zůčtování každá z těchto zemí si hlídá vztahy tak, aby nebyly pro ně nevýhodné a pochopitelně nedopouští volnou zůčtovatelnost těchto volných měn, ale požadují jejich přímé použití k nákupu zboží tam, kde byly vyprodukovány.

Pokud jde o rozvojové země, je situace nesmírně složitá, perspektiva jejich vývoje je velmi nejasná. Je vám známo, že například národní osvobozenecké hnutí v Africe procházelo za odlišných podmínek a vyznačuje se celkem takovou nerovnoměrností, specifičností, která nebyla i u nás doceněná, některé stavy byly přeceněny a z toho vznikly vážné problémy prakticky ve vztahu ke všem zemím černé Afriky a řadě zemí Azie. Tyto země jsou do značné míry závislé na svých bývalých metropolích a musíme si přiznat, že jsme tuto závislost mnohdy nedocenili, že nejsou schopny samostatného hospodářského rozvoje a přistupuje-li k tomu ještě politický aspekt, rozvoj buržoázie v těchto zemích, jako je tomu kupříkladu v Ghaně nebo v Nigérii, pak pochopitelně dochází k přehodnocování vztahů a v současné době k řešení problémů, kdy musíme nejenom likvidovat některé nežádoucí aktiva z minulosti, ale také zabezpečovat rozvoj pro příští období.

Hospodářská situace v arabských zemích by byla sama o sobě dostatečným příkladem této složité situace. My budeme v příštích dnech s nimi jednat. Vezmeme-li například pro pochopení vztahy naše k Egyptu - Sjednocené arabské republice, tak můžeme říct, že až dosud tyto vztahy se rozvíjely pro obě strany velmi příznivě a velmi výhodně. Egypt vždy svým závazkům dostál, platil a také bylo zboží, které jsme my potřebovali, zejména bavlna a některé další výrobky - ryže i hotové výrobky. Válka - současná etapa - je prohrána, ale jestliže Československo z dřívějšího období dodávkami strojů a zařízením investičných celků si tam vytvořilo prostředky, s kterými za normálních okolností bylo možno plně počítat, tyto prostředky nejsou v současné době k dispozici, protože Egypt prochází těžkými hospodářskými potížemi vnitřními, ovplivňovanými pochopitelně ještě dalším problémem, co bude s Izraelem, jaké vztahy se dále budou rozvíjet. A vznikne-li takováto situace neočekávaně - a je třeba si přiznat, že s tím nikdo nepočítal - pak má přímý vliv na celkovou možnost rozvoje celého našeho národního hospodářství, protože jde o stamilionové hodnoty, které jsou v současné době imobilní, nemohou být využity a nemůžeme s nimi počítat.

A v té souvislosti - já se k tomu vrátím - vyvstává vždy vážná otázka, otázka rezerv, rezerv všeho druhu včetně devizových, které by při budování otevřené ekonomiky Československa bránily potom takovýmto nežádoucím vlivům, umožňovaly jich využít při vývoji, který nemohl být očekáván, a tím jsme zabraňovali narušování celkového rozvoje národního hospodářství, kdy například vliv arabských zemí, který nebyl námi kalkulován, přímo ovlivňuje celý vývoj na rok 1968 v dosti značném rozsahu.

Tolik asi jenom krátce některé poznámky pro pochopení vnější situace jak v socialistických, tak v kapitalistických zemích.

Pokud jde o rozbor vnitřních podmínek, chci podtrhnout, že jsem přesvědčen, že hlavním problémem, s jehoš vyřešením není realizovatelný sebelepší úmysl, sebeprogresivnější koncepce je povinnost zajišťovat široce směnitelné výrobky, služby na vysoké kvalitní úrovni, technické úrovni se všemi požadavky těch nejnáročnějších trhů.

Co to je široce směnitelné zboží? To neznamená je sjednodušovat tak, že směnitelnost, jak tomu bylo v minulosti, se zajišťovala široce především tím, že jsme měli širokou škálu sortimentu při nízké úrovni výroby, při nízké produktivitě práce. To je také široká směnitelnost, ale nežádoucí. Vždyť Československo stále je známo tím, že má nadměrný sortiment, kde nedávno v jednom strojírenském závodě na jihu Čech mi dokazovali -, v nevelkém závodě - že mají sto různých druhů výrobků, aniž bych ho jmenoval, poněvadž se to vždycky hned rozkřikne a pak se z toho dělají zbytečné závěry. Nám jde o široce směnitelné zboží, kde při zúžení výrobních programů bude také mít široký okruh zákazníků. A my dobře víme, že takovéto zboží jsme schopní vyrábět.

Vezměte si příklad strojírenství - odvětví textilních strojů. Necháme-li stranou ty potíže, které máme v urychleném odvádění nových výrobků, je Československo svým spůsobem určitou velmocí v tom, že řada patentů a vynálezů nemá ve světě obdoby, a proto toto zboží je žádáno, ať jde o tryskové automaty, pletací stroje anebo i nově u nás vyráběné stroje na bezvřetenové předení. Ale to přece neznamená, že Československo bude vyrábět všechny textilní stroje, všechny druhy textilních strojů, ale koncentrovat se především tam, kde jsme ve světě na tom dobře a o to jde. A prosil bych, aby toto bylo správně pochopeno a ne obráceně, poněvadž je stále snaha vyrábět všechny textilní stroje, i zastaralé, protože přináší vlastní produktivitu práce, a ne se koncentrovat na to, co je nové, co samozřejmě potom i ve výrobě dělá problémy, ale na trzích nám to přináší dobré výsledky.

Já se domnívám, že rozhodujícím činitelem bude především zajištění rozvoje strojírenství. Máme za to, že strojírenství zdaleka ještě není doceněno a že je rozhodující pro celkový rozvoj našich vnějších vztahů. I tady samozřejmě nepůjde o jakýkoliv rozvoj strojírenství a zejména o jeho strukturu, kde je možno říct pro přiblížení, že tyto výrobky je možno rozdělovat asi do tří kategorií. Zboží, které je běžně žádané, které se prodává, ale kde samozřejmě jeho úroveň není tak vysoká, aby bylo možno potom je také přímo ovlivnit v ceně, dále zboží, které je špičkové, kde již potom cena není úměrná vynaložené práci, kde potom jejich zhodnocení je mnohem vyšší. A o to nám v podstatě jde.

Byly vybrány položky a my se snažíme v těchto společných pracích zaměřit činnost na to, aby ve strojírenství byly vypracovány úlohy směřující k zabezpečení jednak teritoriálně-univerzálních fondů, které mají velmi příznivé výhlídky jak na trzích kapitalistických, tak i doma, tak i v socialistických zemích, dále na položky seriové, maloseriové, kde můžeme držet krok se světovou produktivitou práce, dále na položky materiálově nenáročné, nebo málo náročné, kde v současné době je pro nás měřítko asi hodnota deset korun na kilogram, no a konečně také na položky, které odpovídají optimálním světovým podmínkám, to znamená nevyžadují vysokou úvěřovou náročnost, to znamená na položky, které se prodávají za výhodnějších podmínek, ne na dlouhodobé úvěry. Z tohoto hlediska se domníváme, že jsou to zejména kovoobráběcí stroje a tvářecí stroje včetně příslušenství, měřidel, textilní a pletací stroje, kožedělné a obuvnické stroje, ale také gumárenské zařízení a také vnitropodniková doprava. Dále celá léčebná mechanika a zařízení a zejména také ale elektrické měřící přístroje a zařízení, kompresory, čerpadla, armatury a celá řada dalších těchto ještě by bylo možné vyjmenovat, které by asi odpovídaly těmto zásadám.

Mnoho z těchto zde jmenovaných druhů zboží je současně také programem slovenských závodů, trenčanského TOS-u, Dubnice, BEZ-ky Bratislava, Prešov a pod.

Ale zastavme se například u jmenované BEZ-ky Bratislava - nového závodu. Ja myslím, že je zapotřebí si rovnou říct, že bychom neměli nahražovat v nové soustavě administrativní rozhodování na úrovni centrálních orgánů často administrativním rozhodováním na úrovni generálních řiditelství. A říkám to naprosto otevřeně. Jestliže teda půjdeme tím spůsobem, že generální řiditelství budou vytvářet paralelní kapacity mezi sebou, a protože jim to vyhovuje a nejsou vytíženy anebo mají potíže, nebo se jim do něčeho nechce, budou vyrábět to, co se jim zdá, že pro jejich kompletaci si sami doma zajistí, pak se může stát, že bude mít i s novým závodem jako je BEZ-ka Bratislava potíže, poněvadž si bude Škodovka vyrábět transformátory, ČKD si bude vyrábět transformátory, ale nejen to, ČKD bude vyrábět diesly, Dubnice bude vyrábět také diesly. Dobře, ale jaké diesly? Určitě by neměly být takové, kde mají shodné parametry a shodné typy, ale takové, kde by se v té řadě dieslů doplňovaly. A já to zde uvádím zejména, že se tyto věci zjednoduší v tom, že jakoby nová soustava zabraňovala nežádoucímu administrování namísto zajišťování těchto úvah v ekonomických rozborech z hlediska vnitřních potřeb a potřeb zahraničního trhu. A nad tím bychom se podle mého názoru měli vážně již teď zamyslet, protože jsme-li toho názoru, že strojírenství má svůj velký význam do budoucna pro celý rozvoj národního hospodářství, pak jde nežádoucím rozvojem, tempem rozvoje zatím vztah jednotlivých závodů mezi sebou, v budování paralelních kapacit, nežádoucích kapacit, které jsou často zajišťovány administrativním rozhodováním někoho jiného, ale také v každém případě vedoucího pracovníka.

Domníváme se, že vedle strojírenského zboží musí svou důležitou úlohu sehrát i spotřební průmysl, zejména tam, kde máme surovinovou základnu. Rozvoj sklářství, keramiky, ale i nábytkářství a papírenského průmyslu má stále svoji širokou platnost zejména v tom, že jsme jej v minulých letech mnohdy zanedbávali. Stavíme některé kapacity za účasti zahraničních firem. Aniž bych dále zacházel do rozboru těchto faktů, domnívám se, že i tady, dejme tomu u spotřebního průmyslu jako příkladu, bychom si měli uvědomit, že nebude-li stavebnictví zajišťovat v prioritách to, co národní hospodářství potřebuje, tak se nám může stát, že budeme stavět za účasti cizích firem pod tlakem nové továrny, které budou dražší než ty, které bychom postavili vlastními silami, se zdůvodněním, že se to vrátí spátky, protože se skončí výstavba o 2-3 roky rychleji než by to postavily domácí stavební firmy. A nedomnívám se, že by nebylo na místě o těchto otázkách hovořit ve vztahu k zahraničním problémům, vnějším vztahům, protože otázka investic, kam budou zaměřeny, jak rychle budou realizovány, znamená také zavádění těchto progresivních kapacit do provozu.

Zvýšil se dovoz třeba zařízení z kapitalistických států během jednoho roku z 500 mil. korun staré parity na 900 mil. korun v roce 1966, cifra, která měla dokázat, že jsme schopni urychleným uvedením dovezených strojů do provozu docílit rychlejších výsledků, a výsledek je takový, že je méně zboží v roce 1967 než bylo v roce 1966. A to je potom určitý začarovaný kruh. To znamená, že můžeme pokračovat od stavebních kapacit přes uvádění strojů do provozu, výsledek je ten, že pak chybí devizy na nákup mnohdy toho, co je zapotřebí.

V nové soustavě banka prováděla a provádí výběrové řízení. Z tohoto vyplývá, že na nenávratný prodej deviz se vyžaduje zhruba 3 miliardy korun investic z kapitalistických států, ze kterých může být kryta jenom asi polovina, ale na návratný prodej deviz a mnohdy velmi problematicky návratný je toho jenom za 1/2 miliardy korun. Aniž bych popíral, že v těch nenávratných investicích, které mají svůj význam pro infrastrukturu, širší investiční úkoly, je v podstatě nutné zajistit to co je zapotřebí, chci jenom na tomto příkladu ukázat náš spůsob myšlení, že i v nové soustavě myslíme tak, ať stát zajistí to co může, abych já s tím neměl moc velké potíže, radši to budu uplatňovat tak, aby v budoucnu mi nemohl nikdo nic vyčítat, že jsem nevrátil státu to, co jsem mu slíbil.

Pokud jde o obchod se zemědělskými a potravinářskými výrobky, jsme si vědomí toho, že bude zapotřebí zajišťovat pro výživu obyvatelstva stále víc než budeme moci vyvážet, ale i tady zůstáváme u požadavku, aby u tradičních výrobků piva, sladu a chmele, i cukru byly zachovány předpoklady pro další rozvoj a prodej na vnějších vztazích.

Pokud jde o chemický průmysl, je třeba říct, že stále zůstává mnoho dlužen národnímu hospodářství a že budeme do něho ještě po řadu let vkládat víc než bude schopen vrátit národnímu hospodářství a také určité části financovat to co požaduje. Je to důsledek určité neujasněné koncepce, potíže samozřejmě pak z toho vznikají především v tom, že v nových hmotách, v nových vláknech, se kterými jsme počítali v textilním průmyslu, kožedělném a obuvárenském, máme namísto těchto nových vláken stále vysoké dovozy tradičních klasických surovin a materiálů.

To jsou asi problémy z hlediska výrobního, které jsou nedílnou součástí také ale v komerční práci, kde máme povinnost zlepšovat svoji vlastní činnost v zahraničním obchodě. Provedli jsme celou řadu opatření. Domnívám se, že zatím jenom počátečních, nedostatečných opatření, zejména v hledání nových forem, uplatňování požadavků na pracovníky v zahraničním obchodě tak, aby se zúčastnili tohoto procesu v úzké návaznosti na činnost pracovníků výroby. Je to proces, který bude ovlivňovat celá řada faktorů, zejména další vývoj v celé naši ekonomice v zavádění nové soustavy zdokonaleného řízení.

Z toho bude největší problém dořešení široké škály problémů v oblasti cen. Jestliže by v další etapě, v druhé etapě přestavby vnitřních cen nedošlo k faktickému propojení a působnosti zahraničních cen na vnitřní ekonomiku a obráceně, tak by do značné míry celá snaha o prohloubení činnosti komerční a ekonomické práce v zahraničním obchodě za plné účasti pracovníků výroby zůstala na písku, poněvadž by bylo těžko také měřit zásluhy jak ve výrobě, tak zahraničním obchodě.

Současná etapa je znamenána tím, že přes složitost těchto procesů nepůsobí ještě zahraniční ceny zdaleka na výrobce, ani na prodejce nebo nákupce, to znamená na podniky zahraničního obchodu, a směšuje se zde pojem devizy, která se dává jako rovnítko vyprodukované koruně přes vnější vztahy, a to je slabé, a to je málo.

My se domníváme, že v této souvislosti je nutné také prohlubování slovenských závodů, účasti slovenských závodů na provádění zahraničního obchodu. Jednali jsme a dohodli jsme o řadě opatření. Bylo zde hovořeno o tom, kolika procenty se podílí slovenské závody na této činnosti - jak o tom hovořil soudruh Barbírek - a i když nejsou myslím, a to on řekl, přesné a plně nevystihují situaci, ukazují, že by bylo možno docílit více a většího efektu.

Pokud jde o věcnou stránku, já se domnívám, že by z toho výkladu, který byl učiněn na celé národní hospodářství, měla Slovenská národní rada a ostatní orgány přijmout opatření, které by umožnily slovenským závodům také dostat představu o jeho základním postavení na trhu, postavení daného výrobku na trhu a jeho míry působení potom v celkové ekonomice národního hospodářství. To jsou nutné první kroky, tak abychom si zhodnotili i v těchto závodech s čím je možno do budoucna počítat.

Dále myslím, že musí postupovat práce na větší informovanosti vedoucích pracovníků, odbytových pracovníků výroby, kde by stálo za úvahu realizovat mnohokrát opakovaný návrh, aby se přímo u větších výrobních podniků - podtrhuji - nejenom generálních řiditelství, ale podniků zřizovaly zahraničně-technické útvary, které by měly přímý kontakt s pracovníky zahraničního obchodu a zajišťovaly by lepší návaznost a řešení výrobních i prodejních problémů.

Pokud jde o analyzu jednotlivých druhů zboží, myslím, že by do první skupiny měly být dány takové výrobky, kde to odpovídá v užitné hodnotě zejména požadavkům trhu. Já to podtrhuji proto, že jestliže to obrátíme a vezmeme tuto užitnou hodnotu z hlediska vnitřních požadavků, bude se v těchto otázkách na závodech pokulhávat. Řada pracovníků byla venku za hranicemi, znají do značné míry jak to venku vypadá, a to jak v socialistických, tak v kapitalistických zemích. A jestliže si postavíme tento problém užitné hodnoty z hlediska vnějšího trhu, možná, že v řadě podniků dojde potom k přehodnocování.

V druhé skupině by měly být výrobky - jak jsem o tom hovořil - které mohou v plném rozsahu vzít v úvahu surovinovou základnu a kapacitní i technologické možnosti, a tím zvýšení dodávek na úroveň odbytových možností a z toho potom odpovídající vlastní výrobní a komerční práci.

My jsme pokud jde o komerční činnost projednávali i některá opatření, která by měla prakticky přiblížit i vlastní činnost zahraničního obchodu k slovenským orgánům. Z tohoto hlediska jednání, která já jsem osobně vedl se soudruhem D u b č ek e m, S a b o l č í k e m, soudruhem C h u d í k e m, B a r b í rk e m, přinesla již určité výsledky a my se domníváme, že y rámci těch otázek, které schválil Ústřední výbor strany pro naši činnost, postupně dochází i k vytváření optimálních předpokladů pro zlepšení i využití těch přímých zdrojů, které na Slovensku jsou. My jsme hledali a zvažovali ty nejúčelnější spůsoby a dohodli jsme se na tom, že nepůjde o opatření jednorázová, ale o proces, který v těch svých opatřeních bude brát v úvahu jak situaci vnitřní, tak situaci vnější. Na základě toho budeme postupovat především v rozšíření činnosti těch orgánů, které tady již jsou, a dochází k rozšíření okruhu působnosti obchodní skupiny Keramika, kde bereme v úvahu právě to, co jsem hovořil předtím, že dejme tomu otázka nejenom vlastních možností slovenských závodů magnezitu, ale i problém bauxitu a jeho spracování na Slovensku, dynasu, šamotu, kysličníka uhličitého, anodové a elektrodové hmoty, ale taky i železno-nikelnatých rud má svojí oprávněnost v přenesení určité činnosti sem. My s tím souhlasíme, bude třeba ještě jenom například, aby jste to znali, dořešit rozpor, který existuje v protestu výrobní-hospodářské jednotky Kovohutě, která s tím nesouhlasí. Ale to jsou věci, které budeme muset překonávat a vysvětlovat, že nejde o administrativní rozhodnutí, ale že jde o přiblížení a využití těch možností slovenským výrobním nebo odběratelským organizacím.

Dohodli jsme dále zřízení pobočky Obchodní komory, která má za svůj základní úkol mít v činnosti povinnost napomáhat zapojení slovenských závodů do členské základny Obchodní komory, ale bez zbytečného vytváření administrativního aparátu. I tady myslím, že je třeba toto podtrhnout, že jde o združování členů a ne o vytváření pobočky se širokým administrativním aparátem, to znamená přiblížení činnosti tak, aby členové sami mohli působit a ovlivňovat činnost celé členské základny přímo na místě. Zahájení činnosti této pobočky, která byla vyhlášena 1. říjnem, bude provedeno 2. listopadu - já myslím, že je třeba poděkovat i slovenským orgánům za to, že pomohly i přes určité potíže s umístěním a dalšími problémy a že také pomohly sehnat lidi.

V této souvislosti u lidí bych se rád zastavil. Jestliže jsme řekli, že to je proces a že chceme dále pokračovat, tak bych prosil, abychom si vzali v úvahu, že musíme zajišťovat jednotnou mzdovou politiku zahraničního obchodu, ať jsou tyto organizace kdekoliv. A pak ať se nikdo nediví, že ty platy v zahraničním obchodě nejsou tak skvělé, jak si někdo myslel. A bude zapotřebí, aby nám jak orgány Slovenské národní rady, tak i stranické orgány pomohly v překonávání již tohoto prvního problému, na který jsme narazili, když najednou soudruzi zjistili, že řiditel velké obchodní skupiny má pevný plat, který se pohybuje kolem 2500 Kčs, tak zájem ochabuje, což by bylo myslím špatné. Je to pohyblivá zložka, když se prodává, tak se musí taky i vydělávat, pak samozřejmě to může být i víc.

Dalším opatřením uvažujeme o zřízení detašovaného útvaru Transakty, využití těch možností bratislavských s tím, že bychom zatím zřídili relativně malé pracoviště 3-5 lidí a tyto pracovníci potom by spolupracovali současně s pobočkou Státní banky zde v Bratislavě, výrobními závody a snažili se spracovávat na místě lépe ty transakční možnosti a postupně bychom toto rozšiřovali.

Projednáváme ještě otázku účasti výrobních družstev - já jsem osobně toto projednal se soudruhem K r u t i n o u, který slíbil vzhledem k tomu, že mu nejsou některé věci jasné, že sám osobně toto projedná, aby si toto upřesnil a umožnil by účast družstev přímo na provádění zahraničního obchodu.

A konečně poslední opatření, v současné etapě se domníváme, že je účelné vytvoření samostatné skupiny podniku Koospol s uceleným sortimentem, zajišťováním dovozu a vývozu zeleniny, ovoce, zahradnických produktů, ale také produktů lihovarských, které mají své oprávnění zde na Slovensku, a také dejme tomu i těch problémů, které souvisejí s dovozem zeleniny na přechodových stanicích Štúrovo a pod.

Já myslím, že tady zase je třeba otevřeně několik slov říct. Zde přítomní soudruzi z Koospolu to potvrdí, že nadšení na to velké není. Ne proto, že by neviděli účelnost přenesení těchto činností sem, ale protože se bojí zbytečné administrativy, dablování a také se bojí toho, že ponesou zodpovědnost za něco, co jim přímo bude sice podléhat, ale nepřímo ne. A myslí si, že by bylo účelné vůbec se toho zbavit a zřídit dejme tomu samostatný podnik a tím se zbavit nepříjemností. Já mám za to, že je tady na místě znova říct, že jsme se dohodli, že jde zejména o  to, aby se zde zřizovaly obchodní činnosti, vlastní komerční práce, aby zbytečná administrativa se zde nevytvářela - a já mám za to, že sice tyto otázky ještě prodiskutujeme, že to všem soudruhům vysvětlíme, že má smysl toto zde zřizovat, a to je velká skupina se stámilionovými obraty, ale ne tady dělat něco, co by potom bylo neúčelné a zbytečně by nám potom to dělalo těžkou hlavu.

Postupně pochopitelně po vytváření předpokladů budeme i  dále ještě zajišťovat to, co se ukáže výhodné v pojetí přiblížení těchto možností a lepšího využití v komerční a organizační práci, vnějších vztazích, ne administrativním orgánům, ale výrobcům a spotřebitelům. A to je myslím to, co by bylo třeba tady podtrhnout, že to nebývá vždy pochopeno a že není náš cíl jenom tzv. parcelaci na odvětví a ministerstva, ale přímá účast výrobců a spotřebitelů.

No a ještě by bylo nutno říct a možno říct o působení nové soustavy ekonomických nástrojů, o všech těch pákách, které chceme používat, nebo používáme. Vzhledem k času já zatím od toho upouštím a bude-li v dotazích zapotřebí, tak bych se k tomu vrátil.

Dovolte, abych shrnul hlavní myšlenky svého výkladu asi v tento závěr:

Úloha zahraničního obchodu, jeho ekonomická funkce má své důležité místo, nelze ji sjednodušovat, je ji třeba posuzovat ze širokých národohospodářských hledisek, se širokými národohospodářskými a politickými znalostmi. Hlavním úkolem pro nejbližší období v zahraničním obchodě je napomáhat zajišťovat rozvoj a podstatné zvýšení efektivnosti celého národního hospodářství a značně vyšší zapojení naši ekonomiky do celosvětové dělby práce, socialistické dělby práce zvlášť, při budování otevřené ekonomiky našeho národního hospodářství, se všemi výhodami, ale také riziky, které z toho plynou.

Socialistický charakter našeho státu vyžaduje a jeho životní zájmy a potřeby jsou toho jenom důkazem, abychom své ekonomické vztahy orientovali na Sovětský svaz a ostatní socialistické země, zejména země Rady vzájemné hospodářské pomoci. Pro toto mluví výrazně mimo politických, jasných předpokladů stejného sociálního zřízení také naše ekonomická výhodnost těchto vztahů, vývozní a dovozní struktura.

Je třeba si dále uvědomit, že přitom musí dojít ke kvalitativním změnám v těchto našich vztazích, v našich obchodních metodách jak na úrovni námi nabízených, tak námi požadovaných výrobků. Končí etapa administrativního rozdělování na základě obchodních dohod a obchodní dohody musí být odrazem obchodních vztahů vyjádřujících tuto míru efektivnosti a vzájemné výhodnosti.

Přes naše hlavní zaměření na socialistické země má své opodstatnění a místo rozvoj hospodářských vztahů s kapitalistickými státy, které se však odehrávají za situace, která není normální. V období integračních procesů, které probíhají zejména v ekonomice západoevropských zemí, za zložité situace na trzích rozvojových zemí, v období, které je provázeno širokým, možno říct bouřlivým rozvojem technické revoluce ve světě, rozvojem modernizace, automatizace i specializace výrob, ale také za situace různých přímých nebo nepřímých diskriminačních opatření proti Československu, vyjádřených celními, politickými nebo přímo administrativními zásahy do naší ekonomiky. V těchto podmínkách je možno se pružně prosadit úspěšně jedině zbožím, které bude mít všechny podmínky široké směnitelnosti zejména v kvalitě a technické úrovni, také ale v sortimentu, ale také v obsluze, kterou zákazníkům budeme dávat, v servisu, a tím zabezpečovat konkurenceschopnost tohoto zboží. Proto považovat úkol zabezpečení při zůžení programu výrob se širokou směnitelností jako rozhodující pro další kvalitativní rozvoj našich vnějších vztahů, tak aby kvalita výrobků odpovídala těm nejvyšším parametrům v celosvětovém měřítku.

V komerční práci metody a průzkum, akvizice a péče o trh, budování sítě zástupců a celá činnost musí být stále více přispůsobována požadavkům a potřebám jednotlivých trhů a v tom musí sehrát svoji nejdůležitější úlohu všechny formy prohlubování spolupráce organizací zahraničního obchodu s organizacemi výroby a spotřebitelů. V spojené činnosti pracovníků výrobních, spotřebitelských a komerčních vidíme nejvyšší, nejlepší možnost pro získání dalších zkušeností a zlepšení práce.

Jsme přesvědčeni, že rozhodujícím pro další rozvoj bude především rozvoj strojírenství, jako základní odvětví pro rozvoj vnějších vztahů, a v tom je třeba se zaměřit na takové obory, které odpovídají progresivním směrům vývoje techniky a technologie při zvyšování podílů výrobků, do nichž bude nejen vloženo více národní práce, které budou méně náročné na materiál, ale také budou mít výhodnější platební podmínky, budou méně náročné na úvěrové prostředky.

Svoji významnou úlohu ve vnitřních podmínkách mají sehrát dále odvětví spotřebitelského průmyslu, zejména odvětví vyrábějící z vlastních surovin - sklo, keramika, dále spracování dřeva a v nábytkářském průmyslu, celulóza a papír.

Naše zemědělství, potravinářství a chemie zatím představují pasivního činitele v celkové platební bilanci našeho zahraničního obchodu, a proto je třeba vytvářet předpoklady pro snižování tlaků na dovozy, zejména v odvětví chemického průmyslu, gumárenského průmyslu a počítat v perspektivě s tím, že tato odvětví chemie musí sehrát svou důležitou úlohu v rozvoji vnějších vztahů.

K dosažení těchto cílů chceme uplatnit a zdokonalit dále soustavu ekonomických nástrojů, zejména však v důsledném uplatnění vnitřních hodnotových vztahů, v dopracování druhé etapy vnitřní přestavby tak, aby měla úzkou návaznost na celkovou hladinu zahraničních cen. V tom vidíme kardinální problém, který předpokládá možnost řešení již teď a pro příští léta ještě tím více.

Pokud jde o organizační formy v zahraničním obchodě v celé soustavě, nelze se na ně dívat jako na strnulou formu, ale formu, která se neustále rozvíjí, kde nejvýhodnější formy musí být používány tak, aby odpovídaly vnitřním i vnějším podmínkám při zachování určitých principů, a to státního monopolu jako systému řízení státem při nekonkurenci na vnějších trzích a v ostatných formách, kde zejména po zjištění a uplatnění hodnotových vztahů bude možno použít mnohem širší škálu forem než je tomu dosud.

Tolik tak asi k zhrnutí těchto problémů, kdy nesporně mnoho věcí bylo možno říci jenom schematicky, snad ale aspoň v hrubých rysech byla mně dána možnost, abych vás seznámil s tím, s čím pracujeme a co očekáváme od rozvoje vnějších vztahů v příštím období. Děkují vám za pozornost.

Predseda Chudík:

Ďakujem súdruhovi ministrovi Hamouzovi za prednesenie zprávy.

Súdružky a súdruhovia,

dostali ste návrh uznesenia k zpráve o zabezpečovaní exportných úloh podnikmi a výrobno-hospodárskymi jednotkami na Slovensku.

Prosím, aby ste svoje pripomienky, prípadne námety k návrhu uznesenia odovzdali súdruhovi ministrovi Barbírkovi, alebo predniesli v rámci rozpravy.

Prerušujem naše rokovanie na 20 minút. (Prestávka. ) (Po prestávke: ) Predseda Chudík:

Prikročíme k rozprave,