Soudružky a soudruzi poslanci, končím svůj
diskusní příspěvek. Doporučuji,
aby předložený návrh zákona o
zemědělské dani byl plénem Národního
shromáždění schválen. Jako předseda
zemědělského výboru Národního
shromáždění budu pro jeho přijetí
hlasovat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Kučerovi. Nyní promluví posl. Karhan.
Posl. Karhan: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci. Projednáváním vládního
návrhu zákona o zemědělské
dani a schválením navrhovaného zákona
uzavíráme okruh změn a opatření
k zdokonalené soustavě řízení
národního hospodářství v zemědělství.
V zemědělství, hlavně v JZD, řada
prvků nové soustavy již své působení
dlouho měla, jako je rozdělení čistého
důchodu a zainteresovanost na výsledcích
vlastní práce a řízení. Nelze
však říci, že i nyní, kdy od 1.
ledna 1967 vstoupí v platnost další prvky nové
soustavy, budou bez dopadu na zemědělské
závody. Naopak, mnoho zemědělských
závodu musí v novém pojetí plánovitého
řízení přeorganizovat hlavně
způsob řídící práce
pokud jde o efektivnost výroby, maximální
využití půdy při úměrných
nákladech a počtu pracovních sil.
Zemědělská daň, která se navrhovaným
zákonem mění od dosavadního způsobu
vyměřování zemědělské
daně, byla a je předmětem široké
diskuse jak v zemědělských závodech,
tak na národních výborech.
Nebylo dosaženo naprosté jednoty názorů
ihned při projednávání jak v jednotných
zemědělských družstvech, tak i v zemědělském
výboru Národního shromáždění.
Dovolte mi, abych se znovu dotkl těch problémů,
které se při projednávání vládního
návrhu zákona o zemědělské
dani pečlivě probíraly. Při hodnocení
dosavadního způsobu placení zemědělské
daně lze říci, že tento způsob
nevyhovuje, a to hlavně proto, že mnohé zemědělské
závody, které leží i v nejúrodnějších
našich oblastech, nevyužívaly maximálně
úrodnosti půdy a nedosahovaly maxima výroby
a nijak způsob placení zemědělské
daně je k tomu nemohl přimět.
Mnohdy byla mezi zaostávajícími závody
i ta jednotná zemědělská družstva
i státní statky, které hospodaří
a hospodařily na výborných půdách
i v dobrých přírodních podmínkách.
Příklady mohu uvést i v mém volebním
obvodu. I když takto hodnotíme a odsuzujeme dosavadní
způsob placení zemědělské daně,
nechceme, aby byl pochopen nový navrhovaný zákon
tak, že chceme zemědělské závody
poškodit, právě naopak.
Navrhovaná daň z pozemků stanovená
pevnou složkou daně je správná, a to
z toho důvodu, že má přispět
jako jeden ze stimulů k tomu, aby bylo dosaženo maximálního
využití úrodnosti půdy jako hlavního
zdroje výroby. Rovněž je správné,
že jsou rozděleny katastry obcí do přírodních
stanovišť a výše daně je stanovena
podle úrodnosti půdy jednotlivého přírodního
stanoviště.
Jsou právem zvýhodněny závody se špatnou
bonitou půdy a horší oblasti, které
platí nízkou základní sazbu daně
nebo jsou vůbec od ní osvobozeny. Je nutno říci,
že řada zemědělských závodů
nesouhlasí s navrhovaným zařazením.
Jde hlavně o závody, které jsou zařazeny
do vyšší platební kategorie a žádají
prozkoumání správnosti zařazení.
Snahou nás všech jest dosáhnout toho, aby zařazení
závodů a obcí podle přírodních
stanovišť bylo správné a spravedlivé
s přihlédnutím ke všem ukazatelům.
O ustavení komise na prozkoumání správnosti
se mluvilo již ve zprávě zpravodaje.
Jako druhá část daňového odvodu
vedle pevné sazby daně z pozemků je navržena
daň z důchodu jako pohyblivá složka
daně. Touto daní budou zatíženy ty zemědělské
závody, ve kterých průměrný
měsíční důchod připadající
na jednoho stálého pracovníka je vyšší
než 1000 Kčs. Tato část vládního
návrhu byla velmi široce projednávána
v zemědělském výboru Národního
shromáždění, který doporučoval
vyšší základ průměrného
měsíčního důchodu na jednoho
pracovníka než 1000 Kčs. Zdůvodňoval
právem, že je nutné přihlížet
k tomu, že mzdy pracovníků v zemědělství
je nutno řešit vzestupnou tendencí s přihlédnutím
ke společenské naléhavosti a ke zvláštnostem
zemědělské výroby, které jsou
horší než v ostatních odvětvích
národního hospodářství. Proto
je oprávněný požadavek, aby byl zdanitelný
základ daně vyšší.
Doporučuje při projednávání
vládního návrhu zákona, aby celá
daň v plné výši 100 % byla poukazována
jako mimořádný příjem do fondu
rozvoje rezerv toho národního výboru (případně
několika národních výborů),
kde je sídlo a půda zemědělského
závodu. I když se zdánlivě jeví,
že nebudou finanční prostředky řádně
stejnoměrně rozloženy, zemědělský
výbor Národního shromáždění
doporučuje plénu Národního shromáždění
takto navrhovaný zákon schválit. Jsme si
vědomi, že národní výbory tam,
kde jsou dobré zemědělské závody,
vykonaly veliký kus práce pro jejich konsolidaci.
Dosud tuto práci vykonávaly národní
výbory jen s uvědomělou povinností,
aniž byly nějak zvláště za tuto
práci honorovány a zvýhodněny.
Při projednávání zákona o národních
výborech chceme nejen vyzvednout význam práce
národních výborů na vesnici, ale chceme
i podpořit jejich pravomoc a autoritu. Chceme, aby národní
výbory více a rychleji usilovaly a uskutečňovaly
rozvoj vesnice hlavně pro stabilizaci kádrů
v zemědělství, pro získání
mladých pracovních sil do zemědělské
výroby a aby se přímo i úpravou prostředí,
zřizováním služeb a řadou jiných
organizačních opatření podílely
na zvyšování zemědělské
výroby. Z tohoto důvodu je naprosto správné,
aby celá tato částka, tj. 100 % daně
z důchodu připadla jako mimořádná
dotace do fondu rozvoje rezerv národního výboru
ve své obci.
Zemědělský závod, který ještě
této úrovně nedosáhl, bude mít
tak v národním výboru jistého pomocníka,
který bude usilovat o jeho rozvoj, protože bude na
výsledku práce zemědělského
závodu zainteresován. Rovněž bude snaha
národního výboru podpořit zemědělský
závod, aby měl kvalifikované pracovníky
v dobré věkové skladbě, protože
bude zainteresován na tom, aby byl průměrný
výdělek pracovníků v zemědělství
co možná nejvyšší.
Máme za to, že je to správný postup
uplatňovaný současně i s denivelizaci.
Široce prodiskutovaná správnost úhrady
daně z obratu pro JZD je rovněž velmi závažnou
věcí. Je správná formulace daňového
odvodu tak, aby v žádném případě
nebyl podlomen zájem o zemědělskou výrobu.
Kladně lze hodnotit to, že nepodléhají
této dani žádné zemědělské
přebytky, zelenina, brambory a jiné, pokud jejich
volný prodej nebyl uskutečněn za vyšší
ceny, než jsou stanoveny ceny nákupu. Kladně
lze hodnotit to, že nepodléhají této
dani zemědělské produkty, které se
uskutečňují prodejem členům,
pracovníkům, produkty, které nepřesáhly
vyšší ceny než ceny nákupu. Rovněž
kladně zhodnotil zemědělský výbor
nezdanění těch zemědělských
produktů, které se prodávají mezi
zemědělskými závody. Je správné,
že na tyto i volně prodané produkty, pokud
nebyly prodány za vyšší ceny, než
jsou ceny nákupu, se daň nevztahuje.
Toto rozhodnutí nebrzdí nijak zemědělské
závody v tom, aby se snažily vyrobit co možná
nejvíce a nabídnout zemědělské
výrobky i k volnému prodeji, naopak tato snaha je
podpořena.
Závěrem bych poukázal na to, že můj
diskusní příspěvek nemusí být
a nebude kladně hodnocen širokou veřejností,
protože zdůvodňuje klady navrhovaného
zákona, který ukládá platební
povinnost. Tyto povinnosti se jistě mnohde a vždy
posuzují jako nepříjemné. Pamatuji,
a pamatujete i vy, že jsme dříve někdy
žili v představách, že nás naše
společnost zbaví této nepříjemnosti,
zvláště placení daně a jiných
nemilých věcí. Jistě tato hesla neměla
nic společného s řádným hospodařením
státu ve prospěch národního hospodářství
a celku.
Chápeme situaci a jsme si vědomi toho, že i
zemědělství přes mnohé nedostatky,
které má a musí řešit rozvojem
progresívní zemědělské výroby,
neustálým hledáním nových forem
práce, využitím všech vložených
prostředků do výroby a řadou jiných
opatření, jak uvedl v diskusním příspěvku
předseda zemědělského výboru
soudruh Kučera, má povinnost odvést ve formě
zemědělské daně státu to, co
státu patří.
Doporučuji Národnímu shromáždění
navrhovaný zákon ku schválení a budu
pro jeho přijetí hlasovat.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Karhanovi. Promluví posl. Borůvka.
Posl. Borůvka: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci! V tomto roce je to už třetí speciální
zemědělský zákon, který projednáváme
jako příští součást nových
forem a vztahů ve způsobu řízení
zemědělství i přístupu ostatních
odvětví národního hospodářství
k zemědělské výrobě na základě
rovného s rovným.
Za prvé, to byl zákon o ochraně půdního
fondu, záchraně půdy jako základního
činitele existence společnosti. A přiznejme,
že i tady zemědělské závody si
uložily povinnost platit za použití půdy.
Za druhé, to byl zákon o pojišťovnictví
a hmotném pojištění zemědělských
závodů, které jako jediné bylo povinné
pro zemědělské závody. Souhlasili
jsme, protože je třeba získat asi 500 mil.
Kčs na úhradu pro slabá JZD, a to tehdy,
když jim hrozí pohroma z neúrody z příčin,
které nelze pojistit, tzn. pro sucho, mokro, prostě
pro objektivní činitele, se kterým zemědělská
výroba musí vždycky počítat.
A nyní dnešní zákon o zemědělské
dani. Není nový. Daň JZD platí již
několik let, jenže z tržní produkce bez
ohledu na výrobní náklady od jednoho procenta
do dvanácti procent. Daň se tedy platila a bude
platit, i když každý z nás zná
rozhodně příjemnější věci
na tomto světě, než je placení daní.
Nikdo nikdy na světě, žádné vládě
ani parlamentu za požadované a předepsané
daně nepoděkoval a my musíme také
vzít na vědomí, že nám družstevníci
a pracovníci státních statků a zejména
oni drobní držitelé půdy za to stavět
slavobránu nebudou. A já se ptám: Oč
lehčí má dnes ministr financí práci
s výběrem daní? My přece pamatujeme,
že to byly desítky exekutorů, kteří
běhali po vesnicích a zabavovali krávy a
kdejaké svršky a dávali dohromady po stokorunách
daně. A dnes JZD i státní statky samy si
spočítají daň a podle předem
stanoveného alikvotního dílu ve přesných
třech splátkách také samy do státního
rozpočtu odvedou, a to ne stokoruny; tady jde o statisícové
a miliónové částky. Mám za
to, že v tomto případě je třeba
i tady vyslovit veliké uznáni pro takovýto
vývoj placení daní ze strany zemědělského
sektoru.
V čem je rozdíl proti starému zákonu,
to už uváděl s. ministr Dvořák,
i zpravodaj i dva předřečníci, s.
Kučera i s. Karhan. Já, soudružky a soudruzi
poslanci, považuji za nutné vyzvednout onen fakt,
který je docela novým rysem vztahů, na jedné
straně jednotlivých ministrů a vlády
a na straně druhé poslanců Národního
shromáždění, tj. vzájemné
posuzováni reálné skutečnosti a z
toho vyplývajících přijatelných
řešení na bázi dobré spolupráce
vlády a Národního shromáždění,
těchto vrcholných orgánů naší
republiky. A přitom zdůrazňuji, že dvojnásob
důležité je to proto, že v případě
zemědělské daně šlo o hotové
peníze a v tomto případě žádný
ministr financí ani vláda kdekoli na světě
se s nikým tuze ráda nebaví. Dohody o úpravách
zákona o zemědělské dani jsou toho
názorným příkladem a já konstatuji
s odpovědností a rád, že je to správná
cesta právě teď při zahájení
nové soustavy. Půjdeme-li po ní dál
a důsledně, bude to opravdu záruka úspěšné
realizace zásad řízení národního
hospodářství pro blaho země a všeho
lidu. Poslanci přinášejí do výborů
a plenárního zasedání stovky návrhů,
podložených praxí a snahou co nejdříve
se zbavit přechodných problémů národního
hospodářství. Jsme si ovšem vědomi,
že každá krajnost je nedobrá, ba škodlivá.
Jsme si vědomi, že mnohdy sebelepší návrh
z našeho pohledu musíme přizpůsobit
situaci komplexu problémů národního
hospodářství. Ovšem v hledání
a konečné dohodě, kde s odpovědností
za celé národní hospodářství
dojdeme k řešení, je, myslím, onen úhelný
kámen výstavby naší socialistické
společnosti.
A teď mi dovolte několik slov, v čem je tedy
podstata úpravy daně. Spočívá
v tom, že v té důchodové části
čím více budeš vyrábět,
prodávat a tržit, tím bude také stoupat
alikvotní díl důchodové daně.
To je logické. Přece žádný ministr
financí na světě neumí odčerpat
daně z toho, kde je málo nebo nic. Důležitá
však je skutečnost, že lidé na vesnici
na vlastní oči uvidí, že se tyto peníze
neztrácejí v bezednu celého národního
hospodářství, i když - pravda - se tam
také ztratit nemohou, ale přece je uvidí
a věří tomu, co vidí, a jsou ochotni
z nich dále tvořit.
Pohyblivá část daně je vlastně
daň ze mzdy a bude se tedy platit stoprocentně místním
národním výborům do fondu rozvoje
mimo řádný rozpočet. O tom podrobně
hovořil posl. Karhan. Jenom chci ještě jednu
věc zdůraznit. Co nás k tomu vedlo? Chceme
posílit sebevědomí poslanců MNV, aby
rozhodovali o konkrétních případech
na konkrétní situaci za hotové peníze,
které mají před sebou a na které jim
nikdo nemá právo sáhnout; chceme odbourat
subjektivnost nadřízených národních
výborů, zejména okresních a krajských,
protože až dosud byla situace taková: Čím
více jsi dřel a tvořil, tím více
jsi vyprodukoval, a tak tím více odveď! Zásady
dané zákonnou úpravou vztahů jako
právní normy jsou nedotknutelné až do
chvíle, kdy je, jakmile zastaraly, třeba pozměníme,
ale vždycky se souhlasem obou partnerů.
Uvedu vám příklad z naší vesnice.
V roce 1960 tam bylo pět národních výborů,
jejichž celkový řádný rozpočet
činil dohromady 145 000 Kčs a všech pět
družstev ještě nesloučených platilo
necelých 100.000 Kčs na dani. V roce 1966, tedy
za šest let, kdy se národní výbory v
roce 1960 sloučily a kdy se sloučila v jedno i družstva,
takže jeden národní výbor obhospodařuje
pět vesnic, dostává na celý rozpočet
75.000 Kčs a družstvo platí přes 1 mil.
Kčs na dani. To nás vedlo také k tomu, abychom
v tomto případě dali pozor na všelijaká
posuzování toho, kdo je bohatý a komu se
může občas více, než je zdrávo,
pustit žilou.
Proč je třeba, abychom se dívali reálně
na situaci? Zatím, jak už bylo konstatováno
- s. Kučera o tom hovořil - je všeho na trhu
dost. Vánoční trh je plně zásoben
a k naší hrdosti dokonce možno říci,
že lépe potravinářským zbožím
než zbožím spotřebním. A i to je
věc, kterou je nutno přičíst správně
a objektivně zemědělské výrobě.
Ale za prvé v roce 1968 odejde do důchodu ze zemědělství
96.000 lidí. A to je pouze začátek. V roce
1969 další a další v roce 1970, takže
se počítá, že odejde do důchodu
asi kolem 200.000 až 240.000 lidí. Bude třeba
obnovy pracovních sil a k tomu je třeba peněz.
Za druhé: Včera zasedal zdravotní výbor
Národního shromáždění,
bylo velmi poučné a zajímavé poslouchat
jednání zdravotního výboru, ale nutilo
k zamyšlení nad tím, že nejvíce
nemocnosti z povolání je v zemědělství
a tvoří celých 40 % Jaké že tedy
prostředí je v zemědělské výrobě,
když fakta hovoří, a to velmi výstražnou
řečí?
Za třetí: Je potřebí změnit
prostředí na vesnici, spolu s národními
výbory opravit cesty, chodníky, osvětlení,
vybudovat mateřské školy a jesle, kulturní
zařízení a sportovní zařízení,
a co mně vždycky leží v hlavě,
když se dívám na televizi, a vidím tam
různé sportovní kluby a říkám
si: Nás je v zemědělství 1.100.000
a my nemáme ani jeden sportovní klub gymnastů
nebo takový, který by jel na Olympijské hry
nebo který by zápasil v prvé nebo ve druhé
lize nebo v divizi.
Je nás tam milión sto tisíc. Myslím,
že výroba musí tyto věci uvést
na správnou míru a že právě tyto
peníze, které na vesnici z důchodové
daně budeme dávat, vytvoří základnu
pro nové vztahy, nový přístup a celou
novou situaci, a to i vztahy mezi mladými v tomto ohromném
počtu lidí, kteří pracují na
půdě, kteří vyrábějí
potraviny, nezbytné hodnoty.
Dovolte mi ještě připomínku k obratové
dani. Souhlasíme s tím, že budeme nyní
rovnocennými partnery. Nikdo nám už nebude
moci říkat, že neplatíme obratovou daň,
že jsme něčím, co se vydržuje a
na co je třeba stále platit. Přesto bych
však upozornil na jednu věc, zejména naše
soudružky. Život ukáže, je-li správné,
abychom tak příliš trvali na strnulé
zásadě obratové daně tam, kde se budou
prodávat přebytky zemědělské
produkce, jestliže se ukáže jejich okamžité
množství. Upozorňuji vás, aby pak zase
nehnily třešně, nekazila se zelenina, abychom
neměli problémy třeba s kuřaty atd.,
když jich bude přebytek. Družstva postižená
obratovou daní budou pasívně přihlížet,
protože pro ně bude lepší dostat od nákupních
podniků na základě smluv peníze a
zboží nechat na poli s tím, že se zkazí.
Nedávno jsem viděl v JZD Chýně na
okrese Rychnov, že zelí je lépe nechat na polích
s tím, že se nesmí použít pro konzum.
Zákon o zemědělské dani staví
teď zemědělskou výrobu a v ní
pracující lidi na stejnou úroveň v
celém národním hospodářství.
Je třeba konstatovat z tribuny Národního
shromáždění, že: