Podnětem ke sjednání Dohody byla skutečnost, že v rámci hospodářské spolupráce mezi socialistickými zeměmi byly a podle potřeby budou na základě zvláštních dohod zřízeny mezinárodní odvětvové organizace jako samostatné právnické osoby. Aby tyto organizace mohly nerušeně vykonávat své poslání, musí jim zúčastněné státy smluvně zajistit určité právní postavení a úlevy. Sjednaná Dohoda odpovídá těmto požadavkům a je v souladu se zájmy a právními předpisy jednotlivých zúčastněných států.

Konečně předsednictvo NS zvolilo dne 15. února 1967 na návrh ministra spravedlnosti učiněný v dohodě s ministrem národní obrany, podle ustanovení § 47 odst. 1 zákona o organizaci soudů a o volbách soudců majora Miroslava Žáka do funkce soudce z povolání vojenského soudu. Major Žák složil zákonem předepsaný slib 21. února 1967.

Předsednictvo NS předkládá podle čl. 60 odst. 2 ústavy všechna tato opatření Národnímu shromáždění ke schválení a jejich schválení doporučuje.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Škodovi. Má někdo dotaz nebo připomínku? - Nikdo. Kdo tedy souhlasí se zprávou přednesenou dr. Škodou, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji, zpráva je schválena.

Přistoupíme k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Vládní návrh zákona o zřízení a působnosti ministerstva zemědělství a výživy a zpráva výborů ústavněprávního a zemědělského.

Návrh odůvodní z pověření vlády s. Mestek.

Posl. Mestek:

Soudruzi poslanci, byl jsem pověřen vládou, abych vám jejím jménem zdůvodnil předložený návrh zákona o zřízení ministerstva zemědělství a výživy. Je to mimořádně významné politické a hospodářské opatření. Jak víte, ústřední výbor KSČ schválil na svém zasedání ve dnech 23. a 24. března systém řízení odvětví zemědělství a výživy jako základní koncepci, která se opírá o rezoluci XIII. sjezdu o zemědělské politice strany. Tato koncepce směřuje k účinnějšímu zabezpečování základních cílů naší společnosti v odvětví zemědělství a výživy. Obsahuje zásady komplexního řízení rozvoje odvětví zabezpečujícího výživu lidu. Zahrnuje sem vlastní zemědělskou výrobu, zpracování a obchod zemědělskými výrobky, jakož i služby pro zemědělství.

O politickém a ekonomickém významu těchto odvětví svědčí skutečnost, že v nich pracuje 22 % ekonomicky činných osob v národním hospodářství; jejich podíl na národním důchodu dosahuje téměř ¹/₃. Do těchto odvětví směřuje více než ¹/₄ z objemu investic do výroby.

Neváhám říci, že jde o základní odvětví, která ovlivní významně rozvoj celého národního hospodářství a životní úroveň každého občana. Z každé koruny, kterou vydává u nás průměrná rodina, jde 42 hal. na potraviny. Je to méně než v minulosti. Je to však stále příliš mnoho, když uvážíme cíle socialistické společnosti, směřující k zabezpečení všestranného rozvoje osobnosti člověka ve skutečně humanistickém slova smyslu. Chceme, aby při plném uspokojení potřeb pracujících v potravinách zůstávalo v rodinách stále více prostředků i na ostatní potřebu. K tomu ovšem musí naše vlastní výroba potravin růst a tento růst musí být efektivní. Vede k tomu cesta, po níž jdou i ostatní hospodářsky vyspělé země. Je to cesta intenzifikace zemědělské výroby provázená rychlým růstem produktivnosti živé práce v zemědělství. Uvolnění intenzívních faktorů růstu při dalším rozvíjení procesu zprůmyslnění zemědělské výroby je základním smyslem opatření, která přijal na březnovém zasedání ústřední výbor strany.

Vědeckotechnický pokrok, zejména v posledních 15 - 20 letech, prohloubil společenskou dělbu práce a v jistém smyslu zkomplikoval ekonomické procesy. Došlo k tomu i ve vztahu k takovému základnímu oboru lidské činnosti, jakým je výroba potravin. Tento požadavek se nutně týká i průmyslových odvětví, která dodávají výrobní prostředky do zemědělství. Především tato odvětví - strojírenství, chemický průmysl a stavebnictví - by neměla zapomínat na známou direktivu XII. sjezdu: "Pozvednout zemědělství na úroveň průmyslu je především otázkou dalšího plánovitého rozvoje výrobních sil v zemědělství a současně i v těch odvětvích národního hospodářství, která mají růst zemědělské výroby zabezpečovat."

Hospodářská politika směřující k zabezpečení výživy obyvatelstva přestala být politikou omezenou výlučně na jedno odvětví. Jen za toho předpokladu, že dochází k vyváženému rozvoji celého komplexu odvětví, zabezpečujících výživu a jsou-li respektovány požadavky vědeckotechnického pokroku na vnitřní vývoj tohoto komplexu, jen tehdy je možno dosáhnout optimálních výsledků při zabezpečování jednoho ze základních požadavků společnosti.

Nebudu znovu opakovat to, co je rozpracováno v usnesení ústředního výboru a dokumentech, které byly uveřejněny. Omezím se na oblast centrálního řízení zemědělství a výživy.

Předložený návrh zákona předpokládá soustředit řízení zemědělství, potravinářského průmyslu, nákupní a zásobovací činnosti v jednom ministerstvu zemědělství a výživy.

Vytvoření jednoho centrálního řídícího orgánu je především výrazem uplatnění národohospodářských hledisek při zabezpečování jednotné hospodářské politiky v této oblasti. Provedené rozbory přesvědčivě ukázaly, že výroba potravin představuje - počínaje zemědělskou prvovýrobou a konče zpracováním výrobků pro spotřebitele - jediný ekonomický proces, vyžadující nezbytné technické, technologické, územní a časové návaznosti. Jednotné plánovité řízení celého komplexu z centra vyloučí dosavadní resortní přehrady ovlivňující efektivnost celého procesu právě ve sféře vztahů mezi dosud odděleně se rozvíjejícími odvětvími.

Smyslem výroby je konečná produkce pro zcela konkrétního spotřebitele. Jednotným centrálním řízením musíme vytvořit především co nejpříznivější podmínky k tomu, aby odvětví produkující bezprostředně pro spotřebitele (potravinářský průmysl), ve shodě se svými vlastními ekonomickými zájmy, rozvinul užší spolupráci se zemědělskou prvovýrobou k zabezpečení vysoké a jednotné jakosti suroviny, z níž svoje výrobky vyrábí. Vzájemná ekonomická výhodnost, o níž se jedině může taková spolupráce opírat, zvýší opět zájem zemědělských podniků na co nejlepším zpeněžení jejich produkce a tím i výrobě co největšího objemu zemědělské produkce ve struktuře vyžadované - ve shodě s přáním spotřebitele - potravinářským průmyslem.

Jednotný plán vědeckotechnického rozvoje v novém resortu zemědělství a výživy bude moci být zaměřen na řešení styčných problémů mezi zemědělstvím, potravinářským průmyslem, organizacemi služeb a zásobování trhu. Vytvořením jednoho resortu získá na mimořádném významu investiční politika. Budou posílena národohospodářská hlediska v zaměření, struktuře a rozmístění nově budovaných základních fondů. V tom směru půjde například o rozmísťování zpracovatelských průmyslových kapacit v návaznosti na zemědělské velkovýrobní kapacity a krmivářský průmysl na straně jedné a center spotřeby na straně druhé. To vytvoří předpoklady pro snížení společenských nákladů na potraviny v rámci celého zemědělskopotravinářského komplexu.

Na úrovni centrálního orgánu zemědělství a výživy bude rovněž prováděna koordinace souhrnných plánů tržní produkce s plány ostatních navazujících resortů, zejména s vnitřním obchodem, spotřebním průmyslem, zdravotnictvím a dalšími. Kromě toho tvorba komplexního celoresortního plánu dovozu a vývozu umožní větší operativnost v zabezpečování vývozu a také efektivnější využívání dovozu surovin a finálních výrobků pro zemědělství a výživu.

Významné místo v činnosti nového resortu zaujme centrální regulace trhu zemědělskými a potravinářskými výrobky. Dlouhodobá regulace se stane organickou součástí tvorby a realizace dlouhodobého plánu, který bude zabezpečován uvnitř centrálního orgánu v nezbytných hodnotových i naturálních vazbách celého komplexu zemědělství a výživy. Centrálně uplatňovaná krátkodobá regulace musí zvažovat možnosti operativního přesunu rezervních prostředků a bude mít daleko větší prostor než dosud při efektivním využívání operativních ekonomických nástrojů.

Existence jednoho ústředního orgánu zemědělství a výživy vytváří předpoklady pro zvýšení úrovně centrálního rozhodování, především odstraněním prvků nahodilosti, které často pramenily z nedostatku ekonomických informací a z jejich neúplnosti. Mám tu na mysli možnosti, které pro zvýšení reálnosti našich plánů představuje provádění komplexního průzkumu poptávky a nabídky, včetně průzkumu a hodnocení důsledků cenových změn na chování zemědělského výrobce i na chováni spotřebitele.

Nová opatření znamenají - v návaznosti na zdokonalenou soustavu plánovitého řízení - další krok v přechodu na skutečně ekonomické řízení zemědělství a výživy. Ekonomické řízení představuje poměrně jemný mechanismus, který zatím nepříliš dobře ovládáme. Ovládnout ho ovšem musíme a první kroky k tomu byly učiněny. Rozhodování je vždy poznamenáno schopnostmi a zájmy lidí. Může vést - při nevhodném využívání těchto zájmů a schopností a při nevhodné organizaci - k oborové izolovanosti a k snižování efektivnosti právě na styku jednotlivých oborů, ve vztazích mezi nimi. Meziresortní spory pak nastupují tam, kde by mělo jít o spolupráci. Trpí tím společnost, celé národní hospodářství. Nový centrální orgán bude proto prostřednictvím nástrojů ekonomického řízení a ostatně i úpravou příslušných právních předpisů, stimulovat mezioborovou spolupráci všude tam, kde je to žádoucí z celospolečenského zájmu, v zájmu efektivní výroby potravin.

Vědeckotechnický pokrok ovlivňující hloubku společenské dělby práce působí na to, že zabezpečování výživy obyvatelstva se stalo záležitostí řady na sobě závislých a vzájemně se podmiňujících odvětví a činností. Vývoj tedy směřuje k prohloubení kooperačních vztahů, a to jak mezi podniky téhož odvětví a výrobního zaměření, tak i mezi podniky různých odvětví, které ve své činnosti na sebe navazují. Nové ministerstvo zemědělství a výživy bude proto uplatňovat hospodářskou politiku podněcující různá integrační spojení, která mohou v budoucnu sehrát důležitou úlohu ve sféře regulace trhu zemědělských výrobků a potravin.

Prostor pro spolupráci bude vytvářen na všech stupních řízení zemědělství a výživy při současném respektování jak územně výrobního, tak i oborového charakteru vazeb mezi jednotlivými složkami zemědělskopotravinářského komplexu. Na úrovni okresů a krajů umožní tato koncepce úzkou spolupráci s národními výbory jako nejbližšími představiteli státní moci při současném respektování celospolečenských zájmů majících i nezbytné oblastní aspekty, které souvisejí s rozmístěním sil na území státu.

Z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že ministerstvo zemědělství a výživy bude odpovídat především

- za uskutečňování jednotné státní politiky při zabezpečování výroby potravin a výživy lidu,

- za propracování koncepce rozvoje a řízení zemědělství a výživy, za praktické uskutečnění této koncepce na všech stupních řízení,

- za zavádění výsledků domácího i zahraničního výzkumu a za racionální organizaci odvětví,

- za přípravu kádrů schopných na všech stupních řízení tyto záměry realizovat.

Tyto základní úkoly zabezpečí ministerstvo především pomocí soustavy ekonomických nástrojů, plným využitím stávajících vědeckých poznatků a dalším rozvojem vědy a techniky, jakož i svými koncepcemi v oblasti zahraničně obchodní politiky.

Je přitom třeba, aby práce nového ministerstva nevycházela z pouhého spojení činnosti dosavadních tří resortů, ale aby představovala kvalitativně nový orgán, v němž zaniknou úzké resortní zájmy a do popředí vystoupí celospolečenský zájem na komplexním zabezpečování výživy lidu. Výrazem tohoto pojetí práce centrálního hospodářského orgánu je skutečnost, že plně odpovídá za zásobování obyvatelstva potravinami, za uskutečňování pokrokových směrů v zemědělské výrobě v podmínkách obou forem socialistického vlastnictví a za rozvoj potravinářského průmyslu při využívání různých forem ekonomicky účinných integračních vztahů vyžadujících v socialistických podmínkách cílevědomého centrálního usměrňování. V souladu s těmito požadavky nový resort zabezpečí kvalifikované odborné řízení jednotlivých oborů.

Za rozvoj zemědělství a výživy na Slovensku odpovídá v rozsahu své činnosti Slovenské národní radě a ministru zemědělství a výživy pověřenec zemědělství a výživy. Pověřenectvo SNR pro zemědělství a výživu se podílí na odvětvovém řízení resortu v souladu s usneseními ÚV KSČ a vlády.

Proporcionální rozvoj zemědělství a potravinářského průmyslu vyžaduje, aby vedle komplexního plánovitého řízení v centrální sféře a v jednotlivých oborech bylo dosaženo potřebné proporcionality i uvnitř krajů a oblastí. K tomu účelu se předpokládá zřízení krajských správ ministerstva zemědělství a výživy s tím, že podniková sféra v zemědělství bude uzavřena v podstatě v rámci okresů.

Soudruzi poslanci! Československo patří mezi ty hospodářsky vyspělé země, kde požadavek efektivního růstu zemědělské výroby na poměrně omezeném půdním fondu nutí k rozšiřování výrobních zdrojů a k zapojení vědeckotechnického rozvoje do procesu intenzifikace zemědělské výroby. Proto zemědělství zůstává hlavním článkem zemědělsko-potravinářského komplexu. Přijatá opatření jsou další etapou procesu zprůmyslnění zemědělské výroby směřující jak k zabezpečení stability trhu potravin v potřebné skladbě, tak i k dalšímu zlepšení pracovních a životních podmínek pro ty, kdož potraviny pro společnost vyrábějí. Vytvoření ministerstva zemědělství a výživy odpovídá v dané etapě potřebám rozvoje. Hlavní zásady hospodářské politiky nového resortu jsou známy. Spočívají v důsledném a iniciativním uskutečňování usnesení březnového pléna ústředního výboru naší strany. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Mestekovi. Prosím nyní zpravodaje, předsedu zemědělského výboru s. Kučeru, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. V. Kučera:

Soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromáždění, vládní návrh zákona o zřízení a působnosti ministerstva zemědělství a výživy projednal zemědělský a ústavněprávní výbor Národního shromáždění. Poslanci obou výborů konstatovali, že předložený vládní návrh zákona je v souladu s usnesením ústředního výboru KSČ ze dne 23. a 24. března t. r. Zemědělský výbor NS se zabýval nejen oblastí centrálního řízení zemědělství, ale projednal i celý návrh na komplexní řízení odvětví zemědělství a výživy. Dovolte mi proto, abych Vám sdělil některá naše stanoviska k této problematice.

Již v době, kdy jsme projednávali návrh zdokonalené soustavy řízení zemědělství, jsme dospěli k poznání, že bude nutné uvést do souladu novou soustavu se samotnou formou řízení zemědělství. Starý způsob řízení z ministerstva přes výrobní zemědělské správy, jednotlivé organizace a instituce nebyl a není ve svém souhrnu pružný; vytváří zbytečné rozpory a postupem času je stále zřejmější, že se stává brzdou dalšího, rozvoje výroby.

Nový návrh uspořádání zemědělsko-potravinářského komplexu, schválený ÚV KSČ, dosavadní překážky odstraňuje. Podle našeho názoru odpovídá potřebám rozvoje výrobních sil, protože bourá existující přehrady mezi zemědělstvím, zpracovatelským průmyslem a organizacemi služeb a konečně vytváří i podmínky ke zvýšené odpovědnosti u dodavatelských odvětví, ať již se jedná o chemii, strojírenství, stavební výrobu či jiné resorty.

Jsme přesvědčeni, že nyní dojde k rychlému zprůmyslnění zemědělství, což je základní podmínkou dalšího zvyšování intenzity výroby a růstu produktivity práce v zemědělství. Vhodná organizační forma a především nově vzniklé vztahy umožní komplexní řešení rozvoje celého odvětví a povede k žádanému stavu, kdy i na tomto úseku národního hospodářství se v celém rozsahu budou uplatňovat nejnovější poznatky vědecko-technického pokroku.

Při diskusi v zemědělském výboru jsme konstatovali, že naše zemědělská veřejnost zejména přivítá postupné vytváření okresních zemědělských sdružení. Tyto orgány budou jednotlivým zemědělským závodům poskytovat - jak je proponováno - pomoc v oblasti výroby, odbytu i zásobování, budou organizovat různá sdružení, přispívat k rozvíjení všech efektivních forem kooperace a integrace a organizovat tu nejužší spolupráci mezi zemědělskými závody, zpracovatelskými podniky i organizacemi služeb, jakož i vše ostatní, co bude třeba k rozvoji výroby. Nová organizace řízení odvětví zemědělství a výživy se tím i nutně projeví v posílení ekonomické stability i odpovědnosti zemědělských závodů, které jsou hlavním článkem celého zemědělsko- potravinářského komplexu.