Minister Ing. Sucharda:

Vážená slovenská národní rado,

vážení soudruzi poslanci, vážené soudružky poslankyně!

Ja bych nejprve chtěl říct, že jsem považoval za velikou příležitost i velikou čest, že jsem byl vládou zařazen mezi delegaci, ktorá se účastní dnešního vašeho jednání, a sám osobně to oceňují tím spíš, že je to poprvé, co se účastním zasedání celé slovenské národní rady. Myslím, že to je pro nás zároveň veliká příležitost, kdy se poprvé projednává státní rozpočet i rozpočet celé vaši oblasti za situace, kdy poprvé přistupujeme k posuzování rozvoje hospodářství, přípravy plánu i státního rozpočtu z hlediska nových zásad, z hlediska zásad nové soustavy řízení.

Já myslím, že je velmi důležité to, co tady právě řekl soudruh T y m e š, předseda našeho výboru pro plán a rozpočet v národním shromáždění, že byl schválen nikoliv jenom návrh státního rozpočtu ve výboru a ve vládě, ale že byla schválená také i celá finanční politika státu na rok 1967.

My, soudruzi poslanci, chceme nyní promyslet, jak dostat ty zásady finanční politiky, o kterých se ve vystoupení soudruha Gajdošíka i soudruha Tymeše jednalo, jak dostat ne jenom na úroveň jednotlivých našich zastupitelských orgánů, ale právě až na závody, na národní výbory, aby to byla skutečně politika, která bude uplatňována soustavně jako linie v každodenním našem hospodářském životě.

Já bych chtěl při této příležitosti ocenit z hlediska ministerstva financí, že celá příprava státního rozpočtu se děla v těsné součinnosti s vašim pověřenectvem financí. My to velmi oceňujeme, velmi si to vážíme, ale navíc to považujeme za něco zcela přirozeného, protože to je společný zájem a chceme tyto dobré skušenosti a dobré formy spolupráce dále rozvíjet.

Jde, soudruzi, ovšem nyní o to, jak všechny ty dobré předsevzetí, které jsou zakotveny ve finanční politice, ve vládním návrhu k státnímu rozpočtu a plánu, jak v průběhu roku 1967 už v těchto týdnech, jak skutečně uvádět do konkrétního našeho života. Já myslím, že jestliže soudruh T y m e š charakterizoval jednání v národním shromáždění, myslím, že je potřeba potvrdit i z mé strany, abych řekl, že to bylo projednávání velmi náročné. A já myslím, že to je velmi správné, že to bylo projednávání velmi náročné ve všech výborech a výboru národního shromáždění pro plán a rozpočet. Je to, soudruzi, důležité proto, že celá nová soustava je krajně náročná, že to je soustava, která vyžaduje, aby místo zásady, na kterou jsme si zvykli, vzájemně si mnoho odpouštět, abychom to nahradili zásadami velké vzájemné náročnosti. Proto když na toto tema hovořím, říkám to docela úpřimně, že každá taková náročnost je velmi zdravá i pro centrální orgány, i pro každého, koho se hospodářská a finanční politika týká.

Já chci vás informovat o tom, že v pátek je závěrečné zasedání výboru pro plán a rozpočet a ústavního výboru, kde bude projednáván i návrh zákona k státnímu plánu, k státnímu rozpočtu na rok 1967, takže i tam budeme mít znovu ještě příležitost o některých těchto otázkách zvlášť hovořit.

Jestli dovolíte, já bych nyní chtěl ještě uvést některé poznámky k těm problémům, před kterými stojíme, ale kde už přece jen poznání došlo tak hluboko, abychom věděli, jak na to, A jde o to, abychom skutečně ty otázky poznání zásad i opatření, abychom skutečně v průběhu roku 1967 uváděli důsledně v život. My sme nezakrytě před národním shromážděním, před vládou, před stranickými orgány uváděli a uvedli, že sestavení státního rozpočtu stejně tak jako plánu na rok 1967 bylo a je provázeno nemalými rysy podmíněnosti. Já bych chtěl otevřeně říct i z hlediska odpovědnosti, kterou nesu za předložení návrhu státního rozpočtu vládě, i nakonec nyní, kdy obhajují tyto otázky před národním shromážděním za vládu, že je třeba z těchto rysů podmíněnosti vycházet, ale především vyvozovat z toho velmi náročnou hospodářskou a finanční politiku. A chtěl bych říct, že v tom faktor času hraje ohromnou úlohu a že si v tom nesmíme dovolit žádný odklad, ale že to znamená prostě nestratit ani týden.

Já bych chtěl říct, že ty rysy podmíněnosti návrhu státního rozpočtu i návrhu, který je předložen, s těmi rysy podmíněnosti ve vyrovnanosti, byly samozřejmě dány především těmi různými metodickými změnami organizačními atd. v celém financování, v celém systému řízení. Byly to, soudruzi, do velké míry i veliké změny, ke kterým došlo z hlediska přestavby velkoobchodních cen. A o té otázce já bych chtěl nezakrytě říct, že jestliže máme tady řadu nejistot v hodnotových vztazích, tak jestliže máme z toho vyvodit konkrétní závěry, tak je to především ten, že nemůžeme v otázkách přestavby velkoobchodních cen zůstat na poloviční cestě a že je potřeba dostat přestavbu velkoobchodních cen do konce. To znamená včetně dokončení druhé etapy přestavby velkoobchodních cen.

Jde, soudruzi, totiž o to, abychom si nezaložili do budoucna veliká rizika, že tyto nejistoty v hodnotových vztazích, které máme v cenách - a vy, kteří jste z hospodářského života, víte, jaké to jsou problémy, - tak je třeba mít jistotu, že tá oblast nejistot v hodnotových vztazích pro rok 1968 bude menší a že s většími jistotami přistoupíme i v roku 1968 co do plánu, rozpočtu i k samotné pětiletce, která bude upřesňována koncem roku.

Já při těchto otázkách nezakrytě říkam i před slovenskou národní radou, že my jsme zatím nebyli sto ani v rámci těchto nejistot v hodnotových vztazích přesně vyčíslit všechny vztahy, i například všechny vztahy, které jsou mezi oblastí státních financí, úvěrových financí, oblastí úvěru a oblastí podnikových financí. A nezakrytě říkám i před slovenskou národní radou, že jsme se zavázali, že po skončení pololetí přijdeme a jak ve vládě, tak i v národním shromáždění dáme odpočet o tom, co známe víc o těchto vztazích a jak z hlediska úhrnného finančního plánu, jak se dívat na tyto vztahy a jejich upřesnění.

Myslím si ovšem, že jestliže mluvíme o otázkách cen v rámci těchto rysů podmíněnosti, já bych, soudruzi, nezakrytě chtěl říct, že my přirozeně nemůžeme přitom přejít i ty vztahy, které jsou v deformacích, a to v deformacích i mezi velkoobchodními cenami i maloobchodními cenami. Já na to tema mluvím zejména proto, že jestliže provádíme přestavbu velkoobchodních cen a jestliže s takovou náročností považujeme za naléhavé, aby se dokončila i druhá etapa, resp. aby se v ní pokračovalo, že jde především o to, abychom my zlikvidovali deformace, které nám budou nebo by mohly provádět deformaci v celé oblasti reprodukčního procesu, deformace ve struktuře výroby, i ve samotné struktuře spotřeby. A samozřejmě, že se to promítá i do některých oblastí maloobchodních cen. Já samozřejmě nechci všecky tyto otázky rozebírat, co znamená otázka pružné cenové politiky. Vy víte, že zatím s ohledem na nejistoty, které jsou v oblasti maloobchodních cen, že byla přijata linie veliké ostražitosti v poměru k maloobchodním cenám, takže hledisko ostražitosti nás vede, abychom i v roce 1967 přistupovali ke korekcím velmi obezřetně v maloobchodních cenách a korigovali to, kde jsou ty korekce naprosto nezbytné. Některé se provedly v průběhu letošního roku, s některými počítáme, kde se jedná o drobnější věci a kde jinak nám to hrozí nebezpečím, že nám to bude zatlačovat i výrobu i deformovat samotnou spotřebu.

Já bych, soudruzi, při té příležitosti odbočil, a protože tady byla řeč také předtím v průběhu jednání i o cestovním ruchu, abychom si uvědomili, že jestli se velmi zlobíme na mnoho věcí v tom, co cestovní ruch pro nás znamená, a jestli nás mrzí a není nám lhostejné například, co znamená například i nežádoucí nelegální obchod s korunami mimo hranice Československa a jestli nás mrzí, řekněme to, co znamená tuzexový kurz koruny atd., že nemůžeme tyto všechny otázky odtrhnout od samotných relací, které máme v naší struktúře maloobchodních cen. A já to, soudruzi, uvádím proto, že nemůžeme ty věci od sebe odtrhnout, a abychom si rozuměli, že to nemá snižovat význam naši koruny, protože ten kurz - řekneme tuzexový - ten není udáván tím, co stojí chléb, co stojí maso, co stojí základní potraviny, které se naopak zde kupují a jsou velmi výhodné pro zahraniční hosty, ale například jsme si při polední přestávce ujasňovali, že například pokud jde o potraviny, tak aby jste rozuměli, samotné tuzexové nákupy v potravinách se soustředí z 80 perc. na 4 artikly, a to jsou kakao, čokoláda, káva a likéry. No já to, soudruzi, říkám proto, že to je potřeba ne jenom - jak to soudružka při obědě říkala - potom lamentovat, ale vyvodit z toho konkrétní závěry v hospodářské politice, no a my chceme v průběhu dalších let hledat cesty jak přirozeně z těchto otázek vyjít a jak tyto korekce spravit. Ovšem já nezakrytě říkám, že se mnohem snadněji řeší cenové problémy, jestliže jde o otázky, jak s cenami dolu. Otázky jiné jsou, jestliže například se musí provést i někdy korekce směrem nahoru. Ale prosím vás, aby nedošlo k nedorozumění, ale i tam, kde půjde o takové artikly, jako například se jedná o kakao, kakaové boby, nebo například káva atd., kde jde například o to, že půjde o snížení do budoucna, v kterých etapách, to jaksi se budeme muset poradit, tak je třeba, abychom si uvědomili, že to zase není takříkajíc otázka přání, že to je otázka, jak budeme sto v naší republice si umět vyprodukovat volné měny, za které budeme tyto artikly ve větším množství ze zahraničí dovážet. Takže já to uvádím zase v souvislosti s tým, jak to souvisí s procesem intenzifikace s těmi neúprosnými zákony intenzifikace hospodářství, s tím, jak důsledně budeme dodržovat zásady v tom procesu tak, jak byl vyjádřen XIII. sjezdem strany.

A ještě na okraj jenom bych řekl, mezi těmi artikly, které jsou například z toho Tuzexu, jak jsem uváděl, v potravinách, a které deformují ty všecky kurzy, když tam jsou také lihoviny, tak rozumějte, doklad toho, jaká to je deformace, je to, že například z těch dvou nebo kolik miliónů lidí, kteří se vrací ze zahraničí jako naši občané domů, takřka každý považuje za nutnost si koupit buďto armaňák, nebo koňak anebo já nevím nějakou tu bulil ku, protože si říká, že by byl pošetilý, kdyby nevyužil toho velikého rozdílu, který je mezi cenami na našem trhu a cenami, které jsou venku. A jestli se na tyto lidi zlobíme, tak především musíme jaksi vidět ty otázky cenové a nemůžeme je pustit ze zřetele. A jestli to, prosím vás, říkám, tak prosím vás, aby to nezapadlo černě do toho programu, který máte dneska na pořadu, to je tá otázka protialkoholní, aby nedošlo k nedorozumění. Já mluvím o zreálnění života a mluvím o rozumu, takže myslím, že mně dobře rozumíte, že to není jaksi v rozporu s tím, k čemu směřuje správné zaměření vašeho jednání k tomu bodu, jak proti alkoholizmu. Chtěl jsem tu jen uvádět, abychom neodtrhli všechny tyto vazby od otázek cen a těch správných ekonomických vztahů.

Jestliže jsem konečně, soudružky a soudruzi, uváděl rysy podmíněnosti v našem návrhu státního rozpočtu, já myslím, že nejsem oprávněn přejít ani to, že v návrzích byla nedoceněna, v návrzích tak jak jsme je dostali od podniků a národních výborů, byla hluboko nedoceněna potencionalita celého našeho hospodářství, byly hluboko nedoceněny výsledky roku 1966 jak v oblasti investic, v oblasti zásob, zejména zásob ke konci roku, a nakonec i v oblasti pracovních sil, kde je třeba, abychom nezakrytě řekli, že jsme si v roce 1966 přečerpali pro výrobu to, co XIII sjezd ukládá vůbec pro zvýšení zaměstnanosti pro celou pětiletku, protože sjezd počítal s tím, že zaměstnanost se zvýší o 300-320 tisíc lidí, z toho 50 tisíc do výroby, a jak je známo, zhruba 60-70 tisíc do výroby přišlo už v průběhu roku 1966. Uvádím to zejména z toho důvodu, že proto nemohli jsme se opřít v centru o tyto návrhy, a proto byla úloha centra stížená, že bylo nutno přejít na vlastní analýzu, což ovšem odpovídá i novému pojetí jak sestavovat státní rozpočet, a konečně i samotný plán. A proto jsme nad rámec zdrojů, které byly navrhovány v plánech, navrhli zhruba o víc než 16 mld. ve zdrojích pro státní rozpočet víc než bylo ve zdrojích, které se počítají v oblasti chozrasčotní sféry. Ja chci potvrdit, že po četných jednáních, ne jenom v centrálních orgánech, ale i v odvětvových orgánech, se potvrzuje, že to je správné ocenění, a vás jako slovenskou národní radu chci ubezpečit o svědomitosti tohoto odhadu, i tím, že výsledky prvního kvartálu letoš. roku jsou takové, že svědčí o přebytku ve státním rozpočtu řadově zhruba asi 1, 3 mld. Kčs, z toho připadá asi 300 mil. Kčs na národní výbory. Myslíme si, že proto je potřeba s tou otázkou potencionality v národním hospodářství nepoměrně víc počítat, ovšem velmi seriózně rozebírat tendence, které se dále projevují a prosazují v rozvoji, to znamená rizika extenzivního rozvoje, rizika, která by mohla založit odsun uspokojování potřeb a odsun toho, po čem lidé volají. Abychom mohli dát správnou odpověd, že vyššími zdroji, které vyprodukujeme, že nejde jenom o čísla, ale že jde o konkrétní hodnoty užitné, které skutečně budou lépe uspokojovat potřeby na trhu i v poměru k zahraničnímu obchodu, i v oblasti investic.

Nyní, soudružky a soudruzi, několik poznámek nad rámec toho, co bylo řečeno k pojetí nového státního rozpočtu.

My říkáme, že charakter státního rozpočtu pro rok 1967 je restriktivní. Já bych rád na základě diskuse, která byla i v národním shromáždění i v kolegiu ministerstva financí, i státní komisi pro finance, ceny a mzdy, i ve vládě, chtěl ubezpečit, že restriktivní politika neznamená něco, co by mělo být jenom jiným pojetím pro úzké pojetí fiskálního zájmu státního rozpočtu, nýbrž že jde o záměrnou politiku, velmi náročnou, která za situace, kdy nemůžeme najít jinak zdroje, nám zabezpečuje zdroje proto, abychom mohli aktivně dávat tyto zdroje do služeb rozvoje intenzifikace a strukturálních změn.

Bylo tady už řečeno, že zejména restriktivní politika se vztahuje na oblast investic. Já bych velmi chtěl potvrdit ne jenom to, co tady už bylo řečeno předchozími sudruhy, chtěl bych potvrdit i to, co říkal soudruh M i š e j e, že se to vztahuje stejně tak velmi náročně i na oblast celého úvěru. To znamená, že i provozního úvěru a v tom smyslu skutečně je potřeba finanční politiku chápat jako jednotu, kde nemůžeme nechat nějaké mezery, kde by se nám skutečně prosadily tendence, které by vedly dál k plýtvání a k cestám, které by snižovaly účinnost nastoupené cesty.

Já bych chtěl zejména zdůraznit to, proč skutečně my musíme v oblasti investic dosáhnout podstatné zúžení v rozestavěnosti a toho rozptylu, který dnes máme. Já bych vás chtěl aspoň v pár číslech seznámit s tím, proč vláda s takovou náročností zdůrazňovala tuto politiku a proč je s takovou náročností zdůrazněna i v celé oblasti finanční politiky a dotační politiky na rok 1967.

Jestliže se počítá s tím, že dnes máme zhruba nadměrnou rozestavěnost, řádově zhruba 15-16 mld. Kčs, to znamená konkrétní únik obrovských hodnot ve výrobě už každý rok. Řádově to znamená minimálně 8-10 mld. Kčs úniku v samotné výrobě. Ale ono to souvisí ne jenom přímo v této oblasti s reprodukčním procesem v tomto směru, ale souvisí to s tím, že nakonec to znamená obrovský rozptyl, který máme ve všech materiálech, ve všech strojích, ve všech zdrojích, které potřebujeme pro stavební výrobu. A já samozřejmě nechci předbíhat to, co máte na programu zítra, t. j. otázku rozvoje výroby stavebních hmot. Je to tema nesmírně závažné, tema, které velmi podporujeme, ale jde nám o to, soudruzi, abychom my nevyráběli nové stavební hmoty jenom proto, že zatím s dosavadními nezacházíme dobře, že i cez veliký rozptyl, který máme v investiční výstavbě, že s nimi leckdy plýtváme, že nakonec máme situaci, že za situace, kdy Československo patří mezi velmoce ve výrobě cementu na hlavu, že máme situaci, kdy nejsme sto ho našim občanům prodat na základní údržbu domků atd. A proto prosím vás, jestliže s takovou naléhavostí zdůrazňujeme právě restriktivní politiku v oblasti investic, myslíme, že to bude přijímáno velmi positivně, jestliže to přinese nápravu tady v těchto směrech. A kromě toho je shodná politika a záměr plánu a rozpočtu v tom, a to je to, co také i soudruh Marko uváděl, a ja to jenom podtrhují z hlediska zase politiky, kterou my máme založenou v záměrech státního rozpočtu, t. j. otázka skracování lhůt výstavby.

Já bych chtěl obrátit vaši pozornost na to, že jde o etapu vědecko-technické revoluce a že jestliže bychom skutečně neuspěli skrátit průběžné lhůty výstavby, že my už fakticky na začátku zakládáme už morální zastarání našich investic. A já při některých příležitostech, kdy na tato témata diskutujeme, uvádím svou osobní skušenost, kdy jsem byl poslán ještě za komisi lidové kontroly a statistiky, kde jsem dřív pracoval, k nákupu toho středního počítače Bulgama 30. Tak tehdy jsme považovali za správné, abychom sjednali například náhradní dílce a považovali jsme za potřebné, abychom si sjednali jako minimální lhůtu pro dodání náhradních dílců 10 let. Načež zástupci firmy nám řekli áno, my jsme ochotni vám zabezpečit tuto lhutů 10 let, i když stroj půjde ze série, ale prosíme vás, řekněte nám alespoň, co chcete s tím strojem 10 let dělat. Já to uvádím proto, abychom se takto dívali na to, co znamená vědecko-technická revoluce a co znamenají průběžné lhůty výstavby, co znamená nízká směnnost, co znamená nutnost skutečně přejít na ten princip intensifikace rozvoje právě v oblasti investic.

Já ovšem chci, soudružky a soudruzi, uvést, že tady nejde už jenom o poznání, že tady jde o to, že v roce 1967 máme už v pohybu nástroje, které mají přispět k řešení těchto otázek. To je ohromně důležité. Jde o to, abychom skutečně v tom nevolili nějakou politiku takříkajíc polovičatosti, abychom vycházeli z toho, že už samotné výběrové řízení, i když šlo o první kroky, že to je významný krok kupředu, protože máme tu první etapu skušeností za sebou, že jde o to, abychom postupně dostali principy efektivnosti investic na čelo, principy kalkulace, a rozhodně abychom jaksi vymýtili z investic všechno, co souvisí nikoli s kalkulací, ale takříkajíc se širokými lokty. Čili jsme tady v etapě, kdy už známe nástroje, je to šíře nástrojů veliká, sama logika nové soustavy by k tomu měla vést, a nyní jde o to, abychom v tom postupovali skutečně velmi důsledně. A to platí, soudružky a soudruzi, prosím vás, i o celé dotační politice.

Jestliže mluvíme o dotační politice jako o nástrojích, která provází fakticky restriktivní politiku v tomto smyslu, i v investicích například, protože chceme dotace dávat jedině tam, kde investice projde výběrovým řízením. Znamená to, soudruzi, že chceme dostat dotace do takové aktivní role, ne mechanicky přistupovat k dotacím, že chceme, aby se proto právě ty principy dotační a finanční politiky dostaly ke všem orgánům a jednotným stupňům řízení. Protože např. v oblasti oprav, neboť dotace jdou i mimo investice, chceme vázat dotace například na to, aby národní výbory a ostatní orgány zabezpečovaly garance za kvalitu, za dodržení lhůt atd. Ne abychom my z centra dávali peníze na špatné výrobky, na to, aby nakonec za centrální peníze, které jsou nesprávně upotřebeny, nakonec ještě bylo nespokojeno obyvatelstvo. Prostě jde nám o to, abychom tímto spůsobem přes korunu, kterou dáváme v dotacích, pomáhali organizovat spokojenost lidí. A je potřeba nezakrytě si říct, aby nedošlo k nedorozumění, že o všech otázkách ekonomických nástrojů, ať jde i o tuto oblast, tak jako o denivelisaci, atd., že v obecné poloze je normálně veliký souhlas, ale když přijde potom jaksi ke konsolidaci, tak, soudružky a soudruzi, jde o to, abychom si uvědomili, že v každém případě takový ekonomický nástroj a jeho uplatnění se někoho dotkne. Že se například otázka investic a dotační politiky atd. dotkne i podniků a nakonec i některých kolektivů, které budou stát před rozhodnutím, jak se rozhodovat z hlediska výroby, výrobního programu, efektivnosti pro další etapu.

Já to uvádím proto, abychom viděli tyto souvislosti a viděli to ve dvou polohách. Jednak když se shodujeme v tom obecném, že také to budeme podporovat v tom konkrétním, a abychom to zároveň viděli ne jenom v oblasti ekonomické, ale i ve velmi náročné práci politické. My chceme v tom směru udělat co je v naších silách a já i při této příležitosti vás velmi prosím o podporu v těchto směrech.

Bylo už tady řečeno, že je to veliká částka. No, soudruzi, na oblast dotací jde více jak 32 mld. Kčs. Je třeba vidět, že na 1112 mld. Kčs jde na oblost cen, na to, aby sa udržela fakticky dosavadní cenová hladina, se ktorou přecházíme v maloobchodních cenách do roku 1967. A nad rámec toho dochází k velikým změnám i ve státním rozpočtu kvantitativně, protože na udržení nebo na zabezpečení vstupu s touto hladinou do roku 1967 snižujeme fakticky příjem z daně z obratu zhruba o 16 mld. Kčs. Třeba vidět, že to jsou veliké změny, ke kterým dochází. Na prvé místo přichází například jako zdroj státního rozpočtu nikoli daň z obratu, ale ostatní odvody a už to samo o sobě znamená, jakou novou váhu musíme věnovat těmto státním zdrojům.

Jestliže mluvím, soudružky a soudruzi, o zdrojích, tak přirozeně, že to nemohu odtrhnout i od těch otázek samotných velkoobchodních cen a od toho, kde skutečně ve velkoobchodních cenách došlo k podstatným odchylkám proti původním předpokladům. Já nemohu přejít, abych vás neinformoval, což ostatní asi znáte, o tom, že proti původním předpokladům, když jsme se domnívali, že bude vzestup cen zhruba asi o 24 perc., dochází ke zvýšení hladiny o 29 perc. Přirozeně, že nejde jen o globál, nýbrž jde o podstatné rozptýlení zase ještě v jednotlivých oborech a nakonec v jednotlivých oborech zase i v rámci jednotlivých výrobků. Znamená to, že stojíme nyní před vážným úkolem, se soudruhy ze státní plánovací komise během května dát odpočet o první etapě a zároveň říct, jak rozvíjet druhou etapu soustavy velkoobchodních cen a jak se v těchto vztazích vyznat a také vyvodit z toho závěry. Ovšem co už dnes rozhodně víme z hlediska zdrojů, je to, že je potřeba velmi přísně rozlišovat, kde, soudruzi, dochází k rozlišení mezi tím, kde jde o pohyb ve velkoobchodních cenách z toho titulu, že tam došlo, možná, někde i k omylům. A abychom rozlišovali to, kde jde o vyloženou spekulaci, kde jde o vyloženě protispoločenské jednání, kde, soudruzi, jde o rozsáhlé případy zneužívání postavení některých podniků, kde však jde i o zneužívání toho, že se nevěnuje dostatečná pozornost fakturaci.

Já soudruzi opakuji jenom to, co jsem uváděl při předchozím projednávaní v národním shromáždění. Například když naše orgány udělaly namátkovou prověrku na fasádních pracích v Praze, kde pracovaly organisace z celé republiky, ze 13 vybraných faktur jediná faktura nebyla správná. Došlo k přefakturaci od 10-56 perc. A, soudruzi, aby nedošlo k nedorozumění, to neni jenom sféra v této oblasti. Já vám chci jenom říct, že minulý týden, když jsem byl tady, v Bratislavě, tak soudruzi mně doložili konkrétními příklady, že například při výstavbě malých vodních nádrží fakticky nebyly případy, kde by jediná faktura byla v pořádku, nehledě na kvalitu, že například docela běžně místo 5 m hloubky byly naměřeny 3 m atd. Čili, soudruzi, jestliže jsem mluvil o zdrojích, tak mluvím i na toto tema velmi vážně. V nové soustavě jsme postavení před úkoly jednak rozvíjet všechny ekonomické nástroje, ale, soudruzi, zároveň nepřipustit, aby někdo takříkajíc získával zdroje protispolečenským postupem. A tam chci vás nezakrytě informovat o tom, že počítáme s tím, že půjde nikoli jen o to, abychom hledali cesty postihu dodatkovými odvody, ale že půjde i o postihy v oblasti osobní odpovědnosti atd.

Já vás proto velmi prosím i na tyto otázky obracet pozornosť, aby právě to, co je veliké v perspektivním uplatňování nové soustavy řízení, nebylo znehodnocováno těmito spekulačními tendencemi. My si myslíme, že je potřeba v této etapě objasnit některé otázky, se kterými vstupujeme do roku 1967, i právě z hlediska nerovnoměrnosti zdrojů. A předem říkám, soudruzi, že do budoucnosti budeme počítat s touto nerovnoměrností. Jde ovšem o to, aby nám byla dána jistota po všech stránkách, všemi cestami a prací orgánů na jednotlivých stupních, aby šlo o zdroje zasloužené. A po té stránce například říkám nezakrytě, že počítáme s tým, že bude se uplatňovat nepoměrně víc forma združování, združování i v poměru k národním výborům. A je to také jedna z cest, kde myslíme, že je správné vyvolat vztahy mezi národními podniky, národními výbory atd. To platí o vztazích mezi národními podniky a pod. Myslíme si vůbec, že jestliže prosazujeme například v národních výboroch nebo ve spoločenských organisacích, aby se využívaly i úvěry místo dosavadního systému běžného fasování z centra, že i to povede k nepoměrně větší obezřetnosti v hospodaření s korunou, že to povede k větší pozornosti s kalkulací. To znamená, že přes korunu budeme víc organisovat efektivnost a hospodárnost.

Proto myslíme, že v tomto směru cesty zaměření finanční politiky mají aktivní ráz, že mají právě přinést určitý přínos tomu stavu, který zatím na trhu v současné době máme.

Dovolte mi, abych - jestliže jsem mluvil na to terna vztahů k národním podnikům a národním výborům - uvedl, v čem nyní dochází k značnému nedorozumění. Na posledních besedách, které jsem absolvoval minulý týden, se to ukázalo velmi názorně, a myslím, že je třeba vás na to upozornit, protože se s tím jistě ve své politické práci i ekonomické sejdete.

Jestliže se má v průběhu r. 1967 poprvé uplatňovat tzv. jednoprocentní odvod z hrubého důchodu ve prospěch rozpočtů národních výborů, tak z toho jsou založeny hned dva zdroje velikých nedorozumění. Soudruzi na národních výborech byli přesvědčení, že my jsme zatím skrátili jejich zdroje tím, že jsme nepřevzali to, co navrhly podniky ve svých finančních plánech. No ale, soudruzi, my jsme nemohli na tyto finanční a podnikové plány přistoupit. Jestliže bychom převzali mechanicky plány a finanční plány jednotlivých podniků a národních výborů - soudruh Dvořák, soudruh Barbírek a soudruh Marko byli při tom, když se jednalo o těchto otázkách, a soudruh T y m e š je informován z našeho jednání ve výboru - tak by to znamenalo, že bychom měli fakticky schodek zhruba 40 mld. Kčs. No, soudruzi, to jaksi by jste museli volat k rozumu centrum. A proto jsme provedli celou analýzu, proto jsme zhodnotili potencionalitu hospodářství, proto jsme také založili do příjmů zdroje, které už dnes resorty používají za zcela reální. Ale jestliže je považují za reální, je potřeba s nimi počítat v konkrétních podmínkách jednotlivých oblastí, jednotlivých okresů, jednotlivých krajů. To znamená, že nelze považovat za postačující to, co je tam založeno zatím v těch vztazích na dosavadní nízké úrovni, nýbrž třeba počítat s tím, co bude reálně vycházet v průběhu roku 1967. My to, soudruzi, nemáme za zlé ani podnikům národním, ani národním výborům, protože jde o první start do práce se státním rozpočtem v tomto směru. Jde nakonec o přestavbu velkoobchodních cen a o ty veliké rozsáhlé změny celé hospodářské reformy, a bylo třeba nakonec i tyto věci brát v úvahu.

Ovšem na druhé straně z hlediska národních podniků, soudruzi, dochází zase k tomu nedorozumění, že si myslí: když teď národní výbory mají jedno procento z hrubého důchodu, že tudíž jaksi mohou předkládat směnky národnímu výboru, aby se tam zakládaly nové práce pro národní podnik atd., protože se národní výbor nyní podílí tím jedným procentem. Já myslím, že je potřeba i z naší strany, z centra provést potřebnou vysvětlovací kampaň, vysvětlit podnikům, že fakticky je to veliké nedorozumění, že tady jde fakticky o první takovou, co my nazýváme, pupeční šňůru vztahů mezi národními výbory a národními podniky, kde fakticky to jedno procento představuje zatím jenom jinou formu dotace pro rozpočty národních výborů z hlediska centra. Uvádím to proto, že jinak místo abychom přes tyto vztahy upevnili a zlepšili kooperaci mezi národními výbory a národními podniky, mohli bychom nakonec založit mnoho nedorozumění a i politicky uškodit tam, kde chceme naopak politicky přispět.

Proto jsem považoval za správné, abychom i na tyto otázky zaměřili svou pozornost. Je to závažné o to víc, že v průběhu letošního roku jsme postaveni před úkol, abychom našli správné rozvinutí těchto vztahů mezi národními výbory a národními podniky.

Soudružky a soudruzi, chci nakonec ve všech těchto souvislostech vás ještě informovat o tom, že jestliže máme uspět ve všech těchto vztazích, že jsme postaveni i z hlediska například samotného ministerstva financí před takovou úlohu, jako například budovat i některé orgány, které by nám pomohly zabezpečit ty nové úlohy, se kterými státní rozpočet a nové pojetí plánu pro rok 1967 počítá.

Znamená to konkrétně například, že v krátké době přistoupíme už ke konkretisaci v budování útvarů státních financí na národních výborech. Půjde o odbory státních financí, které budou v dvojí podřízenosti: vůči národním výborům i vůči ministerstvu financí. Jde, soudruzi, o veliký úkol, protože je potřeba, abychom to viděli přes čísla, že přes tyto útvary státních financí projde 80-90 mld. Kčs. Jde o to, aby nám tyto útvary skutečně tyto zdroje zabezpečily. A chci zároveň vás seznámit i s tím, že vláda už odsouhlasila i to, že můžeme na ministerstvu financí budovat svou vlastní finanční revisi, která má vykonat nemalý vplyv na pořádek v těchto vztazích. Mela by zabránit, aby došlo k dosavadní amnestii roční o hospodářských výsledcích a aby se tato revise mohla vracet k hospodářským výsledkům i třeba tři létá dozadu. To znamená, aby nebyla jistota, že končí rok a že to dopadne tak, jako když se zavře hladina vodní za dobrým i za špatným, i za tím, co by mělo být velmi přísně posuzováno. A chci vás informovat o tom, že zatím těch signálů je nemálo. Chci jenom například uvést jako příklad, že třeba přecenění zásob, jestliže si provádíme dosud přepočty, tak zatím z chozrasčotní sféry nemáme odvedeno řádově 3-5 mld. Kčs. A to nejsou zdroje ledajaké a je potřeba, abychom měli jistotu, že tyto zdroje nám nebudou ovlivňovat cesty k nesprávnému použití jak v poměru k investicím, tak i v poměru k zásobám, taky i z hlediska samotných mezd.

Proto si myslím, že je potřeba, abychom orientovali svou práci oběma těmito směry a abychom měli jistotu, že nedojde k rizikovosti pro rozvoj, ale naopak, k těm cestám, které jsou vytyčeny pro naši práci XIII. sjezdem. To znamená: pro lepší zhodnocovací proces. Jestliže mluvím, soudružky a soudruzi, o otázkách zhodnocovacího procesu, zase bych chtěl říct, že nejde jenom o obecnou záležitost, nýbrž že jde o záležitost velmi konkrétní. Souvisí bezprostředně i s tím, co říkáme o napětí v platební bilanci. A jestliže tady bylo soudruhem poslancem T y m e š e m hovořeno o tom, jak to vypadá ve výrobní spotřebě, tak abychom si uvědomili, že to je záležitost prvořadá i v poměru k platební bilanci v tom směru, že na 1 proc. růstu národního důchodu v loňském roce jsme potřebovali 6 proc. růst například u dovozu surovin. A to je jaksi doklad i toho zhodnocovacího procesu a toho jak na konkrétních závodech, konkrétních podnicích hledat cesty k lepší struktuře ve výrobě a k lepšímu zhodnocování surovin, materiálů a všeho, co máme k disposici.

My pro rok 1967 přirozeně pracujeme už s konkrétními nástroji. Jde o to, abychom dovedli skutočně tyto nástroje až k jednotlivým podnikům. Mám na mysli k podnikům i výrobním v průmyslu, zemědělství, zrovna tak jako v obchodu, kde v letošním roce s tím už vážně začínáme. To neznamená, že nebudeme stavěni před nové úkoly, před nová poznání. Samotné uplatňování základní myšlenky "plán a trh" nás bude stavět před nové úkoly. Už například to, když se mluví o cenách a o zabezpečení regulace cen, znamená to, abychom vyšli zase z tohoto sepětí plánu a trhu. To znamená: z hlediska přípravy plánu vývoje cen pro další období i z hlediska například samotné další regulace cenové. Znamená to, že v tom všem nás čeká mnoho i nových věcí, a jde o to, abychom se velmi poctivě s těmito otázkami na jednotlivých