Jen několik těchto údajů prokazuje,
že československý farmaceutický průmysl
umí vyrábět kvalitní léky potřebné
pro zajišťování léčebné
péče našich obyvatel a že je schopen vyrábět
celou řadu léků, o které je zájem
i v zemích s bohatou tradicí ve výrobě
léčiv.
Přes toto poměrně kladné hodnocení
docílených výsledků ve farmaceutickém
průmyslu je však nutné říci i
to, že existuje celá řada překážek,
které brání tomu, aby na tomto úseku
zdravotnické výroby mohlo být docíleno
ještě příznivějších
výsledků.
Jedna z hlavních potíží spočívá
v tom, že přidělované devizové
prostředky na jednotlivá čtvrtletí
i státy neumožňují zabezpečit
dovoz dostatečného množství surovin.
Také tuzemští dodavatelé surovin, především
chemikálií, živočišných
orgánů, makovic a obalových materiálů,
zejména obalů z papíru a skla neplněním
smluvně zajištěných dodávek způsobují
výrobě léčiv značné
obtíže. Nedostatečné a většinou
značně zastaralé výrobní kapacity
ve zdravotnické výrobě neumožňují
během roku operativně zajistit zvyšující
se požadavky na výrobu léků. Vkládané
investiční prostředky do farmaceutického
průmyslu neodpovídají růstu jeho produkce.
Toto tvrzení lze prokázat na tom, že u trustu
SPOFA vzrostl celkový obrat v roce 1965 v porovnání
s rokem 1960 ve srovnatelných velkoobchodních cenách
více jak dvakrát, přičemž u investic
došlo v těchže letech k poklesu, který
se výrazně projevuje v procentu podílu z
celkového obratu. V roce 1960 činily investice 6,3
% z celkového obratu, v roce 1965 již pouhých
2,8 %. Také pokud jde o zajišťování
strojů a zařízení potřebných
k obnově, modernizaci a rozšiřování
stávajících výrob není situace
nikterak příznivá. Vyplývá
to především z toho, že většinu
těchto strojů a zařízení jsme
nuceni dovážet, a to převážně
z kapitalistických států, což znovu
ovlivňuje dovozní možnosti státu. Nedostatečná
dovozní kapacita tohoto zařízení se
nepříznivě odráží i v
dovozu hromadně vyráběných léčebných
přípravků proto, že je potřeba
v prvé řadě zajistit doplňkový
dovoz, čímž se zkracují prostředky
určené k nákupu léků v zahraničí,
především těch léků, za
které dosud v tuzemsku nemáme náhradu. Často
jde o léky, vyráběné v kapitalistických
státech, kterých je nedostatek, přičemž
ani dovoz léků ze zemí socialistického
tábora nezajišťuje bezporuchové zásobování
obyvatelstva léčivy. Je možno při té
příležitosti vzpomenout na nedostatek tablet
ORABET, vyráběného to léku v NDR,
dražé CORONTlNU a injekcí MELlPRAMINU vyráběných
v MLR, a mohl bych ve výčtu často chybějících
léků pokračovat.
Když, soudružky a soudruzi, ke shora uvedeným
vlivům připočteme ještě chyby
v plánování spotřeby léků,
které vyplývají jistě z nemožnosti
správně odhadnout vývoj nemocnosti, nedostatečnou
informovanost lékařů o zásobovací
situaci lékáren anebo nedbáním těchto
informací lékaři, nedostatky v distribuci,
zejména neschopnost řešit některé
potíže operativně, dostáváme
odpověď, jak je možné, že některých
léků je nedostatek, že nemocný nedostane
lék, který mu ošetřující
lékař předepsal. Je přirozené,
že někdy takováto skutečnost musí
zcela zákonitě vyvolat u nemocného člověka
nespokojenost.
I když výhled na podstatné zlepšení
v roce 1966 podle informací ministerstva zdravotnictví,
které jistě vychází z dosavadního
vývoje, je nepatrný, domnívám se,
že je nutné výrobě léčiv
věnovat zvýšenou pozornost a že je nutné
snažit se urychleně odstranit některé
potíže, zejména na úseku dodavatelských
vztahů. To jistě by přispělo k zajištění
plynulého a dobrého zásobování
potřebnými léky i k tomu, že podíl
farmaceutického průmyslu na vývozu by se
mohl dostatečně zvýšit.
Také pokud jde, soudružky a soudruzi poslanci, o současný
stav ve vybavení zdravotnických pracovišť
kvalitními a moderními přístroji a
nástroji, není situace nejlepší. Ve
zdravotním výboru NS hodnotili jsme vybavenost zdravotnických
zařízení zdravotnickou technikou. Již
jednou jsem vystoupil k této otázce na zasedání
NS. Nechci se opakovat a znovu prokazovat na konkrétních
příkladech z našeho Jihomoravského kraje,
že zdravotničtí pracovníci v mnoha případech
pracují se zastaralou zdravotnickou technikou, přičemž
vysoká úroveň zdravotnických služeb
také závisí na tom, s jakými přístroji
a nástroji se ve zdravotnictví pracuje. Celá
řada lékařů, kteří pracovali
anebo pracují v zahraničí nebo do zahraničí
jezdí a má možnost se seznámit s vybavením
zdravotnických zařízení, srovnává
a netají se tím, že na tomto úseku nedržíme
krok s celou řadou zemí. Také pokud jde o
většinu takzvaných špičkových
zdravotnických pracovišť, mezi které patří
fakultní nemocnice, které vychovávají
novou generaci zdravotnických pracovníků,
většinou postrádají novou a vysoce moderní
zdravotnickou techniku. Často se setkáváme
s otázkou, zda není možné rychleji zlepšovat
vybavení zdravotnických pracovišť novou
a moderní zdravotnickou technikou. Domnívám
se, soudružky a soudruzi, že naše podniky vyrábějící
zdravotnickou techniku by byly schopny do značné
míry stávající situaci ve vybavení
zdravotnických zařízení zlepšit,
kdyby však v těchto podnicích byl zajištěn
žádoucí rozvoj výroby požadovaných
a potřebných přístrojů a nástrojů.
Tento svůj dojem opírám o výsledky
docilované v odštěpném závodě
CHIRANA v Brně. I když celostátní údaje
z tohoto úseku nemám k dispozici, myslím
si, že se nebudou příliš lišit od
výsledků brněnského závodu.
Tento podnik je umístěn v naprosto nevyhovujícím
objektu ve staré textilní továrně.
Podíl tohoto závodu počítáno
na celkový odbyt celého oborového podniku
činí cca 20 - 25 %. Tento odštěpný
závod prakticky v nepatrně změněných
výrobních podmínkách zvýšil
výrobu a odbyt, počítáno ve srovnatelných
cenách v roce 1965 v porovnání s rokem 1953,
o 224 %, produktivitu práce dokonce o 255,9 %. Značně
se změnil za tu dobu podíl exportu, počítáno
z celkového odbytu. V roce 1953 tento činil pouhých
3,2 %, v roce 1965 již 44,3 procent. Vývoz do kapitalistických
států ve všech sledovaných letech rostl
rychleji než export do socialistických zemí
včetně zemí rozvojových. Tento podnik
má celkem jenom asi 12 hlavních představitelů
výroby. Jsou to především různé
sterilizační přístroje a soupravy,
destilační přístroje, zubní
rentgeny a zařízení pro snímkování.
Technická úroveň některých
výrobků předstihuje výrobky vyspělých
kapitalistických států, jako je například
u jedné sterilizační soupravy vyráběné
v NSR. O celou řadu výrobků, jak je patrno
z růstu exportu, je ve světě zájem,
poptávka však není plně uspokojována
a tento závod po vytvoření potřebných
předpokladů, které se však neobejdou
bez určitých investic, byl by schopen svoji výrobu
dále rozvíjet a zabezpečovat tak všechny
potřeby, které vycházejí nejen z požadavků
zdravotnictví, ale mohl by se podílet na zvyšování
vývozu zdravotnické techniky.
Soudružky a soudruzi poslanci! Je jisté, že výroba
a zásobování léčivy, lékařskými
přístroji a nástroji tvoří
jen část materiálního zabezpečení
zdravotnických služeb. Bylo by možné hovořit
také o nedostatcích ve zdravotnické optice,
zejména o nedostatku brýlových skel v léčebné
péči, o výrobě a zásobování
jinými zdravotnickými potřebami. Pro svůj
diskusní příspěvek volil jsem však
záměrně část problematiky z
úseku výroby léčiv a lékařských
nástrojů a přístrojů. Vedlo
mě k tomu to, že svým rozsahem tvoří
tyto dva úseky největší část
materiálního zabezpečení zdravotnických
služeb, a potom to, že docilované výsledky
v obou těchto odvětvích kladou otázku,
zda plně, posuzováno podle prostředků
dávaných na rozvoj těchto výrob, doceňujeme
jejich význam, a to nejen proto, že jde anebo by mělo
jít o vytváření maximálně
příznivých podmínek pro poskytování
vysoce kvalitních zdravotnických služeb, ale
mohlo by jít o vytváření dalších
možností ke zvyšování podílu
těchto výrob na zahraničním obchodě.
(Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
s. Jedličkovi, promluví posl. Toman.
Posl. Toman: Vážené Národní
shromáždění! Ministr zdravotnictví
dr. Plojhar ve svém expozé k zákonu vyslovil
přesvědčení, že zákon
o péči o zdraví lidu bude mít nejen
veliký dosah věcný, politický a společenský,
ale že bude mít i značný význam
mezinárodně politický.
Nutno zdůraznit, že koncepce zákona vychází
z komplexního pohledu a komplexní péče
o zdraví člověka v naší socialistické
společnosti. Nejkvalitnější péči
nedostává tedy, jak je to běžným
zjevem v kapitalistických státech ten, kdo na to
má, ale bez rozdílu každý občan
našeho státu. Alegoricky řečeno, naše
zdravotnictví stává se tak opravdovou perlou
ve výkladní skříni socialismu vůči
kapitalistickým zemím.
Přijetí tohoto zákona obrátí
tedy právem zájem zahraničí na naše
zdravotnictví. Mezinárodní organizace vládní
i nevládní, jakož i pracovníci zdravotní
správy jiných zemí a konečně
i jednotlivci posuzují a budou posuzovat úroveň
našeho zdravotnictví podle výsledků,
jichž jsme dosáhli v mezinárodním měřítku.
Nejzajímavější je pro nás činnost
ve významné mezinárodní vládní
organizaci, jíž je Světová zdravotnická
organizace. Uplynulý rok byl totiž ve znamení
významného politického úspěchu,
jímž bylo zvolení naší republiky
za člena Výkonné rady na období 1965
- 1968. Čs. delegace, vedená ministrem zdravotnictví
dr. Plojharem, se velmi úspěšně zúčastnila
osmnáctého Světového zdravotnického
shromáždění v Ženevě a patnáctého
zasedání oblastního výběru
Světové zdravotnické organizace pro Evropu
v Istanbulu. Obě vystoupení byla dobrou propagací
výsledků našeho socialistického zdravotnictví.
Ve Světové zdravotnické organizaci působilo
32 našich odborníků jako konzultanti a řada
vědeckých i zdravotnických pracovníků
je vysílána na různé semináře,
symposia a konference této organizace. Světová
zdravotnická organizace poskytla v minulém roce
23 našim lékařům studijní stipendia
na pobyt v zahraničí a k nám vyslala recipročně
27 zahraničních lékařů ke studijnímu
pobytu.
Nutno zdůraznit, že naše vědeckovýzkumné
ústavy se podílejí již řadu let
se Světovou zdravotnickou organizací na řešení
celé řady zdravotnických problémů.
Význam této spolupráce spočívá
nejen v posílení mezinárodně koordinovaného
výzkumu, ale tato činnost má vedle odborné
stránky i význam ekonomický, neboť projekty
jsou finančně, materiálně i investičně
podpořeny Světovou zdravotnickou organizaci. Tímto
vším jsou sledovány i politické náležitosti
a aspekty, protože jde o velmi významnou propagaci
československé vědy v zahraničí.
Při této příležitosti nelze opomenout
naši zdravotnickou pomoc rozvojovým zemím;
tato se stala trvalým úkolem zdravotnické
politiky našeho státu. Počet čs. expertů
vyslaných do těchto zemí stále vzrůstá.
Tak koncem roku 1965 pracovalo v zahraničí v rozvojových
zemích 227 našich zdravotnických pracovníků,
letos je jich zde již 320 a mimo to je nutno zdůraznit,
že na lékařských fakultách universit
v rozvojových zemích pracuje dalších
30 zdravotníků jako vysokoškolští
profesoři. Dokladem spokojenosti s jejich prací
jsou neustále stoupající požadavky na
rozšíření počtu našich expertů.
Zásluhou našich zdravotníků jsou v mnohých
rozvojových zemích zaváděny služby,
které zde dosud vůbec neexistovaly. Uvedu alespoň
jeden příklad: Již několik let se u
nás školí ftizeologové z různých
zemí v mezinárodních kursech, poněvadž
boj proti tuberkulóze u nás dosáhl v posledních
letech značných úspěchů v efektivnosti
a ekonomičnosti léčby. Tak v minulém
roce se u nás školilo 17 ftizeologů z 15 zemí
celého světa. Naši odborníci se velmi
aktivně zúčastňují veškeré
činnosti i na půdě Mezinárodní
unie proti TBC a jsou členy mnoha problémových
komisí. Proto právem se u nás konal v říjnu
minulého roku mezinárodní ftizeologický
kongres, jehož se zúčastnili lékaři
z více než 30 zemí.
Mezinárodní význam mají i naše
lázně. Ve zdravotním výboru jsme se
v minulém roce velmi podrobně zabývali, a
to několikrát, úrovní naší
lázeňské péče, provedli jsme
celou řadu prověrek a byla doporučena v tomto
směru řada opatření. Jde v prvé
řadě o správnou propagaci československých
lázní v zahraničí. Byl vypracován
návrh na zřízení samostatné
účelové hospodářské
organizace. Tento návrh byl odsouhlasen a zřízena
reprezentace čs. státních lázní
"Balnea" jako pracoviště pro informaci,
propagaci a nábor na léčení zahraničních
a tuzemských platících pacientů v
našich lázních. Aby bylo možno v plné
míře uspokojit zahraniční klientelu,
byla v nejvýznamnějších lázních
pro platící pacienty na dobu sezóny vyčleněna
potřebná lůžková kapacita.