stručne otázku systému dochádzky do práce u nás v Československu. Prakticky 90 % našich fabrík pracuje na ten cyklus od 6. do 14. hodiny. Keby som tu mal rozviesť, a nejak vás zdržiavať dlhšie, problém povedzme v Považských strojárňach na Kysuciach, kde pracujúci musia vstávať o 4. hod. ráno, aby sa na 6. hodinu dostali do práce prakticky bez akéhokoľvek jedla, nehovoriac už o teplom jedle, potom sa pracuje štyri hodiny, je 15-minútová pracovná prestávka, už tento stav, súdružky a súdruhovia, nutne vytvára podmienky pre to, že sa človek nemôže sústrediť na prácu a často dochádza k jeho zraneniu a poškodeniu, a bohužiaľ poškodeniu aj trvalému. Pritom aj pri propagovaní prechodu na skrátenú pracovnú dobu a na 5-dňový pracovný týždeň sa tieto otázky opomínajú. Ja som sa pokúšal tieto veci riešiť. Verte tomu, že sa mi to nepodarilo pri tom všetkom, že sme sa snažili postupovať aj obozretne, aj dôsledne atď. Stretávame sa s názormi, že tí ľudia niečo z toho voľna musia mať, musia ho nejak využiť. Pritom nikde na svete nenájdete takú dochádzku do práce ako u nás. A keď máme to šťastie, že cestujeme do tých hlavných miest a musíme ísť tým autom a ideme o 3. hodine ráno, to vidíte dievčatá mladé, o 4. hod. ráno to už vidíte húfy ľudí na uliciach a sme proste národom alebo národmi nejakých tých nočných sov, nehovoriac už o zimnom období, aké je to nepriaznivé pre tých ľudí. A keď sa dostaneme k tej 6. hodine, že človek vidí tie malé deti, ako sa to ťahá do jasiel' atď., verte tomu, že pre takéto otázky sa nenájde podpora ani u odborových orgánov, ani u ostatných orgánov, a pritom okolo Poliaci, Maďari, Nemci, všetci takto bežia. Ste určite všetci presvedčení o tom, že 15-minútová prestávka po 6 -7 hodinách, keď ten človek neraňajkoval - lekári to potvrdia -, že to samo vytvára podmienky, pre to, že si ten človek zdravotný stav zhoršuje.

Naše poznatky, súdružky a súdruhovia, v oblasti estetizácie, kultúry pracovísk a ochrany a bezpečnosti práce sú také, že v podnikoch, kde je patričný stupeň disciplíny, dôslednosti, sa úrazovosť znižuje a je vcelku nízka. Ja súhlasím s takým názorom, že treba v konečných dôsledkoch - ako to súdruh predseda D a u b n e r povedal - tie otázky vysokej úrazovosti, smrteľných úrazov a vôbec zanedbania podmienok, ktoré má hospo- t dársky vedúci vytvárať, že ich treba vzťahovať ku konkrétnym fyzickým osobám a požadovať do dôsledkov riešenie. Aj keď týmto prehlásením sa sám vystavujem riziku, pretože za nejakú časť niektorých fabrík zodpovedám.

Ďalej, súdružky a súdruhovia, zostáva tu problém pokiaľ sa týka estetizácie pracovísk, ako o tom hovoril poslanec súdruh H o 11 ý, problém malých podnikov. Vo fabrikách, ktoré majú 4, 5, 10 tisíc ľudí, by nemalo byť problémom, aby fabrika mala svojich 50 - 60 maliarov, natieračov, murárov atd'., aby tú fabriku dávali do poriadku. Ovšem v závodoch, ktoré majú 500, 600, 800, 1000 ľudí, verte tomu, nie je možné zohnať u nás žiadneho dodávateľa na to, aby sa sociálne zariadenia pravidelne raz alebo dvakrát do roka vylíčili a vymaľovali, aby sa maľovali výrobne, by sa udržiavali strechy atd'., čo v konečných dôsledkoch vplýva na úroveň nezávadného prostredia.

Záverom súdružky a súdruhovia, si myslím, že je správne v tejto oblasti pokračovať na všetkých stupňoch veľmi náročné. My, ktorí pracujeme v organizáciách priemyslu, sme presvedčení, že spoločný postup orgánov Revolučného odborového hnutia, zdravotníctva a spoločná schopnosť týchto organizácií a pracovníkov v týchto oblastiach je predpokladom toho, že nájdeme sily aj prostriedky na to, aby sme situáciu zlepšili a nakoniec zabezpečili to, aby naši ľudia aj po tých tridsiatich rokoch produktívnej práce odchádzali do dôchodku vcelku zdraví a nie poškodzovaní, tým skôr, že vylúčime do optimálneho rozsahu tie smrteľné úrazy a ťažké poškodenia na zdraví, ktoré sa u nás stávajú.

Predseda Chudík:

Ďakujem súdruhovi Tabačkovi za vystúpenie.

K slovu sa prihlásil generál Černý, námestník ministra zdravotnictva.

Dávám mu slovo. Gen. MUDr. František Černý:

Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci!

Dovolte abych úvodem vysoko ocenil tu skutečnost, že plénum Slovenské národní rady se zabývá s touto závažnou otázkou bezpečností a ochrany zdraví při práci na Slovensku. Je to zvlášť potěšující a řekl bych symbolické, že se tak děje dnes, 1. července, kdy vstupuje v platnost jednotný a nový zákon o péči o zdraví lidu, který byl 17. března v Národním shromáždění přijat. Zájem a pozornost této otázce je plně v souladu s usneseními XIII. sjezdu naší strany - Komunistické strany Československa, které na mnoha místech při stanovení úkolů na různych úsecích našeho národního hospodářství neustále a opakovaně zdůrazňují úkoly, které vyplývají ze zabezpečování zdravého životního a pracovního prostředí. Někteří zdravotníci když sledovali průběh sjezdu, zprávy soudruha Novotného a potom usnesesení, vyslovovali lítost, že je tam příliš málo o zdravotnictví. Ale když vezmeme v úvahu všechny ty partie, kde se mluví a zdůrazňuje ze všech možných hledisek, z hlediska zdravé a správne výživy, z hlediska čistoty ovzduší, půdy, pracovního prostředí, životního prostředí, bydlení, důchodu, zkracování pracovní doby, všeho toho, co vytváří podmínky, aby se rozvíjela zdravá, duševně na vysoké úrovni vyvinutá a fysicky zdatná osobnost člověka, je vidět, že ta péče, ta aktivní péče o zdraví člověka, nejen ta prevence z represivního hlediska, abychom zabránili vzniku nemoce, ale tady už jde o víc, tady už jde o to, abychom vytvořili tlakové podmínky v práci i v životě, aby nejenom nám člověk zůstal zdravý, ale aby vyrůstal v tvůrčí, vysoce výkonnou, vysoce produktivní osobnost ve smyslu toho, co se u nás začíná fakticky v technice rozvíjet a co se v myslích začíná uspořádávat, a čemu říkáme vědecko-technická revoluce.

Domnívám se, že tím spíš je nutno velmi energicky likvidovat všechna ta bezprostřední ohrožení na zdraví a dokonce na životech našich pracujících, která se zatím vyskytují, kterým říkáme, že vznikají z narušování předpisů o ochraně zdraví pracujících a bezpečnosti práce, abychom likvidovali všechno to, co nám umožňují současné znalosti moderních technologických pracovních procesů a zásad provozů ve výrobních závodech.

My dost často projednáváme nebo jednáme o otázce ochrany zdraví a bezpečnosti práce spíš z takových pozicí, jako kdybychom se tu doprošovali nějak lidských citů, aby člověku v práci nebylo ublíženo, má to někdy charakter takového ochranářství, takového dovolávání se humanismu a milosrdenství. Ale my a zejména hospodářské orgány si předce musí uvědomovat, že tu jde o problémy produktivity práce, a produktivity práce nejenom ve smyslu řekněme fysických schopností, síly, které již pořád méně a méně je třeba v dnešní výrobě, ale pohotovosti pracovníků, schopnosti reagovat, schopnosti přemýšlet o svojí práci, schopnosti zlepšovat, to co máme na mysli právě z hlediska vědecko-technické revoluce. Tedy to není jenom milosrdenství člověku, abychom mu neublížili v pracovním procesu, ale to je vrcholní zájem společnosti a výroby samotné, její efektivnosti, její rozmnožování.

Předložený materiál je velmi důkladným rozborem, který přináší mnoho cenných fakt, a domnívám se, že význam a závažnost problému bezpečnosti a ochrany práce ještě více u nás vyplyne, když uvážíme, že v Československu je úrazovost, je počet pracovních úrazů podle četnosti ve vztahu na tisíc pracujících skoro dvojnásobně tak vysoký než ve Francii, nebo v Německé spolkové republice, nebo v jiných průmyslově vyspělých státech. To je pro nás nedobré vysvědčení. Pravda, ta absolutní čísla počtu úrazů se ukazují tak, že v roce 1964 bylo celostátně pracovních úrazů 53 400, v roce 1965 již 63 400, čiže stouply nám o 10 000 za rok, ovšem nám taky přibyl velký počet pracovníků v průmyslu. Víte, že to je jedna z našich bolestí v naši ekonomice, že nám velmi rychle narůstá počet pracovníků v průmyslu - mluvíme o přezaměstnanosti - a jestliže vztáhneme počty těchto úrazů na 1000 pracovníků, tak vzhledem k tomu velkému růstu počtu pracovníků v tom ukazateli četnosti tu dochází k určitému poklesu dokonce - z hlediska četnosti. V roce 1964 to bylo na 100 000 zaměstnanců zhruba 5300 úrazů a v roce 1965 5270.

Domnívám se ale, že důležitým faktorem, o kterém tu někteří soudruzi mluvili a který není tak snad zdůrazněn v tom obsáhlém a velmi bohatém materiálu, který by zabraňoval vzniku úrazu, je dodržování technologické kázně pracovních postupů. Snad to zahrnujeme většinou do toho pojmu dodržování předpisů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví, ale je třeba snad i vypíchnout velmi závažnou věc - vidíte co se stalo teď ve Východoslovenských železárnách, kde nedodržením postupu vyteklo tolik tun železa a je tam 7 miliónů škody, nebo nedávno se překotil jeřáb ohromný při jeho obracení bez zátěže, zase nedodržení určitých pravidel pracovních a vedlo to k velké hmotné škodě - takže myslím, že je to věc, kterou je třeba podtrhnout.

Domnívám se, že realisace těch opatření, která jsou obsažena v návrhu a se kterými plně souhlasím a je třeba souhlasit, budou znamenat rozhodný krok zase vpřed k řešení všech těchto problémů - a řekl bych znovu nejenom ochrany a bezpečnosti při práci, ale i zvyšování produktivity práce, tím zvyšování efektivity naší výroby, všeho, a pomůže dosahovat těch cílů, které si stavíme v nové soustavě plánovitého řízení našeho národního hospodářství.

Rád bych ještě odpověděl na některé připomínky a náměty soudruhů poslanců, pokud je v diskusi tady vyjádřili.

První soudruh, poslanec P í š, který mluvil o úkolu Ministerstva zdravotnictví daleko energičtěji se zůčastňovat již při rozhodování a při vývoji strojů a přístrojů řekneme z hlediska vibrace, hlučnosti a nepřipouštět, aby takové stroje byly vyráběny a dodávány, kde již předem víme, že budou poškozovat zdraví pracujících. Je to naprostá pravda, je s tím třeba souhlasit. Já bych chtěl ubezpečit vás, sudruzi, že i spolu s orgány Pověřenectva zdravotnictví, jejich hygienickou službou, i naše se velmi energicky domáhá toho, abychom měli větší vliv již na projekci a vývoj strojů, ale i projekci staveb, ale zejména na tom úseku strojírenském se nám to dařilo zatím velmi špatně. Buď byly bez našeho vědomí některé stroje a prototypy zkoušeny a zaváděny, anebo bylo plno výmluv na to, že nejsou tyhle součástky, že by se tím stroj nesmírně zdražil, kdyby se doržovaly určité parametry. Já si myslím, že nám tady trošku pomůže také nová soustava řízení sama, neboť stroj takových vlastností, že poškozuje zdraví, že tím samosebou taky snižuje i produktivitu práce, protože unavuje toho pracovníka, myslím si, že ho můžeme pak označit za stroj horší kvality, stroj, který nedosahuje parametrů žádaných v exportu, ve vývozu, a že i náš průmysl tedy potom nebude asi moct dodávat to, co se mu hodilo právě vyrobit, protože tím bude mít asi velmi omezeny možnosti se takového zboží vůbec zbavit. První léta, možná, ve vývozu, ale později i na domácím trhu je nebude nikto kupovat.

Mimo to spoléháme, že také některá represivní opatření - nyní projednává Státní komise pro techniku a Státní komise pro organisaci a řízení, které naše ministerstvo v součinnosti s pověřenectvem předložilo celou řadu námětů pro represivní opatření na úseku nedodržování zásad hygieny ovzduší, půdy, vody, ale i bezpečnosti práce a hygieny prostředí životního a pracovního vůbec, a i připravovaný zákon o národních výborech má pamatovat na to, aby národním výborům byla dána práva postihovat potom takové závody. Čili půjdeme-li oběma cestami, jednak aktivním tlakem hospodářským za kvalitnější výrobek, jednak uvědomovací činností, o které bych si ještě dovolil potom poznamenat nakonec dvě slova, a jednak represí přímou; domnívám se, že jsou tady prostředky, abychom tyto problémy rychle vedli ke zlepšení.

Dovolil bych si vás dál informovat, že ministr zdravotnictví předložil vládě návrh směrnic o pracích zakázaných ženám, těhotným ženám a matkám dětí do jednoho roku a mladistvím. I omezení účasti v práci, která potom bude realizována postupně v seznamech jednotlivých resortů a kde právě se soudruhem Daubnerem jsme projednávali v předsednictvu společně tehdá stanovisko Ústřední rady odborů k těmto věcem, že i to bude jeden z nástrojů, který nám bude pomáhat omezovat úrazy, poškození na zdraví vůbec, chronická i okamžitá, u pracujících.

Poslední, soudruh ředitel, tu mluvil o úloze lékařů ve výchově pracujících. Já mu dávám plně za pravdu. Je to pravda, že naši lékaři, ale bohužel i naši hospodářští vedoucí a bohužel i naši pracující zatím v poslání zdravotníků vidí jenom to léčení. Hlavně aby odcházel s receptem v ruce, měl na tom napsány nějaké léky - aspoň dva, když už za to dává korunu - nám pořád zas rostou náklady na léky - za loňský rok o 6 - 8 procent. Prostým lidem to nelze zazlívat, tam je to pochopitelné, ale i naši lékaři bohužel to poslání svoje neviděli vždycky v ničem jiném než v téhle kurativní péči, která, jak se domníváme, již dnes mnozí zdravotníci by snad ani v tom rozsahu, v jakém jsme ji začali provádět, domnívajíce se, že plníme heslo "Přednostní zabezpečení péče o zdraví pracujících", by v tomhle rozsahu snad dneska z hledisek nové soustavy řízení na závody ani nepatřila. Říkam v tom rozsahu. My tam máme konzum, kde je možnost si nakoupit, my tam máme kulturní zařízení, my tam máme elektroléčbu a všechno možné, přitom chceme zkracovat pracovní dobu a přitom chceme, aby ta pracovní doba byla využita na maximum a přitom nejsme schopní vždycky postavit rychle sídliště a řada lidí nám dojíždí na ta pracoviště a nemůžeme tedy jinak využit všech těchto vymožeností, než-li právě v té pracovní době. A tady jsou přece jenom určité rozpory.

Lékař by měl nejen spolu s techniky, spolu s techniky v závodě, zdůrazňuji, provádět velmi energicky a účinně a vymýšlet účinné formy výchovy pracujících v ochraně zdraví a bezpečnosti práce, ale on by měl dělat mnohem víc. Zajímavé články o tom byly psány v Medicinské gazetě - to jsou takové zdravotnické noviny sovětské, kde ukázali, jak čiperní doktoři spolu s inžinýry dovedou vymýšlet konstrukce a dávají podněty ke konstruování různých ochranných zařízení na stroje, které jsou nebezpečné, drobných takových zařízení, různa opatření, a promýšlejí pracovní postupy. Ja bych řekl, kdyby se Taylor spojil u nás s doktory dohromady, a rozumnými, tak bychom v té racionalizaci práce, podložené fyziologickým pohledem, nedělali pro vykořisťování a pro poškozování lidí, mohli udělat nesmírně veliké věci ke zvyšování produktivity, ulehčování práce lidí a tím chránit i jejich zdraví.

My teď rozpracováváme, zase v současnosti se soudruhy z pověřenectva (jednak jsme již zpracovali a schválili v kolégiu) zásady a program výchovy a přípravy obvodního a závodního lékaře. Chceme dokonce, aby za prvé, především nebyl dáván do závodu lékař dřív než bude mít atestaci, t. j. takovou průpravu se zkouškou jako internista prvního stupně, jako určitý odborník znalý své věci, ale ještě potom, i po tom ustanovení, bude to ustanovení prozatímní, a rok bude potom tzv. doplňkové školení přerušované, kde bychom chtěli právě velmi specifikovat, aby závodní lékař dostal znalosti, které potřebuje k tomu, aby i tuto práci preventivní, výchovnou, sledování zdravotního stavu, aby tomu dobře rozuměl, ty formy té práce znal a mohl ji účinně provádět.

Druhým takovým opatřením, kterým chceme zlepšit tu výchovnou práci, je, že rozpracováváme na základě uznesení Komise životní úrovně Ústředního výborů strany koncepci zdravotní výchovy obyvatelstva, kde chceme zajistit zase takový způsob a takové formy této výchovy, aby byla účinná a přitom diferencována a specifická na potřebu konkrétních závodů.

Pominete, že jsem zdržel dlouho vaši pozornost. Děkuji vám.

Predseda Chudík:

Ďakujem súdruhovi Černému za jeho vystúpenie.

Vzhľadom na to, že sa hlásia ešte ďalší diskutéri, odporúčam, aby sme urobili prestávku, cez ktorú by sa zišla osobitná dočasná komisia v miestnosti číslo 56, aby upravila návrh uznesenia.

Nasleduje 20-minútová prestávka.

(Prestávka. ) (Po prestávke. )

Predseda Chudík:

Budeme pokračovať v rokovaní. Do rozpravy sa ešte prihlásili súdruh M l y n č á r, predseda Závodného výboru ROH Považské strojárne, súdruh poslanec Horák a súdruh poslanec L i c h n e r.

Dávam slovo súdruhovi Mlynčárovi. Súdruh Mlynčár:

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Dovoľte mi, aby som na vašom plenárnom zasadnutí Slovenskej národnej rady povedal niekoľko slov k zpráve, ktorú práve prerokúvate.

V  našom podniku za rok 1965 sa vyskytlo celkom 562 pracovných úrazov, teda v priemere za jeden štvrťrok 140 úrazov. V tomto počte mali sme dva prípady smrteľné a 4 prípady ťažkých úrazov. Bilancia, s ktorou sa nemožno pochváliť. Na jeden pracovný úraz pripadlo v našom podniku 16, 9 stratových dní. Percento práceneschopnosti pre úraz činí 0, 25, čo sa skoro približuje percentu uvedenému v tabuľke obdržaného materiálu pre plénum SNR.

V  prepočítaní úrazov na 1000 pracovníkov ročne je to 47 úrazov. Aj keď proti celoštátnemu priemeru to je 64, 5 úrazu na 1000 pracovníkov ročne, sme v priemere za podnik nie najhorší, nemôžeme byť naprosto spokojní so stavom ťažkých a smrteľných úrazov, ktoré sa nám vyskytli aj v priebehu tohto roku  za I. polrok 1966, keď sme zaznamenali jeden smrteľný úraz.

Podľa sledovania ročných období vyskytujú sa stredné a ťažké úrazy viac v jarnom a letnom období, kde rekordný počet v minulom roku zaznamenali sme v celkovom počte úrazov v mesiaci apríli a júni. K najčastejšiemu výskytu úrazov v priebehu dňa dochádza ku koncu smeny, teda okolo 14. hodiny, 22. hodiny a ráno okolo 6. hodiny, kedy sa začína dostavovať únava, najmä v letnom období. Podľa dní je najväčší výskyt v pondelok a piatok. Ak sledujeme posledných 10 dní v mesiaci, a to zvlášť v dňoch keď sa šturmuje, keď sa na dielňach sústreďuje veľké množstvo materiálu, vzniká najviac úrazov.

Príčiny a zdroje úrazov: veľké množstvo zranení má na svedomí kovový odpad, ako sú špony na výrobe ložísk, plechový odpad na motocyklovej výrobe a nedostatok pracovných priestorov, kde v niektorých prípadoch na jedného pracovníka zvyšuje iba 1 m2 plochy, a to ešte pri obsluhe nebezpečných strojov, ako sú lisy. Niektoré pracoviská sú tak preplnené, že osoba riadiaca žeriav zdola by mala mať krídla, aby mohla bezpečne preletovať za idúcim žeriavom ponad hromady rozpracovaných výrobkov a materiálov.

Príčinu tohto stavu treba vidieť aj v tom, že sme prebrali výrobu do dielní bez ohľadu na to, či tieto vyhovujú požiadavkám bezpečnosti a hygieny práce. Vedenie podniku spoločne s odborovou organizáciou mnohokrát navrhovali Ministerstvu všeobecného strojárstva, aby nám poskytlo finančné prostriedky na rozšírenie výrobných a skladovacích priestorov, ovšem bezúspešne. Nedostatok skladovacích priestorov hotových výrobkov pri súčasnom nedostatočnom prísune vagónov k expedovaniu hotových výrobkov má za následok, že koncom mesiaca sú napr. motocyklami založené nielen vonkajšie priestory, ale aj vnútropodnikové komunikácie.

Príčin neplnenia a nerovnomerného plnenia plánu je niekoľko. Spomeniem napríklad takú vec, ktorá sa nám v poslednom období vyskytuje - nedostatok laniek, ktoré používame na brzdy, spojky atd'., ktoré nám dodáva Vlkanová. Ľudia nám prídu do roboty ráno na smenu na montážne pásy a musíme ich presvedčovať, aby šli domov, pretože v noci neprišlo auto s týmto materiálom. Mnohokrát i za takýchto obetí sa plnia plány.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Ďalšou veľmi vážnou otázkou na tomto úseku je nedostatok materiálu na údržbu a opravu zariadení slúžiacich na ochranu pri práci. Veď ako sa má bezpečne a kvalitne vyrábať, keď je nedostatok napr. základného materiálu na osvetlenie pracoviska, ako žiaroviek, a potom sa divíme mnohokrát, že nám vznikajú úrazy aj z tohto titulu. A mohol by som spomenúť i niektoré ďalšie.

Pokiaľ ide o dva smrteľné úrazy v našom podniku, na týchto má veľký podiel aj výrobca strojov-ako už aj hovorili niektorí poslanci na dnešnom plenárnom zasadnutí - u ktorých sa úrazy prihodili. V jednom prípade výrobca nezabezpečil striekací lis uzamkýnateľným zariadením pre prípad poruchy alebo úpravy lisu tak, ako to stanovuje príslušná československá norma. Tým, že upravovač si pri oprave lis takto nezabezpečil sám pre nedostatok zámkov, kde sme za minulý rok toto na podniku veľmi pociťovali, aby mu druhý zamestnanec nemohol toto spustiť, stalo sa to, že druhý zamestnanec prišiel a takto prišiel upravovač o svoj život. Nakoľko a kým bude zaviazaný ten, kto nezabezpečil dostatočnú výrobu napr. týchto visiacich zámkov, potrebných na uzamkýnanie jednolivých polôh pre ovládanie lisov? Veď s týmito nedostatkami sme zápasili celý minulý rok. Keď napríklad na motocyklovej výrobe, kde vlastníme slušný počet lisov, ktoré sú veľmi nebezpečné, potrebovali sme 30 zámkov, ponúkli nám v hlavnom sklade len 5 kusov, lebo pracovníci zásobovania nemohli dostatočné množstvo potrebných zámkov zabezpečiť, i keď si ich včas naplánovali.

Možno, že sa vám to, vážení súdruhovia poslanci, bude vidieť, že je to maličkosť, ale z týchto maličkostí nám pramenia niekedy veľké veci. Akože zabezpečiť takéto stroje, keď ani to najnutnejšie mnohokrát nemáme. Podobne je to aj s výstražnými tabuľkami a mnohými inými vecami.

V  druhom prípade smrteľného úrazu bol to prototyp plynovej pece, ktorú vyrobili súdruhovia zo Škodových závodov v Plzni aj so striekacím lisom na farebné kovy, ale táto plynová pec má tak vážne nedostatky, že keď sme chceli na tomto vyrábať, pretože sme museli plán plniť, tak nám pracovníci vstupovali i do zakázaných priestorov, kde sme vedeli, že tam môže dôjsť aj k nejakým úrazom, no žiaľ doplatil na to pracovník popáleninou a po 28-dňovom liečení na našom Okresnom ústave národného zdravia tejto popálenine podľahol.

Spomeniem aspoň tie najhlavnejšie opatrenia a formy, ktorými chceme docieliť zníženie úrazovosti v našom podniku.

Vedením podniku a ZV ROH bol prijatý návrh na hmotné postihy voči pracovníkom, ktorí neplnia povinnosti na úseku bezpečnosti práce, čo je zakotvené aj v novej kolektívnej zmluve pre rok 1966. Takéto postihy vo forme zníženia prémií, krátenie súťažného fondu a pod. uplatňujeme i pri zvýšenej úrazovosti na najhorších cechoch a útvaroch, a mnohokrát postihujeme i samotných vedúcich pracovníkov. Toto prevádzame štvrťročne.

Ďalšou formou hmotnej zainteresovanosti na zníženie úrazovosti, ktorú docieľujú jednotlivé cechy a útvary, je poskytovanie prémií - odmien jednotlivým pracovníkom, ktorí sa o tieto výsledky zaslúžili. Na tento účel uvoľnilo vedenie podniku po dohode s odborovou organizáciou z fondu pracujúcich 50 000 Kčs na rok, k čomu sú vypracované smernice, obsahujúce určité ukazovatele na jednotlivé štvrťroky, aby súťaž priniesla nielen zníženie úrazovosti, ale aj konkrétne zlepšenie v oblasti bezpečnosti a hygieny práce.

Vo všetkých cechoch a útvaroch zaviedli sme po strediskách knihy bezpečnosti práce, obsahujúce konkrétne bezpečnostné predpisy pre jednotlivé profesie, s ktorými každý štvrťrok musia byť pracovníci zoznámení. O tomto, ako aj o priestupkoch proti zásadám bezpečnosti práce je v týchto knihách vedená evidencia, slúžiaca nielen k účelom odškodňovania a regresného riadenia, ale i pre účely krátenia doplnkových prémií u našich robotníkov.

V  minulom roku sme vypracovali pre roky 1966 - 1970 program úloh a prác podniku v oblasti bezpečnosti a hygieny práce. Takto

spracovaný program je podkladom pre zostavenie kolektívnych zmlúv a plánov ozdravných opatrení na jednotlivé roky. Právo použitia zastavenia stroja a zariadení bolo odborovou organizáciou použité v priebehu roku viackrát, ako napríklad

-   v prevádzke brusiareň - odstavné stroje na výrobe motocyklov, kde odsávacie zariadenie bolo v nevyhovujúcom stave,                                  

-   odstavený stroj v lisovni, ktorý nezodpovedal platnej československej norme a vyskytli sa na ňom ľahšie úrazy.

Treba povedať, že tieto záväzné pokyny boli vedením podniku okamžite prevedené.

Nedostatky v údržbe sociálnych zariadení, pracovísk, závodných komunikácií - tak ako o tom už hovorili niektorí súdruhovia poslanci - vidíme hlavne v tom, že na tieto práce nám schopnejší pracovník pre nízke platové ohodnotenie nechce nastúpiť a údržba je takto zverená na pracovníkov so zníženou pracovnou schopnosťou alebo nehodiacich sa k inej práci. Treba aj povedať, že sa už aj takéto práce hanbíme vykonávať, lebo si môžeme vybrať lepšiu prácu.

Údržba strojného parku zápasí s nedostatkom náhradných dielov, elektrických spínačov, tesniacich gumičiek, ložísk, spojovacieho materiálu a pod. Veľmi závažný je najmä nedostatok špeciálnych viazacích prostriedkov, potrebných pre hutné cechy pri styku s kyselinami.

Problémy okolo hlučnosti, ktoré tu už boli spomínané i niektorými súdruhmi poslancami, chcel by som ešte doplniť v tom, že aj u nás sa vyskytli takéto problémy pri výstavbe nasej novej teplárne, kde hlučnosť dosahuje cez 105 decibelov na niektorých pracoviskách a pritom je zaujímavá tá skutočnosť, že hygienické predpisy a normy bezpečnosti práce označujú hranicu hlučnosti od 75 decibelov nore uz za nepriaznivú pre ľudské zdravie, zatiaľ čo rezortné smernice nadriadených hospodárskych orgánov uvádzajú, že 96 až 100 decibelov ešte nepodmieňuje nárok na priznanie príplatku pracovníkovi v takomto sťaženom a zdraviu škodlivom prostredí.

Treba sa len stotožniť s tým, čo tu bolo povedané, aby sa na našich vysokých školách a na našich priemyselných školách, hlavne technického smeru, viac dbalo na bezpečnosť a ochranu zdravia, aby naši projektanti nezabudli na to základné, a to zdravie ľudí. Veď mnohokrát nám nejde o to, že by sme chceli príplatky za sťažené prostredie, to je to posledné, čo v tom je, ale v prvom rade nám ide o zdravie ľudí, a to je najhlavnejšie poslanie.

Dovoľte mi, vážené súdružky a súdruhovia, povedať niekoľko slov k nedostatkom v osobnej ochrane pracovníkov. Na tomto úseku prejavujú sa sústavne nedostatky i v našom podniku vo vybavovaní pracovníkov ochrannými rukavicami, a obuvou, na ktoré podnik vynakladá veľkú finančnú čiastku, len preto, že nie sú kvalitné. Ako je možné, že rukavičiarsky závod v Liptovskom Mikuláši vyrába tak nekvalitné jelenicové rukavice, typ 0053 a 0054, ktoré po dvoch hodinách práce sú rozpárané? Sme toho názoru, že v tomto závode chýbajú na uvedený účel vhodné stroje alebo iný materiál, aby mohli vyrábať kvalitné výrobky. Veď ak tento typ rukavíc dokážu zošívať niťami z plastickej hmoty, ako napríklad v závode Dobříš, nebolo by účelné zjednať nápravu aj v uvedenom závode, aby sme za takéto zmetky nevynakladali zbytočné peniaze? Závažné na veci je aj to, že plytváme úzkoprofilovým materiálom a po rýchlom vyčerpaní obdržaného množstva vystavujeme pracovníkov zbytočným zraneniam rúk, o čo u nás nie je núdza.

Mohol by som spomenúť i niektoré ďalšie ochranné pomôcky, ako sú plátené rukavice, ktoré vyrábame vo veľkostiach, a keď ich dávame ženám, aby ich nosili, tak im presahujú 10 až 15 cm, čo tiež zapríčiňuje úrazy. Z roka na rok sa opakuje nedostatok koženej ochrannej obuvi, pre ktorý len za minulý rok neobdržalo túto obuv 32 % pracovníkov, pre ktorých sme obuv plánovali a ktorá im prislúchala. Aj pre rok 1966 nemôže nám odbytová organizácia Rempo pokryť celú požiadavku a odporúčajú nám ako náhradu vojenské čižmy, ktoré sa už v armáde nepoužívajú. Pristúpili sme na takéto riešenie a tam, kde je to možné, používame i túto obuv. Horšie je to napr. s našimi ženami, pre ktoré sa nevyrábajú vôbec topánky s oceľovou špicou a pracujú nám na takých pracoviskách, kde skutočne môže dochádzať k pádom bremien.

Treba zabezpečiť u výrobcu gumenej obuvi tiež väčšie množstvo menších gumových čižiem. Veď naši zásobovači sústavne zápasia s týmto nedostatkom pri nákupe uvedených druhov obuvi pre ženy pracujúce v galvanikách a pri práci s olejom, vodou a kyselinami. Sme toho názoru, že plánovaniu výroby osobných ochranných pomôcok má byť venovaná aspoň taká pozornosť ako iným druhom materiálov, potrebných vo výrobe. Veď ako môžu výrobné podniky spotrebného priemyslu plánovať svoju výrobu, keď Rempo, ako dodávateľ, berie od nás len jeden štvrťrok dopredu objednávky. Hovorí sa, že je to podnikové plánovaný materiál. Áno, súhlasíme, môže byť aj podnikove plánovaný, ale pri plánovacích termínoch materiálno-technického zásobovania by malo od nás Rempo preberať požiadavku na celý rok a túto