§ 29

Odběr krve a odnímání tkání a orgánů

(1) Pro potřeby léčebně preventivní péče a vědeckovýzkumné práce organizují a provádějí zdravotnická zařízení odběr krve a odnímání tkání orgánů.

(2) Odběr krve a odnímaní tkání a orgánů živým osobám mohou být provedeny jen se souhlasem dárce a nesmějí ohrožovat jeho zdravotní stav. Dárcům se zabezpečuje zvýšená péče o jejich zdraví.

Jiné výkony

§ 30

Sterilizace se smí provést jen se souhlasem nebo na vlastní žádost osoby, u níž má být sterilizace provedena, a to za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví.

§ 31

(1) U všech osob zemřelých v zařízeních léčebně preventivní péče se zpravidla provádí zdravotní pitva. O provedení zdravotní pitvy osob zemřelých mimo tato zařízení rozhoduje prohlížející lékař, popřípadě okresní hygienik.

(2) Soudní pitva se provádí za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

§ 32

Léčení v cizině

Státním občanům Československé socialistické republiky vyslaným do zahraničí československými úřady, orgány nebo organizacemi a jejich rodinným příslušníkům se hradí přiměřené náklady, nutného léčení v cizině. Ostatním státním občanům Československé socialistické republiky může příslušný ústav národního zdraví poskytnout náhradu nutného léčení v cizině zpravidla do výše nákladů spojených s takovým léčením v tuzemsku.

§ 33

Léčebně preventivní péče o cizí státní příslušníky

Cizím státním příslušníkům, pokud jim nenáležejí bezplatné zdravotnické služby na základě mezistátních úmluv nebo podle zásady vzájemnosti, se poskytuje léčebně preventivní péče bezplatně jen tehdy, jestliže jsou v Československé socialistické republice činní v pracovním poměru nebo jako družstevníci, anebo požívají důchod československého sociálního zabezpečení a mají pobyt na území republiky, a to za podmínek, které stanoví předpisy vydané k provedení tohoto zákona. Tyto předpisy určí také podmínky a rozsah nároků cizích státních příslušníků na bezplatné zdravotnické služby při přechodném pobytu na uzemí republiky.

HLAVA DRUHÁ

Jednotná zdravotnická soustava

Oddíl 1

Jednota soustavy

§ 34

Úkoly zdravotnictví obstarávají zdravotnická zařízení a další zdravotnické organizace uspořádané v jednotnou zdravotnickou soustavu. Tato soustava je organizována tak, aby jednotlivé služby na sebe účelně navazovaly a aby zařízení poskytující výše kvalifikované a specializované služby doplňovala činnost ostatních zařízení, odborná je vedla a dále vzdělávala jejich odborné pracovníky; tím se vytvářejí předpoklady pro jednotu a plynulost služeb a pro stálé zvyšování jejich úrovně.

§ 35

(1) Zdravotnické služby obstarávají zdravotnická zařízení, která se člení na

a) zařízení zdravotní výchovy obyvatelstva,

b) zařízení hygienické služby,

c) zařízení léčebně preventivní péče.

(2) Další zařízení a organizace jednotné zdravotnické soustavy jsou

a) zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků,

b) organizace pro zdravotnickou výrobu, pro zásobování léčivy a jinými zdravotnickými potřebami a pro jejich kontrolu,

c) vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště na úseku zdravotnictví.

§ 36

(1) Zařízení a organizace jednotné zdravotnické soustavy jsou řízeny národními výbory s výjimkou těch zařízení a organizací, u nichž se výslovné stanoví, že budou řízeny ministerstvem zdravotnictví nebo Slovenskou národní radou; jsou to zejména vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků, lázeňské a zřídelní organizace, organizace pro výrobu léčiv a některých zdravotnických potřeb a organizace pro zásobování léčivy a jinými zdravotnickými potřebami.

(2) Zařízení řízená okresními a krajskými národními výbory se začleňují do okresních nebo krajských ústavů národního zdraví podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví. Ústav národního zdraví tvoří jednotný funkční, organizační a hospodářský celek; je účastníkem pracovněprávních vztahů. Zařízení a organizace řízené ústředními orgány mohou být rovněž účelně sdružovány, popřípadě mohou být pro ně vytvářeny útvary ke společnému obstarávání úkolů.

Oddíl 2

Druhy a úkoly zdravotnických zařízení

Zařízení zdravotní výchovy obyvatelstva

§ 37

(1) Zdravotní výchovu obyvatelstva odborně vedou ústředí zdravotní výchovy. Tato ústředí koordinují zdravotně výchovnou činnost s ostatní výchovnou prací společnosti, řídí zdravotně výchovnou práci zdravotnických zařízení a jejich pracovníků a pomáhají jim; obstarávají pro tuto činnost potřebný materiál a organizují zdravotně výchovné akce.

(2) Typy ústředí zdravotní výchovy jsou odstupňovány podle funkce, velikosti a povahy spádového území a odborného vybavení.

Zařízení hygienické služby

§ 38

(1) Specializované úkony hygienické a protiepidemické provádějí hygienické stanice; zejména připravují podklady pro opatření orgánů hygienické služby a podílejí se na jejich výkonu, odborně vedou ostatní zdravotnická zařízení a jejich zdravotnické pracovníky v jejich činnosti na úseku hygieny a boje proti přenosným nemocem a pomáhají jim.

(2) Typy hygienických stanic jsou odstupňovány podle funkce, velikosti a povahy spádového území a odborného vybavení.

Zařízení léčebně preventivní péče

§ 39

Nemocnice s poliklinikou a dalšími zařízeními ambulantní péče

(1) Základní celek zařízení léčebně preventivní péče, který poskytuje ambulantní i ústavní péči obyvatelstvu určitého území, popřípadě pracujícím určitého závodu, tvoří nemocnice s poliklinikou, s obvodními zdravotnickými středisky a s dalšími územními a závodními zařízeními ambulantní péče.

(2) Nemocnice s poliklinikou poskytuje obyvatelstvu svého spádového území nemocniční péči a odborné ambulantní služby; obvodní služby poskytuje zpravidla obyvatelstvu města a jeho blízkého okolí. Odborně vede léčebně preventivní činnost ve svém spádovém území. Typy nemocnice s poliklinikou jsou odstupňovány podle funkce, velikosti a povahy spádového území a odborného vybavení.

(3) Další územní polikliniky mimo sídlo nemocnice a závodní polikliniky poskytují pro určené obvody obvodní služby a pro celé spádové území polikliniky další odborné ambulantní služby.

(4) Obvodní zdravotnická střediska jsou zařízení, která poskytují obvodní služby obyvatelstvu na venkově, popřípadě v okrajových částech měst, a na závodech, pokud nejsou tyto služby zajištěny poliklinikou. V odlehlých nebo komunikačně nesnadněji dostupných místech lze zřizovat vysunutá pracoviště obvodního zdravotnického střediska, a to lékařská stanice, dětské poradny a ženské poradny; lékařské stanice mohou být zřizovány i na závodech.

§ 40

Odborné léčebné ústavy

(1) Léčebně preventivní péči osobám s poruchami zdraví, které mají vleklý průběh a potřebují zvláštní odbornou péči s výrazným rehabilitačním zaměřením, poskytují odborné léčebné ústavy specializované zpravidla podle druhu nemocí. Jejich péče navazuje na péči nemocnic s poliklinikami.

(2) Odbornými léčebnými ústavy jsou tuberkulózní léčebny, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy a další léčebny, ozdravovny a noční sanatoria.

(3) Lázeňskými léčebnami jsou odborné léčebné ústavy, které využívají při poskytování léčebně preventivní péče především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. K vyšetřovacím a léčebným účelům ambulantní lázeňské péče a k poskytování některých dalších odborných služeb může být v lázeňském místě zřízena lázeňská poliklinika.

(4) Ozdravovny poskytují ústavní péči osobám v rekonvalescenci nebo osobám ohroženým na zdraví.

(5) Noční sanatoria poskytují práce schopným osobám s ohroženým nebo narušeným zdravím potřebnou péči mimo jejich pracovní dobu.

§ 41

Lékárny

(1) Lékárnám je vyhrazena příprava a výdej léků s výjimkou výdeje léků při poskytování léčebně preventivní péče v ambulantních a ústavních zařízeních; lékárny zabezpečují i kontrolu léčiv. Léčiva, kterých se užívá též k jiným účelům než k přípravě léků, smějí být k takovým účelům vydávána mimo lékárny jen za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány.

(2) Lékárny a další zdravotnická zařízení k tomu určená vydávají také zdravotnické potřeby; některá z nich též zhotovují a opravují určité druhy zdravotnických potřeb.

§ 42

Zvláštní dětská zařízení

K zařízením léčebně preventivní péče se přiřazují zařízení pečující o všestranný rozvoj dětí ve věku do 3 let. Jsou to kojenecké ústavy, dětské domovy a jesle.

Oddíl 3

Zřizování a provoz zdravotnických zařízení

§ 43

(1) Zdravotnická zařízení zřizují národní výbory s výjimkou těch zařízení, která řídí ministerstvo zdravotnictví nebo Slovenská národní rada.

(2) Zařízení řízená národními výbory jsou povinna v mezích spádových území stanovených podle jednotných celostátních zásad (§ 76) poskytovat potřebné služby i obyvatelům okolních okresů nebo krajů.

(3) Zdravotnické obvody vymezují a jejich sídlo stanoví podle jednotných celostátních zásad okresní národní výbory ve spolupráci s místními národními výbory, a jde-li o obvody závodní, ve spolupráci s odborovými orgány.

§ 44

Praktická výuka lékařů a farmaceutů se provádí ve zdravotnických zařízeních, která určuje ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství a kultury; taková zařízení se označují jako fakultní a jejich oddělení jako kliniky. Další vzdělávání lékařů a farmaceutů se provádí na pracovištích zdravotnických zařízení, která určuje ministerstvo zdravotnictví; taková pracoviště se označují jako kliniky.

§ 45

Podniky a jiné organizace jsou povinny budovat ze svých prostředků v rámci jednotné sítě zdravotnických zařízení a podle stanovených typů závodní zdravotnická zařízení. Jsou také povinny hradit náklady na údržbu a provoz těchto zařízení s výjimkou nákladů na zdravotnický provoz; jednotná zemědělská družstva hradí též náklady na stravování dětí v družstevních jeslích. Bližší podmínky a rozsah nákladů stanoví předpisy, vydané k provedení tohoto zákona.

§ 46

Zařízení pro první pomoc, lůžkové ošetřovny a jiná pomocná zařízení, která doplňují péči poskytovanou ve zdravotnických zařízeních, zřizují a provozují zpravidla ze svých prostředků podniky a jiné organizace. Jsou povinny přitom postupovat podle směrnic, které vydávají příslušné ústřední orgány v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a s Ústřední radou odborů.

§ 47

Zdravotnická zařízení se zřizuji, spravují, provozují a ruší podle jednotných celostátních zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví pro uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických zařízení, pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro jejich typy a označení, funkční náplň, členění, normativy a standardy jejich vybavení (§ 76).

Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat zřízení, stavbu nebo provoz zdravotnického zařízení, jež by bylo v rozporu s těmito zásadami.

HLAVA TŘETÍ

Přírodní léčebné lázně a přírodní léčivě zdroje

§ 48

Přírodní léčebné lázně

(1) Přírodní léčebné lázně využívají pro účely lázeňské péče především přírodních léčivých zdrojů, popřípadě příznivých klimatických podmínek.

(2) Přírodním léčebným lázním se poskytuje zvláštní ochrana a vytvářejí se nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj.

§ 49

Lázeňské místo

(1) Území, kde jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně, prohlásí vláda na návrh ministra zdravotnictví za lázeňské místo.

(2) Národní výbory v lázeňských místech pečují o ochranu a o rozvoj lázní, o stálé zdokonalování všech zařízení sloužících provozu lázní a potřebám jejich návštěvníků, o kulturní rozkvět, zajištění klidu, dokonalé zásobování a rozvoj lázeňských služeb, jakož i o všestranně příznivé podmínky lázeňského prostředí.

Lázeňské statuty a opatření k ochraně lázní

§ 50

(1) Pro lázeňská místa se vydávají lázeňské statuty. V lázeňském statutu se blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření v lázeňském místě a podmínky zajišťující řádné provádění lázeňské péče; zejména se v něm určí opatření souvisící s výstavbou a rozvojem lázeňského místa a stanoví, která činnost a jakým způsobem se v lázeňském místě omezuje, popřípadě zakazuje, a jaká zařízení se v něm nesmějí zřizovat.

(2) Je-li toho k ochraně přírodních léčebných lázní třeba, stanoví se i mimo lázeňské místo další ochranná opatření k zamezení činnosti škodlivé přírodním léčebným lázním; ochranným opatřením je také stanovení ochranných pásem kolem lázeňského místa, v nichž se omezí nebo zakáže taková škodlivá činnost.

§ 51

(1) Pro významná lázeňská místa a pro lázeňská místa, při jejichž ochraně by byly dotčeny důležité hospodářské zájmy, vydá lázeňské statuty a stanoví ochranná pásma a jiná ochranná opatření vláda na návrh ministra zdravotnictví. Pro ostatní lázeňská místa vydají lázeňské statuty a stanoví ochranná pásma a jiná ochranná opatření příslušné krajské národní výbory na základě závazného posudku Inspektorátu lázní a zřídel (§ 78).

(2) Aby se zabránilo škodám, které by mohly přírodním léčebným lázním vzniknout před vydáním lázeňského statutu a stanovením ochranných pásem nebo jiných ochranných opatření, může Inspektorát lázní a zřídel stanovit nezbytná opatření prozatímní.

Přírodní léčivě zdroje a opatření k jejich ochraně

§ 52

Za přírodní léčivé zdroje lze prohlásit zdroje přirozeně se vyskytujících vod, plynů a emanací, jakož i ložiska přirozeně se vyskytujících peloidů (rašelin, slatin, bahen a jiných zemin), pokud příznivě působí na lidské zdraví, takže jich je možno používat k léčebným účelům. Přírodní zdroj prohlašuje za léčivý ministerstvo zdravotnictví, které též rozhoduje o jeho využití.

§ 53

(1) K ochraně přírodních léčivých zdrojů se stanoví ochranná pásma, v nichž se zakážu nebo omezí hospodářská nebo jiná činnost, která může nepříznivě ovlivnit přírodní léčivý zdroj.

(2) Je-li toho třeba, stanoví, se k ochraně přírodních léčivých zdrojů jednotlivá ochranná opatření i mimo ochranná pásma.

(3) Pro stanovení ochranných pásem, jiných ochranných opatření a nezbytných prozatímních opatření na ochranu přírodních léčivých zdrojů platí obdobně ustanovení § 50. Inspektorát lázní a zřídel může stanovit nezbytná prozatímní ochranná opatření také v mezidobí, než bude přírodní zdroj prohlášen za léčivý.

§ 54

Minerální vody stolní

Ustanovení § 52 a 53 o přírodních léčivých zdrojích platí přiměřeně i o zdrojích přirozeně se vyskytujících minerálních vod stolních.

§ 55

Povinnosti orgánů a organizací

(1) Před schválením územních plánů, vydáním územních rozhodnutí a schválením dokumentace staveb dotýkajících se lázeňského místa nebo ochranného pásma musí si příslušné orgány a organizace vyžádat závazný posudek Inspektorátu lázní a zřídel; nebyl-li tento posudek vyžádán nebo nebyly-li splněny podmínky v posudku stanovené, nesmí příslušné orgány uvedené plány a stavby schválit.

(2) V zájmu ochrany přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů jsou orgány a organizace povinny

a) umožnit pověřeným pracovníkům Inspektorátu lázní a zřídel vstup na nemovitosti a do objektů a zařízení k provádění potřebného průzkumu nebo dozoru a odběr potřebného množství vzorků pro konaná šetření,

b) předkládat těmto pracovníkům doklady a sdělovat jim údaje potřebné pro výkon dozoru,

c) odstraňovat zjištěné závady.

§ 56

Lázeňská území a ochranná pásma se na návrh Inspektorátu lázní a zřídel vyznačují v evidenci (operátech) vedené orgány Ústřední správy geodézie a kartografie.

HLAVA ČTVRTÁ

Pracovníci ve zdravotnictví

Oddíl 1

Způsobilost a poslání

§ 57

Úkoly pracovníků ve zdravotnictví

Úkoly zdravotnictví plní v soudružské spolupráci a podle zásad účelné dělby práce zdravotničtí pracovníci a ostatní pracovníci ve zdravotnictví.

Podmínky pro výkon zdravotnických povolání

§ 58

(1) Zdravotnickými pracovníky jsou osoby, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na území československého státu. Tuto způsobilost získávají

a) lékaři na lékařské fakultě a farmaceuti na farmaceutické fakultě,

b) střední zdravotničtí pracovníci na střední zdravotnické škole;

c) nižší zdravotničtí pracovníci příslušným odborným školením.

Zdravotnickými pracovníky jsou též dentisté, kteří získali způsobilost k výkonu svého povolání před účinností tohoto zákona.

(2) Způsobilost zdravotnických pracovníků k výkonu povolání, kterou získali podle dosavadních předpisů, zůstává nedotčena.

(3) Ministerstvo zdravotnictví může povolit výkon zdravotnického povolání cizinci nebo tomu, kdo nabyl odborné způsobilosti v cizině, je-li podle svého vzdělání a praktických zkušeností způsobilý k tomuto povolání, povolení může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky.

§ 59

(1) Obory zdravotnických pracovníků v jednotlivých kategoriích, jejich pracovní náplň a bližší podmínky pro výkon zdravotnického povolání určuje ministerstvo zdravotnictví v souladu s potřebami rozvoje socialistického zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví také stanoví kvalifikační předpoklady pro výkon funkcí ve zdravotnictví.

(2) V závažných případech, zejména při hrubých závadách ve výkonu zdravotnického povolání, může ministerstvo zdravotnictví zakázat dočasně nebo natrvalo výkon tohoto povolání.

Povinnosti pracovníků ve zdravotnictví

§ 60

(1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni vykonávat zdravotnické povolání svědomitě, poctivě a v souladu s hlavními zásadami péče o zdraví lidu.

(2) Každý zdravotnický pracovník je povinen zejména

a) vykonávat své povolání v rozsahu a způsobem, pro něž zásady určuje ministerstvo zdravotnictví,

b) převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly uložené mu dočasně v důležitém obecném zájmu,

c) při výkonu zdravotnického povolání se dále soustavně vzdělávat, účastnit se na vyzvání příslušných orgánů školení a podílet se na výchově a vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví,

d) poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči,

e) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech o nichž se dověděl v souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případu, kdy byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo kdy skutečnost se sděluje v zájmu ošetřované osoby nebo s jejím souhlasem; povinnost oznamovat určité skutečnosti, uložené zdravotnickým pracovníkům zvláštními předpisy, není tím dotčena,

f) podílet se veřejnou činností a výchovou obyvatelstva na úkolech socialistické společnosti v péči o zdraví lidu.

(3) Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě dalšího vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické znalosti v rozsahu potřebném pro výkon své práce.

§ 61

Péče národních výborů a zdravotnické pracovníky

Národní výbory, především místní (městské) a okresní, mají usnadňovat zdravotnickým pracovníkům plnění jejich odpovědného poslání. Tím, že pro ně vytvářejí příznivé životní podmínky v místech výkonu jejich povolání; zejména jsou povinny pečovat o zajištění jejich vhodného ubytování.

Oddíl 2

Výchova, výuka a další vzdělávání

§ 62

(1) Ústřední ideové a pedagogické řízení a kontrola výchovy a vzdělávání na lékařských a farmaceutických fakultách přísluší ministerstvu školství a kultury, které přitom v otázkách výchovy a výuky těsně spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví.

(2) Ministerstvo zdravotnictví vykonává podle zásad stanovených ministerstvem školství a kultury ústřední ideové a pedagogické řízení středních zdravotnických škol a určuje síť těchto škol. Tím není dotčena působnost ministerstva školství a kultury, pokud jde o ústřední kontrolu nad uplatňováním těchto zásad a o ústřední odborný dozor nad vyučováním všeobecně vzdělávacím předmětům na středních zdravotnických školách.

§ 63

(1), Péče o další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví je důležitým úkolem všech vedoucích pracovníků ve zdravotnických zařízeních a orgánech.

(2) Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, zahrnující jejich odbornou praxi na základních pracovištích, specializační průpravu a jiné způsoby dalšího vzdělávání, řídí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství a kultury; určuje zejména organizaci, formu a způsob dalšího vzdělávání, obory, v nichž se provádí specializační průprava, a rozsah potřebných znalostí.

§ 64

(1) Pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků se zřizují ústavy, jejichž posláním je pedagogická, metodická a vědeckovýzkumná činnost. Tyto ústavy zajišťují též další vzdělávání jiných odborných pracovníků v rozsahu potřebném pro výkon jejich práce ve zdravotnictví.

(2) K zabezpečení vysoké úrovně dalšího vzdělávání lékařů a farmaceutů plynule navazujícího na jejich vysokoškolskou průpravu stanoví vláda statutem organizaci a úkoly ústavů (institutu) pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů; přitom zejména stanoví, že ústavy (instituty) mají některá oprávnění a povinnosti, které jinak příslušejí vysokým školám.

(3) Statut ústavů určených pro vzdělávání středních zdravotnických pracovníků vydána ministerstvo zdravotnictví.

§ 65

Výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a ústavů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce kvalifikovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Ministerstvo zdravotnictví určuje tato pracoviště, napomáhá jejich rozvoji a ustanovuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky; jde-li o pracoviště sloužící výuce na lékařských a farmaceutických fakultách, postupuje v dohodě s ministerstvem školství a kultury.

HLAVA PÁTÁ

Materiální zabezpečení zdravotnických služeb

§ 66

(1) Výroba a dovoz léčiv, lékařských přístrojů a nástrojů, zřídelních výrobků a jiných zdravotnických potřeb i zásobování jimi jsou plánovány a řízeny v souladu se soudobými poznatky vědy a techniky a potřebami zdravotnictví, aby bylo zaručeno materiální vybavení zdravotnických zařízení umožňující vysokou úroveň zdravotnických služeb.

(2) Plnění úkolů stanovených v odstavci 1 zabezpečuje ministerstvo zdravotnictví bezprostředně u organizací v oboru své působnosti; u organizací v oboru působnosti jiných ústředních orgánů je zabezpečuje tím, že se podílí na vypracování jejich výrobního programu a na stanovení plánu výzkumu a určuje jednotlivé druhy a typy výrobků pro výrobu a dovoz a pro odbyt výrobků zdravotnické techniky.

§ 67

(1) Vyrábět a dovážet lze jen ty druhy léčiv a zdravotnických potřeb, které byly schváleny ministerstvem zdravotnictví.

(2) Léčiva a zdravotnické potřeby smějí být vyráběny, uchovávány a dopravovány s označením, ve složení, v dávkovaní, v úpravě, v balení a za dalších podmínek stanovených v lékopisu a technických normách, popřípadě při povolení jejich výroby nebo dovozu. K výrobě hromadné vyráběných léčivých přípravků jsou oprávněny jen organizace, kterým to povolí ministerstvo zdravotnictví.

§ 68

(1) Výrobci, odběratelé výrobků z dovozu, zásobovací organizace a lékárny jsou povinni zajistit soustavnou kontrolu jakosti, označení, složení, dávkování a úpravy léčiv a zdravotnických potřeb podle předpisů vydaných k provedení tohoto zákona, popřípadě podle zvláštních předpisů.

(2) Vrcholnou odbornou kontrolu léčiv a některých zdravotnických potřeb provádějí státní ústavy pro kontrolu léčiv, popřípadě jiné orgány pověřené k tomu ministerstvem zdravotnictví.