Ministra dopravy upozorňuji, pokud jde o Prahu, že
nadále je neúnosné, aby komín na nádraží
Praha - střed, ale i ostatní zařízení
dráhy na území NVP volně bez jakýchkoliv
opatření vypouštěly mraky kouře,
pochopitelně s popílkem, a aby doslovně zamořovaly
celý střed Prahy.
Doporučuji vládě v souladu s usnesením
zdravotního výboru NS, jak již zde také
bylo požadováno dokonce dvěma poslankyněmi,
vyčlenit prostředky na zajištění
čistoty ovzduší tak, aby je bylo možno
co nejracionálněji využít a považovat
je za účelově určené. Podle
vládní vyhlášky č. 90/65 Sb.
je pak přidělovat s jmenovitými úkoly
vybraným podnikům k realizaci.
Předsedovi SPK Černíkovi doporučuji,
aby projednal tyto otázky s resorty a ministři pak
s oborovými ředitelstvími a uložili
jim zajistit a vyčlenit potřebné finanční
prostředky na výstavbu zařízení
záchytu popílku a zplodin, kromě toho, aby
byla pravidelně a odpovědně prováděna
v jednotlivých závodech údržba těchto
zařízení.
Ministru národní obrany, s. generálu Lomskému
doporučuji, aby si nechal prověřit, jaké
množství popílku a sazí chrlí
denně komín ve vojenském objektu na Invalidovně
v Praze - Karlíně na nové experimentální
sídliště a učinil rovněž
nutná opatření, pochopitelně přes
své orgány, k nápravě.
Pokud jde o NVP, lze konstatovat, že byla učiněna
řada konkrétních opatření zejména
dovozem čistících prostředků
a strojů, nahrazováním kamenné kostkové
dlažby asfaltem, zákazem průjezdu těžkých
nákladních automobilů historickým
středem Prahy.
Národní výbor kromě toho schválil
např. mimo jiné také velmi dobrou vyhlášku
o čistotě Prahy, ale jako mnoho jiných předpisů
a nařízení není ani tato vyhláška
dodržována a ani NVP a ONV ji plně nevyužívají.
Zde nebude asi jiná cesta, než postihovat všechny
organizace zamořující Prahu, pro které
je, jak se ukazuje, morální pobídka nedostatečná.
Budou-li náklady na tyto sankce z hrubého důchodu,
budou závody patrně daleko více dbát
o dodržování vyhlášky. Předejdeme
tím vysokým nákladům na nemocenské
nejen za choroby vnitřní, které tím
vznikají, ale i za vysokou oční úrazovost.
Soudružky a soudruzi poslanci, vystoupil jsem dnes s touto
interpelací, s těmito problémy v souvislosti
s projednáváním nového zákona
o péči o zdraví lidu především
proto, že dosavadní zkušenosti nejsou nejlepší
i přesto, že se zdravotní výbor těmito
otázkami zabývá už mnoho let.
Jak jsem již řekl, vytvořili jsme mnoho dobrých
zákonů a vládních nařízení.
Bude proto třeba hned od začátku působnosti
tohoto nového zákona dbát na jeho plnění,
na plnění státní disciplíny
a okamžitě vést řízení
proti těm (a tu mám na mysli i vyšší
funkcionáře), kteří zákon nedodržují.
Svým jednáním působí nejen
morální škody, ale zejména škody
na zdraví lidu a prohřešují se i proti
kráse přírody naší vlasti. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Mátlovi, promluví posl. Skramuský.
Posl. Skramuský: Vážení poslanci,
dovolte mi, abych na tomto plenárním zasedání
se zmínil o jedné takové ožehavé
věci, která sužuje naše obyvatelstvo a
přináší na zdraví našich
pracujících četné újmy. Jsem
členem smíšené komise poslanců
NS ze zdravotního výboru a výboru pro hlavní
výrobní odvětví a dopravu, která
se zabývá otázkou čistoty ovzduší
v našem státě, jak o tom hovořila soudružka
Spěváková a Závodská.
Komise poukázala na závažné nedostatky,
které se projednávaly na schůzích
obou výborů a ke kterým výbory přijaly
závěry. Celou záležitostí se
bude ještě zabývat předsednictvo NS
a jsem přesvědčen, že i tento orgán
NS posoudí celou problematiku a předloží
vládě přijatá doporučení.
Bez zřetele na tyto závěry pracuje smíšená
komise dále. Provedli jsme průzkum v Severočeském
kraji, který již v současné době
je snad nejpostiženějším krajem exhalací.
Jednali jsme na širokém aktivu za účasti
odborníků a pracovníků ze závodů
a důkladně jsme se seznámili se všemi
opatřeními, která podniky realizují
v boji za udržení čistoty ovzduší.
Můžeme říci, že se na tomto úseku
již docílilo některých dobrých
výsledků a že naše podniky se této
otázce věnují. Stále však máme
v Severočeském kraji dosud mnoho zdrojů,
které dále velmi intenzívně působí
k dalšímu znečištění našeho
životního prostředí. Požáry
na povrchových dolech a zápary na skládkách
tvoří jednu třetinu celkového znečištění
zaviněného doly a zbývající
dvě třetiny připadají na parní
lokomotivy a kotelny dolů.
Na Chomutovsku bylo dlouhodobým měřením
zjištěno, že hlavním zdrojem znečištění
ovzduší jsou: výtopna, seřaďovací
nádraží, železniční vlečka
Chomutov - Komořany a též kotelny místních
výrobních podniků. Je přece v našich
silách, abychom tyto přízemní zdroje
exhalací, které nejvíce sužují
místní obyvatelstvo, operativně řešili
a urychleně odstraňovali.
Prosím proto z tohoto místa příslušné
vládní činitele o přezkoumání
vládního usnesení, které hovoří
o elektrifikaci a diesel-trakci (v tomto usnesení je právě
bohužel Severočeský kraj až na konci fronty)
a alespoň částečné odstranění
parní trakce, a to na vlečkách, seřaďovacích
nádražích a na dolech, což by podstatně
zmírnilo množství exhalací a přineslo
obyvatelstvu okamžitý efekt.
Prosil bych ještě, aby vláda důsledně
zakročila proti těm, kdo nedodržují
vládní usnesení č. 524 a nejen to,
ale jak zde hovořil s. Mátl, proti všem, kdo
porušují anebo neplní každé vládní
usnesení a tím znevažují vážnost
vládního dokumentu.
Dovolte mi ještě, abych poděkoval vládě,
resp. místopředsedovi vlády s. Krejčímu,
v jehož resortu se provedla opatření, která
zajišťují dodávky náhradních
dílů pro opravny domácích spotřebičů.
U Elektro-Pragy - Hlinsko je však ještě třeba
dobudovat součástkovou základnu výstavbou
uvažovaného skladu. Už se na tom pracuje.
Mohu říci, že zde se nám v praxi osvědčila
dobrá spolupráce Národního shromáždění
s vládou v duchu dokumentu o prohloubení činnosti
Národního shromáždění.
Bylo by však žádoucí, aby otázka
náhradních dílů ve všech odvětvích
našeho národního hospodářství
byla takto důsledně řešena a tak se
pomohlo všem výrobním podnikům a zejména
našemu zemědělství. Tato otázka
je velmi diskutována při projednávání
tezí k XIII. sjezdu KSČ.
Jsem přesvědčen, že i touto mojí
poznámkou se vláda bude zabývat a chci zde
vyslovit předem své poděkování.
(Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Skramuskému, promluví poslankyně Kobosilová.
Posl. A. Kobosilováb: Soudružky a soudruzi
poslanci! Na dnešním zasedání přistupujeme
k projednávání důležité
předlohy vládního návrhu zákona,
který vytváří předpoklady k
dalšímu rozvoji zdravotní péče
v naší socialistické společnosti. My
jsme v péči o zdraví lidu dosáhli
nemalých úspěchů. To však neznamená,
že bychom již neměli žádné
nedostatky. Zákon po přijetí bude vhodným
prostředkem k jejich řešení. Sám
o sobě je však nevyřeší. Bude záležet
na tom, jak bude pochopen a všemi odpovědnými
orgány, institucemi, zařízeními a
občany uváděn do života. Stane se dlouhodobou
závažnou směrnicí pro práci všech
státních hospodářských a společenských
orgánů, které postupně musí
řešit nejeden problém. Naplnění
jednotlivých článků zákona
si vyžádá značné materiální
a finanční náklady. Bude proto třeba
řešit naléhavé otázky postupně
a nanejvýš racionálně.
Zdravé životní podmínky se vytvářejí
a chrání zejména péčí
o zdravou výživu obyvatelstva a zvláště
pak pokud jde o mladou generaci .Tady bych se chtěla zastavit
u některých problémů. Pro zajištění
zdraví má velký význam i výživa
a společné stravování dětí
a dorostu ve školách. Může významným
způsobem ovlivnit zdraví dětí a dorostu,
ale i vypěstovat u nich návyky správné
výživy. Ministerstvo školství a kultury
v poslední době učinilo určitý
pokrok v zajišťování školního
stravování. Přesto však je třeba,
aby ve spolupráci s lékaři a především
s hygienickou službou bylo zlepšeno jak prostředí
tak příprava pokrmů a zajištěna
správná výživa i výchova ke správné
výživě. Tady se jeví celá řada
problémů.
Je pravda, že se mají dodržovat normy spotřeby
živin u jednotlivých věkových skupin
dětí, stravovaných ve školách
a internátních jídelnách. Avšak
prověrky hodnoty podávané stravy, které
se v minulosti uskutečnily v Praze, Plzni, Ostravě
i ve Středoslovenském kraji, ukázaly značný
deficit téměř všech živin, zvláště
v živočišných bílkovinách
(pouze 36 % normy), v tucích (54 % normy), vápníku
(42 %) a ve vitamínech (také 42 % normy). I v kalorické
hodnotě bylo v průměru zjištěno
pouze 76 % doporučeného podílu celodenní
stravy. Zkoumáme-li příčinu nízké
biologické hodnoty stravy, spočívá
v tom, že školní jídelny nedostávají
vždy hodnotné potraviny, např. libové
maso, mléko s vyšším obsahem tuku, čerstvou
zeleninu apod., a že i zvýšený finanční
limit nestačí krýt nákup potravin
na biologicky hodnotnější stravu.
Také na tomto úseku máme některé
materiální problémy, které sice nevyřešíme
z roku na rok, ale měli bychom se jimi více zabývat.
Tak kupř. ve Východočeském kraji je
celkem 996 školních jídelen při všech
typech škol. Kapacitně jich vyhovuje pouze 523, tj.
52,5 %, nevyhovujících je 453, tj. 47,5 procent.
Chybí ještě 151 školních jídelen.
Vzhledem k nedostatečné kapacitě je na některých
školách situace taková, že stravování
je organizováno na 2 - 5 směn. To působí
negativně na režim dne žáků, zvláště
při odpoledním vyučování, na
úroveň stolování a na dodržování
hygienických požadavků.
Celkem stravujeme v kraji 44,7 % všech dětí
a žáků. Většina školních
kuchyní je umístěna ve starých budovách,
které mají řadu nedostatků v prostorách,
nepostačující hygienická a sociální
zařízení, nevhodné skladištní
prostory jsou vybaveny starým nábytkem, schází
chladicí zařízení, jsou nepostačující
přívody teplé tekoucí vody apod. Tyto
problémy se těžko řeší.
Pokud jde kupř. o prostředky na strojní investice,
tak odbor školství a kultury v našem okrese může
na toto vybavení věnovat na letošní
rok 15 000 Kčs, nehledě na to, ze některá
strojní zařízení jsou úzkoprofilovým
zbožím.
Při posouzení kuchyní a jídelen všech
stupňů škol možno zatím považovat
za nejméně závadné kuchyně
v mateřských školách a internátních
zařízeních. Kapacitně nevyhovující
jsou zejména školní jídelny při
základních devítiletých školách.
Také se vyskytují některé problémy
v kádrovém vybavení jídelen. Školní
jídelny mají nejnižší směrný
počet pracovníků ze všech sektorů
společného stravování. V porovnání
se závodními jídelnami, které připravují
většinou jen obědy, mají školní
jídelny o 20 - 50 % nižší stavy pracovníků
přesto, že ve dvou třetinách škol
podávají kromě obědů ještě
další denní jídla.
Tyto i některé další problémy
vedou k tomu, že se důsledně nedodržují
hygienické předpisy a technologické postupy,
takže pak provoz některých jídelen nezaručuje
zdravotně bezpečnou přípravu pokrmů.
I když ze strany příslušných vládních
orgánů byla přijata některá
opatření, je třeba, tak jak mám vlastní
zkušenosti, daleko důraznější kontroly
při plnění přijatých opatření.