Poslanec Belovický:

Vážené súdružky, súdruhovia!

Zpráva o ďalšej intenzifikácii a rozvoji rastlinnej výroby na Slovensku, ktorú dnes prejednáva Slovenská národná rada, objektívne a vecne hodnotí súčasný stav a ukazuje cestu, ako v súlade s uzneseniami sjazdu KSS a XIII. sjazdu Komunistickej strany Československa a zásad zdokonalenej sústavy plánovitého riadenia poľnohospodárstva uspokojovať potreby obyvateľstva základnými potravinovými článkami. Starostlivo a vecne spracovaný materiál a výhľady rozvoja hrubej rastlinnej produkcie do roku 1970 umožňujú Slovenskej národnej rade už dnes na dnešnom plenárnom zasadnutí prijať také opatrenia, ktoré budú napomáhať celkovému rozvoju poľnohospodárstva na Slovensku.

Predložený rozbor vývoja rastlinnej výroby sa značne dotýka aj problémov v Stredoslovenskom kraji. Preto sme materiál na Stredoslovenskom KNV starostlivo preštudovali a zamysleli sme sa nad tým, ako v podmienkach nášho kraja dosiahnuť takých výsledkov, aby sme v rozhodujúcich ukazovateľoch neboli pod priemerom Slovenska.

Pri hodnotení stavu rastlinnej výroby v kraji za posledných 5 rokov sme dosiahli niektoré dielčie úspechy. Sme však toho názoru, že rast hrubej rastlinnej produkcie nezodpovedá možnostiam, ktoré v kraji máme. Treba otvorene povedať, že nízky rozvoj rastlinnej výroby okrem iných faktorov, bol sčasti ovplyvnený aj extrémnymi klimatickými podmienkami, ktoré v mnohých prípadoch obmedzovali vykonávanie základných agrotechnických úkonov a spôsobili nášmu poľnohospodárstvu i značné finančné a materiálne škody.

Tak ako v iných oblastiach Slovenska, aj v Stredoslovenskom kraji dosiahli sme v roku 1986 určitý vzostup výroby. Oproti roku 1961 zvýšila sa výmera obilnín, hlavne pšenice. Spotreba priemyselných hnojív bola vyššia asi o 20 % ako pred 5 rokmi.

Vďaka priaznivým klimatickým podmienkam a iniciatíve mnohých poľnohospodárskych závodov, dosiahli sme v poslednom období v kraji výrazné zlepšenie v hektárových úrodách na trávnych porastoch. Počet družstiev a štátnych majetkov, kde z jedného ha zbierajú 60 q sena, stále rastie a máme dobré predpoklady, že v budúcnosti môžeme aj na tomto úseku dosahovať ďalšie pozitívne výsledky. Najvyššie hektárové úrody dosiahli poľnohospodárske závody v okrese Liptovský Mikuláš, Lučenec, Zvolen a Žiar nad Hronom. V okrese Zvolen dosiahli 4 poľnohospodárske závody na výmere 563 ha dokonca väčšiu úrodu ako 70 q/ha.

Medzi ne patria JRD Terany 85 q, Sliač 75 q, Sása 74 q a Dvorníky 71. 5 q.

Starostlivosť o trávne porasty sa neprejavila len vo vyšších hektárových úrodách, ale aj vo zvyšovaní úžitkovosti dobytka, hlavne v horských a podhorských oblastiach. Rád na dnešnom zasadnutí konštatujem, že na dosiahnutí týchto výsledkov spoločne s nami v kraji sa vo veľkej miere podieľali i Ústredný výbor KSS, jeho Predsedníctvo a orgány Slovenskej národnej rady. Ide predovšetkým o aktívnu účasť pri výstavbe hnojovicových hospodárstiev, ktoré nám značne pomáhajú pri zvyšovaní úrod. Ďalej, aktívnym prístupom a riešením horských a podhorských oblastí, ktorých v Stredoslovenskom kraji je neúrekom. Konkrétna pomoc bola ďalej poskytnutá poľnohospodárskym oddelením Ústredného výboru KSS, Povereníctvom pôdohospodárstva a Vysokou školou poľnohospodárskou v Nitre.

Dovoľte mi, súdruhovia, prosím, aby som sa v mene našich poľnohospodárov a v mene svojom súdruhom za pomoc srdečne poďakoval.

Pri zvyšovaní výroby trávnych porastov vyskytujú sa i značné ťažkosti, ktoré vyplývajú z členitosti terénu a z extrémnych podmienok horských lúk a pastvín. Možnosti rýchleho zvyšovania úrody máme asi na 30 % plôch, u ktorých je možné správnou výživou dosiahnuť rekordné hektárové úrody. V týchto podmienkach sú vhodné možnosti na používanie mechanizačných prostriedkov.

Dosiahnuť vyššiu úroveň vo výrobe krmovín a ostatných 70 % plochy si vyžiada značné finančné náklady. Najmä preto, že bez radikálnych úprav vodných pomerov a rekultivácií nie je možné dosiahnuť priaznivé výsledky. V roku 1967 v kraji plánujeme meliorovať 2562 ha, rekultivovať 8400 ha lúk a pasienkov a vybudovať ďalšie hnojovicové a močovkové závlahy na výmere 1100 ha. Za účelom riešenia strát pri uskladňovaní krmovín plánujeme v kraji s výstavbou 40 000 m3 senníkov a 15 senážnych veží typu Moravia.

Sme si plne vedomí, vážené súdružky a súdruhovia, toho, že celkový vývoj zabezpečovania krmovinovej základne je závislý aj od správneho využívania extrémne položených lúk a pastvín. Preto budú poľnohospodárske závody, národné výbory a riadiace orgány kraja hľadať ďalšie a ďalšie možnosti, aby ekonomické nástroje zdokonalenej sústavy riadenia poľnohospodárstva aktívne pôsobili aj na túto významnú oblasť.

Správnym uplatňovaním ekonomických nástrojov riadenia, musíme aktívne pôsobiť na zvyšovanie hektárových úrod krmovín, kde máme velké rezervy. V kraji nás znepokojuje, že vlani 123 poľnohospodárskych závodov obhospodarujúcich 25 % lúk, dosiahlo úrodu pod 25 q/ha. Preto musíme v národných výboroch spolu s VPS venovať zvýšenú starostlivosť o lúky a pastviny v Stredoslovenskom kraji. Našu starostlivosť a pomoc musíme orientovať hlavne do okresov Martin, Žiar nad Hronom, Liptovský Mikuláš a Banská Bystrica, kde sú pre výrobu krmovín najlepšie podmienky.

Riešenie základných problémov rastlinnej výroby a zabezpečovanie krmovinovej základne je v našom kraji dôležité nielen z hľadiska očakávaného rastu do roku 1970, kedy rastlinná výroba sa má zvýšiť o 20, 7 %, ale aj z hľadiska aktívneho pôsobenia na rýchlejší rozvoj živočíšnej výroby. Pre ďalší rýchly a kvalitný zber krmovín v horských a podhorských oblastiach nášho kraja dávam SNR na zváženie, ak to situácia národného hospodárstva bude dovoľovať, dovoz ďalších motorových kosačiek z Rakúska značky Reform. Treba otvorene povedať, že tieto kosačky poskytujú veľmi dobrú a cennú službu našim poľnohospodárom, znižujú náklady na výrobu a šetria značné množstvo živej práce. Povedané ekonomickou rečou, dosahuje sa tým značný finančný efekt na 1 ha výroby.

Pri intenzifikácii rastlinnej výroby v Stredoslovenskom kraji považujeme ochranu pôdneho fondu za veľmi významný faktor nielen z hľadiska obmedzovania, znižovania výmery úrodnej pôdy, ale aj z hľadiska rozširovania ornej pôdy tam, kde sú vhodné podmienky na pestovanie veľmi náročných plodín.

V predloženom materiáli na rokovanie SNR sa veľmi správne a konkrétne poukazuje na nepriaznivý vývoj v ochrane pôdneho fondu.

Obdobné problémy, ako sú uvedené v zpráve, vyskytujú sa aj v našom Stredoslovenskom kraji. Čiastočné zastavenie úbytku pôdy nastalo vtedy, keď sa centrálne orgány zaoberali ochranou pôdneho fondu a prijali rázne opatrenia v tejto oblasti. V poslednom čase v tejto oblasti sa zmenila situácia v tom, že požiadavky na zaberanie pôdy sú menšie ako v minulosti, čo kladne ovplyvnil - a to treba povedať - aj povinný odvod finančných prostriedkov štátu.

V  súčasnom období národné výbory okrem iných úloh považujú ochranu pôdneho fondu za prvoradú úlohu. Pri uplatňovaní zákona v kraji nepripustíme neodôvodnené zaberanie pôdy a národné výbory v plnej miere budú využívať možnosti znižovania odvodov za vykonanú rekultiváciu.

Túto možnosť začíname v kraji konkrétne realizovať. Národné výbory spolu s VPS vedú poľnohospodárske závody k tomu, aby viazali vyňatie pôdy z pôdneho fondu vykonaním vhodných rekultivácií. Týmto opatrením sa aspoň čiastočne nahradí strata, ktorá vznikla úbytkom pôdy pre nepoľnohospodárske účely.

Konkrétny prípad pri vyčlenení pôdy pre rozšírenie závodu Kovosmalt vo Fiľakove ukazuje, že takéto možnosti sú, preto ich budeme v maximálnej miere uplatňovať. Uvedený závod miesto odvodu vo výške 4 mil. Kčs vykoná na pozemkoch štátneho majetku rekultiváciu v rozsahu predpísaného odvodu.

Okrem ochrany pôdneho fondu v kraji považujeme za veľmi naliehavé urobiť úpravu odtokových pomerov v okresoch Lučenec a Rimavská Sobota, kde rieky Ipeľ, Slaná a Rimava každoročne zaplavujú niekoľko tisíc hektárov vysokoúžitkovej poľnohospodárskej pôdy. Plochy by sa dali intenzívne využiť pre pestovanie náročných poľnohospodárskych kultúr. Aby sa tak mohlo stať, musíme dokončiť základné vodohospodárske úpravy na rieke Slanej v úseku Šafárikovo - Čoltovo, na rieke Rimave v úseku Šimonovce - Rimavská Sobota, na potoku Turiec v úseku Žiar - Kameňany a vykonať úpravy na hraničnom úseku Ipľa, ktorý robí vážne starosti aj našim susedom v Maďarsku. Úpravami, o ktorých som hovoril, sa ochráni viac ako 17 000 hektárov poľnohospodárskej pôdy. Tým sa výnos na 1 ha zvýši o 3500 až 4500 Kčs. Na vodohospodárske úpravy by mali naväzovať hydromelioračné opatrenia, najmä závlahy. Po zavlažení by sa mali podľa našich odborníkov výnosy na týchto plochách ešte ďalej zvyšovať.

Niektoré z úprav, ktoré som uviedol, sú zahrnuté v pláne do roku 1970, ale ich ukončenie vzhľadom na nízky objem finančných prostriedkov sa predpokladá až v piatom päťročnom pláne. Domnievam sa, vážené súdružky a súdruhovia, že i keď vieme, aké sú možnosti v súčasnom období v národnom hospodárstve, z hľadiska projektovej prípravy týchto stavieb a ich kapacitného zabezpečenia by bolo reálne niektoré z nich, najmä úpravu Rimavy a Ipľa, podľa možnosti urýchliť a tak konečne vyriešiť naliehavé a opodstatnené žiadosti poľnohospodárov a národných výborov v tejto oblasti. Tento problém súdruhovia veľmi dobre poznajú aj na ÚV KSS a na slovenských národných orgánoch, preto ho nejdem ďalej rozvádzať.

Pri tejto príležitosti chcem poprosiť orgány Slovenskej národnej rady, konkrétne Povereníctvo poľnohospodárstva, aby nám pri zabezpečovaní tejto vážnej celospoločenskej úlohy aj v budúcnosti pomáhali. Veď ide o najproduktívnejšiu oblasť v Stredoslovenskom kraji a chceme ju pre spoločnosť plne ekonomicky využiť.

Súdružky a súdruhovia!

V  severnej oblasti Stredoslovenského kraja okrem opatrení pre zabezpečovanie výroby krmív a tým aj živočíšnej výroby sa v poslednom období veľmi vážne v straníckych, štátnych orgánoch a na VPS zaoberáme možnosťami zvyšovania úrovne pestovania zemiakov.

Vzhľadom na to, že pri výrobe zemiakov sa stretávame s rôznymi ťažkosťami, treba povedať i bolesťami, dovoľte mi, prosím, povedať niekoľko poznámok k tejto dôležitej plodine. Hektárové úrody v kraji sú už niekoľko rokov nižšie ako priemer Slovenska, a to najmä pri poklese osevných plôch. Výroba a zber zemiakov je uskutočňovaná väčšinou malovýrobným spôsobom. Prevažná časť plôch zemiakov sa nachádza v horských a podhorských oblastiach, kde je svahovitosť väčšia ako 8 stupňov. Preto pri výrobe zemiakov je len čiastočne možné používať doteraz vyvinuté mechanizačné prostriedky. V dôsledku nepriaznivej konfigurácie terénu sa ročne v kraji vysádza 17-20 % plôch ručne, čo značne zvyšuje náklady na výrobu a znižuje záujem pestovateľov o túto dôležitú plodinu pre naše národné hospodárstvo.

Zemiakárstvo v našom kraji, najmä v produkčných okresoch Čadca, Dolný Kubín a Žilina, je značne ovplyvnená úrovňou pestovania súkromne hospodáriacimi roľníkmi, ktorí obrábajú až 54 % celkových plôch zemiakov. Zemiaky vysádzajú na 20 118 hektároch, zatiaľ čo JRD na 12 110 hektároch a štátne majetky na 3194 ha plochy.

Úroveň pestovania zemiakov u jednotlivo hospodáriacich roľníkov je nízka najmä preto, že pravidelne neobmieňajú zemiakovú sadbu a priemyselné hnojivá používajú iba vo veľmi obmedzenom množstve. V podmienkach malovýroby nemajú možnosť ochrany proti chorobám a škodcom, pričom v mnohých prípadoch nevykonávajú ani základné preventívne opatrenia, i keď sú k tomu národnými výbormi vedení.

V  Stredoslovenskom kraji vznikajú každoročne vážne problémy pri zbere zemiakov v socialistických poľnohospodárskych závodoch pre nedoriešenú mechanizáciu zberu. V dôsledku toho sa stále pri zbere uplatňuje len malovýrobná technológia, ktorá je veľmi náročná na pracovné sily, a tým sa zvyšujú náklady poľnohospodárskych závodov. Chcel by som upozorniť, že v niektorých oblastiach nášho kraja takmer celý zber zemiakov je zabezpečovaný výlučne brigádnicky, čiže cez školskú mládež a brigádnikov zo závodov, úradov alebo ďalších spoločenských organizácií. Ide najmä o okresy: Liptovský Mikuláš, Martin, Zvolen, Žiar nad Hronom a niektoré ďalšie okresy Stredoslovenského kraja.

Rozvoj zemiakárstva v našom kraji je značne brzdený tým, že zber sa rieši zastaralým spôsobom a neobsahuje takmer žiadne prvky priemyselnej veľkovýroby. V kraji máme veľa družstiev, ŠM, kde celá úroda zemiakov prejde cez ruky a chrbáty niekoľkých družstevníkov, pracovníkov ŠM a jednotlivo hospodáriacich roľníkov.

Dovolím si poznamenať, že sme v tejto oblasti nášmu poľnohospodárstvu veľa a veľa dlžní. S takouto úrovňou výroby a zberu dlho nepostačíme. Prosím, aby sa nad touto kritickou pripomienkou vážne zamysleli aj naše vývojové a výskumné pracoviská.

Aktívnu pomoc pri zbere zemiakov musia poskytnúť nákupné organizácie, a to vybudovaním veľkokapacitných triediacich liniek. V našom kraji počítame s tým, že do roku 1970, poľnohospodársky nákupný a zásobovací podnik vybuduje 7 takýchto liniek o kapacite 2100 vagónov.

Myšlienka je správna. Touto cestou chceme ísť aj v budúcnosti, čo prinesie značnú úsporu v nákladoch a ušetrí veľké množstvo živej práce. V rozširovaní pestovania zemiakov v socialistických poľnohospodárskych závodoch, ale aj u súkromne hospodáriacich roľníkov značne nám v kraji pomôžu ekonomické nástroje, ktoré dáva nová sústava plánovitého riadenia poľnohospodárstva.

Záverom môjho vystúpenia chcem znovu podčiarknuť, že materiál na rokovanie Slovenskej národnej rady je vecný, skutočne konkrétny a cieľavedomý a pomôže riešiť rad problémov v poľnohospodárstve na Slovensku. Preto ho odporúčam Slovenskej národnej rade aj s návrhom opatrení schváliť.

Súdružky a súdruhovia !

I keď teraz prerokúvame zprávu o ďalšej intenzifikácii a rozvoji rastlinnej výroby na Slovensku, dovolím si k rokovaniu SNR povedať dve poznámky:

Po prvé: vzhľadom na úlohy v poľnohospodárstve, ktoré máme na Slovensku do roku 1970, odporúčam na úrovni Predsedníctva SNR vážne a náročne prehodnotiť zabezpečovanie investičnej výstavby v poľnohospodárstve. To prosím vykonať čím skôr, aby sa podľa možnosti ovplyvnil ešte plán na rok 1967 najmä výstavbou bytov, ktorá v oblasti poľnohospodárstva vážne zaostáva. Dodávateľské organizácie riadené centrálne nechcú ísť do rozptylu, všetko sa tlačí do OSP, ktoré nemajú potrebnú kapacitu. Dovolím si poznamenať, že pre OSP, riadené NV, platí tiež nová sústava plánovitého riadenia hospodárstva a jej ekonomické nástroje. Ak s rozvojom výroby neporiešime byty a tým i stabilizáciu pracovníkov a ďalšie stavebné kapacity v poľnohospodárstve, vrátane krmovinárskeho priemyslu, dovolím si otvorene povedať, že nesplníme uznesenia sjazdu KSS a XIII. sjazdu KSČ v tejto dôležitej oblasti pre celé naše hospodárstvo. Preto potom právom sa nás môže strana opýtať, čo sme my, komunisti, vlastne urobili. Právom strana nás môže brať na zodpovednosť, že sme tento dôležitý problém činnosti investičnej politiky nezabezpečovali. Ak to nebudeme riešiť, súdružky a súdruhovia, zostaneme na polceste stáť. Preto prosím, aby sa tento problém za účasti krajov a podnikov Pozemného staviteľstva na Slovensku prehodnotil a riešil v Predsedníctve Slovenskej národnej rady. Mám k tomu takýto dôvod, súdružky a súdruhovia. V tomto týždni v utorok sme za účasti Povereníctva stavebníctva, generálneho riaditeľstva a podnikov Pozemného staviteľstva uzavreli tretiu fázu krajského harmonogramu. I keď v novej sústave plánovitého riadenia fakticky neexistuje tretia fáza, ukázalo sa, že podniky a organizácie riadené centrálne nevidia celospoločenské hľadiská, teda úlohy, ktoré musíme všetci spoločne zabezpečovať, aby naša republika bola krajšia a bohatšia, ale vidia podnikové záujmy, podnikové efekty a podnikovú efektívnosť, teda osobné hľadiská stavajú pred celospoločenské.

Preto prosím, aby sa tento problém skutočne riešil na takom dôležitom mieste, ako je Predsedníctvo Slovenskej národnej rady, keď chceme dať "zelenú" tým opatreniam, ktoré sú dnes pripravené na rokovanie SNR.

Druhá poznámka, ktorú chcem povedať, je táto. Plne súhlasím s opatreniami, ktoré boli vykonané na posilnenie právomoci slovenských národných orgánov, a jednoznačne sa staviam za uznesenie. Je to v súlade s našou socialistickou ústavou, s ďalším prehlbovaním socialistickej demokracie a zabezpečovaním jednotnej československej ekonomiky na Slovensku. Je to v súlade s líniou XIII. sjazdu KSČ a sjazdu KSS.

Na záver svojho diskusného príspevku len toľko: chcel by som ubezpečiť Slovenskú národnú radu, že my, poslanci, VPS, pracovníci v národných výboroch a v poľnohospodárskych závodoch Stredoslovenského kraja vykonáme všetko pre to, aby sme uznesenia Slovenskej národnej rady z dnešného rokovania v podmienkach nášho kraja čestne splnili. To bude i príspevok poľnohospodárov a pracovníkov národných výborov Stredoslovenského kraja do spoločnej klenotnice k 50. výročiu Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie.

Ďakujem za pozornosť. (Potlesk. ) Podpredseda Ing. Barbírek:

Ďakujem poslancovi Jánovi Belovickému.

Do rozpravy sa prihlásil minister poľnohospodárstva Ing. B ur i a n.

Dávam mu slovo. Minister Ing. Burian:

Vážení soudruzi poslanci,

v úvodu mi dovolte, abych jménem vlády a Ministerstva zemědělství ocenil úsilí, které věnuje Slovenská národní rada rozvoji zemědělské výroby. V poslední době to byly zejména otázky živočišné výroby, krmivové základny a hospodáření horských a podhorských oblastí a dnes je projednávána další intenzifikace rostlinné výroby.

Realizace uznesení k rozvoji živočišné výroby na Slovensku, se zvláštním zřetelem na rozvoj chovu skotu, přineslo - jak blíže uvedl pověřenec soudruh B o ď a ve svém úvodním slově - dobré výsledky y mnoha směrech, ať už to bylo ve zvýšené výrobě mléka, masa, struktury stáda a v zlepšení jeho kvality.

Shodujeme se jistě v tom, že podmínkou dalšího rozvoje živočišné výroby - klíčové otázky zemědělství vůbec - je vyřešení rychlejšího tempa růstu rostlinné výroby. Považuji proto za významnou skutečnost, že dnešní jednání Slovenské národní rady se zabývá hodnocením dosavadního vývoje a opatřeními k další intenzifikaci rostlinné výroby na Slovensku.

Přijaté závěry přispějí nejen k dalšímu prohloubení a zkvalitnění živočišné výroby, ale současně znamenají konkrétní řešení úkolů XII. a XIII. sjezdu naší strany k dalšímu rozvoji zemědělství v celostátním měřítku a maximálního zabezpečení výživy obyvatelstva z vlastní produkce.

Nejen u nás, ale ve všech hospodářsky vyspělých zemích se vlády a vědci zabývají otázkami zabezpečení výživy obyvatelstva. Tisk uveřejnil fakta, že ze 3 miliard lidí na světe nemají 2 miliardy vyřešenu normální výživu, na 50 milionů lidí ročne umíra z hladu nebo na jeho následky. Světová výroba potravin se ročně zvyšuje v průměru asi o 2 až 2, 5 %, avšak přírůstek lidí v některých oblastech dosahuje až 3, 5 %. Jen v Asii přibýva měsíčně 2 700 000 lidí. Problém výživy je stále více světovým hospodářským problémem. Těžiště opatření se proto všude zaměřuje na maximální využití půdního fondu a na rychlý progresivní rozvoj rostlinné výroby.

Naše strana a vláda považují rozvoj zemědělství a v něm přednostní rozvoj rostlinné výroby za prvořadý celospolečenský úkol. Sem jsou také orientována i všechna rozhodující materielní, organizační a kádrová opatření v posledních letech.

V poválečných letech bylo u nás dosaženo určitého vzestupu rostlinné produkce. Intenzita výroby na 1 ha zemědělské produkce se ve srovnání s průměrem let 1934-38 zvýšila o 8 % a oproti roku 1948 o 22, 5 %. Výraznějšího vzestupu celkové výroby bylo dosaženo u některých plodin, např. u pšenice (o 760 000 tun), cukrovky (o 2 730 000 tun), naproti tomu méně vyrábíme brambor (o 3 900 000 tun) proti předválečným letům. Pomalejší růst rostlinné výroby vytvářel disproporci mezi živočišnou výrobou, která se rozvíjela rychlejším tempem, ale to se neobešla bez zvyšování dovozu krmiv. Celkově se však naše zemědělská výroba přes nedostatky, které má, řadí svou intenzitou mezí přední státy v Evropě i ve světě.

Na Slovensku byl vývoj rostlinné výroby v dílčích směrech rovněž pozitivní. Např. hektarové výnosy pšenice, jačmene, kukuřice vletech 1961-65 ve srovnání s průměrem let 1934-38 jsou v průměru vyšší o 5, 5 q, u cukrovky dokonce o 66, 5 q. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo v min. roce zejména v Západoslov. kraji, např. průměrný výnos 397 q cukrovky je největší v historii pěstování cukrovky vůbec. Kraj se umístil také na prvním místě v rámci republiky s úrodou 29, 5 q pšenice. Okres Spišská Nová Ves dosáhl loni průměrného hektarového výnosu 210, 7 q brambor, v tříletém průměru pak 158 q. Obdobně tak i sousední okres Poprad. Okres Lučenec sklidil loni 42, 81 q sena z každého ha luk. Tak bych mohl dále uvádět příklady vynikajících výsledků v rostlinné výrobě. Je to především zásluhou obětavé a usilovné práce lidí ve výrobě, zemědělských techniků a inženýrů v zemědelských podnicích a řídících orgánech, kterým také patří zasloužené ocenění.

Přes tyto nesporné výsledky však nemůžeme nevidět, že vývoj rostlinné výroby je poznamenán značnou nerovnoměrností, že jsou velké rozdíly v jednotlivých oblastech, mezi jednotlivými podniky. A tyto rozdíly snižují celkový objem výroby, takže potom docházíme k závěru, že v poslední pětiletce od roku 1960 až 1965 rostlinná výroba stagnovala, ba v některých oblastech zaznamenala pokles proti předcházející pětiletce. Proti předválečným letům index rostlinné výroby kolísá od 100 do 115 a rok od roku se zvyšuje napětí mezi vývojem živočíšné a rostlinné produkce výroby.

Jedinou a rozhodující cestou k odstranění této vnitřní disproporce a prohlubující se napjatosti je všestranná a ekonomicky efektivní intenzifikace rostlinné výroby. Proto kladně hodnotíme iniciativu SNR, která vedla k rozboru dosavadního vývoje rostlinné výroby a k propracování zásadních opatření směřujících k rychlejší intenzifikaci celé rostlinné výroby do roku 1970. Analýza ukazuje, že rozhodujícími články jsou:

-  efektivní využití půdního fondu a jeho ochrana,

-  efektivní využití materialně-technické základny,

-  využití zemědělské vědy a pokrokových zkušeností praxe. Možnosti vzestupu rostlinné výroby jsou nesporné. Musíme ale důsledně využít všech dostupných opatření organizačních, technických a hmotných, které by proces rozvoje urychlily. Proto mi dovolte, abych se vyjádřil k některým problémům.

Za základní podmínku intenzifikace a rozvoje rostlinné výroby považuji zlepšení hospodaření s půdou. Nový zákon o ochraně zemědělského půdního fondu vytváří k tomu příznivé předpoklady. Bude ovšem záležet na tom, jak ho dokážeme v práci důsledně uplatňovat.

Předložené konkrétní opatření zaměřené na důsledné plnění zákona o ochraně půdního fondu jistě přinese pozitivní výsledky. Vzhledem k závažnosti tohoto úkolu počítáme s tím, že kromě opatření uvedených v materiálu vyhodnotíme oblasti, které je nutno především chránit z hlediska zemědělské výroby. Budeme usilovat o to, abychom dosáhli rozhodujícího obratu především v hospodaření s půdou u největších investorů a také při zemědělské investiční výstavbě, neboť samo zemědělství má vysoký podíl na ztrátách zejména orné půdy. Ministerstvo zemědělství přepracovalo a nyní projednáva nové předpisy o ochraně a využívaní půdního fondu v ochranných hygienických pásmech, aby byly uvedeny v soulad půdy určené k výstavbě a pod. se zákonem o ochraně půdy.

Druhou stránkou dobrého hospodaření s půdou je naše odpovědnost za maximální využití veškeré půdy. Stále zjišťujeme nevyužití půdní rezervy. I na Slovensku máme některá místa, která zčásti leží v příznivých klimatických podmínkách a jejichž zúrodnění a zapojení do intenzivní výroby musíme urychlit.

Rychlost a intenzita růstu hektarových výnosů odvisí od provádění celé soustavy zúrodňovacích opatření včetně intenzivního hnojení, vápnění, prohlubováni půd a pod. Právě závěry komplexního průzkumu půd nám ukazují, kam soustředit v tomto období pozornost. Nedaří se nám však plně, aby všechny zemědělské podniky, pro které se průzkum hlavně dělá, plně ho využívaly pro zlepšení a zefektivnění výživy rostlin.

Je nezbytné, abychom vyvinuli veškeré úsilí k tomu, aby zemědělské závody, kde byl proveden průzkum, zpracovaly dlouhodobý plán zúrodňovacích opatření. Zdrojů, které můžeme pro zúrodnění půdy použít, máme dostatek v zemědělství, ve městech i v průmyslu. Okolo měst a závodů se hromadí velká množství různých hnojivých odpadů, které zabírají velké půdy, vytvářejí nehygienické prostředí a v zemědělství by byly velkým přínosem pro zvýšení úrodnosti půdy. Vezměme si jen saturační kaly z cukrovarů. O jejich likvidaci by se měly postarat cukrovary a vytvořit pro zemědělské závody přijatelné podmínky pro jejich odběr. Každý producent odpadu je povinen likvidovat svůj odpad a zaváže-li se zemědělská organizace k jeho odběru, pak by se s ní měl dohodnout o podmínkách odběru. Je naším nedostatkem, že plnění této povinnosti, která je zakotvená v zákonu č. 61/1964 o rozvoji rostlinné výroby, nedovedeme ještě plně využít.

Důležitým předpokladem vysokých hektarových výnosů jsou nesporně výkonné odrůdy. Jejich šlechtění, rozmnožování a využívání v široké zemědělské praxi věnujeme stále větší množství prostředků. Odrůdová skladba hlavních druhů plodin, s kterou se v návrhu počítá, je v plném souladu s výsledky státních odrůdových zkoušek a s celkovým hodnocením odrůd Státní odrůdovou komisí. Velkým přínosem v rostlinné výrobě na Slovensku jsou odrůdy v posledním období nově povolené. Mám na mysli ozimnou pšenici Mironovská, Bezostá, odrůdy jarního ječmene Dvoran a Diamant, kukuřičný hybrid HCE I, odrůdu cukrovky Bučany VS a řadu dalších odrůd. Ve státních zkouškách máme některé další výkonné odrůdy.

K odrůdové skladbě našich plodin je třeba odpovědně říci, že odrůdová skladba je dobrá, že výnosy, které plánujeme do roku 1970, můžeme stávajícím sortimentem při vysoké kvalitě ostatních opatření plně zajistit. Proto úsilí zemědělských podniků soustřeďujeme na zabezpečení dobré semenářské kvality osiva, na dodržení základních agrotechnických podmínek, především dobrou přípravou půdy, včasnost osevu, na žádoucí počet jedinců, na vysokou úroveň výživy, stejně tak jako na včasnou a bezeztrátovou sklizeň.

Nedaří se nám to plně; o tom svědčí rozdíly ve výnosech. Každá výkonná odrůda k plnému využití svých vlastností a produkčních schopností vyžaduje do jisté míry i odlišnou agrotechniku, technologii a organizaci výroby. Na to musí naše praxe citlivě reagovat. Ukazuje se, že v odrůdových zkušebnách i zemědělských podnicích, kde se tato zásada dodržuje, jsou výnosy podstatně vyšší, často o desítky procent. Tak např. zatímco v letech 1961-64 dosáhl na Slovensku průměrný výnos pšenice 19, 6 q/ha, u stejných odrůd dosáhly odrůdové zkušebny ve stejných podmínkách 38, 1 q, t. j. o 88 % více. Podobné rozdíly byly zjištěny i u všech ostatních plodin. To je důkaz velkých rezerv, které máme především nejenom v odrůdách, ale v komplexním uplatňování správné agrotechniky. Podle odrůd a podle výrobných oblastí vidět především těžiště úrodnosti půdy. Myslím, že tyto otázky jednoznačně potvrdilo vystoupení profesora Špaldoně a mohla by to potvrdit řada předních zemědělských závodů v naší republice.

Pokud jde o koncepci v ovocinářství a vinařství, plně s ní souhlasíme a budeme její realizaci plně podporovat.

Rovněž orientaci k zvýšení hektarových výnosů zeleniny považuji za správnou. Maximální úsilí chceme soustředit na teplomilne druhy zeleniny, pro jejichž pěstování a vysoké výnosy zde máme stejně dobré předpoklady, jako ztráty, z nichž je ve stále větším množství dovážíme.

Abychom předešli některým potížím odběru zeleniny, budeme usilovat o uzavíraní dlouhodobých smluv, rozšíříme sortiment a zvýšíme jakost zeleniny. Současně i třídění a balení. Pokud to náš domáci trh nebude potřebovat, budeme vyrábět i pro vývoz.

Jde nám o to, abychom z jednotky plochy vyrobili maximum při nízkych nákladech na jednotku výrobku, dobře zpeněžili výrobky a dodali každému spotřebiteli včas a kvalitní zeleninu.

Pokud jde o komplex opatření intenzifikačních, je správně zdůrazňována v podkladech nutnost zkvalitnění struktury rostlinné výroby ve prospěch nejintenzivnějších plodin, a s přihlédnutím k přírodním podmínkám.

Podíl intenzivních ploch okopaninového typu by měl u vás nepochybně stoupnout na míru zajišťující soustavný růst úrodnosti půdy. Ústup od cukrovky a kukuřice, který se projevil v posledních letech v nížinných oblastech, stejně jako u brambor v podmínkách podtatranských okresů, je jistě nezdravým jevem.

Zvyšování podílu trvalých pícnin na orné půdě není přitom často provázeno zvýšením výnosů v důsledku extenzivního obhospodařování ploch a špatného stavu porostů. Výsledky, které přinesl