Sme presvedčení, že naše úmysly,
oboch našich národov, sú čisté.
S čestnými úmyslami vstupujeme do tejto ďalšej
etapy spolužitia Slovákov a Čechov, s takými
čistými úmyslami, ako ich vyslovil pred storočím
Ľudovít Šťúr v slovách: "Budú
si vari daktorí aj to myslieť, že sa od Čechov
odtrhnúť chceme, ale zachovaj nás Boh od odtrhnutia.
Kto sa teraz od bratov svojich trhá, padne pod najťažšiu
odpoveď pred národom našim. My v tom zväzku
s nimi, ako sme boli aj naďalej ostať, čokoľvek
znamenitého vyvedú si osvojovať, s nimi v duchovnom
spojení stáť a kde im budeme môcť
čo dobrého urobiť, vykonať chceme, ako
to naspäť od nich, ako od bratov očakávame."
Prijatie ústavného zákona o federácii
našej republiky práve ku dňu 50. výročia
existencie nášho štátu bude historickým
medzníkom vo vývoji nášho štátu,
urobí bodku za našim doterajším vývojom
a pripraví cestu k novému a spravodlivejšiemu
štátoprávnemu usporiadaniu pomerov Čechov
a Slovákov v spoločnom federatívnom štáte
na základe demokratickej zásady spolužitia
rovný s rovným. Ešte výraznejšie
upevní naše bratské vzťahy a preto v tomto
presvedčení skupina poslancov Strany slobody bude
za navrhovaný ústavný zákon o federácii
našej Československej socialistickej republiky hlasovať.
Mpř. NS Zedník: Děkuji poslanci Hanúskovi
a uděluji slovo poslednímu přihlášenému
poslanci Vaverkovi.
Poslanec Vaverka: Vážený soudruhu presidente,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážené Národní shromáždění!
Návrh ústavního zákona o Československé
federaci projednáváme u příležitosti
významného 50. výročí trvání
Československé republiky. Činíme to
u vědomí skutečnosti, že toto výročí
zapadá do složité mezinárodní
i vnitropolitické situace.
Ve vnitropolitické situaci prolínají se u
nás ještě vlivy období předlednového,
dále komplikovaný proces polednového vývoje
se všemi svými rozpory a konečně současně
nikoliv dosud zcela normalizovaný vývoj v našich
zemích.
V tomto ovzduší projednáváme návrh
velmi důležitého ústavního zákona,
jimž na jedné straně po 50 letech existence
samostatného československého státu
konečně otevřeně vznikne a společně
vyhlásíme právo slovenského národa
na vlastní státní existenci ve federálním
státě. Na druhé straně se však
v celém procesu jeho projednávání
projevovala a odrážela - což je pochopitelné
- i nervozita doby a z ní vyplývající
atmosféra.
Jsme si při dnešní příležitosti
také plně vědomi toho, že přijetí
návrhu ústavního zákona o čs.
federaci je vyjádření i politické
situace, vyvolané požadavkem naplnit oprávněné
nároky slovenského národa a lidu.
Za tuto zásadu, vyjádřenou již dříve
v Akčním programu naší KSČ a
ve vládním prohlášení, se plně
postavil i Městský národní výbor
v Brně jako reprezentant vůle a názorů
obyvatel druhého největšího města
naší republiky na plenárním zasedání
16. října, kdy vyslovil jednoznačně
souhlas s principy federativního uspořádání
státu na bázi České a Slovenské
socialistické republiky ve smyslu stanoviska vlády
ČSSR, ČNR a SNR, jak bylo zveřejněno
v našem tisku ke konci září t. r.
Jsme si ovšem také při dnešní příležitosti
projednávání ústavního zákona
vědomi toho, že navrhované znění
ústavního zákona přes značně
obětavou práci tisíců pracovníků,
kolektivů, různých pracovních týmů
a různých komisí, přes velkou snahu
naší vlády, ČNR i SNR, ponechává
v sobě, jak o tom hovořil zprav. posl. akad. Knapp,
ještě i řadu dalších problémů
a že to bude teprve ona tvrdá prověrka našeho
každodenního života, která při
praktické aplikaci jednotlivých norem ústavního
zákona ukáže, do jaké míry budou
tyto jednotlivé články ústavního
zákona a jejich uplatňování v každodenním
životě, v každodenní praxi v souladu s
nadějemi, které do nich oba naše národy
při dnešní příležitosti
skládají.
Uvědomujeme si také při dnešním
projednávání návrhu ústavního
zákona, který značně přesahuje
pouhý rámec federativního uspořádání
státu, že jde přece o zásadní
změnu celé naší čs. socialistické
ústavy, případně její převážné
části, a to v samotných základních
principiálních otázkách. Řada
problémů bude vyžadovat ještě rozpracování
řady teoretických východisek, rozvinutí
a promyšlení návaznosti a praktického
dopadu na platné zákonné a obecně
závazné normy, např. na dosud platný
zákon o národních výborech, na předpisy
z nich vyplývající apod. Máme na zřeteli,
že jde přece o ústavní zákon,
tedy o součást základního zákona
tohoto státu, a z něho vyplývá prakticky
celá další legislativa.
Soudružky a soudruzi poslanci, jsme pevně přesvědčeni,
že v dalším vývoji bude nepochybně
velkým úkolem naší právní
teorie i praxe sledovat účinnost uplatňování
tohoto ústavního zákona a při novém
zpracování celkového nového znění
čs. socialistické ústavy, s nímž
se počítá, bude uplatněno všechno
kladné a všechny nové poznatky do legislativní
praxe.
Když dnes přijímáme ústavní
zákon o čs. federaci, vycházející
z principů dvou rovnoprávných bratrských
národů, pokládáme za nutné,
soudružky a soudruzi poslanci, z tohoto místa zdůraznit
znovu, že nelze opomenout s různou intenzitou vyvěrající
hnutí v různých oblastech zemí Moravy
a Slezska, hnutí, které pramení především
a nepochybně z dlouhé diskriminace některých
oblastí Moravy a Slezska, hnutí, které pochopitelně
vyplývá i z ekonomického, historického,
územně správního a společenského
postavení Moravy a Slezska.
Soudruzi a soudružky poslanci, chci také připomenout,
že když jsme 24. června v historické síni
Španělského sálu projednávali
návrh ústavně právního výboru
NS na vydání ústavního zákona
k přípravě prací spojených
s budoucím federativním uspořádáním,
přijali jsme jednomyslně až na jeden hlas jako
Národní shromáždění tento
návrh, ale také jsme jednomyslně přijali
usnesení a doporučení na adresu ČNR,
aby při přípravě budoucího
modelu státoprávního uspořádání
respektovala oprávněné ekonomické,
historické a společenské zájmy Moravy
a Slezska. Proto jsme jednomyslně hlasovali a předpokládám,
že naše NS toto neodvolalo.
Proto si, soudružky a soudruzi, myslím, když
o tom hovořím, že mám na zřeteli
především v rámci tohoto zákona,
který dnes projednáváme, v rámci dvoudílného
státoprávního uspořádání,
abychom opravdu laskavě respektovali oprávněné
ekonomické a další zájmy. Především
mám na mysli princip samosprávy nejen Moravy a Slezska,
ale i důležitých průmyslových,
ekonomických oblastí, důležitých
průmyslových i sídlištních center
v naší republice. Mám na zřeteli, aby
právě toto bylo respektováno.
Jsme přesvědčeni o tom, že dnes projednávaný
návrh ústavního zákona pro tyto snahy,
které máme na zřeteli, především
komplexní územní samosprávný
princip, vytváří určité, byť
i dílčí možnosti, které na základě
iniciativního návrhu několika poslanců
NS se konkrétně otevírají v čl.
149 tohoto ústavního zákona, jak se o tom
zmínil předseda ústavně právního
výboru posl. akad. Knapp.
Určité centrum těchto snah po samosprávě
a určité centrum po zvýraznění
principu diferencovaného řízení se
otevírá také v prvé etapě ve
vydání zákona o městě Brně,
jak se o tom zmínil posl. akad. Knapp a jak o to také
předsednictvo NS a některé výbory
NS, konkrétně ústavně právní
výbor a výbor pro národní výbory,
spolu s iniciativou řady poslanců NS nejenom z Jihomoravského
kraje, ve svých pracích usilují.
Pokud jde o oprávněné požadavky Moravy
a Slezska, zdůrazňuji znovu, že předpokládám,
že v rámci tohoto ústavního zákona,
pro který dnes jistě budeme všichni hlasovat,
naše Národní shromáždění
neruší své usnesení. Jestli je tomu
tak, že usnesení plenárního zasedání
NS a naše doporučení zůstává
i nadále v platnosti, pak snad v souladu s drtivou většinou
nejen poslanců NS z Jihomoravského kraje doporučuji,
aby ČNR - byla to především iniciativa
členů ČNR, kteří působí
na Moravě a ve Slezsku - vyvinula náležitou
iniciativu k vyřešení této palčivé
a oprávněné otázky, už také
vzhledem k včerejšímu prohlášení
a ubezpečení místopředsedy vlády
prof. Colotky, vzhledem k dnešnímu prohlášení
předsedy vlád lng. Černíka a vzhledem
k dnešnímu prohlášení předsedy
ČNR dr. Císaře.
Předpokládám, že některé
tyto otázky by se měly stát předmětem
jednání nejbližších prací
ČNR a naší vlády tak, aby naše
Národní shromáždění bylo
pak informováno o vyřešení některých
ještě dosud neuzavřených problémů.
Vážené soudružky a soudruzi, vážené
Národní shromáždění, ať
se nově přijatý ústavní zákon
o čs. federaci, pro který, jak nepochybuji, budeme
všichni hlasovat, a který je projevem vyjádření
československé státnosti, stane základem
opravdu pevné a nerozborné bratrské jednoty
a bratrských vztahů obou našich národů!
Nechť se stane ku příležitosti 50. výročí
vzniku naší republiky důležitým
základním kamenem pro další socialistický
rozvoj nám všem tak drahé Československé
socialistické republiky, společné krásné
vlasti Čechů, Slováků a ostatních
národností! (Potlesk.)
Předseda NS Smrkovský: Soudružky a soudruzi
poslanci, vážené Národní shromáždění,
konstatuji, že seznam poslanců, kteří
se přihlásili do debaty, byl vyčerpán.
Ptám se předsedů ČNR a SNR s. dr.
Císaře a s. Klokoče i předsedy vlády
s. Ing. Černíka, jestli chtějí zaujmout
k rozpravě své stanovisko? Předseda vlády
nechce, předseda SNR s. Klokoč ani předseda
ČNR s. dr. Císař nechtějí.
Prosím tedy zpravodaje poslance akademika Knappa o závěrečné
slovo.
Zpravodaj poslanec akad. Knapp: Vážený
soudruhu presidente republiky, vážené soudružky,
vážení soudruzi poslanci! V diskusi byl veskrze
vysloven souhlas s předloženým návrhem
ČNR, SNR a vlády ČSSR, takže zpravodaji
nezbývá, co by řekl ve svém závěrečném
slovu.
Dovolte mi tedy, abych jedinou poznámku učinil k
tomu, co říkal s. posl. Vaverka, který sám
vyslovil souhlas se zákonem.
Myslím, že jak projev předsedy vlády,
tak projev předsedy ČNR, které s. Vaverka
citoval, dávají jasně na srozuměnou,
že jak vláda, tak v prvé řadě
ČNR, počítají s řešením
otázky postavení Moravy a Slezska, které
je nám známo. Chtěl bych s. Vaverku ujistit,
že i ústavně právní výbor
tak jako dosud, a to ve spolupráci se s. Vaverkou i s představiteli
města Brna bude věnovat i nadále stejnou
pozornost přípravě zákonů o
postavení města Brna, jehož první základ
byl dán zařazením nového odstavce
do čl. 91 ústavy, což se děje tímto
zákonem.
Jinak myslím, že všichni soudruzi jednomyslně
se vyjádřili pro přijetí zákona
a proto si dovoluji na závěr zopakovat návrh,
aby zákon o čs. federaci byl přijat ve znění
dokumentu, který jste dostali a který nese název
"Návrh ČNR, SNR a vlády ČSSR",
upravený podle výsledků jednání
ústavně právního výboru Národního
shromáždění ve zněm parlamentního
tisku č. 210, nazvaného "Společná
zpráva výborů NS k návrhu ústavního
zákona o čs. federaci ze dne 26. října
1968.
Předseda NS Smrkovský: Soudružky a soudruzi
poslanci, slyšeli jsme závěrečné
slovo zprav. posl. akad. Knappa, se kterým jistě
všichni souhlasíme. Děkuji mu.
Vážené Národní shromáždění,
budeme nyní hlasovat o návrhu ústavního
zákona o čs. federaci, a to ve znění
společně zprávy výborů Národního
shromáždění, která vychází
z návrhu ČNR, SNR a vlády. Protože se
jedná o ústavní zákon, pro jehož
schválení je stanoven specifický způsob
hlasováni v paragrafu 1 ústavního zákona
č. 77 z roku 1968 Sb., prosím, aby všichni
přítomní poslanci Národního
shromáždění zaujali svá místa
a soustředili se na další jednání.
Prosím dále skrutátory Národního
shromáždění, aby se připravili
na sčítání hlasů.
Paragraf 1 ústavního zákona č. 77/1968
o přípravě federativního uspořádání
ČSSR zní takto:
"(1) K přijetí ústavního
zákona upravujícího státoprávní
vztahy mezi českým a slovenským národem
je zapotřebí souhlasu nejméně tří
pětin všech poslanců NS zvolených v
českých krajích a nejméně tří
pětin poslanců NS zvolených na Slovensku.
(2) O návrhu podle odst. 1 hlasují poslanci
zvolení v českých krajích a poslanci
zvolení na Slovensku odděleně. "
Je tedy pro přijetí projednávaného
ústavního zákona o čs. federaci zapotřebí
souhlasu 123 poslanců zvolených v českých
krajích a 56 poslanců zvolených na Slovensku.
Žádám o hlasování poslance zvolené
v českých krajích. Kdo z těchto poslanců
NS souhlasí s tím, aby návrh ČNR,
SNR a vlády na vydání ústavního
zákona o čs. federaci byl schválen podle
návrhu zpravodaje ve znění společné
zprávy výborů, nechť zvedne ruku ! (Děje
se.)
Kdo je proti, nechť zvedne ruku ! (Nikdo se nehlásí.)
Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo se nehlásí.)
Nikdo. (Potlesk.)
Prosím soudružku Petrusovou, aby podala zprávu
o výsledku hlasování.
Vážené Národní shromáždění,
konstatuji, že proti ranním hodinám, kdy začínalo
zasedání Národního shromáždění,
je přítomno z českých poslanců
ne 180, jako bylo ráno, ale 184. Všech 184 poslanců
hlasovalo pro přijetí zákona, tj. všichni,
kteří jsou přítomni na dnešní
schůzi, a je to víc než jsou zákonem
požadované tři pětiny potřebné
k přijetí zákona.
Nyní žádám poslance zvolené na
Slovensku, aby se připravili k hlasování.
Kdo z těchto poslanců NS souhlasí s návrhem
ústavního zákona o československé
federaci ve znění zpravodaje a společné
zprávy výborů, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Kdo je proti, nechť zvedne ruku! (Nikdo se nehlásí.)
Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Prosím s. Petrusovou o podání zprávy.
(Potlesk.)
Soudružky a soudruzi poslanci, konstatuji, že z celkového
počtu 92 poslanců zvolených na Slovensku,
z toho však přítomných 83, všichni
se vyslovili pro přijetí zákona o československé
federaci a nikdo nebyl proti. To je rovněž víc
než tři pětiny.
Ústavní zákon o československé
federaci byl tedy Národním shromážděním
Československé socialistické republiky schválen.
(Poslanci povstali a dlouho tleskali.)
President republiky, předseda Národního shromáždění
a předseda vlády podepíší tento
zákon, odhlasovaný na Pražském hradě,
na Slovensku na hradě Bratislavském dne 30. října
1968 v dopoledních hodinách.
Vážené Národní shromáždění,
s účinností zákona, který jsme
právě schválili, se otevírá
nová kapitola dějin československého
státu. Po půl století své samostatné
existence se stává Československá
socialistická republika státem federativním,
jehož základem je dobrovolný svazek rovnoprávných
národních republik českého a slovenského
národa, založený na právu sebeurčení
každého z nich.
K plnému uvedení schváleného zákona
do života bude třeba vykonat ještě mnoho
práce zákonodárné, organizační
a politické. Avšak pevné základy jsou
položeny a rozhodnuty.
Dovolte, abych jménem Národního shromáždění
upřímně blahopřál České
a Slovenské národní radě, které
ústavním zákonem o československé
federaci nabývají své vlastní plné
funkce a odpovědnosti vůči českému
a slovenskému národu.
Věrny zájmům těchto národů,
věrny humanitním ideálům socialismu
a proletářskému internacionalismu, věrny
společnému federativnímu státu a věrny
lidu splní jistě své historické poslání.
Vážené Národní shromáždění,
první bod pořadu našeho dnešního
historického jednání byl vyčerpán.
Přerušuji schůzi na 30 minut.
(Schůze přerušena ve 14.55 hod.)
(Schůze opět zahájena v 15.28 hod.)
Podpredseda NZ Žiak: Vážené Národné
zhromaždenie, vážení hostia! Budeme pokračovať
v prerušenej schôdzi. Pristúpime k prerokovaniu
druhého bodu dnešného program, ktorým
je