V našem okrese bychom podle požadavků JZD ke
krytí nejnutnější potřeby i podle
odhadu OSP potřebovali ročně prostavět
40-50 miliónů Kčs v rámci zemědělské
investiční výstavby. V našem okrese
bylo však prostavováno ročně průměrně
asi 20 miliónů Kčs. Pro rok 1965 by se podle
předpokladů tato částka ještě
poněkud snížila, a to včetně
meliorací. Je to na jedné straně otázka
finančních zdrojů, ale na druhé straně
je to i otázka stavebních kapacit. Zemědělské
závody při velkém nedostatku pracovních
sil musejí zajišťovat investiční
výstavbu z více než 90 % ze svých zdrojů
svépomoci. Všechna ostatní odvětví
včetně bytové výstavby měst
jsou řešena dodavatelským způsobem stavebními
organizacemi, ač nemají takový nedostatek
pracovních sil jako zemědělské závody,
nehledíc k tomu, že v zemědělských
závodech nemáme většinou potřebné
odborníky a předseda JZD aby byl skutečně
všeuměl, neboť musí řídit
nejen rostlinnou a živočišnou výrobu,
ale musí dělat i stavby a často i nákupčího,
protože na to nemá pracovníky. A přece
zemědělská výroba je tak složitá.
Domnívám se, že by bylo skutečně
na čase založit zemědělský stavební
podnik, do něhož by stávající
stavební organizace předaly část svých
prostředků a kapacit, a tento podnik by byl plně
odpovědný za zemědělskou výstavbu
jakožto podnik řídící a dodavatelským
způsobem provádějící zemědělskou
výstavbu. Je to jediné řešení,
které se zvýšeným přísunem
finančních prostředků pro tuto výstavbu
nám může řešit situaci, nechceme-li
se jednou probudit s tím, že nebudeme moci obsadit
výrobní úseky v našich závodech.
Doporučoval bych, aby tato stavební organizace řešila
hlavně velké stavby, stavby složité.
Stavby do 150 000 Kčs, jak už je to řešeno
v některých vyhláškách ministerstva
zemědělství - a připravují
se další - by měly být ponechány
k provádění zemědělským
závodům, ale bylo by nutné vytvořit
zdroje aspoň nejnutnějšího materiálu,
protože ani nejkrásnější výnos
nebo nejlepší vyhláška nám nepomůže,
jestliže bude nutné pořizovat stavby zcela
z vlastních zdrojů. Žádné JZD
si přece nemůže vyrobit cement a bez cementu
nemůžeme postavit dnes nic.
U této drobné výstavby mělo by se
zcela upustit od složité projekce a měly by
postačit jen jednoduché náčrtky, u
nichž by byl rozpis materiálu odsouhlasen stavební
organizací; tyto stavby by měly být povolovány
na základě jednoduché žádosti,
aby se tím nezatěžovaly projekční
složky, které mají dost práce s věcmi
složitými.
Kdybychom zemědělskou investiční výstavbu
řešili tímto způsobem, věřím,
že bychom v brzské době se obešli bez
brigádnické pomoci u velké většiny
našich zemědělských závodů,
že by nám postačil snížený
počet pracovníků v zemědělství
k zajištění výroby za předpokladu,
že náš průmysl bude plnit požadavky,
které na něj máme, pokud jde o technologické
zařízení a stroje pro naše vybavení.
A tu bych chtěl kvitovat prohlášení
předsedy vlády s. Lenárta, že kdybychom
dodali do našeho zemědělství za 16 miliard
strojů, ušetřili bychom tím 360 000
pracovníků. To by znamenalo, že bychom skutečně
byli vlastními silami soběstačnými.
Nyní několik slov k řízení
zemědělské výroby. V řízení
zemědělské výroby jsme již prodělali
mnoho změn. Je to docela logické, že se to
mění. Domnívám se, že bylo správné
vytvoření zemědělských výrobních
zpráv, ale mám pochybnost k některému
způsobu řízení a k některým
věcem kolem zemědělských výrobních
zpráv. V rozborech o výrobních zemědělských
zprávách se říká, že práce
výrobních zemědělských zpráv
je konkrétnější, klade se důraz
na pomoc v řešení úkolů a problémů
přímo ve výrobě. Dále se říká,
že je bližší styk prostřednictvím
výrobních instruktorů. Můj názor
je, že bychom neměli připustit žádné
zásadní změny ať v územním
plánování, tak i v samotné práci
VZS. Domnívám se však, že se mnoho nezměnilo
v administrativní práci těchto orgánů.
Domnívám se, že by bylo třeba změnit
strukturu řízení tím směrem,
aby bylo možno snižovat počet pracovníků,
a administrativu kolem VZS zjednodušovat. Zatím v
praxi se nám jeví to, že počet pracovníků
VZS proti pracovníkům odborů v zemědělství
ONV značně stoupl a já si myslím,
že to není dobrý zjev. Rovněž pokud
jde o instruktory bylo by třeba změnit jejich pracovní
náplň. Ptám se: kde se stal instruktor ústřední
postavou zemědělské výroby? Je to
jen v několika málo případech, kdy
to dovolily mimořádné osobní vlastnosti
instruktora. Mohu mluvit ze své vlastní zkušenosti,
neboť 6 měsíců jsem dělal výrobního
instruktora VZS. Tato práce je těžko zvládnutelná,
těžko kontrolovatelná a těžko by
se z ní dokazovaly výsledky práce výrobního
instruktora. Můj názor je, že bychom znovu
měli zvážit, zda by nebylo pružnější
řízení přes okrsky ve spádových
obcích, kde by byli soustředěni dosavadní
instruktoři třeba ze tří nebo čtyř
obvodů. A při tom by každý zastával
určitou funkci ať v agrotechnice, zootechnice, ve
stavebnictví nebo v mechanizaci s tím, že by
měl jeden úkol, který by se na tomto středisku
dával dohromady.
Proč to říkám? Instruktor jako ústřední
postava nemůže postačit sledovat všechny
nové věci kolem zemědělství
ve všech druzích práce a má-li převyšovat
funkcionáře JZD, má-li jim radit, pak by
bylo třeba, aby to byl člověk, který
je ve svém oboru fachman. Doporučoval bych, aby
v těchto střediscích byla soustředěna
i veterinární péče, i technický
dozor STS i těch pracovníků, kteří
se podílí na výkupu, poněvadž
roztříštěnost, kterou máme -
do našich JZD chodí pracovníci z výkupu,
z mlékáren, z STS a z VZS - rozhodně neslouží
k tomu, aby tyto úkoly byly zdárně řešeny
tak, aby sloužily celé naši zemědělské
výrobě.
Je třeba zaměřit práci výrobních
správ hlavně na to, aby řídily družstva,
která jsou slabší, aby se skutečně
projevilo diferencované řízení. V
řízení zemědělské výroby
je třeba uplatnit zásadu zvýšené
osobní zodpovědnosti, ale na druhé straně
i zvýšené pravomoci pracovníků
výrobních správ i pracovníků
JZD. Je třeba, aby byl snížen počet
ukazatelů plánu, aby byly plánovány
pouze věci, které musíme dostávat
na státní trh, které je nutno plánovat,
ale abychom se nezabývali v celostátním plánování
i v okresním plánování každé
maličkosti ve výrobě. Úroveň
pracovníků v našich zemědělských
závodech skutečně stoupla a není třeba,
abychom je vodili všude za ruku. Pokud jde o výrobní
instruktory, ověřili jsme si tyto otázky
od soudruhů, kteří byli u nás ze Sovětského
svazu a kteří nám říkali, že
u nich se přechází na to, že se spojují
dva nebo tři obvody a že výrobní instruktoři
zastávají místa specialisty buď pro
agrochemii, zootechniku apod.
V závěru bych chtěl ještě navázat
na slova s. předsedy vlády Lenárta, že
zemědělská výroba není jen
otázkou zemědělců, ale všech
odvětví našeho národního hospodářství,
že dodávající podniky již nebudou
zemědělství jen pomáhat, ale budou
se na něm přímo podílet. To je správný
názor, který plně vítáme. To
nám může nejvíce pomoci plnit úkoly
na nás kladené a my je také splníme.
(Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
posl. Soprovi. Dávám slovo posl. Mjartanovi.
Posl. Mjartan: Vážené Národné
zhromaždenie!
Voľby 14. júna t. r., do Národného zhromaždenia,
Slovenskej národnej rady a národných výborov
boli manifestáciou mravnopolitickej jednoty a vernosti
nášho ľudu politike Komunistickej strany Československa.
Tieto voľby mali ďalekosiahly dosah nielen pre náš
domáci život, ale sú aj pádnou odpoveďou
nepriateľskej cudzine, ktorá skladala nádeje,
že naši občania prejavia nesúhlas so socialistickou
skutočnosťou a s našou zahraničnou politikou,
že k voľbám nepôjdu. Tieto nádeje
zmizli.
Obsah vládneho vyhlásenia svedčí,
že naša vláda predstupuje pred novozvolené
Národné zhromaždenie s programom, v ktorom
sú výrazne zhrnuté nielen základné
úlohy vlády, ale aj úlohy všetkých
občanov v našej socialistickej vlasti.
Predseda vlády súdruh Lenárt v súvise
s riešením ekonomických otázok s osobitným
dôrazom hovoril o naliehavosti sústavného
a dôsledného plnenia smerníc XII. sjazdu KSČ.
My, poslanci, za Stranu slovenskej obrody, naprosto súhlasíme
s týmto stanoviskom, lebo jedenásť bodov uznesení
XH. sjazdu hovoria veľmi jasnou rečou, že iba
na zdravom a plynulom rozvoji našej ekonomiky závisí
uskutočňovanie hlavnej úlohy - zabezpečiť
stály rast životnej úrovne pracujúcich
a plynulý rozmach našej socialistickej spoločnosti.
Stať vyhlásenia o zahraničnej politike našej
vlády každému doma i za hranicami jasne hovorí,
že Československá republika je mierumilovným
štátom a aktívnym mierovým činiteľom.
V našich srdciach a dušiach sú a večne
živými zostanú priateľstvo, vernosť
a láska k Sovietskemu sväzu a k sovietskemu ľudu.
Naša spolupatričnosť do socialistického
tábora prináša a ešte výraznejšie
prinesie výhody hospodárskeho rozmachu pre všetky
členské štáty Rady vzájomnej
hospodárskej pomoci. Pokladáme za veľmi naliehavé
ďalej rozvíjať ekonomickú silu socialistického
tábora na základe cieľavedomej a užitočnej
deľby práce.
Náš ľud je v svojej podstate preniknutý
myšlienkou mieru. Možno povedať, že na každej
predvolebnej schôdzke naši občania kandidátom
na srdce kládli, aby vynaložili najväčšie
úsilie za udržovanie a upevnenie svetového
mieru. Je nespornou pravdou, že ak nové Národné
zhromaždenie začína pracovať v zmiernenej
medzinárodnej atmosfére, môžeme byť
za to vďační dôslednej a vytrvalej mierovej
politike Sovietskeho sväzu, i našej vláde, ktorá
v naprostom súlade s vôľou občanov na
tejto aktívnej mierovej politike spolupracuje.
Náš ľud hovorí úprimné áno
k návrhom na všeobecné a úplné
odzbrojenie, na úplné zastavenie pokusov s atómovými
zbraňami, vyslovuje súhlas so zneškodnením
atómových zbraní, s odstránením
vojenských základní na cudzích územiach
a s vytvorením bezatómových pásiem.
Odmietame násilie ako prostriedok na riešenie sporných
otázok a hlásime sa k mierovému spolunažívaniu
a k užitočnej hospodárskej súťaži
medzi štátmi s rôznym spoločenským
systémom. Kolonialistom sú tieto formy cudzie. Pri
svojej návšteve na slávnostiach oslobodenia
Kuby v minulom roku som mal možnosť sledovať radosť
kubánskeho ľudu, ktorý sa oslobodil z tohto
feudálneho latifundistického jarma. Na Kube sa stal
človek rovnoprávnym, a videli ste to mnohí,
ktorí ste tam boli, ako sa tam tešia zo slobody. To
isté prajeme i národom v Ázii, Afrike a Latinskej
Amerike, aby dosiahli to, čo dosiahli na Kube. Úprimne
sa tešíme z každej slobody, z každého
oslobodenia národa. Sme a budeme priateľmi a spolupracovníkmi
na hospodárskom poli ako rovný s rovným,
ale tiež pomocníkmi v ich boji proti akejkoľvek
forme neokolonializmu.
Odsudzujeme imperialistické štáty, ktoré
doteraz znemožnili členskú účasť
Ľudovej Číny v Organizácii Spojených
národov. Na druhej strane však pokladáme za
nutné zdôrazniť nevôľu a naprostý
nesúhlas nášho ľudu s takými nehumánnymi
názormi politikov Ľudovej Číny, podľa
ktorých len na troskách sveta bude možné
vybudovať šťastný život na zemi. Protihumánne
teórie predstaviteľov Ľudovej Číny
k otázke odzbrojenia sú vážnou prekážkou
na ceste k životu bez atómových zbraní.
Náš ľud je presvedčený, že
bezpečnosť sveta v podstatnej miere je odvisla od
riešenia bezpečnosti v Európe. A tu je
obzvlášť pálčivou nedoriešená
otázka mierovej zmluvy s obidvoma nemeckými štátmi
a otázka Západného Berlína. Reči
starého fašistu Seebohma o nemeckých nárokoch
na československé územia nám pripomínajú
jeho skrachovaného predchodcu Hitlera. Nech naša vláda
vyvíja akékoľvek veľké úsilie
o dobré susedské vzťahy s Nemeckou spolkovou
republikou, zdá sa, že dohoda s vládou, v ktorej
sedia fiškáli mníchovského diktátu,
je pre nás podľa nášho náhľadu,
nemožná.
Tešíme sa, že prestíž Nemeckej demokratickej
republiky rastie a s vrelým súhlasom pozdravujeme
sovietsko-nemeckú dohodu, uzavretú pri návšteve
predsedu štátnej rady NDR Waltera Ulbrichta v Moskve.
Predseda vlády súdruh Lenárt vo svojom vyhlásení
osobitnú pozornosť venoval otázkam ďalšieho
hospodárskeho i kultúrneho rozvoja Slovenska. My,
Slováci, v týchto slovách vidíme nielen
opätovné potvrdenie, ale osobitné zdôraznenie
základnej línie ÚV KSČ o postupnom
vyrovnávaní rozdielov jak na ekonomickom, tak i
na ďalších úsekoch medzi Slovenskom a
vyspelejšími českými krajmi. Sme nielen
hrdí, ale predovšetkým všetci príslušníci
slovenského národa bez rozdielu politickej a národnostnej
príslušnosti v hlave i v srdci cítime a sme
o tom presvedčení, že práve v našom
štátnom usporiadaní, aké máme
dnes, sme mohli dosiahnuť a dosiahli ten ohromný hospodársky
a kultúrny rozvoj, ktorý dnes je skutočnosťou.
Takýto veľkorysý rozvoj hospodárstva
na Slovensku sa prejavuje vo výraznom zvýšení
životnej úrovne slovenského ľudu. Nebudem
tu vypočítavať všetky ukazovatele rastu
životnej úrovne; chcem spomenúť napr.
takú otázku, akou je bytová výstavba,
ktorá je nesporne jedným zo základných
ukazovateľov rastu životnej úrovne. Dnes na Slovensku
prakticky každá štvrtá rodina býva
v novom byte postavenom od oslobodenia. A nie sú to byty
hociaké. Keď prechádzame našimi dedinami
a mestami, vidíme celé vilové štvrte,
v ktorých dnes bývajú naši pracujúci.
Niekto by mohol povedať, že náš ľud
býva horšie, ale to by bol omyl. Môže ísť
do Bratislavy, do Košíc, do Žiliny, do Nitry
i do našich posledných zapadlých dedín
a uvidí tam obrovskú výstavbu.
Prevážna väčšina novopostavených
bytov má vysoký štandart vybavenia. A tu by
som chcel pripomenúť, že vzhľadom na súčasný
stupeň populácie na Slovensku i v náväznosti
na stále rastúcu zamestnanosť a teda i nároky
našich pracujúcich v budúcnosti, budeme musieť
venovať i naďalej sústredenú pozornosť
otázke ďalšieho rozvoja bytovej výstavby.
Domnievam sa, že bude potrebné prehodnotiť a
najmä vytvoriť ešte priaznivejšie podmienky
pre rozvoj individuálnej bytovej výstavby aj tým,
že sa upravia a zmenia niektoré doteraz platné
normy a najmä zásady, podľa ktorých náš
vidiek a jeho obce dnes sú rozdelené na kategórie
spádových a nespádových obcí.
Myšlienka spádových obcí je možno
dobre myslená. Bude však potrebné túto
zásadu tak uplatňovať, aby znamenala podnety
a možnosti ďalšieho rastu individuálnej
bytovej výstavby a nie jej obmedzenie. Administratívne
poňatie a uplatňovanie tejto zásady v mnohých
obciach na Slovensku sa stáva brzdou ďalšieho
rozvoja bytovej výstavby. A že ide o veľkú
úlohu, vidieť to i z podielu samotnej individuálnej
výstavby v štruktúre celkovej bytovej výstavby,
keď práve táto na Slovensku doteraz v dosiaľ
postavenom bytovom fonde činí takmer 50 %.
Vo vyhlásení predsedu vlády sú závažné
state o našom poľnohospodárstve. Riešenie
poľnohospodárskych úloh je z nášho
slovenského hľadiska preto dôležité,
lebo na Slovensku stále zaostávame za českými
krajmi a to vo výrobe i v trhovej produkcii. Zvýšená
starostlivosť o využitie všetkého pôdneho
fondu je skutočne veľmi dôležitá.
Na Slovensku to vyžaduje značné investície
na zúrodňovanie pôdy. Treba hľadať
všetky úbytky, hlavne ornej pôdy, ktorú
sme v posledných rokoch stratili zanedbaním a najmä
na rozsiahlu investičnú výstavbu. V mnohých
prípadoch orná pôda slúži ako
pastvina, často zarastená krovinou, ktorá
je nanič. Doteraz sme nevynaložili dosť úsilia
na zúrodnenie lúk a pastvín, aby náležíte
slúžili rastu živočíšnej výroby,
hoci táto je v týchto oblastiach základným
zdrojom príjmov našich družstiev a družstevníkov.
V posledných rokoch sme predsa v tomto smere urobili na
Slovensku veľký kus práce so zúrodňovaním
pôdy, hlavne Východoslovenskej a Moldavskej nížiny,
ale aj inde. Tieto investície už dnes vracajú
vysoké úroky v dobrých úrodách.
Snaha, aby sa vývoj v poľnohospodárstve uberal
rovnomerne s vývojom nášho priemyslu, si zaslúži
najširšie uplatnenie a podporu. Poľnohospodári
sa právom dovolávajú skutočne moderných,
výkonných a kvalitných poľnohospodárskych
strojov hlavne pre oblasti, kde používanie strojov
a novej technológie je v sťažených prírodných
podmienkach. Myslím na ručné motorové
kosačky a na kultivačné stroje, hlavne v
horských a podhorských oblastiach.
Čakáme tiež, že náš chemický
priemysel v budúcich rokoch zabezpečí dostatok
priemyselných hnojív pre naše poľnohospodárstvo.
Bez týchto hnojív hektárové výnosy
naozaj nezvýšime. Je správny dôraz súdruha
predsedu vlády na význame maštaľného
hnoja, na jeho ošetrenie a správne použitie.
Bohužiaľ, je to tak, že u nás na Slovensku
sa 60 % hnoja ničí a 80 % hnoja odteká do
potokov. Bude treba aj na tomto úseku sa mnohému
učiť, aby neprišlo nazmar žiadne hnojivo,
ktoré potrebujeme na našich poliach.
Našich poľnohospodárov na Slovensku mrzí
značný nepriaznivý rozdiel v poľnohospodárskych
výnosoch na Slovensku v pomere k českým krajom.
Je možné, že klimatické i pôdne
podmienky na Slovensku sú nepriaznivejšie, ako v českých
krajoch. Ale pravdou je, že tento rozdiel vyrovnať je
možné, nutné a riešenie je v rukách
slovenských poľnohospodárov a v dôkladne
uváženej poľnohospodárskej politiky.
Novozvolené Národné zhromaždenie, všetci
my, poslanci, dostali sme nielen politický, ale predovšetkým
morálny mandát od nášho pracujúceho
ľudu. Svoju činnosť začíname rozvíjať
v jubilejnom roku 20. výročia slávneho Slovenského
národného povstania a taktiež v príprave
na 20. výročie oslobodenia našej vlasti Sovietskou
armádou. Náš doterajší život
a naša práca boli a sú potvrdením ideí
týchto historicky významných udalostí
v živote našich bratských národov. Vtedy,
pred 20. rokmi, keď nás oslobodila Sovietska armáda,
sme všetci zvolali "Nech žije naša oslobodená
vlasť", "Nech žije Československá
republika!" A za šesť rokov umlčovaná
československá hymna v Banskej Bystrici dala nám
príkaz k tomu, aby sme v spoločnej bratskej republike
žili a budovali šťastný domov národov
tejto republiky. (Potlesk.)
Za Stranu slovenskej obrody vyhlasujem, že programové
vyhlásenie predsedu vlády pre nás všetkých
bude znamenať nielen smer, ale predovšetkým praktickú
náplň našej každodennej práce na
vlastnom pracovisku a tiež vo verejných funkciách
bude znamenať ďalšie rozvinutie všetkých
predností nášho socialistického zriadenia
pre blaho a šťastie našej krásnej vlasti
a nášho nadaného a pracovitého ľudu!
(Potlesk.)