Soudružky a soudruzi poslanci, celkové výsledky hospodařeni za uplynulou část letošního roku obsahují převahu příznivých prvků. Nesmíme se tím však uspokojovat a připustit snížení našeho úsilí, protože vedle těchto kladných rysů působí i nadále nedostatky, již často kritizované. Mimoto má velký význam vyrovnanost hospodaření v současné době, kdy začínáme realizovat nový způsob plánovitého řízení národního hospodářství, který dále posílí naše hospodářství, avšak bude též náročný na prostředky i rezervy všeho druhu, včetně finančních. Překračování finančních plánů nám má pomoci jednak ke zlepšení slabých míst v rozpočtu, jednak vytvořit zdroje na nepředvídané potřeby, jakými např. je nezbytnost odstranit škody způsobené letošní zimou na našich silnicích, lesními kalamitami a jinými živelními pohromami, či potřeba zlepšit údržbu bytového fondu.

Je proto třeba pokračovat v opatřeních k posílení tvorby finančních zdrojů a k zajišťováni žádoucích úspor v rozpočtových výdajích. Jde tedy o to, abychom stabilizaci našeho hospodářství nastoupenou v roce 1964, jehož výsledky projednáváme, dále upevnili.

Soudružky a soudruzi poslanci, jménem vlády doporučuji, aby Národní shromáždění schválilo státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1964.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu ministru Dvořákovi a dávám slovo zpravodaji poslanci soudruhu Tymešovi.

Posl. Tymeš:

Soudružky a soudruzi, projednávání a schvalování státního závěrečného účtu patří mezi významné úkoly, které ukládá Národnímu shromáždění přímo ústava naši socialistické republiky. Národní shromáždění má kontrolovat jak se plní plány rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet, jak státní orgány zabezpečují úkoly hospodářské a kulturní výstavby státu.

Proto projednávání státního závěrečného účtu v Národním shromáždění si přímo vynucuje, abychom neanalyzovali pouze rozpočtové hospodaření v minulém roce, ale současně také ostatní důležité celostátní ekonomické ukazatele. Státní závěrečný účet nám také dává možnost zkoumat, zda jsme správně plánovali a zda plán a rozpočet na minulý rok byl reálný. To jsme měli na mysli, když jsme ve výboru pro plán a rozpočet státní závěrečný účet projednávali. Byli jsme si současně vědomi toho, že kromě správné analýzy je třeba také doporučit účinná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a závad.

Výbor pro plán a rozpočet, který státní závěrečný účet projednával za účasti finanční a rozpočtové komise SNR souhlasil se zprávou ministra financí s. Richarda Dvořáka, který charakterizoval finanční hospodaření v minulém roce jako nástup k hospodářské stabilizaci. Nesporně jsme dosáhli značných úspěchů, díky tomu, že naši pracující správně pochopili usnesení a výzvu loňského lednového zasedání ÚV KSČ. Nelze však zamlčovat, že přes dosažené dobré výsledky se i nadále projevovaly rysy extenzívního charakteru a napětí mezi zdroji a potřebami je stále značné.

Při hodnocení výsledků hospodaření v r. 1964 musíme vycházet ze skutečnosti, že v r. 1963 se společenská výroba vyvíjela nepříznivě. Proto pro rok 1964 byl stanoven úkol obnovit růst společenské výroby. Tento úkol byl splněn, ovšem zvýšení průmyslové výroby o 4,1 % a zemědělské o 0,6 % plně uspokojit nemůže. Přesto výsledky našeho hospodaření v r. 1964 budou zklamáním pro ty reakční kruhy na Západě, které nám prorokovaly v r. 1964 pokles výroby v průmyslu i v zemědělství. Nebýt velkého sucha v některých oblastech, byl by loni i v zemědělství podstatný vzestup zemědělské výroby, jak to ukázaly výsledky krajů, které suchem postiženy nebyly.

Ještě pronikavějších úspěchů dosahujeme letos, jak je to zdůrazněno ve zprávě ministra financí s. R. Dvořáka.

Výbor pro plán a rozpočet pochopitelně plně ocenil dobré výsledky, současně však - jak je jeho povinností - věnoval pozornost závažným problémům, které se ani loni úspěšně neřešily. Je mojí povinností, abych o projednávání těchto problémů podal plénu Národního shromáždění zprávu. Dovolte mi však dříve několik poznámek k projednávání státního rozpočtu a závěrečného účtu v orgánech Národního shromáždění. Na Západě často se setkáváme i u lidí, kteří nejsou proti nám zaujati s tvrzením, že naše jednání je formální, neboť stejně vždy vše vládě schválíme. I u nás se někteří lidé takto vyjadřují. Jaká je však skutečnost? Ve skutečnosti formální jednání je v buržoazních parlamentech, neboť tam se sice mluví z oken agitační řečí, ale na podstatě vládních plánů se nic nezmění. U nás se orgány Národního shromážděni účastní přímo na tvorbě státního plánu a státního rozpočtu, a to má větší cenu, než agitační řeči.

Pokud jde o hodnocení výsledků hospodaření, my u nás o nedostatcích hovoříme otevřeně ve výborech i v plénu Národního shromáždění. Nám však nejde o kritiku za každou cenu, ale o to, abychom ve spolupráci se státními orgány hledali cestu k odstranění nedostatků. Vždyť vláda a její orgány mají stejný zájem a cíle jako Národní shromáždění. Je to naše vláda a my k ní máme důvěru.

Podstata věci není tedy v tom, jestli se schvalují nebo neschvalují návrhy vlády, ale jaké má možnosti Národní shromáždění účastnit se na tvorbě plánů rozvoje národního hospodářství a na kontrole jeho plnění. A my zejména po schvalování zásad o prohloubení činnosti Národního shromáždění máme velké možnosti ovlivňovat tvorbu zákonů, státního plánu a státního rozpočtu a jde jen o to, abychom ji opravdu účinně používali. Při hodnocení výsledků hospodaření v minulém roce byla ve výboru pro plán a rozpočet zdůrazněna skutečnost, že při zvýšení společenského produktu zůstal národní důchod zhruba na úrovni roku 1963. Při rozboru příčin vidíme, že kromě ztrát, o nichž zde hovořil ministr financí Dvořák podílí se na tomto stavu také pokračující růst výrobní spotřeby. I v tomto roce se počítá s dalším růstem výrobní spotřeby a možno říci, že oblast výrobní spotřeby patří i mezi slabé části směrnic 4. pětiletky. Je to doklad, že extenzívní rozvoj ještě nebyl překonán. Proto podniky by měly šetrněji používat výrobní prostředky a usilovat o snížení jejich spotřeby na výrobu jednotky produkce.

Z vývoje uvedených ukazatelů vyplývá, že na přírůstku národního důchodu se v základních fondech váže stále větší množství společenské práce. Této otázce musíme věnovat pozornost i ve výborech Národního shromáždění právě nyní, kdy se připravuje návrh 4. pětiletky. Vždyť snižování výrobní spotřeby je důležitým faktorem při intenzifikaci rozvoje národního hospodářství. Jestliže jsou překračovány dodávky především pro vnitro resortní a meziresortní kooperaci, pak se dostatečně nezvyšují dodávky do tržních fondů a obyvatelstvo si právem stěžuje na nedostatek průmyslového spotřebního zboží, zejména v jeho struktuře. S. ministr zde uváděl příklady. Opatření, která se provádějí v některých odvětvích ukazují, že je možno snížením výrobní spotřeby dosáhnout značných úspor. To je cesta, která vede ke zvýšení národního důchodu a životní úrovně. Jestliže se osobní spotřeba zvýšila o 3,8 % a rovněž se zvýšila hmotná společenská spotřeba, je přirozené, že tyto nežádoucí proporce vyvolaly napětí mezi zdroji a potřebami. Tento stav trvá i letos a ovlivňuje nepříznivě i práce na čtvrtém pětiletém plánu. Řešení je především v důsledném úsilí o nejvyšší efektivnost a maximální hospodárnost.

Čistý důchod společnosti se v r. 1964 v porovnání s rokem 1963 nezvýšil. Tvorba zisku zůstala za plánem o více než ³/₄ miliardy Kčs. Přitom plánovaný odvod zisku ústředně řízených podniků byl překročen o 290 mil. Kčs, u podniků řízených národními výbory o 221 mil. Kčs. Tyto dobré výsledky podniků byly pohlceny neplánovanými ztrátami v dopravě a zemědělství. Myslím, že bychom si měli povšimnout toho, že vznikly značné ztráty ze snížení cen nepotřebných zásob. Je to 442 mil. Kčs. Přesto, že máme materiálové potíže a materiál většinou dovážíme, vyrábí se stále ještě zboží, o které není zájem a které se pak musí prodávat s velkými ztrátami. To není správné hospodaření.

Podstatné zlepšení v tomto směru si slibujeme od nové soustavy řízení národního hospodářství; ovšem při větší odpovědnosti hospodářských pracovníků a důsledné kontrole nemuselo by k tak velkým ztrátám docházet.

Při zvýšeni objemu hrubé výroby poklesly v r. 1964 ztráty ze zmetků proti r. 1963 o 150 mil. Kčs. Jsou však dosud neúměrně vysoké, neboť činily 1 miliardu 400 miliónů Kčs. Příčiny tohoto stavu jsou různé a rozhodně nepomůže, když jen apelujeme na podniky, aby se ztráty ze zmetků snížily. Tyto otázky se doufejme v souvislosti s novou soustavou budou na závodech konkrétně řešit, tedy nejen přesvědčováním, ale také účinnou hmotnou zainteresovaností.

Ze zkušenosti Jihomoravského kraje vím, že stranické orgány a organizace soustavně usilují o snížení zmetkovitosti, a přece ne všude se toto úsilí dařilo. Také zkušenosti jednoho závodu nelze někdy plně uplatnit na všech ostatních. Přesto myslím, že dobré zkušenosti měli bychom více než dosud popularizovat. V mnohých průmyslových podnicích se stále nedostatečně využívají základní fondy, přesto že je ze strany podniků velký tlak na výstavbu nových závodů. Také ve využívání pracovní doby jsou velké rezervy. Není dostatečný ekonomický tlak na podniky na využívání směnnosti. Resorty by měly srovnávat podniky, které mají stejnou výrobu a přibližně stejné výrobní podmínky.

V komisi předsednictva Národního shromáždění, která projednávala směrné úkoly KNV, dokazovali zástupci KNV českých krajů, že mají nedostatek pracovních sil a že z tohoto důvodu mnohé nové závody nemohou plně využít svoji kapacitu. Současně stále trvá velký tlak na nové výrobní investice. Převedení pracovníků ze zastaralých závodů sotva stačí pro nové rekonstruované závody. Kde vezmeme pracovní síly pro další průmyslové závody? Průmysl váže mnoho sil, které v některých podnicích nejsou plně využity a my pak nemáme pracovníky pro jiné úseky našeho hospodářství, zejména pro služby a stavebnictví.

Soudruh Vaculík při jedné příležitosti ukázal, jak zbytečně velké procento dělníků se zaměstnává při manipulaci s materiálem, nejvíce v těžkém strojírenství. V Jihomoravském kraji je to 17 %. Lepší organizací na závodech by se získaly síly, které bychom mohli použít tam, kde nám chybí.

Chceme-li získat prostředky na investice do nevýrobní sféry, musíme hledat úspory ve výrobní sféře, kde bychom se měli především starat o modernizaci a lepší využití. stávajících kapacit a také jejich údržbu, jak to zde bylo zdůrazněno s. min. financí. - Jak velké rezervy jsou na závodech uvedl na příkladech ve výboru pro plán a rozpočet s. Smrkovský; některé ze závodů, které experimentují, plní nyní plán zisku přes 200 %.

Výbor pro plán a rozpočet velmi důkladně projednal neutěšenou situaci v údržbě a správě národního majetku. Od r. 1948 do roku 1963 jsme investovali do národního hospodářství přes 400 miliard Kčs. S těmito draze pořízenými základními prostředky, ovšem i těmi starými, nehospodaříme odpovědně. Zejména údržba je nedostatečná a tím vznikají celému národnímu hospodářství velké škody. Příčin tohoto nedostatku je mnoho. Nemohu je při této příležitosti rozvádět. Bude však nutné, otázky týkající se oprav a údržby důkladně propracovat, a to jak ekonomické podněty, tak také prostředky, které musíme na údržbu vynaložit.

Každý rok při projednávání státního závěrečného účtu konstatujeme, že jsme nesplnili plánovanou investiční výstavbu a tím také nevyčerpali finanční prostředky na investice. Domnívám se, že toto každoroční neplnění plánu investiční výstavby by potřebovalo důkladný rozbor, zejména nyní, kdy připravujeme 4. pětiletku. Jestliže např. z rozpočtovaných výdajů na jmenovitou výstavbu, tedy na investice, které jsou nutné pro rozvoj národního hospodářství, zůstalo v r. 1964 nevyčerpáno téměř 800 mil. Kčs, pak si to jistě zaslouží naši pozornost; a celkem na reprodukci základních fondů nebyla využita částka vyšší než 1 miliarda Kčs. Uvádění nových kapacit do provozu bylo splněno jen na 86 %.

l když největší potíže jsou v tom, že nemáme perspektivní plán, přece jen je třeba v plné šíři zkoumat příčiny neplnění plánu investic. Myslím, že i ve výborech Národního shromáždění se musíme důkladněji také touto otázkou zabývat. Měli bychom být mnohem náročnější vůči sobě i těm, kteří řídí naše hospodářství.

V zahraničním obchodě jsme základní ukazatele plánu splnili, avšak nepodařilo se v dovozu z kapitalistických států dosáhnout taková úsporná opatření, která by zmírnila prudké tempo dovozu. Tato tendence pokračuje i v letošním roce. Neuspokojivě probíhá také plnění, která uložila vláda k zajištění plánu za hraničního obchodu v r. 1965. Rovnoměrnost plnění i sortiment zůstávají stále vážným problémem. Přitom letošní deštivé počasí nepříznivě ovlivňuje zemědělství a škody se opět projeví v nových požadavcích na zahraniční obchod. Proto při plnění plánu zahraničního obchodu je důležité překračovat plán v těch výrobních odvětvích, kde jsou možnosti získat další fondy pro vývoz. Je třeba vycházet z usnesení listopadového pléna ÚV KSČ, které sleduje zlepšení devizové základny pro další léta. Stejně naléhavé je zajišťování úspor dovážených strojů, surovin a jiných materiálů, zvláště z kapitalistických států. Tyto otázky měli bychom i my poslanci na závodech ve svých volebních obvodech stále sledovat.

Při napjatosti mezi zdroji a potřebami jsou stále zvyšovány výdaje státního rozpočtu na kulturní a sociální opatření; to svědčí o velké péči, kterou věnuje stát pro zvýšení kulturní úrovně obyvatelstva, rozvoji školství, sociálnímu zabezpečení občanů atd. V r. 1963 činily výdaje státního rozpočtu na tyto účely 44 882 mil. Kčs, v r. 1964 již 46 665 mil. Kčs., státní rozpočet na rok 1965 plánuje 48 253 mil. Kčs. Je proto nezbytně nutné, aby tyto značné prostředky byly využívány s největší šetrností za plné odpovědnosti všech hospodařících míst. Je nutné posílení ekonomických prvků a zvýšení hospodárnosti na úseku kultury a školství, zajišťování hospodářské soběstačnosti u většiny kulturních zařízení atd.

Mnoho zdrojů je také vázáno v zásobách, se kterými ne všude správně hospodaříme. Náš kulturní výbor nedávno projednával otázky rozvoje československého školství v příštích letech. Resort školství a kultury má dostat ve 4. pětiletce přes 8 mld. Kčs na investiční výstavbu. I když je to vysoká částka, všichni víme, že na rozvoj školství bychom potřebovali mnohem více, abychom mohli splnit závěry ÚV KSČ o školství a uspokojit aspoň nejnutnější potřeby všech míst.

Výdaje státního rozpočtu na zdravotnictví mají rovněž stoupající tendenci. Jak je uvedeno v materiálu státního závěrečného účtu stoupl roční náklad přepočtený na jednoho obyvatele z 360 Kčs v roce 1953 na 485 Kčs v roce 1965. Můžeme s potěšením konstatovat, že zdravotnická péče má řadu úspěšných výsledků (snižuje se kojenecká úmrtnost, za čtvrt století se zvýšila střední délka života u mužů o 12 let, 6 měsíců a u žen o 14 let, 7 měsíců). Nesmíme ale ani zde zapomínat na ekonomické otázky a stále sledovat a kontrolovat efektivnost při vydávání prostředků státního rozpočtu na zdravotnickou péči. Také ve zdravotnictví, stejně jako ve školství bychom potřebovali mnohem více prostředků, abychom alespoň ty nejdůležitější úkoly mohli splnit. Proto tím více je třeba šetřit tam, kde je to možné.

Soudruh ministr Dvořák mluvil o dobrých výsledcích hospodaření národních výborů, zejména Slovenských krajů. Tyto dobré výsledky byly oceněny také ve výboru pro plán a rozpočet. Ovšem při rozboru bylo nutné ukázat i na nedostatky, zejména na nesplněné úkoly v investiční výstavbě, na pokles kapacity a pracovníků místního stavebnictví a v mnohých okresech na neplnění plánované tržby v placených službách, na nedostatky ve výstavbě silnic a místních komunikací, komplexnosti bytové výstavby a v rozšiřování služeb na úseku společenské spotřeby. Nevyčerpané prostředky rozpočtů národních výborů na reprodukci základních fondů činily v r. 1964 půl miliardy Kčs. Při projednávání směrných úkolů KNV měla komise předsednictva NS možnost podrobněji se seznámit s problematikou všech krajů v republice. Bylo mnoho oprávněných stížností národních výborů na resorty a centrální orgány. Ukázalo se znovu, jak oblastní problematika je složitá a významná. Já dnes bych chtěl jen zdůraznit, že je nutná, a to jsme si na závěr jednání řekli, lepší spolupráce resortů s národními výbory, že nemělo by smyslu vzájemné obviňování, naopak, je třeba se včas o vážných problémech rozumně dohovořit. Žel u nás stále ještě někteří pracovníci při kritice se tváří jako by museli polykat šváby a na kritiku odpovídají útokem. To není správná cesta. Tak jako vidíme hlavní smysl naší činnosti v přátelské spolupráci vládou a jejími orgány a přitom se nevyhýbáme upřímné vzájemné kritice nedostatků a chyb, tak by to mělo být i mezi resorty a národními výbory.

Státní závěrečný účet za rok 1964 ukazuje jak klady, tak i nedostatky našeho hospodářství v minulém roce. Klady jsou krokem ke konsolidaci národního hospodářství, k zmírnění disproporcí, k růstu společenské výroby i národního důchodu. I v tomto roce dosahujeme dobrých výsledků. Z těchto dobrých výsledků dosažených při plnění plánu v loňském i letošním roce, bychom však neměli dělat závěry, že hlavní starosti a úkoly pro zajištění dalšího rozvoje národního hospodářství a životní úrovně jsou již za námi. Nové problémy vyrůstají v důsledku rozpadu části silniční sítě a stálých dešťů. Proto bychom si měli všímat hlavně zjištěných nedostatků a činit konkrétní opatření, abychom je postupně překonávali. Z toho důvodu jsem měl ve zprávě především připomínky k těmto negativním jevům, které my můžeme a musíme překonávat. Resorty by měly ze zkušeností loňského roku čerpat poučení, aby nedostatky, které zjišťujeme v hospodaření minulého roku se nám neopakovaly i v letošním roce. Ovšem, jestliže v průběhu plnění plánu zjistíme nedostatky anebo rozpory, je třeba včasných operativních zásahů a ne čekat až po roce, kdy máme k dispozici celkové výsledky hospodaření.

Připravujeme novou soustavu řízení národního hospodářství, jejíž zásady ověřují mnohé naše závody. Jde přitom hlavně o to, aby podniky více a lépe než dosud uspokojovaly potřeby společnosti. Musí se přitom vzít v úvahu, že není zatím vždy to, co je výhodné pro podnik, výhodné i pro společnost. Experimenty ukazují, na klady i problémy nové soustavy. Nejdůležitější ale je, že v experimentujících podnicích mizí lhostejnost a nezájem na výsledcích práce a že naopak pracující podniků více přemýšlejí, jak nejlépe přispět k tomu, aby podnik splnil své úkoly. Touto cestou se pak můžeme bezpečně dostat ke správnému cíli - rozvoji našeho národního hospodářství a k maximálnímu uspokojování všech potřeb obyvatelstva a celé společnosti.

Soudružky a soudruzi,

doporučuji jménem výboru pro plán a rozpočet, aby NS vládní návrh usnesení o státním závěrečném účtu Československé socialistické republiky za r. 1964 (tisk č. 41) schválilo beze změny. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Tymešovi. Zahájíme rozpravu. Kdo se hlásí do diskuse? (Nikdo.) Nikdo se nehlásí. Diskuse tedy odpadá.

Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s vládním návrhem usnesení, kterým se schvaluje státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1964, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Také nikdo. Konstatuji, že vládní návrh usnesení, kterým se schvaluje státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1964 je schválen jednomyslně.

Soudružky a soudruzi poslanci! Před přerušením schůze sděluji, že předseda čs. skupiny Meziparlamentní unie mne požádal, abych upozornil plenární schůzi, že schůze čs. skupiny Meziparlamentní unie se sejde po skončení dnešního jednání Národního shromáždění v 16.45 hod. zde v zasedací síni.

Zítra zahájíme jednání v 10 hod. Přerušuji schůzi Národního shromáždění.