ČTVRTÁ ČÁST

ÚKOLY VĚDY A VÝZKUMU V PÉČI O ZDRAVÍ LIDU

§ 69

Orgány, které řídí a koordinují rozvoj vědy a techniky a její uplatnění v praxi, i pracovníci všech oborů vědeckovýzkumné činnosti jsou povinni plnit své úkoly v souladu s poznatky lékařské vědy, a tím zabezpečovat, aby rozvoj vědy a techniky všestranně přispíval ke zvyšování úrovně zdraví lidu.

§ 70

Orgány, které řídí a koordinují vědeckovýzkumnou činnost v oboru lékařské vědy a péče o zdraví lidu, jsou povinny dbát, aby se tato činnost soustřeďovala především na řešení naléhavých problémů vyplývajících z rozboru zdravotního stavu obyvatelstva, na získávání poznatků a organismu a prostředí člověka se zaměřením na prevenci a léčení společensky nejzávažnějších nemocí, na rozvíjení tělesných a duševních schopností člověka a na prodlužování jeho aktivního věku a aby byla účelná a hospodárná; jsou také povinny rozvoj této činnosti jednotně plánovat, řídit, koordinovat a hodnotit.

§ 71

(1) Pro plnění úkolů ministerstva zdravotnictví v péči o rozvoj lékařské vědy a pro řízení výzkumné činnosti v oboru zdravotnictví je zřízena vědecká rada. Členy vědecké rady jmenují: ministr zdravotnictví z čelných představitelů lékařské vědy, vynikajících odborníků jiných oborů a pracovníků z praxe.

(2) Hlavní úkoly vědecké rady ministerstva zdravotnictví jsou:

a) připravovat vědecké podklady pro celostátní řízení zdravotnické politiky,

b) navrhovat úkoly jednotného plánu vědeckovýzkumné činnosti v oboru lékařské vědy a péče o zdraví lidu,

c) pečovat o rozvoj a účelné zaměření zdravotnického tisku a schvalovat ediční plán v oboru zdravotnické literatury a tematiku zdravotnických filmů,

d) pečovat o rozvoj Československé společnosti Jana Evangelisty Purkyně,

e) navrhovat klinické zkoušení léčiv a doporučovat jejich výrobu a uvádění do oběhu,

f) pečovat o koordinaci a rozvoj mezinárodních styků a účelnou mezinárodní dělbu práce na úseku vědeckovýzkumné činnosti v oboru lékařské vědy a péče o zdraví lidu.

(3) Statut vědecké rady ministerstva zdravotnictví schvaluje vláda.

§ 72

K zabezpečení vědecké úrovně řízení zdravotnických služeb se vedoucí pracovníci opírají o soustavné sledování a rozbor vývoje zdravotního stavu obyvatelstva i údajů a ukazatelů o zdravotnických službách. Tyto úkoly zajišťují zvláštní útvary zdravotnické statistiky v rámci jednotné zdravotnické soustavy.

§ 73

Na rozvoji lékařské vědy a jejím pohotovém uplatnění v praxi se účinně podílí společenská organizace Československá společnost Jana Evangelisty Purkyně, která má též významné úkoly při zvyšování odborné a ideové úrovně zdravotnických pracovníků.

PÁTÁ ČÁST

ŘÍZENÍ PÉČE O ZDRAVÍ LIDU A ROZHODOVÁNÍ PŘI VÝKONU ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB

HLAVA PRVNÍ

Řízení péče o zdraví lidu

§ 74

Ústřední orgány

(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány jsou povinny uskutečňovat v oboru své působnosti opatření k upevnění a rozvíjení zdraví lidu podle první části tohoto zákona jako nedílnou součást řízení hospodářství a kultury.

(2) Ústřední orgány zejména

a) stanoví při plánování rozvoje odvětví jmenovité úkoly v péči o zdraví lidu, rozhodují o opatřeních v péči o zdraví lidu, která vyžadují úpravu plánu nebo rozpočtu přesahující možnosti organizací jimi řízených, pravidelně projednávají zabezpečování této péče a vedou podřízené organizace k tomu, aby iniciativně činily opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,

b) kontrolují, jak organizace plní své povinnosti při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, a volají je k odpovědnosti pro neplnění úkolů v péči o zdraví lidu.

Ministerstvo zdravotnictví

§ 75

Ministerstvo zdravotnictví řeší v souladu s výsledky vědeckého poznání a s potřebami společnosti zásadní celostátní otázky zdravotnické politiky, stanoví koncepci a vytyčuje hlavní směry rozvoje zdravotnictví a dbá o jejich zabezpečování v plánu rozvoje národního hospodářství. Pečuje za pomoci své vědecké rady o rozvoj lékařské vědy a o výzkumnou činnost v oboru zdravotnictví; zabezpečuje pohotové, převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotnické služby byly poskytovány na nejvyšší dosažitelné úrovni.

§ 76

(1) K zabezpečení jednotného odborného vedení péče o zdraví lidu i zdravotnictví a k řešení otázek vyžadujících jednotné celostátní úpravy ministerstvo zdravotnictví zejména

a) odborně řídí zdravotní výchovu obyvatelstva,

b) odborně usměrňuje péči o zdraví lidu, zejména o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek ve všech odvětvích, a za tím účelem stanoví závazné zdravotnické požadavky, které mají ostatní ústřední orgány zabezpečovat při své řídící činnosti,

c) jednotně řídí zdravotnictví a za tím účelem vydává závazné zásady a pokyny pro organizaci a výkon zdravotnických služeb a vykonává dozor nad úrovní těchto služeb; ministerstvu zdravotnictví přísluší rovněž vrcholný odborný dozor nad zdravotnickými službami v jiných odvětvích a jejich odborné vedení,

d) řídí výchovu a výuku středních a nižších zdravotnických pracovníků, spolupracuje s ministerstvem školství a kultury v otázkách výchovy a výuky lékařů a farmaceutů, podílí se na umísťování absolventů lékařských a farmaceutických fakult, řídí umísťování absolventů středních zdravotnických škol a další vzdělávání zdravotnických pracovníků,

e) vydává podle zásad schválených vládou, popřípadě státní mzdovou komisí pokyny k provádění mzdové politiky ve zdravotnictví,

f) schvaluje typové projekty pro výstavbu zdravotnických zařízení, jakož i investiční úkoly a projekty, které si vyhradí,

g) zabezpečuje jednotné řízení přípravy zdravotnictví k obraně státu,

h) pečuje o zdravotnickou spolupráci s jinými státy, zejména se zeměmi socialistické soustavy.

(2) Ministerstvu zdravotnictví pomáhají při plnění jeho úkolů vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, výukové ústavy, vědecká rada a odborné poradní sbory.

§ 77

(1) K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je ustanoven v ministerstvu zdravotnictví jako orgán hygienické služby hlavní hygienik Československé socialistické republiky, kterého na návrh ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda. Zástupcem hlavního hygienika Československé socialistické republiky je hlavní hygienik pro Slovensko, kterého jmenuje a odvolává na návrh pověřence Slovenské národní rady pro zdravotnictví a po vyjádření hlavního hygienika Československé socialistické republiky předsednictvo Slovenské národní rady. Ministr zdravotnictví může jmenovat další zástupce hlavního hygienika Československé socialistické republiky.

(2) Hlavnímu hygienikovi Československé socialistické republiky náleží

a) vydávat obecně závazné směrnice k uskutečnění hygienických a epidemiologických zásad,

b) spolupracovat s ústředními orgány i se společenskými organizacemi na zajišťování jejich úkolů při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, vyžadovat na nich, aby v rámci své působnosti prováděly účinná opatření ke zvyšování hygienické úrovně odvětví, a dozírat, jak plní tyto své úkoly,

c) podávat v rozsahu stanoveném předpisy vydanými k provedení tohoto zákona závazné posudky podle § 5 odst. 1; dávat souhlas k výrobě, dovozu a použití sér, očkovacích látek a biologických diagnostických přípravků,

d) vykonávat nebo zajišťovat dozor v závodech a zařízeních, u nichž je to třeba s ohledem na jejich význam nebo způsob provozu, a dávat závazné pokyny k odstranění zjištěných závad v takových závodech;

e) řídit, popřípadě provádět opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání, která mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a stanovit mimořádná opatření při epidemii,

f) řídit a pokud je to třela i provádět opatření ke zdravotnické ochraně státních hranic.

(3) Hlavní hygienik Československé socialistické republiky řídí v zásadních otázkách činnost nižších orgánů hygienické služby, kontroluje je, pomáhá jim při zajišťování odporné úrovně práce a dává jim příkazy a pokyny ve věcech celostátního dosahu.

§ 78

(1) K zajištění celostátního dozoru na opatření k ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na jejich využití je zřízen v ministerstvu zdravotnictví Inspektorát lázní a zřídel; v pověřenectvu Slovenské národní rady pro zdravotnictví může být zřízen Inspektorát lázní a zřídel pro Slovensko. Inspektorátu lázní a zřídel naleží zejména

a) sledovat hydrologická, klimatické, geologické a vegetační poměry z hlediska potřeb rozvoje lázeňství a připravovat opatření potřebná k ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů,

b) vykonávat dozor na dodržování lázeňských statutů a opatření k ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů,

c) provádět šetření a podávat návrhy nebo závazné posudky při prohlašování míst za lázeňská, při prohlašování přírodních zdrojů za léčivé, při vypracování lázeňských statutů, při určování ochranných pásem a jiných ochranných opatření, před schválením územních plánů, vydáním územních rozhodnutí a schválením projektů týkajících se lázeňského místa nebo ochranného pásma,

d) připravovat vymezení ochranných pásem a stanovit nezbytná prozatímní opatření.

(2) Pracovníci Inspektorátu lázní a zřídel postupují při plnění svých úkolů y organizacích podléhajících vrchnímu dozoru státní báňské správy v úzké součinnosti s jejími orgány.

§ 79

(1) Ministerstvo zdravotnictví vykonává svou pravomoc v úzké součinnosti s krajskými národními výbory.

(2) Slovenská národní rada se účastní na plnění úkolů vyplývajících za zabezpečování tohoto zákona na Slovensku.

(3) Rozsah působnosti pověřence Slovenské národní rady pro zdravotnictví při provádění tohoto zákona stanoví vláda. Učiní tak zejména, pokud jde o úkoly vyplývající z ustanovení § 47 a 52, § 53 odst. 2 a § 62 až 65 a 76.

Národní výbory

§ 80

(1) Národní výbory ve svých územních obvodech řídí podle předpisů a národních výborech a podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných péči o zdraví lidu a uskutečňují opatření ke stálému rozvoji této péče ve všech odvětvích národního hospodářství a kultury.

(2) Národní výbory se při plnění svých úkolů uvedených v předchozím odstavci řídí též zásadními směrnicemi a pokyny ministerstva zdravotnictví, aby potřeby obyvatelstva v obvodu jejich působnosti byly zabezpečovány v souladu s celostátními zájmy; úkoly plní za pomoci zdravotnických zařízení, jež řídí, odborníků a odborných poradních sborů a za účasti pracujících.

(3) Zdravotnickým komisím národních výborů náleží nejen řídit a kontrolovat poskytování zdravotnických služeb, ale především také usměrňovat péči o zdraví lidu ve vztahu k ostatním komisím národních výborů a k orgánům a organizacím v obvodu jejich působnosti.

§ 81

(1) K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek jsou v okresních a krajských národních výborech ustanoveni jako orgány hygienické služby okresní a krajští hygienici.

(2) Okresnímu hygienikovi náleží

a) spolupracovat s ostatními orgány a složkami národního výboru a se složkami hospodářských a kulturních organizací na jejich úkolech při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a dozírat, jak jednotlivá odvětví a organizace plní v rámci své působnosti tyto úkoly,

b) podávat v rozsahu stanoveném předpisy vydanými k provedení tohoto zákona závazné posudky podle § 5 odst. 1,

c) řídit, provádět a zajišťovat hygienický dozor a dávat závazné pokyny k odstranění zjištěných závad, včetně zákazu určité činnosti a příkazu ke zničení zdravotně závadných poživatin a jiných výrobků nebo k jejich použití pro jiné účely,

d) řídit a pokud je to třeba i provádět a zajišťovat opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání a stanovit mimořádná opatření při epidemii,

e) řídit a pokud je to třeba i provádět a zajišťovat opatření ke zdravotnické ochraně státních hranic.

(3) Krajský hygienik plní úkoly uvedené v odstavci 2 ve věcech přesahujících okresní význam nebo v případech, jejichž posouzení není možno zajistit v okresu.

(4) Krajský hygienik řídí a kontroluje činnost okresních hygieniků, pomáhá jim při zajišťování odborné úrovně práce a dává jim příkazy a pokyny ve věcech krajského dosahu.

§ 82

Zvláštní oprávnění orgánů a pracovníků

(1) Orgány hygienické služby a pracovníci inspektorátu lázní a zřídel jsou oprávněni při plnění svých úkolů vstupovat do všech závodů, zařízení a objektů, odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky pro vyšetřování a požadovat potřebné doklady a údaje.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na odborné pracovníky pověřené hlavním hygienikem Československé socialistické republiky výkonem oprávnění uvedených v § 77 odst. 2 písm. d) až f), na odborné pracovníky hygienických stanic pověřené krajskými a okresními národními výbory výkonem oprávnění uvedených v § 81 odst. 2 písm. c) až e) a na obvodní lékaře, popřípadě i další lékaře, pokud plní úkoly uvedené v § 19 odst. 2.

HLAVA DRUHÁ

Rozhodování při výkonu zdravotnických služeb

§ 83

(1) Zdravotnická zařízení nebo komise k tomu určené podle předpisů vydaných k provedení tohoto zákona jsou oprávněny v rámci své působnosti rozhodovat o právech a povinnostech občanů, které vznikají podle tohoto zákona v souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb.

(2) Má-li občan za to, že rozhodnutí nebo opatření učiněné v souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb včetně rozhodnuti nebo opatření učiněného v posudkové činnosti je nesprávné, může podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení. Návrh na přezkoumání může podat též příslušný orgán Revolučního odborového hnutí, výrobního družstva nebo jednotného zemědělského družstva. Nevyhoví-li vedoucí zdravotnického zařízení návrhu, předloží jej jako odvolání odvolacímu orgánu; jde-li o zařízení začleněné do ústavu národního zdraví, předkládá vedoucí zařízení odvolání prostřednictvím ředitele tohoto ústavu, který mu může též sám vyhovět.

(3) O odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto přijetí dítěte do územních jeslí, rozhoduje příslušný místní (městský) národní výbor po projednání s ředitelem okresního ústavu národního zdraví. O odvolání proti rozhodnutí nebo opatření ústavu národního zdraví rozhoduje národní výbor, který tento ústav řídí. O odvoláních proti rozhodnutím nebo opatřením zařízení řízených ústředními orgány rozhodují tyto orgány.

(4) Návrh na přezkoumání podle odstavce 2 může občan podat do 15 dnů, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti do tří dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnuti nebo opatření sděleno nebo doručeno.

(5) Jinak platí o rozhodování při výkonu zdravotnických služeb ustanovení o správním řízení.

(6) Pro posouzení případů, v nichž vznikly pochybnosti, zda byl při výkonu zdravotnických služeb dodržen správný postup, popřípadě zda bylo ublíženo na zdraví, se zřizují u krajských národních výborů a u ministerstva zdravotnictví znalecké komise. Podrobnosti stanoví předpisy vydané k provedení tohoto zákona.

ŠESTÁ ČÁST

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 84

(1) Náhradu nákladů a škod vzniklých plněním povinností v péči o zdraví lidu, zejména prováděním nařízených hygienických a protiepidemických opatření a opatření k ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů nebo odběrem vzorků k těmto účelům, popřípadě příspěvek ke krytí takových nákladů nebo škod poskytuje stát, pokud to stanoví předpisy, vydané podle tohoto zákona nebo jiné předpisy.

(2) O náhradě škody vzniklé při poskytování zdravotnických služeb platí ustanovení obecných předpisů a předpisů vydaných k provedení tohoto zákona; i když povinnost k náhradě škody podle těchto ustanovení nevznikla, může stát v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele poskytnout poškozenému příspěvek.

(3) Předpisy vydané k provedení tohoto zákona stanoví, kdy škoda na zdraví způsobená očkováním nařízeným pro určité skupiny pracovníků vzhledem k povaze jejich pracovních úkolů se pokládá za pracovní úraz.

§ 85

(1) Úkoly stanovené k ochraně zdraví lidu jinými předpisy v souvislosti s ochranou jiných společenských zájmů jsou povinny orgány a organizace určené takovými předpisy plnit podle zásad tohoto zákona a v těsné vzájemné spolupráci s orgány a zařízeními v něm uvedenými. To se týká zejména ochrany zdraví podle předpisů pracovně právních (především k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), předpisu o využití nerostného bohatství, o vodním hospodářství, o veterinární péči a o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci. Orgány stanovené v těchto předpisech a zdravotnické orgány spolu úzce spolupracují. Způsob této spolupráce se podrobně vymezuje dohodou zúčastněných ústředních orgánů.

(2) Předpisy k provedení předpisů uvedených v odstavci 1 a předpisů o technické normalizaci, pokud se dotýkají péče o zdraví lidu podle tohoto zákona, se zpravidla vydávají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

(3) Pokud při rozhodování o zájmech chráněných jinými předpisy řeší orgány podle nich zřízené také souvisící otázky péče o zdraví lidu podle tohoto zákona, zejména zabezpečení zdravých životních podmínek; vydávají svá rozhodnutí v dohodě s orgány příslušnými podle tohoto zákona, popřípadě v souladu s jejich závazným posudkem. Tato zásada platí též, jestliže orgány podle tohoto zákona při opatřeních v péči o zdraví lidu rozhodují zároveň a ochraně souvisících zájmů podle jiných předpisů. K rozhodnutí je příslušný vždy orgán, do jehož působnosti spadá ochrana převažujícího zájmu.

(4) Orgány a organizace uvedené v tomto zákoně, pokud plní úkoly výroby, zásobování a výdeje léčiv a zdravotnických potřeb pro účely veterinární péče, postupují podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ve spolupráci s příslušnými orgány a zařízeními veterinární péče.

(5) Působnost ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství podle zákona č. 66/1961 Sb., o veterinární péči, zejména ve věcech tlumení nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a při výrobě, dovozu a distribuci veterinárních biopreparátů, a působnost odborně způsobilých veterinárních pracovníků při zabezpečování zdravotní nezávadnosti potravin a surovin živočišného původu včetně prohlídky jatečných zvířat a masa je nedotčena.

§ 86

(1) Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů upravují příslušní ministři obdobně podle zásad tohoto zákona.

(2) Hygienickou a protiepidemickou službu s ozbrojených silách a bezpečnostních sborech provádějí jejich příslušné orgány.

(3) Je-li třeba k zabezpečení péče o zdraví lidu opatření obecně povahy nebo jejich jednotného provádění, postupují orgány ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v úzké součinnosti s orgány státní zdravotní správy. Jde-li o zamezení vzniku a šíření přenosných nemocí, učiní orgány ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v oboru své působnosti nutná opatření v souladu s obecnými opatřeními nařízenými orgány hygienické služby.

(4) Součinnost orgánů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a orgánů státní zdravotní správy při provádění tohoto zákona upraví ministerstva zdravotnictví, národní obrany a vnitra.

(5) Organizaci a výkon zdravotnických služeb na železnicích upraví ministr dopravy v dohodě s ministrem zdravotnictví.

§ 87

K dovršení obsahové a organizační jednoty zdravotnictví může vláda po vytvoření potřebných předpokladů začlenit do jednotné zdravotnické soustavy některé zdravotnické služby řízené dosud jinými ústředními orgány než ministerstvem zdravotnictví a přitom upravit též jejich organizaci, provádění a řízení. Do doby, než tak vláda učiní, postupuje se podle dosavadních předpisů.

§ 88

Vláda vydá nařízením předpisy o jedech a látkách škodlivých zdraví. Předpisy vydané k provedení tohoto zákona upraví též otázky pohřebnictví.

§ 89

(1) Zrušují se

zákon č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv;

zákon č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních;

zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 19/1957 Sb. a zákon č. 78/1959 Sb.);

zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 20/1957 Sb.);

zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech;

vládní nařízení č. 24/1951 Sb., o lékařích;

vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech;

vládní nařízení č. 77/1951 Sb., o středních zdravotnických pracovnících;

vládní nařízení č. 14/1952 Sb., o nižších zdravotnických pracovnících;

vládní nařízení č. 44/1952 Sb., o lékárnících;

vládní nařízení č. 51/1952 Sb., o poskytování preventivní a léčebné péče vojenským a válečným poškozencům a obětem války a fašistické persekuce;

nařízení ministra zdravotnictví č. 37/1950 Sb., o zabezpečení výroby a dovozu hodnotných léčiv;

nařízení ministra zdravotnictví č. 5/1952 Sb., o dobrovolných dárcích krve;

nařízení ministra zdravotnictví č. 11/1953 Sb., o zdravotních obvodech;

nařízení ministra zdravotnictví č. 87/1953 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vody;

nařízení ministra zdravotnictví č. 24/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vzduchu;

nařízení ministra zdravotnictví č. 25/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně půdy;

nařízení ministra zdravotnictví č. 8/1955 Sb., o pohřebnictví;

nařízení ministra zdravotnictví č. 40/1955 Sb., o boji proti přenosným nemocem;

nařízení ministra zdravotnictví č. 42/1956 Sb.; o hygienické ochraně práce.

(2) Zákonné opatření č. 23/1955 Sb., o jedech a látkách škodlivých zdraví, se zrušuje dnem, který stanoví vláda nařízením podle § 88.

§ 90

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ............................