Okamžité zrušení
§ 53
(1) Organizace může zrušit pracovní poměr okamžitě jen výjimečně, a to pouze tehdy,
a) byl-li pracovník pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nepodmíněně k trestu odnětí svobody na dobu delší jednoho roku,
b) porušil-li pracovník pracovní kázeň tak hrubým způsobem, že ponechání pracovníka v organizaci do uplynutí výpovědní lhůty není možné z důvodu udržení pracovní kázně v organizaci.
(2) Organizace může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 15 dnů ode dne, kdy zjistila důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl, a musí vždy předem pečlivě uvážit, zda je okamžité zrušení pracovního poměru nezbytně nutné.
(3) Organizace nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou pracovnicí, s pracovnicí trvale pečující o dítě mladší než jeden rok ani s osamělou pracovnicí trvale pečující o dítě mladší než tři roky; může však s ní z důvodů uvedených v odstavci 1 rozvázat pracovní poměr výpovědí.
§ 54
(1) Pracovník může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konati práci bez vážného ohrožení svého zdraví a organizace jej nepřevedla do 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou, pro něho vhodnou práci.
(2) Pracovník, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní lhůtu.
§ 55
Okamžité zrušení pracovního poměru je třeba provést písemně, uvést v něm důvod a doručit je druhému účastníku, jinak je neplatné. Původně uvedený důvod nemůže být dodatečně měněn.
Skončení pracovního poměru sjednaného na určitou dobu
§ 56
(1) Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby. Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, má organizace upozornit pracovníka na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem.
(2) Pokračuje-li pracovník po uplynutí sjednané doby s vědomím organizace dále v konání prací platí, že se tento pracovní poměr změnil v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, pokud se organizace nedohodne s pracovníkem jinak.
§ 57
(1) Před uplynutím sjednané doby může organizace a pracovník rozvázat pracovní poměr sjednaný na určitou dobu dohodou, popřípadě okamžitým zrušením, má-li pro to organizace nebo pracovník důvod stanovený tímto zákoníkem (§ 53 a 54).
(2) Výpovědí může organizace rozvázat pracovní poměr sjednaný na určitou dobu před uplynutím této doby z důvodů uvedených v § 46, s výjimkou odst. 1 písm. b) a c), pracovník z důvodů uvedených v § 51 odst. 1 písm. a), e) a d), pokud v písemně uzavřené pracovní smlouvě nebyl okruh výpovědních důvodů pro takto sjednaný pracovní poměr výslovně vymezen jinak.
§ 58
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době (1) Ve zkušební době mohou jak organizace, tak i pracovník zrušit pracovní poměr kdykoliv písemně bez uvedení důvodů.
(2) Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
§ 59
Účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru
(1) Organizace může dát pracovníku výpověď nebo okamžitě s ním zrušit pracovní poměr pouze s předchozím souhlasem závodního výboru. Bez předchozího souhlasu závodního výboru je takové rozvázání pracovního poměru neplatné. Ústřední rada odborů může upravit působnost odborových orgánů při těchto opatřeních pro některé skupiny pracovníků odchylně.
(2) Jiné případy rozvázání pracovního poměru organizace předkládá závodnímu výboru ke kontrole.
Upravit odstavec 2 takto:
(2) Jiné případy rozvázání pracovního poměru je organizace povinna předkládat závodnímu výboru ve lhůtách s ním dohodnutých ke kontrole.
(3) Odmítl-li závodní výbor dát organizaci souhlas k rozvázání pracovního poměru s pracovníkem výpovědí nebo okamžitým zrušením, může organizace požádat příslušný vyšší odborový orgán o přezkoumání jeho stanoviska. Zjistí-li vyšší odborový orgán, že nesouhlas závodního výboru s rozvázáním pracovního poměru je v rozporu se zájmy společnosti, může jeho rozhodnutí zrušit a sám dát souhlas k rozvázání pracovního poměru místo závodního výboru.
§ 60
Potvrzení o zaměstnání a pracovní posudky
(1) Při skončení pracovního poměru je organizace povinna vydat pracovníku potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, dosaženou kvalifikaci a skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dovolenou na zotavenou a na dávky nemocenského pojištění.
(2) Podává-li organizace jiné organizaci, u níž je pracovník v pracovním poměru nebo s níž chce sjednat pracovní poměr, posudek o jeho pracovní činnosti v organizaci, musí oznámit jeho obsah pracovníku a na požádání mu vydat jeho opis. Nesouhlasí-li pracovník s obsahem posudku o své pracovní činnosti, může se domáhat do tří měsíců ode dne, kdy se o posudku dověděl, u rozhodčího orgánu, aby organizace přiměřeně upravila tu část posudku, jejíž nesprávnost namítá.
Oddíl čtvrtý
Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru
§ 61
(1) Dala-li organizace pracovníku neplatnou výpověď nebo zrušila-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li pracovník organizaci, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnávala, jeho pracovní poměr trvá i nadále a organizace je povinna poskytnout mu náhradu mzdy. Tato náhrada přísluší pracovníku ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil organizaci, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu organizace umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru; za dobu před uplatněním neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu mu však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.
(2) Rozvázala-li organizace pracovní poměr neplatně, avšak pracovník netrvá na tom, aby ho organizace dále zaměstnávala, platí, pokud se s organizací nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní lhůty,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má pracovník nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní lhůty.
§ 62
(1) Dal-li pracovník neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a organizace mu oznámila, že trvá na tom, aby dál konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li pracovník této její výzvě, může organizace na něm požadovat náhradu škody, která jí tím vznikla (§ 179) ode dne, kdy mu oznámila, že trvá na dalším konání práce; za dobu před uplatněním neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu jí však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.
(2) Rozvázal-li pracovník pracovní poměr neplatně, avšak organizace netrvá na tom, aby pracovník v ní dále pracoval, platí, pokud se s pracovníkem nedohodne jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutém výpovědně lhůty,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušebně době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.
(3) V případech uvedených v předchozím odstavci nemůže organizace vůči pracovníku uplatňovat náhradu škody.
§ 63
Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování nároků pracovníka na náhradu ušlé mzdy obdobně jako při neplatné výpovědi dané pracovníku organizací (§ 61). Organizace nárok na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nemůže.
§ 64
Neplatnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho vyplývající může jak pracovník, tak i organizace uplatnit u soudu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
Oddíl pátý
Volba a jmenování
§ 65
(1) Pracovní poměr založený volbou vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce, pro kterou byl pracovník zvolen, a končí uplynutím volebního období, odvoláním z funkce nebo vzdáním se funkce.
(2) Pracovní poměr založený jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu funkce. Odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce pracovní poměr nekončí; o skončení tohoto pracovního poměru platí ustanovení o skončení pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou. Organizace nebo orgán, který pracovníka odvolal, projedná s ním převedení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci.
Do odstavce 2 vložit za druhou větu další větu tohoto znění:
Jmenování i odvolání z funkce je třeba projednat s příslušným vyšším odborovým orgánem.
(3) Jmenování i odvolání z funkce projedná nadřízený orgán, který je provádí, s příslušným vyšším odborovým orgánem.
Odstavec 3 vypustit.
§ 66
Organizace, u níž je pracovník v době zvolení nebo jmenování do funkce v pracovním poměru, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem pracovní volno bez náhrady mzdy nebo mu na jeho žádost umožnit rozvázání pracovního poměru.
Upravit závěr věty takto:
... nebo na jeho žádost s ním rozvázat pracovní poměr.
§ 67
(1) Byl-li na vedoucí funkci v organizaci zvolen nebo jmenován nadřízeným orgánem pracovník, který už k ní byl v této době v pracovním poměru, uplynutím volebního období ani odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce jeho pracovní poměr nekončí. Organizace, popřípadě orgán, který pracovníka odvolal, projedná s ním převedení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci.
(2) Jmenování i odvolání z funkce je třeba projednat i v těchto případech s příslušným vyšším odborovým orgánem.
V odstavci 2 vložit za slova z funkce slova do níž byl pracovník jmenován.
§ 68
Pro pracovní poměry založené volbou nebo jmenováním platí jinak ustanovení o pracovním poměru Sjednaném pracovní smlouvou.
Oddíl šestý
Souběžné pracovní poměry
§ 69
Nadpis upravit takto:
Souběžné pracovní poměry a vedlejší činnost
Uzavřel-li pracovník několik pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně, pokud tento zákoník nebo jiné předpisy nestanoví jinak.
§ 70
Vedlejší pracovní poměr
(1) Koná-li pracovník za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83), výjimečně práce také ještě pro jinou organizaci v pracovním poměru, jde u této organizace a vedlejší pracovní poměr.
(2) Pracovník je povinen uzavření vedlejšího pracovního poměru předem oznámit organizaci, u niž je již v pracovním poměru. Jestliže si to organizace vyhradila v písemně uzavřené pracovní smlouvě nebo jestliže tak stanoví pracovní řád, potřebuje pracovník k uzavření vedlejšího pracovního poměru její souhlas.
(3) Pokud by práce ve vedlejším pracovním poměru bránila pracovníku řádně plnit povinnosti vyplývající pro něho z jeho dosavadního pracovního poměru nebo by byla na újmu jeho zdraví, může mu organizace uložit, aby vedlejší pracovní poměr ukončil, popřípadě mu může udělení souhlasu odepřít nebo udělený již souhlas odvolat. Pracovník je pak povinen co možná nejdříve vedlejší pracovní poměr řádně ukončit.
V odstavci 3 v poslední větě vypustit slova co možná nejdříve.
(4) Organizace i pracovník mohou vedlejší pracovní poměr rozvázat výpovědí z jakéhokoliv důvodu s jednoměsíční výpovědní lhůtou a na toto rozvázání se nevztahuje zákaz výpovědi (§ 48 a 50); výpověď danou z vedlejšího pracovního poměru nelze odmítnout (§ 51 odst. 2).
V odstavci 4 vypustit větu za středníkem.
(5) Organizace nesmějí zaměstnávat ve vedlejším pracovním poměru mladistvé pracovníky.
(6) Jako vedlejší pracovní poměr se posuzuje též pracovní poměr sjednaný členem výrobního družstva, jestliže má tento člen v družstvu plný pracovní úvazek.
V odstavci 6 vložit za slova výrobního družstva slova nebo jednotného zemědělského družstva.
§ 71
Vedlejší činnost
Vedlejší činností je činnost, kterou vykonává pracovník v organizaci, u níž je v pracovním poměru, v dohodě s touto organizací mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě. Vedlejší činnost může být konána v souběžném pracovním poměru nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
V předposledním řádku vložit za slovo poměru citaci (§ 69 a 70).
HLAVA DRUHÁ
PRACOVNÍ KÁZEŇ A PRACOVNÍ ŘÁD
§ 72
Socialistická pracovní kázeň
Základním předpokladem úspěšného plnění úkolů organizace je socialistická pracovní kázeň. Socialistická pracovní kázeň záleží v uvědomělém plnění úkolů, které pro pracovníky vyplývají z jejich účasti na společenské práci. Je založena na vztazích soudružské spolupráce a vzájemné pomoci pracovníků a na jejich uvědomělém poměru k práci. Z něho vyplývá i rozvíjení iniciativy práci, zvyšování ideologické a odborné úrovně, upozorňování na zjištěné nedostatky, jejich odstraňování, pomoc v boji proti rušitelům pracovní kázně a dodržování právních předpisů a zásad socialistického jednání při společné práci.
§ 73
Základní povinnosti pracovníků
Pracovníci jsou povinni zejména
a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených a dodržovat zásady soudružské spolupráce,
b) plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací,
c) dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předpisy o požární bezpečnosti,
d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim organizací a střežit a ochraňovat majetek v socialistickém vlastnictví před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.
§ 74
Základní povinnosti vedoucích pracovníků
(1) Vedoucí pracovníci jsou dále povinni zejména
a) řídit a kontrolovat práci a pravidelně hodnotit poměr pracovníků k práci a k pracovnímu kolektivu a jejich pracovní výsledky,
b) v zájmu zvyšování produktivity práce co nejlépe organizovat práci a dbát, aby výroba odpovídala podle hospodářských a technických možností požadavkům technickoekonomického rozvoje,
c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
d) důsledně uplatňovat socialistické zásady odměňování za práci a zabezpečovat odměňování vynikajících pracovních zásluh jednotlivých pracovníků,
e) zabezpečovat předpoklady pro tvůrčí iniciativu pracovníků a pro jejich aktivní účast na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace,
f) vytvářet příznivé podmínky pro zvyšování ideologické a odborné úrovně pracovníků a pro uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb,
g) vést pracovníky k pracovní kázni, oceňovat iniciativu a pracovní zásluhy, zajišťovat, aby budovatelské úsilí pracujících nebylo narušováno projevy nekázně a neplněním pracovních povinností, a vyvozovat důsledky z porušení pracovních povinností.
(2) Vedoucí pracovníci spolupracují při zajišťování pracovní kázně se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Československým svazem mládeže. Projednávají s nimi udělování vyznamenání, pochval a odměn, jakož i porušování pracovní kázně a nejvhodnější formy nápravy. Vytvářejí podmínky, aby byly co nejúčinněji uplatňovány prostředky společenského působení a výchovy. Pokud jde o mladistvé pracovníky, spolupracují též s jejich rodiči.
§ 75
Hodnocená pracovních výsledků
(1) Vedoucí pracovníci spolu s orgány Revolučního odborového hnutí hodnotí pracovní výsledky jednotlivých pracovníků a pracovních kolektivů, zejména nové projevy iniciativy pracujících, které vytvářejí předpoklady pro úspěšné plnění úkolů organizace.
(2) Jednotlivcům i pracovním kolektivům se dostává morálního uznání a hmotných odměn zejména v socialistickém soutěžení.
(3) Za obětavou práci a za vynikající výkony na poli hospodářské výstavby, vědy, techniky a kultury jsou pracovníkům a kolektivům propůjčována vyznamenání. Propůjčování vyznamenání upravují zvláštní předpisy.
Kárná opatření a jejich ukládání
§ 76
(1) Vedoucí pracovníci působí výchovně v úzké součinnosti se společenskými organizacemi na pracovníky, kteří poruší pracovní kázeň, a dbají, aby si uvědomili nesprávnost svého jednání a napravili jeho škodlivé následky.
(2) Dopustí-li se pracovník méně závažného porušení pracovní kázně, je vedoucí pracovník povinen mu to vytknout a poučit ho o nesprávnosti jeho jednání, popřípadě požádat také orgán společenské organizace, aby toto porušení pracovní kázně s pracovníkem projednal.
§ 77
(1) Při závažném nebo opětovném porušení pracovní kázně (§ 73 a 74) lze pracovníku uložit jako výchovný prostředek některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) veřejnou důtku,.
c) snížení, popřípadě odnětí prémií nebe odměn nebo jiných složek mzdy vyjadřujících osobni: ohodnocení na dobu až tří měsíců,
d) převedení na méně placenou práci na dobu až tří měsíců, popřípadě snížení základního nebo funkčního platu až o 10% na dobu až tří měsíců.
(2) V organizacích, v nichž není zřízen místní lidový soud, se projedná drobné rozkrádání a jiné úmyslné poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, které by jinak měl projednat místní lidový soud, jako porušení pracovní kázně. V tomto případě lze jako kárné opatření uložit též pokutu až 500 Kčs. Pokuta připadá státu.
§ 78
(1) Kárná opatření ukládá vedoucí organizace nebo jiný jím zmocněný vedoucí pracovník.
(2) Vedoucímu organizace a jeho zástupci ukládá kárná opatření vedoucí orgánu, který je organizaci bezprostředně nadřízen, nebo jiný jím zmocněný vedoucí pracovník tohoto orgánu. To platí i tehdy, ukládá-li se kárné opatření za porušení pracovní kázně, jehož se dopustil vedoucí organizace, popřípadě jeho zástupce společně s podřízeným pracovníkem.
(3) Před uložením kárného opatření musí být vždy spolehlivě zjištěn skutečný stav a pracovníku musí být poskytnuta možnost se hájit.
(4) Při ukládání kárných opatření se přihlíží k závažnosti porušení povinnosti, ke způsobené škodě, k míře zavinění, k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo, a k dosavadnímu postoji pracovníka k práci a k majetku v socialistickém vlastnictví.
V odstavci 4 nahradit ve druhém a ve čtvrtém řádku slovo povinnosti slovy pracovní kázně.
§ 79
(1) Kárné opatření může být uloženo jen do jednoho měsíce ode dne, kdy se o porušení pracovní kázně organizace dověděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy pracovník pracovní kázeň porušil.
(2) Nedopustil-li se pracovník během jednoho roku od pravomocného uložení kárného opatření dalšího porušení pracovní kázně (§ 77 a § 80 odst. 2), posuzuje se, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.
(3) Dosahuje-li pracovník mimořádných pracovních výsledků, může pracovník, který kárné opatření uložil, i před uplynutím jednoho roku rozhodnout, že se pracovník posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.
(4) Uložením kárného opatření není pracovník zbaven povinnosti nahradit škodu, kterou způsobil porušením pracovní kázně.
(5) Rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se pracovníku; bylo-li kárné opatření uloženo mladistvému, doručuje se též jeho zákonnému zástupci.
§ 80
(1) Pracovníku nemůže být uloženo kárné opatření, jestliže nesplní pokyn, který je v rozporu s právními předpisy.
(2) Kárné opatření nelze uložit za porušení pracovní kázně, bylo-li pracovníku za tuto činnost uloženo jiné opatření nebo byl-li za ni trestán.
§ 81
(1) Proti rozhodnutí, jímž byla uložena důtka nebo veřejná důtka, může pracovník podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky organizaci, jejíž pracovník kárné opatření uložil.
Odstavec 1 doplnit na konci takto:
... uložil; podání námitek má odkladný účinek.
(2) Pracovník, který uložil důtku nebo veřejnou důtku, může námitkám v plném rozsahu vyhovět; jinak je postoupí tomu, kdo je oprávněn o nich rozhodovat.
(3) Uložil-li důtku nebo veřejnou důtku pracovník zmocněný vedoucím organizace, rozhoduje o námitkách vedoucí organizace. Uložil-li ji vedoucí organizace, rozhoduje o námitkách nadřízený orgán. Uložil-li ji vedoucí ústředního orgánu, rozhoduje tento vedoucí také o námitkách.
(4) V rozhodnutí o námitkách lze původní rozhodnuti potvrdit, zrušit nebo změnit.
V odstavci 4 upravit závěr takto: ... rozhodnutí potvrdit, nebo zrušit.
(5) Nesouhlasí-li pracovník s rozhodnutím, jímž mu bylo uloženo kárné opatření uvedené v § 77 odst. 1 písm. c) nebo d) nebo v odst. 2, může do 15 dnů od jeho doručení podat rozhodčímu orgánu návrh, aby je zrušil. Rozhodčí orgán tento návrh projedná podle ustanovení o rozhodování pracovních sporů a podle výsledků jednání rozhodnutí o uložení kárného opatření buď potvrdí, nebo zruší.
V odstavci 5 doplnit první větu takto:
... zrušil; podání návrhu má odkladný účinek.
(6) Bylo-li řízení před rozhodčím orgánem bezvýsledné, přezkoumá soud rozhodnutí orgánu, který kárné opatření uložil, přičemž toto opatření potvrdí, nebo zruší. Účastníky tohoto řízení jsou pracovník, kterému bylo uloženo kárné opatření, a organizace, jejíž orgán kárné opatření uložil. Stejným způsobem postupuje soud, podá-li pracovník vzhledem ke skončení pracovního poměru návrh na přezkoumání kárného opatření přímo u soudu.
(7) Zruší-li rozhodčí orgán rozhodnutí, jímž bylo uloženo některé kárné opatření uvedené v odstavci 5, a nabylo-li rozhodnutí o zrušení právní moci, může vedoucí organizace uložit nové kárné opatření jen do 15 dnů od doručení rozhodnutí o zrušení; přitom je vázán právním názorem rozhodčího orgánu. Totéž platí, jestliže rozhodnutí o uložení kárného opatření zrušil soud.
§ 82
Pracovní řád
(1) V zájmu úspěšného plnění úkolů organizací se za účelem vnitřního pořádku, správné organizace práce a upevňování pracovní kázně vydávají v organizacích pracovní řády.
(2) Pracovní řád blíže rozvádí v souladu s právními předpisy ustanovení tohoto zákoníku podle zvláštních podmínek v organizací
(3) Pracovní řád vydává organizace, pokud nadřízené orgány nevydaly pracovní řády pro organizace jimi řízené. Nadřízené orgány a organizace vydávají pracovní řády s předchozím souhlasem příslušných orgánů Revolučního odborového hnutí, jinak jsou tyto pracovní řády neplatné.
(4) Pracovní řád je závazný pro organizaci a pro všechny její pracovníky. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl v organizaci vyhlášen.
(5) Všichni pracovníci musí být s pracovním řádem seznámeni. Pracovní řád musí být všem pracovníkům organizace veřejně přístupný.
(6) Pro pracovníky v dopravě vydá příslušný ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem odborového svazu disciplinární řády, v nichž může kárná opatření a jejich ukládání upravit odchylně.
Odstavec 6 upravit takto:
(6) Pro pracovníky v dopravě vydá příslušný ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem odborového svazu disciplinární řády, v nichž může stanovit jako další kárná opatření snížení osobní hodnosti a převedení na jiné práce až na dobu jednoho roku.
HLAVA TŘETÍ
PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU
Oddíl první
Pracovní doba a přestávky v práci § 83
Délka pracovní doby
(1) Pracovní doba je nejvýše 46 hodin týdně.
(2) Pracovníci mladší než 16 let mají pracovní dobu nejvýše 36 hodin týdně. Mladiství pracovníci starší než 16 let, kteří smějí pracovat v hornictví v podzemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, poněvadž tyto práce jsou nezbytné pro jejich přípravu k povolání, mají při těchto pracích pracovní dobu nejvýše 40 hodin týdně.
(3) Zkrácenou pracovní dobu bez snížení mzdy mohou stanovit v organizacích jimi řízených podle zásad schválených vládou vedoucí ústředních orgánů po projednání s ústředními výbory odborových svazů.
Rozvržení pracovní doby
§ 84
(1) Týdenní pracovní doba se zpravidla rozvrhuje na šest pracovních dnů tak, aby v jednotlivých dnech nepřesáhla osm hodin. Jestliže je pracovní doba v některých dnech kratší,.nesmí v ostatních dnech přesáhnout devět hodin.
(2) Vedoucí organizací mohou rozvrhnout týdenní pracovní dobu na méně než šest pracovních dnů podle směrnic vydaných na základě zásad schválených vládou vedoucími ústředních orgánů po projednání s ústředními výbory odborových svazů.
§ 85
Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena podle předchozího ustanovení rovnoměrně na jednotlivé týdny, může vedoucí organizace rozvrhnout pracovní dobu odchylně podle směrnic vydaných vedoucím (středního orgánu po projednání s ústředním výborem odborového svazu; průměrná týdenní pracovní doba nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu. Obdobně může být rozvržena pracovní doba pro určité závody nebo druhy prací, vyžadují-li to zvláštní podmínky provozu, nebo z jiných závažných důvodů.
§ 86
Kratší pracovní doba
(1) Organizace může pro pracovní místa, kde povaha práce nevyžaduje plnou pracovní dobu, sjednat a pracovníkem v pracovní smlouvě kratší pracovní dobu. Může ji také pracovníkovi povolit na jeho žádost, má-li pro to zdravotní nebo jiné vážné důvody a dovoluje-li to provoz organizace. Organizace jsou povinny vytvářet podmínky, aby takovým žádostem mohlo být vyhověno.
(2) Pracovníkovi, kterému byla takto povolena kratší pracovní doba nebo který byl přijat na pracovní místo, pro něž byla stanovena kratší pracovní doba, náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době.
(3) Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu.
Začátek a konec pracovní doby
§ 87
(1) Při rozvržení pracovní doby je nutno usilovat o plné využití výrobních zařízení všestranným zvyšováním směnnosti a o využití všech rezerv produktivity práce. Vedoucí organizace dbá při rozvržení pracovní doby o využití výrobních zařízení ve dvou směnách tam, kde z technologických nebo hospodářských důvodů není nezbytný třísměnný nebo nepřetržitý provoz, a zajišťuje, aby všechny směny měly pracovní podmínky stejné úrovně.
(2) Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn stanoví vedoucí organizace s předchozím souhlasem závodního výboru.
(3) Ve zdravotnických, školských a kulturních zařízeních a v organizacích poskytujících služby obyvatelstvu je možno rozdělit pracovní dobu (téže směny na dvě části; v zemědělství, v dopravě a ve spojích je možno pracovní dobu téže směny rozdělit i na více částí.
(4) V jiných případech může povolit rozdělení pracovní doby téže směny na dvě části na přechodnou dobu vláda, pokud je to nezbytné k zajištění plynulé dodávky elektřiny, plynu a topné páry.
§ 88
Pracovník je povinen být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby. Pracovní doba horníka pracujícího pod zemí se počítá od počátku jeho sestupu a končí jeho výstupem na povrch.
§ 89
Přestávky v práci
(1) Organizace je povinna poskytnout pracovníku nejdéle po pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídla a oddech v trvání nejméně 15 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být pracovníku i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo.
(2) Organizace může s předchozím souhlasem závodního výboru stanovit přiměřeně dlouhou přestávku na oběd.
(3) Začátek a konec těchto přestávek stanoví vedoucí organizace s předchozím souhlasem závodního výboru.