Soudružky a soudruzi poslanci! V rozpravě nebyly předneseny
další podněty, které by měly
být do zákoníku práce ještě
případně zapracovány. Přesto
doporučuji, aby ty připomínky, které
byly adresovány resortům nebo jiným orgánům,
v souvislosti s projednáváním zákoníku
práce, byly projednány na příslušných
resortech nebo orgánech a aby předsednictvu Národního
shromáždění byla podána zpráva
o jejich vyřízení.
Rozprava v souladu se zákoníkem práce jistě
ještě řadu otázek rozvedla, přičemž,
a to je nutné zvláště zdůraznit,
poslanci v nejednom diskusním příspěvku
uvedli, že můžeme v současné etapě
vývoje naší společnosti uskutečňovat
jen taková opatření, která jsou v
souladu s rozvojem naší ekonomiky.
Doporučuji proto, aby oba návrhy zákonů
včera a dnes projednávaných byly s navrhovanými
změnami také schváleny.
Předseda NS. s. Laštovička: Děkuji
zpravodaji poslanci Mátlovi. Přistoupíme
nyní k hlasování. Je zde protinávrh
soudružky Priehodové, aby v § 103 bod f) se provedla
změna tak, že zbytek věty, který začíná
ve druhé řádce tohoto odstavce ve znění
- "Pokud jde o pracovníka, který pracuje v
zemědělství nebo lesnictví" byl
vyškrtnut. Kdo souhlasí s tímto návrhem
soudružky Priehodové, nechť zvedne ruku. Tři
hlasy. Kdo je proti tomuto návrhu? (Všichni poslanci
kromě čtyř). Děkuji. Zdržel se
někdo hlasování? Jeden.
Konstatuji, že pozměňovací návrh
s. Priehodové Národní shromáždění
neschvaluje. Přistoupíme tedy k hlasování
o návrhu zákoníku práce ve znění
upraveném podle společné zprávy výborů
NS a podle návrhu zpravodaje. Kdo souhlasí s tímto
zněním návrhu zákoníku práce
ve znění upraveném podle společné
zprávy výborů Národního shromáždění
a podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Poslanci
hlasují.) Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Konstatuji, že Národní shromáždění
jednomyslně schválilo návrh zákoníku
práce ve znění upraveném podle společné
zprávy výborů Národního shromáždění
a podle návrhu zpravodaje.
Národní shromáždění tím
jednomyslně schválilo zákoník práce,
který odpovídá reálným objektivním
zákonům rozvoje naší společnosti
a který naši socialistickou společnost staví
na nejpřednější místo při
řešení vztahů v oblasti práce.
Tento zákon nepochybně má velký mezinárodní
revoluční význam. (Potlesk.)
Přistoupíme nyní k hlasování
o návrhu zákona o některých změnách
v nemocenském pojištění ve znění
společné zprávy výborů Národního
shromáždění.
Kdo souhlasí s návrhem zákona o některých
změnách nemocenského pojištění
ve znění společné zprávy výborů
Národního shromáždění,
nechť zvedne ruku. (Poslanci hlasují.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Konstatuji, že návrh zákona o některých
změnách v nemocenském pojištění
ve znění společné zprávy výborů
Národního shromáždění
je schválen jednomyslně.
Přistoupíme nyní k projednání
pátého bodu schváleného pořadu,
kterým je
5. Vládní návrh usnesení (tisk
41), jímž Národní shromáždění
schvaluje podle čl. 41 Ústavy státní
závěrečný účet Československé
socialistické republiky za rok 1964.
Zpráva výboru pro plán a rozpočet
bude podána ústně.
Podle § 19 zákona o jednacím a pracovním
řádu Národního shromáždění
odůvodní vládní návrh usnesení
ministr financí s. Dvořák. Prosím
s. Dvořáka, aby se ujal slova.
S. ministr financí Dvořák: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci!
Státní závěrečný účet
za rok 1964 je příležitostí, abychom
posoudili, do jaké míry se nám podařilo
splnit záměry, se kterými jsme šli do
tohoto roku na úseku finančního hospodaření.
Jako základní linie pro rok 1964 platily závěry
vyplynuvší z loňského lednového
zasedání ÚV KSČ, které orientovalo
všechny pracující na nutnost rozvinout a využít
zejména kvalitativní prvky a vnitřní
rezervy v hospodářství. Proto na ně
byl zaměřen i státní rozpočet.
Materiál, který vám byl rozdán, shrnuje
výsledky, kterých bylo ve státním
hospodaření za minulý rok dosaženo.
Čísla zprávy plně potvrzují
hodnocení, které již bylo provedeno při
jiných příležitostech a které
lze shrnout v charakteristiku, že v roce 1964 byl nejen v
plánu založen, ale i ve skutečnosti obnoven
růst společenské výroby, že se
zlepšilo do jisté míry plnění
plánu investiční výstavby a materiálně-technické
zásobování, že se podařilo zajistit
vyšší objem dodávek pro zahraniční
obchod i do tržních fondů, což se projevilo
zlepšeným zásobováním obyvatelstva
především základními druhy potravin.
Zlepšení však není jenom v hmotných
ukazatelích, nýbrž se projevilo i ve finančních
výsledcích hospodaření. Hospodářský
výsledek v průmyslu a ve stavebnictví byl
proti plánu vyšší o 271 mil. Kčs,
zlepšilo se plánované saldo platební
bilance o 610 mil. Kčs, zásoby hospodářských
organizací se snížily v roce 1964 o miliardu
korun. Vlastní náklady v průmyslu se snížily
místo o plánovaných 0,17 hal. o 0,66 hal.
na jednu korunu. Jenom toto zlepšení představuje
na srovnatelné základně 900 miliónů
korun.
Tyto, i řada dalších kladných momentů,
které se výrazněji projevily zejména
ve druhé polovině loňského roku jsou
hlavním důvodem, že rozpočtové
hospodaření za rok 1964 skončilo převahou
příjmů nad výdaji ve výši
2 mld. 170 mil. Kčs. Je pravda, že tento příznivý
výsledek je zkalen skutečností, že velká
část tohoto přebytku představuje nesplněné
výdaje na reprodukci základních výrobních
fondů, tedy zpomalený rozvoj hospodářství.
Je třeba říci, že přes existenci
některých kladných prvků v rozvoji
hospodářství se v loňském roce
ještě nepodařilo odstranit napětí
mezi zdroji a potřebami, což se projevilo zejména
v tom, že národní důchod zůstal
na stejné úrovni jako v r. 1963. Současně
však vzrostla osobní i společenská spotřeba,
takže jsme loni ještě žili do určité
míry na úkor akumulace a rezerv. Avšak, tak
jako zpravidla není dobré v hospodaření
jednotlivce nebo rodiny, aby musel běžné potřeby
krýt z dřívějších úspor,
není to žádoucí ani ve státním
hospodářství. Tato situace byla způsobena
především tím, že se nám
nepodařilo v minulém roce zabránit některým
ztrátám, jako tomu bylo např. v dopravě
a v zemědělství, které při
větší péči na všech úrovních
řízení i na podřízených
pracovištích nemusely vzniknout, i když v oblasti
zemědělství nelze nevidět důsledky
způsobené suchem.
Na skutečných výsledcích loňského
roku nelze již nic měnit. Zůstává
proto naší hlavní starostí, jaké
účinné závěry z těchto
výsledků vyvodíme pro hospodaření
běžného roku i příštích
let. Dovolte mi k tomu proto několik pohledů o plnění
státního plánu za prvních 5 měsíců
letošního roku.
Podle údajů Ústřední komise
lidové kontroly a statistiky byl plán průmyslové
výroby překročen na 102,3 %, což znamená
růst o 9,1 % proti stejnému období loňského
roku. Stavební podniky plní plánovaný
objem stavebních prací do konce května na
101,7 %. Současně s plněním výrobních
úkolů zvýšil se také objem přepravy
zboží proti loňskému roku o 6,8 % (při
překročení plánu za 5 měsíců
o 4,2 %). Důležitá je přitom okolnost,
že plán produktivity práce se překračuje
za první 4 měsíce o 2,8 %.
Potěšitelné je, že pozitivní tendence
z konce minulého roku se v letošním roce v
kvalitativních ukazatelích rozšířily
a že znamenají zlepšení proti číslům
předpokládaným v rozpočtu na rok 1965.
V letošním roce jsou příjmy i výdaje
plněny lépe než ve stejném období
minulého roku. Státní hospodářské
organizace bez zemědělství a zahraničního
obchodu překročily rozepsaný plán
tvorby zisku do konce dubna o 1 mld. 193 mil. Kčs, z toho
jen v průmyslu o 795 mil. Kčs.
Příznivější hospodářský
výsledek ve srovnání s plánem vykazuje
stavebnictví a doprava.
Překročení plánované tvorby
zisku bylo ve většině odvětví
národního hospodářství ovlivněno
hlavně úsporami nákladu.
V průmyslu byla v prvním čtvrtletí
nákladovost o 1,3 % lepší než celoročně
uvažovaný průměr a o 1,9 % příznivější
proti skutečné nákladovosti v prvním
čtvrtletí loňského roku.
Procentní údaje jsou někdy málo přesvědčivé.
Absolutní čísla v tomto konkrétním
případě nám říkají,
že plán na rok 1965 předpokládá
snížení nákladů proti úrovni
roku 1964 o 1 200 mil. Kčs. Tento celoroční
předpoklad byl do konce dubna t.r. již překročen
o 70 mil. Kčs.
I když na celkových úsporách nákladů
se ve značné míře podílí
fixní náklady z překročení
plánu výroby zboží - v průmyslu
je to zhruba 1/3 uspořených
nákladů - ukazují se i některé
prvky zlepšení vlastní hospodárnosti.
Tak např. náklady na materiál, palivo a energii
na jednu korunu vyrobeného zboží byly v prvním
čtvrtletí v průmyslu proti plánu nižší
o 0,54 haléře, i když s jejich vysokým
podílem na celkové nákladovosti nemůžeme
být ještě zdaleka spokojeni. Významná
je úspora materiálových nákladů
v našich hutích, dosahovaná snižováním
spotřeby koksu, snižováním předváhy
aj.
Podle předběžných úvah očekáváme
v průmyslových organizacích překročení
ročního plánu zisku o zhruba 2 miliardy Kčs.
Na těchto příznivých výsledcích
mají největší zásluhu především
ty kolektivy na našich závodech, které si vzaly
k srdci závěry lednového pléna ÚV
KSČ i prohlášení vlády z června
minulého roku o nutnosti zvýšení péče
o kvalitativní stránky rozvoje.
Výrazného výsledku dosáhly v roce
1964 ve zlepšování kvality naše ocelárny
a z nich zejména v Kunčicích, Vítkovicích
a Třinci. V těchto ocelárnách v rámci
prováděného ekonomického experimentu
zaměřeného zejména na rentabilitu,
se např. vhodnou formou hmotné zainteresovanosti
podstatně snížila zmetkovitost staveb v hodnotě
zhruba o 130 mil. Kčs. Nejde přitom jen o úspory
finančních prostředků, nýbrž
také o záchranu více než 100 tis. tun
kovu.
Miliónové úspory finanční i
materiálové vykázal v roce 1964 také
národní podnik Spolek pro chemickou a hutní
výrobu v Ústí n. Lab., kde se podstatně
zvýšilo dodržování surovinových
i materiálových norem. Zvlášť stojí
za zmínku, že tyto úspory se týkají
především dovážených surovin.
Také textilní závody, zejména n. p.
Tiba, začaly v roce 1964 rozšiřováním
pokrokové technologie v potiskování tkanin
filmovým tiskem přispívat ke snižování
výrobních nákladů a k lepšímu
uspokojování tuzemských i zahraničních
odběratelů.
Na nejvyšší jakost a hygienické přepravování
výrobků se zaměřili pracující
v n. p. Průmysl mléčné výroby
v Novém Bydžově. Podařilo se jim i při
větší náročnosti na kvalitu překročit
plán výroby zhruba o 4 %, což představuje
ve finančním vyjádření 18,5
mil. Kčs.
Jiná oblast, ve které se projevuji znatelné
prvky zlepšení, jsou zásoby.
V prvním čtvrtletí se podařilo průmyslovým
resortům udržet stavy zásob na zhruba stejné
výši jako na začátku roku. Uvážíme-li,
že loni v prvním čtvrtletí u těchto
resortů vzrostly stavy zásob o půldruhé
miliardy, je letošní vývoj nesporně
příznivý. K tomuto vývoji přispělo
v řadě podniků, i vhodné uplatňování
hmotné zainteresovanosti na hospodaření se
zásobami a jejich efektivním využitím.
Tak již v roce 1964 např. Závody naftových
motorů n. p. Praha dosáhly při efektivním
využiti zásob jejich snížení o
31 mil. Kčs. Využití nových forem zainteresovanosti
uplatněných Státní bankou v rámci
uzavírání úvěrových
dohod s podniky, zejména poskytování úrokových
bonifikací, případně i přímých
dotací do prémiových fondů pokračuje
i v letošním roce, kdy se podařilo již
v průběhu prvního čtvrtletí
vytvořit předpoklady k nadplánovanému
snížení zásob o 900 mil. Kčs.
Celkový výhled v zásobách lze uzavřít
konstatováním, že při zvýšeném
úsilí nových oborových ředitelství
i poboček Státní banky může lepší
využití zásob v národním hospodářství
přinést finanční efekt ve výši
2 miliard korun.
I v oblasti národních výborů bylo
dosaženo v uplynulém roce některých
dobrých výsledků. Zlepšení ve
srovnání s minulými léty zaznamenaly
národní výbory zejména v plnění
svých přímých příjmů,
které překročily o 6 %, což představuje
částku 813 mil. Kčs. Přispělo
k tomu především zlepšené plnění
úkolů v hospodářských organizacích
řízeným národními výbory.
Myslím, že není třeba zdůrazňovat,
že v práci národních výborů
jsou další mobilizovatelné rezervy. Jde kromě
jiného zejména o úsek společenské
spotřeby, jejíž řízení
je jim svěřeno ve velkém rozsahu.
Výdaje na společenskou spotřebu rostly v
posledních letech rychleji než národní
důchod. I na tomto úseku lze však dosáhnout
lepších výsledků - především
zvýšenou hospodárností, prověřováním
účelnosti a efektivnosti každé vydávané
koruny. Přitom si zasluhuje uznání snaha
mnohých národních výborů vyvíjena
v poslední době a směřující
k přímému rozmnožování
hodnot a tím i jejich příjmů. Např.
na Ostravsku si vypracovali na letošní rok řadu
aktivních opatření, která ve svém
celku mají přinést o 101 mil. Kčs
lepší výsledky rozpočtového hospodaření.
Jsou zaměřena na rozšíření
místní výroby a zvýšení
služeb pro obyvatelstvo, zvýšení hospodárnosti
apod.
Na dobrých výsledcích hospodaření
se podílejí rovněž slovenské
národní výbory, které překročily
v roce 1964 plánované přímé
příjmy o 547 mil. Kčs (tj. o 17 %), zejména
zásluhou lepšího hospodaření
a překračování výrobních
úkolů hospodářských organizací
jimi řízených. Kvalitativní zlepšení
v čerpání rozpočtových výdajů
se projevilo hlavně ve zvýšeném objemu
čerpání finančních prostředků
na údržbu základních fondů, které
činilo 444 mil. Kčs a pro rok 1965 se v rozpočtech
slovenských národních výborů
zvyšuje o dalších 18 %.
Ve slovenských krajích se projevily v letošním
roce některé příznivé tendence
v plnění úkolů na úseku finančního
hospodaření. Tak např. v prvním čtvrtletí
činily přímé příjmy
národních výborů 21,7 % z ročního
úkolu, v letošním roce však stoupl tento
podíl na 24,7 %. Plánovaný hospodářský
výsledek podniků na Slovensku byl překročen
o 155 mil. Kčs.
Celostátní aktivní opatření
projednaná národními výbory mají
zlepšit hospodářské výsledky
letošního roku o 900 mil. Kčs. Provádění
těchto opatření se již projevuje ve
výsledcích plnění rozpočtů
národních výborů za první čtvrtletí,
kde příjmová stránka rozpočtu
je plněna opět lépe než ve stejném
období minulého roku.
Význam všech těchto pozitivních výsledků
se nezmenšuje ani se zřetelem k tomu, že plán
a tudíž i státní rozpočet na
letošní rok byly sestaveny méně direktivně
nežli v uplynulých letech, neboť se tvořily
v ovzduší přípravy k novému systému
řízení, v němž budeme přikládat
mnohem větší důležitost ekonomickým
nástrojům před administrativními zásahy.
Při tvorbě státního rozpočtu
se proto již počítalo se značnou mobilizací
rezerv.
Chtěl bych použít této příležitosti,
abych všem jmenovaným závodům a národním
výborům i dalším, které nelze
jednotlivě uvádět, vyjádřil
uznání a popřál jim mnoho dalších
úspěchů. Jimi dosahované výsledky
ukazují na velký rozsah rezerv, které v národním
hospodářství máme a které je
třeba neustále mobilizovat.
Naproti tomu si zaslouží nejtvrdšího odsouzení
případy, kdy se podniky pokoušejí získat
úhradu za práce, které byly buď vadné
nebo nepoužitelné, nebo které dokonce nebyly
provedeny vůbec. I když nejde o případy
typické, nemělo by docházet vůbec
k tomu, aby např. stavební podnik vyúčtoval
až o 70 % prací více, než fakticky vykonal.
Zcela jinou, avšak stejně nežádoucí
povahu mají i tendence projevující se tím,
že v některých experimentujících
podnicích převládá zájem na
přídělech do podnikového fondu pracujících
nad potřebou dotovat fond investic, technického
rozvoje nebo fond na sociální účely.
Přitom někde zdroje pro zvýšené
posílení fondu odměn jsou získávány
i ekonomicky nesprávným způsobem.
Tyto nežádoucí jevy v naší ekonomice
svědčí o tom, že stále ještě
se nepřistupuje odpovědně ke společenským
hodnotám hmotným i finančním. Výbory
Národního shromáždění
v uplynulých dnech projednávaly podrobně
stav národního majetku a musily konstatovat, že
se zanedbává jeho údržba a že se
s ním nakládá nehospodárně.