Předseda Národního shromáždění
s. Laštovička a místopředsedové
s. Chudík, s. dr. Škoda, s. Leflerová.
Členové předsednictva ÚV KSČ
předseda vlády Lenárt, místopředseda
vlády inž. Černík; kandidát
předsednictva ÚV KSČ Vaculík;
tajemníci ÚV KSČ Koucký, dr.
Štrougal, místopředsedové vlády
Krajčír, inž. Krejčí;
ministři Barbírek, David, Dvořák,
Hamouz, Indra, Korčák, Krutina, Kudrna, Macháčová-Dostálová,
Majling, dr. Neuman, dr. Plojhar, Smrkovský,
Uher, dr. Vlasák.
251 poslanců podle prezenční listiny.
Místopředseda NS s. Chudík: Súdružky
a súdruhovia, zahajujem prerušenú schôdzu,
pokračujeme v diskusii. Do rozpravy sa prihlásil
posl. Václav Jiránek. Dávam mu slovo.
Posl. Jiránek: Vážené Národní
shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi poslanci! Dovolte, abych se ve svém
diskusním příspěvku k projednávání
vládního návrhu zákona o čtvrtém
pětiletém plánu zmínil o několika
specifických problémech místního hospodářství
a služeb.
Samotný plán má poněkud odlišnou
formu než u podniků řízených
odvětvovým způsobem, neboť ukazatele
plánu mají ryze orientační charakter
a skutečnou hodnotovou a obsahovou náplň
plánu provedou národní výbory v úzké
spolupráci s podniky místního hospodářství
a služeb a s družstevními výrobními
organizacemi. V zájmu urychlení aplikace zdokonalené
soustavy řízení a plánování
bude nutné, aby národní výbory ponechaly
větší samostatnost podnikům v ekonomickém
a technickém rozhodování a upravily vzájemné
vztahy tak, jako je dnes mají oborová ředitelství
vůči svým podřízeným
jednotkám.
Při kontrole plnění plánu za I. pololetí
letošního roku jsme zjistili, že celý
úsek místního hospodářství
vysoko překračuje plánované úkoly
a čistý zisk více než o 130 mil. Kčs,
což dokazuje, že předkládaný návrh
čtvrtého pětiletého plánu je
možno na úseku místního hospodářství
pokládat za minimální.
Již v I. pololetí letošního roku se ukázalo,
jak dobře působí uplatnění
zásad nové soustavy plánovitého řízení.
Při novém řízení bylo také
odkryto mnoho rezerv, které přinesly lepší
plnění ve prospěch celé naší
společnosti. Důležité však je to,
že tak významného plnění dosahují
nejen ojedinělé podniky, ale velká většina
podniků místního hospodářství.
l když plán byl překročen a vysoko plněn
ve všech ukazatelích, je nutno konstatovat, že
výsledky by mohly být ještě lepší,
kdyby zásobování materiálem, náhradními
díly, ale i některými jednotlivými
součástkami pro místní hospodářství
bylo na požadované výši.
Velikým nedostatkem je to, že ještě pořád
podniky místního hospodářství
nejsou pro výrobní podniky žádným
partnerem, a proto výrobní podniky odmítají
podnikům místního hospodářství
podepsat pro příští rok dodavatelské
smlouvy. Tím zapříčiňují,
že podniky místního hospodářství
zase nemohou podepsat hospodářské smlouvy
našemu obchodu v dodávce tržního zboží
a obchod velmi těžce postrádá tento
maloobchodní obrat, který by mu z dodávek
do tržních fondů mohl vzniknout.
Jak vypadá situace v praxi, ukáži na příkladu
Kovopodniku Plzeň, který je podnikem místního
průmyslu.
Kovopodnik Plzeň je jediným výrobcem přenosného
čerpadla, které se jmenuje Přenoska a které
vyrábí jako jediný výrobce v republice.
Na Brněnské výstavě místního
hospodářství letošního roku byl
tento výrobek, který je vynálezem, odměněn
II. cenou. Poněvadž toto čerpadlo je lehké,
cena je velmi přístupná a možno ho použít
na světelný i třífázový
proud, je po celé republice našimi obyvateli velmi
žádáno, hlavně zahrádkáři,
ale i v našich obcích a všude tam, kde je nutno
čerpat vodu ze sklepů, které v letošním
roce je naprostý přebytek.
Proto vedení podniku rozhodlo tuto výrobu tržních
fondů zvýšit pro rok 1967 na 5000 kusů
přesto, že podnik provádí 80% údržby
a oprav v celkové své náplni. Chuť uspokojit
zákazníky by byla, ale výrobní podnik,
od kterého je nutno zabezpečit dodávku motorků
pro těchto 5000 kusů přenosek, odmítl
podepsat dodavatelské smlouvy, a přání
i nároky obyvatel se uspokojit nemohou. Vedle toho i obchod
přijde o dost velkou část maloobchodního
obratu. 5000 kusů motorků stojí asi 1 mil.
Kčs, ale obchod by za 5000 přenosek tržil skoro
3 mil. Kčs a 5000 našich rodin by bylo spokojeno.
Základním zdrojem rozvoje služeb zůstane
ještě v příštích letech
počet pracovníků v tomto odvětví,
neboť technické a strojní vybavení bude
omezenější než materiální
výroba ostatních úseků národního
hospodářství. Je proto správné,
že ministerstvo vnitra bude přímo řídit
trust podniků pro mechanizaci oprav a služeb, a to
zejména v tom směru, aby se přeorientovaly
tyto podniky z dosavadní produkce na výrobu strojů
a zařízení pro prádelny a čistírny,
holičsko-kadeřnické provozovny, blokové
prádelny, protektorovací provozovny, opravárenské
podniky apod.
Zaměření služeb se bude postupně
orientovat na služby spojené s bydlením obyvatelstva,
na opravy předmětů dlouhodobé spotřeby,
na služby umožňující plné
využití volného času jak k rekreaci,
tak i k dalšímu sebevzdělání,
na provádění servisu odpovídající
vývoji motorismu v naší republice a na poskytnutí
takových prací, které postupně zbaví
naše rodiny všech starostí o vedení domácnosti.
Na druhé straně pak postupující chemizace
našeho spotřebního průmyslu nutně
potlačí provádění oprav punčoch,
textilu, obuvi a kožedělných výrobků.
Hlavní důraz v rozvoji služeb se musí
klást na kvalitu jejich provedení, na včasnost
a pohotovost. V Bratislavě se soudruzi zabývali
kvalitou práce prádelen a pozvali si jeden pražský
ústav s požádáním, aby provedl
sociologický průzkum v rodinách o kvalitě
praní. Průzkum se ukončil v srpnu a přinesl
velmi zajímavé návrhy a názory na
tuto sféru poskytovaných služeb.
Bylo navštíveno 600 rodin a po zpracování
výsledků se ukázaly tyto skutečnosti:
Pro špatně vyprané a vyžehlené
prádlo nepoužívalo služeb prádelny
21,8% dotazovaných, pro špatně vyprané
prádlo se zůstatkem skvrn 3,8%, proto, že
prádlo po vyprání bylo zažloutlé
38,5%, pro nepříjemný pach vypraného
prádla 2,8%, pro špatné škrobení
3,8%, pro dlouhou dodací lhůtu 3,8%, pro potrhání,
rozmačkání knoflíků 10%.
Je zajímavé, že při tomto průzkumu
si skoro nikdo nestěžoval na cenu za vyprání.
Podobné ověřování v řadách
svých zákazníků by měly provádět
všechny provozovny služeb, vyvodit patřičné
závěry a v krátké době odstranit
zjištěné závady s patřičnou
popularizací takového opatření. Uvažuje-li
se v plánu s růstem prádelenství o
57%, pak nám to nezajistí obyvatelstvo za špatně
vyprané věci, ale za zvýšenou kvalitu
rovnající se domácímu praní.
Volil jsem tento příklad proto, že tyto služby
jsou poměrně nejrozšířenější
a podávají celkový obraz o kvalitě
celého souboru poskytovaných služeb.
Dalším důležitým úsekem
místního hospodářství jsou
neplacené služby, které se budou významně
podílet na řešení komplexu otázek,
které tvoří naše životní
prostředí a které bezprostředně
ovlivňují životní úroveň
obyvatelstva. Požadavek především péče
o čistotu a vzhled měst a obcí, péče
o veřejnou zeleň, o odvoz odpadků, o údržbu
městských komunikací, o veřejné
osvětlení jsou nutné nejen v zájmu
našeho obyvatelstva, ale mají celkový vliv
i na rozvoj aktivního cestovního ruchu, zejména
v našich lázeňských městech.
Dosavadní poznatky ukazují, že tato oblast
se v minulosti značně zanedbala. V Nymburce jsou
třeba na údržbu veřejných komunikací
dva pracovníci, na 22 km kanalizací 2 údržbáři,
na 35 km vodovodů 4 údržbáři.
V České Lípě v rekreační
oblasti se odvážejí odpadky z domů a
restaurací jednou za 14 dní.
Tyto skutečnosti vedly k tomu, že poslanci NS, členové
komise pro místní hospodářství
při výboru NS pro potravinářský
a spotřební průmysl, se zúčastní
spolu s orgány lidové kontroly prověrky rozvoje
služeb zabezpečovaných v oblasti městského
hospodářství rozpočtovými organizacemi
a zařízeními NV. Výsledky pak budou
sloužit jako náměty k dokumentu o životním
prostředí a zdraví lidu.
Chtěl bych se ještě zmínit o situaci
v údržbě a opravách domovního
majetku, kde v důsledku nedostatku stavebních kapacit
a materiálně technického zásobování
i v hospodaření s finančními prostředky
určenými na opravy se dostáváme do
stále větších potíží.
V nedávné době Ústřední
komise lidové kontroly a statistiky zjistila, že značnou
část prostředků odčerpává
nová bytová výstavba a je přece neúnosné,
aby se na opravy nových domů věnovalo v průměru
30% z prostředků celkově dávaných
na opravy a údržbu bytového fondu. V Banské
Bystrici 80% a v llavě dokonce 100%. Jsem přesvědčen,
že všechny tyto okolnosti vezme vláda v úvahu
při projednávání opatření
ke zkvalitnění bytové výstavby a ke
zlepšení správy a údržby bytového
fondu.
Dovolte mi, abych se ještě dotkl jedné otázky,
která souvisí s bytovým problémem.
V návrhu zákona o pětiletém plánu
se počítá s výstavbou 450 000 bytů
do roku 1970 a z tohoto celkového počtu bytů
se má většina postavit formou družstevní
a individuální výstavby. V družstevní
výstavbě se má postavit svépomocí,
tj. bez nároku na stavební kapacitu, skoro 50 000
bytů. Víme, že materiálně technická
základna pro úkoly našeho stavebnictví
je velmi napjatá a bude vyžadovat nemalého
úsilí centra, aby se vyřešila, avšak
pokládám za nutné, aby družstevní
svépomocná výstavba bytů byla plně
saturována potřebným stavebním materiálem
i příslušným instalačním
zařízením včetně oken, dveří,
podlah apod. Vždyť členové svépomocných
bytových družstev sami věnují svůj
volný čas této výstavbě a máme
velmi dobré výsledky z tohoto způsobu výstavby.
V závěru lze konstatovat, že důsledným
respektováním všech specifických zvláštností
tohoto úseku bude podnikům místního
hospodářství i výrobním družstvům
umožněno zajistit takový rozvoj služeb,
který uspokojí potřeby občanů.
Ministerstvo vnitra stojí nyní před úkolem
rozpracovat koncepce rozvoje jednotlivých oborů
služeb, vytvořit podmínky pro jejich realizaci,
zejména v podmínkách zdokonaleného
způsobu řízení a plánování
našeho národního hospodářství.
Pro schválení zákona budu hlasovat. (Potlesk.)
Místopředseda NS s. Chudík: Ďakujem
posl. Jiránkovi. K slovu je prihlásený posl.
Sopr.
Posl. Sopr: Vážené soudružky a
soudruzi poslanci! Ve svém diskusním příspěvku
chtěl bych se zabývat některými zemědělskými
otázkami vyplývajícími z čtvrtého
pětiletého plánu včetně výkladu
s. inž. Černíka k zákonu o pětiletém
plánu. Domnívám se, že plán rozvoje
zemědělství, jak je zakotven v zákoně,
odpovídá reálným možnostem našeho
zemědělství. Zvýšení výroby,
jak je udáno, jsme schopni v zemědělské
výrobě splnit; jsem přesvědčen,
že postup konsolidace v našem zemědělství
nám umožní splnit tento úkol, a to v
celém rozsahu. Je to vidět z toho, že potravinářství
a zásobování obyvatelstva potravinami naším
zemědělstvím je prováděno rovnoměrně.
Naše zemědělství v poslední době
vděčně přijalo některá
opatření našeho ÚV a vlády. Souhlasím
s názorem, že i pětiletý plán
bude významnou pomocí našemu zemědělství
za tím účelem, abychom zvýšili
výrobu.
Ve správných proporcích vyvíjející
se specializace nám umožní zvyšovat hektarové
výnosy i užitkovost hospodářských
zvířat, ale bude působit i na snižování
vlastních nákladů. Je však nutné,
aby se ke specializaci zkvalitnily, jak bylo řečeno
ve zdůvodňovací zprávě, i dodávky
průmyslu a chemie pro zemědělství.
Aby odpovídaly svou kvalitou na všech úsecích,
aby zmizely ze zemědělských závodů
stroje, které před morálním opotřebením
musí být vyřazeny, protože prostě
svou kvalitou neodpovídají. Zemědělská
výroba není dnes jen samovýroba, důležité
je zde skutečně působit na tuto výrobu.
Závisí to minimálně z 50 i více
procent na ostatních odvětvích našeho
národního hospodářství. V jaké
kvalitě, v jakém množství a jakosti
dostáváme prostředky, podle toho jsme schopni
skutečně vyrábět a uspokojovat potřeby
naší společnosti.
Dále se domnívám, že to co nám
může nejvíce pomoci, jsou služby pro naše
zemědělství. Jestliže je dosud vykonávaly
zemědělské závody a musely se jich
zhostit s lidmi často nekvalifikovanými - mám
zde na mysli hlavně výstavbu výrobních
zařízení -, půjde o to dokázat,
aby - když je budou provádět jiné podniky,
které mají kvalifikované kádry - tuto
výstavbu prováděly lépe, aby služby
lépe vyhovovaly technologii a aby se to projevilo také
snížením nákladů.
Vždyť naše zemědělství v současné
době kromě své vlastní zemědělské
činnosti dělá celou řadu dalších
prací, které je nuceno dělat, poněvadž
nikdo jiný je neudělá. My, zemědělci,
máme zcela na bedrech zúrodnění půdy;
kolik z celkové práce na zúrodnění
půdy, na melioracích, na závlahách
a na ostatních pracích provádějí
jiná odvětví našeho národního
hospodářství? Většinu těchto
prací provádějí naše zemědělské
závody samy a jsme přesvědčeni, že
kdybychom je dokázali od této práce alespoň
zčásti osvobodit, že by se to projevilo na
úseku samotné zemědělské výroby
a že by tato šla mnohem rychleji kupředu. Ovšem
projevuje se zde opět nákladovost. My např.
jsme schopni meliorovat 1 ha zemědělské půdy
za 4000-6000 Kčs a jestliže tuto činnost zadáme
jinému podniku, pak je to nejméně částka
8000-10 000 Kčs, na kterou přijde 1 ha.
Dále se domnívám, že dobrou službou
pro zemědělství by bylo, aby zemědělské
nákupny a zásobovací závody rozvíjely
co nejširší činnost a co nejvíce
urychlily své nákupní možnosti. My dnes
víme, že už značnou část
zemědělské výroby vykupují
zemědělské nákupní závody
v surovém stavu. Domníval bych se, že by bylo
nutno zde řešit otázku, která je velmi
důležitá, a to otázku, jak je prováděn
nákup v tomto surovém stavu. Většinou
to záleží na dohodách, které
jsou uskutečňovány individuálně
mezi jednotlivými závody, ať zemědělskými
nebo ze sféry nákupu, a záleží
na tom, jak se tyto dva dohodnou. Ovšem jsou zde potíže
zvláště v tom, že cenové rozložení
a veliká spousta tříd mnohdy způsobí,
že se snižují realizační možnosti
jednotlivých zemědělských podniků.
Přitom je to věc dosti samoúčelná,
která končí převzetím těchto
produktů v zemědělských nákupních
závodech. Domnívám se, že by se měl
velmi zjednodušit odhad nebo stanovení jakosti zemědělských
produktů a že těch 16 tříd nebo
kolik jich celkem je, třeba u pšenice, by nemuselo
být. Že by tam stačily tři, poněvadž
dále do obchodu se toto opatření neprojevuje.
Výkup prodává pšenici sklovitou, polosklovitou
anebo moučnou, ale my máme z každé ještě
tolik podtříd a jejich vlastní rozdíl
často bývá určen jenom smyslovým
odhadem. Tím se stává, že dojde mnohdy
k některým nesnázím a že realizace
zemědělského podniku se sníží.
Chtěl bych poukázat na to, že např.
realizace v letošním roce v okruhu našeho okresu
se skutečně snižuje oproti tomu, co se předpokládalo.
Přesto rok 1965 - 1966 vcelku neměl tak zvláštní
rozdíly. Týká se to vzrůstu pšenice
jak na poli, tak také ve sklizni. Zde skutečně
by mělo dojít k úpravě, poněvadž
oba roky byly přibližně stejně mokré
a přece se snížená realizace u všech
druhů obilí projevila. A pokud jde o nákup
v surovém stavu, toto opatření, které
zde dosud působí, se skutečně projevuje
negativně.
Domnívám se, že by to mělo být
jednou z věcí, která by měla být
dobře projednána a druhá věc, na kterou
bychom měli vynaložit všechny své síly,
je umožnit uskutečnění nákupu
skutečně rychle, aby se mohl snížit
tlak na pracovní síly.
Dále se domnívám, že v průběhu
této pětiletky bychom měli umožnit,
aby se v zemědělství mohly provádět
jiné způsoby prodeje a jiné způsoby
zpeněžení zemědělských
výrobků. V dnešní době nákup
zemědělských produktů (ZNZZ) má
skutečně monopolní postavení. Nejsme
proti tomu, aby jej měl i nadále, ale přimlouval
bych se za to, abychom umožnili i dalším odvětvím
našeho národního hospodářství,
aby v co možná největší míře
navazovaly přímé styky s našimi zemědělskými
závody, aby přímo se zemědělskými
závody uzavíraly smlouvy na výkup jednotlivých
produktů zemědělské výroby.
Domníval bych se, že by to skutečně
přinášelo možnost hledat nové cesty
výhodné pro obě strany, a to jak pro kupující,
tak i pro prodávající, a že by se to
skutečně projevilo v celé zemědělské
výrobě zlepšením podmínek, které
tam jsou.
Soudružky a soudruzi, ve zdůvodnění
k pětiletému plánu, které uvedl s.
Černík, místopředseda vlády,
myslím, že je velmi mnoho, co nás potěšilo.
Přímá slova uznání zemědělské
výrobě za jednu z rozhodujících složek
odvětví našeho národního hospodářství.
Uznání v tom směru, že se záležitosti
týkající se problematiky zemědělství
mají stát věcí celé společnosti,
přece nás musí povzbuzovat a musí
nám také pomáhat. To především
se týká kvality a množství dodávaných
výrobních prostředků, které
máme. Dále bylo řečeno, že nebudou
kladeny překážky při rozvazování
pracovního poměru z jiného odvětví,
pokud tito lidé se rozhodnou pro práci v zemědělství.
Myslím, že je to celá škála směrnic
a vytváření možností, které
nám pomohou řešit naší zemědělskou
situaci a pomohou nám skutečně, aby zemědělství
zaujalo ve společnosti to místo, které mu
patří.
Chtěl bych se ještě zmínit o jedné
věci. Včera mne přímo překvapil
s. Rapoš, který říkal, že není
sice zemědělským odborníkem, ale zmínil
se o obilním problému. Obilní problém
skutečně je, je na celém světě
a je i u nás. A bude skutečně i podle našeho
mínění pracovníků zemědělství
jedním z nejdůležitějších.
Myslím, že vývody soudruha Rapoše jsou
správné, pokud říká, že
snad je v moci našeho zemědělství, aby
naše zemědělská výroba byla na
výši, která odpovídá potřebám
naší společnosti a že jsou to platné
perspektivy. Ovšem není to snadná věc.
Domnívám se, že v tomto směru i naše
zemědělská věda je nám velmi
mnoho dlužna, že když si promítáme
odrůdovou skladbu našich zemědělských
produktů, dostáváme se do nesnází.
U pšenice byla zvýhodněna cena pro pšenici,
jež má nejvíce sklovitosti. Kolik my dnes máme
odrůd, které odpovídají tomu, abychom
mohli obdržet tuto normu. Domnívám se, že
se i na druhé straně u pšenice projevuje to,
že bychom potřebovali novou výkonnou odrůdu,
která je schopna, aby v průměru bylo možno
vypěstovat 36 q z 1 ha. Mnohdy toho dosahujeme i v podmínkách,
které jsou průměrné v naší
republice. Dokážeme to tedy, ale kolik je s tím
starostí. Soudruzi, sklidit hektar pšenice, která
dá 40 q a přitom je polehlá, to je velký
problém. To je takový tlak na zemědělské
závody, že mnohdy v konečné fázi
sklizně dokážeme její značnou
část zkazit bez viny pracovníků, kteří
přímo na tomto úseku pracují.
Místopředseda NS s. Chudík: Ďakujem.
Prihlásený je posl. Škultéty.
Posl. Škultéty: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, významnou úlohou v
štvrtom päťročnom pláne je zaisťovanie
úloh zahraničného obchodu. Táto úloha
je o to závažnejšia, že vývoz musí
neustále rásť pri súčasnom zvyšovaní
ekonomiky.
Úlohy vývozu stanovené 4. päťročným
plánom sú reálne a zabezpečiteľné.
Závisí len od nás, aby sme posúdili,
či terajšie používané formy Ministerstva
zahraničného obchodu budú stačiť
na zaistenie týchto úloh.
Od 1. januára 1966 všetky výrobné podniky
uplatňujú nové zásady plánovitého
riadenia, avšak aplikácia nových zásad
medzi výrobnými podnikmi a podnikmi zahraničného
obchodu a v samotnom Ministerstve zahraničného obchodu
zaostáva. Toto zaostávanie spočíva
hlavne v tom, že sa nehľadajú a neuplatňujú
účinnejšie formy zaisťovania zahraničného
obchodu úzkym spätím podnikov zahraničného
obchodu s výrobnými podnikmi a že sa nevyužívajú
dostatočne skúsenosti iných socialistických
štátov, ako NDR, Maďarskej ľudovej republiky
a Poľskej ľudovej republiky.
Podiel ťažkého priemyslu na československom
zahraničnom obchode činil v roku 1966 56,5% z celkového
československého vývozu a necelých
30% z celkového československého dovozu.
V období do roku 1970 má dôjsť k ďalšiemu
výraznému zvýšeniu podielu ťažkého
priemyslu na československom vývoze. Pritom sa požaduje
prevedenie závažných štrukturálnych
zmien vo vývoze ťažkého priemyslu. Tieto
zmeny sledujú ďalšie zvýšenie efektívnosti
vývozu strojárskych a hutných výrobkov
a vysoký rast vývozu do kapitalistických
štátov, najmä vývozu za volné meny.
Preto úkoly ťažkého priemyslu môžu
byť zaistené vo vývoze do roku 1970 len na
základe zmenenia doterajších foriem organizácie
a prevádzania zahraničného obchodu. Pri existencii
samostatných podnikov zahraničného obchodu
riadených priamym spôsobom Ministerstvom zahraničného
obchodu nemôže dôjsť k zjednoteniu plánu
z hľadiska sortimentu, miesta a času plnenia výrobných
úkolov medzi podnikmi zahraničného obchodu
a výrobnými hospodárskymi jednotkami.
Nejednotnosť plánovitého riadenia zahraničného
obchodu spôsobuje vážne ťažkosti v
zaisťovaní vývozných úkolov ťažkého
priemyslu. Napríklad pre výrobnú hospodársku
jednotku, Továrne strojárenskej techniky, Ministerstvo
ťažkého priemyslu stanovilo pre 4. päťročný
plán úkol zvýšiť vývoz v
roku 1970 oproti roku 1965 o 55,8%, čo s ohľadom
na celkový úkol Ministerstva ťažkého
priemyslu vo vývoze i s ohľadom na vysokú efektívnosť
vývozu obrábacích a kožespracujúcich
strojov, lisov a náradia, je nutné považovať
za úkol minimálny.
Avšak Strojimport, hlavný partner Továrne strojárenské
techniky v zahraničnom obchode, na základe rozpisu
Ministerstva zahraničného obchodu zaisťuje
zatiaľ zvýšenie vývozu behom 4. päťročnice
len o 17,5%. Na základe toho vznikajú vážne
sortimentné rozpory medzi podnikmi zahraničného
obchodu a výrobnými hospodárskymi jednotkami.
Tieto rozpory sa však ďalej prehlbujú, najmä
keď podniky zahraničného obchodu zameriavajú
svoju činnosť na sortiment, ktorý vyžaduje
výstavbu nových špecializovaných kapacít
a ďalší technický rozvoj. Tak napr. z
celkového objemu uplatnených požiadaviek podnikom
zahraničného obchodu Strojimport predstavujú
38 mil. Kčs stroje už nevyrábané alebo
stroje vyžadujúce výstavbu novej klimatizovanej
haly a pod. Zbývajúci objem požiadavkov je
sústredený do štyroch závodov VHJ, Hulín,
Kuřim, Hostivař, Žebrák, kde z kapacitných
dôvodov je ďalšie zvýšenie výroby
úplne nereálne. Tento príklad však charakterizuje
väčšinu ďalších výrobných
hospodárskych jednotiek v Ministerstve ťažkého
priemyslu.
Operatívne rozhodovanie o vznikajúcich sortimentných
a iných rozporoch medzi podnikmi zahraničného
obchodu a výrobnými hospodárskymi jednotkami
vyžaduje veľké úsilie a mnoho času
pracovníkov príslušných útvarov
na Ministerstve ťažkého priemyslu a Ministerstve
zahraničného obchodu. Aparát oboch ministerstiev
je takto zaťažovaný v rozpore so základným
poňatím novej sústavy riadenia, málo
efektívnym operatívnym riadením na úkor
riešenia zásadných koncepčných
problémov.
Existujúca dualita v plánovitom komplexnom riadení
zahraničného obchodu v jednotlivých odboroch
strojárenskej a hutnej výroby a vážne
dôsledky z toho vyplývajúce nemôžu
byť prekonané pri zachovaní doterajšieho
organizačného odlúčenia podnikov zahraničného
obchodu od generálnych riaditeľstiev výrobných
hospodárskych jednotiek.
Výrazné zlepšenie v zaisťovaní
zahraničného obchodu je možno docieliť
úzkym ekonomickým zopätím podnikov zahraničného
obchodu a výrobnými podnikmi cestou docieľovaných
zahraničných cien. Vo vzťahu k výrobným
hospodárskym jednotkám a podnikom je princíp
pôsobenia docieľovaných zahraničných
cien na ich hospodárske výsledky dôsledne
dodržovaný. Pri zlepšovaní relácie
medzi úhrnom docieľovaných zahraničných
cien a úhrnom veľkoobchodných cien vyvážaných
výrobkov bude tvorba hrubého dôchodku u výrobných
podnikov vyššia, zatiaľ čo pri nepriaznivom
vývoji relácie medzi docieľovanými zahraničnými
a veľkoobchodnými cenami budú výrobné
podniky na takýto vývoj doplácať zo
svojho hrubého dôchodku.
Ináč je tomu však vo vzťahu k podnikom
zahraničného obchodu, kde nie je podobný
dopad pri nízkych docieľovaných zahraničných
cenách. Takto sú výrobné hospodárske
jednotky a podniky stavané jednostranne do nevýhodnej
situácie, že samy ponesú hospodárske
dôsledky práce zahraničného obchodu,
bez toho, že by mali možnosť úroveň
práce PZO rozhodujúcim spôsobom ovplyvniť.
A tak pracovníci PZO budú ďalej zabezpečovať
len kvantitatívne zvyšovanie vývozu bez nutnosti
zlepšovania efektívnosti vývozu cestou dosiahnutia
vyšších zahraničných cien.
Že tomu tak je, ukazuje i skutočnosť za prvý
polrok 1966, kedy klesol rozdielový ukazovateľ pri
vývoze obrábacích strojov do kapitalistických
štátov na 76,7% proti docieľovanému 78,4
% za rok 1965. Tak napr. Československá socialistická
republika vyváža obrábacie stroje do Anglie
a NSR, ktoré majú vyššie parametre ako
obrábacie stroje Sovietskeho zväzu, Poľska, Maďarska
a Juhoslávie, pritom však ceny za 1 tonu obrábacích
strojov sú najnižšie. Publikované údaje
v Anglii a v NSR sú nasledovné: Československá
socialistická republika vyváža do Anglie 1
tonu obrábacích strojov za 5400 mariek, do NSR za
5409 mariek. Sovietsky zväz však vyváža
za 6000 mariek do Anglie za 1 tonu vyvezených obrábacích
strojov a do NSR za 5470 mariek za 1 tonu vyvezených obrábacích
strojov. Poľsko vyváža za 5900 mariek do Anglie
a do NSR za 4359 mariek, Maďarsko vyváža do Anglie
za 6050 mariek, do NSR za 6583 mariek za 1 tonu obrábacích
strojov. Juhoslávia napr. do NSR vyváža za
9364 mariek za 1 tonu vyvezených obrábacích
strojov. Podobné prípady sú i u iných
odborov, a preto jednotlivé výrobné hospodárske
jednotky, podniky i pracovníci Ministerstva ťažkého
priemyslu sa intenzívne zaoberajú tým, ako
zlepšiť spôsob zabezpečovania zahraničného
obchodu pri sústavnom zvyšovaní efektívnosti.
Podrobný rozbor s návrhom na riešenie má
niekoľko výrobných hospodárskych jednotiek,
medzi nimi Továrne strojárenskej techniky, Škoda
Plzeň a ďalšie. Pracovníci Ministerstva
ťažkého priemyslu majú vypracovaný
vlastný návrh na riešenie komplexného
zopätia výroby a zahraničného obchodu.
Navrhujú začleniť do rámca Tovární
strojárenskej techniky PZO Strojimport, do rámca
odborového riaditeľstva Škoda zaradiť podnik
zahraničného obchodu Škodaexport a do zväzku
odborového podniku Chepos včleniť Technoexport.
Ďalej navrhujú sústrediť v jednom predajnom
útvare Strojexportu export výrobných odborov
ČKD Praha a po konsolidácii ho previesť do
ČKD ako samostatný exportný útvar
a podobne postupovať u Združenia silnoprúdej
elektrotechniky a ostatných výrobných hospodárskych
jednotiek.
Tieto návrhy vyplývajú plne z uplatňovania
nových zásad plánovitého riadenia
a sú v súlade s požiadavkami a potrebami výrobných
hospodárskych jednotiek a podnikov a preto je potrebné
ich podporovať a čo najrýchlejšie uviesť
do praxe.
Súdružky a súdruhovia, 4. päťročný
plán na roky 1966-1970 je zameraný na maximálne
využitie všetkých zdrojov a rezerv v našej
republike. Nové zásady plánovitého
riadenia a ich uplatnenie v praxi pomôžu rýchle
využívať všetky zdroje. 4. päťročný
plán bude mať veľký význam i pre
celé Slovensko, ktoré má zvýšiť
do roku 1970 priemyslovú výrobu o 58% a v poľnohospodárskej
výrobe má tržná produkcia vzrásť
o 28%. Týmto spôsobom dôjde na Slovensku k
ďalšiemu spriemyselneniu cestou nových závodov
alebo závodov rekonštruovaných.
Pri podrobnejšom rozbore jednotlivých oblastí
na Slovensku sa však ukazuje, že sú ešte
ďalšie rezervy, najmä v pracovných silách,
ktoré nebudú využité do roku 1970, na
čo poukázal vo svojej správe i spravodajca
s. Tymeš. Ukazuje sa, že vo Východoslovenskom
kraji v jednotlivých rajónoch ako hlavný
problém je využiť pracovné sily, zatiaľ
čo v iných krajoch republiky je nedostatok pracovných
síl.
Pre obraznejší pohľad chcem uviesť okres
Prešov z hľadiska využitia pracovných síl
do roku 1970, ale i vývoj po roku 1970. To znamená,
že ak nezačneme využívať voľné
zdroje pracovných síl do roku 1970, po roku 1970
sa budú tieto zdroje ešte zväčšovať.
Tento stav však vyplýva z populačného
vývoja, ktorý je vysoko nad priemerom celej republiky
a do roku 1970 bude prírastok 8,9%. Pokiaľ v roku
1965 boli voľné zdroje pracovných síl
celkom v počte 5859, tak do roku 1970 tieto vzrastú
na 12 431 a do roku 1975 na 20 321 pracovných síl.
Toto narastanie voľných pracovných síl
je z toho dôvodu, že doterajšie podniky v okrese
Prešov, ako sú Odevné závody kpt. Nálepku
v Prešove, Východoslovenské konzervárne
Sabinov, ZPA Prešov, ZVL Prešov, Agrostroj Sabinov a
Východoslovenský mäsopriemysel nezamestnávajú
toľko pracovníkov, aký je prírastok,
nehľadiac na to, že podniky sa bránia prijímať
pracovné sily z hľadiska stabilizačného
odvodu. A tak sa dostávajú do rozporu s potrebami
uvedených oblastí. Poznamenávam však,
že uvedené počty pracovníkov ako voľné
zdroje sú už odpočítané z plánovaného
náboru pre iné okresy, vrátane Východoslovenských
železiarní.
Osobitný problém, ktorý úzko súvisí
s nedostatkom pracovných príležitostí,
je otázka päťnásťročného
dorastu. V okrese Prešov už dnes sú problémy
s umiestnením cca 600 mladých ľudí,
ktorých počty každý rok sa budú
zvyšovať, a ostane ako problém do roku 1970.
Myslím si, že je možné účelne
využiť týchto mladých ľudí.
Túto situáciu zhoršujú aj jednotlivé
podniky, a to tým, že nové zásady plánovitého
riadenia uplatňujú tak, že obmedzujú
prijímanie do učňovskej výuky. Uspokojiť
sa však s týmto stavom znamená vytvárať
podmienky, aby nám vyrastala nekvalifikovaná mládež.