Také vodní doprava bude ve 4. pětiletém
plánu modernizována. Bude orientována především
na pokrokové tlačné jednotky a na říčně
námořní lodě a rozšíříme
lodní park asi o 250 plavidel různé velikosti.
Musí se též dbát i na údržbu
splavných vodních toků a usplavňování
dalších úseků. Proto má být
rekonstruována Labsko-Vltavská vodní cesta,
aby umožnila zásobování přilehlých
závodů hromadnými substráty, zejména
uhlím až do Pardubic. Cílem tedy je zvyšovat
podíl lodní a letecké dopravy na celkových
přepravních výkonech.
Ministerstvo dopravy je odpovědno i za nepřímo
řízené obory dopravy, jež spadají
do pravomoci národních výborů. Silniční
doprava zaujímá v národním hospodářství
velmi významné postavení, což lze dokázat
alespoň těmito údaji:
V uplynulém roce přepravila silniční
doprava 72,2% z celkového objemu přepravovaného
zboží v tunách. Přitom na objemu silniční
dopravy se veřejná doprava podílí
zhruba 34% v tunách a více než 50% v tunových
kilometrech. V autobusové dopravě v r. 1965 činil
podíl v přepravených osobách 74%
a v provedených osobových kilometrech 46,1%. Nutno
věnovat pozornost i rozvoji mezinárodní kamionové
dopravy, která v sobě spojuje nesporné výhody
rychlosti a pohotovosti spolu se značnými devizovými
úsporami.
V čem spočívají problémy rozvoje
silniční dopravy? Je to především
stav automobilového parku, který nevyhovuje současným
potřebám, pokud jde o technickou úroveň,
o tonážní skladbu a fyzickou opotřebovanost.
Je citelný nedostatek užitkových vozidel o
nosnosti do 3 tun a jízdních souprav pro mezinárodní
dopravu. Vozový park v nákladních automobilech
a zejména v autobusech není dostatečně
obnovován. Opotřebovanost dopravních prostředků
činí velmi vysoké procento. To vede k požadavku
řešení koncepce motorizace. Je zapotřebí
urychlit vývoj nových typů automobilů
a jejich zavedení do výroby a v případech,
kde jsme odkázáni na dovoz, dovážet
automobily o požadovaných technickoekonomických
parametrech.
Problémy jsou i v údržbě a opravách
vozidel. Provoz není vždy zajišťován
způsoby, které lze nazvat hospodárnými,
to souvisí s nedostatkem náhradních dílů,
s nedostatečnými opravárenskými kapacitami
s nízkou kvalitou oprav apod.
S rychlým růstem průmyslových center
nabývá stále většího významu
městská doprava. V posledních letech vykazuje
tato doprava řadu kvalitativních nedostatků
plynoucích zejména z dlouhodobého zaostávání
technické základny. Za základní článek
je považována především modernizace
a oprava dopravních cest, dobudování opravárenských
kapacit a energetických základen v souladu s dokončením
obnovy vozového parku. Nelze však do r. 1970 odstranit
všechny nedostatky v městské dopravě,
ale dá se mnohé napravit postupným zlepšováním
technické základny a samotné organizace práce.
V komisích NS se mnoho hovořilo v letním
období o nízké kultuře cestování,
zejména na úseku zahraniční turistiky.
Problémy na tomto úseku, i když byly v podstatě
vyřešeny v zahraniční turistice, stále
ještě trvají. Jde především
o nízkou úroveň služeb, o čistotu
vozů a prostorů pro cestující, o pohodlí
při cestování, o plnění grafikonu
dopravy. Nedostatky se pociťují nejen v přepravě
železniční, ale i v dopravě silniční,
městské a letecké. Je třeba konstatovat,
že nedostatky bude možno odstraňovat jen postupně.
Závisí to od doplnění počtu
pracovníků a mechanismů k udržování
čistoty, o dokončení výstavby kapacit
městské dopravy, zejména ve Velké
Praze. Nelze v této souvislosti opomenout i požadavek
vyšší kázně při používání
dopravních prostředků a při zachování
čistoty v nich samotnými cestujícími.
Právě tak je třeba požadovat i vyšší
kázeň od zaměstnanců dopravy, neboť
nejen na tomto úseku, ale zejména na úseku
bezpečnosti dopravy zůstává stále
neuspokojivý stav.
V dopravě se od 1. 1. 1967 komplexně ve všech
účinnostech uplatní zdokonalený způsob
řízení, zatím vzhledem ke zvláštnostem
dopravy převážně jen experimentálně.
Jsou tím vytvářeny předpoklady, aby
ekonomické nástroje, působící
v ostatním národním hospodářství,
působily i v odvětví dopravy.
Nové nákladní tarify, které budou
platit od 1. 1. 1967, se stanou svým působením
koordinačním regulátorem požadavků
přepravců na jednotlivé druhy dopravy a stimulem
k hospodárnému využívání
vozů. Hospodářské smlouvy o přepravě
vytvářejí podmínky pro nové,
zcela rovnoprávné vztahy mezi přepravci a
dopravou. To bude zdravě působit na soutěživost
mezi jednotlivými druhy dopravy a také to bude příznivě
působit na kvalitu dopravy. Nové tarify přispějí
i ke snížení dotací ze státního
rozpočtu ve prospěch odvětví dopravy.
Problém ekonomické soběstačnosti odvětví
dopravy tím však nebude ještě vyřešen,
neboť schodkovost osobní přepravy, s vysokým
počtem a objemem různých slev jako dělnické
a žákovské jízdné, slevy pro
sportovní podniky, výstavy a pod., bude možno
řešit až při současném řešení
problému v oblasti růstu životní úrovně.
I ostatní nástroje zdokonaleného způsobu
řízení aplikované přiměřeně
na odvětví dopravy budou účinnou pákou
k dalšímu zefektivnění dopravní
práce.
I když tedy zůstává v odvětví
dopravy ještě řada vážných
problémů, lze závěrem tuto problematiku
uzavřít konstatováním, že doprava
vykročila v harmonickém souladu s ostatními
odvětvími národního hospodářství
k dalšímu svému rozvoji v linii XIII. sjezdu
KSČ ve prospěch celého národního
hospodářství.
Místopředseda NS s. dr. Škoda: Nyní
promluví posl. Pištělka.
Posl. Pištělka: Soudružky a soudruzi,
ve svém příspěvku bych chtěl
částečně ospravedlnit rostlinnou výrobu,
o které hovořil ve svém referátu místopředseda
vlády soudruh Černík, a částečně
vysvětlit, jak by se v naší republice dalo
zvládnout zásobování obyvatelstva,
o kterém hovořil s. doc. Rapoš.
Rostlinná výroba - to je problém v zemědělství
číslo jedna. Podle slov soudruha Černíka
rostlinná výroba nezvýšila svou produkci
za celé období od minulé republiky. Čím
je to zaviněno? V prvé řadě je to
zaviněno tím, že nemá tak starostlivé
hospodáře, jako měla dříve,
za druhé, že tato půda je obdělávána
tak těžkými stroji, že by si to ani můj
tatínek ani ostatní bývalí rolníci
nedovolili, a za třetí, že chemický
průmysl nám nedává to, co potřebujeme.
Jako příklad uvádím, že loni
k nám chodilo z Itálie hnojivo MPK na pšenici.
Já jsem na poli pořád, a proto jsem použil
MPK na různé plodiny. Výsledek je takový,
že stoupl výnos oproti našemu běžnému
hnojivu, (superfosfátu, síranu a draselné
soli) ve stejném procentu živin o 10%. Čím
je to způsobeno? Naše hnojiva se nedají dobře
skladovat. Italská hnojiva došla v pytlích
a byla celou zimu skladována pod širým nebem.
Když mně z výkupu zavolali, abych si hnojivo
odvezl, s úspěchem jsem ho použil přesto,
že celou zimu bylo skladováno venku. Nemáme
u nás také takové stroje, které by
naše hnojiva v tom rozsahu, jak jsou dodávána,
pro půdu správně připravily. Jestliže
použiji hnojivo MPK, pak je půda jako když ji
pocukruješ, kdežto naše hnojiva prašná
letí daleko, zrnitá tak nedoletí, není
prostě taková pravidelnost pohnojení.
Pokud jde o zemědělství v jiných státech,
slyšíme často o rotavátorech a dalších
přednostech při novém obdělávání
půdy. Soudruh Borůvka mluví již dva
roky o rotavátoru, ale pořád ho nemáme.
Teď nám říkají, že se rotavátory
budou vyrábět ve Vítkovicích, ale
co to je 200 kusů pro celou republiku. To je pomalé
tempo výroby. Jak máme osit půdu, kterou
máme po žních v hroudách, pšenicí?
Jaká může být mikrobiologická
činnost, když je tato půda ve tvrdé
struktuře?
Jaké prostředí se vytváří
pro společnost, tak se společnost snaží.
Myslíte si, že by Čáslavská nebo
Zdražila dosáhli takových úspěchů
ve sportovní činnosti, kdyby nevěděli,
že společnost a lidé oceňují
jejich výkony. Tak to potřebujeme i v našem
zemědělství. Kdyby tady místo pléna
bylo hokejové hřiště, aby tu mohli být
diváci, pak budou jistě více mačkat
palce a více hulákat. Zde se mluví o pětiletém
plánu a zájem takový není. Pětiletý
plán - to je přece náš budoucí
život. (Potlesk.)
Místopředseda NS s. dr. Škoda: Děkuji.
Nyní promluví posl. Holatová.
Posl. Holatová: Vážené Národní
shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi, nebudu hovořit k pětiletému
plánu, mám jen několik dotazů a připomínek
z volebního obvodu.
V tomto měsíci jsem se zúčastnila
podnikové konference ROH v n. p. Moravsko-slezské
pletárny v Rožnově. V diskusi mimo ostatní
problémy bylo hovořeno o nedostatku zásobování
obalovým materiálem a to hlavně kartonáží.
V tomto roce je takový nedostatek kartonáže,
že dochází k poruchám v zásobování
úpraven, kde jsou výrobky skladovány, které
nemohou být expedovány, což pochopitelně
zapříčiňuje jak poruchy v plnění
plánu výroby, tak i poruchy v zásobování
trhu.
Tento nedostatek se projevuje na trhu velmi nepříznivě,
neboť téměř všechny výrobky
n. p. Moravsko-slezské pletárny v Rožnově
jsou nedostatkovými druhy. Ženy, kterých je
v tomto podniku zaměstnáno přes 80%, se
právem ptají, proč dochází
k takovým situacím, proč se všichni
nestaví odpovědně k tomu, aby vše, co
je k plynulé výrobě třeba, bylo skutečně
zajištěno.
Zaměstnanci jsou pak postihováni tím, že
z důvodu nesplnění plánu nedostávají
prémie, i když to není jejich vina, že
výrobky nebylo do čeho zabalit.
Jaká je konkrétně situace v zásobování
obalovým materiálem v n. p. Moravsko-slezské
pletárny? Pro IV. čtvrtletí schází
49 tun těžké kartonáže, 22 tun
kartonáže lehké a 12 tun kartonáže
potištěné.
Pro rok 1967 není vůbec vyjasněna otázka
bilance kartonáže jak těžké, také
lehké a potištěné, a to z toho důvodu,
že n. p. Svit vyškrtl národní podnik Moravsko-slezské
pletárny z řad odběratelů, přestože
podnik má veškerou adjustáž zavedenou
na kolovací systém n. p. Svit.
Mám proto dotaz na ministra chemického průmyslu,
jak uvedený problém bude řešen? Vždyť
výrobky pletařského průmyslu nelze
expedovat bez obalů.
Dále mám připomínku ke zkracování
pracovní doby ve vícesměnných provozech.
O tomto problému hovořila též na posledním
plenárním zasedání posl. Hejlová.
Tento problém není však jen v závodech
Perla Česká Třebová, ale jak se domnívám,
je to problém celostátní, všech pracujících
ve vícesměnných provozech.
K tomu, aby nemuselo docházet ve dvousměnných
provozech ke 14dennímu střídání
směn, měla by být vládní vyhláška
změněna v tom smyslu, aby byly stanoveny volné
soboty místo dosavadních dvou sudých jedna
sobota lichá a jedna sudá v měsíci.
Tím by se umožnilo ve dvousměnných provozech
týdenní střídání směn
bez dalších komplikací.
Je nutno si uvědomit, že 14denní střídání
směn se dotýká především
žen, neboť skutečnost je taková, že
největší směnnost je v závodech,
kde pracují převážně ženy.
Za dnešní situace, kdy ženy pracují 14
dní na odpoledních směnách, dochází
k tomu, že matky po dobu téměř 14 dnů
nevidí své děti. A to se domnívám
je vážným argumentem k tomu, aby vládní
vyhláška byla změněna, neboť výchova
dětí stále ještě v převážné
míře spočívá na bedrech našich
žen - matek.
Na četné připomínky našich pracujících
chtěli jsme v závodech mého volebního
obvodu řešit týdenní střídání
směn tím způsobem, že jednou měsíčně
by se směny vystřídaly z pátku na
sobotu. Ovšem to nemůžeme uskutečnit z
toho důvodu, že by nebyl dodržen zákoník
práce, který stanoví, že pro ženy
musí být dodržena nejméně 11hodinová
přestávka mezi směnami. V daném případě
by to znamenalo jen 8hodinovou přestávku.
Dalším problémem jsou sobotní odpolední
směny, kdy se musí pracovat až do 22 hodin
večer. Situace je taková, že pracující
si nechávají dovolenou jen na to, aby si ji vybírali
při sobotních odpoledních směnách,
a pokud dovolenou nemají, žádají jakékoli
nahrazení, ať už v noci nebo pod., jen proto,
aby nemuseli pracovat v sobotu do 22 hodin. Je třeba si
uvědomit, že vybírání dovolené
po jednotlivých dnech je rovněž v rozporu se
zákoníkem práce, který stanoví,
že dovolená by měla být vybírána
pokud možno najednou k načerpání nových
sil.
Soudružky a soudruzi, je mi známo, že vládní
vyhláška o zkrácené pracovní
době umožňuje ve vícesměnných
provozech zkrácení pracovní doby na 43 hodin
se zavedením tří volných sobot. Ovšem
to by vyžadovalo především další
zvýšení produktivity práce o 2,5%,
a k tomu nejsou zatím, hlavně v závodech
spotřebního průmyslu, kde je vysoká
intenzita práce, vytvořeny podmínky.
A za druhé, této pracovní době by
se musela přizpůsobit doprava, což není
také tak jednoduché, a to proto, že při
pracovní době 43 hod. a zavedením tří
volných sobot dochází ke zkrácení
jen o 4 hodiny za měsíc, které by se musely
během měsíce nahradit. Jestliže by se
doprava přizpůsobila dvousměnným provozům,
nevyhovovala by jednosměnným provozům.
Nejvýhodnějším řešením,
které by s největším uspokojením
přijali všichni pracující a zejména
ženy, by bylo takové opatření, aby ve
dvousměnných provozech se pracovalo po všechny
soboty jen na dopoledních směnách. Tak jsme
totiž v závodech mého volebního obvodu
pracovali od 1. 7. t. r. (kdy byla zavedena zkrácená
pracovní doba) do 1. 10., kdy byly upraveny jízdní
řády autobusů. Provedené změny
v dopravě nedávají jiné možnosti
než pracovat ve čtrnáctidenních směnách.
Dále mám dotaz, jak by se měla zkrátit
pracovní doba těch zaměstnanců, kteří
pracují na zkrácený pracovní úvazek,
např. 6 hodin nebo 4 hodiny denně, aby napříště
nedocházelo k problémům, na které
jsem poukázala. Pracující v našich závodech
doporučují, aby taková ustanovení,
jako např. o změně pracovní doby,
která se dotýká každého pracujícího,
byla dána předem k posouzení alespoň
odborným orgánům v závodech a podle
připomínek celostátně upravena.
A nakonec mám tuto připomínku. K návrhu
zákona o pětiletém plánu bylo zde,
na půdě parlamentu, vzneseno tolik cenných
připomínek, námětů a dotazů,
se kterými se setkává i každý
z nás ve svém volebním obvodě. Rámcové
podmínky nové soustavy řízení
jak v průmyslu, v zemědělství, tak
i v národních výborech, nedávají
konkrétní odpovědi na tyto dotazy.
Proto doporučuji, aby odpovědi resortů byly
urychleně a konkrétně zpracovány a
publikovány např. ve zvláštním
čísle Zpráv pro poslance, abychom mohli našim
pracujícím se znalostí věci odpovídat
na jejich dotazy. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda NS s. dr. Škoda: Děkuji
posl. Holatové.
Tím je pořad přihlášených
řečníků vyčerpán. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy ke zprávě
vlády o plnění plánu za minulý
rok a k návrhu pětiletého plánu? (Nikdo
se nehlásil.)
Nikdo se nehlásí. Rozprava je tedy skončena.
Podle jednacího řádu vláda má
právo zaujmout stanovisko k rozpravě poslanců.
Obracím se na místopředsedu vlády
soudruha Černíka, zda si přeje slovo.
Místopředseda vlády inž. Černík:
Soudružky a soudruzi. Dovolte mi především
konstatovat, že rozsáhlá diskuse ve včerejším
i dnešním zasedání Národního
shromáždění potvrdila zásadní
souhlas s linií hospodářské politiky,
jak ji navrhuje vláda. Byla vyslovena podpora návrhu
pětiletého plánu rozvoje národního
hospodářství na léta 1966 až
1970 a současně vyslovena řada dalších
námětů k celé hospodářské
činnosti.
Diskuse v plénu Národního shromáždění
byly vedeny s důkladností, jakou si přijetí
tak významného zákona zasluhuje; byly vedeny
s vědomím závažnosti rozhodnutí
zásadních opatření, která jsou
a budou v ekonomice i ve společnosti postupně uplatňována.
Je tomu přesně tak, jak se konstatuje v úvodních
paragrafech návrhu zákona, že hlavním
úkolem pětiletého plánu je pokračovat
v procesu konsolidace a rekonstrukce národního hospodářství,
a to především urychlením tvorby zdrojů
na základě uplatnění nové soustavy
řízení a technického rozvoje.
Skutečně však dosáhnout konsolidace
a dalšího posílení ekonomiky, odstranit
nerovnováhu a zajistit dynamický rozvoj, dokážeme
tenkrát, jakmile se nám podaří prakticky
vtáhnout všechny články hospodářství
do usilovného boje za zvýšení efektivnosti,
za úspory společenské produktivity práce,
za zvýšení její úrovně.
Nesmíme přitom přecenit své síly,
ale po citlivém odhadnutí reálných
možností uplatňovat zvolená řešení
komplexně s vědomím, že do roku 1970
nejde sice vyřešit vše, ale že musíme
uskutečnit maximum toho, čeho dosáhnout lze.
Čtvrtý pětiletý plán i přes
některé otevřené, nedopracované
problémy, kterých jsme si vědomi, k tomu
vytváří potřebné podmínky
spolu s hospodářskou politikou vlády vycházející
z principů nové soustavy.
V diskusi byly vysloveny zajímavé myšlenky.
Citlivý přístup poslanců k problémům
naší ekonomické současnosti a budoucnosti,
vycházející především
z vlastních zkušeností, dává
možnost znovu a znovu se vracet k jednotlivým problémům
čtvrtého pětiletého plánu.
Přijetím zákona o čtvrtém pětiletém
plánu, jak dobře víme, práce nekončí.
Odcházet však všichni musíme, s vědomím,
že na čtvrtém pětiletém plánu
jsme společně s Národním shromážděním
dva roky pracovali, že jsme společně ocenili
naše možnosti, navrhli budoucí rozvoj tak, aby
byly zajištěny lidu nejen jeho okamžité,
ale i budoucí zájmy.
Další problémy krajů, měst a
vesnic, další požadavky oborů a odvětví,
i když jsou spravedlivé, můžeme však
řešit jen a jen podle výsledků práce
nás všech.
Na čtvrtém pětiletém plánu
budeme stále pracovat. Odpovídá to i reálnému
vývoji hospodářského rozvoje a jeho
potřebám i pojetí plánu v nové
soustavě řízení.
Rozbor dlouhodobě i krátkodobě působících
faktorů napomohl přesněji kvalifikovat hospodářskou
situaci a vyústil v závěr, že řešením
problémů československé ekonomiky
nemohou být v žádném případě
jednotlivá a dílčí opatření,
ale jedině komplex zásadních opatření
majících charakter ekonomické reformy, která
budou sice postupně, ale důsledně i prosazována.
Uskutečňování ekonomické reformy
má neobyčejný význam pro budoucí
rozvoj socialismu v naší zemi. Spolu s řešením
věcných problémů národního
hospodářství je výrazem aktivní
ekonomické politiky strany v současném období
rozvinutí výstavby socialistické společnosti.
Chci zvláště podtrhnout skutečnost,
že ekonomická reforma musí být prováděna
postupně, přitom však cílevědomě
tak, aby jednotlivé ekonomické operace na sebe navazovaly,
aby účinnost kroků byla evidentní
v praxi, aby řešení věcných problémů
i principy nové soustavy byly chápány a uskutečňovány
komplexně, neboť jen tak možno očekávat
postupující zlepšování.
I zde, soudružky a soudruzi, zaznělo, že ekonomické
podmínky jsou tvrdé vůči některým
organizacím v průmyslu i v zemědělství
nebo vůči některým oblastem. Postavme
si však otázku: Jsou vnitřní a vnější
podmínky rozvoje celé československé
ekonomiky měkké? Reálný pohled na
situaci na světových trzích i doma nás
každodenně přesvědčuje, že
podmínky rozvoje jsou velmi tvrdé. Rozbor tendencí
hospodářského rozvoje i objektivní
zkoumání hlavních faktorů rozvoje
nezvratně prokazuje, že v konkurenci můžeme
obstát jen tenkrát, když budeme daleko lépe
a dovedněji pracovat, efektivněji vyrábět
a směňovat. Změkčovat vztahy, tolerovat
málo efektivní rozvoj oborů a odvětví,
dávat výjimky na investice a stabilizační
odvod apod. - taková politika se konec konců musí
obrátit proti všem, neboť žádnými
účetnickými úkony nemůžeme
obejít objektivní ekonomické zákony
socialismu působící nezávisle na našem
vědomí, ale které působí nemilosrdně
na ekonomickou praxi.
Proto jsme se rozhodli, aby objektivní tlak trhu, zprostředkovaný
soustavou ekonomických nástrojů, postavil
organizace před tvrdou nezbytnost vyrábět
efektivně a pružně přizpůsobovat
svou činnost měnícím se potřebám
společnosti. Od toho nesmíme ustoupit, z toho nesmíme
nic slevit. Buď jsou jednotlivé investiční
akce efektivní - samozřejmě že na bázi
nových cen -, a pak je jejich výroba rentabilní,
takže je možno z vlastních prostředků
nebo z úvěru ucházet se o jejich realizaci.
S mimořádnými problémy se musíme
zabývat, ale mimořádnou nemůže
být každá akce.
Praktická opatření jsou koncipována
tak, aby byla v souladu s trvalými zájmy všech
pracujících, kteří poctivě,
iniciativně a kvalitně pracují, jsou koncipována
tak, aby počínání podniků nebylo
v rozporu, nýbrž v souladu s celospolečenskými
zájmy a výhody samotných organizací,
aby byly úměrné jejich zásluhám.
To jistě ovlivní i další propracování
a realizaci 4. pětiletého plánu, o jehož
návrhu jednáme. Kritéria efektivnosti, kritéria
reprodukčního procesu, metodologie plánování,
použití moderních matematických metod
v národohospodářské a podnikové
činnosti, to vše se musí stále a nepřetržitě
zdokonalovat na všech stupních řízení.
Rozsah a charakter disproporcí, nedostatek rezerv a požadavek
rychlého obnovení ekonomické rovnováhy
nás nutí i v nastávajícím období
klást znovu důraz na prováděcí
plán. Přesto vláda a její orgány
spolu s vědeckými pracovišti ČSAV již
dva roky pracují na dlouhodobém výhledu čs.
národního hospodářství.
Soudružky a soudruzi, práce, která nás
čeká, je prací na praktickém uskutečňování
rozsáhlé ekonomické reformy v duchu závěrů
XIII. sjezdu KSČ. Splnění tohoto úkolu,
před který nás staví skutečnost,
je nezbytné, chceme-li zajistit další rozvoj
socialistické společnosti a stálý
rozvoj jejího bohatství. Abychom jej splnili se
ctí a beze zbytku, musíme pro jeho uskutečnění
získat podporu celé společnosti. Nyní
je třeba soustředit všechny síly dělnické
třídy, rolnictva a inteligence k boji za obnovení
ekonomické rovnováhy a soustředit se na hlavní
článek, tj. na postupné a cílevědomé
prosazování efektivnosti do všech hospodářských
procesů. Nejbližší, nejdůležitější
a přitom nejsložitější etapou tohoto
boje je zajištění záměrů
v roce 1967 a 1968. Budeme je uskutečňovat na počátku
zavádění nové soustavy řízení.
Jejich klíčové postavení bylo doloženo.
Chci proto znovu zdůraznit pouze rozhodující
politickoekonomický záměr těchto let,
který musíme společně prosazovat,
že musíme žít prostě jen z toho,
co si vyrobíme. Čtvrtý pětiletý
plán představuje určitý ekonomický
rámec centra, který nyní musíme v
praktické práci naplňovat.
V diskusi byla celá řada cenných náhledů
a připomínek soudruhů poslanců. Reálné
a splnitelné věci můžeme znovu posoudit
a chci ujistit Národní shromáždění,
že jednotliví členové vlády jich
využijí k další práci. Jménem
vlády chci vyslovit přesvědčení,
že i vy, soudružky a soudruzi poslanci, se plně
zasadíte o to, aby hospodářská politika
našeho socialistického státu vyvolávala
iniciativní odezvu mezi pracujícími a ze
svými zkušenostmi přispějete k úspěšnému
uskutečnění náročných
úkolů příštích let. Musíme
před naše spoluobčany postavit reálnou
perspektivu příštích let, nelíčit
budoucnost v růžových barvách, ale také
nepodléhat pesimismu. Shromažďovali jsme síly
k tomuto kroku promyšleně. Stejně cílevědomě
musíme postupovat i při jeho uskutečňování.
Máme pevnou oporu v rozsáhlé ekonomické
základně i v tvůrčích silách
a schopnostech našeho lidu. Věřím proto,
že společným postupem při provádění
hospodářské politiky, že svou iniciativní
a tvůrčí prací dovedeme naše
národní hospodářství, věc
socialismu k dalším úspěchům.
(Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
místopředsedovi vlády s. Černíkovi.
Prosím zpravodaje posl. Tymeše, aby provedl závěr.
Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi,
domnívám se, že po závěrečném
slovu místopředsedy vlády s. Černíka
není již třeba nějakého obsáhlého
závěru zpravodaje. Omezím se proto pouze
na několik poznámek.
Domnívám se, že rozprava k vládnímu
návrhu zákona o 4. pětiletém plánu
znovu potvrdila, že jsme si plně vědomi významu
plánu pro rozvoj našeho národního hospodářství,
pro rozvoj celé naší socialistické společnosti
a že jsme si vědomi spoluodpovědnosti NS za
reálný plán. Plenární zasedání
NS obsáhlou diskusi k plánu potvrdilo závěry,
k nimž po dlouhém jednání dospěly
výbory NS. Domnívám se, že jsme společně
vytvořili dobré dílo. Úroveň
naší spolupráce a rozpravy zde velmi ocenil
místopředseda vlády s. Černík.
V rozpravě jsme slyšeli skutečně vážné
připomínky a mnoho cenných doporučení,
z nichž některá bude možno dopracovat
při dalších pracích na plánu.
Ovšem plán může být dopracován
- jak už zde bylo řečeno a jak to řekl
i soudruh Novotný na posledním zasedání
ústředního výboru strany - aktivní
cestou, tzn. především zvýšením
tvorby zdrojů, zvýšením efektivnosti
a hospodárnosti, využíváním rezerv.
V diskusi se správně zdůraznilo, že
při plnění úkolů plánu
nelze spoléhat pouze na působení nové
soustavy řízení, že kromě hmotné
zainteresovanosti má stále velký význam
morální působení, socialistické
uvědomění našich pracujících
a naše politická práce.
Předsednictvo NS, které hodnotí každou
plenární schůzi NS, projedná všechny
připomínky a doporučení z diskuse,
které souvisí buď přímo, nebo
nepřímo s prací orgánů NS.
To se týká i doporučení s. Holatové,
aby odpovědi ministrů byly pokud to je možné
urychleně včas poslancům oznámeny.
Také výbory NS použijí mnoha doporučení
konkrétně při dalším rozvíjení
své práce.
Schválením zákona o 4. pětiletém
plánu a zavedením nové soustavy řízení
vstupujeme do nové, významné etapy rozvoje
naší socialistické republiky. Je to věc
velkého politického významu. Musíme
si to všichni dobře uvědomit a do nových
úkolů vstoupit pevným krokem, bez kolísání
a skepse, s odhodláním dosáhnout konečně
podstatné změny v našem národním
hospodářství.
V rozpravě byl zdůrazněn souhlas téměř
všech soudruhů diskutérů s navrhovaným
zákonem o 4. pětiletém plánu. Nikdo
z řečníků nenavrhoval změny
ve vládním návrhu zákona. Domnívám
se proto, že mohu znovu doporučit jménem ústavněprávního
výboru a výboru pro plán a rozpočet
i ostatních výborů NS, aby Národní
shromáždění schválilo vládní
návrh zákona o 4. pětiletém plánu
rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky se
změnami, které byly uvedeny ve společné
zprávě výborů v tisku č. 95.
(Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuj
i posl. Tymešovi.
Soudružky a soudruzi, můžeme nyní přistoupit
k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby
Národní shromáždění vzalo
zprávu vlády o plnění státního
plánu rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky v
roce 1966 se souhlasem na vědomí, nechť zvedne
ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo
proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování?
Nikdo.
Děkuji. Národní shromáždění
vzalo zprávu vlády o plnění státního
plánu rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky v
roce 1966 se souhlasem na vědomí.
Přistoupíme k hlasování o vládním
návrhu zákona o 4. pětiletém plánu
rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky podle
zprávy výborů ústavněprávního
a výboru pro plán a rozpočet.
Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem
zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Děkuji. Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo
hlasování? Nikdo.
Děkuji. Konstatuji, že Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní návrh
zákona o 4. pětiletém plánu rozvoje
národního hospodářství Československé
socialistické republiky podle společné zprávy
výborů ústavněprávního
a pro plán a rozpočet. (Potlesk.)
Dovolte, abych k tomuto významnému jednání
závěrem zdůraznil, že jsme přijali
zákon, jehož plnění se denně
po řadu let bude dotýkat života každého
občana naší socialistické republiky.
Projednávali jsme jej dlouhé měsíce
a nyní schválili ve snaze, aby jeho uskutečňování
vedlo k růstu hmotného bohatství a dalšímu
rozkvětu kultury v naší zemi, aby bylo zdrojem
soustavného růstu životní úrovně
všeho našeho lidu, ale i zdrojem posilnění
mezinárodního postavení naší
republiky, její bezpečnosti, jejího pevnějšího
sepětí s bratrskými socialistickými
zeměmi, upevnění jednoty uvnitř naší
země a posílení mírového soužití
a míru ve světě. Jsme hluboce přesvědčeni,
že takové i budou výsledky svorného
úsilí našeho sjednoceného lidu při
uskutečňování tohoto základního
zákona našeho života v období 4. pětiletky.
(Potlesk.)
Přistoupíme k osmému, poslednímu
bodu pořadu. Jsou to odpovědi na dotazy a interpelace
poslanců. V průběhu jednání
byly vzneseny interpelace posl. Doupovce a Gemrota na ministerstvo
stavebnictví. Ministr stavebnictví je řádně
omluven a není přítomen. Použije tedy
práva podle § 21 zákona o jednacím řádu
NS, aby nejpozději do 30 dnů odpověděl
na dotazy příslušných soudruhů
poslanců písemně. Odpověď bude
uveřejněna jako obvykle ve Zprávách
pro poslance.
Dále byl vznesen dotaz posl. Zimy Josefa, který
se týká s. ministra Smrkovského, a dotaz
posl. Holatové., který se týká s.
ministra chemie. Táži se, jestli soudruzi ministři
jsou ochotni odpovědět. Uděluji slovo s.
ministru Smrkovskému.