Stejná situace je u četných sportovních organizací, o kterých zde již hovořila soudružka zpravodajkyně.

Další otázkou je uplatnění hmotné zainteresovanosti i ve zdravotnictví. Domnívám se, že by lékaři i ostatní zdravotnický personál měl být hmotně zainteresován, a to nejen na množství, ale zejména na kvalitě vykonávané práce. Potřebujeme stále větší počet zubních lékařů a laborantů, přitom však jejich hmotná zainteresovanost dosud není žádná, anebo minimální. Např. zubní laborant, čím více pracuje a čím více odvádí výkonů, tím se jeho procento prémie snižuje. Šlo by přece zařídit, zavést důslednou přejímku vyhotovených zubních protéz a podobných prostředků a dovede-li je laborant zpracovat kvalitně, bylo by spravedlivé mu tuto práci vhodným způsobem hradit a neomezovat ho hranicí přijmu tak, jak je tomu doposud.

Stejnou praxi by bylo vhodné zavést i u zubních lékařů. Naproti tomu však uvažovat o postihu těch lékařů a zdravotních pracovníků, kteří práci vykonávají nekvalitně a ledabyle, přitom však dosavadní platové předpisy jim zaručují určitý základní plat, i když práce tomuto platu neodpovídá. Při připravované úpravě platů zdravotníků by měla být tato otázka vyřešena a jistě by přispěla ke spokojenosti nejen zdravotníků, ale i pacientů, kteří by měli mít možnost vybrat si lékaře, kterému důvěřují. Třeba v jednom boxu pracuje zubní lékařka, která dělá nekvalitně, lidé k ní nechtějí chodit, ale přesto podle platových předpisů musí dostat 1900 Kčs. Vedle v boxu pracuje dentista, který dělá třikrát tolik práce a kvalitně, lidí má spoustu, všichni chtějí jít k němu, ale předpisy dovoluji mu dát maximálně 1800 Kčs měsíčně. Když je vedle sebe deset lékařů a dentistů dovedou si to zhodnotit a správně kritizují, jakým způsobem děláme platové předpisy. Myslím, že by vedení ústavu mělo mít možnost tyto věci dát do pořádku a tam, kde se dělá nekvalitně, třeba lékařce dát 1000 Kčs, ale dentistovi, když pracuje dobře, třeba 2500 Kčs.

Před časem byl vydán dokument strany a vlády o zdravotnictví, který určuje povinnosti nejen zdravotníkům, ale všem organizacím, zejména hospodářským a národním výborům. Právě dnes projednávaný zákon o péči o zdraví lidu zákonitou formou zdůrazňuje zásady tohoto dokumentu. Že je to nejvýše třeba, vidíme v praxi v závodech. Lékaři opětovně provádějí preventivní prohlídky u pracovníků v riziku a zpravidla se stává, že z těchto prohlídek nejsou na závodech vyvozovány důsledky, sledující zlepšení pracovního prostředí. Domnívám se proto, že by závody měly platit zdravotní správě za tyto preventivní prohlídky v těch případech, kdy prohlídka se dělá zbytečně, opakovaně několikrát a nikdo z předchozích prohlídek žádné závěry nevyvozuje.

Podle platných vládních usnesení mají závody zpracovávat každoročně plány ozdravných opatření a předkládat je hygienické službě. Zjišťujeme, že mnohé závody tyto své úkoly plní liknavě a zdaleka neprovádějí v závodech vhodná opatření ke snížení rizika, prašnosti, hluku a stejně tak v malé míře dbají závody na výstavbu a údržbu sociálních zařízení. Tak např. národní podnik Svit, i když dosud v úpravě pracovního prostředí mnohé vykonal, zdaleka se se svými úkoly v této otázce nevyrovnal. Vedoucí závodu stále jen poukazuji na to, že ve starých budovách se sociální zařízení nedají upravit.

Domnívám se, že i v těchto starých provozech, kde se dnes prosazuje směnnost, bude nutné urychleně řešit otázku pracovního prostředí a sociálního zařízení, protože chceme-li od lidí výkony, musíme jim vytvořit příznivé pracovní prostředí a upravit sociální zařízení tak, aby odpovídalo požadavkům dnešní socialistické společnosti.

Věřím, že budou-li nejen zdravotničtí pracovníci, ale celá naše společnost uplatňovat navrhovaný zákon v praxi tak, jak je míněn, dojde k podstatnému zlepšení v péči o zdraví našeho pracujícího lidu.

Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji poslanci Sedláčkovi, promluví poslanec Škula.

Prosím ověřovatele protokolu, aby před závěrem zjistili počet přítomných poslanců (v první řadě posl. Červinka, ve druhé řadě posl. Holáň, ve třetí řadě posl. dr. Hrabal, ve čtvrté řadě posl. Lukačovič), abychom věděli, zda jsme usnášení schopni.

Prosím poslance Škulu, aby se ujal slova.

Posl. Škula: Súdružky a súdruhovia poslanci! V socialistickej spoločnosti je starostlivosť o zdravie občanov jednou z hlavných povinností štátu a starostlivosť o vlastné zdravie jednou z hlavných povinností občana.

Štát poskytuje zdravotnú starostlivosť preventívnu i liečebnú jednotne tak, aby zabezpečil plynulú, sústavnú a hodnotnú starostlivosť o človeka, prednostne zameranú na pracujúcich a na zabezpečenie úspešného rozvoja novej generácie.

Zdravotnícka starostlivosť v zmysle socialistických zásad, zbavená súkromnopodnikateľského charakteru, sa v maximálnej miere priblížila obyvateľstvu.

Prudký rozvoj, bezplatnosť a všeobecná dostupnosť zdravotníckych služieb priniesli zvýšené nároky aj na nemocničnú starostlivosť. V období pred zjednotením zdravotníctva posteľová kapacita nemocníc na Slovensku a aj na území nášho Západoslovenského kraja bola absolútne nedostačujúca. Existujúce nemocnice boli umiestnené väčšinou v budovách zastaralých alebo neúčelových. Keďže bolo zrejmé, že investičná výstavba nových nemocníc nestačí pokryť zvýšené požiadavky, vznikali rôzne provizória, upravovali sa viac alebo menej vhodné objekty k nemocničným účelom a v existujúcich nemocniciach narastal počet lôžok často na úkor hygienického minima. Aj keď po roku 1955 začína sa už aj na území Západoslovenského kraja intenzívnejšia výstavba nových nemocníc, ani dnešný počet postelí v relácii na 1000 obyvateľov nedosahuje celoštátny priemer, a to najmä v južných okresoch. Situácia je priamo katastrofálna práve v mojom volebnom obvode, v okrese Galanta, kde relácia postelí na 1000 obyvateľov dosahuje iba jednu desatinu celoštátneho priemeru, v dôsledku čoho 90 % pacientov, potrebujúcich ústavné liečenie, sa musí "šibovať" po okolitých nemocniciach, často vzdialených viac desiatok kilometrov, ktoré kapacitou a kádrovým vybavením sú nedostačujúce už pre vlastné spádové územie.

Prejednávaný vládny návrh zákona o starostlivosti o zdravie ľudu sleduje konečne odstránenie týchto disproporcií. Na základe príkladov, vzatých priamo zo života, musím vysloviť určité obavy v oblasti investičnej výstavby zdravotníckych zariadení. Mám na mysli dlhú plánovaciu dobu výstavby zdravotníckych zariadení a najmä ešte dlhšiu realizáciu tejto výstavby. Povšimnutia hodným príkladom je napríklad dodávateľská organizácia Pozemné stavby Nitra, ktoré v posledných rokoch nedokázali ani jednu zdravotnícku stavbu ukončiť za kratšiu dobu, ako 6 rokov. Táto organizácia vôbec nepovažuje za povinnosť akceptovať rozpis štátneho plánu v oblasti zdravotníctva, a to tým, že v priebehu kalendárneho roku opakovane mení vlastný režim stavby a ani takto svojvoľne znížené limity neplní, a to v dôsledku čiastočného presúvania plánovaných kapacít zo zdravotníckych stavieb na stavby, z ktorých im plynú prémie. Najmä z týchto príčin neboli potom včas ukončené stavebnou organizáciou Pozemné stavby Nitra zdravotnícke objekty, nemocnice s poliklinikou v Želiezovciach, v Šale, gynekologicko-pôrodnícky pavilón v Nitre, tuberkulózna liečebňa Nitra - Zobor a ďalšie. Táto stavebná organizácia má nemalý podiel na tom, že i za rok 1965 sa plán investičnej zdravotníckej výstavby v Západoslovenskom kraji splnil iba na 57,5 %.

Vládny návrh zákona sa však neuspokojí len tým, že nám ukladá zjednať nápravu v rozmiestňovaní a vybavenosti zdravotníckych zariadení, ale veľmi dopodrobna rozoberá úlohy spoločnosti v starostlivosti o zdravie a výstižne poukazuje na skutočnosť, že zdravie ľudu ovplyvňuje predovšetkým hmotná a kultúrna úroveň obyvateľstva, že pri vytváraní zdravých životných a pracovných podmienok nepôjde len o liečenie chorobných stavov a o ochranu pred škodlivými vplyvmi, ale stále viacej o využívanie a podporovanie kladných faktorov, pôsobiacich na človeka a jeho zdravie. Na prvom mieste spomínam v tejto súvislosti starostlivosť o životné prostredie, snahu o vytváranie zdravej, biologicky vyváženej krajiny.

Osobitne by som chcel vyzdvihnúť význam prvej časti vládneho návrhu zákona, týkajúcej sa vytvárania a ochrany zdravých podmienok a zdravého spôsobu života a práce, jedným slovom prevencie, hlavne v súvislosti s tým, že veľká väčšina vidieckeho obyvateľstva aj dodnes je zásobovaná pitnou vodou z hygienicky závadných studní, samozrejme s hygienicky závadnou vodou. Máme ešte obce s viac tisíc obyvateľmi, v ktorých podniky verejného stravovania, najmä hostince, ďalej niektoré železničné stanice postrádajú základy hygienického minima, máme sídliská, a to i vládou osobitne sledované, okolie ktorý je namiesto zelene a kvetinových záhonov zdobené rumoviskom, zanechaným stavbármi, ktoré sa podľa ročného obdobia pretvára raz na jazerá, kaluže a raz na more prachu, akosi potvrdzujúc, že i po dvadsaťročnom mierovom budovaní našej krajiny sme nedokázali ešte odstrániť ironickú poznámku, že "keď rukami dosahujeme vesmír, nohami ešte často stojíme po kolená v bahne".

Osobitne považujem za nutné vyzdvihnúť klady § 7 prejednávaného vládneho návrhu zákona, podľa ktorého sa ukladá národným výborom nielen starostlivo sledovať, ale aj donucovať sankciami organizácie k dodržovaniu predpisov o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok. Už teraz badať, že v niektorých organizáciách v súvislosti so zavádzaním novej sústavy riadenia sa prejavujú tendencie znižovania nákladov na vytváranie, poťažne vylepšovanie zdravotných a sociálnych podmienok osadenstva, čím sledujú obmedzenie čerpania nákladov v prospech zvýšenia čistého dôchodku.

Súdružky a súdruhovia poslanci, pokúsil som sa týmito niekoľkými pripomienkami ukázať, že nový návrh zákona skutočne komplexne prvý raz sa snaží riešiť všetky právne stránky a aspekty zdravotníckej problematiky v súčasnosti a som toho názoru, že návrh nového zákona sa snaží optimálne vyriešiť všetky aktuálne otázky a v tomto zmysle sa stáva vhodným právnym základom pre budúci vývoj.

Prejednávaná právna norma sleduje blahobyt a dobro každého občana bez výnimky. Je preto povinnosťou nás všetkých nielen prijať zákon, ale k jeho realizácii neustále vytvárať potrebné materiálne podmienky. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Škulovi. Promluví posl. Závěta.

Posl. Závěta: Soudružky a soudruzi poslanci, k budování socialismu patří soustavné zdokonalování socialistického zdravotnictví, odstraňování chyb v jeho zařízení i v organizaci práce a neustálé zvyšování úrovně preventivní a léčebné péče. Letošní začátek roku přinesl zvýšenou aktivitu celé naší výrobě. Programové cíle, zvyšování produktivity práce, technické úrovně, kvality a rentability výroby určují také velmi důležité úkoly v péči o pracující: hledat a zajišťovat nové účinnější a hospodárnější cesty k ochraně zdraví našich pracujících. Vždyť již při projednávání dokumentu bylo slyšet hlasy, proč se státní zdravotní správa dosud nevypořádala s některými vážnými nedostatky, které se dosud vyskytují, které již dlouho byly kritizovány a které zmenšují v očích pracujících celkově dobré výsledky celého našeho zdravotnictví.

Rozvoj průmyslové výroby přináší s sebou řadu problémů, mezi něž patří i narůstání hladiny a druhů škodlivin zhoršujících stav pracovních podmínek.

Přestože zákonnými ustanoveními, která se dotýkají bezpečnosti a ochrany práce, vládními usneseními a vyhláškami ÚRO byly vytvořeny reálné předpoklady pro soustavné zlepšování pracovních podmínek, je stav pracovního prostředí v četných závodech dosud neuspokojivý, a to zejména v důsledku znečišťování pracovního ovzduší, nepříznivých tepelných podmínek, nadměrného hluku a otřesů a nevhodného nebo nedostatečného osvětlení. Tyto škodliviny se často vyskytují současně a jejich působení se překrývá, jako např. ve slévárnách, kde je zhoršováno prostředí současně prašností, hlukem, nepříznivými tepelnými poměry apod. Důsledky těchto škodlivých vlivů se projevují jak vznikem nemocí z povolání a průmyslovými otravami, ale i z hlediska národohospodářského ztrátami, které jsou spojeny s léčením a odškodňováním a dosahují u jednotlivých případů částek až několika set tisíc korun. Tyto vlivy v pracovním prostředí se přímo podílejí i na počtu úrazů zejména tím, že oslabují soustředění na výkon práce, odvádějí pozornost, urychlují vznik únavy, a tím snižují schopnost pracujících přizpůsobit se různým nebezpečným situacím.

Proto je nutno uvítat nový zákon o zdraví, který jasně hovoří o tom, že spolu se zajišťováním výroby jsou závody povinny zajišťovat zdravé pracovní prostředí, které musí být konkrétně zakotveno v plánech technického rozvoje závodů, v kolektivních smlouvách a komplexních plánech na ozdravění pracovního prostředí. Účast pracujících na řešení všech otázek souvisících s prováděním a kontrolou péče o pracující musí se stát aktivní. Znamená to, aktivně se účastnit projednáváním výrobních plánů a požadovat, aby v nich byly zajištěny závazky ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A nejen to. Pravidelně kontrolovat, zda usnesení byla řádně podložena plánem výroby investic a žádat na vedení podniků předložení dokladů o objednávkách a dodacích lhůtách. Jedině tak mohou být příznivě ovlivněny škodlivé jevy, jako je fluktuace a z ní vyplývající ztížený nábor nových pracovníků, zejména dorostu.

Je zapotřebí, aby krajské a okresní odborové rady pravidelně projednávaly zdravotní situaci na okrese i v závodech se zástupci státní zdravotní správy, sociálního zabezpečení a zástupci národních výborů na tzv. akčních trojkách, aby přizvaly k jednání i vedoucí závodů a operativně zasahovaly nápravnými opatřeními včas, kde je potřeba. Projednávat především otázky prevence, aby nedocházelo ke zbytečným onemocněním a úrazům, dále úroveň poskytovaných zdravotnických služeb a rozbor vývoje pracovní neschopnosti, který připravuje ředitel ústavu národního zdraví.

Vždyť v celostátním měřítku nám denně chybí v práci pro přechodnou pracovní neschopnost více než 200 tisíc lidí. Případy invalidity, ztráty na životech, úrazy a nemoci z povoláni to jsou miliardové ztráty ve výrobě a další požadavky na sociální zabezpečení.