Za poslední volební období jsme do Národního shromáždění dostali nemálo závažných pohledů na jednotlivé úseky řízení našeho národního hospodářství, na činnost jednotlivých ministerstev a činnost národních výborů. Byly to materiály objektivní, ukazující nahou skutečnost s reálnými názory na řešení. Byly to materiály cenné, uspořily nám mnoho času v jednotlivých výborech. To není názor pouze můj - projevil se již na dnešním zasedání a sám jsem s řadou poslanců na toto téma vedl dlouhé diskuse a shodli jsme se, že to byly materiály v podstatě objektivní a velmi seriózní z pozice kontroly, jak jsou plněny dokumenty KSČ, vládní usnesení a zákony, vydané naším Národním shromážděním. Jsem přesvědčen, že při novém organizačním uspořádání se ještě vzájemný styk ve prospěch celé věci zmnohonásobí. Aby tomu tak skutečně bylo, bude muset ÚKLK a její odborný aparát najít častější cestu a udělat si více času na jednání v jednotlivých výborech nebo pracovních skupinách. Jak jsem se sám, i řada nás, přesvědčili, ochota na obou stranách je, a toho bychom měli více využívat. Vidím klad v tom, že poslanci NS - členové i nečlenové ÚKLK - budou mít k dispozici nejen bohaté zkušenosti vlastní, ale neméně bohaté zdroje informací z řady hledisek. Znovu opakuji, že se to zčásti již provádí, cesty k sobě se nacházejí a některé se našly zatímní zkušenosti jsou dobré a při prohloubení spolupráce budou určitě mnohonásobně lepší v zájmu prosazování celospolečenských zájmů a státní disciplíny, v prosazování činnosti práce státního a hospodářského aparátu při uskutečňování nové soustavy řízení a v úsilí, aby prostředky společnosti byly vynakládány s největší efektivností a hospodárností, což je náš společný zájem.

Z tohoto hlediska považuji za úplně oprávněné v současné etapě, že Národní shromáždění a jeho předsednictvo budou usměrňovat činnost ÚKLK tak, aby byla v plném souladu s kontrolní funkcí NS, i to, že se budou sledovat direktivy nejvyšších orgánů v republice, zda odpovídají životu a zda je není třeba měnit. Zde jsou přes všechny dobré zkušenosti ještě rezervy, v jejichž směru lze napřít společné síly a výsledků využívat v předsednictvu NS, ve výborech, v pracovních skupinách, ale také ve volebních obvodech při práci s voliči. Jsem toho názoru a po zkušenostech doporučuji, aby byli poslanci NS pověřováni účastnit se ve svých volebních obvodech závěrečných pohovorů na různých úsecích, kde komise lidové kontroly prováděly prověrku na pokyn předsednictva NS, a aby tak poslanec mohl být plně informován a mohl říci k závěrům prověrky na místě své stanovisko poslance na výsledky práce prověrky. Tím se domnívám, že by mohli poslanci na podkladě vlastních poznatků z práce ústředí, krajské okresní komise lidové kontroly ovlivňovat daleko lépe zaměření a kontrolní činnost komisí, konzultovat své poznatky a plně požadovat odbornou pomoc pro jednání, která budou předmětem práce jednotlivých výborů.

ÚKLK by mohla vykonat záslužnou práci na dalším poli, a to při projednávání státního závěrečného účtu; zde by měl být dán hluboký posudek a rozbor. Doposud víme, že projednávání mělo mnohdy formální ráz - bylo znát, že se projednává minulý čas a se značným zpožděním. Kdyby ÚKLK ve svém vyjádření promítla účetnictví a čísla do života, který jsme prožili, mohly by se na základě hlubších znalostí dělat závěry pro další období. Tím se domnívám, že by se mohlo projednávání státního závěrečného účtu stát méně formální. Aby mi bylo dobře rozuměno: Mám na mysli, že nemáme při své práci mnoho času na hluboké rozbory a návaznosti čísel, ale prostřednictvím čísel aby byly upřesněny názory z pozice kontroly na výsledky hospodaření v minulosti. Pak jistě snáze dospějeme k závěrům, jak pomoci řešit život v blízké budoucnosti, což bych považoval také za značnou pomoc, kterou jsme dosud postrádali.

Závěrem, soudružky a soudruzi, chci říci, že jsem přesvědčen, že vzájemná součinnost poslanců NS s komisemi lidové kontroly a jejich aparátem bude jistě prospěšná a užitečná, protože se komise lidové kontroly budou moci při výkonu kontrolní činnosti plně opřít o autoritativní orgány lidu. Národního shromáždění a národních výborů a o zkušenosti poslanců všech stupňů. Tato spolupráce a využití poznatků komisí lidové kontroly budou reálným podkladem k uskutečňování demokratické kontroly na úrovni nejvyšších státních, společenských a hospodářských orgánů, bude to spojení kontrolních funkcí Národního shromáždění a ÚKLK v zájmu dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Kakosovi. Nyní promluví posl. Štáfek.

Posl. Štáfek: Soudružky a soudruzi poslanci, z pověření zemědělského výboru NS jsem se blíže seznámil s činností komisí lidové kontroly. Mluvil jsem s mnoha pracovníky aparátu lidové kontroly, funkcionáři národních výborů i stranických organizací. Při těchto rozhovorech jsem se zajímal o celkovou činnost, jmenovitě pak o práci lidové kontroly na úseku zemědělství. Využívám dnešní schůze pléna NS k tomu, abych vám sdělil některé své poznatky.

V souvislosti s celkovým rozvojem naší ekonomiky v poválečném období došlo v zemědělství v oblasti výrobních sil k hlubokým strukturálním změnám, které nemají obdoby v žádném jiném odvětví. Došlo k výraznému přerozdělení pracovních sil a k růstu jejich vybavenosti základními fondy. Zatímco jenom v průmyslu a stavebnictví vzrostl počet pracujících v letech 1951-1965 o 920.000 (tj. asi o 45 %), ubylo ze zemědělství 770.000 lidí, tedy 37 %. Tento vývoj nebyl v souladu s vývojem materiálně technické základny v zemědělství. Postupně tak vznikla disproporce mezi jednotlivými složkami výrobních sil v zemědělství, která je v současné době limitujícím faktorem růstu intenzity zemědělské výroby.

Ověřil jsem si, že komise lidové kontroly provedly rozbor reprodukce pracovních sil v zemědělství a kontrolu zajištění zemědělské výroby technikou. Řídícím orgánům poskytly přehled o stavu výrobních sil, aby bylo možno jejich další vývoj regulovat k dosažení odpovídajícího souladu.

Rozvoj vývoje pracovních sil ukázal, že v současné době pracuje v zemědělství 1.190.000 trvale činných pracovníků. Bereme-li však v úvahu jen pracovníky v produktivním věku (muži do 60 let, ženy do 55 let), pak v zemědělství pracuje z této kategorie pouze 870.000 lidí.

Nedostatek pracovních sil je zčásti uhrazován brigádní výpomocí z jiných odvětví, která v současné době představuje fond pracovní doby zhruba 40.000 pracovníků. Vedle nepříznivého početního vývoje a věkové struktury byla aparátem ÚKLK analyzována úroveň hmotné zainteresovanosti, sociálního zabezpečení, bytové výstavby a obecná kulturní úroveň života na vesnici. Výsledkem této práce bylo, že na otázku pracovních sil v zemědělství byl vnesen objektivní pohled oproštěný od resortních zájmů, který při soustavném sledování přijatých opatření je vodítkem dlouhodobé regulace reprodukce pracovních sil v zemědělství.

Současně se sledováním vývoje pracovních sil se zabývala soustava KLK i vývojem mechanizace v zemědělství. Hodnotila dlouhodobý vývoj výrobní základny zemědělského strojírenství, který se vyznačoval rušením tradičních výrob a rozmělňováním výrobních kapacit do drobných provozů. Kupříkladu v Agrostroji Roudnice klesl objem výroby zemědělských strojů a náhradních dílů proti roku 1961 ze 140 mil. korun na 80 mil. korun a více než 20 typů strojů bylo předáno k zajištění drobným výrobcům bez zkušeností a záruky technického rozvoje. Prověrka hodnotila kriticky a objektivně příčiny chronického nedostatku náhradních dílů, jejichž výroba byla v objemu i sortimentu v rozporu s vývojem základních fondů v zemědělství. Byly zjištěny zejména vážné nedostatky v plánování potřeby náhradních dílů. Na jedné straně byl náhradních dílů nedostatek a v jiných případech pro nadměrnou výrobu docházelo k jejich šrotování. Např. u unifikované řady traktorů předložil Ústřední podnik zemědělské techniky výrobci požadavek na náhradní díly ve výši 12 mil. korun pro rok 1964. Teprve koncem I. pololetí dodávkového roku zvýšil svůj požadavek o dalších 6 mil. korun. Tento požadavek už nemohl výrobce akceptovat a v roce 1964 a 1965 došlo ke kritickému nedostatku náhradních dílů pro unifikovanou řadu traktorů. Obdobně u traktorů Zetor Super 50 byl v důsledku chybného plánování Ústředního podniku zemědělské techniky nárokován zvýšený požadavek na náhradní díly rovněž až v průběhu dodávkového roku v objemu asi 11 mil. korun.

Nepřesnost v plánování a nedostatečný přehled o potřebě a zásobách vyvolal kritický nedostatek náhradních dílů u velké části zemědělských strojů.

Na základě prověrky provedené ÚKLK byla provedena v rámci oborového ředitelství "Zbrojovka" organizační opatření. Ústřední podnik zemědělské techniky byl převeden do Brna a fakticky podřízen oborovému ředitelství. Bylo sjednoceno plánování ve výrobě i distribuci náhradních dílů, plánování potřeby bylo zpřesněno, byl uveden pořádek do evidence ve skladech a získán přehled o vývoji zásob náhradních dílů. Výsledek se dostavil, neboť další období roku 1966 a průběh zimních oprav jsou dokladem určitého zlepšení dodávek v objemu i sortimentu oborového ředitelství Zbrojovka. Bohužel nelze však kladně hodnotit vývoj dodávek náhradních dílů z dovozu a ze sortimentu Mototechny, kde je i nadále situace vážná a postihuje citelně nejen zemědělství, ale i další odvětví národního hospodářství. Zde by bylo potřeba učinit nápravu.

Kromě technických hledisek byla rozebrána i ekonomická hlediska úhrady živé práce zemědělskou technikou a ukázáno na příčiny, proč na úhradu živé práce v hodnotě 1 Kčs musí zemědělský závod vynaložit minulou práci v hodnotě 3 Kčs. Náhrada živé práce v zemědělství prací minulou byla tedy pro zemědělské závody značně neefektivní.

Soudružky a soudruzi poslanci, plénum ÚV KSČ také uložilo komisím lidové kontroly prověřit využití zemědělského půdního fondu. Celý poválečný vývoj zemědělského půdního fondu byl velmi nepříznivý a proti průměru let 1934 - 1938 lze jej charakterizovat úbytkem 595.000 ha zemědělské půdy. Důsledek tohoto dlouhodobého vývoje lze vyjádřit úplnou ztrátou jednoroční rostlinné produkce vždy jednou za 14 let. Ztráty v rostlinné výrobě vyvolané úbytkem půdy neuhradil dosud ani růst její intenzity.

Prověrka využití půdního fondu, která se prováděla v úzké spolupráci s orgány ministerstva zemědělství, přispěla k tomu, že ladem ležící půda dostala svého uživatele a byla obdělána. V průběhu prověrky bylo rozoráno a zapojeno do zemědělské výroby přes 80.000 ha ladem ležící půdy a byly provedeny zúrodňovací práce na 40.000 ha půdy. Ze zbývající výměry 60.000 ha půdních rezerv vyžaduje 40.000 ha nákladné meliorační zásahy. V další etapě prověrky byla kontrola zaměřena na postup při povolování změn kultur a vyjímání půdního fondu ze zemědělského využití. Zde se komisím lidové kontroly podařilo dosáhnout toho, aby zejména národní výbory s daleko větší odpovědností posuzovaly návrhy na vyjmutí půdy ze zemědělské výroby. Výsledkem dlouhodobého úsilí národních výborů, orgánů lidové kontroly a stranických orgánů je, že v posledních letech došlo ke zmírnění celkového úbytku půdního fondu. Přesto však trvají některé nepříznivé tendence ve vývoji půdního fondu.

V současné době proto půjde o provedení důsledné kontroly působení zákona na ochranu půdního fondu při zpracování územních plánů. Během krátkého působení nového zákona na ochranu půdního fondu zaznamenaly komise lidové kontroly převážně pozitivní tendence, kdy investoři vyvíjejí snahu měnit původní investiční záměry a soustředit výstavbu z původně plánovaných prostorů do intravilánu nebo na půdu nejhorší bonity. I tak však je nutno důslednou kontrolou prosadit koordinaci plánu rozvoje zemědělské výroby s plány hospodářského rozvoje územních celků.

V souvislosti s intenzifikací využití půdního fondu zabývala se Ústřední komise lidové kontroly i problémy chemizace rostlinné výroby a zajištění výživy plodin. Používání vysokých dávek strojených hnojiv je všeobecně uznávanou a osvědčenou cestou k intenzifikaci zemědělské výroby. Úkol zajistit do roku 1970 spotřebu 200 kg čistých živin na 1 ha zemědělské půdy, vytyčený usnesením XII. sjezdu strany se stal jedním ze základních předpokladů vzestupu rostlinné výroby. V duchu tohoto usneseni došlo v posledním období k podstatnému zvýšení spotřeby strojených hnojiv v našem zemědělství. Proti hospodářskému roku 1960-1961 se zvýšila spotřeba strojených hnojiv v čistých živinách z 496 tis. tun na 820 tis. tun v hospodářském roce 1964 až 1965, tj. o. 65 %. Na 1 ha zemědělské půdy představuje toto zvýšení plných 47 kg čistých živin v tomto období.

Tomuto zvýšení spotřeby strojených hnojiv však neodpovídá současné zvyšování hektarových výnosů zemědělských plodin a rostlinné produkce vůbec. Růst spotřeby strojených hnojiv a stagnace rostlinné výroby způsobují snižování efektivnosti v našem zemědělství.

Nízká efektivnost se projevuje zvyšováním nákladů na nakoupená hnojiva na 100 Kčs hrubé rostlinné produkce. Např. zatímco v r. 1963 činily přímé náklady na spotřebu nakoupených hnojiv u JZD na 1 ha zemědělské půdy 167 Kčs, v roce 1965 se tyto náklady zvýšily na 228 Kčs, tj. o 61 Kčs navíc. Dynamika růstu spotřeby strojených hnojiv se neprojevuje odpovídajícím vzestupem rostlinné produkce.

Z celkových nákladů na rostlinnou produkci ve výši 100 Kčs činil podíl nákladů na strojená hnojiva v r. 1963 5,20 Kčs, který však vzrostl v r. 1965 na 7,80 Kčs, tj. o 50 %.

Nízká účinnost hnojiv je způsobována řadou činitelů a - jak se ukazuje - ne vždy všechny zemědělské závody jsou dostatečně připraveny na zvyšování dávek průmyslových hnojiv. Aby mohlo být hnojiv plně využito, je nutno k tomu vytvořit předpoklady jak v materiálně technickém vybavení a odborné úrovni pracovníků, tak ve vysoké úrovni agrotechniky v zemědělských závodech. Nepodaří-li se nám vy tvořit tyto předpoklady, nelze očekávat podstatně lepší výsledky v rostlinné výrobě při používání vysokých dávek průmyslových hnojiv.

Soudružky a soudruzi, jedním z důležitých činitelů rozvoje zemědělské výroby je výstavba služeb, zejména krmivářského průmyslu, která je zajišťována investicemi v hodnotě asi 4,5 mld. Kčs. Smyslem celé této akce je zintenzívnit zemědělskou výrobu a zvýšit hospodárnost při využití krmiv. Bez rozvoje krmivářského průmyslu nebudeme s to zabezpečit předpokládaný rozvoj živočišné výroby, neboť rostlinná výroba svou naturální povahou nebude v dohledné době schopna zabezpečit zejména výrobu bílkovin. Zaostávání rostlinné výroby za výrobu živočišnou je nejen československým problémem, ale problémem všech zemí s rozvinutou životní úrovní. Dlouhodobé tendence vývoje rostlinné a živočišné výroby ukazují, že se nůžky mezi nimi stále rozšiřují. Zatímco v předválečném období převyšovala hodnota rostlinné produkce hodnotu živočišné produkce o 4,5 mld. Kčs ročně, zaostává v současné době hrubá rostlinná produkce za živočišnou produkci téměř o 4 mld. Kčs ve stálých cenách. Ve srovnání s vyspělými zeměmi má ČSSR neúměrně vysokou spotřebu zrnin, a to jak k přímé výživě obyvatelstva, tak i k výživě hospodářských zvířat. Zatímco v ČSSR připadá na 1 obyvatele ročně celkem 530 kg zrnin, z toho 130 kg na přímou lidskou výživu, připadá ve vyspělých státech, jako je Holandsko, Belgie, NSR, na obyvatele spotřeba pouze 350 kg zrnin celkem a z toho asi 80 kg na přímou lidskou výživu. Příčiny nepříznivého stavu u nás spočívají ve vysokém a nehospodárném prokrmování zrnin u hospodářských zvířat a v neúměrně vysoké přímé spotřebě pro výživu obyvatelstva se všemi důsledky pro jeho zdravotní stav. Důsledek tohoto nehospodárného využití zrnin je v tom, že v naší obilní bilanci vytváříme stále napjatější situaci. Nám je jasné, že snížení napjatosti v bilanci zrnin se neobejde bez rozvoje krmivářského průmyslu a bez úpravy ve spotřebě zrnin v přímé výživě obyvatelstva. My, členové zemědělského výboru NS si velmi vážíme pokroku, kterého bylo na tomto úseku dosaženo. Jedině zaujatý člověk by mohl tyto výsledky přehlédnout.

Lidová kontrola při prověrce uskutečňování koncepce krmivářského průmyslu zjistila řadu nedostatků, na které bych chtěl upozornit.

V investiční výstavbě byla zjištěna nedostatečná projektová připravenost a nezajištěná nebo nekvalitní dodavatelská činnost jak ve stavební, tak ve strojně technologické části. Současný vývoj ukazuje, že zatímco výstavba kapacit pro skladování a mísení krmných směsí, i když se značným zpožděním, pokračuje, stagnuje téměř úplně výstavba kapacit pro výrobu komponentů, zejména bílkovin. Proti předpokladům usnesení vlády č. 24/1964 o rozvoji krmivářského průmyslu nebude do r. 1970 zajištěna výroba 200.000 tun sušené vojtěšky, 54.000 tun toruly, 57.000 tun sušeného mléka, 6000 tun sušené krve atd. Ukazuje se, že to, co růst živočišné výroby nejvíce požaduje, tedy krmné bílkoviny, je znovu ohroženo. Úplně selhala výroba tekutých kvasničních krmiv a výroba krmné toruly v závodech Trenčín a Leopoldov je už 3 roky ve zkušebním provozu a nedaří se odstranit řadu závad v technologii výroby i ve strojně technologickém zařízeni, ač ve světě tato výroba běží bez zvláštních potíží ve velkém.

Na druhé straně však vznikají problémy s financováním a zajištěním výstavby kapacit pro výrobu komponentů v jiných mimozemědělských resortech. Tak např. podle vl. usnesení č. 44/1966 byla plánována výstavby kapacity pro výrobu lysinu v podniku Biotika, Slovenská Lupča s investičním nákladem 155 mil. Kčs, kdy se také tato výstavba jevila vysoce efektivní. V roce 1967 po přepočtu cen dodávek stavební a strojně technologické části vzrostl náklad na 238 mil. Kčs a celá stavba se z podnikového hlediska jeví neefektivní a uvažuje se o jejím zastavení. Kdyby byla takto posuzována efektivnost investiční výstavby v jiných odvětvích národního hospodářství, která mají zabezpečovat rozvoj zemědělské výroby, nebylo by možno s podporou ostatních odvětví vůbec počítat.

Zjištění komise lidové kontroly na úseku rozvoje služeb jsou pro rozvoj zemědělské výroby z hlediska perspektivy velmi závažná a budou předmětem jednání zemědělského výboru a předsednictva NS.