To vše potvrdilo, že problémy znečišťování
ovzduší pevnými částicemi jsou
u nás řešitelné. Dosavadní zkušenosti
jsou však i takové, že některé
podniky a i resorty neprojevují patřičný
zájem tento problém urychleně řešit,
neboť budování těchto zařízení
je pro podnik nákladné atd.
Vyvstávají zde pro naše hospodářské
organizace nové problémy, které mnohdy považují
za druhořadé, přestože naše společnost
staví zájem o zdraví lidu na přední
místo a dnešní projednávání
zákona to plně potvrzuje.
Chtěla bych ještě říci, že
z úkolů péče o zdravé životní
podmínky mohou zdravotnické orgány a organizace
převzít a plnit pouze určitou část
a že zejména na realizaci tohoto náročného
úkolu na poli ekonomickém a technickém by
měli být zainteresováni všichni, kdo
svou činností mohou životní podmínky
ovlivnit.
Dosavadní soustava řízení národního
hospodářství nevytvářela dostatečné
ekonomické předpoklady k realizaci úkolů
v péči o zdravé životní podmínky.
K plnění výrobního plánu byly
zaměřeny veškeré síly hospodářských
i politických orgánů. Schematické
a nekomplexní hodnocení plnění výrobních
úkolů podle množství a nikoliv podle
kvality znamenalo přehlížení a odsouvání
realizace ozdravných opatření. Rovněž
uplatňování odpovědnosti v této
oblasti podle vydaných předpisů se stalo
pro ně neúčinným, neboť finanční
sankce se přesouvaly na účet státu.
A takto "zjednodušená ekonomika" nekalkulovala
rovněž ani s určitým kladným
ekonomickým přínosem hygienických
opatření. Ještě dnes si pouze někteří
ekonomové uvědomují, že péče
o zdraví nevyplývá jen ze zásad, "socialistického
humanismu", ale že je nedílnou součástí
efektivní výroby, jejího dalšího
rozvoje a stabilizace kádrů, jak se již tyto
důsledky začínají prakticky projevovat
v silně rozvinutých průmyslových oblastech.
A chtěla bych říci, že i v našem
Severomoravském kraji, především v oborovém
ředitelství OKR, když se dali do boje za snížení
úrazovosti a prašnosti v rubání, přineslo
to i řadu ekonomických výsledků.
Nepříznivý stav na úseku tvorby a
ochrany životního prostředí, zejména
stav na úseku znečišťování
ovzduší by měl vést ke kvalitativně
novému řešení.
V souvislosti se zaváděním nové soustavy
řízení národního hospodářství
by se v činnosti podniků a organizací mohl
nadále prohloubit rozpor mezi zájmem podniku na
dosažení maximálního hrubého
důchodu a celospolečenským zájmem
na ochraně a tvorbě zdravého životního
prostředí. Proto již od počátku
i v dalším průběhu zavádění
nové soustavy je nutno věnovat pozornost, vytvářet
a probojovávat účinné ekonomické
stimuly k ochraně zdraví. Nemůžeme se
také obejít bez zdokonalení systému
přímého řízení ze strany
státních orgánů, pověřených
tyto otázky řešit, zejména v úseku
přípravy plánu technického rozvoje,
usměrňování výroby vzduchotechniky,
technického dozoru na provoz zařízení
a uplatňování sankcí vůči
provozovatelům za neplnění úkolů.
Zůstane-li působnost zdravotnických orgánů
v tvorbě a ochraně životního prostředí
zaměřena nadále na stanovení hygienických
požadavků, provádění kontroly
uložených opatření a zjišťování
stavu prostředí a jeho vlivu na zdraví lidu,
je třeba, aby na úseku realizace technických
opatření (včetně sankcí) a
na úseku technické kontroly funkce zařízení
(včetně měření) byla urychleně
přijata taková řešení, která
by zajistila komplexní posuzování všech
otázek tak, jak to předpokládají již
dříve přijatá stranická a vládní
usnesení.
V diskusi při projednávání čistoty
ovzduší bylo z mnoha míst poukazováno,
konstatováno a kritizováno, že touto problematikou,
bereme-li ji v komplexu, se zabývalo a zabývá
příliš mnoho organizací, komisí,
institucí i úřadů, což vede nakonec
k roztříštěnosti, k mnoha nejasnostem
a potížím při odstraňování
nedostatků a nakonec i k slabým výsledkům.
Přihlédneme-li ještě k celé řadě
vládních usnesení, k usnesením národních
výborů ať v krajích nebo v okresích,
či městech, k opatřením podniků,
které hlavně způsobují znečišťování
ovzduší, dojdeme k závěru, že stojí
za vážnou úvahu posoudit návrh komise,
jak se s. Spěváková zmínila, aby zde
byl ustaven jeden ústřední orgán,
který by byl pověřen celkovou péčí
o životní prostředí a který by
měl řídící pravomoc a právo
kontroly.
V závěru bych chtěla říci,
že přijetí zákona bude znamenat pro
NV podepření jejich autority, že NV se budou
moci při prosazování čistoty ovzduší,
při uplatňování sankcí plně
opřít o tento zákon a postupovat na tomto
úseku nekompromisně. Vždyť se jedná
o společné zájmy, jedná se o ochranu
zdravého životního prostředí,
kterou uplatňují a prosazují NV, uplatňují
především ve prospěch zdraví
zaměstnanců podniku, kteří bydlí
v blízkosti podniku, v jeho okolí, a jejich dětí,
naší budoucí generace, na které nám
záleží, aby byla zdravá a silná.
Ve svém vystoupení jsem se především
zaměřila na tu část navrhovaného
zákona, která se zabývá životním
prostředím, jak jsem již uvedla, a to z toho
důvodu, že tato problematika je velmi živá
nejen v mém volebním obvodě, který
bezprostředně sousedí s areálem NHKG,
ale také jak jsem se přesvědčila z
práce v komisi, je velmi živá ve všech
průmyslových oblastech naší republiky.
Navrhovaný zákon jako celek považuji za velmi
dobrý, prospěšný a proto doporučuji
jeho přijetí. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Závodské, promluví posl. Mátl.
Posl. Mátl: Vážené Národní
shromáždění! V návrhu zákona
o péči o zdraví lidu se v hlavních
zásadách uvádí, že péče
o zdraví lidu je důležitou funkcí celé
socialistické společnosti a je plánovitě
uskutečňována opatřeními ekonomickými,
sociálními, kulturními a zdravotnickými.
Všechny složky společnosti zajišťují
péči o zdraví lidu v nedílné
jednotě s úkoly hospodářské
a kulturní výstavby.
Na podkladě § 1 předloženého návrhu
zákona pak jsou všechny podniky, družstva a jiné
organizace povinny činit všechna potřebná
opatření k vytváření a ochraně
zdravých podmínek a zdravého způsobu
života a práce.
Také další tři odstavce tohoto paragrafu
zajišťují opatření na zlepšení
životního prostředí. To je jistě
nejvýše správné a potřebné.
To proto, že život, skutečnost je jak jsme slyšeli
z diskusních příspěvků s. posl.
Spěvákové a s. posl. Závodské,
dosud jiná. Dosavadní zkušenosti totiž
ukazují, že dosud všechna vládní
usnesení, až na malé výjimky, zákony
i směrnice a nebylo jich vydáno málo a nebyly
špatné, byly plněny nedostatečně,
anebo vůbec nebyly plněny.
Vždyť v četných oblastech naší
republiky, které až do nedávna byly ještě
rekreačními oblastmi, došlo k tak velké
koncentraci spadu popílku a jiných zplodin, že
se změnily v oblasti, jimž se občané
již na dálku vyhýbají.
V nejbližším okolí Prahy, ale i přímo
v Praze jde o mnoho závodů, o nádražích
v centru hlavního města ani nemluvě, které
přímo chrlí tyto otravné a jiné
látky.
Nejinak je tomu samozřejmě i v jiných průmyslových
oblastech jednotlivých krajů, hlavně však
- jak již bylo řečeno - v kraji Severočeském,
Severomoravském a také v četných oblastech
Slovenska. Zejména kolem cementáren, elektráren,
hutí a chemických závodů se provedlo
dosud velmi málo zlepšení.
Hodnoty znečištění ovzduší
tak překračují - jak již bylo řečeno
- několikanásobně stanovené normy.
Zvláště výrazná je tato situace
v okrese Most, kde je značně vysoká koncentrace
průmyslu, což vede také k velké koncentraci
pevných a plynných exhalací. Situace se tam
vytváří, jak jsme získali informace
v mezivýborové komisi tak, že poškození
lesních porostů je tam nezměrné -
80 % celkové výměry, což je jistě
velmi otřesné, ale odborníci dokonce předvídají,
že půjde-li vývoj takto dál, dojde v
této oblasti Krušných hor během 15 až
20 let k úplnému zániku lesů.
To je jistě nepěkná perspektiva a to i přesto,
že byla přijata vládní usnesení
494/1960 a další vládní usnesení
je nahrazující, dále vládní
usnesení č. 16/1961, 831/1962 a pro Severomoravský
kraj usnesení vlády č. 473/1961. Také
Severočeský krajský národní
výbor přijal po pečlivé analýze
příslušná opatření.
Ukazuje se však, a to potvrdily v plné míře
i zprávy z jednotlivých krajů, že příčiny
pomalého a v mnoha podnicích neúčinného
řešení jsou - i když bereme v úvahu
ekonomické problémy - především
v nedodržování státní disciplíny,
v nedostatečné řídící
činnosti, v nedostatečné údržbě
již instalovaných zařízení a
konečně v nedůsledném provádění
kontroly vedoucích pracovníků i samotných
ministerstev.
Jinak by se nemohlo stát, že zdroje znečištění
každoročně přibývají a
problém znečišťování ovzduší
je obzvláště kritický nejen pro současný
stav, který vážně ohrožuje zdraví
občanstva a celé národní hospodářství,
ale hlavně pro svůj expresní a prozatím
nezadržitelný vývoj.
Jak již jsem uvedl, kritický stav je i v naší
matičce Praze. Každoročně tu přibývají
nové a nové zdroje znečištění.
Saze, prach, popílek, radioaktivní zplodiny, kysličník
siřičitý, čpavek, benzpyrény
a výfukové plyny, mikroskopické částečky
kovů i nejrůznější plyny z průmyslové
výroby se udržují v nízkých prostorách.
Hlavními zdroji v Praze, stejně jako v jiných
městech, jsou hlavně elektrárny, továrny,
teplárny, lokomotivy, auta, motocykly, dieselové
a jiné motory. V Praze k tomu přistupuje nyní
ještě navíc přestavba a výstavba
Prahy, která je pochopitelně nezbytná.
Velmi prudký a nebezpečný je také
vzestup kysličníku siřičitého
i vysoké hodnoty rakovinotvorných látek v
pražském ovzduší. Dokazují to nejen
měření, ale i lékařská
praxe, podle níž je v Praze mnohem větší
počet rakovinových onemocnění plic,
než je celostátní průměr.
Obyvatelé Prahy tedy žijí rok od roku v horším
zdravotním prostředí. Nad Prahou je trvale
mrak prachu a sazí, který pronikavě snižuje
intenzitu slunečního osvitu a zvláště
ultrafialových paprsků. A co znamená málo
slunce? Velmi vážnou příčinu
nižší odolnosti organismu proti infekčnímu
onemocnění.
S ohledem na tyto skutečnosti, které konstatovala
mimo jiné i mezivýborová komise NS pro řešení
těchto otázek, a k tomu co jsem uvedl v úvodu
své interpelace, obracím se na ministry:
paliv,
těžkého průmyslu,
chemie,
dopravy,
zdravotnictví,
na předsedu SPK,
na předsedu Ústřední správy
energetiky a
na primátora NVP s následujícími dotazy:
Jaká opatření učinily jejich resorty
a NVP na podkladě usnesení zdravotního výboru
ze dne 20. 4. 1962, 30. 10. 1962 a 28. 11. 1962 a jakých
bylo dosaženo výsledků? Tato usnesení
byla všem resortům po schválení předsednictva
NS poslána.