Soudružky a soudruzi, soudruh Mestek zdůvodnil nutnost změn v oblasti centrálního řízení. V centru nepůjde jen o pouhé sloučení činnosti dosavadních tří resortů, ale musí být vytvořeno kvalitativně nové ministerstvo, které překoná dosavadní resortní zájmy a bude důsledně provádět jednotnou celostátní politiku v zabezpečování rozvoje zemědělské výroby a výživy lidu.

Ministerstvo za pomoci výzkumných ústavů i pracovníků ze zemědělských závodů a potravinářského odvětví bude propracovávat koncepce rozvoje a řízení odvětví, plně uplatňovat poznatky domácího i zahraničního výzkumu a dbát o přípravu vysoce kvalifikovaných kádrů.

Nové a jistě velmi prospěšné je i to, že ministerstvo se již nebude zabývat operativním řízením výroby, ale bude pomáhat za pomocí útvarů v kraji i přímo nadpodnikovým orgánům ve všech otázkách, které nelze efektivně vykonávat na jejich úrovni. Tímto způsobem bude nový centrální orgán vytvářet optimální podmínky pro efektivní činnost všech podniků a oborů komplexu zemědělství a výživy.

Práce soudruhů z vedení nového ministerstva nebude snadná. Jsme však přesvědčeni, že spolu s ostatními pracovníky celého odvětví zemědělství a výživy úspěšně dokáží celý projekt realizovat.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, z uvedených důvodů jménem ústavněprávního a zemědělského výboru NS doporučuji, aby vládní návrh zákona o zřízení a působnosti ministerstva zemědělství a výživy byl dnešní plenární schůzí NS projednán a schválen. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. V. Kučerovi. Přeje si někdo slovo, soudružky a soudruzi, k předloženému návrhu? (Nikdo se nehlásí.)

Nikdo. Soudruh Kučera má úlohu usnadněnu.

Zpravodaj posl. Kučera: Soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že není k vládnímu návrhu zákona o zřízení a působnosti ministerstva zemědělství a výživy připomínek, doporučuji jej ke schválení. Žádám předsedu Národního shromáždění soudruha Laštovičku, aby o tom nechal hlasovat.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Dávám hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem zákona o zřízení a působnosti ministerstva zemědělství a výživy podle společné zprávy výborů ústavněprávního a zemědělského, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo).

Návrh zákona o zřízení a působnosti ministerstva zemědělství a výživy je schválen jednomyslně.

Přistoupíme k projednání čtvrtého bodu pořadu, kterým je

4. Zpráva Ústřední komise lidové kontroly o výstavbě a činnosti soustavy orgánů lidové kontroly v letech 1963 - 1967.

Soudružky a soudruzi poslanci, k projednání zprávy o činnosti soustavy orgánů lidové kontroly přistupujeme v plénu Národního shromáždění poprvé. Projednání této zprávy je o to významnější, že je spojeno s nástupem k realizaci závěrů usnesení pléna ÚV KSČ v prosinci m. r., které zformulovalo zásady racionalizace a poslání kontrolního systému v naší republice.

Prosím nyní místopředsedu Ústřední komise lidové kontroly s. Hromádku, aby přednesl zprávu.

Místopředseda Ústřední lidové komise s. Hromádka: Vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci, vážení hosté.

Na dnešním zasedání předstupujeme před Národní shromáždění, abychom složili účty z práce komisí lidové kontroly a za první volební období Ústřední komise lidové kontroly.

Charakteristickým rysem uplynulého období je intenzívní vývoj systému řízení národního hospodářství, který ovlivňoval proces budování soustavy orgánů lidové kontroly a rozvíjení její činnosti.

XII. sjezd KSČ ocenil výsledky dosažené v rozvoji výrobních sil naší společnosti a stanovil hlavní cíle a směry pro řešení řady problémů, které se ve vývoji ekonomiky nahromadily. Uložil upevnit řídící činnost na všech stupních důsledným uplatněním zásady demokratického centralismu, který předpokládá další rozvoj demokracie ve všech formách při plném zachování ústředního řízení.

V této souvislosti bylo uloženo vybudovat soustavu volených komisí lidové kontroly a rozvinout jejich činnost na úseku kontroly a statistiky.

Postupně byla vybudována jednotná, ucelená soustava komisí od závodů a obcí až po komisi lidové kontroly SNR a ústřední komisi. Ve 4500 komisích, téměř ve všech podnicích a místech většího hospodářského významu, pracuje dnes více než 48.000 volených členů. Vybudování této soustavy si vyžádalo mnoho organizátorské a politické práce.

Určitou dobu trvalo, než komise lidové kontroly po svém zvolení našly správné zaměření, vhodné formy a metody práce, které by odpovídaly charakteru voleného orgánu a zabezpečily jeho účinnou funkci při uplatňování výsledků kontrolní i statistické činnosti.

Funkcionáři komisí lidové kontroly měli bohaté zkušenosti z předešlé práce, kontrolní činnost však vyžadovala, aby se jich naučili v této oblasti využívat. Bylo potřeba vytvořit správné vztahy mezi volenými kontrolními orgány a příslušnými řídícími články, získávat u nich autoritu na základě výsledků práce a přitom je nenahrazovat. Ústřední komise v tomto období organizovala bezprostřední pomoc, zejména závodním a místním komisím a zabezpečovala na všech stupních školení funkcionářů. Vyvstala nutnost řešit i problémy spojené s řízením soustavy, zejména pokud jde o správnou dělbu práce, o koordinaci a plánování kontrolní činnosti. Budovat soustavu a současně rozvíjet její činnosti bez možností využít cizích zkušeností - to kladlo na řídící činnost komisí a zejména na ústřední komisi náročné požadavky.

Přes tyto těžkosti, s nimiž se musí počítat při rozvíjení nového druhu činnosti, je možno říci, že se komise lidové kontroly platně začlenily do života a získaly důvěru pracujících i potřebnou autoritu. Komise si rychle osvojovaly zkušenosti a aplikovaly je ve své práci. Podařilo se dosáhnout na všech stupních soustavy potřebné aktivity a udržet ji - až na některé výjimky - po celé volební období. Forma voleného orgánu přispívala ke správným závěrům z kontrolní práce a uplatnila se výrazně zejména při jejich prosazování na příslušných stupních řízení.

Zaměření soustavy bylo od počátku podřizováno potřebám řízení, které vyplývaly ze situace v rozvoji národního hospodářství a jeho jednotlivých odvětví.

S rozvíjením činnosti soustavy orgánů lidové kontroly jsme začínali v době, kdy bylo třeba v národním hospodářství postupně se vypořádat s porušením jeho harmonického rozvoje, se živelností a s napjatostí mezi možnostmi výroby a spotřebou. Činnost všech státních a hospodářských orgánů byla orientována na odstraňování vzniklých disproporcí, především na základě mobilizace rezerv pro plnění a překračování státního plánu v žádoucích směrech. Za tehdejšího způsobu řízení byly tyto záměry prosazovány podrobnými direktivami z centra, což určovalo do značné míry i metody naší práce.

V té době jsme kontrolovali zabezpečování a plnění těchto direktiv s cílem podílet se tak aktivně - podle svých možností - na postupném překonávání stagnace a vytváření předpokladů pro vzestup efektivnosti v národním hospodářství. Prověřovali jsme správnost vykazování plnění plánu, likvidaci nevyužitých zásob, uvádění nakoupených strojů a zařízení do provozu a podobné otázky. Posuzování z hlediska celkové problematiky národního hospodářství šlo někdy, zejména v počátečním období, o dílčí otázky. Jejich řešení však bylo přínosem z hlediska místa, kde takové problémy vznikaly.

V tomto období jsme se snažili také dosáhnout, aby příslušné řídící orgány účinněji podporovaly některé prvky důležité pro proces intenzifikace v průmyslové a v zemědělské výrobě a v investiční výstavbě v některých odvětvích. Soustředili jsme pozornost celé soustavy na takové otázky, jako péče o kvalitu výrobků, účinnost melioračních prací na zvýšení zemědělské výroby, progresívní směry v rozvoji železniční dopravy, vytváření předpokladů pro využívání zahraničního cestovního ruchu a další.

Nebylo v silách soustavy, aby postihla všechny problémy, které vyplývaly pro řídící orgány z usnesení XII. sjezdu KSČ a z usnesení strany a vlády, která na ně navazovala. Zaměřili jsme svoji činnost především na ty otázky, kde bylo nezbytné překonávat v širším rozsahu působící negativní tendence a pomáhat při upevňování státní a pracovní disciplíny. Komise lidové kontroly se zabývaly ve značném rozsahu otázkami, které přinášel běžný denní život a zúčastňovaly se řešení řady potíží, spojených s plněním státního plánu. Jednou z nich byla pomoc komisí při zabezpečování připravenosti a průběhu zemědělských prací.

Práce v komisích vedla jejich členy k tomu, aby hodnotili problémy v obcích, závodech, podnicích, okresech, krajích na Slovensku a v celém národním hospodářství, z hlediska celospolečenského zájmu a prostřednictvím kontroly prohlubovali účast pracujících na řízení.

Tak se postupně - prakticky v posledních dvou letech - dostávala do popředí nutnost přizpůsobit řízení potřebám intenzifikačního procesu naší ekonomiky, měnilo se i pojetí práce v soustavě orgánů lidové kontroly.

Tak například při kontrole péče o kvalitu jsme se vice orientovali na technicko-ekonomickou úroveň výrobků a na problematiku progresívních výrobků s pohledem na účinnost technického rozvoje některých oborů. Od důsledků nízké kvality výrobků a jejích subjektivních příčin jsme přecházeli ke zkoumání úrovně řízení z hlediska činitelů, kteří v této oblasti působí. Souhrn našich poznatků byl podnětem a podkladem pro zavedení povinného centrálního zkoušení výrobků s dopadem na jejich rentabilitu. Zkoušení, jako nástroj péče centra o kvalitu, dostává tak současně charakter ekonomického nástroje, působícího v této oblasti.

Problematika přestavby našeho hospodářství a orientace na otázky řídící činnosti vyžadovaly, abychom se více soustředili na koncepční otázky. Provedli jsme například rozbor některých činitelů efektivnosti investiční výstavby v odvětví zemědělství, dopravy a v některých průmyslových oborech. Průmyslový výbor Národního shromáždění a vláda přijala na podkladě našich výsledků řadu opatření, směřujících především k odpovědnějšímu výběru investičních akcí. Také na některých úsecích zahraničního obchodu jsme se zabývali úrovní řízení z hlediska cen docilovaných na zahraničních trzích a z hlediska zhodnocování dovážených surovin a materiálů. Působili jsme tak k náročnějšímu uplatňování kvalitativních hledisek při vývozu našich výrobků a při orientaci výroby na vývoz. Při řešení otázek podobného charakteru jsme vycházeli z kontrolních poznatků a podkladů ze statistiky. Dobré zkušenosti, které jsme získali s využíváním výsledků statistiky v kontrolní činnosti, budeme i nadále uplatňovat.

Orgány lidové kontroly věnovaly pozornost, jak jsou zabezpečovány potřeby občanů i v oblasti společenské spotřeby. Zabývali jsme se situací ve zdravotnických obvodech a přišli jsme s některými opatřeními k jejímu zlepšení. Ve zdravotním výboru Národního shromáždění bylo jednáno o řadě problémů na podkladě výsledků práce ústřední komise. Prověřovali jsme také provádění školské politiky národními výbory. Začali jsme s kontrolou i na úseku životního a pracovního prostředí.

Složité úkoly jsme řešili v souvislosti se zaváděním nové soustavy řízení. Podíleli jsme se již na její přípravě. Zúčastnili jsme se vypracování hlavních směrů zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství pro oblast kontroly a národohospodářské evidence. Na jejich základě jsme dále rozpracovali a přizpůsobili potřebám ekonomického systému řízení jednotlivé úseky, které spadaly do naší působnosti. Byla uskutečněna přestavba účetnictví. Nové rysy má i soustava ukazatelů pro sledování vývoje národního hospodářství. K zajištění informací o struktuře a vztazích uvnitř odvětví a oborů směřovala jednotná klasifikace oborů, výrobků a výkonů v průmyslu a v zemědělství. K upevnění režimu hospodárnosti budou sloužit jednotné kalkulační zásady, které byly na náš návrh přijaty. Byl položen základ k tomu, aby ekonomické informace byly zpracovávány a poskytovány prostřednictvím moderní výpočetní techniky.

V oblasti kontroly jsme rozpracovávali otázky racionalizace kontrolního systému ve státní a hospodářské správě. Jedním z důležitých úkolů přitom bylo, aby periodické revize hospodaření plnily své poslání v systému ekonomického řízení.

Rozpracovali jsme nejen prováděcí směrnice a základní pravidla, ale starali jsme se též o přípravu pracovníků, kteří je na resortech, národních výborech a podnicích uváděli do života. Školením, které jsme k těmto účelům - v oblasti účetnictví, ekonomických informací, kontroly a periodických revizí - organizovali, prošlo v minulém roce okolo 1500 pracovníků.

Orgány lidové kontroly se podílely na ověřování výsledků experimentálního zkoušení některých zásad ekonomického řízení. V ústřední komisi jsme provedli rozbor působení hlavních zásad nové soustav řízení. Běžně jsme sledovali a dále sledujeme, zda jsou vytvářeny podmínky, aby nová soustava řízení byla postupně zavedena a aby se účinně uplatnila.

Hovořil jsem více o kontrolní činnosti. Přitom péče o statistiku byla také předmětem stálé pozornosti funkcionářů naší soustavy. Podle rozhodnutí ÚV KSČ a vlády byla statistická činnost vyčleněna do působnosti nově zřízeného Státního statistického úřadu.

Chtěl jsem naznačit, jakými problémy se soustav orgánů lidové kontroly zabývala. Podklady, které jsou pro dnešní jednání dostali, ukazují rozmanitost a rozsah činnosti soustavy daleko podrobněji.

Lze říci, že jsme se zabývali řadou vážných problémů, reagovali jsme na palčivé otázky vývoje našeho hospodářství a na problémy jeho řízení, i když život vyžadoval pružněji reagovat na potřeby nové soustavy řízení, zejména v prohloubení metod práce a v uspořádání organizačních vztahů orgánů lidové kontroly.

Soudružky a soudruzi,

při rozvíjení činnosti orgánů lidové kontroly nám šlo od počátku především o to, aby naše práce byla účinná.

Výsledky práce naší soustavy sloužily v nejednom případě jako podklad k zásadním opatřením. Ve většině případů se nám podařilo., že příslušné řídící orgány v centru, v krajích a okresech přijaly potřebná opatření. Jistě byly v komisích na jednotlivých stupních, zejména v počátečním období případy, kdy jsme nedokázali kontrolu dovést do účinných závěrů. Vcelku se však dá říct, že při důsledném provedení by opatření, která vzešla na podkladě naší práce, mohla výrazně ovlivnit situaci na řadě úseků k lepšímu. V tomto směru bylo zapotřebí, aby svou úlohu sehrály rozhodněji především řídící orgány a zabezpečovaly nápravu nežádoucího stavu. Když jsme si výsledky opatření ověřovali, ukázalo se, že někdy neodpovídaly předpokládaným záměrům a byly zkreslovány místními nebo skupinovými zájmy. Tehdejší podmínky, vytvářené opatřeními direktivního charakteru z centra, nedávaly zpravidla možnost vyvolat v potřebné míře hmotný zájem na řešení.

Sami jsme hledali cesty ke zvýšení morálního účinku a tím i celkové účinnosti kontrolní práce. Používali jsme prostředky společenského působení, zveřejňování v tisku, v rozhlase, projednávání výsledků na schůzích společenských organizací, soudružskou domluvu apod. Tam, kde to nestačilo, nemohli jsme se vyhnout vyvozování přímých důsledků za nesprávnou činnost v rámci oprávnění, která nám dával zákon. Někdy to však bylo obtížné. Souviselo to především s nestálostí koncepčních záměrů, s malou vědeckostí v řízení, s nevyvážeností ekonomických podmínek a se složitostí zjistit a vymezit za takových okolností odpovědnost za nedostatky a škody.

Nesetkali jsme se vždy jen s ochotou věci důsledně řešit. Důsledné vyžadováni plnění povinností od hospodářských pracovníků vytvářelo v praxi někdy složité vztahy a kladlo vysoké nároky na morální sílu členů komisí. Nejednou byla v takových případech nutná pomoc stranických a státních orgánů.