Naše poľnohospodárstvo by malo dostávať
také kvalitné priemyslové hnojivá,
stavebné kapacity, aby nebola obmedzovaná investičná
výstavba a rýchlejšie by mali byť vybudované
služby pre poľnohospodárske závody. Súlad
novej ekonomickej sústavy riadenia poľnohospodárstva
s materiálno-technickým zabezpečením
potrieb rozvoja poľnohospodárstva je nutný.
Končím spravodajskú správu a s celou
zodpovednosťou a menom ústavnoprávneho výboru
NZ, výboru NZ pre národné výbory,
výboru pre plán a rozpočet a najmä menom
poľnohospodárskeho výboru NZ odporúčam
plénu Národného zhromaždenia predložený
návrh zákona o poľnohospodárskej dani
prerokovať a schváliť!
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
poslanci Žilinskému. Do rozpravy jsou přihlášeni
poslanci Kučera Václav, Karhan Jaroslav, Borůvka
Josef a Illa Josef. Dávám slovo posl. Kučerovi.
Posl. NS s. Kučera: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci! Zpravodaj posl. Žilinský vysvětlil
naše stanovisko k zákonu o zemědělské
dani. S jeho vývody plně souhlasím a chtěl
bych ještě ve svém diskusním příspěvku
některé z nich podtrhnout.
Při projednávání zdokonalené
soustavy plánovitého řízení
zemědělství při jednání
o vládním návrhu zákona o pojišťovnictví
a konečně při jednání o zákonu,
kterým se dnes zabýváme, šlo nám
o to, aby ekonomická soustava řízení
vytvářela příznivé podmínky
pro splnění usnesení XIII. sjezdu KSČ
o rozvoji zemědělské výroby.
Členové zemědělského výboru
NS jsou ve své většině funkcionáři
zemědělských družstev, a je proto přirozené,
že ke kladům i problémům soustavy nebyli
lhostejní. Při našich jednáních
se často rušně diskutovalo, neboť soudruzi
poslanci si hned promítali, jaké budou důsledky
toho či onoho opatření pro jejich zemědělský
závod.
Mnohé připomínky poslanců byly akceptovány
a také úzká spolupráce s funkcionáři
ministerstva zemědělství a ministerstva financí
nám umožnila jednotlivé návrhy dotvářet
ještě před jejich schválením
ve stranických a vládních orgánech.
Při projednávání vládního
návrhu zákona o zemědělské
dani jsme např. požadovali, aby prostředky
plynoucí z důchodové daně byly ponechány
místním národním výborům.
Tento náš požadavek je oprávněný,
neboť umožní národním výborům
disponovat s určitými prostředky, což
samo o sobě povede ke zvýšení aktivity
místních národních výborů
a k celkovému oživení politické práce
na vesnici.
Viděli jsme to v Bulharsku při návštěvě
naší parlamentní delegace. Tam národní
výbory disponují s obdobně získanou
částkou a za účasti občanů
rozhodují, co se dříve nebo později
v obci vybuduje. Tato praxe se v Bulharsku velmi osvědčuje.
Bulharské vesnice jsou upravené, čisté
a snad samo toto prostředí zde přispívá
ke spokojenosti občanů.
Jsem přesvědčen o tom, že prostředky,
které získají naše národní
výbory z důchodové daně, budou spravovány
s péčí řádných hospodářů
a účelně vynakládány. Není
totiž pochyb o tom, že je jich na vesnici třeba.
Jak je všeobecně známo, máme v jednotných
zemědělských družstvech nedostatek pracovních
sil. Chybí nám zejména mladí a kvalifikovaní
pracovníci a na některých vesnicích
je již stav v pracovních silách tak vážný,
že zabraňuje efektivnímu využívání
základních a oběžných prostředků,
které máme v zemědělství k
dispozici, což je mnohdy hlavní příčinou
neúspěšného hospodaření.
Tato situace se ještě zhoršuje pokračujícím
odchodem stálých pracovníků a při
zaostávání komplexní mechanizace vede
k tomu, že i normální výroba musí
být zabezpečována brigádnicky pracovníky
z jiných odvětví. Tak je tomu zejména
na Lounsku, Chomutovsku a i v jiných oblastech našeho
státu.
Řešení tohoto problému v zemědělství
je o to složitější, že rozpor mezi
potřebou a zdroji pracovních sil je rozporem celého
našeho národního hospodářství.
Jak jsem si ověřoval, nová soustava zdokonaleného
způsobu řízení národního
hospodářství tento rozpor řeší
velmi pomalu a dosud ne ještě zcela úspěšně.
Pracovní podmínky v zemědělství
jsou stále ve srovnání s jinými odvětvími
podstatně horší a lidé to přirozeně
vědí. V živočišné výrobě
působí vedle nedostatku volného času
nepříznivě i nepříjemné
pracovní prostředí. V rostlinné výrobě
se střídají období značného
vypětí pracovníků v sezónních
pracích s obdobími vegetačního klidu,
kdy je nedostatek práce a tím i menší
možnost výdělku.
Kromě toho v řadě našich JZD není
zaručena pracovníkům placená dovolená
jako v jiných odvětvích. Také ostatní
podmínky života na vesnici, např. zásobování,
vybavení službami, mateřskými školami,
zdravotní péčí, kulturními
zařízeními apod. jsou horší než
ve městech. Touto situací se musíme zodpovědně
zabývat. Já si osobně myslím, že
v tomto směru se dosud od XIII. sjezdu neudělalo
tolik, kolik bylo třeba. Proto jsem se při projednávání
zákona o zemědělské dani v našem
výboru plně stavěl za to, aby prostředky
z pohyblivé části daně zůstaly
národním výborům k dispozici pro řešení
pracovních a životních podmínek na vesnici.
Musím také říci, že si velmi
vážíme každého rozhodnutí
ministra financí s. Dvořáka a samotné
vlády.
Soudružky a soudruzi poslanci, na dnešním zasedání
předsednictva Národního shromáždění
jsme byli informováni o plnění plánu
v národním hospodářství. Tam
doslova stojí:
Objem hrubé zemědělské výroby
dosáhne v roce 1966 podle předběžného
propočtu dosud nejvyšší předválečné
úrovně. Proti loňskému roku, který
byl ovlivněn neúrodou, se celkový objem hrubé
zemědělské výroby zvýší
o 10 %, z toho rostlinná výroba bude vyšší
o 20,5 % a živočišná výroba o 1,6
%.
Pro živočišnou výrobu při plnění
celkem je letos charakteristický rychlejší
rozvoj skotu před ostatní živočišnou
výrobou, což je nesporně velmi kladný
ukazatel. Rozhodně bude třeba tendenci přednostního
rozvoje chovu skotu dále podporovat. Podle údajů,
které jsme obdrželi, bude nákup skotu překročen
asi o 20.000 tun, jatečné drůbeže asi
o 4000 tun a mléka o 50 mil. litrů. V nákupu
jatečních prasat nebude plán nákupu
splněn o 5000 tun.
Přes značné problémy je z těchto
čísel vidět, že plnění
plánu zemědělské výroby je
úspěšné a je možné říci,
že si v zemědělství vedeme dobře,
obzvláště když tam uplatníme některé
způsoby hmotné zainteresovanosti.
Dovolte mi v souvislosti se zaváděním zdokonalené
soustavy řízení zemědělství,
jehož nedílnou součástí je zemědělská
daň, chci ještě hovořit o cestách
rozvoje zemědělské výroby, jak to
vidím nejen z funkce předsedy zemědělského
výboru Národního shromáždění,
ale i ze své funkce v JZD.
Při projednávání ekonomické
soustavy řízení zemědělství
na několika schůzích zemědělského
výboru jsme poznali, že propočty nové
ekonomické soustavy se nepříznivě
promítnou v hospodaření některých
skupin JZD.
Je nepochybné, že pracovníci, kteří
novou soustavu připravovali, prováděli podrobné
analýzy situace, zkoumali různorodost a mnohostrannost
podmínek zemědělské výroby
v naší zemi a vyvíjeli vůbec maximální
úsilí, aby novou soustavu těmto velmi rozdílným
a rozličným podmínkám přizpůsobili.
I když měli k dispozici nejnovější
početní techniku, tuto mnohostrannost a mnohotvárnost
podmínek se jim nepodařilo a ani nemohlo podařit
vystihnout.
Dnes stojíme před skutečností, že
nová soustava řízení zemědělství
bude pro ekonomiku některých zemědělských
závodů příznivá a na jiné
bude opět dopadat tvrdě.
Když jsme o těchto otázkách diskutovali,
někteří předsedové JZD například
říkali, že v současné době
omezují nákup nových strojů, nebudou
kupovat průmyslová hnojiva, neboť především
musí zajistit prostředky pro plynulou reprodukci
výroby ve stejném rozsahu jako v předcházejících
letech a prostředky pro výplaty družstevníkům.
Tyto názory jsou pochopitelně v rozporu s linií
strany na intenzifikaci zemědělské výroby
a zvyšování produktivity práce. Při
zavádění nové soustavy řízení
zemědělství podobné závěry
nemůžeme činit. Podle mého soudu máme
ve všech zemědělských závodech
velké rezervy, které musíme lépe než
dosud využívat.
Na našem okrese ve škole pokrokových zkušeností
jsme se těmito otázkami zabývali. Dospěli
jsme zde k závěru, že když v naší
bramborářské oblasti jsou rozhodující
plodinou brambory, jsou také rozhodující
i pro získání potřebných finančních
prostředků z rostlinné výroby.
Přitom ceny brambor jsou stanoveny tak, že výroba
brambor v řadě zemědělských
závodů nebude rentabilní. Podle předběžných
odhadů se má na našem okrese výměra
ploch brambor snížit o 2000 hektarů. To je
jistě velmi vážná záležitost.
Bramborů jako krmných a průmyslových
plodin i jako základní potraviny pro naše obyvatelstvo
je nezbytně třeba. Jestliže provedené
odhady jsou seriózní, bylo by za takové situace
nejjednodušší žádat zvýšení
nákupních cen brambor. Když jsme si však
ujasnili celou problematiku, řekli jsme si, že takový
požadavek za současné situace nemůžeme
vznést.
Jestliže bychom my, výrobci, žádali zvýšení
nákupních cen, mělo by to za následek
nezbytné zvýšení i maloobchodních
cen, a to by bylo přece v rozporu s usnesením vlády
a se stanoviskem naší strany. Nemůžeme
si dovolit zvyšovat maloobchodní ceny u těchto
potravin, které jsou základními potravinami
pro široké vrstvy našich pracujících.
Proto jsme došli k závěru, že východisko
z dané situace musíme hledat ve výrobě,
v možném zvýšení hektarových
výnosů a snížení nákladů
na výrobu. To v rámci jednotlivých zemědělských
závodů ovšem ve větším rozsahu
není možné, neboť je možné
dosáhnout jen dílčích výsledků.
Je nutné tedy přenést působení
všech ekonomických nástrojů, cenového
mechanismu do vnitropodnikové sféry.
Rozhodli jsme se proto vytvořit sdružení podniků
Havlíčkobrodska pro pěstování
brambor, protože to je za dané situace jediné
východisko. Možná, že budou mít
soudruzi na ministerstvu zemědělství k našemu
návrhu na zřízení tohoto sdružení
určité výhrady, ale podle našeho názoru
je to jediné možné řešení
a doufám, že je v plném souladu s usnesením
XIII. sjezdu naší strany.
Nám jde o to, aby se v této oblasti, která
má vhodné přírodní podmínky
pro pěstování této plodiny, brambory
i nadále mohly pěstovat a aby jejich výroba
byla nejen společensky efektivní, ale aby také
byla efektivní pro samotné výrobní
závody. Jsme přesvědčeni o tom, že
forma sdružení zemědělských závodů
nám umožní, abychom vyrovnali dopady cen na
jednotlivé zemědělské závody
a zavedli v samotné výrobě určitou
specializaci. Samozřejmě, že prostředky,
které získáme, budeme rozdělovat podle
předem schválených a dohodnutých pravidel.
Dále nám jde o to, abychom lépe než
dosud využívali odborníků. Kdybychom
měli jít nadále cestou, která se dodnes
razí, že by v každém JZD měli být
3 až 4 inženýři, nebyla by to pro nás
cesta schůdná a efektivní. Jestliže
máme odborníka, který skutečně
něco umí, musíme jej dobře zaplatit
a zároveň se snažit, aby byl plně využit,
aby dosah jeho práce byl co nejširší.
Podle našeho názoru využijeme špičkových
odborníků nejlépe v mezidružstevních
podnicích. Zde se budou moci nejlépe pěstitelé,
výživáři, agronomové plně
uplatnit.
V souvislosti se zaváděním zdokonalené
soustavy řízení zemědělství
vystupuje do popředí i komerční činnost.
Dnes je takový stav, že nestačí jenom,
abychom vyrobili kvalitní produkty, ale dnes se musíme
také snažit o to, abychom tyto produkty výhodně
prodali.
Mnohdy proti našim partnerům ve výkupních
organizacích nemáme lehkou pozici. Myslím,
že nemá vůbec žádný význam
hovořit o nutnosti vytvořit odběratelsko-dodavatelské
vztahy založené na seriózním přístupu
dodavatelů k odběratelům a opačně.
Jestliže totiž budu dělat ředitele výkupu,
škrobárny apod., bude mi v současné
době více než kdy jindy záležet
na zájmu mého podniku. Zrovna tak jako mi záleží
nyní na mém JZD.
Rozhodně nelze, soudružky a soudruzi, očekávat,
že bychom ihned změnili myšlení lidí
tak, aby napřed hleděli na celkové zájmy
a teprve potom na zájmy svého podniku. Podle mého
názoru soulad mezi společenskými a podnikovými
zájmy musí být dán rovnocennými
podmínkami a musí být postupně probojován.
Říkám zcela otevřeně, že
sdružení podniků pro pěstování
brambor nám bude prospěšné i z tohoto
hlediska, protože jako funkcionáři jednotlivých
zemědělských závodů nejsme
schopni čelit monopolismu výkupních organizací.
Ke zvýšení zemědělské
výroby, v našem případě výroby
brambor, nám musí pomoci specializace. Výsledky,
kterých bylo dosaženo na Tachovsku i v řadě
jiných okresů, ukazují, že je možno
v zavádění specializace postupovat opravdu
rychle.
Myslím, že základní podmínkou
urychleného postupu zavádění specializace
zemědělské výroby bude zřízení
příslušných sdružení. Rozšířit
bude nutné i vzájemnou kooperaci a rychleji než
dosud zavádět vnitropodnikovou a podnikovou specializaci
jednotlivých zemědělských závodů.
Do určité míry ztěžuje postup
při zavádění specializace nutnost
přestavby hospodářských zařízení
jednotlivých zemědělských podniků
a výstavba nových zařízení,
která jsou pro specializaci nezbytně nutná
(např. vybudování velkodrůbežáren,
velkovýkrmen, společných skladů, sušáren
apod.).
Přestože k zavedení specializace jistě
přispějí i ekonomické nástroje
nové soustavy, subvence, úvěry atd., doporučoval
bych, aby ministerstvo zemědělství a lesního
hospodářství se těmito otázkami
daleko účinněji než dosud zabývalo.
Zároveň bude třeba, aby systém řízení
zemědělství byl v souladu s materiálně
technickým zabezpečením potřeb zemědělství,
jak se již konec konců o tom poslanec Žilinský
zmínil. V této souvislosti bych chtěl připomenout,
aby se v jednotlivých výborech Národního
shromáždění nezapomnělo na významné
usnesení předsednictva NS k zabezpečeni rozvoje
zemědělské výroby, přijaté
po zasedání pléna ÚV KSČ k
zemědělským otázkám.
Soudružky a soudruzi poslanci, minulý týden
jsem se zúčastnil jednání sjezdu Svazu
zaměstnanců v zemědělství,
lesním a vodním hospodářství.
V rozhovorech s jednotlivými delegáty i z jejich
vystoupení v diskusi jsem měl přes kladné
pocity dojem, že budeme muset daleko důkladněji
seznamovat funkcionáře a pracující
s naší zemědělskou politikou, účinněji
než dosud dělat propagační práci
k zabezpečení realizace sjezdových usnesení.
Stává se totiž, že lidé, kteří
nemají dost zkušeností, ztrácejí
někdy perspektivu a nevědí, jak dále.
Kladem však je, že nám v našich socialistických
zemědělských závodech vyrostla řada
vedoucích pracovníků, kteří
jsou odhodláni důsledně realizovat politiku
strany na vesnici. Myslím proto, že by v současné
době nebylo správné zaměřit
energii funkcionářů jen na propočty
dokazující, zda je či není soustava
ekonomicky výhodná, ale naopak bude třeba
jasně všem říci, že nyní
nastává období, kdy právě vedoucí
pracovníci družstev a statků mají příležitost
dokázat, co umějí udělat pro rozvoj
výroby a celkový rozkvět svého závodu
i obce.
Vím, že nás, zemědělce, nečeká
nyní snadné období. Budeme se muset i nadále
potýkat s dodavateli i odběrateli, budou nám
ještě nějaký čas chybět
lidé a setkáme se ještě s řadou
dalších obtíží.
Je však nepochybné, že se nyní před
zemědělstvím otevírají do široka
dveře k růstu intenzity zemědělské
výroby. Využití možnosti zdokonalené
soustavy plánovitého řízení
zemědělství nezbytně povede ke zvyšování
produktivity práce i snižování vlastních
nákladů. Přitom hodně bude záviset
na tom, jak v jednotlivých okresech a zemědělských
závodech vedoucí funkcionáři rozpracuji
úkoly dalšího rozvoje zemědělství
a zda naleznou účinné cesty ke splnění
stanovených cílů XIII. sjezdu strany. Bude
záležet na tom, jak budeme nadále umět
rozvíjet politickou práci mezi lidmi na vesnici,
jak vhodně budeme spojovat hmotné i morální
zájmy ke zvýšení pracovní i společenské
aktivity našich občanů.