Pátek 17. února 1967

loňský rok právě u cukrovky, kukuřice a brambor při zvýšené úrovni agrotechniky včetně výživy, budou nepochybně podnětem k širokému uplatnění intenzifikačních opatření.

Zvýšení úrovně minerální výživy je rozhodujícím článkem intenzifikace celé zemědělské výroby. Vysoká efektivnost komplexního hnojení při středně vysokých dávkách do 170 kg čistých živin je zcela průkazná a zvýšení cen průmyslových hnojiv by nemělo být překážkou jejich rozšířeného používání, zejména u vysoce produktivních plodin, jako je cukrovka a kukuřice v nížinných oblastech, nebo brambory a řepka a jednoleté a vytrvalé pícniny v bramborářských, popřípadě horských oblastech. Zvláštní pozornost si výhledově zaslouží dusíkatá hnojiva, zejména pokud jde o formu aplikace především u pšenice, kukuřice, cukrovky a travních porostů, včetně luk. Opomíjí se vápnění, pro něž novodobá technika pneumatického rozmetání vytváří široké možnosti uplatnění, zvláště na Slovensku, kde jsou rozsáhlé zdroje dolomitických vápenců.

Jako hospodáři se zamýšlíme nad správným využitím hnojiv. Uvažme jen, že v této pětiletce zemědělské podniky na Slovensku nakoupí celkem asi o 870 tisíc tun čistých živin více než v třetí pětiletce. Na 1 ha to představuje v průměru obou pětiletek zvýšení o 70 %.

Zvýšené dávky průmyslových hnojiv odpovídají vašemu požadavku na zvýšení intenzity výroby. Zároveň však musíme usilovat o to, aby každý zemědělský podnik udělal vše pro jejich efektivní využití a zabezpečil co nejrychlejší návratnost vložených prostředků. K tomu důrazně požadujeme, aby celá naše agronomická služba na výrobních zemědělských správách a zemědělských podnicích rázně skoncovala s takzvaným práškováním a přešla k hnojení podle průzkumu půd a potřeb jednotlivých plodin. Ve správném použití průmyslových hnojiv máme ještě velkou výrobní rezervu.

V analýze dosavadního vývoje rostlinné výroby je roviněž správně upozorňováno na nedostatečnou péči o statková hnojiva i využívání zeleného hnojení. Chci připomenout, že zvláštní pozornost zelenému hnojení by měla být věnována v územích písčitých půd, zejména pak na Záhoří, kde by toto hnojení se mělo stát organickým doplnkem rozsáhlých melioračních zásad.

V  podmínkách jižního a východního Slovenska mají mimořádný význam závlahy, kde jsou značné rezervy ke zvýšení intenzity zemědělské výroby. O tom svědčí výsledky mnoha zemědělských podniků.

30-40 sledovaných zemědělských podniků na Slovensku v období let 1961-1964 využitím závlah zvýšilo hrubou produkci: - u cukrovky o 47 % při snížení vlastních nákladů na 1 q cukrovky o 25 %,

-  u vojtěšky o 45 % při snížení nákladů na 1 q o 10 %,

-  u kukuřice na zrno o 50 % při snížení nákladů o 38 %,

-  u raných brambor o 46 % při snížení nákladů o 20 %.

Na závlahové soustavě Šaľa-Kolárovo dosáhly zemědělské podniky při 5-ti dávkách vody 706 q cukrovky oproti 352 q na nezavlažované ploše při stejných dávkách hnojiv,

Velkou rezervou pro zvyšování intenzity rostlinné výroby a její stabilizaci jsou meliorace, jako odvodnění, závlahy, úpravy zemědělských toků, a výstavba vodních nádrží a další opatření. Proto v rámci možností 4. 5LP počítáme, že na Slovensku bude odvodnéno 83 000 ha a vybudováno 102 000 ha závlah.

Realizace těchto závlah a ostatních melioračních prací však vyžaduje věnovat více péče otázkam výstavby. Ukazuje se, že ani plánovaných prostředků všude dostatečně nevyužíváme. V roce 1966 např. byly meliorace v kapacitách na Slovensku splněny jen na 84, 9 %, z toho odvodnění na 86, 7 %, závlahy na 83, 5 % a závlahy hnojivé pouze na 76, 3 %. Za poslední tři roky zůstalo na Slovensku neprostavěno v melioracích celkem asi 137 mil. Kčs, což představuje meliorace více jako na 12 tisících hektarech. To vyžaduje, aby plnění plánu meliorací byla věnována zemědělskými podniky a výrobními zemědělskými správami maximální pozornost.

Nemenší pozornost musíme věnovat kvalitě prováděných melioračních prací, jejich údržbě a provozuschopnosti. Tak např. na Východoslovenské nížině jsou již 2 roky po vybudování hlavních odvodňovacích recipientů některé zaneseny a neslouží svému účelu proto, že nejsou vodohospodářskými organizacemi v resortu ministerstva lesního a vodního hospodářství vždy řádně udržovány.

Výstavba závlah si vyžádá značných investic. Chceme, aby všechna zařízení byla dostatečně využíváná a přinášela tak svůj efekt ve výrobě. Provedeme proto důkladné zhodnocení, jak je závlah a dalších melioračních opatření využíváno ke zvýšení rostlinné výroby a jak se vrací společnosti to, co bylo na tyto účely vynaloženo.

Soudružky a soudruzi.

v celkovém komplexu navržených opatření v rostlinné výrobě, které budeme postupně realizovat, měli bychom v rozhodující míře soustředit naše úsilí na tyto úseky:

-  na zvýšení výnosů obilovin a snížení výkyvů ve sklizních,

-  na dostatečnou výrobu krmiv, především cestou plného využití luk a pastvin,

-  na rozvoj semenářství, zejména vojtěšky a travin.

o   nutnosti a směrech rozvoje našeho obilinářství bylo již ústředním výborem a vládou řečeno jasné stanovisko.

Chci se proto zmínit o velké přirozené rezervě v zabezpečení krmivové základny, kterou je nedostatečné využívaní luk a pastvin. Na Slovensku se louky podílejí 23 % a pastviny 64, 5 % na celostátní výměře. Současný stav obhospodářování travních porostů zejména v podhorských a horských oblastech, kde jsou louky prevážně koncentrovány, je stále ještě neuspokojivý a neodpovídá našim možnostem. Nechci dnes rozebírat opatření a úkoly, které je nutno zabezpečovat k tomu, aby naše louky dávaly to, co od nich můžeme očekávat. To bylo řečeno velmi podrobně již v prosinci 1964 na lukařské konferenci v Banské Bystrici. Myslím však, že jsme na tomto úseku zůstali mnoho dlužni.

I vaše předložené materiály hovoří o nutnosti věnovat pozornost loukám a pastvinám. Bude správné i v usnesení více pamatovat na opatření k využití přirozené rezervy krmiv, luk a pastvin. Řešení intenzity výroby na loukách a pastvinách je svým významem a potřebou pro rozvoj našeho zemědělství rovnocenné řešení obilního problému u nás. Je to velká rezerva k zabezpečení rozvoje chovu skotu, k zvýšení a ke zlevnění výroby mléka a masa, ke zlepšení celkových výsledků hospodáření.

I  když například výrobu osiva vojtěšky i červeného jetele nám zvláště loni narušily nepříznivé klimatické podmínky, je skutečností, že mnohé zemědělské podniky nedostatečně využívají vhodné přírodní podmínky pro zabezpečení dostatku vlastních kvalitních osiv jetelovin.

Nedostatek osiva vojtěšky pro letošní rok nelze řešit dalším dovozem, neboť nejsou k dispozici další nezbytné devizové prostředky. Uskuteční se plánovaný dovoz 700 tun, z čehož slovenské kraje obdrží asi 340 tun. Situaci jsme projednávali ve vedení ministerstva. Přes výrobní zemědělské správy děláme opatření k zajištění náhradních osevů krmných plodin.

Pokud jde o výrobu osiva vojtěšky a ostatních jetelovin pro rok 1968, zajistíme, aby letos ponechaly zemědělské podniky pro výrobu semene vojtěšky i ostatních jetelovin všechny vhodné porosty bez rozdílu, zda jde o množitelské nebo ostatní plochy.

Vedle úvah o smluvním pěstování vojtěšky v Bulharsku, které v současné době projednáváme, mám za to, že musíme pro její výrobu využít právě výhodné oblasti jižního Slovenska a některých dalších oblastí v českých krajích.

Považoval jsem za potřebné ukázat na tyto tři úseky rostlinné výroby. Nepochybuji o tom, že úkoly a další cesty rozvoje rostlinné výroby, tak jak jsou předkládány v materiálu, jsou důležité. Měl jsem však na mysli, aby v tom velkém množství úkolů, které projednáváme, nezapadlo to hlavní, nejdůležitější, co má rozhodující vliv na celkový rozvoj zemědělské výroby.

Významným činitelem pro rozvoj zemědělství je věda a výzkum. Jejich účinnost je dána především dostatečným rozsahem vědecko-výzkumné základny, tématickým zaměřěním k nejzávažnějším problémům praxe, potřebnou hloubkou vědeckého bádání a rychlým uplatněním výsledků vědy a výzkumu do zemědělské praxe. V tomto směru máme plnou podporu ústředního výboru strany a vlády. Zejména v materiálním a kádrovém zabezpečení vědecké a výzkumné činnosti.

Také výstavba vědecko-výzkumné základny na Slovensku je v rámci celkových možností a plánovaného rozvoje uspokojivě dotována asi 134 mil. Kčs. Na úseku rostlinné výroby se vybudovala řada velkých objektů (8) a do roku 1970 počítáme s výstavbou dalších 8 velkých zařízení (např. výzkumný ústav luk a pastvin v Banské Bystrici, komplexní zemědělská výzkumná stanice v Michalovcích, která má velký význam pro výrobu na Východoslovenské nížině, dostavbu výzkumného ústavu kukuřice v Trnavě a s dalšími akcemi). Počet pracovníků zde v roce 1970 dosáhne přes dva a půl tisíce lidí (t. j. růst o 1/4 = 500 pracovníků).

Ústavy na Slovensku celkem vyřešily za posledních pět let 137 úkolů z rostlinné výroby. Mnohé z nich z oblasti základní agrotechniky, výživy rostlin, závlah a ochrany rostlin významně přispěly pro vzestup výroby v celém státě.

V  dnešním projednávaném materiálu se navrhuje posílení vědecko-výzkumné základny o pracoviště, která by se zabývala zeleninářstvím, květinářstvím, ovocinářstvím, cukrovou řepou, bramborami, obilovinami a luskovinami. Navrhuji, abychom ještě návrh společně s pověřenectvem přezkoumali, aby z celostátního hlediska nedošlo k budování duplicitních kapacit a aby bylo plně využito stávajíci vědecko-výzkumné kapacity.

V  každém případě se však domnívám, že bude správné vybudovat na Slovensku další výzkumná pracoviště pro pěstování vojtěšky, konopí a některých teplomilných plodin a rozšířit síť šlechtitelských stanic a odrůdových zkušeben, zejména ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji.

V celkovém rozmístění výzkumných ústavů vycházíme ze zásady, že výzkumné ústavy zemědělské v českých krajích nebo na Slovensku mají celostátní působnost. Aby mohly lépe než dosud plnit svoji úlohu, počítáme s tím, že v různých ekologických podmínkách budou vytvořeny komplexní stanice, které budou řešit pro tyto ústavy různé vědecko-výzkumné problémy a mimo to budou mít pro danou oblast i úlohu ověřovací a demonstrační.

Hovoříme-li o podílu vědy a výzkumu na rozvoji zemědelské výroby, pak je nutno vždy zkoumat a hodnotit, jak je výsledků vědy a výzkumu využíváno a jak je zabezpečováno jejich nejširší uplatnění v praxi. Např. Výzkumný ústav rostlinné výroby v Piešťanech vyřešil některé otázky výživy plodin, vhodnosti orby, pěstování jednoletých a víceletých pícnin a některých teplomilných rostlin, jako je soja, cirok a pod. Výzkumný ústav kukuřičný v Trnave předložil několik významných závěřečných zpráv z výzkumu agrotechniky vysokých úrod kukuřice, z výzkumu genetiky a šlechtitelských metod u kukuřice. Výzkumný ústav lukářský a pastvinářský v Banské Bystrici nové zásady výživy a využití travních porostů, problematiku hnojiv, závlah, kejd a p. Významné zprávy předložily také ostatní výzkumné ústavy, jako výzkumný ústav závlahového hospodářství, výzkumný ústav vinohradnický a vinařský, laboratoř půdoznalství a další specializovaná pracoviště.

Máme sice řadu příkladů dobrého využití těchto výsledků v praxi (z iniciativy VÚ luk a pastvin v Banské Bystrici a VSZ v Nitře bylo vybudováno celkem 330 hnojivých závlah na výměře větší než 21 000 ha s nákladem 138, 6 mil. Kčs), avšak s celkovým využitím nejsme spokojeni. Situaci bych charakterizoval asi takto: mnoho je poznáno, ale dosud málo realizováno. Využití všech účelných vyřešených výzkumných úkolů spolu s uplatněním zkušeností předních JZD, státních statků a jednotlivců v široké praxi je velkou rezervou v rozvoji výroby.

Soudružky a soudruzi!

Předkládaný materiál - jak je uvedeno - se nezabývá v celém komplexu problémy rostlinné výroby. Omezil se hlavně na otázky šlechtění, semenářství a výživy rostlin. Neřeší otázky mechanizace, technologie, specializace, koncentrace, snižování ztrát a podobně.

I když se dnes s nimi nezabýváme, bude nutné při realizaci uznesení o rozvoji rostlinné výroby plně s nimi počítat zejména v jednotlivých zemědělských podnicích a okresech. Nemůžeme například přehlédnout zhoršující se ekonomiku nákladů, zejména na mechanizaci a investiční výstavbu. Jenom za poslední léta od roku 1960 - vzrostlo vybavení mechanizačních prostředků na 1 ha zemědělské půdy o 53 %, ale náklady na mechanizaci, včetně odpisů, vzrostly o 75 %. Nové velkoobchodní ceny stavebních hmot ještě zvyšují dosavadní vysoké náklady na zemědělskou investiční výstavbu.

Intenzifikaci rostlinné výroby pokladáme za rozhodující. Tím není řečeno, že živočišná výroba zůstane zcela stranou tohoto procesu. Investiční náročnost tohoto odvětví zemědělské výroby nutí ovšem k uvážlivému postupu a k výběru nejefektivnějších cest postupného uskutečňování intenzifikačního programu jak v celostátním měřítku, tak i na Slovensku. Přednostně však musíme hledat i cesty neinvestiční povahy, důsledně využívat vlastních vnitřních zdrojů a rezerv, jako zvyšování kvality a organizace práce, technologické kázně, hospodárnosti ve využití prostředků, snižování ztrát a hmotnou zainteresovanost.

Vážení soudruzi!

Za důležité pokládám získat pro splnění navržených opatření široký aktiv funkcionářů a zejména agronomů, kteří budou v praxi usnesení realizovat.

A zde nemám na mysli jen pracovníky s vysokoškolským vzděláním. Rozhodující silou pro okamžité zvýšení řízení výroby jsou naše středné-technické kádry, lidi, kteří dobře rozumí své práci a jsou bezprostředně spjati s výrobou. Na dobrých výsledcích dosažených zejména v Západoslovenském kraji mají tito odborníci velké zásluhy.

Kvalitní osiva, dostatek kvalitních hnojiv, věděcké poznatky - je jenom část úspěchu. Schopní, vzdělaní a zkušení vedoucí pracovníci v praxi na rozhodujících úsecích výroby zaručují celý úspěch. S nimi a hlavně s nimi je potřeba neustále pracovat, seznamovat je s nejnovějšími poznatky vědy a techniky i s výsledky práce škol, pokrokovými zkušenostmi a se vším, co pomáhá zvyšovat intenzitu zemědělské výroby. To je podle mého cesta, kterou musíme nastoupit ve všech okresech, na všech zemědělských závodech. To je úkol číslo jedna, který musí zabezpečovat zemědělské výrobní správy.

Chtěl bych říci, že naše práce se neobejde ani bez zvýšené pomoci vědeckých a výzkumných pracovníků, a to nejen ze slovenských krajů, ale i z celé naší věděcko-výzkumné základny. Ujišťuji vás, že ministerstvo zemědělství poskytne veškerou pomoc při realizaci usnesení, neboť rozvoj rostlinné výroby na Slovensku je nezbytným předpokladem rozvoje zemědělské výroby v celé republice a odpovídá naléhavým potřebám naší společnosti. (Potlesk. )

Podpredseda Ing. Barbírek:

Ďakujem súdruhovi ministrovi za vystúpenie.

Prerušujem rokovanie.

Popoludňajšie rokovanie zahájime o 14, 15 hod.

(Prestávka. )

(Po prestávke: )

Podpredseda Barbírek:

Súdružky a súdruhovia poslanci, budeme pokračovať v rokovaní.

Slovo má poslanec Matej B e r n í k.

Poslanec Berník:

Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia!

Vo svojom vystúpení chcel by som poukázať na rozvoj rastlinnej výroby za posledné roky v našom Spišskonovoveskom okrese, povedať niekoľko slov, ako riešime problémy v rozvoji zemiakárstva, zúrodňovaní lúk a pastvín v našich horských a podhorských podmienkach.

Od roku 1963 hrubá rastlinná výroba vzrástla o 37 % u jednotných roľníckych družstiev a štátnych majetkov. Keď roku 1963 činila 1634 ha poľnohospodárskej pôdy, v roku 1964 činila už 2236 ha poľnohospodárskej pôdy. Uvedené čísla nám názorne ukazujú, že za posledné obdobie nastal v rastlinnej výrobe aspoň skromný vzrast. Podiel na týchto výsledkoch treba hľadať vo viacerých rozhodujúcich činiteľoch. V prvom rade v cieľavedomej a plánovitej práci JRD a štátnych majetkov v zúrodňovaní pôdy pri správnom vedení zo strany VPS.

Pôde, ako základnému výrobnému prostriedku, bola venovaná stála starostlivosť, počnúc od okresných orgánov až po posledného družstevníka a pracovníka štátneho majetku, že sa prakticky zúrodnenie pôdy a výživa rastlín dostali dolu medzi našich ľudí v praxi.

Za uvedené obdobie pre nedostatok maštaľného hnoja sme do okresu doviezli 8100 vagónov vitahumu a rašeliny na kompostovanie. Veľkú pozornosť sme venovali kompostovaniu a zelenému hnojeniu. V každom poľnohospodárskom závode ročne sa zostavovala bilancia potreby a krytia organických hnojív a podľa toho sa zostavoval plán dovozu organických hnojív, zeleného hnojenia a kompostovania. Za sledované obdobie v okrese bolo vyrobených 274 800 m3 kompostov a podľa rozborov boli to komposty dobrej kvality. Takto sme dokázali v okrese organickými hnojivami ročne vyhnojiť približne 19-22 % z výmery ornej pôdy.

Nemenšia starostlivosť bola v okrese venovaná ošetrovaniu maštalného hnoja. Za týmto účelom boli zriadené na jednotlivých poľnohospodárskych závodoch výživárske čaty, ktoré mali konkrétnu náplň a úlohy súvisiace so zúrodňovaním a výživou rastlín.

Zvláštnu pozornosť venujeme v okrese sústavnému zúrodneniu lúk a pastvín, ktoré zaberajú v našom okrese 46 % z výmery poľnohospodárskej pôdy a sú jednou z najväčších rezerv pri výrobe krmív. Zúrodnenie týchto trvalých trávnych porastov sa prevádza podla vypracovaných plánov, ktoré sa zostavujú na základe klasifikácie lúk a pastvín. Prvú a druhú klasifikačnú skupinu zúrodňujeme cestou intenzívneho hnojenia priemyselnými hnojivami, pri ktorých sa používa dávka 200 a viac kilogramov čistých živín na 1 ha. Táto cesta zúrodňovania sa nám ukázala ako veľmi progresívna a za posledné obdobie 3 rokov v okrese bolo takto vyhnojené 9100 ha lúk a pastvín. Na extrémnych vysoko položených pastvinách, pre dopravu ťažko prístupných, praktizujeme košarovanie ovcami a mladým dobytkom. Tento spôsob zúrodňovania lúk a pastvín je pomerne najlacnejší a vysoko efektívny. Za posledné tri roky v našom okrese sa vykošarovalo 3100 ha ovcami a mladým dobytkom. Tieto úspechy v košarovaní sme mohli dosiahnuť aj preto, že do okresu boli dodané ľahko prenosné trubkové košiare, ktoré sa v praxi veľmi dobre osvedčili. Nemenšiu úlohu v tomto smere však zohrala aj hmotná zainteresovanosť ošetrovateľov dobytka a oviec, ktorí dostávali za košarovanie základnú odmenu a za kvalitné prevádzanie košarovania prémiu priamo z JRD alebo štátneho majetku, ale aj v rámci celookresnej socialistickej súťaže z prostriedkov výrobnej poľnohospodárskej správy. Táto investícia sa nám veľmi vyplatila, keď priemerný hektárový výnos na vykošarovaných plochách v suchom sene bol 41, 5 q.

Ďalší zdroj zúrodňovania lúk a pastvín je efektívne využitie močovky cestou močovkových a hnojovicových závlah a rozstrekovania fekálnymi vozmi. V minulom roku sme mali v prevádzke 5 hnojovicových hospodárstiev a 4 ďalšie vybudované močovkové závlahy. Týmito závlahami v minulom roku bolo vyhnojených, močovkou a hnojovicou 270 ha lúk a pastvín. Najlepšie výsledky sme dosiahli na najstaršom hnojovicovom hospodárstve ŠM Spišské Vlachy, kde z jedného hektára, sa vyrobilo 34 q sena a počas celého pastevného obdobia na ploche 60 ha sa vypáslo 120 kusov dospelého hovädzieho dobytka. Aj na ďalších jednotných roľníckych družstvách a štátnych majetkoch sa dosiahli dobré výsledky.

Prax ukázala, že tie plochy lúk a pastvín, na ktorých sa nachádza výdatný vodný zdroj, možno veľmi rýchle zúrodniť hnojovicovaním a močovkovaním. Treba sa však uberať cestou budovania lacných stavieb, letných prístreškov, kde je rýchla návratnosť vložených investícií.

Na zúrodňovaní lúk a pastvín koncepčne pracujeme ďalej. Chceme využiť všetky rezervy, ktoré na tomto úseku máme. V tomto roku plánujeme vykošarovať ovcami a mladým dobyt., definitívne sa rozhodne o delimitácii tých plôch vykazovaných lúk a pastvín, ktoré sa žiadnym agrotechnickým zásahom nedajú zúrodniť a po stránke poľnohospodárskej výroby ani racionálne využiť. V našom okrese sa jedná o výmeru 7750 ha, ktoré budeme musieť delimitovať v prospech štátnych lesov na zalesnenie.

Ďalej budeme pokračovať v intenzívnom hnojení tých lúk a pastvín, na ktorých sa dá použiť mechanizácia a zber sena nie je vysoko nákladný. Rátame s tým, že intenzívne hnojenie v dávke 200 kg čistých živín a viac použijeme na výmeru 2000 ha. Ďalej v tomto roku plánujeme vykošarovať ovcami a mladým dobytkom 1200 ha. Problém, ktorý máme nedoriešený, je to ešte stále zber sena najmä z tých plôch, na ktorých prevádzame košarovanie ovcami a mladým dobytkom vôbec v celej horskej oblasti.

Mechanizácia zberu čiastočne na vysokohorských lúkach je riešená, a to najmä kosba. Ručné motorové kosačky rakúskej výroby sa osvedčili, ako hovoril už aj súdruh poslanec Belovický. Bolo by ich treba viac. No a čo je rozhodujúce, tie, ktoré máme, nemáme na ne zabezpečené náhradné diely, hoci v niektorých prípadoch sa jedná len o lacnú súčiastku a pretože ich nemožno nikde zakúpiť, tieto dobré stroje sú nevyužité. Náš názor je taký, že tie stroje, ktoré sa v horách a podhorách osvedčili, bolo by treba ďalej dovážať, a nie ako doposiaľ, ale dovážať celé kompletné linky na zber sena z vysokohorských lúk, čím by sme podstatne vedeli znížiť náklady na 1 q sena.

Keď som u tých kosačiek rakúskych, súdružky a súdruhovia, mám dotaz na ministra poľnohospodárstva súdruha Ing. B ur i a n a:

-  prečo sa teda prestalo s dovozom rakúskych kosačiek, keďže sa tieto pri kosbe sena v horských oblastiach veľmi dobre osvedčili a prečo nie sú súčiastky na tieto kosačky?

-  ďalej by nás súdruh minister mohol informovať a oboznámiť, či v našej republike už máme vyvinuté kosačky a kedy ich dostanú naši poľnohospodári do praxe. Pravda, ak to nie je nejaké štátne tajomstvo.

Máme dobré skúsenosti aj z nášho vzorového pracoviska, ktoré máme zriadené na JRD Nižné Repaše, ktoré hospodári v extrémnych horských podmienkach, kde lúky a pasienky sú v 800-1000 metrov nadmorskej výške. Uplatňovaním najnovších vedeckých poznatkov a celého komplexu v zúrodňovaní lúk a pastvín dosiahla sa priemerná hektárová úroda v minulom roku u lúk 43 q a špičkové výnosy toto JRD dosiahlo až 70 q sena po ha. Vysoké hektárové úrody dosiahli sa i u pastvín, o čom svedčí aj dosiahnutá dojivosť za minulý rok na jednu kravu 2749 l u pinzgavského plemena na uvedenom JRD, čo už je slušná úžitkovosť.

Spomínané vzorové pracovisko využívame ako školu pre ostatné JRD a ŠM a na praktických skúsenostiach dokazujeme, že aj v extrémnych podmienkach pri dobrom hospodárení sa dajú na lúkách a pastvinách dosahovať vysoké hektárové úrody.

Vážené súdružky a súdruhovia!

V ďalšej časti by som sa chcel zmieniť o jednej z hlavných plodín, ktoré v okrese pestujeme - o zemiakoch. Spišský spôsob pestovania zemiakov bol a je ďaleko známy. Plne vyhovoval pre rozdrobenú poľnohospodársku malovýrobu. V podmienkach socialistickej veľkovýroby bolo treba hľadať nové formy obrábania zemiakov s využitím techniky a mechanizácie. To, čo bolo dobré pri spišskom spôsobe pestovania zemiakov v malovýrobe, osvojili sme si aj vo veľkovýrobe. To, čo nám nevyhovovalo, sme zanechali a hľadali sme spôsob jeho nahradenia novým. Zásady v agrotechnike a výžive však ostali, a preto hľadali sme ďalšie cesty, ako tieto správne zásady pestovania vylepšiť a prispôsobiť novej technológii výroby zemiakov. Bolo treba úplne zmeniť niektoré teórie, aj myslenie ľudí i funkcionárov; napríklad v spôsobe zaorávky maštaľného hnoja nie na jar, ale na jeseň, zmenou osevných postupov a striedania plodín, v príprave sadby odstrániť krájanie zemiakov na sadbu, ktoré sa bežne používalo, sa kategoricky odstránilo, ďalej v počte vysadených jedincov na 1 hektár, v zavádzaní semenárskych dielcov a výrobe vlastnej sadby, ďalej v zlepšovaní odrodovej skladby, chemizácie, výživy priemyselnými hnojivami, teda celý komplex opatrení v agrotechnike.

Za takejto situácie v okrese a s takýmito problémami sa začalo rozvíjať hnutie za dosiahnutie 200 q zemiakov po ha. Zodpovedne s touto problematikou okolo rozvoja zemiakárstva sa v okrese zaoberali stranícke orgány i národné výbory. Bol vypracovaný a schválený dokument o rozvoji zemiakárstva, ktorý vytyčoval cieľ a zásady zvyšovania hektárových úrod zemiakov. Začalo sa s výchovou ľudí, najmä agronómov JRD a ŠM. Temer na každom zasadnutí okresného výboru strany, rady okresného národného výboru sa hovorilo o zvyšovaní úrody zemiakov a celej problematike okolo pestovania zemiakov. Veľmi vhodným spôsobom sa táto problematika zaniesla dolu medzi družstevníkov, stranícke organizácie a miestne národné výbory. Rýchle sa doriešila v okrese odrodová skladba, najmä perspektívnych odrôd zemiakov. Zaviedol sa systém dvojstupňových semenárskych dielcov, robili sa pravidelne verejné prehliadky zemiakových porastov, bola zriadená škola pokrokových skúseností v pestovaní zemiakov na JRD "Nový Spiš" Studenec. Tento celý komplex uvedených opatrení a ďalšie opatrenia mali veľký vplyv na ľudí vo výrobe. Najcennejšie na tomto hnutí je to, že dnes JRD i ŠM, priamo ľudia dolu, sú organizátorom výroby zemiakov, je to organizácia dolu, nejde len o agitačné hnutie zhora, ale u nás sa celé kolektívy stali majstrami vysokej úrody zemiakov, je to už v ľuďoch, a to je to najcennejšie.

Výsledok sa nám dostavil v roku 1963, keď sme priemerné hektárové úrody v okrese dosiahli 154, 5 q. S týmto prvým úspechom nadobudli ľudia sebaistotu v pestovaní zemiakov. Hnutie za vysoké hektárové výnosy zemiakov vnieslo do celej práce v rozvoji zemiakárstva plánovitosť a cieľavedomosť, sústavne sa zavádzali najnovšie vedecké poznatky, vylepšovali sa jednotlivé agrotechnické zásady, výživa a odrodová skladba. Jednotné roľnícke družstvá aj štátne majetky si osvojili spôsob výroby vlastnej sadby a množiteľské hospodárstva už v tomto roku dodávali vysokokvalitnú sadbu. Pre rok 1964 boli vytvorené dobré materiálne podmienky, vedomosti ľudí a organizačné schopnosti boli na výške. Dokázali sme zemiaky včas zasadiť, správne ošetrovať, pestovali sa už len vysokovýkonné odrody, a preto dosiahla sa aj rekordná úroda v okrese, 209, 5 q v priemere za celý okres v roku 1964.

Ešte stále nebola docielená chemizácia a preventívny boj proti plesni, čo ukázal rok 1965, kedy plieseň nám zničila podstatnú časť zemiakových porastov a znížila tak úrodu. Museli sme sa znovu vrátiť k školeniu ľudí, aby si osvojili chemický boj proti pliesni, dokázali ho organizačne zvládnuť tak, aby bol prevádzaný preventívne. To sa nám podarilo aj uplatniť už v roku 1966 v praxi, kedy sa dostavil aj zaslúžený výsledok a okres v priemere dosiahol po hektári 210, 7 q zemiakov, čo bola najlepšia hektárová úroda v okrese vôbec, a tiež náš okres v súťaži sa umiestnil na prvom mieste v republike.

Aj pre tento rok sme sa na pestovanie zemiakov pripravili už v jeseni minulého roku. Celá plocha, na ktorej sa plánujú pestovať zemiaky, bola vyhnojená organickými hnojivami. Máme dostatok vysokokvalitnej sadby perspektívnych odrôd, stroje pre prípravu pôdy, výsadbu a kultiváciu sú pripravené. Fosforečných a draselných hnojív podľa uzatvorených zmlúv bude dostatok. Obávame sa však, že budeme pociťovať značný nedostatok síranu amónneho, ktorý bol pre výkupné organizácie limitovaný, a požiadavky jednotných roľníckych družstiev a štátnych majetkov sú pokryté len na 50 %.

V tomto období diferencovane pripravujeme ľudí na plnenie úloh, vyplývajúcich z rozvoja zemiakárskeho hnutia. Funkcionárov z tých družstiev, kde boli dosiahnuté nižšie hektárové úrody ako bol okresný priemer, školíme osobitne. Urobili sme previerky a rozobrali sa príčiny nízkych hektárových úrod v niektorých JRD. Vidíme, že práve tam sú značné rezervy vo výrobe zemiakov a využitím týchto môžeme výrobu zemiakov v okrese ešte zvýšiť.

Vo svojom vystúpení som rozobral len tie úseky rastlinnej výroby, ktoré sú pre naše okresné podmienky rozhodujúce. To ukazujú aj hospodárske výsledky za rok 1966, keď sme mali vysoké hektárové úrody zemiakov, dostatok objemových krmív, a to v konečnom dôsledku sa prejavilo, že v rámci okresu nám vyšli všetky JRD a ŠM finančne dobre a nemáme ani jedno preplatkové JRD. Dosiahnuť vysoké výnosy zemiakov je súčasne aj dôležité z hľadiska nového riadenia. Riešia sa tým ekonomické problémy. Nie však náhodile, ale cieľavedome. Vidíme, že to je ekonomická nutnosť aj pre konsolidáciu družstiev.

Aj naďalej plánovite a rozmyslene pôjdeme za zvyšovaním rastlinnej výroby, pôjdeme za jej efektívnosťou a v konečnom dôsledku za rozvoj celej poľnohospodárskej výroby.

Podpredseda Ing. Barbírek:

Ďakujem poslancovi súdruhovi Berníkovi.

Do rozpravy sa prihlásil člen Predsedníctva Národného zhromaždenia súdruh B o r ů v k a.

Dávam mu slovo. Poslanec NZ Josef Borůvka:

Vážená Slovenská národná rada, soudružky a soudruzi poslanci!

Děkují za milé přivítání mezi vámi, protože jsem byl delegován předsednictvem Národního shromáždění a taktéž v zastoupeni zemědělského výboru Národního shromáždění k vašemu velmi důležitému pořadu.

Já jsem dostal písemný materiál včas. Měl jsem možnost ho dobře prostudovat. A potom aj doplňující referát B o d i. Dosud vystoupavší poslanci a náš ministr zemědělství vyjádřili skutečne celou škálu vážných myšlének. Já, když dovolíte, bych chtěl zaujmout stanovisko jen ke dvěma otázkám. Kladu si otázku: všichni víme, že zemědělství je důležité. Všichni o tom hovoříme. A teď si kladu otázku: A proč se tedy táto problematika neřeší rychlejí? A myslím si, že je to celkem zákonitý zjev naší společnosti, že jak tady všichni sedíme, každý má některý jiný problém na starosti. Ať už kdybych začal s průmyslem, co je tam věcí, že ? Kdybych hovořil s člověkem, který má na starosti školství a kdybych hovořil jen se zdravotní sestrou, tak má celou hlavu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP