Slovenská národná rada
14. schôdzka
19. októbra 1967
Stenografická zpráva o schôdzkach Slovenskej národnej rady
Zpráva o zabezpečovaní exportných úloh podnikmi a výrobnohospodárskymi jednotkami na Slovensku
Návrh na doplnenie niektorých komisií Slovenskej národnej rady Dotazy poslancov Slovenskej národnej rady
Bratislava 1967
IV. volebné obdobie
Stenografická správa o 14. schôdzke Slovenskej národnej rady v Bratislave 19. októbra 1967
Prítomní:
Predseda Michal C h u d í k;
podpredsedovia Ing. František B a r b í r e k, Ing. Ján M a r k o a Jozef Kríž;
delegácia Národného zhromaždenia - členovia predsedníctva Ľubomír Dohnal, Jozef Gabriška a František Štefánik; minister zahraničného obchodu František Hamouz;
funkcionári a vedúci pracovníci z prerokúvaného úseku; 78 poslancov podľa listiny o prítomnosti.
(Začiatok schôdzky o 9, 00 hod. ) Predseda Chudík:
Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia!
Dovoľte, aby sme minútovým tichom uctili pamiatku veľkého revolucionára jednej z najvýznamnejších postáv oslobodzovacieho revolučného hnutia v Latinskej Amerike, nášho priateľa a súdruha, nezabudnuteľného Ernesta Che G u e v a r u, ktorý zahynul pred niekoľkými dňami v boji za slobodu národov Latinskej Ameriky zasiahnutý vražednou strelou. Jeho meno bude vždy na najčestnejšom mieste revolučných bojovníkov. (Poslanci povstali a minútovým tichom uctili pamiatku G u e v a r u).
Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia!
Otváram 14. schôdzku a zisťujem, že Slovenská národná rada je spôsobilá sa uznášať.
Na dnešnom našom zasadnutí svoju neprítomonsť ospravedlnili poslanci dr. Matej L ú č a n, Ing. Ladislav K o m p i š, Ján Š t e n c 1, Anton P r e č u c h, Ing. Jaroslav K n í ž k a, Ing. Štefan S á d o v s k ý, Emil C h l e b e c, Martin H r a š k o, Ervín P o1 á k a Tibor B o h d a n o v s k ý.
Dovoľte mi na dnešnom rokovaní privítať delegáciu Národného zhromaždenia, súdruha Ľubomíra Dohnala, člena Predsedníctva Národného zhromaždenia, ako vedúceho delegácie, ďalej súdruhov Jozefa Gabrišku a Františka Štefánika, členov Predsedníctva Národného zhromaždenia, ďalej vítam ministra zahraničného obchodu súdruha Františka H a m o u z a, ako aj ostatných prítomných hostí.
Súdružky a súdruhovia,
navrhujem, aby podľa § 15 rokovacieho a pracovného poriadku Slovenská národná rada pre 14. schôdzku zvolila si za overovateľov poslancov Tibora Demmera a Jozefa H o l i č k u.
Kto súhlasí s návrhom, nech zdvihne ruku!
(Hlasovanie. ) Ďakujem.
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady navrhuje tento program:
1. Zpráva o zabezpečovaní exportných úloh podnikmi a výrobno-hospodárskymi jednotkami na Slovensku.
2. Návrh na doplnenie niektorých komisií Slovenskej národnej rady.
3. Dotazy poslancov Slovenskej národnej rady.
Máte, súdružky a súdruhovia poslanci, pripomienky k navrhnutému programu?
(Neboli. )
Pripomienok niet, dávam o návrhu hlasovať.
Kto súhlasí s navrhnutým programom, nech zdvihne ruku!
(Hlasovanie. )
Je niekto proti?
(Nikto. )
Zdržal sa niekto hlasovania?
(Nikto. )
Ďakujem. Program je schválený a pristúpime k prerokovaniu prvého bodu programu, ktorý je zpráva o zabezpečovaní exportných úloh podnikmi a výrobnohospodárskymi jednotkami na Slovensku.
Podkladový materiál bol poslancom, ako aj všetkým pozvaným hosťom rozoslaný.
Podpredseda SNR a predseda Slovenskej plánovacej komisie súdruh Ing. František Barbírek sa prihlásil o úvodné slovo do rozpravy.
Dávam mu slovo.
Podpredseda Ing. Barbírek:
Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia!
Dnes po prvý raz pristupuje Slovenská národná rada k prerokúvaniu otázok zabezpečovania úloh československého zahraničného obchodu s osobitným zreteľom na to, ako plnšie zapojiť do realizácie týchto úloh hospodársky potenciál Slovenska. Robíme tak v období, kedy presadzujeme do hospodárskeho života nové princípy riadenia, ktoré nám súčasne prinášajú a odkrývajú rad problémov. Od ich riešenia závisí tempo rozvoja hospodárstva i kvalitatívne štrukturálne zmeny jednotlivých odvetví.
Medzinárodná deľba práce uskutočňovaná prostredníctvom zahraničného obchodu je významným rastovým faktorom národného hospodárstva.
Zahraničný obchod je nedeliteľná súčasť rozšírenej reprodukcie. V našich československých podmienkach má uvedené poznanie osobitný význam, keď si uvedomíme, že náš priemysel sa na svetovej priemyselnej výrobe podieľa asi 2 %, naproti tomu náš podiel na celkovom počte obyvateľstva je menší ako 1/2 percenta. Obrat zahraničného obchodu na jedného obyvateľa je 3-krát väčší ako celosvetový priemer a o polovicu väčší ako priemer priemyselne najvyspelejších štátov sveta. Zahraničný obchod má teda pre Československo veľký význam.
Rad objektívnych faktorov vyplývajúcich z doterajšieho vývoja našej ekonomiky, z jej odvetvovej štruktúry, neustále zvyšuje závislosť ďalšieho rozvoja československého národného hospodárstva na zahraničnom obchode.
Na druhej strane relatívne vysoký rozvoj výrobných síl v našom štáte, presahujúci možnosti vnútorného trhu, dáva ďalšie podnety pre rozširovanie našich vonkajších ekonomických vzťahov. Rozvoj zahraničného obchodu musí teda rešpektovať nielen naše prírodné, ale aj ekonomické podmienky. Obstarávanie priemyselných a potravinárskych surovín a ostatných výrobkov z dovozu je nevyhnutným predpokladom ďalšieho plynulého fungovania reprodukčného procesu. Významná úloha pripadá dovozu strojov a zariadení, najmä progresívnej techniky, od ktorej je závislý zase stupeň technického rozvoja jednotlivých výrobných odvetví.
O význame zahraničného obchodu svedčí i to, že jeho podiel na úhrnnom spoločenskom produkte sa v posledných 10 až 15 rokoch značne zvyšoval. Zatiaľ čo sa v roku 1950 zahraničný obchod podieľal na úhrnnom spoločenskom produkte 9, 4 %, v súčasnom období dosahuje už viac ako 14 %.
K výrazným kvalitatívnym zmenám došlo aj v tovarovej štruktúre československého zahraničného obchodu. To ešte lepšie zvýrazňuje jeho ekonomický význam. Podiel strojov a zariadení na celkovom objeme nášho exportu sa postupne zvyšuje. Zatiaľ čo v roku 1937 podiel strojov a zariadení na celkovom exporte predstavoval 6, 4 %, v roku 1960 44 %, avšak už v roku 1965 činil export strojov a zariadení 48 % z celkového nášho vývozu.
Rovnako aj v našom dovoze sa znižuje podiel surovín v prospech hotových výrobkov. Stroje a zariadenia na celkovom dovoze predstavovali v roku 1937 9, 8 %, v roku 1960 22, 6 % a v roku 1965 už takmer 30 %.
Značne pomalším tempom sa zvyšuje dovoz nepotravinárskeho spotrebného tovaru pre podnietenie súťaživosti našej výroby a obohatenie vnútorného trhu. Z 3 % v roku 1960 sa zvýšil podiel dovozu tohto tovaru na 5, 8 % v roku 1966. S tým sa však neuspokojujeme a hľadáme cesty ako tento dovoz ďalej rozširovať.
Pri realizácii úloh nášho zahraničného obchodu sa vychádza zo známych zásad československej mierovej zahraničnej politiky. Obchodné styky sa rozvíjajú so všetkými krajinami bez rozdielu ich spoločenského zriadenia na princípe vzájomnej výhodnosti a rovnoprávnosti strán. Takto je náš zahraničný obchod dôležitým aktívnym činiteľom pri šírení snáh o mierové spolunažívanie a hospodársku spoluprácu medzi štátmi s rozdielnym spoločenským zriadením. Dôkazom toho je aj skutočnosť, že v súčasnom období obchodujeme približne so 120 štátmi sveta pri sústavnom vzrastajúcom obrate výmeny tovarov. Našim najväčším obchodným partnerom je a zostáva i naďalej Sovietsky sväz.
Československé národné hospodárstvo v súčasnosti charakterizuje úsilie o intenzívny vývoj. Týmto otázkam venujú naše najvyššie stranícke a štátne orgány sústavnú pozornosť. Vzhľadom na vysoký stupeň zapojenia nášho hospodárstva do medzinárodnej deľby práce, stojí v popredí týchto snáh aj postupné zrealizovanie účinných opatrení na zlepšenie práce nášho zahraničného obchodu. Spoločným menovateľom týchto opatrení je objektívna nutnosť vytvárať také ekonomické podmienky a podnety, aby sa čo najvyššie zhodnocovali produkty národnej práce na zahraničných trhoch.
Ak má mať medzinárodná výmena ekonomický zmysel, musí zabezpečovať rast spoločenskej produktivity práce, musí viesť k zvýšeniu efektívnosti. Pri aktívnom spolupôsobení plánu a trhu, ktoré je jedným zo základných zásad novej sústavy, sa predpokladá spätný pozitívny vplyv svetového trhu na vnútornú ekonomiku. Z toho vychádzajú aj uznesenia Ústredného výboru KSČ z decembra minulého roku o zahraničnom obchode a uznesenia tohoročného májového pléna ÚV KSČ o zabezpečovaní ekonomickej rovnováhy a životnej úrovne.
Ide nám o to, prekonať značnú odtrhnutosť zahraničného obchodu od výroby a vnútorného trhu, lepšie poznať, rešpektovať vývoj na vonkajších trhoch, podnietiť záujem výrobcov o sledovanie a prispôsobovanie sa požiadavkám našich zahraničných odberateľov. Preto celým súborom opatrení sledujeme práve aktívne pôsobenie týchto činiteľov.
Uplatňovanie novej sústavy riadenia vytvára predpoklady pre zvýšenie efektívnosti zahraničného obchodu. Je len prirodzené, že tento zámer treba úzko spájať s prehlbovaním efektívnosti celej našej ekonomiky.
Značné možnosti a predpoklady v ďalšom zvyšovaní efektívnosti vidíme tiež v oblasti materiálnej výroby na Slovensku. Samozrejme, výrobu nemožno zefektívniť naraz v celej šírke. Treba sústrediť sily a prostriedky a novú techniku predovšetkým do výroby vybraných druhov výrobkov požadovaných na zahraničných trhoch a založených najmä na domácej surovinovej základni, na daných kapacitách, výrobno-technickej tradícii a podobne. Ide teda o problémy ďalšieho zamerania výroby za účelom podstatnejšieho a najmä efektívnejšieho zvýšenia výroby z podnikov a závodov i na Slovensku. Pritom bude treba dôkladne premyslieť aj také otázky ako je optimálna veľkosť výrobných sérií, špičkové svetové prevedenie, žiadúca kvalita výrobkov a podobne.
V podkladovom materiáli, ktorý obdržali všetci poslanci Slovenskej národnej rady, sa zvýrazňuje snaha objektívne zhodnotiť príčiny doterajšieho neplnenia exportu a aspoň rámcové načrtnúť podľa rozhodujúcich podnikov cesty zlepšenia ďalšieho vývoja v tejto oblasti. Prerokúvaním týchto otázok na dnešnom pléne sa sleduje tiež potreba hľadať ďalšie cesty účinného zapojenia výrobných podnikov a závodov zo Slovenska do zabezpečovania celoštátnych exportných úloh pri súčasnom rozvíjaní a prehlbovaní spolupráce s podnikmi zahraničného obchodu. V tomto duchu sa začala rozvíjať a utužovať aj spolupráca zainteresovaných orgánov Slovenskej národnej rady s Ministerstvom zahraničného obchodu.
Pritom vychádzame z toho, že na Slovensku sú ešte značné potenciálne možnosti rozširovať vývoz, ktoré však nie sú doteraz vyčerpané. Potvrdzuje to skutočnosť, že podiel slovenských podnikov predstavuje na celoštátnej priemyselnej produkcii zhruba 22 %, zatiaľ čo podiel exportu sa pohybuje medzi 13-14 %. Pravda, skutočný podiel exportu zo Slovenska na celoštátnom exporte je o niečo vyšší, pretože pomerne veľa podnikov a závodov kooperuje s výrobcami v českých krajoch a naopak; no i napriek tomu vývoz nevyjadruje možnosti, ktoré výrobno-technická základňa na Slovensku má.
Jednou z príčin pomerne nízkeho podielu na celoštátnom exporte je aj doterajšia štruktúra priemyselnej výroby na Slovensku. Domnievame sa, že v dlhodobom pláne musíme usilovať o také štrukturálne premeny, ktoré umožnia okrem využívania prírodných zdrojov riešiť optimálne využitie relatívneho dostatku pracovných síl v tejto oblasti štátu.
Nemenej závažnou príčinou pomerne nízkeho podielu Slovenska na exporte je aj nižšia technická úroveň výroby. Vyplýva to z nedostatočne vybudovanej vlastnej výskumnej a vývojovej základne u viacerých podnikov, ako aj z nedostatku informácií o vývoji na zahraničných trhoch. Dnes je už stále ťažšie udržiavať krok s technickým progresom vo svete. Faktor času i tu rozhoduje. Kto včas dáva - dvakrát dáva! V oblasti zahraničného obchodu to platí znásobene. Mnoho závisí od schopnosti prispôsobivosti našej ekonomiky, od toho ako pružne dokážeme reagovať vo výrobe na zmeny vznikajúce na zahraničných trhoch.
Je našou úlohou aktívne napomôcť aj v orgánoch Slovenskej národnej rady k riešeniu problémov zahraničného obchodu. V minulom roku sme v spolupráci so Štátnou plánovacou komisiou vytvorili k tomu základné metodické predpoklady. V spolupráci s Ministerstvom zahraničného obchodu usilujeme o vytvorenie príslušných organizačných podmienok. V orgánoch Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska a Slovenskej národnej rady sa pravidelne zaoberáme otázkami realizácie plánovaných úloh v exporte.
Tohoročný plánovaný export z podnikov na Slovensku sa do konca augusta splnil na 104, 3 %, z toho do kapitalistických štátov na 100, 8 %. Nemôžeme však byť spokojní s tým, že oproti predchádzajúcim mesiacom rastie počet neplniacich podnikov. Z celkového počtu 121 exportujúcich priemyselných podnikov nesplnilo svoje úlohy 48, a celkový schodok dosiahol takmer 76 mil. Kčs. Vývoz do kapitalistických štátov nesplnilo 50 podnikov so schodkom 77 mil. Kčs. Najväčší podiel na tom má 19 podnikov spotrebného priemyslu so schodkom 33 mil. Kčs a 12 podnikov rezortu ťažkého priemyslu so schodkom 27 mil. Kčs.
Situácia je o to vážnejšia, že celkový schodok v neplnení plánovaného vývozu sa za mesiac august zvýšil o 16, 4 mil. Kčs, z toho do kapitalistických štátov o 4, 9 mil. Kčs.
Túto nepriaznivú situáciu ovplyvnil celý rad nevyjasnených dodávkových úloh medzi výrobnými organizáciami a podnikmi zahraničného obchodu; ďalej aj tá skutočnosť, že ponuky výrobných podnikov sa podstatne rozchádzajú s požiadavkami zahraničného obchodu tak v sortimente, ako aj v kvalite a v cenách. To však neznamená, že uvedené príčiny sa nedajú odstrániť. Dôkazom toho je práca mnohých podnikov, ktoré svoje exportné úlohy plnia úspešne. Sú to napr. Slovenské lodenica Komárno, Calex Zlaté Moravce, Závody 29. augusta Partizánske, Západoslovenské nábytkárske závody Bratislava, Mier Topoľčany, Trikota Vrbové, Merina Trenčín, Tatrasvit vo Svite a viaceré ďalšie. Bude potrebné, aby aj tie podniky, ktoré doteraz neplnia úlohy vo vývoze vyvinuli viac úsilia, iniciatívy a vynachádzavosti pri zabezpečovaní úloh v tak dôležitej oblasti národného hospodárstva ako je zahraničný obchod.
Táto požiadavka je o to nástojčivejšia, že stále trvá nesúlad medzi rastom dovozných potrieb a možnosťami ich krytia. Podniky si sťažujú na nedostatok devíz na nákup strojov a zariadení pre urýchlenie technického rozvoja. Je nám však všetkým dobre známe, že tieto požiadavky je možné jednoznačne uspokojiť iba tak, že efektívnym vývozom našich výrobkov vyprodukujeme viac devíz potrebných na krytie našich dovozov. Táto úloha je aktuálna i teraz, keď pripravujeme návrh plánu na rok 1968. Ukazuje sa, že požiadavky výrobnej sféry na devízy potrebné na nákup strojov a zariadení v zahraničí, niekoľko násobne prevyšujú naše možnosti a Štátna banka československá nutne musí krátiť tieto požiadavky aj u dovozov potrebných na dokompletizovanie viacerých rozostavaných kapacít.
Sme si vedomí toho, že naše možnosti vyššej produkcie devíz na báze zvyšovania exportu narážajú stále viac na problém vysokej náročnosti zahraničných odberateľov, na technickú a obchodnú zdatnosť našich výrobných konkurentov v zahraničí. V tomto procese významnú úlohu zohráva nielen technická úroveň, ale aj kvalita našich výrobkov.
Otázka zlepšenia kvality našich výrobkov je stále veľmi závažná. Orgány Technickej kontroly zahraničného obchodu napríklad len v strojárenských komoditách vykonali v I. polroku t. r. kontrolu exportovaného tovaru v hodnote 55 mil. Kčs, z čoho pozastavili a vyradili cca 15 % objemu. V nestrojárenských komoditách predstavovali pozastavené a vyradené výrobky vyše 17, 6 % z hodnoty kontrolovaného tovaru.
K základným činiteľom rozhodujúcim o rozsahu a efektívnosti nášho vývozu patrí nesporne technická úroveň našich výrobkov porovnateľná so svetovou konkurenciou. Máme viacero technicky zdatných výrobní závodov, ktoré vedia vyrobiť kvalitné výrobky zodpovedajúce náročným technicko-ekonomickým parametrom. No musíme priznať, že často nevieme dať takýmto výrobkom príslušnú kvalitnú povrchovú úpravu požadovanú na zahraničných trhoch, vyhovujúce balenie, nevieme takéto výrobky spropagovať a s patričným efektom predať. Domnievame sa, že aj tu by sme v mnohých prípadoch mohli dosiahnuť podstatné zlepšenie, keby pracovníci vo výrobných závodoch v úzkej súčinnosti s pracovníkmi podnikov zahraničného obchodu viac a zodpovednejšie docenili význam týchto činiteľov, skutočne rozhodujúcich pri realizácii vývozu našich výrobkov.
Súdružky a súdruhovia!
Pravda, existuje ešte celý rad ďalších závažných problémov pri zabezpečovaní exportných úloh. Viaceré z nich sú i napriek značnému úsiliu, ktoré sa doteraz vynaložilo ešte v štádiu riešenia. Zaiste sa podrobnejšie o nich zmieni vo svojom referáte minister zahraničného obchodu súdruh H a m o u z.
Pôjde o to, aby sme i dnešným rokovaním prispeli k mobilizácii rezerv, prejavili väčšiu aktivitu a podnietili zainteresovanosť organizácii výrobnej sféry na Slovensku na zvyšovaní objemu a efektívnosti exportu v súlade s uzneseniami plenárnych zasadnutí Ústredného výboru KSČ a vlády republiky.
Predseda Chudík:
Ďakujem súdruhovi podpredsedovi Barbírkovi za úvodné slovo.
O slovo sa prihlásil minister zahraničného obchodu súdruh František H a m o u z.
Prosím, aby sa ujal slova.
Minister Hamouz:
Soudružky a soudruzi poslanci!
Zahraniční obchod, jeho možnosti, problémy, úroveň a výsledky pracovníků na tomto úseku jsou v současné době předmětem značné pozornosti, a to nejen hospodářských pracovníků, ale také naší veřejnosti a samozřejmě také státních a politických orgánů. Je to pochopitelné a je to také správné, a to z řady příčin. Patří mezi ně - jak již bylo řečeno v úvodním slovu soudruha Barbírka - význam a stupeň zapojení Československa do celkové světové dělby práce, dané mírou účasti na zahraničním obchodě celosvětovém, kde zprostředkováním, organizováním výměny zboží, prováděním této výměny, samozřejmě potom také je možno měřit i do značné míry stupeň úrovně našich výrobních sil a celého našeho národního hospodářství.
Já vítám proto skutečnost, že mně byla dána možnost i na Slovenské národní radě o těchto otázkách hovořit. V parlamentě věnovali tomu nedávno také - myslím právem - určitou pozornost, my jsme uskutečnili k těmto otázkám seminář. Ja to také vítám proto, že nestačí zdůrazňovat, že otázky zahraničního obchodu nejsou věci jenom přání takových, které jenom si řekneme a budou splněny, nejsou věcí jednotlivců, ať dělají seběvíc, pokud celá činnost zahraniční i obchodní nebude součástí celého rozvoje našeho národního hospodářství. A v tom smyslu myslím, že jsme v minulých létech udělali celou řadu chyb. Proto hlavní cíl, kterým směřujeme svoji činnost, spočívá především v tom, abychom přiblížili možnosti, ale také problémy zahraničního obchodu jak výrobcům, vlastním výrobcům, tak spotřebitelům, a také jim zajistili přímou účast na jeho provádění.
Dovolte, abych ve svém výkladu se zaměřil především na tyto okruhy otázek:
1. stručnou charakteristiku o poslání zahraničního obchodu, jeho ekonomických funkcí a samozřejmě také s určitým aspektem dosavadního vývoje,
2. zhodnocení našich vnějších podmínek ve vztahu k socialistickým zemím a ke kapitalistickým zemím,
3. jaké máme pro provádění zahraničního obchodu vnitřní podmínky a předpoklady,
4. ekonomické vztahy mezi zahraničním obchodem a orgány vnitřní ekonomiky a některé aspekty současného řešení,
5. některé otázky zdokonalené soustavy řízení a
6. shrnutí celkového výkladu.
Dřivě než přikročím k první otázce - charakteristice vnějších podmínek - myslím, že neškodí říct několik slov jak se mnozí z nás díváme na poslání a činnost zahraničního obchodu. Je přece všeobecně známo, že prostý občan - a není se čemu divit - měří výsledky zahraničního obchodu podle toho, co dostane na vnitřním trhu, jak je zásoben, jaké spotřební zboží se dováží, zda je spokojen, zda se prodává draho nebo lacino, a z toho si dělá svůj úsudek. Vezměme-li pracovníka výrobního podniku, je třeba říct, že tam je to již všeobecně poněkud horší, a sice v tom, že měří výsledky své činnosti především podle toho, jak se mu jeví z hlediska výsledků docilovaných jeho podnikem, a měří je často jenom krátkodobě i krátkozrace, tak jak se mu ukazují v jeho vlastní činnosti a zapomíná mnohdy na to, že ještě tzv. dobré výsledky vlastního podniku nemusí být dobré pro stát a že by měla zde platit zásada, že dobré pro podnik je to, co také přispívá státu. Tím spíše, že dnes v těch známých nevyrovnaných, neurovnaných hodnotových vztazích je těžko někdy najít míru, podle které by bylo možno spravedlivě říct zda výrobní podnik jako taký absolutně plní to, co se od něho očekává.
A pohled pracovníka zahraničního obchodu bývá taky často jiný, zejména z pohledu, ktorý on získává na trzích venku a vidí často možnosti, které by bylo možno docílit v lepších výsledcích, v lepším zhodnocení naši práce. A jestliže klade nereální požadavky na pracovníky výroby, pak se není co divit, že mnohdy ho považují za fantastu, nereálního člověka a někoho, kdo potom za tyto nereální požadavky skovává vlastní nedostatky. A bylo by možno to rozvádět do větší šířky.
Já jsem tyto příklady uvedl proto, že jsem přesvědčen, že nelze funkci v zahraničním obchodě, ekonomickou činnost zjednodušovat, že má široká poslání a že při posuzování těchto otázek musíme být velice nároční v tom, aby jsme je posuzovali ze širokého ekonomického, ale také politického hlediska, se širokými ekonomickými znalostmi a nedopustit, aby se tyto otázky zužovaly a zjednodušovaly, protože pak dochází k jevům, které nesporně našemu národnímu hospodářství nepomáhají, nepřispívají a co je horší, kdybychom takto postupovali, v budoucnu by nepřispívaly.
Krátce řečeno k první otázce: v základním poslání zahraničního obchodu je třeba vidět povinnost přeměňovat určitou část vytvořeného společenského produktu na produkt užitý, ale nejen to, s optimální efektivností, rentabilitou tak, abychom docílili maximální úspory společenské práce. A já myslím, že tato základní devíza stojí velmi ostře před námi v této etapě, jestliže hovoříme o tom, že například je třeba vtahovat světovou technickou revoluci a že nebudeme jenom postupovat - jak to často podtrháváme - extenzivním rozvojem. Často si tento pojem extenzivního zjednodušujeme.
Z toho vyplývá druhý úkol, že třeba maximálně přispívat k rozvoji výrobních sil celého našeho národního hospodářství. I tady často se dostáváme k zjednodušování, že pod pojmem rozvoj výrobních sil jsou chápány rozvoje výrobních sil jednotlivých odvětví bez vzájemné vazby a nic nám nepomůže jestli bychom rozvíjeli dejme tomu široce strojírenské odvětví a zapomínali na zemědělství, jako tomu bylo v minulosti.
Za třetí, vyhledávat optimální stupeň zapojení našeho národního hospodářství do celosvětové dělby práce, ale se všemi vlivy, jak vlivy optimálního působení, tak ale také počítat s vlivy negativního působení, protože je zde nový pohled širokého zapojení do celosvětové dělby práce, kde počítáme-li také vtažení naši ekonomiky šířeji do kapitalistické, pak musíme počítat s tím - jak se s tím dále budem ještě zabývat - že to musí mít i negativní vlivy, se kterými je třeba předem počítat. Je to nutné proto, že to má určovat naši výrobní strukturu, optimální výrobní strukturu, né na období krátké - roku-dvou, ale na období mnohem delší - pěti, deseti let, i více, a tady již do toho samozřejmě vcházejí politické aspekty, aspekty, které se mnohdy velmi těžce nechají analyzovat ve svém vývoji, předpokládaném vývoji v budoucnu.
Konečně za čtvrté, našim základním úkolem je rozvíjet především hospodářskou spolupráci se socialistickými zeměmi a uplatňovat jak ekonomické, tak i politické cíle, sílu na tuto činnost pro posílení celého socialistického společenství.
Vezmeme-li vztahy k socialistickým zemím, tak myslím, že stále je třeba podtrhovat na všech místech skutečnost, že socialistický charakter našeho státu vyžaduje zákonitě úzkou vazbu hospodářství a spolupráci zejména se Sovětským svazem a socialistickými zeměmi a činorodou činnost na jejich posilování a odstraňování všech překážek. Třeba se orientovat zejména na činnost členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Já bych chtěl zde uvést pro tuto základní tézi tato určité praktické potvrzení. Podívejme se na něj z jiného hlediska. Zda je to zákonitost jenom, anebo zda také je to i ekonomická výhodnost. Vezmeme-li fyzický objem celého našeho zahraničního obchodu, objem vyjádřený v tunách, pak dělá přibližně v letošním roce kolem 50 milionů tun. Z toho jenom 10 milionů tun přichází na náš obchod s kapitalistickými státy včetně států rozvojových. Vezmeme-li však objem dopravních nákladů, které platíme, tak to vypadá tak, že za těchto 10 milionů tun jako vnitrozemský stát platíme přibližně jeden a půl miliardy korun dopravních nákladů a za 40 milionů tun přibližně něco víc než půl milionů korun, něco kolem 800 milionů korun.
V čem je tato otázka pro nás i ekonomicky výhodná? V tom, že jsme dospěli v zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci k určitým dohodám, kdy vnitrozemské státy nejsou natolik postihovány proti zámořským a nemusí platit celé dopravné, i když jsou tady určité odchylky a dochází k určitému půlení dopravních nákladů. Kdybychom měli tyto dopravní náklady přenést na kapitalistické státy - z těch 40 milionů tun okamžitě bude naše národní hospodářství zatíženo miliardovými náklady. Víte dobře, že například je dnes již otázkou zda vyvážet některé druhy valeného materiálu do kapitalistických států na větší vzdálenost než jsou sousední státy - Rakousko, Západní Německo. Vždyť taková otázka vývozu uhlí je s otáznikem rentabilní v kapitalistických podmínkách jen do Rakouska a např. do Itálie již dostáváme prakticky méně nej jsou náklady na dopravu. A pochopitelně pak tu narůstá otázka s čím také obchodovat, protože objem dopravních nákladů dělá potom značné starosti v celkovém našem rozvoji.
Nechci vás dále unavovat dalšími příklady, ale myslím, že je zapotřebí analyzovat situaci jak vzájemná výměna zboží mezi, našimi zeměmi v současné době probíhá. Podtrhovat, že sehrála svoji důležitou úlohu ve výstavbě našeho hospodářství je myslím zbytečné. Měla svůj velký význam zejména v období studené války, kdy jsme byli plně diskriminováni nejenom imperialistickými státy, ale řadou kapitalistických států navíc a přesto jsme docílili ve svém hospodářství významných strukturálních změn.
V současné době dochází však k vážným problémům, se kterými se bude třeba zabývat a které musí být středem naši pozornosti, ať se nám to líbí nebo ne, protože platí tato zákonitost o nutnosti spojení hospodářství celé naši země s těmito zeměmi.
Z čeho vyplývají? Zejména z toho, že jsou nenávratně pryč doby tzv. systému administrativního přidělování zboží v zahraničním obchodě. Nelze na těchto trzích, ani u nás na našem trhu již obstát s jakýmikoliv výrobky, s nízkou kvalitou, technickou úrovni, s nevyhovujícími termíny, s nevyhovujícím sortimentem. Dochází ke kvalitativnímu zvratu, kdy z běžného administrativního uzavírání dohod přecházíme na postupný vztah obchodních partnerů, kteří váži na kolik to nebo ono skutečně vyhovuje jeho podmínkám.
Dochází dále k určité stagnaci vývoje, kdy po období značných temp růstu vzájemné výměny zboží - s výjimkou Čínské lidové republiky, což je jiná příčina, jak je známo - došlo v letech 1965-1966 k určité stagnaci a tím i k snížení podílu socia-listických zemí na celkovém našem zahraničním obchodě.
Jaké jsou příčiny tohoto vývoje?
První z nich je, že v procesu utváření národohospodářských profilů jednotlivých zemí není ještě zakončen první základní proces, úvaha o tom jakým způsobem dále pokračovat a existuje stále všude ve všech zemích velký prostor pro extenzívní rozvoj daný nevyužitými stávajícími kapacitami, paralelními výrobami a pod. Za této situace se jednotlivé země pochopitelně snaží rozvíjet především to, co jim přináší okamžitý výsledek a stále dochází k dalšímu dablování výrobních kapacit ve výrobcích, které nejsou zatím zapotřebí v tak širokém objemu a tím je i potlačováno hledisko efektivnosti a rentability, která by měla širší platnost mimo hranice státu.
Postup medzinárodní specializace je velmi pomalý. Je dán právě těmito otázkami, vytvářením určitého hospodářského profilu a hledáním cest, kde mnohdy navíc chybí ještě koordinace těchto stavů.
Nakonec je to nedostatek široce směnitelného zboží, zboží které by nacházelo svého kupce kdekoliv a v jakýchkoliv podmínkách, což je všeobecná bolest všech našich zemí a budeme stát před otázkou nakolik v krátké době budeme schopní se s ní vypořádat. Nebude-li to v krátké době, budou tyto potíže stále narůstat.
A konečně myslím, že je zde ekonomická příčina, že ve všech zemích došlo k izolaci vnitřního cenového okruhu od zahraničních cen, která vedla k tomu, že úroveň a vývoj kontraktních cen neovlivňovala až dosud výsledky hospodaření výrobních podniků jednotlivých odvětví a izolovala potom prakticky v hodnotových vztazích vývoj od celosvětového průměru, od žádoucího vývoje.
Tyto základní příčiny vedou k tomu, že v současné době máme v řadě zemí - jako Československo - nežádoucí aktiva, ale také nežádoucí pasiva. Nelze říci, že by všude měly stejnou míru působení na naši ekonomiku, a proto je třeba diferencovaně je posuzovat. Největší potíže nám dělají tato aktiva ve vztahu k Polsku, Sovětskému svazu, ale také k Bulharsku, částečně i k Rumunsku a pasiva vůči Juhoslávii.
Podívejme se krátce na jejich příčiny. S Polskem jsme uzavřeli platnou dohodu o účasti na těžbě uhlí. Ta dohoda nemá ještě nějakou dlouhou platnost. Začíná se teprve realizovat a po několika letech zjišťujeme, že toto uhlí nejenom nepotřebujeme, ale nakonec ve vlastní výrobě omezujeme těžbu. Dochází-li k poklesu potom odběru několika set, případně milionů tun uhlí jak s Polskem, tak také se Sovětským svazem, tak také ale s Německou demokratickou republikou, pak to má strukturální vliv na celkovou výměnu zboží a pochopitelně narušení obchodních vztahů a v současné době např. vytváření nežádoucích aktiv u Polska a Sovětského svazu.
Mluvili-li jsme o kvalitě zboží, pak nesporně má určitý vliv no pokles našeho vztahu k Polsku i kvalita strojírenských výrobků, zejména stavebních a zemědělských strojů, totéž třeba i v Bulharsku, ale pak je třeba říct, nakolik tento stav např. má přímý vliv z hlediska technické úrovně a kvality a nakolik tento stav je vyvolán našimi vnitřními překážkami a potížemi. Celá řada i kvalitních zemědělských strojů není podle závazných dohod odebírána proto, že v současné době je na skladech u nás za mnoho set milionů - přes půl miliardy, možná i více - zemědělských strojů, a to vytváří situaci, kdy nejsou žádány z těchto zemí a je zde kombinován potom vliv jak vlastní kvality těchto strojů, tak vnitřních potíží a důsledek toho jsou problémy vůči Bulharsku, vůči Polsku, vůči Sovětskému svazu.
Kombajnů jsme odebírali ročně 1500 ze Sovětského svazu. Přes noc se snížil požadavek na 375. Je třeba se ptát, nakolik teda pod ekonomickým tlakem hodnotových vztahů doma dochází k oprávněnému snížení a lepšímu využití kombajnů a nakolik je to případně spekulace, kde otázka vnitřních cen má vliv, ale také můžou byt potíže v tom, že tyto kombajny budeme těžko shánět.
Závěr proto z tohoto stavu je bohužel né dobrý. A sice v tom, že pro příští rok uzavření obchodních dohod nám činí velké potíže, protože dochází k strukturálním změnám a tím k vytváření značné nejistoty v zajišťování výrobních a odběratelských plánů na příští rok a naši starostí je alespoň v hrubých rysech v jednáních s partnery upřesnit tuto míru nebezpečí. Proto jsme urychlili i jednání přes řadu otevřených otázek tak, aby to nebyl jenom jednostranný náš názor, ale alespoň ověřený názor již z předběžného jednání s partnery.