Jen několik těchto údajů prokazuje, že československý farmaceutický průmysl umí vyrábět kvalitní léky potřebné pro zajišťování léčebné péče našich obyvatel a že je schopen vyrábět celou řadu léků, o které je zájem i v zemích s bohatou tradicí ve výrobě léčiv.

Přes toto poměrně kladné hodnocení docílených výsledků ve farmaceutickém průmyslu je však nutné říci i to, že existuje celá řada překážek, které brání tomu, aby na tomto úseku zdravotnické výroby mohlo být docíleno ještě příznivějších výsledků.

Jedna z hlavních potíží spočívá v tom, že přidělované devizové prostředky na jednotlivá čtvrtletí i státy neumožňují zabezpečit dovoz dostatečného množství surovin. Také tuzemští dodavatelé surovin, především chemikálií, živočišných orgánů, makovic a obalových materiálů, zejména obalů z papíru a skla neplněním smluvně zajištěných dodávek způsobují výrobě léčiv značné obtíže. Nedostatečné a většinou značně zastaralé výrobní kapacity ve zdravotnické výrobě neumožňují během roku operativně zajistit zvyšující se požadavky na výrobu léků. Vkládané investiční prostředky do farmaceutického průmyslu neodpovídají růstu jeho produkce. Toto tvrzení lze prokázat na tom, že u trustu SPOFA vzrostl celkový obrat v roce 1965 v porovnání s rokem 1960 ve srovnatelných velkoobchodních cenách více jak dvakrát, přičemž u investic došlo v těchže letech k poklesu, který se výrazně projevuje v procentu podílu z celkového obratu. V roce 1960 činily investice 6,3 % z celkového obratu, v roce 1965 již pouhých 2,8 %. Také pokud jde o zajišťování strojů a zařízení potřebných k obnově, modernizaci a rozšiřování stávajících výrob není situace nikterak příznivá. Vyplývá to především z toho, že většinu těchto strojů a zařízení jsme nuceni dovážet, a to převážně z kapitalistických států, což znovu ovlivňuje dovozní možnosti státu. Nedostatečná dovozní kapacita tohoto zařízení se nepříznivě odráží i v dovozu hromadně vyráběných léčebných přípravků proto, že je potřeba v prvé řadě zajistit doplňkový dovoz, čímž se zkracují prostředky určené k nákupu léků v zahraničí, především těch léků, za které dosud v tuzemsku nemáme náhradu. Často jde o léky, vyráběné v kapitalistických státech, kterých je nedostatek, přičemž ani dovoz léků ze zemí socialistického tábora nezajišťuje bezporuchové zásobování obyvatelstva léčivy. Je možno při té příležitosti vzpomenout na nedostatek tablet ORABET, vyráběného to léku v NDR, dražé CORONTlNU a injekcí MELlPRAMINU vyráběných v MLR, a mohl bych ve výčtu často chybějících léků pokračovat.

Když, soudružky a soudruzi, ke shora uvedeným vlivům připočteme ještě chyby v plánování spotřeby léků, které vyplývají jistě z nemožnosti správně odhadnout vývoj nemocnosti, nedostatečnou informovanost lékařů o zásobovací situaci lékáren anebo nedbáním těchto informací lékaři, nedostatky v distribuci, zejména neschopnost řešit některé potíže operativně, dostáváme odpověď, jak je možné, že některých léků je nedostatek, že nemocný nedostane lék, který mu ošetřující lékař předepsal. Je přirozené, že někdy takováto skutečnost musí zcela zákonitě vyvolat u nemocného člověka nespokojenost.

I když výhled na podstatné zlepšení v roce 1966 podle informací ministerstva zdravotnictví, které jistě vychází z dosavadního vývoje, je nepatrný, domnívám se, že je nutné výrobě léčiv věnovat zvýšenou pozornost a že je nutné snažit se urychleně odstranit některé potíže, zejména na úseku dodavatelských vztahů. To jistě by přispělo k zajištění plynulého a dobrého zásobování potřebnými léky i k tomu, že podíl farmaceutického průmyslu na vývozu by se mohl dostatečně zvýšit.

Také pokud jde, soudružky a soudruzi poslanci, o současný stav ve vybavení zdravotnických pracovišť kvalitními a moderními přístroji a nástroji, není situace nejlepší. Ve zdravotním výboru NS hodnotili jsme vybavenost zdravotnických zařízení zdravotnickou technikou. Již jednou jsem vystoupil k této otázce na zasedání NS. Nechci se opakovat a znovu prokazovat na konkrétních příkladech z našeho Jihomoravského kraje, že zdravotničtí pracovníci v mnoha případech pracují se zastaralou zdravotnickou technikou, přičemž vysoká úroveň zdravotnických služeb také závisí na tom, s jakými přístroji a nástroji se ve zdravotnictví pracuje. Celá řada lékařů, kteří pracovali anebo pracují v zahraničí nebo do zahraničí jezdí a má možnost se seznámit s vybavením zdravotnických zařízení, srovnává a netají se tím, že na tomto úseku nedržíme krok s celou řadou zemí. Také pokud jde o většinu takzvaných špičkových zdravotnických pracovišť, mezi které patří fakultní nemocnice, které vychovávají novou generaci zdravotnických pracovníků, většinou postrádají novou a vysoce moderní zdravotnickou techniku. Často se setkáváme s otázkou, zda není možné rychleji zlepšovat vybavení zdravotnických pracovišť novou a moderní zdravotnickou technikou. Domnívám se, soudružky a soudruzi, že naše podniky vyrábějící zdravotnickou techniku by byly schopny do značné míry stávající situaci ve vybavení zdravotnických zařízení zlepšit, kdyby však v těchto podnicích byl zajištěn žádoucí rozvoj výroby požadovaných a potřebných přístrojů a nástrojů. Tento svůj dojem opírám o výsledky docilované v odštěpném závodě CHIRANA v Brně. I když celostátní údaje z tohoto úseku nemám k dispozici, myslím si, že se nebudou příliš lišit od výsledků brněnského závodu. Tento podnik je umístěn v naprosto nevyhovujícím objektu ve staré textilní továrně. Podíl tohoto závodu počítáno na celkový odbyt celého oborového podniku činí cca 20 - 25 %. Tento odštěpný závod prakticky v nepatrně změněných výrobních podmínkách zvýšil výrobu a odbyt, počítáno ve srovnatelných cenách v roce 1965 v porovnání s rokem 1953, o 224 %, produktivitu práce dokonce o 255,9 %. Značně se změnil za tu dobu podíl exportu, počítáno z celkového odbytu. V roce 1953 tento činil pouhých 3,2 %, v roce 1965 již 44,3 procent. Vývoz do kapitalistických států ve všech sledovaných letech rostl rychleji než export do socialistických zemí včetně zemí rozvojových. Tento podnik má celkem jenom asi 12 hlavních představitelů výroby. Jsou to především různé sterilizační přístroje a soupravy, destilační přístroje, zubní rentgeny a zařízení pro snímkování. Technická úroveň některých výrobků předstihuje výrobky vyspělých kapitalistických států, jako je například u jedné sterilizační soupravy vyráběné v NSR. O celou řadu výrobků, jak je patrno z růstu exportu, je ve světě zájem, poptávka však není plně uspokojována a tento závod po vytvoření potřebných předpokladů, které se však neobejdou bez určitých investic, byl by schopen svoji výrobu dále rozvíjet a zabezpečovat tak všechny potřeby, které vycházejí nejen z požadavků zdravotnictví, ale mohl by se podílet na zvyšování vývozu zdravotnické techniky.

Soudružky a soudruzi poslanci! Je jisté, že výroba a zásobování léčivy, lékařskými přístroji a nástroji tvoří jen část materiálního zabezpečení zdravotnických služeb. Bylo by možné hovořit také o nedostatcích ve zdravotnické optice, zejména o nedostatku brýlových skel v léčebné péči, o výrobě a zásobování jinými zdravotnickými potřebami. Pro svůj diskusní příspěvek volil jsem však záměrně část problematiky z úseku výroby léčiv a lékařských nástrojů a přístrojů. Vedlo mě k tomu to, že svým rozsahem tvoří tyto dva úseky největší část materiálního zabezpečení zdravotnických služeb, a potom to, že docilované výsledky v obou těchto odvětvích kladou otázku, zda plně, posuzováno podle prostředků dávaných na rozvoj těchto výrob, doceňujeme jejich význam, a to nejen proto, že jde anebo by mělo jít o vytváření maximálně příznivých podmínek pro poskytování vysoce kvalitních zdravotnických služeb, ale mohlo by jít o vytváření dalších možností ke zvyšování podílu těchto výrob na zahraničním obchodě. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Jedličkovi, promluví posl. Toman.

Posl. Toman: Vážené Národní shromáždění! Ministr zdravotnictví dr. Plojhar ve svém expozé k zákonu vyslovil přesvědčení, že zákon o péči o zdraví lidu bude mít nejen veliký dosah věcný, politický a společenský, ale že bude mít i značný význam mezinárodně politický.

Nutno zdůraznit, že koncepce zákona vychází z komplexního pohledu a komplexní péče o zdraví člověka v naší socialistické společnosti. Nejkvalitnější péči nedostává tedy, jak je to běžným zjevem v kapitalistických státech ten, kdo na to má, ale bez rozdílu každý občan našeho státu. Alegoricky řečeno, naše zdravotnictví stává se tak opravdovou perlou ve výkladní skříni socialismu vůči kapitalistickým zemím.

Přijetí tohoto zákona obrátí tedy právem zájem zahraničí na naše zdravotnictví. Mezinárodní organizace vládní i nevládní, jakož i pracovníci zdravotní správy jiných zemí a konečně i jednotlivci posuzují a budou posuzovat úroveň našeho zdravotnictví podle výsledků, jichž jsme dosáhli v mezinárodním měřítku.

Nejzajímavější je pro nás činnost ve významné mezinárodní vládní organizaci, jíž je Světová zdravotnická organizace. Uplynulý rok byl totiž ve znamení významného politického úspěchu, jímž bylo zvolení naší republiky za člena Výkonné rady na období 1965 - 1968. Čs. delegace, vedená ministrem zdravotnictví dr. Plojharem, se velmi úspěšně zúčastnila osmnáctého Světového zdravotnického shromáždění v Ženevě a patnáctého zasedání oblastního výběru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v Istanbulu. Obě vystoupení byla dobrou propagací výsledků našeho socialistického zdravotnictví. Ve Světové zdravotnické organizaci působilo 32 našich odborníků jako konzultanti a řada vědeckých i zdravotnických pracovníků je vysílána na různé semináře, symposia a konference této organizace. Světová zdravotnická organizace poskytla v minulém roce 23 našim lékařům studijní stipendia na pobyt v zahraničí a k nám vyslala recipročně 27 zahraničních lékařů ke studijnímu pobytu.

Nutno zdůraznit, že naše vědeckovýzkumné ústavy se podílejí již řadu let se Světovou zdravotnickou organizací na řešení celé řady zdravotnických problémů. Význam této spolupráce spočívá nejen v posílení mezinárodně koordinovaného výzkumu, ale tato činnost má vedle odborné stránky i význam ekonomický, neboť projekty jsou finančně, materiálně i investičně podpořeny Světovou zdravotnickou organizaci. Tímto vším jsou sledovány i politické náležitosti a aspekty, protože jde o velmi významnou propagaci československé vědy v zahraničí.

Při této příležitosti nelze opomenout naši zdravotnickou pomoc rozvojovým zemím; tato se stala trvalým úkolem zdravotnické politiky našeho státu. Počet čs. expertů vyslaných do těchto zemí stále vzrůstá. Tak koncem roku 1965 pracovalo v zahraničí v rozvojových zemích 227 našich zdravotnických pracovníků, letos je jich zde již 320 a mimo to je nutno zdůraznit, že na lékařských fakultách universit v rozvojových zemích pracuje dalších 30 zdravotníků jako vysokoškolští profesoři. Dokladem spokojenosti s jejich prací jsou neustále stoupající požadavky na rozšíření počtu našich expertů.

Zásluhou našich zdravotníků jsou v mnohých rozvojových zemích zaváděny služby, které zde dosud vůbec neexistovaly. Uvedu alespoň jeden příklad: Již několik let se u nás školí ftizeologové z různých zemí v mezinárodních kursech, poněvadž boj proti tuberkulóze u nás dosáhl v posledních letech značných úspěchů v efektivnosti a ekonomičnosti léčby. Tak v minulém roce se u nás školilo 17 ftizeologů z 15 zemí celého světa. Naši odborníci se velmi aktivně zúčastňují veškeré činnosti i na půdě Mezinárodní unie proti TBC a jsou členy mnoha problémových komisí. Proto právem se u nás konal v říjnu minulého roku mezinárodní ftizeologický kongres, jehož se zúčastnili lékaři z více než 30 zemí.

Mezinárodní význam mají i naše lázně. Ve zdravotním výboru jsme se v minulém roce velmi podrobně zabývali, a to několikrát, úrovní naší lázeňské péče, provedli jsme celou řadu prověrek a byla doporučena v tomto směru řada opatření. Jde v prvé řadě o správnou propagaci československých lázní v zahraničí. Byl vypracován návrh na zřízení samostatné účelové hospodářské organizace. Tento návrh byl odsouhlasen a zřízena reprezentace čs. státních lázní "Balnea" jako pracoviště pro informaci, propagaci a nábor na léčení zahraničních a tuzemských platících pacientů v našich lázních. Aby bylo možno v plné míře uspokojit zahraniční klientelu, byla v nejvýznamnějších lázních pro platící pacienty na dobu sezóny vyčleněna potřebná lůžková kapacita.