Musíme rychleji řešit problémy místního
stavebnictví, které nemá často ani
nejnutnější mechanizaci, ale ani dostatek pracovních
sil. Je nutné ujasnit si a zpřesnit jeho postavení
v celkovém vývoji stavebních organizací.
Mnohé okresy nevěnují dostatek péče
tomu, aby mladí lidé se učili některému
z řemesel stavební výroby a aby po vyučení
neodcházeli ze stavebnictví na jiná pracoviště.
Nestačí pouze žádat, aby se stavělo
více bytů, škol a nemocníc, každý
uznává, že je potřeba, aby se zlepšila
údržba domů apod., ale musíme se také
včas starat o to, abychom měli dostatek kvalifikovaných
pracovníků pro plnění těchto
úkolů.
Mají-li okresní stavební podniky do roku
1970 zvýšit objem stavebních prací na
opravách a údržbě domů o 70%,
pak se musejí jejich potíže řešit
pokud možno v nejkratší době.
Při té příležitosti chci upozornit
na vážná usnesení kulturního
výboru o neuspokojivé výši investičních
prostředků na stavbu a generální opravy
škol a zdravotnického výboru o potřebách
rychlejší výstavby zdravotních zařízení.
Nelze ani zamlčet jaké potíže nám
působí nedostatek prostředků na úpravu
vod, stavbu vodovodů a kanalizací.
Dlouhodobá preference některých odvětví
se velmi nepříznivě projevila v zaostávání
jiných odvětví a zejména v nevýrobní
sféře. Je třeba pamatovat na to, aby obdobný
proces nebyl i v oblastech.
Oba průmyslové výbory projednaly koncepce
rozvoje průmyslových odvětví a jejich
závěry a doporučení byla většinou
resorty přijata. Byla to práce velmi náročná
a záslužná a poněvadž o ní
budou hovořit členové těchto výborů
v diskusi, nebudu se pro úsporu času touto problematikou
zabývat.
Totéž je možno říci o velké
iniciativě zemědělského výboru.
Soudruzi v zemědělském výboru právem
poukazovali na to, že přes jasné usnesení
sjezdu KSČ není stále ještě význam
zemědělství v národním hospodářství
plně doceněn. Nejde jen o finanční
a materiálové zajištění investiční
výstavby v zemědělství, ale o celkový
poměr k zemědělství. Soudruh Borůvka
správně řekl v předsednictvu NS, že
kdyby centrální orgány více respektovaly
dlouholeté zkušenosti pracovníků v zemědělství,
vyvarovali bychom se zbytečných chyb a škod
a mohly být i výsledky zemědělské
výroby lepší. A s. Černík rovněž
dnes zdůraznil, že vytvoření lepších
podmínek pro zemědělskou výrobu nelze
chápat jednostranně jako pomoc zemědělství.
Vždyť rozvojem zemědělství řešíme
i jeden z hlavních úkolů našich problémů:
napětí mezi zdroji a potřebami.
Je obecně známo, že dovoz obilí velmi
zatěžuje náš zahraniční
obchod a v budoucnu může být situace ještě
horší, neboť při velkém růstu
počtu obyvatel poroste i spotřeba obilovin a ceny
budou na světových trzích stoupat.
Naše zemědělství má značné
možnosti rozvoje a zemědělci u nás mohou
dosáhnout stejně dobrých výsledků
jako v zemích, které se jim dávají
za vzor, budou-li pro to mít všechny nutné
předpoklady. Už dnes družstva a statky při
pravidelném krmení dobytka dosahují vysoké
užitkovosti. Např. na statku v Žabčicích
je průměrná dojivost 3200 litrů ročně.
Náklady na 1 litr, do nichž kromě krmiva a
mzdy počítají i dovoz krmiva z pole, léčiva,
spotřebu elektřiny, běžnou údržbu,
odpisy apod. je 1,96 Kčs. Za 1. pololetí při
realizaci 1 litru mléka za 2,09 dosáhli čistého
zisku 41 120 Kčs. Takových případů
bych mohl uvést mnoho; potvrzují jen to, co jsem
zde o zemědělství řekl.
l když jsme do zemědělství investovali
velmi mnoho, nedosahujeme takového stupně mechanizace
jako země, kde je zemědělská výroba
na vyšší úrovni. Kromě toho některé
stroje pro zemědělství byly právem
častokrát kritizovány jako nekvalitní.
Ovšem i v zemědělství platí především
investovat tam, kde to má největší význam,
když nemůžeme hned uspokojit všechny požadavky
a potřeby. Tak výstavba sil by měla být
v obilnářských oblastech, krmivářský
průmysl budován především v těch
místech, kde je dostatečná intenzita zemědělské
výroby, meliorace a vodní úpravy tam, kde
můžeme dosáhnout největších
výnosů plodin apod.
V návrhu plánu je též přihlédnuto
k námětům, které jsme uplatňovali
k oblastní problematice. To se týká zejména
urychlení rozvoje ekonomicky slabých oblastí
Slovenska. Na zasedání SNR, které se konalo
minulý čtvrtek, byly vysloveny obavy, že se
v nové soustavě zájem podniků může
dostat do rozporů se zájmy a potřebami oblastí.
To pochopitelně platí i pro některé
pohraniční oblasti v českých krajích
a vláda jistě se těmito problémy bude
zabývat. V minulostí se neplnila usnesení
o pomoci pohraničí a z toho vznikly značné,
zbytečné škody.
K 1. lednu 1967 provádíme rozsáhlou přestavbu
velkoobchodních cen, aby ceny mohly aktivně působit
na výrobu a spotřebu. Přesto bude muset státní
rozpočet v příštích letech poskytovat
podnikům miliardové dotace. Je jich několik
druhů. Jedny slouží k urychlení rozvoje,
jsou správné a žádoucí, jako
např. dotace na technický rozvoj a na některé
investice.
Dotace budou poskytovány tam, kde velkoobchodní
ceny jsou vyšší než maloobchodní,
neboť jinak bychom museli zvýšit maloobchodní
ceny. Zde tedy jde o podporu životní úrovně.
Další dotace musíme dávat tam, kde podnik
si na sebe nevydělá, jde-li např. o některé
těžební podniky. Zvláště
tyto dotace nutno podrobit bedlivému zkoumání
a hledat opatření, jak je postupně odstranit.
Od ministerstva financí nutno žádat, aby analyzovalo
příčiny dotací a přísně
je kontrolovalo. Je třeba, abychom je kontrolovali i ve
výborech Národního shromáždění.
Nevyrovnanost vzájemných vztahů v národním
hospodářství se přenáší
pochopitelně i do vnějších ekonomických
vztahů. Tím spíše je třeba ocenit
výměnu zboží se socialistickými
zeměmi, zejména se Sovětským svazem.
Jejich podíl na celkovém našem zahraničním
obchodu dosáhne v roce 1970 72%.
Rozvoj obchodu se socialistickými zeměmi je podložen
většinou dlouhodobými dohodami o výměně
zboží, což je nesporně významný
stabilizační faktor. Jsme si vědomi toho,
jak velký význam to má pro celé naše
hospodářství. Domnívám se však,
že by rozvoj mezinárodní socialistické
dělby práce měl pokračovat rychleji,
tak, jak to doporučuje vláda Sovětského
svazu a vláda naší republiky.
Je škoda, že se stále dávají v
socialistických zemích velké prostředky
na budování paralelních kapacit, bez zřetele
na efektivnost a že se dosud nepodařilo tyto důležité
otázky investic, surovin a energie řešit z
hlediska zájmů a potřeb všech socialistických
zemí.
Ve výboru pro plán a rozpočet byla přijata
doporučení na řešení hlavních
problémů zahraničního obchodu. Bude
nutné, aby se výroba aktivněji podílela
jak na průzkumu zahraničního trhu, tak i
na provádění zahraničního obchodu.
Domnívám se, že i přes plánované
zvýšení podílu investic do spotřebního
průmyslu nejsou možnosti tohoto odvětví
pro přínos zahraničního obchodu dostatečně
doceněny. Velmi jsme podcenili rozvoj výroby založené
na vlastní surovinové základně pro
potřeby zahraničního obchodu.
Soudruzi a soudružky, XIII. sjezd KSČ stanovil, že
cílem rozvoje národního hospodářství
je neustále lepší uspokojování
potřeb obyvatelstva, všestranný rozvoj životní
úrovně, k čemuž musí být
vytvořeny podmínky vzájemně vyváženým
rozvojem národního hospodářství.
V tomto duchu pracovaly na pětiletém plánu
také výbory Národního shromáždění,
v tomto duchu by měl být pětiletý
plán dopracován.
Jednání ve výborech NS se vyznačovalo
kritickým pohledem na nedostatky a střízlivým
hodnocením naší hospodářské
situace. Nepodceňujeme své síly, ani je nepřeceňujeme.
Je nám všem jasné, že v této pětiletce
nebudou a nemohou být vyřešeny všechny
problémy našeho hospodářství.
Úkoly jsou značně náročné
a mnohé budeme řešit až po roce 1970.
V současné hospodářské situaci
je však důležité nepodléhat nervozitě
a skepsi. Velmi důrazně je třeba varovat
před jakýmkoliv chytračením a spekulacemi.
Návrh zákona o čtvrtém pětiletém
plánu je v souladu s ústavou republiky, která
zákon o dlouhodobém plánu charakterizuje
jako závazný základ plánování
jednotlivých státních orgánů
a hospodářských organizací.
Návrh zákona je tentokráte jinak zpracován
než v minulosti. Závazně stanoví pouze
rámec hospodářské politiky státu,
aby centrum mohlo ovlivňovat základní směr
a proporce rozvoje národního hospodářství.
Jde o nové pojetí plánu, který v nových
podmínkách řízení národního
hospodářství nemůže mít
rozepsány úkoly jako v řízení
direktivním, musí však mít vymezeny
základní směry a cíle.
Naskýtá se otázka, zda nové pojetí
plánu neomezuje možnosti kontrolní činnosti
Národního shromáždění,
neboť NS přísluší kontrolovat,
jak se plní dlouhodobý plán i roční
plány.
Na tuto otázku možno odpovědět, že
nikoliv. Kontrola NS má být zaměřena
především na plnění rozhodujících
klíčových úkolů v rozvoji naší
společnosti.
Významnou částí konkrétní
činnosti je kontrola plnění národohospodářského
plánu a státního rozpočtu.
Na této kontrole se budou podílet především
výbory Národního shromáždění,
které jsou v nynějším volebním
období uspořádány tak, aby mohly účinněji
ovlivňovat a kontrolovat práci a rozvoj v jednotlivých
odvětvích národního hospodářství.
Je ovšem samozřejmé, že kontrolní
činnost výborů NS bude nutno přizpůsobit
podmínkám nové soustavy národního
hospodářství a novému pojetí
plánu.
Národní shromáždění nebude
provádět kontrolu na stejné úrovni
jako ÚKLKS a její orgány, to by byla zbytečná
duplicita.
Výbory Národního shromáždění
budou kromě kontroly plnění zákonů
především sledovat, jak jejich návrhy
a doporučení, které SPK a resorty přijaly,
jsou realizovány. V kontrolní činnosti bude
nutné volit takový postup, aby zjištěné
nedostatky byly nejen kritizovány, ale především
co nejrychleji odstraňovány.
Soudružky a soudruzi, zasedáním pléna
Národního shromáždění
a schválením zákona o čtvrtém
pětiletém plánu skončíme velmi
náročnou a odpovědnou práci a další,
stejně odpovědná, nás očekává.
Nemám na mysli pouze naši účast na dopracování
IV. pětiletého plánu, ročního
plánu na rok 1967 a perspektivního plánu,
ale především náš úkol při
zajišťování plnění IV. pětiletého
plánu. Nemůžeme se spoléhat, že
vše za nás vyřeší nová soustava.
O problémech národního hospodářství,
o úkolech, které jsme si vytyčili ve čtvrtém
pětiletém plánu je třeba s lidmi hovořit.
Všichni chtějí, aby byl dostatek zboží
nejlepší kvality, abychom měli byty, školy,
nemocnice a vůbec vše, co je třeba k lepšímu
životu, ale to za nás nikdo neudělá,
o to se sami musíme přičinit. Nám
by nepomohlo, kdyby na SPK zapsali do plánu vše, co
se žádá, ať již právem nebo
neprávem, co potřebujeme. Zapsat by to mohli, tužek
mají dost. Nepomohlo by to však, když nebudou
síly a možnosti takový plán splnit.
Je proto lepší, že jdeme cestou reálného
plánu. Souhlasím s tím, co bylo o této
věci řečeno s. Černíkem. Na
nás na všech záleží, jaké
budou výsledky naší práce. Přistupme
k plnění plánu s plným odhodláním
překonat potíže a vytvořit podmínky
pro další rozkvět naší socialistické
republiky a další růst životní
úrovně našeho lidu.
Jménem ústavněprávního výboru,
výboru pro plán a rozpočet i ostatních
výborů Národního shromáždění
doporučuji, aby Národní shromáždění
po provedené rozpravě vládní návrh
zákona o čtvrtém pětiletém
plánu rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky schválilo
se změnami, které jsou uvedeny ve společné
zprávě výborů Národního
shromáždění (tisk 95). (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
posl. Tymešovi.
Zahájíme nyní rozpravu ke zprávě
vlády o plnění plánu i k hlavnímu
tématu, tj. k návrhu zákona o čtvrtém
pětiletém plánu rozvoje našeho národního
hospodářství.
Do této chvíle bylo podáno 30 přihlášek
do rozpravy v pořadí, které vám přečtu
pro vaši orientaci, soudružky a soudruzi: posl. Pastyřík,
Barbírek, Voráč, Karhan, Houser, Závěta,
Toman, Kovářová, Poledňák,
Hajmacher, Perkovič, Katolický, Doupovec, Jiránek,
Sopr, Škultéty, Růžička, Černý
(vol. obvod č. 42), Červený, Fišarová,
Svoboda, Veverka, Kuropka, Monczka, Gemrot, Zíma, Kolářová,
Macho, Galaba a Bichler.
Uděluji nyní slovo posl. Pastyřikovi.
Posl. Pastyřík: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci, dosavadní výsledky v plnění
národohospodářských úkolů
v letošním roce svědčí o tom,
že naši pracující jsou odhodláni
soustředit všechny síly a rozvinout svou aktivitu
ve prospěch díla 4. pětiletého plánu.
Proto plným právem počítá vláda
republiky v navrhovaných záměrech pětiletky
s tvůrčí iniciativou dělníků,
techniků a ostatních pracujících,
neboť tito spatřují v návrhu hospodářského
plánu do roku 1970 spolehlivý základ pro
obnovování dynamiky našeho hospodářského
rozvoje.
Odborové organizace v podnicích a závodech
organizují účast pracujících
na přípravě plánu na příští
rok s cílem využívat předností
nové soustavy řízení, vyhledávat
a využívat rezervy intenzívního rozvoje
a řešit při tvorbě plánu problémy
výrobních úkolů, technického
pokroku i pracovních podmínek.
Ústřední rada odborů vycházejíc
z poznatků a stanovisek odborových svazů
a základních organizací vyjádřila
na své XIV. plenární schůzi souhlasné
stanovisko k základnímu zaměření
4. pětiletého plánu a vyjádřila
plnou podporu vládě při zajišťování
hospodářské politiky.
Ústřední rada odborů vychází
z toho, že základní zaměření
i navržené tempo řešení růstu
životní úrovně ve 4. pětiletce
vyplývají z úrovně dostupných
zdrojů a jejich dalšího rozvoje. V tom spatřují
i naše odbory předpoklad pro naplnění
programových cílů vyhlášených
na celostátní všeodborové konferenci
ROH. Při celkovém kladném přístupu
lidí k přípravě hospodářských
plánů nelze přehlížet řadu
složitostí. Některé jsou dány
objektivními rozpory a nevyjasněností ve
vazbách zdrojů a potřeb, jiné jsou
však v nesprávném přístupu vedoucích
hospodářských pracovníků.
Diskuse na tisících členských schůzí
a konferencí ROH, které v posledních 2 měsících
probíhaly jako kampaň příprav 6. všeodborového
sjezdu, odrážejí kolektivní výrobní
zkušenosti mas, z nichž je možno a nutno se poučit
a přihlížet k nim. Nová soustava řízení
sama o sobě nemůže ani se svými ekonomickými
stimuly stačit, nebude-li doprovázena novým
přístupem organizátorů výroby
a umocněna novou silou iniciativy pracujících.
A o tento nový, aktivní přístup hospodářského
vedení nám jde. l když je zřejmé,
že nová soustava nemůže působit
obratem ruky, že jde o určitý proces, přesto
by měly a mohly být již mnohé z jejích
principu důsledněji uplatňovány. Četné
podniky neodhalují plně rezervy, kladou extenzívní
požadavky na pracovní síly a materiální
zdroje a čekají, co jim bude "shůry
dáno". V mnoha závodech i podnicích
nebyly přípravy plánu nejen s pracujícími,
ale ani se závodními výbory projednávány.
Projevují se i jednostranné tendence přehlížet
v plánu ve jménu hospodárnosti závažné
potřeby péče o pracující a
bezpečnosti práce. Bezpečnost a ochrana zdraví
se nestaly dosud zcela rovnocennou a neoddělitelnou součástí
přípravy plánu. Odborové orgány
se proto nemohou ztotožnit s takovouto krátkozrakou
politikou a budou důsledně prosazovat zásadu,
že plán výroby je možno schválit
teprve tehdy, jsou-li v plánu ozdravných opatření
náležitě zajištěny potřebné
bezpečnostně hygienické a zdravotní
úkoly.
Odborové organizace v našich podnicích se snaží
vytvářet nejvhodnější podmínky
pro tvorbu a působení plánu i ekonomických
stimulů a hledají proto formy, které jsou
odborům vlastní. Odpovídá to jejich
poslání organizovat v souladu s prohlubováním
socialistické demokracie účinnější
podíl pracujících na řízení,
na tvorbě plánu i na zajišťování
hospodářských úkolů. Do čela
tohoto úsilí patří rozvoj socialistického
soutěžení a hnutí brigád socialistické
práce. My se v ničem nevzdáváme ušlechtilého
a morálního obsahu soutěžení
a jeho vlivu na ekonomiku. Důslednějším
uplatněním socialistické zásady odměny
podle zásluhy chceme vytvořit ještě
lepší podmínky pro růst iniciativy,
pro utváření socialistického vztahu
k práci a formování socialistické
morálky. Výsledky socialistického soutěžení
v letošním roce dávají odpověď
všem pochybovačům i malověrným,
kteří povýšili ekonomické principy
trhu na nejvyšší idol a domnívali se,
že je možné škrtnout socialistickou iniciativu
lidí ze života a práce v závodech. Tvůrčí
soutěžní hnutí na pracovištích
jen dosvědčuje, jak málo znají dělnické
smýšlení i tvůrčí zápal
technické inteligence a jejich nadšení dát
svému podniku a republice více, než stanoví
úkoly.
Je pochopitelné, že i v nových podmínkách
musí být soutěžení jinak zaměřeno,
organizováno a jeho výsledky hodnoceny především
u porovnatelných výrob, závodů, podniků
a oborů. V souladu s intenzívním zaměřením
ekonomiky rozvíjí se v mnoha oborech, podnicích
a závodech socialistické soutěžení,
orientované na dosažení světových
parametrů. V oborovém podniku Škoda je v soutěžení
na první místo postaveno hnutí "za výrobky
vynikající úrovně", "za
čest tovární značky", soutěž
za získání "průkazu tvůrčího
pracovníka". Při hodnocení za I. pololetí
konstatovalo vedení oborového podniku, že právě
zásluhou socialistického soutěžení
byly překročeny exportní úkoly, překročeny
dodávky pro investiční výstavbu, vytvořena
řada nových konstrukčních řešení,
zvýšena produktivita práce a snížena
zmetkovitost. O obdobných výsledcích jsem
se přesvědčil u strojařů v
Povážských strojírnách, u hutníků
SONP Kladno, v chemických závodech v Záluží,
ve Svitu Gottwaldov a jiných závodech. Půjde
tedy o to probojovávat cestu soutěžícím
kolektivům a počítat s výsledky soutěžení
v předpokladech plánu. Každý vedoucí
organizátor výroby má počítat
s tím, že progresívní úkoly ve
výrobě mohou být uvedeny do života jen
tvůrčím přínosem dělníků,
mistrů a techniků.
Na mnoha podnicích a závodech přináší
již také své ovoce úsilí odborových
organizací za uplatňování pracovní
kázně. Odborové organizace mají morálně
politickou odpovědnost za dodržování
pracovního řádu, za stav uvědomělé
pracovní kázně a musí působit
k plnému využívání pracovní
doby a k všestrannému posilování autority
mistra jako bezprostředního organizátora
výroby. Odborová organizace v SONP Kladno správně
postavila před všechny dělníky a mistry
otázku odstraňování ztrát během
směny, důsledné dodržování
stanoveného začátku i konce směny
a současně s hospodářským vedením
dbát o takovou koordinaci dopravy pracujících
do zaměstnání a ze zaměstnání,
aby mohly být dodržovány pracovní režimy
a současně nedocházelo ke ztrátám
volného času pracujících. Je pochopitelné,
že nelze pouze stavět otázku dalšího
zkracování pracovní doby a zavádění
dalších volných sobot v měsíci,
aniž by se nepřihlíželo k využití
zkráceného fondu pracovního času a
ke zdrojům, které mohou tyto vymoženosti zajistit.
Jestliže už letos zahájené a provedené
zkrácení pracovní doby snižuje fond
pracovního času v oblasti výroby zhruba o
8%, pak úkol růstu společenské produktivity
vyvstává ještě progresívněji.
Nelze se proto dostat s problémy zkrácené
pracovní doby do defenzívy, ale v porovnání
s minulými léty ukázat zkrácení
pracovní doby a zavedení volných sobot jako
velký politický úspěch strany a vlády,
jako realizaci jednoho z předních programových
cílů Revolučního odborového
hnutí.
To jsou na jedné straně povinnosti a závazky,
které na sebe odbory berou. Na druhé straně
bych chtěl poukázat na problémy, které
by se již v nadcházejícím období
měly postupně řešit.
Naši pracující oprávněně
požadují, aby byla závazně dlouhodobě
vyhlášena pravidla zainteresovanosti. Lidé
v podnicích a závodech chtějí stát
pevně na nohou, potřebují mít důvěru,
že zdroje, které využitím rezerv vytvoří,
nebudou dodatečně nebo zcela odčerpány.
Záruka v rámcových podmínkách
nestačí. Je třeba, aby stejné záruky
získal i kolektiv podniků a závodů
od vyšších řídících
článků. Každá nejistota a přešlapování
vytváří atmosféru obav, jak bude naloženo
s prostředky, které lépe hospodařící
kolektiv vyprodukuje. Nová soustava není náš
cíl, ale musí stát ve službách
ekonomiky, kterou musíme se naučit ovládat,
a proto je nutno dovést ji až do vnitropodnikových
podmínek, až na pracoviště.
Odborové svazy i krajské všeodborové
orgány se shodují v názoru, že je třeba
efektivně hospodařit s pracovními silami.
V tomto směru budeme podporovat působení
stabilizačních odvodů, avšak není
možné, aby se tu či onde ustupovalo narůstajícímu
tlaku za promíjení stabilizačního
odvodu. Samozřejmě nelze připustit, aby část
stabilizačního odvodu, vázaná na přírůstek
počtu pracovníků, působila paušálně.
Zásadně však musíme podporovat to, aby
se i tímto ekonomickým tlakem působilo na
likvidaci neefektivních provozů, na lepší
využití směnnosti, na mechanizaci takových
prací, které ušetří pracovní
síly, na distribuci pracovních sil do progresívních
odvětví a závodů. Silné přesycení
mnoha podniků i oborů pracovními silami má
ještě další důsledek, který
záporně ovlivňuje tu složku nové
soustavy, která patří mezi její přední
stimuly, a to hmotnou zainteresovanost. V závodech právem
kritizují praxi neprověřeného a ekonomicky
neodůvodněného růstu zaměstnanosti.
Přírůstek mzdových prostředků
se leckde spotřebovává na rozšiřování
počtu pracovních sil, takže na provedení
diferenciace ve mzdách a odstraňování
nivelizace se pak nedostává.
Tato široká zaměstnanost spojená navíc
se zdrženlivostí podniků v uvolňování
prostředků na mzdy se projevuje ve stagnací
a někde i v poklesu průměrných mezd.
Odbory se staví do čela úsilí za odstranění
nivelizace, a to především proto, že v
tom spatřují jeden z rozhodujících
motivů důsledného uplatnění
nové soustavy řízení a nástup
k ozdravění celé naší ekonomiky.
Přitom se domníváme, že k nutné
denivelizaci nebylo využito ani těch možností,
které jsou po ruce již v letošním roce.
Nevyčerpaný zůstatek ve fondu pracujících
a fondu odměn z prvního čtvrtletí
t. r. se ke konci pololetí ještě zvýšil,
takže v průměru nevyčerpané prostředky
ve fondech pracujících a fondech odměn ve
všech průmyslových podnicích činí,
počítáno na jednoho pracovníka, 389
Kčs a v podnicích ústředně
řízeného průmyslu a stavebnictví
dokonce 450 korun. I když pochopitelně z výsledků
za 1. pololetí nelze dělat předčasné
závěry pro další období, je možno
však již dnes spatřovat hlavní příčinu
tohoto stavu v opatrnosti, v obavách z dodatečných
změn podmínek a někdy i v neznalosti nových
principů odměňování. Nejde
přirozeně o samoúčelné čerpání
rezerv fondů, ale o bezprostřední skloubení
hmotné zainteresovanosti s našimi ekonomickými
záměry.
Je též třeba vyřešit fakticky trvající
tzv. mzdový strop, který brzdí denivelizaci.
V tomto směru zdaleka není využívána
zvýšená pravomoc, která byla hospodářským
orgánům dána. ÚRO podporuje návrhy
kolektivních smluv, v nichž odborové orgány
na úrovni oborů a podniků přistupují
spolu s hospodářskými orgány k rozpracování
denivelizace, k celoroční záruce prověřených
a technicky zdůvodněných výkonových
norem. Podporujeme též koncepci k urychlení
mzdového vývoje ve vztahu ke skutečnému
vývoji společenské produktivity práce
a maloobchodních cen jako jednu ze zásad hospodářské
politiky.
Milióny našich pracujících se svou prací
jednoznačně přihlašují za linii
XIII. sjezdu KSČ a jsou odhodláni naplnit činem
hospodářský program rozpracovaný v
návrhu 4. pětiletky. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
s. Pastyříkovi. Promluví s. ministr Barbírek.
Ministr s. Barbírek: Vážené Národné
zhromaždenie, vážení hostia, súdružky
a súdruhovia poslanci! Podľa článku
74 ústavy prislúcha Slovenskej národnej rade
zúčastňovať sa na príprave štátneho
plánu rozvoja národného hospodárstva
a prerokovávať súhrnné otázky
rozvoja hospodárstva a kultúry na Slovensku.
Dovoľte mi preto, aby som z poverenia Slovenskej národnej
rady vyjadril stanovisko k návrhu plánu rozvoja
národného hospodárstva na Slovensku do roku
1970 ako organickej súčasti päťročného
plánu, o ktorom dnes rokujeme. Celé obdobie príprav
návrhu päťročného plánu
bolo spojené s intenzívnym úsilím
hľadania účinných smerov a ciest rozvoja
v záujme toho, aby sme vytvorili základné
predpoklady pre realizáciu hlavných záverov
XIII. zjazdu KSČ v hospodárskej politike strany.
Postupné pracovné prerokovávanie jednotlivých
problémov na zasadaniach ÚV KSČ, ÚV
KSS, vo vláde, výboroch Národného
zhromaždenia, v orgánoch Slovenskej národnej
rady prispelo k ďalšiemu skvalitneniu návrhu
v súlade s reálnymi možnosťami národného
hospodárstva. Triezve ohodnotenie našich možností
sa plne prejavuje i v úlohách, ktoré budeme
v nasledujúcich rokoch zabezpečovať na Slovensku.
Samotný priebeh tohoročného plnenia plán
v podnikoch a organizáciách na Slovensku vytvára
priaznivú základňu pre ďalší
rozvoj i pre riešenie niektorých problémov,
ktoré budeme v súčinnosti s celoštátnymi
orgánmi postupne nastoľovať tak, ako sa budú
vytvárať nové zdroje v hospodárstve.
Podľa doterajších výsledkov v plnení
plánu počítame s prekročením
plánovaného objemu priemyselnej výroby zhruba
o 1 mld 300 mil. Kčs. Pritom sa začínajú
vytvárať predpoklady pre uskutočňovanie
niektorých štrukturálnych zmien uvedením
do prevádzky viacerých, aj z celoštátneho
hľadiska významných kapacít. Pozitívnym
prínosom pre celé národné hospodárstvo
je uzavretie hutníckeho cyklu vo Východoslovenských
železiarňach a úspechom je aj zvládnutie
výroby ocele na kyslíkových konvertoroch.
Úspešne sa pokračuje v skúšobnej
prevádzke vo veľkoelektrárni Vojany.
Po určitých ťažkostiach podarilo sa v
minulých dňoch vyrobiť v národnom podniku
Slovnaft Bratislava prvý československý polyetylén,
ktorý bude znamenať tiež veľký prínos
pre naše národné hospodárstvo. Ako ukazujú
doterajšie výsledky, výroba prebieha úspešne
a i kvalita je dobrá. Znamená to, že v tejto
základnej surovine máme vytvorené predpoklady
pre postupné znižovanie dovozu z kapitalistických
štátov, na ktorých sme boli doteraz takmer
v plnom rozsahu odkázaní. Do prevádzky sa
uviedli i ďalšie nové kapacity.
V porovnaní s minulými rokmi lepšie výsledky
sa dosahujú i v poľnohospodárstve. V nákupe
živočíšnych výrobkov sa do 20.
októbra prekročil nákup mäsa asi o 2000
ton a mlieka o 42 mil. litrov. V tomto roku vyprodukujeme na Slovensku
asi 2 mil. ton zrnín, čo je zhruba o 200 000 ton
viac ako v roku 1965. Dobrá je aj úroda krmív,
zemiakov, cukrovej repy a uspokojivo postupujú i jesenné
poľnohospodárske práce. Teraz pôjde o
to, aby naši poľnohospodári zabezpečili
aj efektívne využívanie krmív a vytvárali
krmné rezervy v záujme toho, aby sa v ďalších
rokoch mohlo predchádzať nežiadúcim výkyvom
v živočíšnej výrobe.
Oproti roku 1965 sa zvýšilo i tempo investičnej
výstavby. Vcelku dobre sa plnia úlohy v objeme stavebnej
výroby. Táto skutočnosť sa však
ešte dostatočne neprejavuje vo výstavbe bytov,
škôl, zdravotníckych zariadení a v plnení
plánovaných termínov uvádzania viacerých
priemyslových kapacít do prevádzky. Z 33
významnejších kapacít sa zahájila
výroba na 22 a 11 kapacít sa odsunulo na neskoršie
termíny. Situácia v investičnej výstavbe
není teda uspokojivá.
Neuspokojujeme sa ani s dodávkami pre export. Pri doterajšom
prekračovaní výroby takmer o 950 mil. Kč
prekračujú sa celkové dodávky pre
export zhruba o 50 mil. Kčs, pričom viac ako 20.
podnikov neplní exportné úlohy v hodnote
100 mil. Kčs. Považujeme za nutné sústrediť
pozornosť podnikov na plnenie uvedených schodkov,
zlepšovať materiálové zabezpečenie
výroby určenej pre export a zintenzívniť
spoluprácu výrobných podnikov s podnikmi
zahraničného obchodu.
Nebyť týchto nedostatkov, mohli byť výsledky
tohto roku ešte lepšie. No i tak, ak vcelku hodnotíme
plnenie úloh štátneho plánu na Slovensku,
možno konštatovať, že sa urobil ďalší
krok v obnovovaní rastu výroby, čím
sa vytvárajú priaznivé podmienky aj pre realizáciu
zámerov rozvoja hospodárstva v nasledujúcich
rokoch.
Predložený návrh zákona o 4. päťročnom
pláne, ktorý je predmetom nášho rokovania,
vymedzuje rozhodujúce úlohy a rámcové
zameranie plánu. Ponecháva dostatočný
priestor pre jeho realizáciu podľa budúceho
vývoja ekonomiky za podmienok uplatňovania nového
systému hospodárenia podnikov od 1. januára
1967.