Jednota cílů právě tak jako skutečnost, že obě země jsou pevnou součástí světové socialistické soustavy, podmiňují jejich úspěšné výsledky, vzájemnou podporu a společný aktivní postup na mezinárodním poli, kde působí jako stabilizující faktor míru a bezpečnosti.

Iniciativní zahraničně politické úsilí ČSSR a PLR, zemí, které jsou sousedy německých států a které se staly jedněmi z prvních obětí hitlerovské expanze, má svoji důležitou váhu zejména v otázkách evropské bezpečnosti a boje proti nebezpečí, vyrůstajícímu z obnovování moci německého imperialismu.

Mnoho prospěšného bylo vykonáno v uplynulých 20 letech, zejména v hospodářské oblasti. Vzájemně výhodná a plodná spolupráce podněcovaná správným pochopením nutnosti, účelnosti a prospěšnosti postupného prohlubování mezinárodní socialistické dělby práce vyústila v první vážné kroky směrem ke kooperaci a specializaci ve výrobě a ve výzkumu.

Nové formy v československo-polské hospodářské spolupráci byly vřele přijaty jak naší, tak polskou veřejností a setkaly se s opravdovým zájmem i v zahraničí.

O značném významu vzájemné obchodní výměny svědčí skutečnost, že PLR patří k našim největším obchodním partnerům.

Ani kulturní styky nezůstaly pozadu za širokým rozmachem spolupráce v politické a hospodářské oblasti. Bohaté tradice sousedících národů, blízkých si etnicky i jazykově, podnítily intenzivní výměnu kulturních hodnot a vzájemné poznávání bohatství národních kultur.

Všechny tyto zkušenosti a poznatky uplynulých 20 let byly vtěleny do článku nové Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, aby mohly sloužit jako výchozí bod pro další sblížení obou našich zemí.

Je proto v souladu s vůlí našeho lidu, jestliže nová Smlouva ve své preambuli potvrzuje věrnost cílům a zásadám spojenecké smlouvy z roku 1947, vyjadřuje vůli obou stran rozvíjet a upevňovat tradiční vztahy přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci mezi oběma státy a důsledně usilovat o upevnění míru a bezpečnosti v Evropě na základě závazků vyplývajících z Varšavské smlouvy a v souladu s cíli a zásadami Charty OSN.

Je také více než symbolické, že v prvních článcích nové spojenecké smlouvy se hovoří o všestranném rozvoji vzájemné československo-polské spolupráce, což jasně ukazuje na mírumilovný charakter nejenom smlouvy samotné, ale i československé a polské zahraniční politiky vůbec.

Smlouva poskytuje možnosti pro další rozvoj vzájemných politických, ekonomických a kulturních vztahů. Zvláštní důraz je přitom kladen na rozvoj a prohlubování hospodářských a vědeckotechnických styků cestou koordinace národohospodářských plánů a kooperace ve výrobě s cílem vzájemného sbližování národního hospodářství obou bratrských socialistických zemí. Skutečnost, že obě země zdokonalují své soustavy řízení a plánování národního hospodářství, vytváří reálné předpoklady pro to, aby závazky, zakotvené v nové smlouvě byly k oboustrannému prospěchu realizovány.

V nové smlouvě vyjádřily obě smluvní strany své úsilí o upevňování evropské bezpečnosti, jejímž důležitým činitelem je nedotknutelnost hranic vytvořených v důsledku druhé světové války. Zavázaly se učinit v souladu s Varšavskou smlouvou opatření k zabránění agrese sil západoněmeckého militarismu a revanšismu a poskytnout si neprodleně vzájemnou pomoc v případě ozbrojeného útoku.

Nová smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a PLR zdůrazňuje trvalost spojeneckého svazku obou socialistických států a je mimořádně závažným dokumentem, který se významně projeví v dalším rozvoji bratrských vztahů našich národů.

Je to smlouva míru a přátelství, která není namířena proti žádnému třetímu státu. Je nástrojem bezpečnosti ČSSR a PLR, slouží zájmům celého společenství socialistických států i věci míru v Evropě.

Soudružky a soudruzi, Národnímu shromáždění je dnes předkládána k souhlasu také Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou podepsaná dne 17. března t. r. v Praze. Tato smlouva je vyústěním dosavadního úspěšného vývoje vzájemných vztahů a spolupráce mezi národy Československa a NDR v celém poválečném období a současně vyznačuje cestu k jejich dalšímu širokému rozvoji v politické, hospodářské i kulturní oblasti. Zvlášť je třeba zdůraznit mimořádný historický význam té skutečnosti, že Československo uzavřelo přátelskou a spojeneckou smlouvu s prvním státem dělníků a rolníků na území Německa a že v tomto smluvním dokumentu je vyjádřena shodná vůle obou mírumilovných států stát bok po boku a usilovat o zajištění míru a bezpečnosti a nezávislosti svých národů.

Předpoklady pro provádění takové politiky, která by umožnila posilovat mír a bezpečnost, byly vytvořeny po porážce hitlerovského Německa po druhé světové válce. Československá politika v německé otázce od samého počátku vycházela ze základního stanoviska, že obrodu Německa jako demokratického státu může důsledně provést německý pracující lid v čele s dělnickou třídou vedenou revoluční marxisticko-leninskou stranou.

Proto vznik Německé demokratické republiky, která se stala státně politickým výrazem těch sil německého národa, jež se splněním Postupimské dohody vypořádaly a navždy rozešly s německým imperialismem, byl historickou událostí. Československo bylo mezi prvními státy, které vřele uvítaly zrození prvního mírumilovného a demokratického státu v německých dějinách.

Vážíme si důsledné mírumilovné politiky Německé demokratické republiky a plně podporujeme její mírové návrhy vyjadřující trvalé úsilí o vytvoření evropské bezpečnosti, o zmírnění napětí a mírové dorozumění mezi národy. "Jsme si vědomi" - jak zdůraznil při příležitosti podpisu smlouvy s. A. Novotný - "jak velký význam pro další vývoj v Německu má existence Německé demokratické republiky, a vyjadřujeme jí svou podporu a solidaritu."

S uznáním a sympatiemi sledujeme velké úspěchy dosažené lidem NDR vedeným Jednotnou socialistickou stranou Německa při budování socialistického německého státu, ve kterém byly vymýceny základy ideologie militarismu, násilí a revanše. Německá demokratická republika vítězně obstála ve vážných zkouškách poválečného evropského vývoje a plně prokázala význam své existence, která je zásadním článkem historických přeměn, k nimž došlo v Evropě po druhé světové válce a na jejichž uznání a posílení má i naše země životní zájem. Naše severní hranice se stala hranicí míru a přátelství. Byly položeny základy a vytvořeny příznivé podmínky pro rozvoj přátelských styků a spolupráce mezi československým a německým lidem. Myšlenky společného boje za mír a socialismus spojily obě země trvalým a pevným poutem přátelství a odstranily z cesty všechny pozůstatky minulosti. Shodné zahraničně politické cíle obou zemí, jak pokud jde o oblast mezinárodních vztahů, tak i ve vzájemných vztazích, jsou zakotveny již v prvním společném dokumentu podepsaném 23. 6. 1950, a to ve Společné deklaraci vlády republiky Československé a prozatímní vlády Německé demokratické republiky. V deklaraci se obě vlády zavázaly spojit své úsilí v boji o mír a vyjádřily přesvědčení, že tento společný závazek je usnadněn a současně upevněn tím, že "mezi jejich oběma státy není sporných a otevřených otázek". Byl učiněn rozhodný krok k tomu, aby se vztahy mezi československým lidem a lidem Německé demokratické republiky začaly rozvíjet na zcela nových, pevných a trvalých základech v široké sféře politického, hospodářského a kulturního života.

Současný značný rozsah dvoustranných vztahů mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou a pozitivní výsledky vzájemné spolupráce při plnění úkolů socialistické výstavby se příznivě odrážejí v životě lidu obou zemí. V jejich trvalém prohlubování v duchu socialistického internacionalismu vidíme cestu k upevňování základu vzájemného přátelství, které vychází i ze společného zájmu obou zemí na vybudování socialismu, na zabezpečení rychlého rozvoje průmyslové a zemědělské výroby, na rozmachu vědy a techniky, na zajištění dalšího růstu životní úrovně obyvatelstva.

Mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou se v souladu s rychlým hospodářským rozvojem vyvolaným socialistickou výstavbou rozvinuly široké hospodářské styky, které jsou významnou součástí mezinárodní socialistické dělby práce. Došlo rovněž k dalšímu prohloubení spolupráce v oblasti vědy a techniky.

Poslední období ve vzájemné hospodářské a vědeckotechnické spolupráci se vyznačuje hledáním nových účinnějších forem, které by odpovídaly současným ekonomickým podmínkám obou zemí, zejména opatřením v souvislosti se zaváděním nových systémů plánování a řízení národního hospodářství. Podíl dodávek vyplývajících ze specializace a kooperace výroby mezi průmyslovými podniky obou zemí se stále zvyšuje a v letošním roce představuje více než 20 % celkového objemu vzájemné výměny zboží.

O významu vzájemné hospodářské spolupráce svědčí skutečnost, že výměna zboží mezi ČSSR a Německou demokratickou republikou za uplynulých 15 let se zvýšila přibližně osmkrát a v posledních letech činí podíl NDR na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu stále 10 - 11 %.

Obě země věnují pozornost i dalšímu rozšiřování vzájemných kulturních styků, které jsou nedílnou součástí rozvoje společenského života a zasahují do celé oblasti činnosti našich vědeckých, školských, kulturních a uměleckých institucí.

Velmi bohaté jsou rovněž styky mezi našimi zeměmi v oblasti tělovýchovy, sportu a také turistiky.

Všechny tyto způsoby vzájemného poznávání významnou měrou přispívají k dalšímu upevňování přátelství mezi lidem Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky, které je skutečným úspěchem nových, socialistických vztahů mezi národy, a charakterizuje základní změnu ve vztazích mezi československým a německým lidem v poválečném období.

Životní zájmy lidu obou států byly vzaty na zřetel při formulování spojeneckého závazku, podle kterého obě země, v souladu s Varšavskou smlouvou, budou hájit nedotknutelnost svých státních hranic a poskytnou si v případě ozbrojeného útoku na jednu z nich neprodleně vojenskou i jinou pomoc.

Podpis Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a NDR i rozhovory, k nimž došlo mezi představiteli obou zemí, jsou novým důkazem solidarity a shody našich stran a vlád v základních otázkách mezinárodní politiky a evropské bezpečnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, závěrem bych chtěl znovu zdůraznit, že smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s PLR a NDR, které jsou dnes předkládány Národnímu shromážděni k souhlasu, mají veliký význam jak pro všestranný rozvoj našich vzájemných vztahů s oběma zeměmi, tak i pro další upevňování jednoty a bezpečnosti socialistických zemí a pro posílení mírového vývoje v Evropě. "Vítáme tyto přátelské smlouvy se socialistickými státy" - jak prohlásil 3. března t. r. 1. tajemník ÚV KSČ a president naší republiky s. A. Novotný - "a pokládáme je za významný akt, na jehož základě můžeme upevňovat vzájemné přátelství, spolupráci i vzájemnou bezpečnost." (Potlesk.)

Doporučuji jménem vlády ČSSR Národnímu shromáždění, aby podle článku 42 Ústavy vyslovilo souhlas s předkládanými smluvními dokumenty - Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou a Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru Davidovi.

Prosím nyní zpravodaje posl. Fialu, aby přednesl zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, podepsané ve Varšavě dne 1. března 1967.

Zpravodaj posl. Fiala: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, ministr zahraničních věcí soudruh Václav David nás ve svém výkladu seznámil s významnými výsledky vzájemné spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou v oblasti politické, hospodářské a kulturní v době minulé i současné a zároveň odůvodnil i vládní návrh Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, podepsané 1. března t. r. ve Varšavě nejvyššími představiteli obou smluvních stran.

Při projednávání této nové smlouvy si plně uvědomujeme, že československo-polské přátelství má staré a bohaté tradice, jejichž kořeny sahají až do úsvitu dějin našich bratrských národů. Odvěké sousedství, etnická příbuznost, blízkost kultur a obdobné historické osudy, to vše objektivně vedlo k sblížení mezi našimi státy a národy, k jejich jednotě, zejména při obraně své státní existence a v boji za ideály svobody a pokroku. Historie prokázala, že spojenectví a spolupráce našich národů byly vždy oboustranně prospěšné. Naproti tomu byly však i temné stránky našich vztahů, které nepřinášely užitek našim národům, ale naopak. Dřívější vládnoucí třídy jak u nás, tak i v Polsku, vedené svými egoistickými zájmy, nepřihlížely často k společným zájmům našich států a národů a přivedly lid obou zemí až ke katastrofálním důsledkům.

Mnichovský diktát v roce 1938 a březen i září 1939, to jsou tragické historické lekce, které naše národy nikdy nezapomenou. Československo a Polsko se staly prvními obětmi agrese hitlerovského Německa a ze všech zemí byly nejdéle okupovány. Národy obou našich zemí zaplatily boj za svobodu velkou krvavou daní a získaly svou státní nezávislost především díky Sovětskému svazu, jehož armády zasadily rozhodující údery hitlerovské válečné mašinérii.

Z těchto neblahých předválečných a válečných zkušeností dělnická třída a pokrokové síly v obou zemích učinily dalekosáhlé závěry. Spojení úkolů národně osvobozeneckého boje v nedílný celek s bojem o třídní osvobození, které bylo v obou zemích uskutečněno pod vedením revolučních stran dělnické třídy, znamenalo, že vítězství nad fašistickým útočníkem rozhodlo i o vítězství dělnické třídy nad domácí buržoazií.

Tyto historické změny vedly pochopitelně i k zásadnímu obratu ve vzájemných mezistátních československo-polských stycích. Tradiční prvky československo-polské jednoty byly obohaceny o nové společné ideje a cíle, jejichž společným jmenovatelem byl socialismus a komunismus.

Základ k širokému rozvoji těchto vzájemných a všestranných styků položila nesporně Smlouva o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československou a Polskou republikou z 10. března 1947. Ona již vycházela ze zásadních změn, k nimž došlo ve vzájemných vztazích obou států po druhé světové válce.

Dvacet let, které uplynuly od podepsání smlouvy, zcela potvrdilo oprávněnost tohoto historického činu, prokázalo jeho nesmírný význam pro bezpečnost našich národů, i pro jejich hospodářský a kulturní rozvoj. Poněvadž národy obou států si vytkly za cíl vybudovat socialistickou společnost a tento důsledně uskutečňovaly, rozvíjel se široký a všestranný rozvoj vzájemných styků v průběhu tohoto období již na zásadách socialistického internacionalismu. Tato spolupráce v oblasti politické, hospodářské, vědeckotechnické a kulturní, založená na zásadách rovnosti a vzájemných výhod, se postupně rozvíjela do šíře a její neustálé prohlubování přinášelo a přináší oběma stranám prospěšné výsledky. V posledních letech se tato spolupráce rozvíjí a prohlubuje nejen po státní linii, ale i mezi různými institucemi a společenskými organizacemi. Zvláště úzká, a řekl bych téměř každodenní spolupráce, se rozvíjí i po linii našich krajů a okresů se sousedními kraji a okresy polskými. Vždyť tato naše společná mírová hranice měří 1310 km a na dobré sousedské spolupráci oblastí na obou stranách hranice závisí často i správný rozvoj našich vzájemných vztahů vůbec.

Jako poslanec Severomoravského kraje se chci zmínit zejména o soustavné prospěšné spolupráci mezi naším krajem a Katovickým vojvodstvím. Jsou to dvě nejprůmyslovější oblasti s mnoha společnými problémy, kde bylo dosaženo v jejich řešení největšího pokroku. Stálými styky mezi řadou institucí obou krajů a za podpory konzulátu Polské lidové republiky v Ostravě je dosahováno úspěšného řešení téměř ve všech oblastech klíčového významu pro obě země.

Spolupráce zahrnuje mimo jiné problémy vodního hospodářství, elektrifikace železničních tratí, průběh tranzitních cest, rozvoj turistického ruchu, koordinaci plánu výstavby Polského a Českého Těšína. Horníci na obou stranách hranice si neustále vyměňují výrobní zkušenosti, navzájem si pomáhají a těsně spolupracují jejich záchranné čety. Bohatý je program společných vědeckých výzkumů, které mají nesmírný význam pro ozdravění životního prostředí obou oblastí. Týká se to rekultivace terénů zničených v důsledku rozvoje průmyslu a poddolování, využití průmyslových odpadů a čistoty odpadních vod. Také pohraniční oblasti okresů Šumperk a Bruntál postupně rozvíjejí bratrskou spolupráci s oblastmi polskými, a to především s vojvodstvím Opolským, zejména na úseku zemědělském. Jako jeden z příkladů poslední doby chci uvést sjednání a podepsání protokolu o vzájemné spolupráci mezi krajskými orgány KSČ v Ostravě a PSDS v Katovicích v oblasti hutnictví na rok 1967, který byl podepsán 11. března t. r. v Katovicích.