Zpravodaj posl. akademik Macek: Soudružky
a soudruzi, to je formalita, doslov učinit nemohu, protože
se ztotožňuji s tím, co bylo v diskusi řečeno.
Vyplývá z toho, že ze všech stran jsou
doporučení, abychom předkládaný
návrh zákona schválili.
Předseda NS s. Laštovička:
Děkuji zpravodaji posl. akademiku Mackovi. Nyní
přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s vládním
návrhem zákona o dílech literárních,
vědeckých a uměleckých (autorský
zákon) s těmito změnami:
V § 13 odst. 1 upravit první
větu: "Při každém užití
díla náleží autorovi, s výjimkami
uvedenými v § 15, odměna za tvůrčí
práci";
§ 55 upravit takto: "Tento zákon
nabývá účinnosti dnem 1. července
1965";
v § 36 odst. 2 je písm. c) "vysílání
rozhlasem nebo televizí", písm. d) " veřejné
promítání nebo šíření
jinými prostředky, byl-li výkon uskutečněn
pro někoho jiného než pro organizaci, která
ho chce použít";
v § 37 se upravuje písm. 1 a):
"K zhotovení záznamu jeho výkonu uskutečněného
pro rozhlasovou nebo televizní organizací, je-li
záznam pořizován touto organizací
vlastními prostředky pro vysílání",
nechť zvedne ruku. (Poslanci hlasují.) Kdo
je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování?
(Nikdo.) Konstatuji, že návrh zákona
o dílech literárních, vědeckých
a uměleckých (autorský zákon), je
schválen jednomyslně.
Přistupujeme k projednání
pátého bodu pořadu, kterým je
5. Vládní návrh
zákona tisk 20 o dani z příjmů z literární
a umělecké činnosti a společná
zpráva výborů pro plán a rozpočet,
kulturního a ústavně právního
(tisk 29).
Vládní návrh odůvodní
s. ministr Dvořák. Uděluji mu slovo.
Ministr financí Dvořák:
Soudružky a soudruzi poslanci! Předkládaný
návrh zákona o dani z příjmů
z literární a umělecké činnosti
tvoří jeden celek s osnovou zákona autorského,
kterou má Národní shromáždění
rovněž dnes schválit. Oba legislativní
materiály se týkají velmi citlivé
oblasti vztahů v naší společnosti, tj.
tvůrčí práce. Dosavadní právní
úprava těchto vztahů uzákoněná
v r. 1953, pokud jde o autorský zákon, a o 3 roky
starší zákon daňový jsou již
vývojem překonány. Novou úpravu poměrů
autorských již odůvodnil ministr s. Císař.
Já ho doplňuji z hlediska nově navrhovaného
zdaněni příjmů plynoucích ze
samostatné tvůrčí práce.
Rozdělování národního
důchodu, které uskutečňuje každá
daň, se dotýká vždy nějakým
způsobem osobních poměrů občanů
a jejich životní úrovně. Proto je všem
daňovým opatřením věnována
zvýšená pozornost pracujících.
V oblasti tvůrčí činnosti umělecké
jsou daňová opatření zvlášť
složitá a vyžadují nutnou dávku
pochopení a taktu. Při přípravě
předkládaného zákona jsme se o to
plně snažili. Přitom jsme ovšem přihlíželi
i k té skutečnosti, že naše socialistická
společnost věnuje na oblast školství
a kultur značné částky, které
se rok od roku zvyšují. V roce 1964 podle očekávaného
plnění věnoval státní rozpočet
na tuto sféru skoro 9 mld, v letošním rozpočtu
tyto výdaje zvýší o dalších
cca 700 mil. Přitom také rostou každoročně
příjmy umělců.
Dosavadní úprava zdaňování
odměn a honorářů z tvůrčí
nebo reprodukční činnosti umělecké
je vybudována na dvou hlavních principech:
1. Honorář, nebo odměna
za každé jednotlivé dílo, nebo za každý
jednotlivý provedený výkon se zdaňuje
samostatně, bez ohledu na ostatní odměnu
a honoráře, které tvůrčí
pracovník dostává.
2. Při stanovení daňové
povinnosti se nepřihlíží k rodinným
a sociálním poměrům jednotlivých
umělců.
Tyto zásady umožňují,
že administrativní práce spojené s vybíráním,
placením a účtováním daně
byly maximálně zjednodušeny. Skutečnost,
že při vybírání daní nebyl
brán zřetel vůbec na rodinné a sociální
poměry poplatníků, neměla nepříznivý
vliv proto, že skutečné zatížení
touto daní bylo velmi nízké a činilo
v průměru 4 %, bereme-li v úvahu všechny
vyplacené honoráře a z nich sraženou
daň.
Vedle těchto nesporných výhod
má však dosavadní úprava zdaňování
příjmů z tvůrčí práce
celou řadu závažných nedostatků.
Jedním z nejzávažnějších
je okolnost, že výše daně závisí
na náhodě, nebo někdy i uměle vyvolané
skladbě celkových příjmů tvůrčího
pracovníka. Jestliže dva tvůrčí
pracovníci mají celkový příjem
z honorářových odměn naprosto stejný,
avšak příjem jednoho z nich je složen
vesměs z honorářů převyšujících
20 tis. Kčs, tedy nesporně z honorářů
za díla značného společenského
významu, zaplatí na daních 10 % z celkových
svých příjmů, zatímco druhý
pracovník, u něhož stejně vysoký
celkový příjem se skládá vesměs
z drobných honorářů do 4 tis. Kčs,
tedy zpravidla z honorářů za díla
méně významná, zaplatí na daních
pouze 3 % z celkových daní podrobených příjmů.
Takové řešení je nejen nespravedlivé
z hlediska zásady rovnoměrného rozvržení
daňového zatížení, ale je brzdou
při správném uplatňování
celé kulturní politiky.
Dosavadní úprava nepřihlíží
při stanovení daně k sociálním
a rodinným poměrům poplatníka a k
počtu vyživovaných osob které se podílejí
na spotřebě celkového jeho přijmu.
Tato skutečnost sice nevyvolává u příjmů
z literární a umělecké činnosti
větší disproporce v daňovém zatížení,
které je jak jsem již uvedl velmi nízké,
avšak ve své podstatě je nerespektování
sociálních a rodinných poměrů
poplatníka z daňového hlediska stejně
nespravedlivé, jako okolnost, že dosavadní
daň nepřihlíží k celkovému
příjmu tvůrčího pracovníka,
poněvadž se zdaňuje samostatně odměna
za každé dílo.
Hlavním úkolem nové
úpravy zdaňování odměn za tvůrčí
a reprodukční činnost uměleckou je
proto tyto nedostatky odstranit a v dani z příjmů
z literární a umělecké činnosti
vytvořit předpoklad správné a ekonomicky
odůvodněné honorářové
politiky v oblasti umění a správného
rozdělování úkolů mezi tvůrčí
pracovníky. Teprve při důsledném provedení
nové daňové úpravy bude získán
přehled o celkových příjmech každého
tvůrčího pracovníka i výkonného
umělce - dosud existuje takovýto přehled
pouze u výtvarníků, - což umožní
lépe rozdělovat společenskou objednávku,
aby všichni nadaní umělci měli možnost
příjmů, resp. aby se nadměrné
příjmy bezdůvodně nesoustřeďovaly
jen u několika osob. Proto je nová úprava
zdaňování honorářů spojena
s postupným řešením některých
ekonomických a autorsko-právních otázek
zejména v oblasti umění.
Předpokladem, aby nová úprava
zdanění mohla splnit úkoly na ni kladené,
je zajistit evidenci a přehled o celkových příjmech
docilovaných tvůrčími pracovníky
během roku. Poněvadž pak honoráře
za dodaná díla nebo provedení uměleckých
výkonů plynou do řady plátců,
vznikl problém, jak ekonomicky nejúčelněji
a administrativně jednoduše soustřeďovat
všechny honoráře vyplacené nejrůznějšími
plátci v jednom místě. Ministerstvo financí
se domnívá, že ekonomicky nejúčelnější
bude využít v maximální možné
míře existujících organizací,
které již dnes se zabývají soustřeďováním
jednotlivých honorářů umělců
a jejich proplácením. Jsou to u tvůrčích
umělců zejména Ochranný svaz autorský,
Divadelní a literární jednatelství
a Ochranná organizace autorská při Českém
fondu výtvarných umění a obdobné
organizace na Slovensku a u výkonných umělců
dále organizace, které provádějí
zprostředkování jejich výkonů.
Při přípravě vládního
návrhu zákona o dani z příjmů
z literární a umělecké činnosti
a provádějících předpisů
k němu byly právě tyto otázky a návrh
ministerstva financi na řešení předmětem
řady jednání a řady připomínek
jak ze strany jednotlivých uměleckých svazků,
tak i ochranných organizací. Podstatou těchto
připomínek bylo, že se realizací tohoto
návrhu do značné míry rozšíří
administrativa u nich a v důsledku toho vyžadovaly
tyto organizace podstatné zvýšení jak
osobního, tak i věcného vybavení.
Přitom všeobecně bylo poukazováno na
to, že administrativní komplikace vznikají
především v souvislosti se soustřeďováním
honorářů a odměn v jednom místě
a nikoliv v souvislosti s výpočtem a účtováním
daně z příjmů z literární
a umělecké činnosti.
Nelze popřít, že vybudování
evidence o celoročních příjmech jednotlivých
umělců a soustředění odměn
a honorářů na jednom místě
bude znamenat ve srovnání s dosavadním stavem
určité zvětšení administrativy.
Ministerstvo financí proto vypracovalo
několik alternativních návrhů na organizaci
výplatních míst, na proplácení
honorářů a na vybírání
daně z příjmu z literární a
umělecké činnosti.
Všechny návrhy týkající
se způsobu vybírání daně byly
ně kolikráte projednávány se zástupci
uměleckých svazů i s pracovníky organizací,
které budou pověřeny funkcí výplatních
míst, a po podrobných analýzách bylo
dohodnuto, že za daného stavu je nejekonomičtější
využít dosavadních organizací, které
se ji dnes zabývají proplácením honorářů,
k soustřeďování honorářů
a vybírání daně. Ministerstvo financí
však bude tuto otázku soustavně dále
sledovat a po získání praktických
poznatků a zkušeností provede v rámci
zákonných zmocnění taková zjednodušení,
aby případné zvýšení počtu
administrativních pracovníků bylo co nejnižší.
Navrhovaná úprava zdaňování
příjmů z literární a umělecké
činnosti respektuje specifický charakter tvůrčí
i výkonné umělecké práce a
přitom se vyrovnává ještě s dalším
požadavkem, aby totiž příspěvky
na společná vydání vynakládaná
ve prospěch všech naších občanů,
které se vybírají formou daně byly,
pokud je to za daných podmínek možné,
co nejspravedlivěji rozvrženy podle skutečných
příjmů docilovaných jednotlivými
umělci.
Doporučuji proto jménem vlády
přijetí vládního návrhu zákona.
(Potlesk.)
Předseda NS Laštovička:
Děkuji s. ministru Dvořákovi.
Dávám slovo zpravodaji výborů
pro plán a rozpočet, kulturního a ústavně
právního poslanci Lörinczovi.
Posl. Lörincz: Súdružky
a súdruhovia poslanci! Súdruh minister Dvořák
vo svojej dôvodovej zpráve v kultúrnom výbore
NZ spomínal, že: "k príprave úprav
na úseku ekonomickej problematiky v oblasti umenia bolo
pristúpené už pred dlhšou dobou a ich
zložitosť spôsobila, že k prejednávaniu
prvých nových dokumentov v tejto oblasti, t. j.
nového autorského zákona a zákona
o novej literárnej dani, pristupuje Národné
zhromaždenie len dnes".
Áno, dlho sme pripravovali tieto
zákony, zvlášť zákon o dani z príjmov
z literárnej a umeleckej činnosti, a prerokúvame
tento zákon až dnes. Že prečo len dnes,
skúsil by som to vysvetliť ako zpravodajca vládneho
návrhu zákona o dani z príjmov z literárnej
a umeleckej činnosti.
Vládny návrh zákona
sme niekoľkokrát prerokovali v rozpočtovom,
kultúrnom a ústavnoprávnom výbore,
lebo každý člen týchto výborov,
každý poslanec si uvedomil, že sa to dotýka
vedcov a umelcov, literátov, ktorí sú všeobecne
známi svojou precitlivenosťou, a ich poslanie a tvorčiu
prácu si naša spoločnosť vždy vysoko
vážila a váži. Práve preto vo výboroch
z každej strany zvážili účinnosť
tohoto zákona i pripomienky poslancov, ideových
sväzov, rozličných inštitúcií
i jednotlivcov. V kultúrnom výbore dokonca bol prijatý
návrh, že po určitom čase, eventuálne
po zavedení nových honorárových vyhlášok,
ako spomínal s. min. Císař, urobíme
prieskum účinnosti tohoto zákona. Ako vidíte,
boli teda vážne príčiny, dôvody,
že prečo sa predlžoval termín predloženia
návrhu tohto zákona k schváleniu.
Zdôvodnil som úvodom objektívne
príčiny tohto meškania, priznám sa zo
subjektívnych dôvodov. Ako zpravodajca, dostal som
totiž takú kritickú poznámku, že,
kto si kope vlastný hrob, ide mu to pomaly . Dôvody,
ako som to už uviedol, boli teda iné a hoci sme mali
veľa výhrad okolo vládneho návrhu zákona,
obavy a pochybnosti o efektívnosti, predsa sa opovážim
tvrdiť, že si nekopeme vlastný hrob.
Považujem za potrebné poukázať
na okolnosť, že i keď vládny návrh
zákona sa dotýka pomerne malého okruhu zainteresovaných
ľudí, predsa vyvolal veľmi živý ohlas
v kruhoch našej vedeckej, literárnej a umeleckej inteligencie,
respektíve v ich organizáciách a ideových
sväzoch. I kultúrny výbor a jeho jednotliví
členovia, poslanci z iných výborov, dostali
niekoľko písomných pripomienok a návrhov
k predmetnému vládnemu návrhu zákona.
Je príznačné a charakteristické pre
všetky predošlé pripomienky a postoje, že
nenamietajú proti úmyslu zdaniť príjmy
z literárnej a umeleckej činnosti. Táto okolnosť
vzhľadom k našej celkovej ekonomickej a spoločenskej
situácii sa prijíma s pochopením. Sú
však obavy v týchto pripomienkach, že to bude
vyžadovať rozšírenie administratívnej
práce. Tak napr. zo Sväzu čs. skladateľov
prišla požiadavka podpísaná úradujúcim
členom predsedníctva s. Karásekom, v ktorej
okrem iného žiada: 10 nových pracovných
síl s príslušnými finančnými
fondmi (s výhľadom na event. ďalšie zvýšenie
podľa rozsahu budúcej agendy), 5 počítacích
strojov, 2 kalkulačné stroje, i účtovací
stroj s príslušným stolom, 10 pracovných
stolov, 100 m2 novej kancelárskej plochy, 5
000 kusov kartónových účtovných
kariet spolu s ostatnými kancelárskymi pomôckami.
Prišlo vyjadrenie predsedníctva ÚV Sväzu
čs. divadelných a filmových umelcov, ktoré
po rozmnožení zaslali všetkým svojim nižším
zložkám i členom. Veľmi aktívne
sa angažoval Sväz čs. výtvarných
umelcov a osobne predseda nášho Sväzu výtvarných
umelcov s. Adolf Hoffmeister. Žiadali najmä pozmenenie
§ 7 v tom zmysle, aby u monumentálnej maľby a
u keramiky zvýšili percento odčítateľnej
položky.
Dvaja akad. maliari z Brna doc. Miloš
Slezák a Ján Rajlich medzi inými píšu,
že: "návrh zákona bol medzi výtvarnými
umelcami prijatý negatívne". Prichádza
v dobe zníženej spoločenskej zakázky,
v dobe, keď výtvarní umelci očakávali
skôr opatrenie, ktoré by upevnilo ich spoločenské
postavenie a zlepšilo doteraz nedostatočné
sociálne zabezpečenie. Preto i pre svoju necitlivosť
je návrh zákona v podstate posudzovaný ako
určitý druh nejakého bezdôvodného
represívneho opatrenia voči umelcom . Myslím
si, že sú to príliš tvrdé slová
týchto kolegov a chcel by som ich uistiť, že
nejde o represívne opatrenie voči umelcom, a chcel
by som im pripomenúť, že práve u výtvarných
umelcov uznesenie predsedníctva ÚV KSČ zo
dňa 27. nov. 1964 konštatuje, že zabezpečenie
ďalšieho zaistenia ekonomickej základne výtvarného
umenia z hľadiska tvorby, socialistického životného
a pracovného prostredia vyžaduje: komplexne upraviť
vzťahy výtvarného umenia a architektúry
v tvorbe socialistického životného a pracovného
prostredia, a zásady zakotviť v investičnej
politike. Zaistiť plynulé a plánovité
verejné zakázky pre oblasť výtvarného
umenia a priamo ukladá s. Lenártovi a vláde
toto realizovať, - konieckoncov o tom hovoril včera
aj s. Šimůnek, že vláda veľmi seriózne
sa zaoberá práve touto problematikou - previesť
vo vláde kontrolu plnenia vládneho uznesenia č.
813/64 o úprave nákupu výtvarných
diel na základe zpráv ministra financií,
školstva a kultúry a v tejto súvislosti rozhodnúť
pre uvoľnenie určitej finančnej čiastky
na nákup pre Národnú galériu, Slovenskú
národnú galériu, krajské galérie
a iné kultúrne inštitúcie pre r. 1964
a 1965, čo sa aj stalo. Toto uznesenie doporučuje
Ústrednej rade odborov, aby uvoľnila určité
finančné prostriedky na nákup výtvarných
diel pre kluby, rekreačné zariadenia a ďalšie
kultúrne potreby ROH. Myslím si, že je to dosť
lapidárnym dôkazom toho, že tu nejde o represívne
opatrenia voči výtvarným umelcom.
Záverom ešte toľko: Výbory
Národného zhromaždenia - pre plán a
rozpočet dňa 21. januára 1965, kultúrny
dňa 11. februára 1965 a ústavnoprávny
dňa 25. februára 1965 - prejednali vládny
návrh zákona o dani z príjmov z literárnej
a umeleckej činnosti a uzniesli sa doporučiť
ho Národnému zhromaždeniu ku schváleniu
so zmenami, ktoré spresňujú predložený
návrh, aby nevznikali pri praktickom prevádzaní
zákona pochybnosti. Sú to tieto zmeny:
V § 5 ods. 1 pozmeniť začiatok
prvej vety takto: "1) Každá organizácia,
ktorá vypláca odmeny za dielo alebo umelecký
výkon, poprípade za ich užitie, poukazuje tieto
odmeny výplatnému miestu, ..."
V § 16 ods. 2 písm. b) pozmeniť
takto: "stanoviť, že sa určitá časť
odmeny vypláca ..."
V § 17 ods. 2 nahradiť termín
"po 1. apríli 1965" termínom "po
1 júli 1965".
§ 18 upraviť takto: "Tento
zákon nadobúda účinnosť dňom
1. júla 1965."
Doporučujem plénu Národného
zhromaždenia vládny návrh zákona o dani
z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti
v mene výborov pre plán a rozpočet, kultúrneho
a ústavnoprávneho ku schváleniu. (Potlesk.)