absolventů vysokých škol při zařazování ich do praxe a zde máme ještě před sebou velké úkoly.
Neni tu samozřejmě možno hovořit o všech dalších souvislostech, s nimiž je spjat další vývoj vysokých škol, proto jsem se zmínil alespoň o těchto některých.
Domnívám se, že zákon, který dnes, soudružky a soudruzi, projednáváte na zasedání Slovenské národní rady, bude podle mého hlubokého přesvědčení dobrým, účinným nástrojem k dalšímu velkému rozvoji slovenského vysokého školství, k dalšímu velkému rozvoji vzdelanosti a kvalifikace pracujících a ke splnění toho významného poslání, které věda a technika má a musí naplňovat v naši společnosti v příštích letech.
Podpredseda Barbírek:
Ďakujem členovi Kultúrneho výboru Národného zhromaždenia poslancovi Skálovi.
Do rozpravy sa ďalej přihlásil profesor Dr. Hájek, minister školstva a kultury.
Prosím ho, aby sa ujal slova.
Minister Dr. Hájek:
Vážená Slovenská národní rado, soudružky a soudruzi!
Projednávaní návrhu zákona Slovenské národní rady je součástí opatření, kterými se plní a uskutečňuje zákon o vysokých školách přijatý našim Národním shromážděním 16. března. Jestliže jsme tento zákon Národního shromáždění připravovali a projednávali jako součást přípravy k XIII. sjezdu naší strany, dnešní projednávaní tohoto zákona zde v Slovenské národní radě a vůbec plnění zákona o vysokých školách probíhá již v době po sjezdu a opět jako součást plnění usnesení sjezdu. A proto to, co tvoří osnovu a ideovou základnu vysokoškolského zákona, dnes po sjezdu můžeme jen podtrhnout, jen vyjadřovat silněji. Jde totiž o význam vědy a vzdělání jakožto základu a předpokladu vědecko-technické revoluce, která umožňuje měnit principy a výrobní procesy a zvyšovat produktivitu práce zaváděním zcela nové výrobní techniky založené na aplikaci nových výsledků vědeckého bádání. Ukazuje se, že v současných pokrokových výrobních procesech je právě podíl aplikace vědeckých poznatků rozhodujícím činitelem pro zvýšení produktivity práce, že zajímá stále větší proporci v růstu národního důchodu průmyslové rozvinutých zemí a je pochopitelné, že právě toto poznání určuje i zvýšený společenský význam vysokých škol, jakožto nejvyššího stupně naší školské soustavy, jehož úloha je nerozlučně spjata právě se zvyšováním významu vzdělání, funkce vědy ve společnosti a také postavení inteligence ve společnosti a v národě. Dovolíte, abych zde připomněl, hovoříme-li o inteligenci, že nemáme na mysli nějakou zvláštní, nezávislou, jednotnou a stejnorodou společenskou sílu. Jde tu o vrstvu, či spíše nakonec o několik vrstviček, jimž společnost dovoluje studovat a rozvíjet schopnost abstrakce, myšlení, získávání vědeckých či uměleckých, poznatků za tím účelem, aby tyto poznatky v povolání inteligence aplikovala a někdy také sama dále tvořila a rozvíjela. Ve slovenském i českém národě byla inteligence vlivem historického vývoje tradičně spjata s lidem, s jehož obrozením, s jehož bojem za svobodu hrala aktivní úlohu. V době vlády buržoazie byla inteligence do určité míry rozpolcena, a to mezi tyto tradiční lidové svazky a služebnost vládnoucí třídy. Tato rozpolcenost, která byla mnohokrát vyjadřována různými úvahy o tzv. krize inteligence, jak je známé z třicátych let, byla překonána především avantgardou této inteligence, která se přimkla k avantgardě dělnické třídy a později byla překonána společnými prožitky protifašistického boje a socialistické revoluce, v níž se i převážná část naši starší, za kapitalismu vychované inteligence postavila pevně na stranu lidu. A dnes, tedy úkol pomáhat dělnické třídě, naši společnosti, budování socialistické společnosti a zajišťování jejího hospodářského i kultúrního růstu a rozmachu, je tak totožní s historickou tradicí lidovosti naší inteligence, jejiž velká většina je již dnes inteligencí socialistickou, vyrostlou a vychovanou v našich středních, vysokých školách za socialismu a jejiž rostoucí část, a to myslím můžeme klidně říci, je přímo ostatně již součástí dělnické třídy. A jestli-že ovšem si říkáme, že tedy postavení a úloha inteligence v naší společnosti je jiná, a že z ní byl zásadně odstraněn onen prvek rozpolcenosti a rozpornosti, kterou trpěla naše inteligence v období kapitalismu a která vyjadřuje ještě postavení inteligence v kapitalistické cizině, fakt, nemůžeme a nechceme také říci, že další vývoj probíhá dnes bez konfliktů. Také u některých příslušníků naši inteligence někde ještě dnes doznívají naše představy o odlišnosti živené těmi některými západními teoriemi, pseudovědeckými teoriemi elit, na druhé straně je také ovšem závažným problémem to, aby se socialistické inteligenci, spjaté s dělnickou třídou dostalo plného uznání její společenské funkce. Extenzivní způsob hospodáření, který platil u nás do nedávné minulosti byl provázen mzdovou nivelizací, která ve svých účincích oslabila atraktivnost studia a ekonomické stimuly pro získávání vzdělání. Je třeba si říci a bylo zde o tom mluveno, že to do značné míry ještě dnes oslabuje u části našeho dorostu snahu rozšiřovat své vzdělání, snahu dále studovat a tyto tendence kdyby měly dále působit v našem životě by bylo sto snížit a do určité míry oslabit účinky nové soustavy řízení a brzdit další vývoj produktivity práce a s ní progresivní ráz naší společnosti. A jsou to bezpochyby i tyto tendence, které v podnicích i na některých hospodářských resortech stále ještě vedou k situaci pro nás znepokojující, kdy při verbálním uznávání a opakováním správných zásad strany o vědecko-technické revoluci, o významu vědy a vzdělání, se stále ještě udržují metody v podstatě extenzivní a s nimi podceňování úlohy inteligence a odmítání odborníků a podceňování jejich úlohy ve společnosti vůbec. Myslíme, že to hraje určitou úlohu např. při potížích, s nimiž se setkáváme v některých oborech, na některých pracovištích, při rozmísťování absolventů i když můžeme říci, že tyto obtíže překonáváme, a že z toho důvodu také postupem, jak jistě dobře znáte, postupně uvolňujeme dosavádní direktivní, administrativní způsob rozmísťování absolventů tam, do těch oborů, kde již se nové metody plně uplatnily a s nimi i pochopení pro význam vědy, vzdělání a kvalifikace. Ale domníváme se, že tyto potíže jsou, že tyto potíže spolu ještě s ostatními prvky jsou jakýmsi racionálním jádrem toho, co se nám v diskusích jak před sjezdem, tak po něm ukazuje, že totiž stále ještě u některé části naší inteligence, některé části našich studentů je nedostatečně zřejmá perspektiva jejího uplatnění v naši socialistické společnosti. Považuji za nutné na tento prvek upozornit proto, poněváč je pro nás naprosto nerozlučně spojen s problematikou výchovné práce mezi naší vysokoškolskou mládeží.
Jsme si vědomi toho, že vychovávat socialistickou inteligenci znamená samozřejmě především ji vyzbrojovat onou vysokou odborností, ale vedle toho je zapotřebí, aby tato vysoká odbornost byla nerozlučně spojena s vědomím funkce vědy ve společnosti,, s vědomím společenské funkce nositelů a pěstovatelů této vědy, s vědomím právě společenské funkce naší inteligence a po té stránce tedy se domníváme, že jednání XIII. sjezdu pro nás pracovníky školství všech stupňů a zejména vysokých škol jsou velmi závažná, neboť podtrhují nutnost zvýšit úsilí o společensko-ideovou světonázorovou výchovu naší mládeže. Po té stránce tedy studium marxismu-leninismu zůstává nadále podstatnou částí vysokoškolského studia všech směrů a lze bez nadsázky říci, že právě s chápáním významu vědecko-technické revoluce, se zlepšováním metod řízení, význam tohoto oboru na našich vysokých školách poroste. Jde ovšem o to, aby toto studium bylo vedeno tvůrčím a nedogmatickým způsobem na vysoké úrovni v živém kontaktu jak s odbornými studijnými odbormi, tak i se společenskou skutečností. My jsme po této stránce již zavedli některá opatření, která příštím školním rokem na některých vysokých školách budeme zatím experimentálně uplatňovat, totiž přizpůsobením osnov marxismu-leninismu profilu jednotlivých škol nebo fakult. Domníváme se, že spolu s ostatními opatřeními, která provádíme jak na středních školách, tak také na základních školách v oblasti občanské výchovy, že zvýší, zvěděčtí právě tu výchovnou stránku politicko-občanské a světonázorové výchovy.
Ovšem jsme si vědomi toho, že by bylo chybou, kdybychom viděli řešení jen v osnovách anebo i když zároveň zdůrazňujeme zvyšování vědecké úrovně práce kateder marxismu-leninismu, kdybychom tento úkol postavený před nás sjezdem, viděli jenom jako resortní odborní úkol kateder marxismu-leninismu na vysokých školách, anebo předmět občanské výchovy a jeho učitelů na středních školách.
My se domníváme a chceme podtrhnout společenskou zangažovanost mládeže, že je to úkol všech našich učitelů, že také učitelé odborných předmětů na vysokých školách musí tento úkol vzít za svůj a plnit je samozřejmě nedogmatickým a velmi přirozeným způsobem a domníváme se, že ostatně tradice vysokoškolských profesorů jak na Slovensku, tak v Čechách tomuto vyjádřování společenské zaangažovanosti způsobem co nejkvalifikovanějším, že tato tradice je mu velmi blízká, a že je potřebí po této stránce se starat tuto tradici obnovit. A samozřejmě, že starost o politický profil naší mládeže je konec-konců důležitým úkolem našich akademických funkcionářů, kterým zákon o vysokých školách dáva značnou pravomoc a kde při jeho provádění jde nyní o to a půjde o to, jak na Slovensku, tak v českých krajích, k správnému pochopení této pravomoci a ze zodpovědnosti z ní vyplývající, abychom jim pomáhali, a to nejenom výkladem zákona, ale i účinnou pomocí našich společenských organizací na našich vysokých školách.
Soudružky a soudruzi,
bylo zde správně hovořeno o tom, že velký zájem Slovenské národní rady vyjádřený návrhem zákona a jeho projednáváním, velký zájem o vysoké školy, vychází právě z toho, že vysoké školy mají významnou úlohu společenskou jako složka národní kultury.
Bylo hovořeno zde o tom, jak se tento význam vysokých škol projevuje zde na Slovensku. Já bych chtěl jen poukázat na to, že vysoké školy slovenské jsou zároveň velmi důležitou, platnou a vysoce efektivní částí našeho vysokého školství celostátního, a to jak vysokého školství ve funkci vědecko-výzkumné základny, tak také vysokého školství jakožto instituce vychovávající vysoko kvalifikované odborníky.
Slovenské vysoké školy vychovávají celou třetinu naší potřeby absolventů vysokých škol. v některých oborech, jako je farmace, doprava a dřevařský průmysl, zajišťují vysoké školy slovenské tyto potřeby pro celý stát. Již z toho je zřejmé, jak velký význam mají v naší školské soustavě, v našem hospodářství a kulturním životě a v celém společenském rozvoji. Přesto, že převážná většina slovenských vysokých škol vznikla až po osvobození, dosahuje řada z nich již dnes vynikající úrovně a výsledky své výchovné i vědecko-výzkumné práce se plně vyrovnávají školám s dlouholetou, přímo staletou tradicí.
Poukázal bych na rozvoj některých společenských věd na Komenského univerzitě, chtěl bych ukázat na výsledky práce Vysoké školy zemědělské v Nitře v oblasti rostlinné výroby, při zkoumání a rozvíjení nových způsobů pěstování vysoce výnosných odrůd obilovin, chtěl bych poukázat na velké výsledky v oblasti fyzikální chemie a elektrotechnologie, kterých dosahuje Vysoká škola technická v Bratislavě, nebo na výsledky v oboru ferromagnetismu, kterých dosáhla Přírodovědecká fakulta v Košicích.
Vysoká škola technická v Košicích má mimořádně příznivé podmínky pro rozvoj technologie zpracování plechů a metalurgie neželezných kovů. Tak jsou to jenom některé příklady, na kterých jsem chtěl poukázat jak si vážíme této práce vysokých škol na Slovensku a jak v ní vidíme významný příspěvek k celostátnímu rozvoji vědeckých oborů i celostátnímu rozvoji při zpracování řešení některých úkolů rozvoje naší techniky a našeho hospodářství. Máme z toho radost a vysoce oceňujeme to, že se na Slovensku tak vytvářejí předpoklady pro výchovu kvalifikovaných kádrů v rámci celého státu. A jsme rádi, že právě onem tradičným vysokým školám v českích zemích vznikli partneři, s kterými možno pedagogicky a vědecky dobře spolupracovat a od kterých z druhé strany je možné přijímat cenné podněty, cenné zkušenosti a konec-konců se i učit. A právě z tohoto stavu rozvoje vysokých škol na Slovensku vznikly předpoklady pro to, aby zákon o působnosti orgánů Slovenské národní rady při jejichž řízení mohl se stát cenným nástrojem k dotažení, k domyšlení a k dořešení celé problematiky řízení našich vysokých škol ve státě.
Při přípravě tohoto zákona, kterého jsme se určitým způsobem zúčastnili také my z Ministerstva školství a kultury, jsme vycházeli z nutnosti naplnit ústavní theze vyjádřující i historické poslání Slovenské národní rady, nutnosti naplnit marxisticko-leninské zásady naší národnostní politiky. Kladli jsme si přitom pochopitelně otázku jak správně účelně rozdělit pravomoc a zodpovědnost mezi orgán ústřední a orgány Slovenské národní rady, nebo lépe řečeno, jaký díl pravomoci ministra a ministerstva má být přenesen na pověřenectvo a má být zde vykonáván. Vycházeli jsme přitom v podstatě již také z dřívější zkušenosti, dohody, která byla mezi ministrem školství a kultury a poveřencem pro školstvo a kulturu, z praxe, i z příslušného vládního usnesení č. 340 z roku 1964. Přijali jsme zásadu, že v pravomoci ministerstva má zůstat v podstatě jen to, co zajišťuje celostátně jednotné pojetí koncepce vysokých škol, jako například otázky perspektivního rozvoje a budování sítě fakult, hlavní rámcové pedagogické a vědecké úkoly, hlavní zásady pro materiální a kádrové vybavení. Vše ostatní se převádí do pravomoci orgánů Slovenské národní rady, které s lepší znalostí věci a s přihlédnutím ke specifickým potřebami Slovenska zde daleko lépe mohou rozhodovat. Pochopitelně také celostátní normy a předpisy bude vydávat ministerstvo v úzké spolupráci s pavěřencem Slovenské národní rady. Z návrhu zákona je zřejmé, že i při zachování této jednotné celostátní koncepce zbývá ještě mnoho otázek, v nichž rozhoduje pověřenec pro školství a kulturu. Bude pravděpodobně třeba, abychom se ještě dohodli detailně o rozdělení jednotlivých druhů agendy, aby i po stránce administrativní spolupráce mezi ministerstvem a pověřenectvem byla plynulá, a aby vysoké školy na Slovensku měly z této spolupráce maximální prospěch.
Považuji za velmi důležité, abychom úzkou a upřímnou spoluprací mezi ministerstvem a pověřenectvem pomohli nejen rozvoji slovenských vysokých škol, ale také tomu, aby naše vysoké školy v celostátním měřítku co nejlépe splnily svou společenskou úlohu, a aby přispěly svým dílem ke splnění závěru a usnesení XIII. sjezdu naší strany.
Podpredseda Barbírek:
Ďakujem ministrovi školstva a kultúry za vystúpenie. Súdružky a súdruhovia poslanci, hlási sa ešte niekto o slovo? (Nikto. ) Nie.
Vyhlasujem rozpravu k šiestemu bodu programu za skončenú. Dávam záverečné slovo poslancovi Kapišovskému.
Zpravodajca doc. Kapišovský:
Súdružky a súdruhovia poslanci,
k návrhu zákona Slovenskej národnej rady o pôsobnosti Slovenskej národnej rady pri riadení a organizáciii vysokých škôl na Slovensku sa nevyskytli pozmeňovacie návrhy, vzdávam sa preto záverečného slova.
Ešte raz odporúčam Slovenskej národnej rade schváliť návrh zákona tak, ako bol poslancom predložený, t. j. s príslušnou zmenou v § 8, písmene b).
Podpredseda Barbírek:
Ďakujem zpravodajcovi Kapišovskému.
Budeme hlasovať o návrhu zákona Slovenskej národnej rady o pôsobnosti Slovenskej národnej rady pri riadení a organizácii vysokých škôl na Slovensku.
Kto súhlasí s návrhom tohto zákona ako ho odporučil zpravodajca, nech zdvihne ruku!
(Hlasovanie. )
Ďakujem.
Je niekto proti ?
(Nikto. )
Zdržal sa niekto hlasovania ?
(Nikto. )
Zisťujem, že Slovenská národná rada návrh zákona jednomyseľne schválila.
Ďalším bodom programu je zpráva o vybavení návrhov, podnetov a pripomienok poslancov, prednesených na schôdzke Slovenskej národnej rady 31.
marca 1966 k zpráve povereníka Slovenskej národnej rady pre zdravotníctvo o plnení vládneho uznesenia č. 224/1964 o rozvoji starostlivosti o zdravie v socialistickej spoločnosti.
Zpráva bola poslancom rozposlaná písomne, preto sa nebude prednášať.
Má niekto dotazy, prípadne pripomienky k zpráve ?
(Neboli. )
Pripomienok niet.
Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci,
prerušujem rokovanie schôdzky Slovenskej národnej rady.
V rokovaní pokračujeme o 13, 30 hod. prerokovaním zprávy o cestovnom ruchu na Slovensku.
(Prestávka. ) (Po prestávke: )
Podpredseda Barbírek:
Vážená Slovenská národná rada,
súdružky a súdruhovia,
pokračujeme v rokovaní prerokúvaním zprávy o cestovnom ruchu na Slovensku.
Dovoľte, aby som privítal prvého námestníka ministra vnútorného obchodu s. Ivana L o u k o t k u, námestníka ministra dopravy Ing. Jána D u f e k a, predsedu Ústredného sväzu spotrebných družstiev a člena Vládneho výboru pre cestovný ruch s. Jozefa Podlipného, ako aj všetkých prítomných hostí.
Prerokujeme
zprávu predsedníčky výboru SNR pre cestovný ruch a povereníčky SNR pre obchod Ing. Petronely Višňovcovej o cestovnom ruchu na Slovensku.
Zpráva bola súdruhom poslancom, ako aj všetkým pozvaným hosťom rozoslaná, preto podľa rozhodnutia Predsedníctva SNR sa nebude prednášať.
Súdružka povereníčka Višňovcová sa prihlásila o úvodné slovo do rozpravy.
Prosím, aby sa ujala slova.
Povereníčka Ing. Višňovcová:
Vážená slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia!
Cestovný ruch má v mnohých krajinách veľmi široký ekonomický význam. V celom rade priemyselne vyspelých štátov cestovný ruch z hľadiska tvorby devíz patrí medzi najvýznamnejšie exportné odvetvia. Porovnania ukazujú, že tvorba devíz prostredníctvom cestovného ruchu je niekoľkonásobne výhodnejšia ako vývoz tradičných priemyselných výrobkov.
Cestovný ruch má aj viac blahodarností. Zvyšuje zamestnanosť a priaznivo ovplyvňuje ekonomiku horských a podhorských oblastí, ktoré nemajú vhodné podmienky pre priemysel alebo intenzívne poľnohospodárstvo. Tým prispieva k vyrovnávaniu životnej úrovne oblastí vo vnútri štátu.
Prírodné podmienky Československa - a osobitne Slovenska - dávajú všetky predpoklady na to, aby cestovný ruch zohral podstatne významnejšiu úlohu aj v našom národnom hospodárstve.
Postupné skracovanie pracovného času a zavádzanie päťdenného pracovného týždňa u nás bude mať ďalekosiahly vplyv na plánovitý, systematický rozvoj cestovného ruchu. Povedie k celkovému zvyšovaniu objemu cestovného ruchu. Súčasne bude si vyžadovať podstatné rozširovanie a budovanie materiálno-technickej základne. Značne vzrastú nároky na možnosti krátkodobej rekreácie cez soboty a nedele, ktorá sa zameria na aktívny odpočinok v prírode. Vyžiada si to nový rozvoj výstavby rekreačných a športových zariadení pre mestá, sídliská a priemyselné strediská v klimaticky vhodnom prostredí. Pôjde najmä o budovanie menej náročných ubytovacích a stravovacích objektov, ako aj rôznych doplnkových zariadení pre poskytovanie služieb.
Až do roku 1963 úmerne k rozsahu domáceho cestovného ruchu sa prakticky vôbec nerozvíjal zahraničný cestovný ruch. Boli pre to vážne dôvody, predovšetkým vplyv medzinárodnej situácie. V rokoch 1963 - 1964 postupne sa pristupovalo k rozširovaniu cestovného ruchu vo väčšine socialistických štátov. V októbri 1963 sa stavom cestovného ruchu u nás zaoberalo Predsedníctvo Ústredného výboru Komunistickej strany Československa a vláda.
Prijaté uznesenia vyvolali viacero ekonomických i organizačných opatrení. Veľa z nich sa urobilo tak pre zvýšenie návštevnosti zo zahraničia, ako aj pre vycestovanie československých občanov do zahraničia. Uzavrel sa celý rad medzištátnych dohôd o cestovnom styku. S Maďarskom, Juhosláviou a Bulharskom sa pristúpilo na bezvízový styk. Ústredné orgány a podniky cestovného ruchu sa stali členmi najvýznamnejších medzinárodných organizácií cestovného ruchu. V minulom roku navštívilo ČSSR takmer 3 mil. osôb, z toho vyše 600 tis. zo západných štátov.
Výsledky za posledné dva roky ukázali, že naša republika má priaznivé predpoklady pre úspešný rozvoj zahraničného cestovného ruchu. Z poznatkov a skúseností, doteraz získaných, možno už dnes pomerne presne vymedziť postavenie Československa v medzinárodnom cestovnom ruchu a riešiť úlohy, ako sa najúčinnejšie presadiť na svetovom trhu. Ústredná správa Čedoku cieľavedome pristupuje k zvyšovaniu úrovne služieb a naši i zahraniční turisti kladne hodnotia kvalitu kuchyne, stolovanie, hygienu bývania v Interhoteloch. V posledných rokoch sme aj v mnohých zariadeniach Reštaurácií a jedální dosiahli žiadúcu kultúrnosť poskytovaných služieb.
Československo má bohaté tradície v rozvíjaní domáceho cestovného ruchu, rekreácie a turistiky.
V roku 1965 sa na všetkých formách domáceho cestovného ruchu zúčastnilo 27 mil. evidovaných účastníkov, z toho na Slovensku 6, 2 mil.
Vzácne, neobyčajne príťažlivé a pestré prírodné krásy a zvláštnosti jednotlivých oblastí, ako aj svetoznáme kúpele sú takmer rovnomerne rozmiestnené po celom území našej vlasti. Životná úroveň ľudu, jeho kultúrna vyspelosť, geografická poloha i tvar republiky, dopravné spoje a vlastná príroda vytvárajú podmienky pre taký rozsah cestovného ruchu, ako málokde na svete. Doterajšie využívanie je len počiatočné.
Celkove má Slovensko takmer 4 000 km2 rekreačných plôch, t. j. takých, ktoré ležia uprostred rekreačnej krajiny, sú ľahko dostupné a priamo využiteľné pre rekreáciu. Z nich sa v súčasnosti využíva iba 7 %. Ako vidieť, máme teda veľa rezerv pre rozvíjanie cestovného ruchu.
Naši ľudia majú poskytovať pohostinstvo, no nesmú byť servilní k cudzím návštevníkom.
Nerobíme zahraničný cestovný ruch bez docenenia efektu. Investície vkladáme a najmä v budúcnosti musíme vkladať pre ekonomický efekt. A o to práve ide.
Dovoľte, aby som aspoň heslovite pre vašu informáciu uviedla hlavné faktory, ku ktorým treba prihliadnuť a z ktorých pri rozvoji zahraničného cestovného ruchu treba vychádzať.
Po prvé: Zahraničný cestovný ruch v našej republike tvoria predovšetkým návštevníci zo susedných štátov.
Po druhé: Na trhu cestovného ruchu ako všeobecne platná tendencia zostáva aj naďalej, že hlavnými účastníkmi cestovného ruchu čo do počtu z Európy sú návštevníci z Rakúska, Francúzska, Beneluxu, Škandinávie, Anglicka, Talianska a z Nemeckej spolkovej republiky a zo zámoria návštevníci zo Spojených štátov a Kanady.
Po tretie: Hlavné prúdy návštevníkov v Európe zostávajú aj naďalej tie, ktoré smerujú od severu k juhu, t. j. prúdy, vyvolané prírodnými predpokladmi k cestovnému ruchu: za slnkom a k moru.
Po štvrté: Vo vyspelých krajinách rozhodujúcu časť zahraničných návštevníkov tvoria mototuristi.
A napokon po piate: Vývoj cestovného ruchu u nás potvrdzuje, že Československo môže prenikať na zahraničné trhy cestovného ruchu predovšetkým z týchto hľadísk:
- poloha Československej socialistickej republiky v strede Európy;
- celková rozmanitosť a pestrosť krajiny;
- príťažlivosť vysokohorskej prírody, ako aj tichých miest v nenarušenej prírode, najmä v dvoch slovenských krajoch Východoslovenskom a Stredoslovenskom;
- Praha a jej zvuk vo svete ako európskeho kultúrno-historického unikátu;
- socialistické zriadenie v priemyselne vyspelej krajine. Podľa týchto piatich základných faktorov sa určujú konkrétne ciele i formy propagácie a náboru v jednotlivých krajinách.
Podrobný rozbor zahraničného cestovného ruchu aktívneho i pasívneho je uvedený v podkladoch. Predseda Vládneho výboru pre cestovný ruch s. minister U h e r začiatkom marca t. r. informoval podrobne Zahraničný výbor Národného zhromaždenia o výsledkoch zahraničného cestovného ruchu za minulý rok. Obmedzím sa preto iba na niektoré základné otázky.
Pobyt zahraničných návštevníkov sa v štatistike nasleduje v územnom priereze. Z hľadiska smerovania návštevníkov je však dôležitý ich počet podľa jednotlivých hraničných prechodov. Cez prechody na Slovensku pricestovalo v minulom roku až 46 % z celkového počtu zahraničných návštevníkov našej krajiny.
Syntetickým ukazovateľom aktívneho zahraničného cestovného ruchu je devízový prínos. V minulom roku sa dosiahli priaznivé výsledky najmä z cestovného ruchu občanov z kapitalistických štátov. Devízový prínos z týchto štátov dosiahol 124 mil. deví- zových korún, čo je o 29 mil. viac ako v roku 1964 (vzrast o 30, 7 %).
Máme všetky predpoklady na to, aby sme sa stali významnou križovatkou tranzitných návštevníkov, smerujúcich jednak zo severských štátov na juh a jednak zo západu na východ do Sovietskeho sväzu. Blízkosť Bratislavy k Viedni, ktorá je najvýchodnejším miestom siete západoeurópskych diaľnic, predurčuje slovenskú metropolu Bratislavu, aby sa trasa Viedeň - Bratislava - Košice stala najvyhľadávanejšou a najrýchlejšou spojnicou v smere západ - východ. Predpokladá to však jednu vec, jednu základnú vec: urýchlené a dôkladné skvalitnenie našej cestnej siete, toľkokrát oprávnene kritizovanej všade a na každom kroku.
Chcem ďalej hovoriť o niektorých pohľadoch tzv. pasívneho zahraničného cestovného ruchu. Tu tak isto došlo v priebehu min. roku ku kvalitatívnym zmenám: do zahraničia vycestovalo 1 ¾ mil. československých občanov, z toho 168 506 do západných štátov, teda takmer o 20 000 viac ako v predchádzajúcom roku.
Najviac našich turistov cestovalo vlani do Maďarska, Nemeckej demokratickej republiky, Poľska a Juhoslávie.
Pri hodnotení výsledkov zahraničného cestovného ruchu prihliadame, samozrejme, predovšetkým na jeho ekonomické stránky. Cestovný ruch sa využíva aj ako nástroj aktívnej politiky mierového spolužitia medzi štátmi rôznych spoločensko-ekonomických systémov. Treba konštatovať, že v prevažnej väčšine štátov, i na západe, sa hodnotia opatrenia našich politických a hospodárskych orgánov v uvoľňovaní cestovného ruchu priaznivo. Reakčná západná tlač prinášala ešte nedávno celý rad ohováračských, hanobiacich článkov o politickej a hospodárskej situácii v našej vlasti. V súčasnom období sa situácia zlepšuje. Vplýva na to aj skutočnosť, že mnohí občania zo západu majú možnosť sami sa presvedčiť, teda na vlastné oči vidieť ako žijeme.
Popri kladných výsledkoch vyskytli sa v rozvoji zahraničného cestovného ruchu aj niektoré negatívne javy. Prejavovali sa hlavne v možnostiach infiltrácie buržoáznej ideológie. Treba však zdôrazniť, že v priebehu minulého roku už dochádzalo k utlmeniu negatívnych činiteľov, ktoré sa výraznejšie prejavili v roku 1964 po uvoľnení zahraničného cestovného ruchu.
Napriek výchovnému pôsobeniu po uvoľnení cestovného ruchu dochádza k emigrácii niektorých československých občanov do zahraničia. Z celkového počtu občanov, cestujúcich do kapitalistickej cudziny, nezákonne emigrovalo v minulých dvoch rokoch necelé 1 %. Treba zdôrazniť, že v prevažnej väčšine prípadov nejde o politickú emigráciu. Na západe zostávajú poväčšine ľudia, ktorí sa domnievajú, že si vylepšia materiálne podmienky alebo vyriešia rôzne osobné i rodinné problémy. Mnohí z týchto nových emigrantov po hlbšom poznaní pomerov v kapitalistických štátoch a vytriezvení z falošného romantizmu sa už vrátili späť do vlasti alebo cestu k návratu hľadajú.
Dôležitou súčasťou cestovného ruchu je propagácia. Organizácie cestovného ruchu, národné výbory všetkých stupňov a mnohé štátne orgány vyvinuli na tomto poli za posledné dva roky veľmi úspešnú iniciatívnu činnosť. Zásluhou ich sústredeného úsilia podarilo sa veľa zlepšiť. Určité pozitívne výsledky sa dosiahli aj v skvalitnení vydávaných propagačných materiálov. V poslednom období sa uskutočnilo viacero stretnutí so zahraničnými novinármi a inými odborníkmi cestovného ruchu s veľmi kladnými výsledkami. Touto cestou sa chceme uberať aj v budúcnosti.
V zpráve o cestovnom ruchu na Slovensku uvádzame súčasný stav materiálno-technickej základne u nás, ako aj porovnania s inými štátmi. V základnom ukazovateli, t. j. v počte hotelových postelí, vyzerá situácia nasledovne: na Slovensku pripadá na 1 000 obyvateľov 2, 3 lôžka, v celej ČSSR 3, 4. V Taliansku je to až 18 lôžok, vo Francúzsku 23, v susednom Rakúsku dokonca 46.
Pri reálnom zvážení možností nášho národného hospodárstva dosiahne objem investícií do cestovného ruchu na Slovensku v rokoch 1966 - 1970 sumu 580 mil. Kčs. Vzhľadom na využitie podmienok prírodných daností Slovenska nie je táto suma dostatočná. Konštatujem to, aj keď som si plne vedomá súčasného stavu a našich možností v národnom hospodárstve. Vynasnažíme sa tieto investície využiť čo najefektívnejšie a prostriedky vložiť tam, kde sú najpotrebnejšie.
Pri rozvíjaní cestovného ruchu v najbližšom období treba sa zacieliť najmä na nasledovné základné problémy:
- zefektívniť cestovný ruch,
- rýchlejšie rozvíjať materiálno-technickú základňu,
- rozširovať a zvyšovať úroveň služieb,
- sprístupniť najmä pre domácich turistov niektoré ďalšie oblasti, ako oblasť Kráľovej hole, oblasť pod Poľanou a iné.
Vo výstavbe popri základných ubytovacích, stravovacích a dopravných zariadeniach treba sa orientovať aj na ďalšie atraktivity a doplnkové služby.